31 C 78/2017 - 372

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika – [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] za níž jedná Česká republika - [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] pro ochrana osobnosti takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zveřejnit písemnou omluvu, ve znění: „Omluva Dne [datum] byl v na zpravodajském serveru http://www.[Anonymizováno].cz/ zveřejněn rozhovor s názvem „Žalobce otevřeně: [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]“. Tento rozhovor obsahoval nepravdivé a dehonestující údaje a tvrzení, které neoprávněně zasáhly zejména do osobnostních práv [Jméno žalobce]. Omlouváme se [Jméno žalobce] za uvedení nepravdivých údajů při rozhovoru pro [právnická osoba] dne [datum]. Není pravdou, že by [Jméno žalobce] ukrýval peníze do zahraničí do obchodních společností. Není rovněž pravdou, že by se jednalo o stovky milionů. Dále není pravdou, že by [Jméno žalobce] v rámci mediálních vyjádření lhal. Za způsobené nepříjemnosti a újmu se tímto [Jméno žalobce] omlouváme. [právnická osoba], a to následující den po právní moci rozsudku po dobu nejméně 30 dní.

II. Žalovaný je dále povinen Žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení, ve výši [částka] k rukám [tituly před jménem] [jméno FO] černého advokáta sídlem [adresa] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce podal u zdejšího soudu dne [datum] žalobu na ochranu osobnosti proti žalovanému Krajskému státnímu zastupitelství, se sídlem [adresa], přičemž tvrdil, že k protiprávnímu jednání žalované došlo prostřednictvím [tituly před jménem] [jméno FO], který byl v době tvrzeného jednání zaměstnancem Krajského státního zastupitelství v Praze. [právnická osoba] žalobcem bylo u Krajského soudu v Praze vedeno trestní řízení, v němž byl [tituly před jménem] [jméno FO] v pozici státního zástupce. Trestní řízení bylo podrobeno mimořádnému zájmu ze strany veřejnosti a médií. Po vyhlášení rozsudku, který je nyní již pravomocný, byl dne [datum] v na zpravodajském portálu http://www.[Anonymizováno].cz/ publikován rozhovor s [tituly před jménem] [jméno FO] nazvaný „Žalobce otevřeně: [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Do vězení nenastoupí“ V tomto rozhovoru uvedl [tituly před jménem] [jméno FO] několik nepravdivých a dehonestujících tvrzení v úmyslu poškodit žalobce. Rozhovor je umístěn na webových stránkách:(http://www.[Anonymizováno].cz/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-12a-/zpravy-domov.aspx?c=[Anonymizováno]_[Anonymizováno]_ln_domov_ogo). V tomto rozhovoru mimo jiné [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl následující výroky o žalobci s tím, že: „ukrýval peníze do zahraničí do obchodních společností“ … „tipuju to určitě na stovky milionů“, čímž [tituly před jménem] [jméno FO] o žalobci sdělil nepravdivý údaj, který značnou měrou ohrozil jeho vážnost, a to s cílem způsobit mu vážnou újmu; „každá obstrukce doktora [jméno FO], která vedla k odročování“, čímž [tituly před jménem] [jméno FO] nepravdivě uvádí, že žalobce v rámci řízení obstruoval; „bude na pravou míru uvádět jeho lži a nesmysly“, čímž [tituly před jménem] [jméno FO] nepravdivě označil žalobce za lháře; „u soudu se choval naprosto nestandardně, naprosto drze“, čímž [tituly před jménem] [jméno FO] opětovně napadl žalobce dehonestujícími a nepravdivými obviněními; „odpovím takto: Myslíte si, že k osobnosti doktora [jméno FO] patří dobrovolný nástup do vězení? Já o tom nejsem přesvědčen“, čímž [tituly před jménem] [jméno FO] opět nepravdivě uvedl, že žalobce v případě pravomocného odsouzení k výkonu trestu nenastoupí, protože uteče.

3. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] byl konstatován zásah do osobnostních práv žalobce a žalovaný byl uznán povinným se žalobci omluvit. [právnická osoba] odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudek zrušil v rozsudečném výroku ohledně omluvy za sdělení žalované, že [Jméno žalobce] ukrýval peníze do zahraničí do obchodních společností a že se jednalo o stovky milionů, tj. ve zbývajícím rozsahu výroků I, II, a v akcesorickém výroku V, odvolací soud postupem podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušil a postupem podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně v tomto rozsahu k dalšímu řízení.

5. Na základě pokynu odvolacího v dalším řízení vysloveném v rozsudku Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soud v souladu s ustanovením § 6 OdpŠk a § 21a odst. 1 písm. b) o. s. ř. nadále jedná s Českou republikou, za kterou vystupuje jako příslušná složka státu [právnická osoba].

6. Soud vázán pokynem odvolacího soudu vyzval , podle ust. § 118a, odst. 1, 3 o. s. ř. žalobce, aby upravil žalobní petit a žalobní tvrzení tak, aby bylo v souladu se zákonnou úpravou, neboť soudní řízení bude nadále vedeno v režimu zákona č. 82/1998 Sb. o náhradě škody a předmětem sporu bude tudíž tvrzený nesprávný úřední postup žalovaného, spočívající ve vyjádření resp. poskytnutí informací [tituly před jménem] [jméno FO] které sloužily jako í informace pro sepsání článku.

7. Dále tedy soud prvního stupně tedy vedl řízení proti České republice, za kterou vystupuje MSČR, přičemž se jedná o řízení o žalobě v režimu zákona č, 82/1998 Sb. o náhradě škody a předmětem sporu zůstaly výroky žalované v režimu nesprávného úředního postupu a to“ Žalobce otevřeně: [jméno FO] má někde ulité stamiliony“…. [Jméno žalobce] ukrýval peníze do zahraničí do obchodních společností. Jednalo o stovky milionů. [Jméno žalobce] v rámci mediálních vyjádření lhal.

8. Žalobce postupoval dle pokynu soudu a tvrdil, že žalovaná ČR zastoupená [právnická osoba] (dále jen MSČR) se dopustila nesprávného úředního postupu tím, že v rozhovoru byly zveřejněny nepravdivé informace ve vztahu k žalobci. [tituly před jménem] [jméno FO] byl státním zástupcem, a tudíž zaměstnancem žalované a ta za jeho výroky odpovídá. Rozhovor je ve vztahu k žalobci pomluvou, a to zejména ve vztahu k v té době probíhajícímu trestnímu řízení, které mohlo být těmito výroky ovlivněno a mohlo tak mít fatální následky pro rozhodování zejména v odvolacím řízení. V tomto případě je evidentní, že tvrzeními uvedenými v rozhovoru byla žalobci způsobena újma a byly nesprávným úředním postupem. Rozšířením těchto nepravdivých informací pomocí internetu [tituly před jménem] [jméno FO] zaměstnanec žalovaného, tím pádem žalovaný vystavil žalobce a jeho rodinu v nebezpečí újmy na životě a zdraví, neboť v návaznosti na žalovaným uvedené údaje, je žalobce i jeho rodina vystavena možným útokům osob z kriminálního prostředí. Uveřejnění nepravdivé informace [tituly před jménem] [jméno FO], tedy žalovaným o majetkových poměrech žalobce může svést osoby z kriminálního prostředí a být pro ně impulzem a návodem ke kriminální činnosti, ohrožující zdraví a život žalobce a jeho blízkých. Tento zásah je o to výraznější, že nepravdivé informace byly publikovány na jednom z nejnavštěvovanějších zpravodajských serverů v ČR. Žalobce již delší dobu není politikem ani se aktivně neúčastní politického života. Zásah do práv žalobce byl pak o to intenzivnější, neboť k uveřejnění rozhovoru došlo dne [datum], tedy dva dny po vynesení prvoinstančního rozsudku v trestní věci vedené proti žalobci, kdy všechna významná media v ČR o této události referovala. Žalobce tvrdil, že [tituly před jménem] [jméno FO] zaměstnanec žalovaného, dlouhodobě a opakovaně zasahoval do osobnostních práv žalobce. V tomto směru [tituly před jménem] [jméno FO] úmyslně zneužíval svého postavení státního zástupce, když ve veřejnosti požívají státní zástupci vesměs důvěryhodnosti, která je s touto veřejnou funkcí spojována. [tituly před jménem] [jméno FO] porušil presumpci neviny a zcela bez důkazů manipuloval s veřejností šířením nepravdivých údajů o žalobci, kdy jej mimo jiné fakticky obvinil, že nebude respektovat pravomocný rozsudek a uteče, tedy spekuloval a obvinil žalobce v tom směru, že se bude dopouštět maření úředního rozhodnutí. Z jednání [tituly před jménem] [jméno FO] zaměstnance žalovaného, který mimořádně excesivně překročil své zákonné pravomoci, je zřejmé, že tak činil z pohnutky se sám zviditelnit a úmyslně poškodit žalobce. Žalobce se cítí být žalovaným a rozhovorem poškozen a má zato, že mu byla způsobena jednáním žalovaného nemajetková újma. Rozsah této újmy odvozuje žalobce od zjevné nepravdivosti údajů obsažených v rozhovoru a evidentního cíle žalobce poškodit. Žalobce byla zaměřena mediální pozornost, tedy v mimořádně rozjitřeném období. Z výše uvedeného vyplývá, že [tituly před jménem] [jméno FO] jednoznačně jednal v úmyslu poškodit žalobce, neboť při znalosti spisu věděl, že poskytuje nepravdivé informace [Anonymizováno] novinám. Rovněž žalovaná tímto jednání, žalobci způsobila újmu dopustila se, shora uvedený jednáním, nesprávného úředního potupu 9. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby připojila se k vyjádření původně žalované Krajského státního zastupitelství (dále jen KSZ)s tím, že spolu s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka], z něhož vyplývá, že s ohledem na dosavadní průběh řízení povede nadále Obvodní soud pro [adresa] řízení proti České republice, za níž bude nyní vystupovat Ministerstvo spravedlnosti jako příslušná organizační složka, toliko v té části žaloby ,, která se týká žalobcem požadované omluvy, že „není pravdou, že by žalobce ukrýval peníze do zahraničí do obchodních společností, a že rovněž není pravdou, že by se jednalo o stovky milionů“. O ostatních žalobou uplatněných nárocích již bylo soudy I. a II. stupně pravomocně rozhodnuto. Pokud jde o tu část žaloby, která se týká žalobcem požadované omluvy, že „není pravdou, že by žalobce ukrýval peníze do zahraničí do obchodních společností, a že rovněž není pravdou, že by se jednalo o stovky milionů“, žalovaná zcela odkazuje na podání žalované České republiky, která se prostřednictvím Krajského státního zastupitelství v Praze, k dané problematice již vyjádřila. V případě vyjádření, že žalobce „ukrýval peníze do zahraničí do obchodních společností“, kdy [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že částku takto ukrytých peněz „tipuje určitě na stovky milionů“, pak tyto údaje [tituly před jménem] [jméno FO] poskytl redaktorům [Anonymizováno] novin jen proto a jen v tom rozsahu, v jakém byly zcela bez jeho přičinění publikovány v tisku již v dřívější době, když reagoval na dotaz redaktora. Jak se tato informace již [datum] dostala do médií, není žalované známo a rozhodně tím, kdo tyto informace poskytl, nebyl [tituly před jménem] [jméno FO], což ovšem nemění nic na skutečnosti, že tato informace není nepravdivá, a není proto ve vztahu k žalobci nijak difamující a nijak způsobilá založit zásah do jeho práv na ochranu osobnosti, potažmo nesprávný úřední postup. Údaj o tom, že žalobce peníze legalizuje prostřednictvím zahraničních obchodních společností, kde ale on sám nefiguruje, pak vychází z jeho vlastních slov zachycených v soudem povolených odposleších z domu manželů [jméno FO] v [adresa] a tento odposlech se jako důkaz přehrával za hojné účasti zejména novinářské veřejnosti u Krajského soudu v Praze u hlavního líčení v předmětné trestní věci ([spisová značka], resp. 4 [právnická osoba]/2015). Tento údaj se dále nachází prakticky ve všech vazebních usneseních, v nichž byl dokumentován a odůvodňován důvod vazby útěkové v § 67 písm. a) trestního řádu, počínaje Okresním soudem v [adresa], který tehdy obviněného [Jméno žalobce] vzal do vazby, následně v usnesení Krajského soudu v [adresa], který zamítl stížnost [Jméno žalobce] do tohoto usnesení, dále pak v usneseních Okresního soudu [adresa] – východ, který rozhodoval o žádostech [Jméno žalobce] o propuštění z vazby, a v následných usneseních Krajského soudu v Praze, který rozhodoval v přípravném řízení o stížnostech [Jméno žalobce] do těchto usnesení Okresního soudu [adresa] – východ. Konečně se tyto údaje nacházejí i v usneseních Krajského soudu v Praze, který ponechával obviněného [Jméno žalobce] v útěkové vazbě po podání obžaloby, a v následných usneseních Vrchního soudu v Praze, který zpočátku stížnosti obviněného [Jméno žalobce] do usnesení Krajského soudu v Praze zamítal (a teprve posléze ho z vazby propustili). Pokud [tituly před jménem] [jméno FO] tedy ve zmíněném Rozhovoru hovořil o ukrývání finančních prostředků v zahraničí, nebyla to pro novináře a veřejnost žádná nová informace, když [tituly před jménem] [jméno FO] odpovídal na položené dotazy, a již vůbec ne nepravdivá a byla čerpána mimo jiné i z usnesení dalších soudů a to ze spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka]: usnesení Okresního soudu v [adresa] o vzetí [Jméno žalobce] do vazby sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]. od roku 2012 a posléze v roce 2013 soudy opakovaně a pravomocně odůvodňovaly ponechání žalobce v útěkové vazbě dle § 67 písm. a) trestního řádu proto, že konstatovaly jako fakt, že ze spisu vyplývá, že má v zahraničí uschované peníze z trestné činnosti, a proto hrozí obava, že by „za nimi“ mohl uprchnout či se skrývat nejenom pro trestní řízení, ale i před eventuálním nástupem výkonu trestu. Některá tato usnesení soudů pak byla, bez přičinění žalované, již v září roku 2012 celá publikována v tisku včetně informace o tom, že žalobce nabízel (tehdy spoluobviněným) [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] možnost koupě firmy v zahraničí a uložení finančních prostředků v zahraničí a vyslovuje úvahy o možnosti anonymního pořízení firmy v zahraničí.

10. Z uvedeného vyplývá, že [tituly před jménem] [jméno FO] nemohl jednat v úmyslu poškodit žalobce, pokud mimo jiné vycházel při poskytování informace [Anonymizováno] novinám z pravomocných usnesení několika soudů České republiky, když navíc tyto pravdivé informace byly již dávno zveřejněny. Rovněž žalovaná se nemohl tímto dopustit nesprávného úředního postupu a způsobit žalobci újmu neboť jak žalovaná dokladovala, nejde o nepravdivá tvrzení a nemůže jít o žádný difamující zásah do práv žalobce. Zveřejněním této informace dne [datum] žalovaná rovněž nemohla vystavit žalobce a jeho rodinu nebezpečí újmy na životě a zdraví, neboť tato informace byla zveřejněna bez přičinění žalované a bez jejího vědomí již nejméně v září roku 2012, v dubnu roku 2013 a v červnu roku 2015, kdy – jak žalovaná opakovaně uvádí – vůči shora uvedeným skutečnostem, uvedeným ve veřejném tisku, se žalobce (pokud je žalované známo) nijak nevymezil a žádné možnosti případné obrany proti nim nevyužil. Pokud pak [tituly před jménem] [jméno FO] uváděl svůj odhad takto ukrytých finančních prostředků v zahraničí, vycházel jednak z informací z příslušného trestního spisu Krajského soudu v Praze, a to zejména z u hlavního líčení jako důkaz provedených odposlechů za hojné účasti novinářské veřejnosti v jednací síni, kde obž. [tituly před jménem] [jméno FO] uváděla, že „takto to už funguje 3 roky“ (míněno braní úplatků a manipulování s veřejnými zakázkami pro předem vybraného uchazeče o zakázku), a dále z odposlechu též veřejně přehraného u hlavního líčení, kde obž. [tituly před jménem] [jméno FO] říká obž. [tituly před jménem] [jméno FO], že před nástupem žalobce do funkce hejtmana s ním hovořil a on mu řekl, že „nebudou jako [Anonymizováno], že oni budou brát tak jen 10% ze zakázek“, kdy tato skutečnost byla potvrzena tehdy nepravomocným rozsudkem Krajského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. 4 [právnická osoba]/2015. Žalovaná podotýká, že dle předmětných tehdy nepravomocných rozsudků Krajského soudu v Praze bylo rozhodnuto, že žalobce měl na úplatcích dostávat vždy zhruba polovinu převzatého úplatku a o druhou polovinu se dělili obžalovaní [tituly před jménem] [jméno FO] s [tituly před jménem] [jméno FO] (nyní [jméno FO]).

11. Státní zástupce KSZ v Praze [tituly před jménem] [jméno FO], zastupoval veřejnou žalobu v trestní věci vedené u (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), se orgány činnými v trestním řízení rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán. Ve smyslu § 8a odst. 3 trestního řádu orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací o své činnosti veřejným sdělovacím prostředkům. [tituly před jménem] [jméno FO] působil v rozhodné době ve funkci státního zástupce, přičemž v rozhodné době byla k výkonu funkce státního zástupce přidělen ke KSZ v Praze s tím, že jako státní zástupce KSZ v Praze v rámci plnění úkolů jako orgán činný v trestním řízení poskytl dne [datum] v rámci pracovní doby a na pracovišti KSZ v Praze rozhovor redaktorovi [Anonymizováno] novin [jméno FO] a předmětem rozhovoru byly údaje, které získal [tituly před jménem] [jméno FO] při výkonu funkce státního zástupce KSZ v Praze, a to při výkonu dozoru nad zákonností přípravného řízení trestního a při zastupování obžaloby v trestním řízení soudním v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. [spisová značka] a posléze pod sp.zn. 4 [právnická osoba]/2015, přičemž k publikování poskytnutého rozhovoru došlo dne [datum].

12. Žalobce namítal, že [právnická osoba] ve svém stanovisku ze dne [datum] nesprávně dovozuje, že nedošlo k újmě žalobce, když [tituly před jménem] [jméno FO] pouze opakoval již dříve zveřejněná nepravdivá tvrzení: „Zveřejněním této informace dne [datum] Krajské státní zastupitelství v Praze rovněž nemohlo vystavit žadatele nebezpečí újmy na životě a zdraví, neboť tato informace byla zveřejněna bez přičinění Krajského státního zastupitelství v Praze a bez jeho vědomí již nejméně v září roku 2012, v dubnu roku 2013 a v červnu roku 2015, kdy vůči shora uvedeným skutečnostem, uvedeným ve veřejném tisku, se žadatel nijak nevymezil a žádné možnosti případné obrany proti nim nevyužil.“ předně žalobce byl v uvedené době ve výkonu vazby, kde jsou jakékoli možnosti obrany před difamací v médiích prakticky vyloučeny, současně existuje značný kvalitativní rozdíl pokud se jedná o spekulaci médií a vyjádření dozorového státního zástupce v kauze, když v daném případě byl difamující zásah pro žalobce naprosto devastující.

13. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR „samo uveřejnění nepravdivého údaje, dotýkajícího se osobnosti fyzické osoby, zakládá zpravidla neoprávněný zásah do práva na ochranu její osobnosti.“ (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], Cdon 24/95)

14. V tomto případě tak existuje mezi zásahem a porušením osobnostní sféry tedy nesprávným úředním postupem žalované příčinná souvislost a tento zásah v konkrétním případě přesáhl určitou přípustnou intenzitu takovou mírou, kterou již v demokratické společnosti tolerovat nelze (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 156/99). Žalobce po žalované požadoval omluvu ve shora uvedeném znění 15. Tvrdil, že [právnická osoba] ve svém stanovisku ze dne [datum] nesprávně uvedlo: „V případě vyjádření, že žadatel „ukrýval peníze do zahraničí do obchodních společností“, kdy [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že částku takto ukrytých peněz „tipuje určitě na stovky milionů“, pak tyto údaje [tituly před jménem] [jméno FO] poskytl redaktorům [Anonymizováno] novin jen proto a jen v tom rozsahu, v jakém byly zcela bez jeho přičinění publikovány v tisku již v dřívější době, když reagoval na dotaz redaktora. Jak se tato informace již [datum] dostala do médií, není Krajskému státnímu zastupitelství v Praze známo a rozhodně tím, kdo tyto informace poskytl, nebyl [tituly před jménem] [jméno FO], což ovšem nemění nic na skutečnosti, že tato informace není nepravdivá, a není proto ve vztahu k žadateli nijak difamující a nijak způsobilá založit zásah do jeho práv na ochranu osobnosti.“, když tato informace je jednoznačně nepravdivá, za celou dobu řízení nebyla nijak podpořena žádnou indicií ani důkazem, jedná se o čistou spekulaci a vyvrácenou domněnku [tituly před jménem] [jméno FO]. 16. [právnická osoba] ve svém stanovisku ze dne [datum] dále nesprávně uvedlo: „Údaj o tom, že žadatel peníze legalizuje prostřednictvím zahraničních obchodních společností, kde ale on sám nefiguruje, pak vychází z jeho vlastních slov zachycených v soudem povolených odposleších z domu manželů [jméno FO] v [adresa] a tento odposlech se jako důkaz přehrával za hojné účasti zejména novinářské veřejnosti u Krajského soudu v Praze u hlavního líčení v předmětné trestní věci ([spisová značka], resp. 4 [právnická osoba]/2015).“, když tato domněnka a spekulace nijak nevychází „z jeho vlastních slov zachycených v soudem povolených odposleších“, naopak z odposlechů žádná takováto informace nevychází. Nikdy nebyl žádným orgánem specifikován konkrétní odposlech, ze kterého by tato domněnka měla pocházet. 17. [právnická osoba] ve svém stanovisku ze dne [datum] dále nesprávně uvedlo: „Tento údaj se dále nachází prakticky ve všech vazebních usneseních, v nichž byl dokumentován a odůvodňován důvod vazby útěkové v § 67 písm. a) trestního řádu, počínaje Okresním soudem v [adresa], který tehdy obviněného [Jméno žalobce] vzal do vazby, následně v usnesení Krajského soudu v [adresa], který zamítl stížnost [Jméno žalobce] do tohoto usnesení, dále pak v usneseních Okresního soudu [adresa] – východ, který rozhodoval o žádostech [Jméno žalobce] o propuštění z vazby, a v následných usneseních Krajského soudu v Praze, který rozhodoval v přípravném řízení o stížnostech [Jméno žalobce] do těchto usnesení Okresního soudu [adresa] – východ. Konečně se tyto údaje nacházejí i v usneseních Krajského soudu v Praze, který ponechával obviněného [Jméno žalobce] v útěkové vazbě po podání obžaloby, a v následných usneseních Vrchního soudu v Praze, který zpočátku stížnosti obviněného [Jméno žalobce] do usnesení Krajského soudu v Praze zamítal (a teprve posléze ho z vazby propustil).“, když je pomíjena a skutečnost, že právě některá z těchto rozhodnutí byla Ústavním soudem ČR zrušena pro protiústavnost, zejména nálezem I. ÚS 2208/13 ze dne [datum] kde Ústavní soud ČR konstatoval: „25. Vazební soud dostál své povinnosti umožnit stěžovateli jako obviněnému osobní slyšení a nad tuto povinnost provedl listinné důkazy, ke kterým měli stěžovatel i jeho obhájce možnost se vyjádřit. Ve vztahu k přepisům prostorových záznamů nežádala žádná ze zúčastněných stran jejich doslovné čtení, z čehož lze usoudit, že jim byl jejich obsah dostatečně znám; obhajoba v každém případě měla možnost se k nim vyjádřit. Taktéž z vyjádření státního zástupce i z odůvodnění rozhodnutí vazebního soudu plyne, že obhajoba měla před vazebním zasedáním přístup ke všem nahrávkám na DVD nosičích, které byly založeny ve spisu a se kterými byl vazební soud předem seznámen. Zároveň však Ústavní soud podotýká, že v řízení před obecnými soudy obhajoba namítala, že předmětné přepisy odposlechů jsou místy útržkovité a místy dokonce nejde o přepis, ale jenom o shrnutí obsahu konverzace. V tomto ohledu Ústavní soud konstatuje, že obzvláště znepokojivě působí uvedený deficit v pasáži na listu č. [hodnota] trestního spisu, kde je kromě jiného uvedeno „[n]následně se osoby baví o situaci ve Švýcarsku,“ přičemž právě na tento list odkazuje vrchní soud jako na příklad konkrétního zjištění podporujícího důvodnost obavy z útěku, a proto mu podle Ústavního soudu měla být ve vazebním zasedání věnována zvýšená pozornost. Jelikož však jde o námitky ohledně „kvality“ podkladů pro skutková zjištění soudu ve vazební věci, Ústavní soud se bez dalšího v tomto aspektu s ohledem na princip zdrženlivosti a princip nezávislosti obecných soudů necítí oprávněn zasáhnout.“ Zásadní vadou všech vazebních rozhodnutí je ta, že nikdy nedošlo k přehrání odposlechu a soudy vždy vycházely pouze z přepisu, kde je však uvedena pouze věta „[následně se osoby baví o situaci ve Švýcarsku,“. 18. [právnická osoba] ve svém stanovisku ze dne [datum] dále nesprávně tvrdí: „Pokud [tituly před jménem] [jméno FO] tedy ve zmíněném Rozhovoru hovořil o ukrývání finančních prostředků v zahraničí, nebyla to pro novináře a veřejnost žádná nová informace, když [tituly před jménem] [jméno FO] odpovídal na položené dotazy, a již vůbec ne nepravdivá a byla čerpána mimo jiné i z níže uvedených usnesení zde uvedených soudů.“, když jak je výše uvedeno usnesení uvedených soudů protiústavně vycházeli pouze z poznámky policejního orgánu opatřujícího přepis odposlechu ve znění: „[následně se osoby baví o situaci ve Švýcarsku,“, z čehož však žádné ukrývání finančních prostředků v zahraničí nijak nevyplývá. Právně z této poznámky policejního orgánu pak především [tituly před jménem] [jméno FO] vytvořil domněnky a spekulace, které uváděl do médií, avšak v odposlechu samotném nic o „ukrývání finančních prostředků v zahraničí“ obsaženo není. 19. [právnická osoba] ve svém stanovisku ze dne [datum] dále nesprávně uvedlo: „Z těchto důkazů pak jednoznačně vyplývá, že již v květnu roku 2012 a posléze v roce 2013 soudy opakovaně a pravomocně odůvodňovaly ponechání žadatele v útěkové vazbě dle § 67 písm. a) trestního řádu proto, že konstatovaly jako fakt, že ze spisu vyplývá, že má v zahraničí uschované peníze z trestné činnosti, a proto hrozí obava, že by „za nimi“ mohl uprchnout či se skrývat nejenom pro trestní řízení, ale i před eventuálním nástupem výkonu trestu.“ když toto vyjádření nemá oporu v důkazech, jak ostatně Ústavní soud ČR uvedl: V tomto ohledu Ústavní soud konstatuje, že obzvláště znepokojivě působí uvedený deficit v pasáži na listu č. [hodnota] trestního spisu, kde je kromě jiného uvedeno "následně se osoby baví o situaci ve Švýcarsku,….“ 20. [právnická osoba] ve svém stanovisku ze dne [datum] dále zcela vychází z mediálních spekulací, která nemají oporu v důkazech ani ve spise, když uvádí: „Některá tato usnesení soudů pak byla (bez jakéhokoliv přičinění a vědomosti Krajského státního zastupitelství v Praze) již v září roku 2012 celá publikována v tisku včetně informace o tom, že žadatel nabízel (tehdy spoluobviněným) [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] možnost koupě firmy v zahraničí a uložení finančních prostředků v zahraničí a vyslovuje úvahy o možnosti anonymního pořízení firmy v zahraničí (server [Anonymizováno]. cz – článek ze dne [datum] s názvem [jméno FO] zůstal [jméno FO] ve vazbě: kvůli penězům a koupi firmy v zahraničí; server parlamentnilisty.cz – článek ze dne [datum] s názvem [jméno FO] stále sedí: hrozí útěk do zahraničí, mluví se o Izraeli; server [Anonymizováno].cz – článek ze dne [datum] s názvem [jméno FO] zůstává [jméno FO] stále ve vazbě? [jméno FO] zmiňuje Švýcarsko).“ 21. [právnická osoba] ve svém stanovisku ze dne [datum] dále nesprávně uvedlo: „Pokud [tituly před jménem] [jméno FO] tedy ve zmíněném Rozhovoru hovořil o ukrývání finančních prostředků v zahraničí, nebyla to pro novináře a veřejnost žádná nová informace, když [tituly před jménem] [jméno FO] odpovídal na položené dotazy, a již vůbec ne nepravdivá a byla čerpána mimo jiné i z níže uvedených usnesení zde uvedených soudů.“, když jak je výše uvedeno usnesení uvedených soudů protiústavně vycházeli pouze z poznámky policejního orgánu opatřujícího přepis odposlechu ve znění: „[následně se osoby baví o situaci ve Švýcarsku,“, z čehož však žádné ukrývání finančních prostředků v zahraničí nijak nevyplývá. Právně z této poznámky policejního orgánu pak především [tituly před jménem] [jméno FO] vytvořil domněnky a spekulace, které uváděl do médií, avšak v odposlechu samotném nic o „ukrývání finančních prostředků v zahraničí“ obsaženo není. 22. [právnická osoba] ve svém stanovisku ze dne [datum] dále nesprávně uvedlo: „Z těchto důkazů pak jednoznačně vyplývá, že již v květnu roku 2012 a posléze v roce 2013 soudy opakovaně a pravomocně odůvodňovaly ponechání žadatele v útěkové vazbě dle § 67 písm. a) trestního řádu proto, že konstatovaly jako fakt, že ze spisu vyplývá, že má v zahraničí uschované peníze z trestné činnosti, a proto hrozí obava, že by „za nimi“ mohl uprchnout či se skrývat nejenom pro trestní řízení, ale i před eventuálním nástupem výkonu trestu.“ když toto vyjádření nemá oporu v důkazech, jak ostatně Ústavní soud ČR uvedl: V tomto ohledu Ústavní soud konstatuje, že obzvláště znepokojivě působí uvedený deficit v pasáži na listu č. [hodnota] trestního spisu, kde je kromě jiného uvedeno „[následně se osoby baví o situaci ve Švýcarsku,….“ 23. [právnická osoba] ve svém stanovisku ze dne [datum] dále zcela vychází z mediálních spekulací, která nemají oporu v důkazech ani ve spise, když uvádí: „Některá tato usnesení soudů pak byla (bez jakéhokoliv přičinění a vědomosti Krajského státního zastupitelství v Praze) již v září roku 2012 celá publikována v tisku včetně informace o tom, že žadatel nabízel (tehdy spoluobviněným) [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] možnost koupě firmy v zahraničí a uložení finančních prostředků v zahraničí a vyslovuje úvahy o možnosti anonymního pořízení firmy v zahraničí (server [Anonymizováno]. cz – článek ze dne [datum] s názvem [jméno FO] zůstal [jméno FO] ve vazbě: kvůli penězům a koupi firmy v zahraničí; server parlamentnilisty.cz – článek ze dne [datum] s názvem [jméno FO] stále sedí: hrozí útěk do zahraničí, mluví se o Izraeli; server [Anonymizováno].cz – článek ze dne [datum] s názvem [jméno FO] zůstává [jméno FO] stále ve vazbě? [jméno FO] zmiňuje Švýcarsko).“ 24. Z výše uvedeného vyplývá, že [tituly před jménem] [jméno FO] jednal v úmyslu poškodit žalobce, neboť při znalosti spisu věděl, že poskytuje nepravdivé informace [Anonymizováno] novinám. Rovněž žalovaná tímto zasáhla do osobnostních práv žalobce, a tím se dopustila nesprávného úředního postupu. 25. [právnická osoba] ve svém stanovisku ze dne [datum] dále nesprávně dovozuje, že nedošlo k újmě žalobce, když [tituly před jménem] [jméno FO] pouze opakoval již dříve zveřejněná nepravdivá tvrzení: „Zveřejněním této informace dne [datum] Krajské státní zastupitelství v Praze rovněž nemohlo vystavit žadatele nebezpečí újmy na životě a zdraví, neboť tato informace byla zveřejněna bez přičinění Krajského státního zastupitelství v Praze a bez jeho vědomí již nejméně v září roku 2012, v dubnu roku 2013 a v červnu roku 2015, kdy vůči shora uvedeným skutečnostem, uvedeným ve veřejném tisku, se žadatel nijak nevymezil a žádné možnosti případné obrany proti nim nevyužil.“ předně žalobce byl v uvedené době ve výkonu vazby, kde jsou jakékoli možnosti obrany před difamací v médiích prakticky vyloučeny, současně existuje značný kvalitativní rozdíl pokud se jedná o spekulaci médií a vyjádření dozorového státního zástupce v kauze, když v daném případě byl difamující zásah pro žalobce naprosto devastující.

26. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR „samo uveřejnění nepravdivého údaje, dotýkajícího se osobnosti fyzické osoby, zakládá zpravidla neoprávněný zásah do práva na ochranu její osobnosti.“ (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], Cdon 24/95)

27. V tomto případě tak existuje mezi zásahem a porušením osobnostní sféry příčinná souvislost a tento zásah v konkrétním případě přesáhl určitou přípustnou intenzitu takovou mírou, kterou již v demokratické společnosti tolerovat nelze (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka], nebo nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 156/99).

28. Žalovaná vznesla námitku promlčení žalovaného nároku. Předmětný rozhovor se státním zástupcem, byl zveřejněn v [Anonymizováno] [Anonymizováno] dne [datum]. Tato skutečnost není mezi účastníky sporná. Odvolací soud v této věci určil, že žalobcem uplatněný nárok má být posouzen v režimu zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce svůj nárok nejprve uplatnil žalobou u [právnická osoba] 1 přímo proti osobě státního zástupce, žaloba byla podána dne [datum], řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka] a skončilo zamítnutím žaloby pro nedostatek věcné pasivní legitimace. Tato skutečnost sama o sobě bez dalšího znamená, že žalobce již v té době, tedy nejpozději v srpnu 2015, věděl o vzniklé nemajetkové újmě. Skutečnost, že se žalobce náhrady nemajetkové újmy nejprve domáhal proti nesprávné osobě a až následně uplatnil tentýž nárok proti státu, nemá na běh promlčení lhůty vliv a vedení předešlého řízení běh promlčení lhůty nestaví. Pokud tedy žalobce uplatnil svůj nárok vůči státu až v rámci nyní běžícího řízení v květnu 2017, je jeho nárok v souladu s § 32 odst. 3, věta prvá, zákona č. 82/1998 Sb. promlčen. Je přitom na žalobci, proti komu svůj nárok uplatní a nebyl-li si jist, mohl již dříve svůj nárok uplatnit před uplynutím promlčecích lhůt vůči více subjektům. [právnická osoba] zákona 89/1998 Sb. dle § 32, odst. 3 je speciální úprava a nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí, když za 6 měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o vzniku a nemajetkové újmy, doby, kdy se dozvěděl o zásahu do svých práv, vnímal je úkorně, článek vyšel [datum], žalobce o zásahu, který tvrdí, prokazatelně věděl, když žaloval nejdříve [tituly před jménem] [jméno FO], a to žalobou z [datum], která byla vedena u OS pro [adresa] pod spisovou značkou [spisová značka], to znamená, že nejpozději v srpnu 2015 o tom zásahu věděl, žaloba, která je vedena v této věci, byla podána [datum], to znamená, téměř za dva roky. Jelikož promlčecí doba je 6 měsíců, nárok na náhradu nemajetkové újmy je promlčen.

29. Žalobce se k námitce promlčení žalované vyjádřil tak, že ve věci [spisová značka], ze dne [datum]. kde potvrdil MS rozsudek soudu 1. stupně s tím, že [tituly před jménem] [jméno FO], ve věci není pasivně legitimován. Teprve [datum] se žalobce dozvěděl o tom, že doktor [jméno FO] není pasivně legitimován v této věci a tím, kdo je odpovědný za tvrzenou škodu, je stát. Tudíž, veškeré lhůty byly splněny, když žaloba proti KSZ ČR, byla podána [datum], tedy ještě předtím než toto nastalo. Co se týká toho uplatnění náhrady škody u žalované, uplatněna byla, ministerstvo na výzvu nereagovalo, KSZ na výzvu nereagovalo též. ČR se tedy žádným způsobem nevyjádřil a čekalo se jak dopadne toto řízení. Řízení ve věci žaloby na doktora [jméno FO], vedené MS v Praze pod [spisová značka] proběhlo [datum]. V té době se žalobce dozvěděl, že neodpovídá doktor [jméno FO], že se nejednalo o exces. Po dobu, kdy to řízení běželo, se promlčecí doba přerušovala, první žaloba byla podána včas a následně žaloba vyvstala z právního názoru odvolacího soudu ohledně toho, zda měli vědomost o pasivní legitimaci žalované a to buď JUDR. [jméno FO] či žalované. Nárok se může promlčovat v době, kdy se ví, kdo je škůdce, kdo škodu způsobil a jaká škoda byla způsobena. Tyto skutečnosti nastaly až poté tedy předtím, co žalobu v této věci podávali. Předtím nevěděli, kdo škodu způsobil. Teprve v té době mohla začít běžet promlčecí doba, s odkazem na judikaturu: [spisová značka], kdy pro počátek subjektivní lhůty pro uplatnění práva na náhradu škody je rozhodné, kdy se poškozený dozví o již vzniklé škodě a kdo za ní odpovídá. Výslovně NS uvádí, tedy nikoli jen o protiprávním úkonu či škodné události pouze to, kdy vyšel ten článek. Musí nastat ještě další jevy, následky a vznik t újmy, vyčíslení újmy, hodnocení té újmy.

30. Soud v řízení provedl následující důkazy:

31. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo, že byl zaměstnancem žalovaného a byl dozorujícím státním zástupcem v trestní věci žalobce vedené u Krajského soudu v Praze. V průběhu toho soudního jednání, které trvalo několik let, byl svědek soustavně na chodbě soudu kontaktován novináři, aby se vyjadřoval k určitým vyjádřením doktora [jméno FO] nebo k tomu, co probíhalo v jednací síni a mimo jiné redaktoři [Anonymizováno] novin minimálně půl roku, možná i dříve, před skončením hlavního líčení prvého rozsudku, nepravomocného, po něm chtěli, zda jim bude moci dát nějaké souhrnné vyjádření státního zástupce k probíhajícímu trestnímu řízení. Svědek jim řekl, že rozhodně v té době ne. Novináři nezapomněli a hned po skončení hlavního líčení, po vyhlášení prvého rozsudku ho kontaktovali. Před třemi a půl lety za ním přišel redaktor [Anonymizováno] novin, [jméno FO], zda bych jim rozhovor neposkytl. Měl toho ten den skutečně dost, s tím, že rozhodně na chodbě soudu nic říkat nebude, ale pokud na tom trvají, tak aby přišli druhý den, protože pak hned nastupoval dovolenou, tak ten druhý den byl ještě v práci, aby přišli na Krajské státní zastupitelství v Praze do Husovy ulice, že jim rozhovor poskytne, což učinil. Vzhledem k tomu, že jsem byl zproštěn mlčenlivosti ve věci 5 T toho soudu, to znamená [Anonymizováno] zámek a spol., tak uvedené skutečnosti vyplývaly ze soudem povolených odposlechů, kde [tituly před jménem] [jméno FO] osobně o tomto hovořil v domě, v [adresa], v domě [tituly za jménem] [jméno FO], a nabízel jim možnost, že také umožní legalizaci finančních prostředků prostřednictvím zahraničních společností a snad tam bylo něco, že má možnost nějak peníze, lidově řečeno, přeměnit ve zlato a investovat je do zlata. Ví, že to bylo v odposleších a zdůraznil, že to jako důkaz používaly soudy, které jednak uvalily vazbu na [tituly před jménem] [jméno FO] a odůvodňovaly tím útěkovou vazbu, § 67, písm. a trestního řádu, kdy to začalo Okresním soudem v [adresa], který ho vzal do vazby, Krajským soudem v [adresa], který rozhodoval o stížnosti do usnesení vzetí do vazby, pak ta kauza byla předána na Středočeské Krajské státní zastupitelství, o dalších vazbách, prodloužení vazby, ponechání vazby, rozhodoval Okresní soud [adresa] východ, o stížnostech rozhodoval Krajský soud v Praze a po podání obžaloby, kdy senát [tituly před jménem]. [jméno FO] na KS v Praze rozhodoval o dalším ponechání obviněného ve vazbě po podání obžaloby, uváděl ty samé důvody, tedy obavu z útěkové vazby s ukrýváním finančních prostředků v zahraničí ve společnostech, kde sám nefiguruje a zpočátku i VS v Praze, ty argumenty, vyplývající ze spisu, sám pojal do svých usnesení a teprve až po roce a půl vazby potom obžalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] z vazby propustil, ale než ho propustil, tak ty argumenty uváděl také, takže, když o tom svědek hovořil, tak vycházel ze spisu tak, jako z toho spisu vycházely i soudy. Svědek uvedl, že se dozvěděl nyní, že se tady už nejedná o to, jestli je to pravdivé, nebo nepravdivé, ale každopádně pravdivé to bylo, protože to je ve spise, a hlavně by zdůraznil, že o tom se psalo, stále se o tom psalo, to bylo stále v novinách. [tituly před jménem] [jméno FO] se nikdy nevymezoval vůči tomu, že to novináři píší, ale než to sám řekl, tak se o tom psalo a nikdy na nikoho nepodal žalobu na ochranu osobnosti, že by to nebyla pravda, až, když to řekl svědek, tak žalobce podal žalobu na svědka a pak na Krajské státní zastupitelství v Praze. Svědek tvrdí, že informace je naprosto pravdivá, je obsažena v tom spise [Anonymizováno] zámek i s názvem [adresa], je to v odposleších a je to v pravomocných usneseních t soudů, které tím odůvodňovaly útěkovou vazbu [tituly před jménem] [jméno FO], a svědek tímto argumentoval i u soudů po podání obžaloby, když se prodlužovala vazba, a soud tyto argumenty pojal do svého usnesení, takže mu dal za pravdu a usnesení všechna nabyla právní moci, takže tvrdí, že rozhodně nemohl říkat nepravdu, ale vycházel ze spisu. Suma, která je uvedena, že to odhaduje na sta milióny, nebyl zproštěn povinnosti mlčenlivosti ve všem, proto nemůže hovořit o tom, kde policie přišla na to, že by to mohla být takováto suma. Byly to konkrétní skutečnosti, policie je povinna konat, když se konkrétní skutečnosti dozví a vyhodnotí si je ze všech směrů, takže novináři to objevili, že se něco prověřuje na to svědka. Byla tam uvedena částka řádově sta milióny, svědek ale to, co jekl, tak potvrdil to, co existovalo a to, co vyšlo v [Anonymizováno] novinách, že se prověřuje praní špinavých peněz [tituly před jménem] [jméno FO] v řádu stovek miliónů korun a že policie na příkaz soudu někde prohledávala nějaké bankovní schránky [tituly před jménem] [jméno FO]. To bylo publikováno mnohem dříve, než to svědek novinářům řekl, v [Anonymizováno] novinách nebo na jejich serveru. Citovali dokonce usnesení a to celý záznam zahájení úkonů trestního řízení, protože, pravděpodobně se dostali k usnesení toho soudu, který to v odůvodnění vše uváděl. Řekl, že se v řízení jedná v řádu o stamiliony korun. Pokud jde o sumu vycházel z dalších důkazů o nichž nemůže hovořit a pokud jde o odposlechy, tak v odposleších, tak ve svém vyjádření, když byl sám na straně žalované odkazoval na č. l., kde [tituly za jménem] [jméno FO] hovoří snad se zástupcem Metrostavu, že takto to už děláme 3 roky, to přesně odpovídalo tomu, že [tituly před jménem] [jméno FO] byl v té době 3 roky ve funkci hejtmana [Anonymizováno] kraje, dále to byl jeden z odposlechů, další odposlech, další kromě těch ukládání peněz do zahraničních obchodních společností byl tuším ten, že [tituly za jménem] [jméno FO] říkal [tituly za jménem] [jméno FO] v jejich domě, že byl u [jméno FO], když se stal hejtmanem a že mu říkal, nebudeme jako ODS, my budeme brát jen 10%. To z těch odposlechů vyplývá taky, to je v tom spise. Zase přesně uváděl, kde to bylo, na kterém č. listu spisu [tituly za jménem] [jméno FO] na KS v Praze. To jsou další argumenty, z nichž policie i Státní zastupitelství usuzovalo, že [tituly před jménem] [jméno FO] tu trestní činnost páchal mnohem delší dobu, než půl roku, co se odposlouchával a samozřejmě vyhodnocením trestního řízení, které svědek dozoroval, to je ten [Anonymizováno] zámek a spol. a plus toho dalšího, které se posléze žalovalo později a žalovalo Vrchní státní zastupitelství, tak vyhodnotili, že vlastně oni buď už převzali z těch dvou kauz, nebo hodlali převzít, nebo si domluvili a to vyplynulo z toho půlročního odposlouchávání, úplatky, přesahující částku 100 mil. korun. To byl součet částek, které byly uvedeny v obžalobě svědka a v obžalobě Vrchního státního zastupitelství, která byla podána Krajskému soudu v Praze. To byla další indicie, že pokud už to dělali tři roky a za půl roku odposlouchávání chtěli mít 100 mil. korun, tak to byl další důvod, proč s policií zahájili prověřování možného praní špinavých peněz v řádu stovek mil. korun.

32. V době, kdy já svědek poskytoval informaci, to bylo v červnu, červenci 2015, to bylo den po vyhlášení prvého rozsudku, tak nikdo odposlechy nezpochybnil, naopak senát Krajského soudu v Praze je pojal jako důkaz při vyhlašování rozsudku, až dávno až vyjádření svědka podle § 8a trestního řádu [Anonymizováno] novinám, senát Vrchního soudu, v čele s [tituly za jménem] Zelenkou, tyto odposlechy prohlásil za neplatné, což v době, kdy jsem poskytoval ten rozhovor, nemohl vědět.

33. Svědek se domnívá, že veškerá usnesení, jimiž byl [tituly před jménem] [jméno FO] vzat do vazby a ponecháván ve vazbě, do podání obžaloby, žádný soud nezrušil. Potom část usnesení, která byla rozhodována po podání obžaloby KS v Praze, která byla rozhodována, ponecháván ve vazbě KS v Praze, byla také Ústavním soudem ponechána v platnosti, od nějaké doby soud prohlásil, že od té doby už ta vazba neměla být, takže, do určité doby všechna vazební usnesení byla v pořádku.

34. Z výpovědi svědka [jméno FO] vyplynulo, že je spoluautorem článku, který byl publikován [datum] na serveru www.[Anonymizováno].cz, rozhovor s panem doktorem [jméno FO]. Impulsem k sepsání toho článku byl rozsudek, který padl tehdy v kauze pana doktora [jméno FO]. Iniciativa k sepsání článku vyšla ze strany novinářů. [jméno FO] [jméno FO] byl nepřehlédnutelná postava toho případu a z novinářského hlediska bylo pochopitelné, že s ním chtěli udělat rozhovor. V rozhovoru zabrousili i do jeho další práce i na další věci, ale gró bylo rozhodně případ [jméno FO]. Při rozhovoru byl přítomen svědek a kolega [jméno FO], pak samozřejmě pan doktor [jméno FO] a pak chvíli možná fotograf. Rozhovor probíhal na KSZ zastupitelství v Husově ulici. Měli samozřejmě připravené otázky, zajímala je spoustu věcí z kauzy, ptali se ho, on odpovídal, nahrávali na diktafon. Jednalo se o standardní rozhovor z pohledu novinářského. Po publikaci rozhovoru se na ně nikdo ze KSZ neobrátil, samozřejmě reakce se objevily, doktor [jméno FO] okamžitě reagoval pro server iDnes, a potom byl také osloven, byla nějaká reakce i na [Anonymizováno].cz, ten rozhovor hodně rezonoval, ale stížnost z Krajského státního zastupitelství si svědek nepamatuje. Hlavních líčení se svědek částečně účastnil. Rozhovor je autentický, možná, že prohodili nějaké slovíčko, ale rozhodně neposunuli význam, tak jak se to běžně dělá v rozhovoru, protože málo kdy, se přepíše řeč, tak se nemůže přesně tak vydat, protože respondent někdy klade špatný slovosled, atd., ale význam rozhodně neposunuli. Pro odstup let již se zřejmě nahrávka nenajde. Učinit rozhovor s [tituly před jménem] [jméno FO] byla vlastní iniciativa svědka.

35. Informaci ohledně usnesení o prohledání bankovní schránky žalobce, získali tak, že vyšla na serveru česká justice, jako první byl dokonce ten dokument a vycházeli z těchto údajů, Případ žalobce dlouhodobě sledovali, kolega [jméno FO] byl na všech líčeních, dělali několik on line reportáží ze soudní síně a toto byla nějaká dlouhodobá rešerše a vlastně monitoring těch věcí. Pokud položili otázku doktoru [jméno FO] …. A touto logikou se dostaneme na částku ….. před pár dny otevřeli [jméno FO] bankovní schránky v [právnická osoba]…Tuto informaci čerpali z článku z České justice, neví, kde by to to číslo jinak zjistili. K té částce došli i takto…. jak tedy podle Vás jeho bohatství může být velké… těch 10%, tak to je možné, že to číslo vycházelo z toho, že se spočítaly zakázky za pana doktora [jméno FO] a z toho se vzalo těch 10%, možná tak to bylo, ale svědek má přesto zato, že to muselo vycházet z dokumentu uveřejněném na české justice.cz.

36. Z výpovědi svědka [jméno FO], vyplynulo, že je spoluautorem článku, [datum] - Žalobce otevřeně [jméno FO] má někde ulité stamiliony, do vězení nenastoupí. Svědek se pravidelně účastnil hlavních líčení s žalobcem. Impulsem k sepsání článku, bylo to, že byl vyhlášen prvoinstanční rozsudek a to bylo vlastně impulsem k tomu, že svědek doktora [jméno FO] oslovil a chtěli udělat rozhovor k této příležitosti. Svědek viděl, že se blíží vynesení verdiktu, a proto [tituly před jménem] [jméno FO] na chodbě soudu oslovil. Nepamatuje si přesně, co [tituly před jménem] [jméno FO] řekl ale bylo to něco ve smyslu, že se dohodneme ještě, až se to tedy stane. Rozhovor probíhal na Krajském státním zastupitelství v Praze, snad v návštěvní místnosti. Přítomni byli [tituly před jménem] [jméno FO] a kolega Kedroň. [tituly před jménem] [jméno FO] článek neautorizoval, neboť to nedělá. Rozhovor byl nahráván. Potom došlo k nějakým drobným úpravám, avšak nic zásadního se neměnilo. Je to standardní novinářská práce, protože mluvená řeč se musí trošku učesat, aby byla ke čtení. Při kladení otázek se s kolegou pravděpodobně střídali, ale rozhodně to nebylo tak, že jednu otázku kladl on, jednu svědek. Prostě to bylo podle toho, jak ten rozhovor plynul. Informace ohledně usnesení o prohledání bankovní schránky žalobce byla tehdy veřejně známá. Při kladení otázek vycházeli z veřejných zdrojů. Otázky v rozhovoru se týkaly případu, o který se svědek zajímal a zajímá, chodil na hlavní líčení.

37. Z obsahu článku ze dne [datum] – Žalobce otevřeně, [jméno FO] má někde ulité stamiliony, do vězení nenastoupí, vyplynulo, že autorem článku je [jméno FO] .V článku je mj. uvedeno: Exhejtman, exposlanec a kdysi vlivný sociální demokrat [Jméno žalobce] s ním ve čtvrtek u soudu prohrál. Státní zástupce [jméno FO] však ještě neskončil. V tichosti spustil stopování peněz, které si podle něj [jméno FO] ulil neznámo kde. „Tipuji to určitě na stovky milionů korun,“ říká. I nadále je přesvědčen, že [jméno FO] nikdy nenastoupí do vězení. Pokud jej uzná vinným i odvolací soud, uteče. Ostřílený žalobce v profilovém rozhovoru pro [Anonymizováno] a server [Anonymizováno].cz vypráví, co pro něj kauza [jméno FO] znamenala, jak se vyrovnal s tlakem veřejnosti a novinářů, či zda soudce [jméno FO] ustál agresivní [jméno FO] obhajobu…. [Anonymizováno].cz: Jak se vám spolupracovalo s policií? Státní zástupci si často stěžují, že policisté uzavřou spis a pak už je případ nezajímá... Tady na té kauze pracovala skutečně špičková policistka inženýrka [Anonymizováno] s inženýrem [Anonymizováno] čem. To byly hlavní postavy toho týmu, který byl k mému požadavku vytvořen na Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality. Ti dva odvedli největší kus práce. S nimi se mi spolupracovalo naprosto famózně. Já jsem jim to i mnohokráte řekl, protože oni rozuměli tomu, co dělají, což bohužel nebývá u policie vždycky zvykem. Oni sami věděli, na co se mají vrhnout, koho mají vyslechnout, co mají opatřit. Každý týden jsme měli konzultaci a je stačilo jen popíchnout nebo doladit, co oni už začali. Byli jsme tým. I to byl důvod, proč se to podařilo. Ta věc byla složitá, rozšiřovalo se tam trestní stíhání, museli jsme čekat na vydávací řízení ve sněmovně, a přesto se nám podařilo vyšetřování ukončit za tři čtvrtě roku, a to včetně seznámení se spisem, které ještě advokáti prodloužili o celý měsíc [Anonymizováno].cz: Rozsudek jste označil za vítězství obžaloby. Onehdy jste sám říkal, že pro zločince je největším trestem zabavení majetku. A on přijde všehovšudy o šest milionů korun. To zase takový úspěch není. Vítězství obžaloby to je každopádně. Byli uznáni vinnými v plném rozsahu, ze všech skutků. I právně kvalifikováno to bylo přesně podle obžaloby. Otázka druhá je, jaké byly uloženy tresty. Samozřejmě že státní zástupce má jiný názor na ukládání trestů než soud. Je vidět, že jsme se shodli na výši nepodmíněného trestu. Ten půl rok už nehraje roli. Trest propadnutí majetku je podle mě pro pachatele z hlediska postihu nejpřísnější. Protože jak říkají všichni zločinci: Zavřít můžou, pustit musí. Někteří se dostanou z vězení po půlce, někteří po dvou třetinách. A když se jim nevezme majetek, tak se vrací do toho bohatství a užívají si ho. Většina z nich má někde něco ulitého. [Anonymizováno].cz: I v kauze [jméno FO]? Ano, ani manželé [jméno FO] by nebyli chudáci, kdyby došlo k zabavení veškerého jejich majetku, jak říkal jejich advokát [jméno FO]. Z odposlechů vyplývalo, že to tak dělali už tři roky a my jsme je odposlouchali jen půl roku. Když si to spočítáte, tak kolik asi někde mají? Sama doktorka [jméno FO] říkala doktoru [jméno FO], že chtěla mít padesát a už má šedesát pět milionů. A my jsme dohromady u nich našli třicet. [adresa] šedesát pět měl každý z nich.” [Jméno žalobce] versus [jméno FO]. Kdo z nich má pravdu? [Anonymizováno].cz: [jméno FO] se vlastně nepodařilo najít víc peněz? Prostě se nenašly. Udělalo se, co se mohlo, ale ty peníze nemáme. To se stává. [jméno FO] část nejspíš investoval do akcií. I v odposleších o tom mluví. Pořád probíral, jestli má investovat do toho [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno].cz: Vzhledem k těm milionům investoval spíš jen drobné. Já to uvádím spíš jako příklad, jak se peníze dají ukrýt. [Anonymizováno].cz: Vrátil by se podle vás [jméno FO] z případného pobytu ve vězení do bohatství? Samozřejmě. O tom jsem naprosto přesvědčen. [Anonymizováno].cz: Soud chce zkonfiskovat i pět milionu korun z účtu jeho advokáta [Jméno advokáta]. To je celkem neznámá informace. Jak se tam ty miliony dostaly? Finančně analytický útvar má povinnost hlásit nestandardní obchodní operace. Po nějaké době, kdy jsem už případ dozoroval, zaregistrovali, že došlo k převodu finančních prostředků z účtu [Jméno žalobce] na účet advokáta. Tak se ty peníze zajistily jako náhradní hodnota za výnos z trestné činnosti, protože kromě těch deseti milionů v trezoru se u něj žádné jiné peníze nenašly. [Anonymizováno].cz: Jak tedy podle vás jeho bohatství může být velké? I doktor [jméno FO] v odposlechu říká, že když [jméno FO] vyhrál volby, říkal: My nebudeme jako odeesáci, ti brali moc. My budeme brát jen deset procent. [Anonymizováno].cz: A touto logikou se dostaneme na 675 milionů, které zmiňujete v protokolu, na jehož základě jste před pár dny otevřeli [jméno FO] bankovní schránky v [právnická osoba]? Ta suma vyplynula z určitého dokumentu. Možné to je. Neříkám, že má někde ukryto zrovna tolik. Ale tipuju to určitě na stovky milionů korun. [Anonymizováno].cz: Prozradíte, na základě čeho jste to nové prověřování spustili? Co byl hlavní impulz? Pokud máte z hlavní kauzy jistotu, že peníze někde musí byt, tak je logické, že je policie a státní zastupitelství bude hledat. [jméno FO] měl trezor pod schody nabitý od podlahy až ke stropu hotovostními penězi. [jméno FO] jim proto nabízel, že jim zprostředkuje uložení do zlata. Takže velký balík milionů se pak vměstná do malé ruličky zlata. [jméno FO] to říká i v těch odposleších. On peníze ukrýval do zahraničí do obchodních společností, v nichž oficiálně nefiguruje. Je to těžce dohledatelné. [Anonymizováno].cz: Dobře, ale proč jste jednali až teď. To podezření jste měli od samého počátku. Přišly vám informace od zahraničních kolegů? Musíte pracovat postupně. Nemůžete se pustit do všeho najednou a nedělat nic pořádné. [Anonymizováno].cz: Takže teď se vám rozvázaly ruce? Na tom už se pracuje delší dobu. Zaplať pánbů bez zájmu médií, protože to nikdy nepřispívá k lepšímu výsledku vyšetřování, to vám říkám na rovinu. Chápu právo veřejnosti na informace, ale my někdy potřebujeme mít informace pod pokličkou. Zatím. Nechtěli jste otevřením těch schránek dostat [jméno FO] pod tlak? V té době u soudu přece jen hodně obstruoval? To vůbec ne. To byla naprostá náhoda. Postupujeme tak, jak se dostáváme k informacím. Jakmile jsme se dozvěděli, že někde je bankovní schránka, začali jsme přemýšlet, jestli nastal správný čas pro její otevření. Bylo nám totiž jasné, že když do toho půjdeme, tak se o tom okamžitě dozví. A dnes už ví, že hledáme jeho peníze. [Anonymizováno].cz: Má se tedy o ně bát? To je v rozpracování, o tom nebudu vůbec mluvit. Pan doktor [jméno FO] je velmi chytrý člověk, on dokáže vše obrátit ve svůj prospěch. Jestli měl [jméno FO] v jiných oblastech jiné bílé koně na špinavou práci stejně jako [jméno FO] na zdravotnictví, to já nevím a nebudu o tom ani spekulovat. Do zákulisí takovéto trestné činnosti, kdy zvenčí vše vypadá v pořádku, neproniknete bez odposlechů, nebo pokud to někdo takzvaně nenapráská. Jenže když to napráská podnikatel, v regionu si už neškrtne. To je jeden z tisíce. A odposlechy nelze nasazovat, jak se nám zlíbí. A když máte jen náznaky, skončí to u náznaku. [Anonymizováno].cz: Změnil případ i zločinecké prostředí? Bojí se třeba více prostorových odposlechů? Vyrojily se žádosti o statut spolupracujícího obviněného. Vidím to nejen v hospodářské, ale i v násilné trestné činnosti. [Anonymizováno].cz: [adresa] pro vás byla kauza [jméno FO] dále specifická? Já vám něco řeknu. Pro každého státního zástupce je strašné, pokud se do případu začnou intenzivně vměšovat novináři. Pracovat pod mediálním tlakem je hrozné, protože když už uděláte chybu v případu, o který se nikdo nezajímá, vytkne vám to nanejvýš nadřízený a zpravidla se to dá napravit. Když ale chybu uděláte v mediální kauze, tak se toho chytne protistrana. Začne to rozmazávat, začne na tom dokazovat svou verzi příběhu. Žádnému kolegovi bych nepřál, aby zažíval to, co jsem já zažíval tři roky. [Anonymizováno].cz: Čelil jste vedle novinářského zájmu i tlakům veřejnosti? Přece jen [Jméno žalobce] má spoustu sympatizantů. Psali vám? Včera jsem zrovna dostal poslední dopis. Nějaký jeho fanoušek se do mě pustil, že jsem asi nevystudoval práva a že by mě měla přejet tramvaj. Já si ty dopisy schovávám. Až jednou budu v důchodu, tak se tím budu dobře bavit. Je zajímavé, že píšou lidé tohoto typu. Ti, co fandí, tak to berou jako samozřejmost a nepíšou. Já proto na internetu zásadně nečtu ohlasy pod články, abych se nenaštval. [Anonymizováno].cz: Většinou jste působil klidným dojmem, rozčílil jste se někdy kvůli případu? Rozčílil, to se říct nedá. Dělám to přece jen 35, 37 let. Mám za sebou stíhání několika politiků, s mediálním zájmem jsem se tak trochu naučil žít. Nejhorší to bylo úplně poprvé, když jsem dělal ministra financí [jméno FO] a jeho poradkyni [jméno FO]. Tehdy jsem se s novináři učil spolupracovat. [Anonymizováno].cz: Měl by podle vás s médii státní zástupce komunikovat? Dříve jsem se s nimi nebavil. Vadilo mi, že mě odvádějí od práce, navíc vynesou něco, co nechci. Jenže na případu [jméno FO] mi došlo, že to není dobré. Novináři shánějí informace za každou cenu, a když je nedostanou ode mě, učiní tak protistrana. Pak zjišťujete, že v novinách se o vás mluví jako o úplných blbcích, kteří nemají v ruce nic. Člověk musí komunikovat s médii, aby uvedl mediální obraz na pravou míru. Rozhodně si tím ale nepomáháme k tomu, aby kauza byla odsouzena. To nejde. [Anonymizováno].cz: Byl v tomhle [jméno FO] těžký soupeř? Je expertem na vytváření vlastního mediálního obrazu... Počítal, že bude masírovat veřejnost ku prospěchu svému a pravděpodobně vůbec nepředpokládal, že se najde státní zástupce, který se mu postaví v médiích a bude na pravou míru uvádět jeho lži a nesmysly. Když jsem ještě kouřil a stáli jsme o přestávce venku s jeho bývalým obhájcem [Jméno advokáta], ve slabé chvilce mi přiznal, že oni mediální obraz prohrávají. [Anonymizováno].cz: Vzpomínáte si na moment, kdy na vás kauza spadla? Tušil jste to? Hned jak jsem z médií zjistil, že zavřeli doktora [jméno FO], napadlo mě: Proboha, vždyť to určitě budu dělat já. Dozvěděl jsem se to u soudu k jiné věci, kde to začala vykřikovat advokátka. Normálně ve mně zatrnulo a začal jsem se jí vyptávat, co je tam napsáno. Když jsem se dozvěděl, že to dělají Severočeši, uklidnil jsem se. Ale když jsem večer zjistil, že se věc týká buštěhradského zámku, bylo mi jasné, že to sem stejně přijde. A taky’ přišlo. Bylo jasné, že to padne na mě. Skutečně mi nebylo dobře, vzpomněl jsem si na [jméno FO], [jméno FO] a [Anonymizováno]. Věděl jsem, že to bude strašné, v té době mi ale nedošlo jak moc. [Anonymizováno].cz: Lze říct, že jde o nejvýraznější kauzu vaší kariéry? Z hlediska mediálního zájmu a osobnosti doktora [jméno FO] ano. Z hlediska rozsahu kauzy určitě ne. Dělal jsem třeba případ se 37 pachateli, co kradli v mladoboleslavské automobilce. [jméno FO] ale byla zvláštní díky problematice evropských peněz, poškozování zájmů Evropské unie, to není ještě tak běžné. Jinak to ale není tak velký případ, i když asi jednou vejde do judikatury. [Anonymizováno].cz: Vy se tomu sice bráníte, ale [jméno FO] je přece také velká ryba... Pro vás je to velká ryba, pro mě problematická osobnost. U soudu se choval naprosto nestandardně, naprosto drze. Dovoloval si něco, co jsem do té doby v soudní síni nikdy neslyšel, a že jsem se tam setkal se zločinci velkého kalibru. Toto si ale nedovolili. [Anonymizováno].cz: Podle vás by proti němu jiný senát postupoval ostřeji, měl ale soudce [jméno FO] jinou možnost? Soudil to podle mě naprosto skvělým způsobem. Ukázal našemu malému světu, že soudce se musí oprostit od invektiv obžalovaných, že je to skutečně nezávislý soud a on se oprostil, mohl [jméno FO] napařit ještě víc. [Anonymizováno].cz: Neuspěla v tomhle ohledu [jméno FO] obhajoba? Dostal trest v polovině sazby, takže nelze mluvit o exemplárním potrestání... Soud ukládá adekvátní trest. Vím, že část veřejnosti by chtěla deset, dvanáct let. To prostě nejde, musí se zohledňovat polehčující okolnosti. Prvoinstanční soud dobře ví, že kdyby' mu napařil dvanáct let, u Vrchního soudu to nikdy’ neprojde. [Anonymizováno].cz: Trest je jedna věc, podívá se ale podle vás [Jméno žalobce] skutečně znova do vězení? U vazebních zasedání jsem stále opakoval, že výkon trestu nenastoupí, protože uteče. Podle něj jsem zbytečně strašil soud, přece dosud všude chodil, neutekl. Já jsem vždy ale říkal, že si vychutná soud, dokud nebude pravomocně odsouzen, čili zůstane na svobodě. Naopak, on rád přijde, aby masíroval média svoji pravdou. Ale pokud padne jakýkoliv pravomocný trest spojený s nástupem do vězení, já jsem osobně přesvědčen, že pak dojde na má slova. Bohužel budu muset připomenout: Já jsem vám to říkal. Existují země, s nimiž nemáme smlouvu o právní pomoci, existují země, které nevydávají své občany. Například Izrael. A [jméno FO] má v ruce potvrzení, koneckonců o tom mluvil u soudu sám, že jeho děda byl obětí holokaustu. Jakmile toto ukáže, dostane izraelské občanství. Odpovím takto: Myslíte si, že k osobnosti doktora [jméno FO] patří dobrovolný nástup do vězení? Já o tom vůbec nejsem přesvědčen. On musí mít před soudem vždycky navrch, i kdyby se měl sebezničit, viz ta ubohost na konci závěrečné řeči, kdy vytáhl dvanáct let starou fotografii. V té době doktor [jméno FO] snad ještě ani nesoudil. ([jméno FO] nechal do soudní sině přinést snímek soudce, jak spí na stole s lahvemi piva, pozn. red). Já jsem přesvědčen, že bude chtít mít navrch i v případě nástupu trestu. [Anonymizováno].cz: [jméno FO] si tedy podle vás nepřišel osobně vychutnat rozsudek? Očekával jsem to. Myslel jsem však, že to zmaří. Překvapilo mě, [Anonymizováno].cz: Podařilo se podle vás [jméno FO] média využít? Měl výhodu, že tam média byla. Je bývalý politik a může svádět své stíhání na opozici, odstranění nepohodlného politika a podobné bláboly. To je strašná výhoda oproti neznámým pachatelům, kteří se nemohou na toto vymlouvat. [Anonymizováno].cz: Myslíte, že vás podobný případ ještě potká? Já doufám, že ne. Trestnou činnost si nevybíráme, dostáváme ji přidělenou. Nelze to tedy vyloučit. Já bych to ale nechal spíš mladším.“ 38. Z usnesení Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] vyplynulo, že žalobce byl vzat podle ust. § 68, odst. 1, trestního řádu z důvodů uvedených v § 67 písm. a)b)c) trestní řádu do vazby. Z odůvodnění toho usnesení vyplývá mj., že trestní stíhání obviněného bylo zahájeno v souladu s trestním řádem, přičemž dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že stíhaný skutek obviněný skutečně spáchal, tento má zákonné znaky skutkové podstaty zločinu přijetí úplatku……obviněný byl zadržen bezprostředně po přijetí úplatku za obstarání obecného zájmu bezprostředně po spáchání zločinu, k jeho předání soudu dala souhlas předsedkyně Poslanecké sněmovny. Při domovní prohlídce u obviněného pak bylo nalezeno v [Anonymizováno] velké množství hotovosti v tuzemské i cizí měně, obviněný pak uvedl, že často cestuje do zahraničí. Z těchto výše uvedených skutečností tak vyplývá zcela důvodná obava, že v případě ponechání obviněného na svobodě obviněný uprchne nebo se bude skrývat, aby se vyhnul trestnímu stíhání a hrozícímu vysokému trestu……důvod vazby předstižné uvedený v § 67, písm. c) trestního řádu, je zde zcela jednoznačně dán, když obviněný trestnou činnost páchal po delší časové období, kdy je zřejmé, že si tímto způsobem opatřoval další finanční prostředky pro svou potřebu…. Systematicky a delší dobu, přičemž příjmy z této trestné činnosti se pohybovaly v řádech milionů korun.

39. Z usnesení Krajského soudu [adresa] To 270/2012-38 ze dne [datum] vyplynulo, že stížnost [Jméno žalobce] proti usnesení OS [adresa] Nt 637/2012-15 byla zamítnuta dne [datum]. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že u obviněného bylo zajištěno velké množství peněžních prostředků v hotovosti a to i v cizí měny, tato okolnost umocňuje fakt, že obviněný má úzké vazby do ciziny a lze tak reálně předpokládat, že před hrozícím vysokým trestem se bude nejen skrývat, ale i případně uprchne do ciziny, což na základě podkladů opatřených ve spisovém materiálu není vyloučeno.

40. Z usnesení č. j. [spisová značka] [právnická osoba]-východ, vyplynulo, že žádost žalobce [Jméno žalobce] o propuštění z vazby byla zamítnuta a nebyly přijaty nabídky na převzetí záruky [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. … Pokud jde o vazební důvody trvá vazební důvod dle § 67 písm. a) tr.ř. ..... Obviněnému dle názoru soudu v případě uznání vinným reálně hrozí uložení skutečně vysokého trestu, což je považováno za okolnost odůvodňující obavu, z možného útěku či vyhýbání se trestu. V tomto směru nelze přehlédnout poznámku v přepisech odposlechů o tom, že obvinění [tituly před jménem] [jméno FO] hovořil se spoluobviněnou [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] o možnosti převodu finančních prostředků na [Anonymizováno], do [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. …Nelze přehlédnout ani to, že obviněná [tituly před jménem] [jméno FO] hodlala vycestovat, byla u ní nalezena cestovní smlouva na zájezd na [Anonymizováno] další osobou. S ohledem na úzké vazby obviněného s [tituly před jménem] [jméno FO] a s přihlédnutím k tomu, že při domovní prohlídce v domě obviněného byl zajištěn vysoký obnos zahraničních finančních prostředků, nelze ani u něj vyloučit úmysl vycestovat z území ČR. Soud spatřuje reálnou obavu, že by v případě propuštění na svobodu mohl skrývat či uprchnout v obavě před hrozícím trestem.

41. Z usnesení VS v [adresa] To 76/2013 ze dne [datum] vyplynulo, že bylo zrušeno usnesení KS v Praze ze dne [datum], kterým byla zamítnuta žádost žalobce o propuštění z vazby [spisová značka] a ve věci bylo nově rozhodnuto tak, že žalobce byl podle ust. § 71a tr. ř. propuštěn z vazby na svobodu, přičemž vazba jmenovaného daná důvodem podle ust. § 73 písm. a) tr.ř. se nahrazuje přijetím písemného slibu obžalovaného ve smyslu ust. § 73, odst. 1 písm. b) tr. ř. a současným vyslovením dohledu probačního úředníka nad obžalovaným. Z odůvodnění usnesení vyplynulo, že VS dospěl k závěru, že důvod útěkové vazby je dán i nadále, ovšem platí, že je toliko založen jednou z alternativně stojících skutkových podstat ust. § 67 písm. a) tr. ř. a sice obavou, že obžalovaný uprchne a že se bude skrývat. V tomto jediném bodě je náležitě existence předmětného vazebního titulu doložena konkrétními skutečnostmi vztahujícími se k faktu reálně hrozícího vysokého trestu…Všechny ostatní skutečnosti, resp. indicie včetně poznatku získaného z přepisu odposlechu komunikace obžalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] se spoluobžalovanou [tituly před jménem] [jméno FO], o úvahách investovat finanční prostředky získané trestnou činností v cizině nemají reálnějšího podkladu) obdobně jmenovaní i uvažovali o možnosti investic do zlata a diamantů a nebylo zjištěno nic, co by podporovalo závěr, že takový záměr jmenovaní uskutečnili, či se o jeho realizaci alespoň pokusili.

42. Z Nálezu Ústavního soudu I. ÚS 2208/13 z [datum] vyplynulo, že ve věci Ústavní stížnosti stěžovatele [Jméno žalobce] byla usnesením VS v Praze ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] porušena základní práva stěžovatele zaručená v čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a usnesení VS v Praze bylo zrušeno.

43. Z Nálezu Ústavního soudu I. ÚS 2665/13 ze dne [datum] vyplynulo, že ve věci ústavní stížnosti stěžovatele [Jméno žalobce], byla usnesením VS v Praze ze dne [datum] č. j. [spisová značka] porušena základní práva stěžovatele podle čl. 36 odst. 1 a čl. 8 odst. 2 a 5 Listiny základních práv a svobod. Usnesení VS v Praze ze dne bylo proto zrušeno.

44. Z Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum] [spisová značka] o nepřijetí písemného slibu záruky a zamítnutí stížnosti vyplynulo, že usnesení [právnická osoba] Východ ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo zrušeno a znovu rozhodnuto tak, že žádost obviněného o propuštění z vazby byla zamítnuta a podle ust. § 73, odst. 1, písma) trestního řádu se nepřijímají nabídky na převzetí záruky za další chování obviněného., dále se nepřijímá písemný slib obviněného a nepřijímá se nabídka peněžní záruky učiněná obviněným. Podle ust. § 148, odst. 1 tr. ř se stížnost obviněného zamítá. Z odůvodnění tohoto usnesení mj. vyplynulo, že je odůvodněno tím, že provedených odposlechů vyplývá, že obviněný měl v [adresa] fyzicky převzít celkovou částku [částka], jako předem dohodnutou odměnu za ovlivnění průběhu zadávacího řízení týkajícího se té které veřejné zakázky. K postupnému převzetí této částky tak mělo dojít dne 16.2.201 - [částka], dne [datum] – [částka], dne [datum] - [částka], dne [datum] - [částka] a dne [datum] - [částka], přičemž částky měly pocházet od spoluobviněných [tituly před jménem] [jméno FO], M. Jireše, [právnická osoba], ing. Drážďanského a ing. Salačové. Z usnesení dále vyplynulo, že částka představující majetkový prospěch z trestné činnosti se zvýšila z původních 7 000 000 na částku [částka]. …Podpůrný význam ohledně použitého vazebního důvodu pak má jistě skutečnost, že obviněný před zadržením v průběhu doby se spoluobviněnými rozmlouval o legalizaci získaných prostředků, o uložení finančních prostředků v zahraničí, o možnosti podnikání v zahraničí, význam má jistě i fakt řady jeho kontaktů v zahraničí díky častým výjezdům ve funkci.

45. Z Usnesení Krajského soudu v [adresa] To 623/2012, ze dne [datum] ve věci stížnosti obviněného [Jméno žalobce] proti usnesení [právnická osoba] východ ze dne [datum] vyplynulo, že napadené usnesení bylo dle ust. § 149, odst. 1, písm. a) tr. ř. zrušeno a znovu rozhodnuto tak, že se podle ust. § 72 odst. 1 tr. ř. obviněný nadále ponechává ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. a)c) tr.ř . Stížnost obviněného byla zamítnuta. Z usnesení vyplynulo, že vazební důvod je odůvodněn tím, že při přihlédnutí k výši majetkového prospěchu kdy suma skutečně převzatá více než 32x převyšuje hranici značného prospěchu kvalifikovaného částkou [částka], k tomu, že obviněný měl pravidelně přijímat mnohamilionové částky a postupem času se jeho podíl z třetinového na podstatně vyšší, úvaha o uložení trestu, nyní již nad polovinou trestní sazby…významně převyšuje 8 let. Dále z odůvodnění vyplynulo, že …Podpůrný význam ohledně použitého vazebního důvodu, pak má jistě skutečnost, že obviněný v době před zadržením se spoluobviněnými rozmlouval o legalizaci získaných prostředků, o uložení finančních prostředků v zahraničí, o možnosti podnikání v zahraničí význam má jistě i fakt řady jeho kontaktů v zahraničí díky častým výjezdům ve funkci.

46. Z usnesení Vrchního soud v [adresa] To 69/2015 ze dne [datum] vyplynulo, že byla zamítnuta stížnost obviněného [Jméno žalobce] o žádosti o vyloučení [tituly před jménem] [jméno FO] z projednání věci 4 [právnická osoba]/2015.

47. Z usnesení VS v [adresa] To 95/2014 ze dne 16 prosince 2014 vyplynulo, že bylo zamítnuta stížnost žalobce do usnesení KS v [adresa] T 21/2013-28087 o tom, že přísedící [jméno FO] není vyloučen z projednávání věci.

48. Z unesení Vrchního soudu v [adresa] To 72/2017-3494 ze dne [datum] vyplynulo, že byla zamítnuta stížnost [Jméno žalobce] a dalších obžalovaných do usnesení KS v Praze č. j. [spisová značka] kterým bylo rozhodnuto, tak, že předseda senátu [tituly před jménem] [jméno FO] a členové senátu [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] nejsou vyloučeni z projednávání věci 4 T 21/[adresa].

49. Z usnesení VS v [adresa] To 56/2013 ze dne [datum] vyplynulo, že bylo rozhodováno o stížnosti žalobce proti usnesení KS v [adresa] T 21/2013, s tím, že bylo zrušeno usnesení ve výroku, kterým bylo rozhodnuto o žádosti žalobce o propuštění z vazby, přijetí záruky a nepřijetí písemného slibu. [právnická osoba] bylo rozhodnuto o stížnosti žalobce proti výroku, jímž bylo rozhodnuto, že předseda senátu [tituly před jménem] [jméno FO] není vyloučen z projednávání věci vedené u [právnická osoba] [spisová značka].

50. Z usnesení [právnická osoba] 95/2014 Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] vyplynulo, že žádost žalobce, o propuštění z vazby byla zamítnuta, s tím, že žalobce je stíhán pro pokračující zločin. Soud rozhodoval i o námitce vyloučení přísedícího [jméno FO], s tím, že se měl dopustit nevhodného chování, ze kterého mj. žalobce dovozuje, že tento přísedící je z projednání věci vyloučen.

51. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] ve věci [spisová značka] Krajského soudu v Praze vyplynulo, že předsedou senátu byl [tituly před jménem] [jméno FO] přísedící [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] Za KSZ státní zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] žalobce se v tomto řízení vyjadřoval k předsedkyni poslanecké sněmovny k senátům soudu k řízení i k osobě soudce …. Víte, ještě navíc jste udělal jeden takový faul, dá se říct tím, že jste pustil novináře, aby natočili spis a dostala se tak citlivá data do medií., prostě tady se zavedl takový systém, že za některá rozhodnutí, která jsou mnohdy závažnější než rozhodnutí lékaře- rozhodnutí, která rozhodují skutečně o životech lidí tzn. Někdy ty vazby a vězení, v podstatě ty lidi zlikvidují psychicky, fyzicky, zasáhnou jejich okolí české soudy asi díky té komunistické tradici a předtím nacistické tradici přistupují velmi volně…Vy jste se prostě nezbavili toho komunistického uvažování, prostě kde je potřeba každého pořádně zdrtit a zlikvidovat. .

52. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] vyplynulo, že byl vynesen rozsudek.

53. Z rozsudku Krajského soudu v Praze [spisová značka] ze dne [datum] vyplynulo, že obžalovaný [Jméno žalobce] byl uznán vinným pokračujícím zločinem přijetí úplatku podle ust. § 331, odst. 1 alinea1, odst. 4 písm. b) tr.zák.

54. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. [spisová značka] vyplynulo, že rozsudek KS v [adresa] T 21/2013 -33778 ze dne [datum] byl zrušen a bylo znovu rozhodnuto tak, že žalobce byl uznán vinným zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) b) c), odst. 4 tr.zák. ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr.zák. a zločin poškození finančních zájmů Evropské unie dle ust. § 260 odst. 1,odst 4 písm. a) odst. 5 tr .zák. ve stadiu pokusu.

55. Z protokolu o hlavním líčení ve věci 4 T 21/[adresa] ze dne [datum] vyplynulo, že v této věci vedené proti několika obžalovaným mj. proti žalobci, jednalo se o trestní věc pro pokračující zločin sjednání výhody při zadávání veřejném zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle ust. § 256, odst. 1 písm. a)b)c) odst. 3 tr. zák. dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle ust. § 21, odst. 1, tr. zák. spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zák. a pro pokračující zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle ust. § 260, odst. 1, odst. 4 písm. a) odst. 5 tr. zák. ve stadiu pokusu podle ust. § 21 odst.1 tr. zák, spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zák. téhož dne byla přednesena obžaloba státním zástupcem KSZ [tituly před jménem] [jméno FO]. Při tomto jednání byl vyslechnut obžalovaný [Jméno žalobce].

56. Z obsahu o spisu Obvodního soudu pro [adresa] [spisová značka], zvláště pak z žaloby ze dne [datum] ve věci žalobce [Jméno žalobce] proti žalovanému [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo, že žalobce svůj nárok uplatnil žalobou přímo proti osobě státního zástupce. Řízení skončilo zamítnutím žaloby pro nedostatek věcné pasivní legitimace. Rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum] byl rozsudek soud 1.stupně potvrzen. Odvolací soud poté v této věci určil, že žalobcem uplatněný nárok má být posouzen v režimu zákona. 82/1998 Sb. Žalobce v průběhu řízení uplatnil nárok formou rozšíření žaloby ve věci [spisová značka] a to podáním ze dne [datum], tedy v době, kdy probíhalo toto řízení., kdy označil jako 2. žalovaného ČR KSZ. Usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum] byl návrh žalobce soudem 1. stupně zamítnut. Dne [datum] se žalobce do usnesení [právnická osoba] 1 odvolal a odvolací soud rozhodl usnesením č. j. [spisová značka] k odvolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve znění opravného usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka] tak, že bylo usnesení potvrdil. Z protokolu z jednání ze dne [datum] vyplývá, že žalobce podal návrh na spojení věcí [spisová značka] a již tehdy podané žaloby ve věci [spisová značka] ke společnému projednání. Návrh byl zamítnut.

57. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] [právnická osoba]/2015 ze dne 23. 7 2015 vyplynulo, že žalobce byl uznán v tomto řízení vinným pokračujícím zločinem přijetí úplatku dle § 331, odst.. 1 alinea 1, odst. 4 písm. b trestního zákoníku.

58. Z obsahu článku Policie otevřela [jméno FO] schránky v bance, sháněla důkaz o obřím úplatku ze dne [datum] vyplynulo, že je tam uvedeno: Měly v nich být důkazy, o tom, že [jméno FO] přijal v souvislosti se stavbou pavilonu v mladoboleslavské nemocnici úplatky ve výši 675 milionů. Napsal to server Česká justice.. Stamilionové úplatky směřoval na svá bankovní konta v zahraničí, případně ukládal do bezpečnostních schránek v zahraničních i českých bankách nebo zakládal obchodní společnosti, na jejichž bankovní konta výnosy z trestné činnosti převáděl… Podle Policie byl zásah v [právnická osoba] neodkladný kvůli tomu, že v předmětném řízení nebylo dosud zahájeno stíhání konkrétní osoby“ 59. Z článku [jméno FO] zůstává [jméno FO] stále ve vazbě, soud zmiňuje Švýcarsko, [Anonymizováno].cz [datum] vyplynulo, že je tam uvedeno: „S ohledem na obviněným vyslovené úvahy o možnosti anonymního pořízení firmy v zahraničí (Švýcarsko) s ohledem na obviněnými [jméno FO] a [jméno FO] probírané možnosti převodu financí do zahraničí, respektive možnosti praní peněz…jeví s opakovaně deklarované vazby na rodinu, vazby na bydliště i vazby na otce jako nedostatečné.

60. Z článku18.5.2015 idnes.cz peníze dostal do krabice zřejmě iluzionista, naznačil [jméno FO] ve své řeči [datum] vyplynulo, že je tam uvedeno vyjádření žalobce …. Já chápu důvody pro které musím být odsouzen, řekl [jméno FO]. Podle něj je to politická objednávka, kterou podporuje policie, státní zastupitelství a některá media. Jako druhý důvod uvedl osobní důvod. Pro některé osoby je to spojeno s kariérním postupem a mé neodsouzení by bylo překážkou jejich kariéře. Posledním důvodem pro [jméno FO] odsouzení jsou zájmy firem, které, kdyby nebyl odsouzen, by nárokovaly své škody na České republice. Toto jsou důvody! Které beru jako fakt „řekl. Soud je podle něj už předem rozhodnut. "Jsme v České republice, a tady se leccos rozkecá. Přísedící mají své známé, se kterými se baví a mně se leccos donese“ řekl. Oblíbeným tématem po celou dobu líčení jsou pro [Jméno žalobce] odposlechy. O nich tvrdí, že jsou zmanipulované, účelově vybírané a jejich přepisy jsou nepřesné.

61. Z článku ČT 24 [datum] [jméno FO] trvá na své nevině, o milionech v krabici od vína prý nevěděl, vyplynulo, že [Jméno žalobce] trvá na tom, že nesl víno a o milionech uvnitř neměl tušení… Podle [jméno FO] je předem jasné, že musí být odsouzen. Odůvodnil to poptávkou po exemplárním případu. Další důvod vidí v zainteresovanosti příslušníků tzv. nové justice, kteří jsou s případem od počátku spjati svou kariérou. [jméno FO] rovněž zmínil údajnou osobní angažovanost některých politiků, konkrétně [jméno FO], exministrů spravedlnosti [jméno FO] a [jméno FO] a exministra vnitra Jana Kubiceho. Ti všichni se k případu vyjadřovali již dávno před vynesením rozsudku.

62. Z článku Hospodářské noviny Státní zástupce [jméno FO] ten, který potápí [jméno FO], [datum] vyplynulo, že je tam uvedeno: Záložní minikamera připevněná k uniformě člena zásahovky tehdy natočila nejen smrtelně bledého hejtmana., ale také ukázala, že kdyby chtěl někdo krabici prohodit, musel by se před mnoha svědky k [jméno FO] připlížit. Advokáti hned [jméno FO] obvinili ze zatajování důkazů, protože i pro ně byla nahrávka novinkou. ..[jméno FO] [jméno FO] nepochyboval, že spolu s podnikateli rozjeli korupční kolotoč s osmi zmanipulovanými středočeskými zakázkami. … Když se [jméno FO] do [jméno FO] navážel mimo jiné v rozhovorech pro televizi, žalobce musel zachovávat profesionální distanc a nevyjadřovat se k tomu. O to soustředěněji a bez servítků si počínal v soudní síni. „Spokojeně si odnášel peníze v krabici domů, vědom si své poslanecké imunity: Popsal v závěrečné řeči [jméno FO] poslední okamžiky v roli bezúhonného politika.

63. Z článku Článek Parlamentní Listy cz ze dne [datum] vyplynulo, že byl publikován článek pod názvem, [jméno FO] stále sedí … KS v Praze před měsícem rozhodl, že [jméno FO] musí zůstat ve vazbě kvůli hrozícímu útěku, ovlivňování svědků a pokračování v trestné činnosti [jméno FO] také s ostatními zadrženými mluvil o tom, kam skrýt získané miliony. Obviněný se spoluobviněnými rozmlouval o uložení finančních prostředků v zahraničí, jakožto i o možnosti koupě firmy v zahraničí. To nepochybné úvahy o vycestování posiluje, zvláště když obviněný ve svých politických funkcích často jezdil do zahraničí a musí tam mít řadu kontaktů. Citují [Anonymizováno] cz. dokument… [Jméno žalobce] má nadstandardní vazby na Izrael. Ty by mu prý mohly posloužit jako únik před českou justicí anebo jako místo kam uschovat peníze z předražených zakázek. Minulý rok se například hovořilo o 450 milionech, které středočeský kraj dal firmě ovládané občanem Izraele přes prázdnou firmu na Kypru… [jméno FO] také uvažoval o uložení peněz, které získal z korupce v zahraničí, krajský soud rozhodl, že [jméno FO] musí zůstat ve vazbě kvůli hrozícímu útěku, ovlivňování svědků, pokračování v trestné činnosti 64. Z výpovědi žalobce vyplynulo, že pokud se týká tvrzení uvedených v článku tak zaznělo ze strany vysokého státního úředníka, a tím bylo de facto potvrzeno, žalobce disponuje nějakými částkami v řádu stovek milionů v zahraničí a že určitě nenastoupí do vězení a do výkonu trestu. Žalobce byl jednak někým v dobrém dotazován jestli bych někomu třeba nepůjčil, když má takové peníze v zahraničí. Bylo nepříjemné pak lidem říkat, no, ale tak to není vůbec pravda, přičemž dílem, tomu skoro nikdo nevěří, pokud autorizovaná osoba autoritativně tvrdí, že má peníze a v této hodnotě někde v zahraničí,. Pak pro lidi je nepochopitelné, proč je odmítáte a nechcete jim půjčit peníze, když disponujete takovýmhle majetkem. Toto byl první rozměr, se kterým se žalobce setkal a samozřejmě záhy po vyjití článku. Takových reakcí bylo víc. Pak samozřejmě časem ubývaly. Druhou věcí bylo, že když se dostal do věznice, kde je řada l lidí, kteří se celkem profesionálně a dobře živí majetkovou trestnou činností, jsou to lidi specializující se ni a tam se setkal s lidmi, kteří třeba organizovali únosy bohatých lidí, vydírání, ale i loupež. Tito lidé se různě více či méně průhlednými záminkami se snažily u žalobce zjistit, kde jsou a co je s nimi. Z toho důvodu měl žalobce strach o sebe a o svoji rodinu, protože jak říkám, některé ty příběhy, se kterými se tam setkal, například pan doktor [Anonymizováno] se přímo, sám osobně dostal do situace, když se vracel z Budapešti, tak ho v Bratislavě na mostě prostě zablokovala auta, černé dodávky, zakuklení lidé, kteří ho unesli a snažili se z něj vymlátit jeho finanční prostředky, a to jen proto, že se v médiích debatovalo o tom, že je bohatý a že zaplatil kauci, snad [tel. číslo] a že má někde, stovky milionů či miliardy. Nejkurióznější bylo, že jeden ze spoluvězňů byl paradoxně člověk, který se zase na té druhé straně účastnil vydírání dr. [Anonymizováno]. Není nic příjemného, když tito lidé, se snaží vysondovat, kde to máte, a odvolávají se přímo na to ..no vždyť jsme četli, že tě vyšetřujou, a že vědí, že má peníze. Věřili tomu a bylo těžké je přesvědčit, že tomu tak není. Žalobce byl tudíž ve velmi obtížné situaci a přemýšlel, co mám dělat, pro vlastní bezpečnost a bezpečnost rodiny, protože tyto příběhy skutečně nejsou jenom příběhy z filmu, ale s takovými lidmi se fyzicky stýkal. Pak samozřejmě cítil, že to vůbec nepomáhá při soudních jednáních, protože byť to nebylo součástí obžaloby, byť to nebylo obsaženo nikde ve spisu, tak senáty, které při soudní jednání obžalovaného posuzují, pak třeba při stanovení peněžitého trestu nevěří, když říká, že nemá hotovost, aby zaplatil v první fázi peněžitý trest, který dokonce byl stanoven asi na 18 000 000. Žalobce tuto částku neměl. A přísedící a všichni čtou v novinách, že má stovky milionů někde v zahraničí. Nikdo to oficiálně samozřejmě neřekne, ale je cítit, že prostě nevěří a že to opírají o tyto údaje žalované. Ze spisu, z majetkového doznání, z Finančního úřadu, z katastru nemovitostí, vidí, jakým majetkem aktuálně disponujete, ale stejně vidíte, že vám chtějí dát vyšší peněžitý trest jen proto, že prostě někdo vyslovil autoritativní názor, že disponujete stovkama milionů, který jste ukryl někde, někde v zahraničí. I vyjádření o tom, že nenastoupí do vězení, de facto způsobilo enormní délku pobytu ve vazbě, což nakonec konstatoval i Ústavní soud, že je to naprosto nepřiměřené. Žalobce viděl jsem i na jednotlivých soudech, které rozhodovaly o délce vazby, že když státní zástupce do médií autoritativně říká, že je přesvědčen, že uteče, nenastoupí, tak proč by daný soudce riskoval, že bude popotahován v médiích, když ho pustí? Kdyby žalobce náhodou utekl, i když si to soudce nemyslí, ale pokud by se to stalo, pak samozřejmě ty média se do něj pustí a budou ho skandalizovat a budou psát, Radši to posunou radši na odvolací instanci pak na Ústavní soud, ale samozřejmě ten rozhoduje s prodlevou, zde rozhodoval s prodlevou snad, tři čtvrtě roku. Po tři čtvrtě roce, co sedíte ve vazbě, přijde od Ústavního soudu, že teda tam sedí už zbytečně dlouho jako, tak to jsou takové věci, které samozřejmě měly buď přímý, nebo nepřímý dopad. Nejenom, že se konkrétně lidi ptali na peníze v zahraničí pod různými záminkami a byly na to činěny různé narážky. Někdy v legraci, někdy, někdy vážněji, objevilo se to samozřejmě i na sociálních sítích. Například pod předloženým článkem je řada komentů a drtivá většina lidí si myslí, že když žalobce říká, že uteče, tak s ním souhlasí drtivá většina lidí, aniž by pro to byl jakýkoliv reálný podklad. Slova žalované skutečně měla reálný dopad na názory lidí a ti názory pak přenášeli na žalobce. Žalobce překvapilo, že i po takových letech v souvislosti s tím, že se mu podařilo nakonec doplatit zbytek peněžitého trestu, tak se zase objevily nějaké články v médiích a to relativně nedávno, a to je zase ze seznamu zprávy, z diskuze. Je to článek, který byl nazván, kde vzal [jméno FO] do, měsíce peníze na zaplacení peněžitého trestu. A tady třeba jeden z těch názorů konstatuje, že Žalobce tehdy odhadoval, že se tento neuvěřitelně prolhaný člověk přišel během hejtmanství na [částka] v úplatcích. Lze však konstatovat, že za nic takového nebyl obviněn, odsouzen. Nikde o žádných stamilionech, úplatcích nebyla řeč v té, oficiální části, co předložil pan [jméno FO], ale v té neoficiální části toto on šířil, a dokonce, nějakých skoro 10 let poté jsou lidi, o kterých to tak zarezonovalo, že mají za to, že já má někde [tel. číslo] prostě z úplatků, to vede žalobce k určitým úvahám o bezpečnosti, protože i když to nemá tak, jak zjistíte, že spousta těch lidí, kteří se pohybují a živí kolem trestné činnosti, charakteru přepadení, loupeží, krádeží, vydírání, tak pro ně jsou to signály, že se na žalobce mohou zaměřit. I po 10 letech vlastně tahle informace žije a neustále má dopad do žalobcova života. Žalobce byl odsouzen za sjednání výhody při zadání veřejné zakázky placené z evropských peněz nebo spolufinancování z evropských peněz, to je poškozování zájmů Evropské unie. Že by někde ukrýval peníze nebylo ani součástí, obžaloby, ani součástí t rozsudků.

65. Pokud se týká dětí, žalobce neví, do jaké míry si to uvědomovaly, protože byly ještě malé ale co od nich, tak samozřejmě i spolužáci jako na to naráželi … no jo, tak vy máte stovky milionů někde ulitý v zahraničí. O děti měli on i manželka strach. Výzvu k nástupu do výkonu trestu dostal žalobce jednu a nastoupil ve lhůtě, kterou určil soud. S doktorem pacovským žalobce vedl soud, který vyhrál. Nyní žalobce má soukromou lékařskou praxi, kterou vykonává společně s manželkou [Anonymizováno]. [jméno FO] a pracuje jako vězeňský lékař.

66. Z výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo, že o článku a tam uvedených tvrzeních se dozvěděla, neví přesně kdy. Pokud se týká tvrzené újmy v souvislosti s trestním stíháním [Jméno žalobce] a článkem, obě situace nebyly příjemné a informace v článku celou situaci zhoršila, Svědkyně byla sama v domě a i díky veřejnoprávní televizi byly neustále pořizovány záznamy na jejich dům., kde byla zcela viditelná adresa, Bála se být v domě sama a díky informaci v článku, že má ulito…měla strach o syna, aby ho někdo neunesl. Řekl to státní zástupce, tak se předpokládalo, že by tato informace měla být pravdivá a není to informace příjemná i vůči okolí, vůči práci, vůči klientům, i vůči dítěti. Pokud se týká tvrzení o ulitých penězích, naštěstí, ve svém okolí se stýkala s lidmi, kteří si informaci u svědkyně zkoušeli ověřit, , jestli je to pravda a stačilo jim její tvrzení, ale byly situace, kdy na to byla tázána konkrétně i třeba od klientů v práci, od známých atd. Nebylo příjemné vysvětlovat, proč se tato informace objevila. Reakce na tuto informaci trvala minimálně dva, tři měsíce.

67. Z výpovědi svědka [jméno FO] vyplynulo, že je synem [Anonymizováno]. [Jméno žalobce]. V době, kdy probíhalo trestní stíhání otce a kdy byl publikován článek a v roce 2015 bylo svědkovi 14. let. Článek zaznamenal, slyšel to z domova i z médií. spolužáci, kamarádi, měli zpětně narážky a vtipkovali o tom, že mají [částka] někde ukrytých pod podlahou a podobně. Bylo nepříjemné narážky pořád poslouchat. Když s nimi šel do hospody, tak se tam okolo tématu pořád ochomýtali. Jednalo se konkrétně o dotaz, zda a kde mají ty peníze a trvalo to 2-3 roky. Na trestní stíhání otce svědka a jeho odsouzení reagovala řada lidí. To byla ale jiná reakce než na článek. Svědek měl obavu v souvislosti s uvedenou informací o své zdrav a život. Je nepříjemné, když státní zástupce prohlásí něco, co není pravda, a ještě v televizi a byla ukázaná i jejich adresa. Měl obavy, co se může stát, že někoho může napadnout, mají stamiliony v podlaze, a mohou třeba někoho unést, třeba svědka a pak zpětně vydírat rodiče.

68. Z kopie reakcí na článek s datem [datum] vyplynulo, že je stále reagováno…. [jméno FO]… Žalobce tehdy odhadoval, že si tento neuvěřitelně prolhaný člověk přišel během hejtmanství na 100 mil Kč v úplatcích. [jméno FO] v tajné nahrávce uvádí, že má peníze v Lichtenštejnsku.- seznam zprávy diskuze 69. Z deníku Právo vyplynulo, že je tam v článku pod názvem [jméno FO] do vězení nakonec nenastoupím Uteče tvrdí žalobce ze dne [datum] uvedeno Žalobce středočeského KSSZ [jméno FO] cítí po vynesení rozsudku nad bývalým středočeským hejtmanem [Jméno žalobce] úlevu. Obává se ale, že expolitik nakonec do vězení nenastoupí.

70. Při rozhodování soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

71. Podle čl. 10 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod („Listina“) každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.

72. Podle č. [hodnota] odst. 3 Listiny každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.

73. Zákon č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady číslo 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti, (dále jen zákon č. 82/1998 Sb.), upravuje odpovědnost státu ve věcech náhrady škody, včetně nemajetkové újmy, způsobené při výkonu veřejné moci.

74. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ustanovení § 2 citovaného zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

75. Podmínky odpovědnosti jsou upraveny takto: Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona (dále jen „úřední osoby“) c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona.

76. Podle ustanovení § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

77. Podle ustanovení § 6, odst. citovaného zákona ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní orgány, 2) úřadem podle odstavce 1 je a) Ministerstvo spravedlnosti došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem, b) příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydané v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu. Není-li možno příslušný úřad určit, podle odstavce 2 jedná za stát Ministerstvo financí (§ 6 odst. 3).

78. Podle ustanovení § 13 odst. 1, 2 citovaného zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

79. Podle ustanovení § 31a odst. 1, 2 citovaného zákona bez ohledu na to, zda bylo nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, které se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možné nahradit jinak a pokud by se konstatování porušení práva nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

80. Podle ust. § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 283/1993 Sb.“), státní zastupitelství je v rozsahu, za podmínek a způsobem stanoveným zákonem orgánem veřejné žaloby v trestním řízení a plní další úkoly vyplývající z trestního řádu. Podle § 23 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb. státní zástupce výkonem své funkce zajištuje působnost státního zastupitelství, jím provedené úkony jsou považovány za úkony státního zastupitelství. Ve smyslu § 12 odst. 1 zákona č.141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestná řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), se orgány činnými v trestním řízení rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán. Ve smyslu § 8a odst. 3 trestního řádu orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací o své činnosti veřejným sdělovacím prostředkům.

81. Podle ust. § 32 zákona č. 82/1998 Sb. (1) Nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. (2) Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. (3) Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

82. Podle ust. § 35 (1) Promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

83. Soud dále vycházel z použitelné soudní judikatury (srov. § 13 nového občanského zákoníku):

84. Podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] (Rc 40/2014) v řízeních, v nichž se jedná o odškodnění nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím, se jedná o kompenzaci za zásah do osobnostních práv poškozených v širším slova smyslu. Nemajetková újma, o jejíž odškodnění v takových řízeních jde, je totiž vždy následkem zásahu do některé ze složek nemajetkové (osobní) složky jednotlivce (poškozeného).

85. Omluva je uznávaným satisfakčním právním prostředkem ke zmírnění následků dotčení osobnostních práv fyzické osoby a její přiznání záleží vždy na posouzení obsahu i formy příslušné omluvy, stejně jako okolností, za nichž byla učiněna. Ústavní soud v nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 904/08, dovodil, že přiměřené zadostiučinění poskytované podle zákona č. 82/1998 Sb. může mít podobu buď morální satisfakce, nebo materiální (peněžní) satisfakce, ta připadá přitom v úvahu tehdy, pokud by morální satisfakce nebyla způsobené nemajetkové újmě adekvátní. Jednou z forem morální satisfakce, kterou uvádí přímo § 31a odst. 2 citovaného zákona, je konstatování, že došlo k porušení práva; vedle toho přicházejí v úvahu samozřejmě i jiné formy, mezi něž bezpochyby lze podle Ústavního soudu řadit i omluvu.

86. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] (Rc 52/2012) omluva jako satisfakční prostředek zahrnující vyjádření subjektivního požadavku poškozeného na projev jemu vstřícné vůle státu uznat chybu není ani konstatováním porušení práva a ani náhradou nemajetkové újmy v penězích, a „ve fungujícím právním státě uznávajícím pravidla slušnosti by měla být k dispozici vždy, jako kompenzační prostředek první, pro mnohé dokonce jediné volby.“ 87. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům, a to s poukazem na shora citovaná zákonná ustanovení, právní nauku, soudní judikaturu a výsledky dokazování.

88. Žalobce [Jméno žalobce] je bývalým hejtmanem středočeského kraje a bývalým poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Dne [datum] byl zadržen Policií ČR a následně vzat do vazby, a to na základě usnesení Okresního soudu v [adresa] Nt 637/2012 ze dne [datum]. Do vazby byl vzat dle ust. § 68, odst. 1 tr. ř. z důvodů uvedených v § 67 písm. a)b)c). Stížnost žalobce do usnesení o vzetí do vazby byla zamítnuta usnesením KS [adresa] To 270/2012 ze dne [datum]. Žalobce opakovaně podával stížnosti proti svému vazebnímu stíhání, které byly opakovaně zamítány v podstatě s identickým odůvodněním. Například z usnesení Nt 608/[adresa] východ se podává, že vazební důvody jsou dány a z odůvodnění vyplývá zjištění, že nelze přehlédnout poznámku v přepisech odposlechů o tom, že obvinění [tituly před jménem] [jméno FO] hovořil se spoluobviněnou [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] o možnosti převodu finančních prostředků na Maledivy, do Lucemburska a Lichtenštejnska. …Nelze přehlédnout ani to, že obviněná [tituly před jménem] [jméno FO] hodlala vycestovat, byla u ní nalezena cestovní smlouva na zájezd na Seychely další osobou. S ohledem na úzké vazby obviněného s [tituly před jménem] [jméno FO] a s přihlédnutím k tomu, že při domovní prohlídce v domě obviněného byl zajištěn vysoký obnos zahraničních finančních prostředků, nelze ani u něj vyloučit úmysl vycestovat z území ČR. Soud spatřuje reálnou obavu, že by v případě propuštění na svobodu mohl skrývat či uprchnout v obavě před hrozícím trestem. Toto odůvodnění se objevuje i v dalších usneseních, kterými byly zamítány stížnosti žalobce o propuštění z vazby. Žalobci byl z vazby propuštěn usnesením VS v [adresa] To 76/2013 ze dne [datum]. Žalobce byl dále stíhán na svobodě.

89. Proti žalobci bylo vedeno trestní řízení u KS v Praze v trestní věci [spisová značka] a [spisová značka]., přičemž se jednalo o dvě větve trestního řízení. Trestní řízení probíhalo po relativně dlouhou dobu. Dozorujícím státním zástupcem byl [tituly před jménem] [jméno FO] a VSZ. Státní zástupce KSZ v Praze [tituly před jménem] [jméno FO], zastupoval veřejnou žalobu v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] a posléze pod sp. zn. 4 [právnická osoba]/2015, jehož předmětem bylo trestní stíhání proti obžalovanému [Jméno žalobce] a dalším osobám. Po vynesení rozsudku ve věci 4 T 21/[adresa] dne 23.7 2015, poskytl [tituly před jménem] [jméno FO] na základě žádosti novinářů [jméno FO] a [jméno FO], rozhovor pro zpravodajský portál www.[Anonymizováno].cz, přičemž tvrdil, že jimi byl v průběhu trestního řízení opakovaně oslovován (i dalšími novináři). Rozhovor však nechtěl v průběhu trestního řízení poskytovat. Následně se sešli s panem [jméno FO] a Kedroněm a to den po vynesení rozsudku nad žalobce 24.7 a [tituly před jménem] [jméno FO] na žádost novinářů poskytl informace pro profilový článek, který je takto označen a byl publikován pod názvem. „Žalobce otevřeně: [jméno FO] má někde ulité stamiliony V tomto článku byly uvedeny skutečnosti, ve kterých žalobce spatřoval nesprávní úřední postup žalované. Tvrdil, že se jedná o tvrzení nepravdivá, přičemž z požadované omluvy vyplývá, že se má jednat zvláště o tvrzení bývalého zaměstnance KSZ [tituly před jménem] [jméno FO], který trestní věc žalobce dozoroval. Po úpravě žaloby se jednalo s o tvrzení…že [Jméno žalobce] ukrýval peníze do zahraničí do obchodních společností., že se jednalo o stovky milionů, a že [Jméno žalobce] v rámci mediálních vyjádření lhal. Za tento nesprávný úřední postup žalovaného požaduje omluvu vyplývající z jejího požadovaného textu. Ze skutkových tvrzení pak vyplývá, že nesprávný úřední postup spatřuje i v dalších tvrzeních následujících uvedených v článku a to) „ukrýval peníze do zahraničí do obchodních společností“ … „tipuju to určitě na stovky milionů“, 90. V souzené věci se jedná o nesprávný úřední postup žalované ČR zastoupené MS. Podle ust. § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 283/1993 Sb.“). Státní zastupitelství je v rozsahu, za podmínek a způsobem stanoveným zákonem orgánem veřejné žaloby v trestním řízení a plní další úkoly vyplývající z trestního řádu. Podle § 23 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb. státní zástupce výkonem své funkce zajištuje působnost státního zastupitelství, jím provedené úkony jsou považovány za úkony státního zastupitelství. Ve smyslu § 12 odst. 1 zákona č.141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), se orgány činnými v trestním řízení rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán. Ve smyslu § 8a odst. 3 trestního řádu orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací o své činnosti veřejným sdělovacím prostředkům. Vzhledem k tomu, že [tituly před jménem] [jméno FO] byl v předmětné době ve funkci státního zástupce KSZ je dána pasivní legitimace ČR zastoupené Ministerstvem spravedlnosti. V uvedené věci soud má za to, že jednání žalované naplnilo znaky nesprávného úředního postupu ve vztahu k žalobci. [tituly před jménem] [jméno FO] se v případě poskytování rozhovoru shora uvedeného nevyjadřoval jako tiskový mluvčí a ani se nejednalo o běžnou informaci o průběhu trestní řízení. Toto vyplývá z obsahu a formy článku označeného jako článek profilový. Pokud bylo konstatováno, že [tituly před jménem] [jméno FO] se nedopustil excesu, za jeho za jeho jednání odpovídá žalovaná. [tituly před jménem] [jméno FO], jako zaměstnanec KSZ se vyjadřoval se i k další své práci, co mu tento spor přinesl, hovořil o tom, jak nahlíží na osobu žalobce a hodnotil jeho osobu a chování. Pokud se vyjadřoval o osobě žalobce a ten má zato, že se jednalo se o tvrzení nepravdivá a nebylo v náplni jeho práce takto jednat. Svědek [jméno FO] uvedl, že vycházel z obsahu trestního řízení a vazebních usnesení. Z těchto sice vyplývalo, že žalobce byl vzat do vazby z důvodu § 67a)b)c) tr. ř. ale již z usnesení VS v [adresa] To 76/2013 vyplynulo, že VS dospěl k závěru, že důvod útěkové vazby je dán i nadále, ovšem platí, že je toliko založen jednou z alternativně stojících skutkových podstat ust. § 67 písm. a) tr. ř. a sice obavou, že obžalovaný uprchne a že se bude skrývat. V tomto jediném bodě je náležitě existence předmětného vazebního titulu doložena konkrétními skutečnostmi vztahujícími se k faktu reálně hrozícího vysokého trestu…Všechny ostatní skutečnosti, resp. indicie včetně poznatku získaného z přepisu odposlechu komunikace obžalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] se spoluobžalovanou [tituly před jménem] [jméno FO], o úvahách investovat finanční prostředky získané trestnou činností v cizině nemají reálnějšího podkladu) obdobně jmenovaní i uvažovali o možnosti investic do zlata a diamantů a nebylo zjištěno nic, co by podporovalo závěr, že takový záměr jmenovaní uskutečnili, či se o jeho realizaci alespoň pokusili. Tímto usnesením byl žalobce propuštěn z vazby. [tituly před jménem] [jméno FO] poskytl tyto informace, které, jak soud dospěl k závěru v průběhu řízení před soudem, nebyly pravdivé, což vyplynulo následně z rozsudku Vrchního soudu v Praze i z dalších důkazů, neboť [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl odsouzen, ani obviněn s tím, že by ukrýval peníze do zahraničí do obchodních společností, že se by se jednalo o stovky miliónů. [tituly před jménem] [jméno FO] se bránil tím, že toto bylo uvedeno ve všech vazebních rozhodnutích a proto je tvrzení pravdivé. Toto se skutečně v těchto usneseních objevovalo opakovaně a bylo opisováno ve všech usneseních, kterými bylo rozhodováno o vazbě žalobce a zamítány jeho stížnosti do vazebních usnesení. Pokud žalovaný uvedl, že se jednalo o hodnotící úsudek, soud podotýká, že státní zástupce z pozice svého postavení by se neměl pouštět do hodnotících úsudků, pokud nemají v trestním řízení reálný základ, což konečně neměly. Už vůbec ne za situace, kdy potom žalovaný tvrdil, že se mělo jednat o podání informace o trestním řízení ve smyslu zákona.

91. To znamená, že již v době, kdy byla podána obžaloba, kterou podával a přednášel [tituly před jménem] [jméno FO] byl patrný zločin, ze kterého byl žalobce obviněn a následně odsouzen. Proto pro tvrzení …neříkám, že má někde ukryto zrovna tolik (675 milionů) ale tipuju to určitě na stovky milionů;… on peníze ukrýval v zahraničí do obchodních společností, v nichž oficiálně nefiguruje. Je to těžce dohledatelné., nebyl předložen žádný důkaz a konečně, jak shora uvedeno, žalobce byl odsouzen za zcela jinou trestnou činnost. Ze shora uvedeného jednoznačně vyplývá, že se jedná o nesprávný úřední postup, neboť se nejednalo o vyjádření žalovaného k průběhu trestního řízení tak, jak má na mysli zákon. Článek vyšel v době, kdy ještě neproběhlo odvolací řízení v předmětné trestní věci vedené s žalobcem Věc byla mediálně i jinak sledována. Žalobce byl bývalým známým politikem, a proto byl o věc velký zájem. Nelze také říci, že žalobce vyjádření uvedené v článku nemohlo poškodit za situace, že byl trestním rozsudkem odsouzen k vysokému trestu za závažný zločin. To co uvedl [tituly před jménem] [jméno FO] v článku nebyla pravda. V tomto směru soud opět poukazuje na to, že státní zástupce by se měl takových vyjádření zdržet, neboť s ohledem na jeho postavení v trestním řízení mu toto nepřísluší V rámci § 8a trestního řádu rozhodně není státní zástupce oprávněn uvádět své domněnky a spekulace, tím méně tyto vydávat za pravdivé informace, které mají podklad v trestním spise. Z uvedeného je zřejmé, že vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] nebyla v rámci plnění úkolů veřejné žaloby v trestním řízení, ani je nelze považovat za vyjádření v rámci § 8a trestního řádu. Úkolem veřejné žaloby není šíření nepravdivých informací, nebo osobních hrubě zkreslených představ a domněnek. Postup [tituly před jménem] [jméno FO] tak byl bez zákonného podkladu, a tudíž v rozporu s čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, dle kterého státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Navíc se státní zástupce nevyjadřoval bezprostředně po skončení trestního řízení a vynesení rozsudku, věděl, že bude podávat informace pro potřeby článku, který vyšel až následně. Na článku se domluvil a informace poskytl v kanceláři. Pokud se žalovaný bránil tím, že všechny informace byly již dávno předtím publikovány v mediích soud má zato, že na rozdíl od medií vnímá veřejnost informace sdělené přímo dozorujícím státním zástupcem jako věrohodné a důvěryhodné a mají nesrovnatelně větší váhu než to, co je publikováno v běžném tisku i když se jednalo třeba o novináře, kteří byli hlavnímu líčení přítomni.

92. Vzhledem k tomu, že žalobce namítal, že nahrávky, z nichž bylo vycházeno, respektive jejich přepisy nejsou přesné a z nahrávek jako takových nevyplývá, že by se žalobce s [tituly před jménem] [jméno FO] domlouval na převedení peněz do ciziny atd., žalovaný navrhl provést důkaz záznamy odposlechů. Soud tento důkazní návrh zamítl, neboť má zato, že není oprávněn přezkoumávat v tomto řízení důkazy z trestního řízení. Není jasné, zda lze vůbec těmito odposlechy provádět důkaz s ohledem na způsob pořízení. Není patrno, co by mohly v tomto řízení přinést nového, neboť nakonec žalobce byl uznán vinným jiným zločinem a z průběhu hlavního líčení ani z rozsudku se nepodává, že by okolnosti týkající ukrývání peníze do zahraničí do obchodních společností… stovek milionů“ byly vůbec zmiňovány.

93. Soud tudíž uzavírá, že pokud se [tituly před jménem] [jméno FO] vyjádřil jak shora uvedeno, pro potřeby článku a sdělil veřejnosti informace shora uvedené, s tím, že má žalobce za to, že mu v důsledku tohoto jednání vznikla nemajetková újma, jednalo se o nesprávný úřední postup, za který objektivně odpovídá žalovaná. Jednalo se o tvrzení nepravdivá, která nebyla obsahem odsuzujícího rozsudku žalobce, a [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl oprávněn takové informace podávat. Pokud se týká tvrzené nemajetkové újmy soud dospěl k závěru, že tato žalobci nesprávným úředním postupem žalované vznikla. Toto bylo prokázáno výpovědí žalobce a svědků [tituly před jménem] [jméno FO] syna [jméno FO]. Pokud byla šířena informace a to ústy státního zástupce, která podával obžalobu a vedl trestní řízení, jednalo se o informaci, která byla obecně vnímáno důvěryhodná neboť osoba státního zástupce je důvěryhodná tím spíše za situace, kdy věc dozoroval a účastnil se průběhu všech jednání vedených v trestní věci shora uvedené. Navíc se jednalo o období po vynesení prvostupňového rozsudku, kdy posléze ještě probíhalo odvolací řízení a jak vyplynulo z výpovědi žalobce, existovala obava, že by odvolací senát mohl být ovlivněn i pokud se týká peněžitého trestu, který byl žalobci uložen. Dále taková informace může evokovat v některých osobách pocit, že žalobce skutečně tyto prostředky má a soud uvěřil i tvrzení žalobce a svědectví rodiny o obavách, které v souvislosti s tímto tvrzením mohly mít obavy o vloupání do domu, či únos či vydírání. Pokud tedy žalobce tvrdí, že byl neustále atakován ze strany osob z výkonu trestu a okolí, kde a kolik má peněz jednalo se o informaci způsobilou žalobci způsobit újmu. Pokud tedy požadoval shora uvedenou omluvu jedná se o přiměřený satisfakční prostředek a soud rozhod, jak ve výroku rozsudku shora uvedeno.

94. Pokud se týká vznesené námitky promlčení, soud je toho názoru, že není důvodná. Soud byl veden následující úvahou. Předmětný článek, resp. rozhovor se státním zástupcem, byl zveřejněn v [Anonymizováno] novinách dne [datum], což je nesporné. Žalobce svůj nárok nejprve uplatnil žalobou u zdejšího soudu přímo proti osobě státního zástupce, žaloba byla podána dne [datum], tedy ve lhůtě. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka] a skončilo zamítnutím žaloby pro nedostatek věcné pasivní legitimace na straně žalovaného. Odvolací soud poté v této věci určil, že žalobcem uplatněný nárok má být posouzen v režimu zákona č. 82/1998 Sb., jako nesprávný úřední postup státu a to rozsudkem č. j. [spisová značka] ze dne [datum]. Žalobce v průběhu řízení uplatnil nárok formou rozšíření žaloby ve věci [spisová značka] a to podáním ze dne [datum], tedy v době, kdy toto řízení probíhalo a kdy označil jako 2. žalovaného ČR KSZ. Usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum] byl návrh žalobce soudem 1. stupně zamítnut. Dne [datum] se žalobce do usnesení [právnická osoba] 1 odvolal a odvolací soud rozhodl usnesením č. j. [spisová značka] ve znění opravného usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým usnesení soudu 1 stupně bylo potvrzeno. Z protokolu z jednání ze dne [datum] vyplývá, že žalobce podal návrh na spojení věcí [spisová značka] a již tehdy podané žaloby ve věci [spisová značka] ke společnému projednání. Návrh byl zamítnut. Pokud tedy žalobce uplatnil svůj nárok vůči státu už v rámci řízení ve věci [spisová značka] dne [datum], jeho nárok není v souladu s § 32 odst. 3, věta prvá, zákona č. 82/1998 Sb. promlčen. Žalobce svůj nárok uplatnil ihned, kdy nabyl vědomosti, kdo za nesprávný úřední postup odpovídá, což bylo ještě v průběhu dokazování. Návrh žalobce podal dne [datum]. Soud návrh na rozšíření žaloby zamítl ve věci [spisová značka]. Dne [datum] byl žalobce soudem informován o jeho právním názoru, že [tituly před jménem] [jméno FO] není pasivně legitimován, a že pasivně legitimovaným subjektem je ČR, tudíž žalobce se teprve tehdy dozvěděl, kdo za škodu odpovídá. Podáním ze [datum], zjevně již reagoval na vyjádření žalovaného. Následně tedy podal návrh na přistoupení Českého státu do toho řízení. Návrh byl zamítnut a poté žalobce podal žalobu ve věci [spisová značka] dne [datum] proti Českému státu. Žalobce se tedy o tom, kdo za škodu odpovídá, dozvěděl v únoru 2017 , kdy reagoval návrhem na rozšíření žaloby a to dne [datum] a pokud podal žalobu proti ČR dne [datum] byla podána včas a nárok promlčen není, i za situace, kdy k tvrzenému neoprávněnému úřednímu postupu došlo [datum].

95. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. d), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].