31 C 77/2020- 280

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jitky Skálové a přísedících JUDr. Jaroslava Šikuly a JUDr. Šárky Maškové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa] o zaplacení 4 658 237 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 4 658 237 Kč s 8,5% úrokem z prodlení p.a. od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 562 516 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že byl zaměstnán u žalované od [datum] na základě pracovní smlouvy uzavřené se žalovanou dne [datum] na pozici [příjmení] [příjmení] [jméno] se zaměřením na prodej. Pracovní poměr byl na základě dohody žalobce a žalované rozvázán ke dni [datum]. Dle pracovní smlouvy náležela žalobci za odvedenou práci roční základní mzda a dále variabilní složka na základě motivačních programů. Pro každý fiskální rok, kterým je dle pracovní smlouvy období od [anonymizováno] do [anonymizováno] každého roku, byla v souvislosti s motivačními programy mezi žalobcem a žalovanou uzavřena individuální dohoda, která určovala konkrétní podmínky získání odměny za příslušný rok. Ze strany žalované došlo k jednostranné změně výpočtu jeho odměny, a to v [anonymizováno] [rok], zpětně k [anonymizováno] [rok], přičemž tato změna se vztahovala k obchodům realizovaným v [anonymizováno] [rok]. Z přehledu provizí za fiskální rok [rok] vyplývá, že ve vyhodnoceném období vypočtená odměna žalobce činila do konce [anonymizováno] [rok] částku 7 441 521 Kč, do konce [anonymizováno] [rok] částku 7 643 199 Kč, po zásahu žalované do provize žalobce, v [anonymizováno] [rok], se v upraveném lednovém vyúčtování objevila pouze částka 2 984 962 Kč. Největší položkou provize žalobce byl projekt pro společnost [právnická osoba] / dále jen„ [příjmení]“ /, smlouva s tímto zákazníkem byla uzavřena v [anonymizováno] [rok]. Dle smluvních ujednání byly provize vypláceny 3 měsíce po uzavření smlouvy a správné hodnoty se v systému žalovaného objevily již v [anonymizováno] [rok] a byly v něm do změny výše provize, tj. do dne [datum], kdy byly provize žalobci ve snížené výši vyplaceny. Žalobci bylo sděleno, že došlo ke změně koeficientu výpočtu. Žalobce se domnívá, že je ze strany zaměstnavatele diskriminován, neboť zbývající členové pracovního týmu provize obdrželi v řádném termínu a ve výši avizované žalovanou v jejím interním systému.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok uplatněný žalobou zcela neuznává s odůvodněním, že u žalované funguje systém motivačních programů, v rámci kterých může žalovaná za podmínek stanovených jejími vnitřními předpisy, rozhodnutím zaměstnavatele, přiznat jednotlivým zaměstnancům motivační nenárokovou složku mzdy (bonus). Součástí vnitřních předpisů žalované jsou i kritéria, za kterých může být výše nenárokových složek mzdy měněna, a to včetně jejího snížení. Konkrétní podmínky stanoví předpis„ [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova]“, žalobce byl s tímto vnitřním předpisem seznámen a možnost uplatnění kompenzačního faktoru potvrdil, když souhlasil s „ [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ v interním systému žalované. Důvodem uplatnění redukčního faktoru na transakci se společností [právnická osoba] bylo, že se žalobce na této transakci podílel pouze částečně, žalobce se podílel pouze na interní přípravě podkladů, samotné jednání vedli ostatní zaměstnanci žalované. Žalobce nebyl v dostatečném kontaktu s klientem žalované a jejím nákupním týmem a nedodržel stanovené termíny pro tuto transakci. Tyto důvody vedly žalovanou v souladu s vnitřními předpisy k užití redukce výše nenárokové složky mzdy. O výše uvedeném byl žalobce informován ze strany své nadřízené [jméno] [příjmení] v [anonymizováno] [rok] a definitivně v [anonymizováno] [rok] po schválení tohoto postupu finanční ředitelkou [jméno] [příjmení]. Žalovaná v souladu s vnitřními předpisy rozhodla dne [datum] o aplikaci redukčního faktoru na výši odměn žalobce. Žalobce dovozuje nárok na nenárokovou složku mzdy zejména z„ [anonymizována dvě slova]“ z [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok], ve výše uvedeném období však nebyla transakce s klientem [příjmení] [jméno] řádně a zcela vyhodnocena, proto do této doby nebyl aplikován ani redukční faktor ve vztahu k bonusu žalobce. Dle názoru žalované je provize žalobce nenárokovou složkou mzdy, přičemž žalovaná mohla za určitých okolností rozhodnout o aplikaci tzv. kompenzačního faktoru na jeho provizi. Žalovaná prostřednictvím nadřízené žalobce, paní [jméno] [příjmení], rozhodla o aplikaci kompenzačního faktoru na provizi žalobce za transakci s [právnická osoba] Žalobu proto žalovaná navrhovala zamítnout v celém rozsahu.

3. Soud učinil za použití § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná společnost jako zaměstnavatel žalobce byla do obchodního rejstříku, vedeného [název soudu], zapsána dne [datum] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, jejímž jednatelem je [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], registrační číslo: [číslo], právní forma společnost s ručením omezeným a při výkonu funkce jednatele tuto společnost v rozhodné době od r. [rok] do roku [rok] zastupovali: [právnická osoba] [příjmení], [datum narození] / od [datum] do [datum] [anonymizováno]. [příjmení], [země] a [jméno] [příjmení], [datum narození] / od [datum] /, kdy každý z těchto zmocněnců byl a je oprávněn zastupovat jednatele samostatně s tím, že jednatel je oprávněn zastupovat společnost samostatně / prokazováno úplným výpisem z obchodního rejstříku žalované, vedené [název soudu], oddíl [anonymizováno] [číslo] /.

4. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu, na základě které vykonával žalobce pro žalovanou práci na pozici„ [příjmení] [příjmení] [jméno]“, den nástupu do zaměstnání byl [datum]. V pracovní smlouvě byl sjednán základní plat zaměstnance ve výši 1 500 000 Kč ročně. Případný pohyblivý cílový bonus byl v pracovní smlouvě definován jako pohyblivá roční bonusová částka, vyplacená při dosažení 100 % roční kvóty uvedené v individuálním plánu odměn. Dle pracovní smlouvy byl žalobce jako zaměstnanec oprávněn účastnit se jakéhokoli motivačního systému, který se žalovaná rozhodne provozovat v souvislosti s pracovní pozicí žalobce. Žalobce tak měl nárok na účast v jakémkoli kompenzačním plánu, jehož podmínky jsou stanoveny samostatným dokumentem. Tento dokument byl žalobci k dispozici, jakmile se připojil ke společnosti žalované. O příslušných podmínkách provizních plánů, bonusových plánů či plánu motivačních schémat žalované rozhodovala žalovaná a zveřejňovala je dle vlastního uvážení, rovněž výplatní termíny určovala žalovaná dle vlastního uvážení. Žalovaná mohla změnit podmínky pro jakýkoli plán provize nebo bonusový plán nebo plán motivačního programu každý rok, ale také během roku. Pracovní smlouva se řídila platnými zákony a příslušnými kolektivními smlouvami v [země] /prokázáno z úředně ověřeného překladu cit. pracovní smlouvy/.

5. Z přehledů provizí za fiskální rok [rok] z vnitřního systému žalované soud zjistil, že v [anonymizováno] roku [rok] byla v přehledu žalobce uváděna provize za dané období ve výši 7 441 521 Kč. V prosinci roku [rok] byla provize žalobce uváděna ve výši 7 643 199 Kč. V [anonymizováno] roku [rok] byla provize uváděna ve výši 2 984 962 Kč, přičemž změnu výše provize žalobce žalovaná ve vnitřním systému provedla v [anonymizováno] [rok] /prokázáno z výpisů„ [anonymizována čtyři slova]“ na čl. 20 a 21/.

6. Z e-mailové komunikace mezi nadřízenými zaměstnanci žalobce soud zjistil, že finanční ředitelka jednatele žalované, [jméno] [příjmení], zaslala dne [datum] e - mail nadřízené žalobce [jméno] [příjmení], kde uvedla, že by chtěla probrat [příjmení] ([příjmení] [anonymizována dvě slova]), jelikož obdrželi požadavek„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“. Poté, co zkontrolovala celý případ, chápe situaci tak, že očekávané výnosy z [příjmení] nebyly zváženy v celém rozsahu ve chvíli, kdy se nastavovaly cíle pro [jméno]; obsah a skladba obchodu byly především výsledkem práce [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] pomáhal spíše v pozadí; [jméno] [příjmení] je pro aplikování kompenzačního faktoru 40 % ve vztahu k [jméno] a tomuto obchodu, procento odpovídá jeho přínosu, adekvátnímu dosažení cílů a představuje spravedlivé a odpovídající zhodnocení všech skutečností /prokázáno cit. emailem ze dne [datum], č. l. 77 7. [anonymizována dvě slova] zaslal dne [datum] e-mail [příjmení] [příjmení], kde uvedl, že zasílá pro kontrolu/schválení dvě [anonymizováno] schválené žádosti o kompenzační faktor. [příjmení] [jméno] ([země]) kredit 40 % kvůli omezenému zapojení obchodního zástupce, bylo potřeba velké zapojení managementu. [příjmení] [příjmení] odeslal dne [datum] email adresovaný [anonymizována dvě slova], kde uvedl„ schváleno“ /prokázáno z emailu ze dne [datum] a [datum], č. l. 78 8. Ze šablony žádosti o schválení kompenzačního faktoru soud zjistil, že tato šablona má být vyplněna, pokud je navržen kompenzační faktor nižší než 1 nebo má být takový faktor použit na transakci či část transakce. Šablona byla vyplněna ohledně zákazníka [právnická osoba], produkt [anonymizována tři slova] [příjmení], hodnota produktu [částka]. Šablona byla vyplněna pro zaměstnance: [celé jméno žalobce], kompenzační faktor byl určen ve výši 0,4, kompenzační kredit ve výši 3 423 247 Kč. V šabloně byly označeny proměnné kompenzačního faktoru, které ovlivňují doporučení nebo rozhodnutí o tom, že se použije kompenzační faktor nižší než 1, a to konkrétně relativní zapojení zaměstnance a managementu nebo jiného zaměstnance v transakci a přesnost kvót. Relativní zapojení zaměstnance nebo managementu bylo odůvodněno tak, že zapojení obchodního zástupce bylo omezené a bylo zapotřebí větší zapojení managementu, k úspěšnému uzavření této vysoce komplexní transakce, bylo zapotřebí také podpory dalších zaměstnanců. Navržený kompenzační faktor reprezentuje spravedlivou přiměřenou provizi. Přesnost kvót byla odůvodněna tak, že obchod nebyl v celé šíři zahrnut do cíle sales representatives, tato listina není podepsána a není z ní patrno, kdo ji vystavil /prokázáno z šablony žádosti o schválení kompenzačního faktoru na č. l. 79 9. Dne [datum] přijal žalobce individualizovanou dohodu o provizi pro fiskální rok [rok] [účinnost] (dále jen„ dohoda“). Dohodu schválil dne [datum] [příjmení] [příjmení] ([příjmení] [anonymizováno 6 slov]). V dohodě byl stanoven cíl kreditu pro účely provize v oblasti [anonymizováno] (platforma [příjmení]) ve výši 49 768 130 Kč. Proměnná cíle nebo poměrně sníženého cíle byla stanovena ve výši 1 500 000 Kč. V dohodě byly uvedeny sazby v oblasti [anonymizováno] v závislosti na úrovni dosažených hodnot. Provize za jakýkoli prodejní kredit od jediného zákazníka přesahující 250 % kvóty v daném fiskálním roce se počítají ve výši 0,2 násobku sazby úrovně 1. Žalobce potvrdil přijetí a souhlas s balíčkem kompenzací [anonymizováno], označovaného také jako„ Plán“. Plán se skládá z této dohody a Podmínek a ujednání plánu provizí (kompenzace) pro fiskální rok [rok] (dále jen„ podmínky [anonymizováno]“). Žalobce potvrdil, že si přečetl podmínky [anonymizováno] a souhlasil s jejich dodržováním. Žalobce vzal na vědomí, že mu nevzniká nárok na provize ani bonusy, dokud společnost nevydá všechna konečná rozhodnutí a neprovede úpravy nebo změny popsané v podmínkách [anonymizováno]. Jakékoli takové úpravy nebo změny budou představovat aplikaci podmínek uvedených v Plánu, nikoli jednostrannou změnu Plánu, tyto změny jsou pro žalobce závazné. Ke změnám obchodních podmínek dochází pouze s písemným souhlasem generálního ředitele. Jakákoli platba, kterou žalobce obdrží v souvislosti s Plánem před tím, než dojde k vyplacení podle podmínek [anonymizováno], se považuje za zálohu na danou provizi /prokázáno individualizovanou dohodou o provizi pro fiskální rok [rok] na jméno žalobce /.

10. Podle čl. 6 Podmínek a ujednání plánu provizí (kompenzace) pro fiskální rok [rok] (dále jen„ podmínky [anonymizováno]“) je prodejní kredit odvozen od peněžní hodnoty přiřazené produktům a službám prodaným zákazníkovi, za které má zaměstnanec nárok na provizi nebo bonus. Výpočet prodejního kreditu nemůže proběhnout, dokud neproběhne aktivace výpočtu prodejního kreditu uvedená v tabulce připisování prodeje. Podle čl. 7 podmínek [anonymizováno] se kompenzační faktor skládá ze čtyř proměnných, jejichž numerickou hodnotu stanoví žalovaná. Tato hodnota se poté pro účely stanovení [anonymizováno] kreditu aplikuje na kredit prodeje. Veškeré transakce podléhají kontrole a stanovení kompenzačního faktoru. Hodnota kompenzačního faktoru je stanovena způsobem vhodným vzhledem k dané transakci, a to [anonymizována tři slova], obchodním oddělením, [anonymizována tři slova] nebo kanceláří [anonymizováno]. Proměnné, ze kterých se kompenzační faktor skládá, jsou: odhad obchodního oddělení pro danou transakci, výkon zaměstnance vzhledem k cíli, relativní přínos zaměstnance a rozsah zapojení managementu nebo ostatních zaměstnanců v rámci transakce, přesnost kvót. Kompenzační faktor je stanoven ke každé transakci, u které může zaměstnanci vzniknout nárok na provizi, v hodnotě mezi 0 a 1. Určení hodnoty proměnných a stanovení kompenzačního faktoru je zcela na uvážení žalované, provedeného v dobré víře osobou či skupinou osob k tomu oprávněných. Podle čl. 8 podmínek [anonymizováno] pro účely výpočtu provize z uskutečněné transakce stanoví žalovaná kompenzační kredit, a to na základě kreditu prodeje vynásobeného kompenzačním faktorem. Podle čl. 13 podmínek [anonymizováno], provize za transakci je obvykle vyplacena do [číslo] dnů po konci měsíce, ve kterém dojde ke spuštění výpočtu vyplácené částky. V období před výplatou žalovaná určí prodejní kredit, kompenzační faktor a skutečnou částku kompenzačního kreditu, který má být zaměstnanci stanoven. Podle [číslo listu] podmínek [anonymizováno], za určitých okolností bude zaměstnancům předložena nová individualizovaná dohoda o provizi pro fiskální rok. Podle čl. 26 podmínek [anonymizováno] jednotlivé výpisy dokumentující výplatu provize jsou k dispozici tak, aby se kryly s výplatou provize nebo bonusu. Online zdroje mohou zahrnovat informace týkající se mimo jiné prodejního kreditu a provizí z prodejních transakcí. Tyto informace často neodráží skutečné konečné určení provize a výpočty provizí a jsou zaměstnancům k dispozici dříve, než jsou splněny všechny podmínky provize, resp. než se provize stává pro zaměstnance nárokovou. Podle čl. 27 podmínek [anonymizováno], žalovaná si ponechává konečnou odpovědnost a konečné rozhodnutí ve všech záležitostech týkajících se nastavení, aplikace a výkladu Plánu. Kromě případů, kdy je výslovně vyžadováno jednání nebo souhlas generálního ředitele, určí generální ředitel jako odpovědnou za výkon autority žalované podle podmínek tohoto Plánu kancelář [anonymizována tři slova] („ [anonymizováno]“) a [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Změny nebo úpravy Plánu či prodejní kompenzace či programu, které nejsou v Plánu uvedeny, nebudou účinné, pokud nebudou písemně schváleny viceprezidentem [příjmení]. Vedoucí zaměstnanci nemají oprávnění provádět v Plánu jakékoli změny /prokázáno Podmínkami a ujednáním plánu provizí (kompenzace) pro fiskální rok [rok], [datum] – [datum]

11. Žalobce byl uveden na prvním místě ve výpisu nejlepších výkonů v oblasti – [anonymizována tři slova] /prokázáno fotokopií na č. l. 4 a 5/.

12. Pracovní poměr byl rozvázán dohodou dle § 49 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ke dni [datum] /prokázáno listinou o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum]

13. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že byl zaměstnancem žalované od roku [rok] do roku [rok]. První tři roky byl na pozici generálního ředitele pro prodej vyjmenovaných zákazníků a byl nadřízeným žalobce. Svědek potvrdil, že odměňování na obchodnických pozicích je určováno vždy na začátku příslušného fiskálního roku, odpovídají tomu kompenzační plány, které jsou všem obchodníkům k dispozici. Tyto obsahují procento, odpovídající podílu jednotlivého obchodníka – zaměstnance žalované z každé prodané koruny. Odměňování obchodníků je dvousložkové, obsahují fixní plat a dále bonusovou část, tzv. provize. Plán je rozsáhlý a obsahuje různé kategorie produktů. Nakonec se vše zprůměruje a ve výkazu toho, kolik má obchodník dostat, jsou všechny jednotlivé transakce vypočítány procentem, které je uvedeno v kompenzačním plánu. Individuální smlouva na každý fiskální rok se s obchodníky žalované uzavírá elektronicky, před začátkem fiskálního roku je vyžadován souhlas všech obchodníků s kompenzačním plánem. Plnění obchodníka je dáno v obchodním a kompenzačním plánu. V případě, že by v plánu byla jiná částka než v individuální smlouvě sjednaná, obchodník by se jistě ozval, že je to jinak spočítané, než jak uzavřel dohodu se společností, s tou částkou se proto nemůže manipulovat. Ke snížení bonusu kteréhokoli obchodníka oproti plánu, za působení svědka ve společnosti, nikdy nedošlo. Svědek nebyl již seznámen s plánem žalobce na fiskální rok [rok], neboť v té době zastával jinou pracovní pozici u žalované a nebyl již nadřízeným žalobce, proto také plán žalobci na fiskální rok [rok] již nastavovala jeho nástupkyně, [jméno] [příjmení] [jméno]. [příjmení] tak nastavila žalobci plán, tzn. [anonymizováno] a zbytek je daný automaticky, celosvětově, stejně pro všechny obchodníky, multiplikátory i provizní procento. Svědek rovněž vypověděl, že mu bylo zaměstnavatelem doporučeno nezasahovat do žádných provizí, nerozhodoval ani o snižování či zvyšování, a to především proto, že by to mohlo být napadnuto jako diskriminační nebo by to muselo být aplikováno na všechny členy týmu, tj. včetně svědka. V období od [rok] do [rok] žalovaná neaplikovala vůči svým zaměstnancům kompenzační faktor a nedošlo ke snižování odměn obchodníků. Zaměstnanec žalované, obchodník, žalobce, tak na začátku příslušného fiskálního roku mohl dobře odhadnout, jaká částka provizí mu bude na konci toho kterého fiskálního roku vyplacena. [ulice] podmínky se vztahují i na individuální dohodu mezi žalobcem a žalovanou pro fiskální rok [rok]. Svědek potvrdil, že pokud se zaměstnanec /žalobce / seznámil s částkou provize uvedenou v provizním výkazu žalované ([anonymizována dvě slova]) za každý měsíc příslušného fiskálního roku, mohl oprávněně předpokládat, že tato částka mu jako provize bude i žalovanou vyplacena, o aplikaci kompenzačního faktoru rozhodoval přímý nadřízený příslušného zaměstnance /prokazováno svědeckou výpovědí [anonymizováno] [jméno] [příjmení] /.

14. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnankyní žalované, žalobce byl její podřízený v letech [rok] až [rok]. Svědkyně pracuje pro žalovanou od [datum], od roku [rok] byla zaměstnána na pozici vedení obchodního týmu prodeje technologií velkým zákazníkům a od roku [rok] zastává pozici„ [anonymizována dvě slova]“. Svědkyně vypověděla, že obchodní zástupci mají tzv. kompenzační plán a základní mzdu. Základní mzda obchodníka je daná pracovní smlouvou a je žalovanou vyplácena každý měsíc. Variabilní složka mzdy obchodníka je závislá na uzavírání obchodů a podílu obchodníka na nich. Obchodníci tak mají řadu zákazníků, kterým se věnují a u nichž je jim stanoven obchodní cíl, který je vyjádřen finanční částkou představující výnosy generované v teritoriu obchodníka. Kompenzačním plánem je obchodníku stanoven jeho obchodní cíl a bonus, tj. procentuálně vyjádřená provize obchodníka z každého obchodního případu. U obchodních případů, které jsou financované žalovanou, se bonus vypočítává jen z čistého výnosu žalované, tj. po odečtu nákladů na jeho financování, v případě, že zákazník žalované nezaplatí krátí se bonus obchodníka. Výše bonusu žalobce se průběžně měnila, protože v [anonymizováno] [rok] ještě nebyla daná transakce fakturovaná zákazníkovi, když tento obchodní případ byl složen z několika objednávek a dvě z nich byly žalovanou provedeny chybně, musely se tzv.„ zdodatkovat“, proto byla fakturace zastavena. K vyúčtování - fakturaci této obchodní věci s [příjmení] došlo až v [anonymizováno] [rok], proto se výše provize objevila se zpožděním. Při výpočtu výše provize obchodníkovi se jedná o automatické výpočty, generované systémem žalované a až po schválení její výplaty se žalobci ve vnitřním systému žalované objeví v sekci„ [anonymizováno]“. Tento postup je uveden v podmínkách a ujednání plánu provizí (kompenzace) pro fiskální rok, které každý obchodník akceptuje vždy na začátku příslušného fiskálního roku, podléhá schválení svědkyně a managementu žalované. K uplatnění kompenzačního faktoru u provize žalobce svědkyně vypověděla, že podíl žalobce na obchodním případu [příjmení] nebyl stoprocentní, předmětný obchodní případ primárně řídila, vedla a jednala se zákazníkem právě svědkyně s výrazným přispěním její kolegyně [anonymizováno]. [příjmení] a nadřízených svědkyně. Fakturace zákazníku [příjmení] sice nebyla snížena, ale v rámci tohoto obchodního případu byl u žalobce aplikován kompenzační faktor, který odpovídal podílu žalobce v rámci týmu na předmětném obchodní věci. Svědkyně potvrdila, že cíl –„ [anonymizováno]“ (kvótu) v kompenzačním plánu žalobci nastavila, avšak provize se vyplácejí zaměstnancům žalované se zpožděním, protože před tím musí být obchodní případ vyhodnocen, k výplatě proto dochází obvykle tři měsíce od rozpoznání výnosu žalované z konkrétního obchodního případu. Snížení odměny a aplikaci kompenzačního faktoru ve vztahu k provizi žalobce iniciovala regionální finanční ředitelka [jméno] [příjmení], a to z toho důvodu, že žalobci byl nastaven nízký obchodní cíl. Obchodní případ se zákazníkem [příjmení] měl být uzavřen již ve fiskálním roce [rok], regionální finanční ředitelka [jméno] [příjmení] znala odborné složení týmu zaměstnanců podílejících se na obchodním případu [příjmení], podklady pro snížení odměny žalobce jí předala svědkyně a tato navrhla aplikovat kompenzační faktor k bonusům žalobce tak, že by žalobci byla vyplacena provize ve výši 30 %. Svědkyně o návrhu reg. finanční ředitelky informovala žalobce, který nesouhlasil se snížením provize a požadoval vyplacení alespoň 40 % provize, tuto výši provize regionální finanční ředitelka [anonymizováno] uznala za adekvátní. Svědkyně vypověděla, že v případě žalobce došlo k tomu, že měl nastavenou nízkou kvótu, čímž by došlo k tomu, že by mu byla vyplacena vyšší provize než ostatním členům týmu, což by dle svědkyně bylo nespravedlivé. Obchodník na začátku fiskálního roku akceptuje kompenzační plán, akceptuje i skutečnost, že motivační složka je nenároková a bude vyplacena až po schválení a zprocesování obchodního případu žalovanou. Ke stanovení sníženého kompenzačního faktoru v případě žalobce přispěla dvě kritéria, a to přesnost kvót a výkon zaměstnance. Svědkyně jako nadřízená žalobce schválila užití sníženého kompenzačního faktoru ve vztahu k jeho provizi za fiskální rok [rok]. Rovněž potvrdila, že za období 5 let, kdy zastává pozici [anonymizována dvě slova] u žalované a vede obchodní tým, se jednalo v případě žalobce o jediný případ užití sníženého kompenzačního faktoru ve vztahu k provizi obchodníka /prokázáno svědeckou výpovědí [anonymizováno] [jméno] [anonymizováno]

15. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně v roce [rok] zastávala pozici vedoucí obchodního oddělení pro východní [anonymizováno]. Svědkyně potvrdila, že žalobce byl obchodní zástupce žalované v oblasti technologií v roce [rok], vůči žalobci byl aplikován kompenzační faktor 40 %. Uvedla, že kritéria kompenzačního faktoru se používají pouze výjimečně a za splnění určitých podmínek. Žalovaná předpokládala, že zakázka pro [právnická osoba] bude uzavřena již ve fiskálním roce [rok], což se však nestalo a tato zakázka přesáhla až do fiskálního roku [rok], kdy byla skutečně uzavřena. Obchodní zástupce na začátku každého fiskálního roku přijímá kompenzační plán a přijímá podmínky podle vnitřních předpisů a pravidla provizí, kdy vedoucí nebo manažer společnosti žalované určí cíl, poté je se zaměstnancem sjednán individuální plán, vše je on-line proces. Obchodní zástupce jako zaměstnanec žalované má možnost po dohodě s jeho nadřízeným požádat o změny či úpravy kompenzačního plánu. Kompenzační faktor byl žalovanou zaimplementován do podmínek a ujednání plánu provizí (kompenzace) pro fiskální rok [rok], byl tím zaveden nástroj, který potvrzoval kvalifikační kritéria, v roce [rok] byl využit v [anonymizováno] pouze jedenkrát, po té byl využit v [anonymizováno] i v roce [rok]. Zaměstnanec je interním počítačovým systémem seznámen s údaji o provizi, které se stanou nárokovými teprve tehdy, když je jejich hodnota uvedena v oddíle„ platby“, po té se jedná o finální provizi, která je zaměstnanci žalovanou vyplacena. V čl. 27 podmínek a ujednání plánu provizí pro fiskální rok [rok] je uvedeno, že žalovaná má poslední autorizační právo úpravy podmínek a interpretace a může upravovat plán nebo opravovat chyby, které tam jsou. Žádný kolega žalobce neměl upravený kompenzační faktor, ale také žádný z českých kolegů nebyl zahrnut do týmu k ukončení zakázky [právnická osoba]. V případě žalobce rozhodla [jméno] [příjmení] o tom, že kompenzační faktor bude ve výši 40 %. Svědkyně kontaktovala [jméno] [příjmení], aby získala její názor na aplikaci kompenzačního faktoru vůči žalobci, když svědkyně navrhovala snížení provize žalobce na 30 %, [jméno] [příjmení] navrhovala snížení na 40 %. Kompenzační faktor podléhá schvalovacímu procesu, zohledňuje splněná kritéria, jeho užití je možné v rozmezí 0 až 1, tj. 0% až 100 %. Každý zaměstnanec žalované je seznámen a podepisuje podmínky žalované a jeho individualizovaný plán, tzn. že od začátku příslušného fiskálního roku bere na vědomí, že kompenzační faktor je 1 nebo méně a že podmínkou k aplikaci kompenzačního faktoru je zapojení zaměstnance a jeho podíl na obchodním případu. Žalobce jako obchodník podporoval transakci [příjmení] tzv. [anonymizována dvě slova], převážně však na této transakci byl v týmu zapojen vyšší management. Svědkyně potvrdila tvrzení žalobce, že jeho cíl ve fiskálním roce [rok] stanovila [jméno] [příjmení], žalobce byl součástí jejího týmu, ona zadávala úkoly jednotlivým členům týmu a odpovídala za jejich splnění, navrhla a odsouhlasila aplikaci sníženého kompenzačního faktoru k provizi žalobce / ve výši 40 % /. Svědkyně vypověděla, že sama pouze organizovala proces schvalování provizí a předávala získané informace dále - managementu /prokázáno výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] /.

16. Usnesením zdejšího soudu ze dne 5. 5. 2022, č. j. 31 C 77/2020-226, byla žalovaná v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvána, aby tvrdila a prokázala rozhodné skutečnosti, a byla poučena o následcích nesplnění této výzvy.

17. Právně soud věc posoudil podle ust. § 33 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen„ ZP“), ve znění platném ke dni [datum], dle něhož se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

18. Podle ust. § 16 ZP zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace, zejména diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu a vztahu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství, otcovství nebo pohlavní identifikace se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví. Pojmy přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné, upravuje antidiskriminační zákon108). Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních činností vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatným požadavkem nezbytným pro výkon práce; účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. Za diskriminaci se rovněž nepovažují opatření, jejichž účelem je odůvodněno předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke skupině vymezené některým z důvodů uvedených v antidiskriminačním zákonu.

19. Podle ust. § 17 ZP právní prostředky ochrany před diskriminací v pracovněprávních vztazích upravuje antidiskriminační zákon.

20. Dle ust. § 109 odst. 1 ZP za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

21. Dle ust. § 113 odst. 1 ZP se mzda sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak.

22. Mzda se sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem (§ 113 odst. 1 zák. práce). Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet (§ 113 odst. 3 zák. práce). Zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis; dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti (srov. § 113 odst. 4 zák. práce). Písemný mzdový výměr musí být zaměstnanci doručen do vlastních rukou (srov. § 334 odst. 1 zák. práce). Při měsíčním vyúčtování mzdy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách; na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu vypočetl (srov. § 142 odst. 5 zák. práce).

23. Mzdu lze sjednat nebo stanovit například jako mzdu měsíční, hodinovou nebo podílovou, jako mzdu, jejíž poskytnutí nebo výše závisí na splnění konkrétních pracovních úkolů, hospodářských výsledků zaměstnavatele nebo jiných hledisek, nebo jako mzdu poskytovanou ve formě příplatků, odměn apod. (uvedené způsoby samozřejmě lze i kombinovat). Sjednaná nebo zaměstnavatelem stanovená mzda však nesmí být nižší než minimální mzda (srov. § 111 odst. 1 zák. práce). Mzda, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu nebo mzdového výměru, je zaručenou mzdou (srov. § 112 odst. 1 zák. práce).

24. Podle ustálené judikatury dovolacího soudu je pro posouzení důvodnosti uplatněného nároku ve sporu o zaplacení mzdy (její části), bez ohledu na to, zda právním podkladem poskytované mzdy (složky mzdy) má být mzdový předpis či kolektivní smlouva, anebo je-li mzda sjednána v pracovní či v jiné smlouvě, rozhodující, zda byly naplněny předpoklady pro vznik nároku na mzdu, anebo zda tato hlediska vyznačující zákonem stanovenou či smluvenou skutkovou podstatu pro vznik mzdového nároku splněna nebyla. Z tohoto pohledu je především významné rozlišení, zda požadované plnění představuje mzdový nárok, který je zaměstnavatel povinen poskytnout, jestliže zaměstnanec splní sjednané předpoklady a podmínky (zda jde o tzv. nárokovou složku mzdy), nebo zda jde o takovou složku mzdy, na kterou vzniká nárok až na základě zvláštního rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání (zda se jedná o tzv. nenárokovou složku mzdy). Tzv. nenároková složka mzdy je totiž charakteristická tím, že bez rozhodnutí zaměstnavatele má tato složka mzdy povahu fakultativního plnění, kterou ztrácí a stává se nárokovou složkou mzdy teprve v okamžiku, kdy zaměstnavatel rozhodne o přiznání tohoto nároku zaměstnanci; kdy a zda (a o jakém obsahu) takovéto rozhodnutí mající konstitutivní povahu učiní, záleží jen na úvaze zaměstnavatele (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2004, sp. zn. 21 Cdo 537/2004, uveřejněný pod [číslo] 2005 Sb. rozh. obč., nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2007, sp. zn. 21 Cdo 2654/2006).

25. Rozhodnutí zaměstnavatele o přiznání nároku zaměstnance na tzv. nenárokovou složku mzdy je (jednostranným) právním jednáním ve smyslu ustanovení § 545 o. z., neboť jde o takový projev vůle, jímž dochází ke vzniku práv a povinností účastníků pracovněprávního vztahu; právním jednáním zde je každý jednostranný projev vůle zaměstnavatele, bez ohledu na jeho označení, kterým zaměstnavatel stanovuje (určuje) zaměstnanci mzdu, případně některou její složku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5984/2017).

26. Dle ust. § 134a ZP za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude z hlediska působnosti zaměstnavatele zvlášť významná, může zaměstnavatel zaměstnanci, který se na jeho splnění bezprostředně nebo významně podílí, poskytnout cílovou odměnu. Výši odměny oznámí zaměstnavatel společně s hodnotitelnými nebo měřitelnými ukazateli před započetím plnění úkolu. [příjmení] odměna přísluší zaměstnanci ve výši určené zaměstnavatelem v závislosti na plnění ukazatelů, neskončí-li jeho pracovní poměr před splněním stanoveného úkolu. Účelem této odměny jako specifické složky platu odlišné od odměny podle ust. § 134 je umožnit zaměstnavatelům finančně zainteresovat zaměstnance na splnění rozhodujících úkolů formou předem učiněného příslibu podmíněného splněním předem definovaných ukazatelů. Je zřejmé, že cílová odměna je koncipována spíše jako výjimečný motivační nástroj zaměstnavatele k plnění úkolů klíčového významu. Další podmínkou pro aplikaci této složky platu je skutečnost, že zaměstnavatel nejen předem oznámí, který úkol pokládá z hlediska své působnosti za zvlášť významný, ale předem stanoví i postupy a formy jeho plnění společně s hodnotitelnými nebo měřitelnými ukazateli a oznámí i výši odměny za splnění úkolu a závislost této odměny na míře plnění stanovených ukazatelů. S ohledem na náročnost úkolů, k jejichž splnění lze motivovat cílovou odměnou, půjde zpravidla spíše o úkoly dlouhodobějšího charakteru, a není proto vyloučeno, aby jeho splnění bylo rozděleno do několika etap.„ Příslib“ cílové odměny by přitom měl oceňovat splnění celého úkolu, nikoliv jeho jednotlivých etap nebo fází, ačkoliv s jejich plněním, částečným plněním nebo neplněním lze kalkulovat již při stanovení výše cílové odměny před započetím plnění úkolu. Velmi významnou podmínkou je rovněž skutečnost, že příslib cílové odměny bude adresován zaměstnancům, kteří se s ohledem na sjednaný druh práce a rozsah práv a povinnosti vyplývajících pro ně z pracovního poměru nejen mohou podílet na plnění úkolu, k jehož splnění je cílová odměna určena, ale jejich podíl na plnění tohoto úkolu musí být významný anebo bezprostřední. Cílová odměna představuje závazek zaměstnavatele vůči konkrétnímu zaměstnanci, kterému je příslib adresován. Musí tak tomu být i v případě, že se na splnění jednoho úkolu bude rozhodujícím způsobem (významně nebo bezprostředně) podílet více zaměstnanců. Při splnění stanovených podmínek, tj. při splnění předem definovaných kritérií pro hodnocení úkolu, vznikne zaměstnanci právo na výplatu cílové odměny. Cílová odměna přísluší zaměstnanci ve výši určené zaměstnavatelem v závislosti na plnění ukazatelů, neskončí-li jeho pracovní poměr před splněním stanoveného úkolu. I když forma příslibu cílové odměny není zákoníkem práce stanovena, s ohledem na její obsah a stanovené náležitosti je jiná, než písemná forma prakticky vyloučena. Z podmínky, že právo na cílovou odměnu nevznikne zaměstnanci v případě, že jeho pracovní poměr skončí před splněním úkolu, k jehož splnění byla cílová odměna určena, vyplývá, že cílovou odměnou nelze oceňovat splnění dílčích úkolů ani poskytovat jakékoliv formy zálohy na cílovou odměnu.

27. Mezi účastníky bylo zejména sporné, zda "provize" pobírané žalobcem mají povahu tzv. nárokové složky mzdy nebo zda se jedná o složku mzdy jen tzv. "fakultativní" (nenárokovou). 28. „ …Podle již ustálené judikatury soudů je třeba důsledně rozlišovat "nárokové" a "nenárokové" složky mzdy. Zatímco tzv. nároková složka mzdy představuje mzdový nárok, který je zaměstnavatel povinen uspokojit, jestliže zaměstnanec splní stanovené předpoklady a podmínky, tzv. nenároková složka mzdy poskytuje zaměstnanci nárok na stanovené plnění, jen jestliže - bez ohledu na splnění předpokladů a podmínek stanovených pro její poskytnutí - zaměstnavatel o jejím přiznání zaměstnanci také rozhodne. Pro tzv. nenárokovou složku mzdy je tedy charakteristické, že bez vydání rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání má povahu pouze fakultativního plnění; jestliže však zaměstnavatel rozhodne o jejím přiznání (zda a kdy takové rozhodnutí učiní, závisí jen na úvaze zaměstnavatele), je povinen tuto složku mzdy zaměstnanci poskytovat. Původně tzv. nenároková (fakultativní) složka mzdy se tedy v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání stává složkou mzdy nárokovou (obligatorní) a takto vzniklý nárok na mzdu (část mzdy) lze následně zcela nebo zčásti zrušit (odebrat, odejmout), jen jestliže to umožňuje pracovní nebo jiná smlouva uzavřená mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nebo kolektivní smlouva anebo vnitřní mzdový předpis a pouze budou-li splněny podmínky v nich stanovené (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 8.11.2004 sp. zn. 21 Cdo 537/2004, který byl uveřejněn pod č. 28 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005) …..“ / srovnej rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 3167/2013 ze dne 25. 9. 2014 29. V projednávané věci se žalobce domáhá zaplacení "provize" jako nárokové složky mzdy na základě uzavřené pracovní smlouvy a individuální dohody, kdy mu žalovanou byla vyplácena jednak roční základní mzda (1x měsíčně) a dále variabilní složka na základě motivačních programů, jedná se o provizi z hodnoty prodejů vyjádřenou procentuální sazbou z částky, kterou zaměstnavatel obdrží na základě uzavřených smluv. Žalobce měl na starosti určitý okruh projektů a pro každý fiskální rok, kterým je u žalované dle pracovní smlouvy vždy období od [anonymizováno] do [anonymizováno] příslušného kalendářního roku, byla v souvislosti s motivačními programy uzavřena se žalobcem individuální dohoda, která určovala konkrétní podmínky pro získání odměny za příslušný fiskální rok. Individualizovaná dohoda o provizi pro fiskální rok [rok] uzavřená mezi žalobcem a žalovanou, podmínky a ujednání plánu provizí (kompenzace) pro fiskální rok [rok] /od [datum] do [datum] odsouhlasené žalobcem mají nepochybně povahu vnitřního předpisu zaměstnavatele.

30. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum] vyplývá, že žalobce pracoval u žalované na pozici„ [příjmení] [příjmení] [jméno]“ (jeho hlavním zaměřením byl prodej), celosvětová kariérní úroveň [anonymizováno] s místem výkonu práce v [obec], typ kompenzace aplikovatelný pro toto zaměstnání je prodej a je podrobně popsán v části pracovní smlouvy provize a pobídky/bonusy, za sjednanou základní roční fixní mzdu před zdaněním a jinými běžnými srážkami kromě příspěvků, provizí, bonusů nebo jiných kolísavých výdělků. Roční cílová proměnná, je – li relevantní, je definována jako roční variabilní částka vyplacená za dosažení 100% roční kvóty uvedené v individuálním kompenzačním plánu, roční cílový výdělek je roční plat žalobce plus roční cílová proměnná. Žalobce jako obchodní zástupce v oblasti [anonymizována dvě slova] uzavřel se žalovanou individualizovanou dohodu o provizi pro fiskální rok [rok] s daným cílem [anonymizováno] pro účely provize /kompenzace/ v oblasti [anonymizováno] (platforma [příjmení]), se sjednanými sazbami v oblasti [anonymizována dvě slova] [příjmení]) a bonusovými sazbami, potvrdil přijetí a souhlas s jeho balíčkem kompenzací [anonymizováno], který se skládá z individualizované dohody a podmínek a ujednání ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) týkajících se kompenzace provizí pro fiskální rok [rok]. Vzal na vědomí, že mu nevzniká nárok na provize ani bonusy, dokud nevydá společnost všechna konečná rozhodnutí a neprovede úpravy nebo změny popsané v podmínkách [anonymizováno]. Souhlasil s tím, že jakékoli takové úpravy nebo změny budou představovat aplikaci podmínek uvedených v Plánu, nikoli jednostrannou změnu Plánu [právnická osoba] a souhlasil s tím, že tyto změny pro něj budou závazné. Ke změnám obchodních podmínek dochází pouze s písemným souhlasem generálního ředitele. Jakákoli platba, kterou žalobce obdrží v souvislosti s Plánem před tím, než dojde k vyplacení podle Podmínek [anonymizováno] se považuje za zálohu na danou provizi / srovnej individualizovaná dohoda o provizi pro fiskální rok [rok] Z takto sjednané dohody o provizi je zřejmé, že jakékoli hmotné plnění, které bylo žalobci poskytnuto žalovanou v rámci týmu pracujícím na projektu [příjmení] a jeho výše se odvíjela od kriteria úspěšnosti celého týmu, jímž podle pracovní smlouvy, podmínek kompenzačního plánu a individuální smlouvy uzavřené se žalobcem bylo splnění sjednaného a nastaveného cíle projektu vyjádřeného v penězích, bylo žalobci poskytováno za práci vykonanou podle pracovní smlouvy. Proto peněžitá plnění žalované označená jako provize, které byly žalobci vypláceny podle kompenzačního pro finanční rok [rok] a individualizované dohody o provizi pro fiskální rok [rok], výše provize byla stanovena v závislosti na výsledcích plnění jeho pracovních úkolů vymezených v pracovní smlouvě, provize byly nepochybně přímo vázány na žalobcem vykonanou práci podle pracovní smlouvy. Okolnost, že výplata provize byla podle interních předpisů žalované vázána na splnění dalších nezbytných podmínek, které s činností žalobce nesouvisejí, mohla představovat jen podmínku, na kterou je vázána splatnost, popřípadě vznik nároku na provizi, avšak nemohla ničeho změnit na skutečnosti, že vlastní peněžité plnění, mělo být poskytováno za uvedených podmínek za vykonanou práci. Jestliže si tedy účastníci v posuzovaném případě sjednali ve smlouvě označené jako„ Individualizovaná dohoda o provizi pro fiskální rok [rok]“ ze dne [datum], dle„ plánu prodejní provize (kompenzace) [anonymizováno]“ /plán prodejní provize (kompenzace) pro fiskální rok [anonymizováno] [rok] stanoví podmínky, za nichž se stanoví základní mzda a provize a za kterých budou tyto složky mzdy zaměstnancům vyplaceny, plán se skládá z podmínek a ujednání plánu provizí (kompenzace) pro fiskální rok [rok] a dohody o individuální provizi (kompenzaci) poskytovaný každé osobě, která je způsobilá k účasti plánu. Plán pokrývá fiskální rok [rok], provize, bonusy a nebo speciální výkonnostní pobídkové fondy týkající se všech prodejních transakcí, u nichž je zaměstnanec způsobilý k vyplacení související provize ve fiskálním roce [rok], jsou stanoveny v souladu s plánem /možnost vyplacení cílové provize za projekt v oblasti [anonymizováno] po dosažení stanovené kvóty a poté ve smlouvě označené jako Plán kompenzací pro finanční rok [rok] možnost vyplacení provize za dosažení žalovanou stanoveného cíle, jedná se o platné ujednání smlouvy o mzdě mezi účastníky řízení, neboť účastníci postupovali v souladu s pracovně právními předpisy, které jim takové ujednání umožňují. Peněžitá plnění - provize, které žalovaná poskytovala žalobci na základě ujednání účastníků označených jako„ individualizovaná dohoda a plán“ pro fiskální rok [rok], v řádných výplatních termínech, spolu se základní měsíční mzdou, je třeba považovat za mzdu, respektive součást mzdy (její pobídkovou složku).

31. Pokud žalovaná namítala, že se v případě žalobce jedná o uplatnění nároku na provizi jako nenárokovou složku mzdy, soud tuto námitku shledal jako nedůvodnou na základě již shora uvedeného.

32. K další námitce žalované, že se v projednávané věci jednalo o nenárokovou složku mzdy žalobce za použití kompenzačního faktoru žalovanou vůči žalobci pro transakci [příjmení] v souladu s kompenzačním plánem a dohodou mezi účastníky řízení. Žalovaná tvrdila, že před vyplacením provize žalobci musela posoudit odhad jejího obchodního oddělení pro danou transakci - [příjmení], výkon zaměstnance jak se podílel na zadaném cíli, jeho relativní přínos a zapojení ostatních zaměstnanců na splnění cíle a o přesnostech kvót, které nastavila. Soud dospěl k závěru, že žalovaná tak učinila v rozporu s uzavřenou individuální dohodou a podmínkami [anonymizováno]. Z podmínek [anonymizována dvě slova] vyplývá mimo jiné, že před vyplacením provize zaměstnanci musí žalovaná, v případě, že dojde ke snížení kompenzačního faktoru zaměstnance o něm rozhodnout. V kompenzační individuální dohodě sjednané mezi účastníky řízení si žalovaná vyhradila právo, že dokud žalovaná společnost nevydá všechna konečná rozhodnutí a neprovede úpravy nebo změny popsané v podmínkách [anonymizováno], že žalobce bere na vědomí, že mu nevzniká nárok na provize ani bonusy. Pokud úpravy nebo změny budou představovat aplikaci podmínek uvedených v plánu, nikoli jednostrannou změnu plánu, souhlasí žalobce s tím,, že pro něj budou závazné. Ke změnám obchodních podmínek dochází pouze s písemným souhlasem generálního ředitele. Změnu či úpravy podmínek [anonymizováno] potvrzených generálním ředitelem společnosti žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala. Z podmínek [anonymizováno] přitom vyplývá, že žalovaná musí za určitých okolností předložit zaměstnanci nový [anonymizováno] v průběhu fiskálního roku, který mění podmínky původního [anonymizováno] a pokud žalovaná během fiskálního roku předloží zaměstnanci novou [anonymizováno], stávající [anonymizováno] bude ukončena ke dni stanovenému žalovanou, nová [anonymizováno] je účinná, pouze pokud jí zaměstnanci poskytne skupina [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] / čl. 18 podmínek„ Změny [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] /. Změny a úpravy plánu či prodejní kompenzace či programu, které nejsou v Plánu uvedeny, nebudou účinné, pokud nebudou písemně schváleny víceprezidentem [příjmení], vedoucí zaměstnanci nemají oprávnění provádět v Plánu jakékoliv změny/ čl. 27 podmínek /. Hodnota kompenzačního faktoru je stanovena způsobem vhodným vzhledem k dané transakci, a to [anonymizována dvě slova] Administration, [anonymizováno], obchodním oddělením, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a nebo [anonymizována dvě slova] a skládá se ze 4 proměnných – odhad obchodního oddělení, výkon zaměstnance vzhledem k cíli, relativní přínos zaměstnance a rozsah zapojení managementu nebo ostatních zaměstnanců v rámci transakce, přesnost kvót. Vzhledem k tvrzením žalované, že individuální provizní plán odměn žalobce ve fiskálním roce 2018 byl koncipován v souladu s kompenzační dohodou pro fiskální rok [rok] a podmínkami [anonymizována dvě slova], roční kvóta ([anonymizováno]) byla se žalobcem v individuální kompenzační dohodě sjednána ve výši 49 768 130 Kč a tato částka představuje 100 % roční kvóty. Žalobce ve fiskálním roce [rok] dosáhl celkem 125 723 933 Kč, dosáhl tak (po zaokrouhlení na celá % nahoru) 253 % své roční kvóty pro příslušný fiskální rok [rok] aplikaci sníženého kompenzačního faktoru /. Pokud žalovaná tedy tvrdila, že kdyby neaplikovala vůči žalobci kompenzační faktor na transakci s [příjmení], žalobcův výsledek oproti roční kvótě by byl ještě vyšší než 253 %, žalobce by dosáhl celkového výsledku 241 312 947,2 Kč, což by odpovídalo výsledku oproti roční kvótě 484,87 %. Za stavu, kdy žalovaná za podmínek [anonymizováno] sjednala se žalobcem individuální smlouvou, kterou určila jak odhad pro danou transakci (včetně [příjmení]), výkon zaměstnance k cíli, kterého bylo v rámci týmu dosaženo, sjednala podmínky získání provize žalobce, kdy roční kvóta žalobce byla stanovena nadřízenou žalobce, [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] and [příjmení] [příjmení] [jméno] pro [anonymizováno], a to před začátkem fiskálního roku v období plánování, kdy všechna kritéria pro stanovení kompenzačního faktoru doznala od uzavření individuální smlouvy se žalobcem změn, bylo na místě se žalobcem sepsat novou [anonymizováno] tak, aby věděl, jaký je jeho [anonymizováno], upřesnila kvóty i podíl žalobce na splnění zadaného úkolu. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, žalobce postupoval dle původně uzavřené individuální smlouvy se žalovanou / pokud se týká odhadu obchodního oddělení žalované, jeho podílu na práci týmu a jeho přínosu ke splnění cílů žalované neměl žalobce možnost bez součinnosti žalované zasahovat do smluvních ujednání/ vše řídila a nastavila [anonymizováno]. [příjmení] z pozice„ [anonymizována dvě slova]“, která rozhodovala i o změně nastavených parametrů individuální smlouvy se žalobcem. Kritérium pro stanovení kompenzačního faktoru u žalobce jako rozhodujícího ukazatele pro výplatu provize žalobci za fiskální rok [rok], tj. odhadu pro danou transakci / včetně namítané transakce s [příjmení] /, relativního přínosu žalobce k transakci s [příjmení] a rozsah zapojení managementu nebo ostatních zaměstnanců v rámci této transakce pro účely určení a aplikace kompenzačního faktoru s konečnou platností hodnotila [jméno] [příjmení] ze své pozice nadřízené žalobce a současně ze své funkce jako [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] pro [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] na základě hodnocení transakce s [příjmení] také dospěla k závěru, že přínos žalobce na zmiňované transakci nebyl velkého rozsahu a že naopak do transakce byl ve značném rozsahu zapojen nejvyšší management [anonymizováno] a jiní zaměstnanci, včetně [jméno] [příjmení], která po ukončení předmětné transakce učinila z celého týmu pouze vůči žalobci rozhodnutí o aplikaci kompenzačního faktoru ve výši 0,4. Svědkyně [příjmení] uvedla, že o aplikaci kompenzačního faktoru vůči žalobci nerozhodovala ona, ale finanční ředitelka [příjmení] [jméno] [příjmení], která však vypověděla, že o užití kompenzačního faktoru vůči žalobci rozhodla [anonymizováno]. [příjmení]. Žalovaná tvrdila, že na fiskální rok [rok] nestanovila ve vztahu k žalobci předem žádný předpoklad stran rozsahu vykonávané práce (tj. nestanovila předem žádné pensum práce), důvodem aplikace kompenzačního faktoru ve výši 0,4 na transakci s [příjmení] vůči žalobci nebylo nesplnění nějakého předem stanoveného pensa práce. Žalovaná toliko ex post hodnotila, zda okolnosti případu žalobce (zejména s ohledem na zapojení žalobce do transakce s [příjmení]) odůvodňují aplikaci kompenzačního faktoru ve snížené výši či nikoliv a dospěla k závěru, že způsob, kterým se žalobce podílel na této transakci, neodpovídá výši provize, na kterou by mu vznikl nárok. Svědkyně [příjmení]. [příjmení] vypověděla, že podíl žalobce na obchodním případu [příjmení] nebyl stoprocentní, obchodní případ primárně řídila, vedla a jednala se zákazníkem [anonymizováno]. [příjmení] a její kolegyně [jméno] [příjmení]. Do této transakce pak byl nestandardně zapojen i nejvyšší management [anonymizováno]. Z výše uvedeného vyplývá, že [jméno] [příjmení] jako nadřízená žalobce stanovila jeho [anonymizováno] v kompenzační dohodě sjednaný se žalovanou, stanovila rozsah zapojení ze strany žalobce v týmu pracujícím na transakci s [příjmení], řídila a vedla tým, jednala se zákazníkem a následně jako nadřízená žalobce rozhodla o aplikaci kompenzačního faktoru za tuto transakci [příjmení] z celého týmu jen vůči žalobci. Provize ostatním členům týmu byly vyplaceny v řádném výplatním termínu, žalobce zálohu na provizi obdržel až v [anonymizováno] [rok]. Svědkyně [příjmení]. [příjmení] k tomuto uvedla, že se tak stalo v závislosti na datu uzavření transakce, po té kdy proběhlo hodnocení transakce žalovaná rozpozná její výnos. Ve vztahu k transakci s [příjmení] byla výplata provizí posunuta s ohledem na to, že v setu dokumentů, které se podepisovaly se zákazníkem byly chyby, proto se posunula fakturace / žádný jiný člen týmu kromě žalobce a [anonymizováno]. [příjmení] se na transakci s [příjmení] dle shodných tvrzení účastníků řízení nepodílel /. Žalovaná tvrdila, že z tohoto důvodu byla provize žalobci za tuto transakci vyplacena s větším zpožděním, v jakém období byla provize vyplacena [anonymizováno]. [příjmení] za transakci s [příjmení] žalovaná, přes poučení soudu netvrdila ani neprokázala.

33. Pokud žalovaná v projednávané věci argumentovala tím, že nesprávné nastavení roční kvóty u žalobce vedlo k tomu, že nadřízená žalobce [jméno] [příjmení], vykonávající práce na nejvyšší manažerské pozici v rámci žalované obdržela provizi o více než polovinu nižší než žalobce, a to ačkoliv se na příslušné transakci [příjmení] rovněž podílela, nezbývá soudu než konstatovat, že žalovaná se žalobcem sjednala provize v individuální kompenzační dohodě za podmínek [anonymizováno], zjevně i s přihlédnutím, že se jedná o řadového obchodního zástupce žalované. V případě vyplacených provizí [anonymizováno]. [příjmení] transakci s [příjmení], však s ohledem na přínos [jméno] [příjmení] k transakci s [příjmení] a s ohledem na dosažené plnění nebylo vhodné aplikovat kompenzační faktor jak tvrdila žalovaná, nikdo toto ani nenavrhoval. V bodu 8. žádosti o schválení kompenzačního faktoru u žalobce [příjmení]. [příjmení] uvedla, že kompenzační faktor má být aplikován pouze u žalobce, nikoliv u manažera žalované, tj. u [jméno] [příjmení], kdy u ní nebyl shledán„ žádný problém s nastavenou kvótou“. Žádné relevantní rozhodnutí o snížení kompenzačního faktoru u žalobce v rozporu se sjednanou individuální smlouvou, uzavřena mezi účastníky řízení soud v rámci dokazování neshledal.

34. Nejpodstatnějším rozdílem mezi situací žalobce a situacemi ostatních členů týmu byla skutečnost, ostatně jak tvrdila žalovaná, že žalobce měl jako jediný ve svém teritoriu zákazníka [příjmení], stejně jako příslušnou transakci – okolnosti týkající se právě této transakce vedly k nesprávnému nastavení žalobcovy roční kvóty, což vedlo k neodpovídající výši provize žalobce. Váha této transakce přitom byla zásadní, kdy se jednalo o největší transakci uzavřenou v příslušném fiskálním roce. Jiné transakce za dané fiskální období spadající do teritorií ostatních členů týmu byly nesrovnatelné s transakcí s [příjmení] – transakce s [příjmení] byla téměř 6krát větší než druhá největší transakce, téměř 10krát větší než třetí největší transakce a více než 23krát větší než čtvrtá největší transakce za příslušný fiskální rok [rok]. Pokud jde dále o výsledky práce žalobce, ten dosáhl splnění roční kvóty /žádný z ostatních členů týmu nedosáhl ani vzdáleně 100 % své roční kvóty, přesto dle tvrzení žalované jim byly provize vyplaceny, individuální dohody o kompenzaci žalovaná s ostatními členy týmu ani s [anonymizováno]. [příjmení] k důkazu nepředložila /, žalobce dosáhl 253 % své roční kvóty (před aplikací kompenzačního faktoru dokonce 484,87 %). Pokud tedy žalovaná přistoupila vůči žalobci k aplikaci kompenzačního faktoru dle podmínek [anonymizováno], přičemž vycházela z toho, že žalobce se na uzavření dané transakce podílel pouze v omezeném rozsahu, a to se zásadním aktivním zapojením jiných členů týmu a jiných zainteresovaných osob; roční kvóta pro fiskální rok [rok] žalobce byla stanovena nepřesně v tom smyslu, že žalovaná při jejím stanovení nezohledňovala transakci s [příjmení], učinila takto v rozporu s individuální smlouvou a podmínkami [anonymizováno], proto soud žalobě vyhověl v celém rozsahu.

32. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 562 516 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 232 912 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 658 237 Kč za 10 úkonů právní služby po 26 940 Kč, a to příprava a převzetí právního zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, podání ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, účast na soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, účast na soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, účast na soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, podání ve věci samé (doplnění žaloby ze dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, účast na soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, podání ve věci samé (vyjádření ze dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a účast na soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, tj. celkem 269 400 Kč, dále režijní paušál za 10 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem 3 000 Kč, a DPH ve výši 21 % z částky 272 400 Kč, tj. 57 204 Kč.

35. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.

Poučení