31 C 81/2020-454

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] na ochranu osobnosti takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zdržet se uveřejňování informací, obsahujících sdělení, že žalobkyně zastává názor, že Česká republika by mohla přijmout desítky tisíc uprchlíků z Afriky a věnovat jim startovní byty.

II. Zamítá se žaloba v textu….. anebo [ulice] [anonymizováno] strana nebo její představitelé.

III. Žalovaná je povinna zdržet se uveřejňování podobizny žalobkyně v souvislosti s problematikou migrace s výjimkou případů, kdy na uveřejnění bude dán veřejný zájem.

IV. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku odstranit nebo zajistit odstranění z internetu následujících informací:

1. článek„ [celé jméno žalované] - otevřený dopis místopředsedkyni [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně]“, který byl původně zveřejněn a do února 2022 byl dostupný na adrese [webová adresa] piratu-olze-richterove. 2. příspěvek na facebookovém profilu žalované ([webová adresa] [spisová značka]) v následujícím znění:„ Vážení přátelé, místopředsedkyně za [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] proti mně rozjela lživou, nechutnou kampaň, kterou využívá ke svému zviditelnění. Hraje si na oběť a vytváří tak prostor pro nenávist a jejich stoupenců vůči mně. Zde je moje veřejná odpověď této [anonymizováno] [webová adresa]“ 3. Příspěvek na facebookovém profilu žalované ([webová adresa] [spisová značka]) v následujícím znění:„ Vážení přátelé, zde si můžete přečíst o kauze [anonymizováno] vs. [celé jméno žalované], o které jsem Vás dnes informovala v souvislosti s trestním oznámením, které na mě [anonymizováno] podali za sdílení jednoho článku o nich. [webová adresa]“, 4. Příspěvek na facebookovém profilu žalované ([webová adresa] [spisová značka]) v následujícím znění:„ Vážení přátelé, paní poslankyně za [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] zveřejnila na svém FB profilu výhružku zabitím směřovanou na mě. Toto bych v našem právním státě asi měla řešit trestním oznámením a paní„ [anonymizováno]“, která tento výrok podporuje by ho měla vysvětlit. Nebo snad mohou [anonymizováno] podporovat vyvražďování nás – oponentů jen proto, že se mohou zbaběle ukrývat za poslaneckou imunitu? Až tak daleko jsme došli?“ a 5. veškerá další uveřejnění informací výše pod body 1 až 4 definovaného nebo rovnocenného obsahu.

V. Zamítá se žaloba, aby se žalovaná zdržela uveřejňování informací výše pod body 1 až 4 definovaného nebo rovnocenného obsahu.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

VII. Pokud žalobkyně požaduje zaplacení dalších 500 000 Kč, v této části se žaloba zamítá.

VIII. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaslat žalobkyni k rukám jejího právního zástupce písemnou, vlastnoručně podepsanou omluvu ve znění: „ Vážená paní [celé jméno žalobkyně] na svém facebookovém profilu jsem několikrát sdílela smyšlený, nepravdivý a dezinformační příspěvek, dle něhož jsem měla údajně říci, že podporujete přijímání afrických migrantů a také, že jim byly přidělovány startovní byty. Tento příspěvek byl nicméně smyšlený, neboť jste se takto nikdy nevyjádřila, ani tyto postoje nezastáváte. Za sdílení tohoto příspěvku se Vám tudíž omlouvám. Rovněž se Vám omlouvám za sepsání publikování a šíření tzv. otevřeného dopisu, adresovaného Vám, který vyšel původně na webu [webová adresa] a kterým jsem Vás neoprávněně dehonestovala a za to, že jsem Vás nepravdivě a neprávem obvinila, že mi osobně vyhrožujete zabitím. S úctou [celé jméno žalované]“

IX. V textu….a [ulice] [anonymizováno] strana se žaloba zamítá.

X. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku ve svém profilu na sociální síti Facebook [webová adresa] [spisová značka]) uveřejnit omluvu žalobkyně a ponechat ji takto uveřejněnou po dobu 30 dnů v následujícím znění: Vážení přátelé, na svém facebookovém profilu jsem několikrát sdílela smyšlený, nepravdivý a dezinformační příspěvek, dle něhož měla paní [celé jméno žalobkyně], poslankyně Parlamentu ČR za Českou [anonymizováno] stranu údajně říci, že podporují přijímání afrických migrantů a také, aby jim byly přidělovány startovní byty. Tento příspěvek byl nicméně smyšlený, neboť paní poslankyně [celé jméno žalobkyně] se nikdy takto nevyjádřila, ani tyto postoje nezastává. Za sdílení tohoto příspěvku se proto paní [příjmení] [celé jméno žalobkyně] omlouvám. Rovněž se paní [příjmení] [celé jméno žalobkyně], PhD. omlouvám za sepsání, publikování a šíření tzv. otevřeného dopisu, který vyšel na webu [webová adresa], kterým jsem ji neoprávněně dehonestovala a za to, že jsem ji nepravdivě a neprávem obvinila, že mé osobě vyhrožuje zabitím, [celé jméno žalované].

XI. V textu ….a [ulice] [anonymizováno] strana se žaloba zamítá.

XII. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení, ve výši 78.492 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu na ochranu osobnosti. V době podání žaloby tvrdila, že je poslankyní parlamentu České republiky a pracuje ve [příjmení] pro sociální politiku a je rovněž členkou Podvýboru pro bytovou politiku v rámci [příjmení] pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Bytová politika je jednou z priorit, jíž se žalobkyně v rámci výkonu svého poslaneckého mandátu aktivně věnuje. Žalobkyně se v oblasti svého veřejného působení těší vynikající pověsti. Žalobou se domáhala shora uvedeného proti žalované s tím, že k její osobě tvrdila, že byla do 15. 2. 2020 představitelkou rady neformální organizace [anonymizována dvě slova], která je od 22. 1. 2020 spolkem [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Žalovaná v roce 2014 kandidovala na primátorku [obec] za politickou stranu [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Nyní údajně pracuje jako obchodní ředitelka a souběžně podniká v obchodní oblasti Žalovaná je rovněž ředitelkou [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] a dále byla zakladatelkou a předsedkyní spolku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno]. "v likvidaci" Žalovaná má na sociální síti Facebook založený profil, který se těší značné popularitě. Ke dni podání této žaloby měl tento profil 4 759 přátel a 10 889 sledujících. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně patří do okruhu subjektů a osob šířících dezinformace a nekriticky proruské postoje. Pro server Parlamentní [webová adresa] žalovaná mj. uvedla následující: "Většinově jsme nakloněni [příjmení] a Rusku. To je ovšem pro naši vládu velmi nebezpečný postoj, který je záměrně mainstreamem a protiakcemi vůči jednotlivcům potírán. Valná část obyvatel Evropy již pochopila, že je politika USA jen destrukční a přáli by si [příjmení], jakožto mírotvorce za svého lídra." Sdílení dezinformací a předsudečné nenávisti se žalovaná dopustila v minulosti mnohokrát, např. o [jméno] [jméno],„ negrech“, [jméno] [příjmení] atp. Aktivity žalované jsou intenzivně šířeny a medializovány na předním dezinformačním portálu [webová adresa]. Na závažnost šíření dezinformací na portálu [webová adresa] upozorňuje rovněž Bezpečnostní informační služba a celá řada expertů na tuto problematiku. K osobě žalované lze, dle tvrzení žalobkyně shrnout, že - s ohledem na zdokumentované aktivity - představuje pro Českou republiku a její demokratické principy hrozbu a bezpečnostní riziko. Zároveň je častou šiřitelkou dezinformačních, nenávistných a pomlouvačných výroků. Žalovaná je navíc schopná (především svým vlivem na sociálních sítích a kontakty s předními dezinformačními weby) své dezinformační, nenávistné a pomlouvačné výroky rychle šířit mezi širokou veřejnost, a skutečně tak intenzivně činí. Žalovaná se dezinformačních, nenávistných a pomlouvačných výroků dopouští i přesto, že působí v subjektech, které mají údajně prosazovat ochranu lidských práv a svobod, společenskou ochranu dehonestovaných osob a respekt k lidské důstojnosti, svobodě a zákonnosti. Žalovaná však svým jednáním tyto hodnoty, ke kterým se svým působením v těchto subjektech veřejně přihlásila opakovaně hrubě narušuje a nerespektuje.

2. Dne 22. 10. 2015 vydala [ulice] [anonymizováno] strana, stanovisko k tzv. migrační krizi, které je od téhož dne nepřetržitě veřejně dostupné na stranických webových stránkách. V tomto stanovisku [ulice] [anonymizováno] strana uvádí následující:„ [anonymizováno] prosazují racionální přístup k uprchlíkům, jak na Evropské úrovni, tak v České republice. Vlna uprchlíků ukázala, že evropská pravidla vyžadují změnu - Dublinský systém nefunguje. [anonymizováno] nepovažují za řešení kvóty, ale apelují na evropskou solidaritu s přetíženými státy a na společný evropský postup. (…) K řešení přispívá pomoc jednotlivých lidí, spolků a charit. Nesouhlasíme s tím, aby byl příliv uprchlíků zneužíván k politickým účelům a šíření strachu, morální paniky a nejistoty ve společnosti. Oceňujeme a vážíme si racionálního přístupu politiků k migrační otázce založeného na faktech, o který usilujeme i my.“ 3. Dne 23. 8. 2018 byl na facebookové stránce s názvem“ [anonymizováno] pravda”, která nebyla založena Českou [anonymizováno] stranou, vznikla bez jejího vědomí a nikdy jí nebyla spravována, zveřejněn příspěvek, doprovázený fotografií žalobkyně a dále označením, logem a adresou webové stránky [obec] [anonymizováno] strany. Příspěvek obsahoval následující text, který byl dle tvrzení žalobkyně zcela smyšlený neznámou osobou se záměrem vyvolat u veřejnosti dojem, že jde o autentické vyjádření a záměry žalobkyně a [obec] [anonymizováno] strany:„ Moderní a inteligentní bytová politika je pro nás jednou z priorit. Češi jsou obvykle zvýhodněni tím, že pracují a mohou se tak v pohodě zadlužit hypotékou na zbytek života. Všichni však takové štěstí nemají. Miliony Afričanů takové možnosti nemá, a proto jim musíme pomoci a učinit z České republiky důstojnou zemi, kde nás bude každý mladý Afričan chtít kulturně obohatit svojí přítomností. Věříme, že bychom mohli v ČR v první vlně přijmout desítky tisíc uprchlíků a věnovat jim pro jejich pohodlí startovní byty pro mladé.“ Příspěvek byl opatřen fotografií osob tmavé pleti ve stanovém táboře a výrazným nápisem„ STARTOVNÍ BYTY PRO MLADÉ“. Z komentářů pod příspěvkem bylo zřejmé, že významná část uživatelů sítě Facebook byla uvedena v omyl a domnívá se, že jde o autentické vyjádření, názory a postoje žalobkyně a [obec] [anonymizováno]. Způsob prezentace a rámování příspěvku (věrné napodobení vizuálního stylu [obec] [anonymizováno] strany, odkaz na její web, užití portrétní fotografie žalobkyně - první místopředsedkyně strany, název stránky„ [anonymizováno] pravda“) svědčí o tom, že právě takové uvedení významné části veřejnosti v omyl bylo od počátku cílem autorů smyšleného vyjádření. Žalobkyně tvrdí, že shodný cíl má i žalovaná. [anonymizováno] na svých webových stránkách v rubrice„ Hoaxy“ obsah a autenticitu smyšleného vyjádření výslovně dementovali.

4. Dne 27. 8. 2018 byl na serveru [webová adresa], který se aktivně zabývá upozorňováním veřejnosti na dezinformace, zveřejněn článek upozorňující na stránku„ [anonymizováno] pravda“ a konkrétně na smyšlené vyjádření, které bylo na této stránce publikováno a z ní dále šířeno, například představiteli hnutí SPD - Svoboda a přímá demokracie.

5. Dne 1. 9. 2018 podaly žalobkyně a [ulice] [anonymizováno] strana trestní oznámení na neznámé pachatele – tvůrce a šiřitele smyšleného vyjádření, které bylo následně opakovaně ze strany [obec] [anonymizováno] strany doplňováno o další poznatky, zvláště o šíření tohoto vyjádření prostřednictvím řetězových emailů Tyto“ řetězy e-mailů” začala šířit neznámá osoba a následně se již e-maily šíří bez jejího dalšího přičinění, pouze s pomocí strachu předchozích adresátů, vyvolaného„ skandálním“ obsahem smyšleného vyjádření. Z dokumentů přiložených k doplnění trestního oznámení rovněž vyplynulo, že velké množství osob věří autenticitě tohoto vyjádření.

6. Dne 2. 11. 2018 žalobkyně a [anonymizováno] podruhé doplnili trestní oznámení o další poznatky a důkazy o šíření Smyšleného vyjádření a to opět prostřednictvím řetězových emailů a také z facebookové stránky [jméno] [příjmení], který odkaz doprovodil komentářem„ To bude asi nějaký fejk. Co myslíte?“. Dne 14. 1. 2019 žalobkyně a [anonymizováno] doplnili trestní oznámení potřetí, a 28. 1. 2019 počtvrté, znovu o další výskyty řetězových e-mailových zpráv šířících smyšlené vyjádření.

7. Dne 28. 1. 2019 byl na webové stránce [anonymizována dvě slova], jejíž byla žalovaná v té době přední představitelkou, uveřejněn článek, obsahující mj. smyšlené vyjádření s uvedením žalobkyně jako údajné autorky.

8. Dne 13. 2. 2019 informoval policejní orgán oznamovatele o odložení trestního oznámení ad acta. Důvodem pro tento postup byla údajná nemožnost zajistit informace o autorech smyšleného vyjádření, spravujících facebookovou stránku [anonymizováno] pravda. Proti rozhodnutí o odložení trestního oznámení brojila [ulice] [anonymizováno] strana dne 4. 3. 2019 podnětem státnímu zastupitelství. [příjmení] den bylo původní trestní oznámení doplněno popáté. Příslušný státní zástupce dne 1. 8. 2019 zaslal vyrozumění, v němž vyhověl podnětu [obec] [anonymizováno] strany. Konkrétně uvedl, že„ policejní orgán v rozporu s ustanovením § 158 odst. 1 trestního řádu neobstaral všechny potřebné doklady pro posouzení, zda jsou či nejsou dány skutečnosti, které by důvodně nasvědčovaly spáchání trestného činu.“ Věc je do dnešního dne nadále předmětem probíhajícího trestního řízení a žalobkyně a [ulice] [anonymizováno] strana stále doplňují trestní oznámení o nové důkazy, poukazující na neustále pokračující šíření Smyšleného vyjádření. Dne 13. 11. 2019 byla [ulice] [anonymizováno] strana vyzvána k doplnění e-mailových zpráv sdílících smyšlené vyjádření a jejich autorů. To vše z důvodu, že celá věc je šetřena jako„ podezření ze spáchání trestného činu šíření poplašné zprávy dle § 357 odst. 1 tr. zákoníku a hanobení národa rasy, etnické nebo jiné skupiny osob dle § 355 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, kterého se mohl dopustit neztotožněný počet neznámých pachatelů tím, že v dosud nezjištěném počtu šířili prostřednictvím tzv. řetězových emailů a facebookových stránek klamavé informace o politice [obec] [anonymizováno] strany. Konkrétně se jedná o šíření textu ohledně přidělování startovních bytů pro mladé Afričanům (…).“ 9. Smyšlené vyjádření bylo tématem i článku [jméno] [příjmení]„ Větší pitomost už nemůže politik (čka) vyslovit, snad jen s výjimkou jistého europoslance J. Š.“, jenž byl publikován na dezinformačním webu [jméno] [příjmení] [jméno]. Autor článku smyšlené vyjádření komentuje mj. slovy„ Pravda, není to ojedinělý případ, kdy se někteří členové [anonymizováno] vyjadřují stejně„ vybraně“ a na stejné intelektuální úrovni, ovšem výrok paní doktorky [celé jméno žalobkyně] je už hodně za hranou. Zkusme se jen pro zajímavost zamyslet nad stupiditou, kterou paní doktorka vyslovila.“ Dne 16. 7. 2019 facebooková stránka“ Proti projevům nenávisti” informovala o tom, že smyšlené vyjádření šíří na sociální síti Facebook mj. i žalovaná.

10. Dne 1. 11. 2019 internetový Deník N zveřejnil článek s názvem“ Hrozí jim znásilněním i zplynováním. [příjmení] političek ale nenávist na sítích neřeší”, v němž se autoři věnovali také smyšlenému vyjádření. Článek obsahuje např. následující pasáže:“ [anonymizováno] poslankyně [celé jméno žalobkyně] se například stala terčem nenávistné kampaně kvůli výroku, který nikdy neřekla. (...)„ Hodně mi chodí reakce, že jsem hnusná a ještě blbá. U ženy často hodnotí vzhled a inteligenci,“ popisuje své zkušenosti [celé jméno žalobkyně], která se ve svých 34 letech může pyšnit několika tituly, včetně doktorky filozofie. [celé jméno žalobkyně] přitom o nenávisti na internetu původně vůbec nechtěla mluvit a trvalo několik měsíců, než se rozhodla Deníku N své zkušenosti popsat. Nenávistné e-maily a komentáře na sociálních sítích začaly poslankyni chodit poté, co falešná facebooková stránka [anonymizováno] pravda vloni vydala nepravdivou zprávu o tom, že [celé jméno žalobkyně] chce dávat startovací byty migrantům. Autora stránky se nepodařilo odhalit ani poté, co [anonymizováno] podali trestní oznámení, a falešný citát už od té doby žije vlastním životem.„ Objevuje se to ve vlnách. Je fascinující, že stále dokola šíří tu jednu věc,“ míní [celé jméno žalobkyně], která jen ve své e-mailové schránce napočítala stovky nenávistných zpráv.„ E-maily se dostaly až k mé tetě do USA, která žije v české komunitě. Chodí to všem společenským vrstvám,“ dodává. Dále jsou tu příspěvky na sociálních sítích, které se často šíří i v uzavřených skupinách.„ Jeden člověk mi poslal příšernou nadávku. ‚Nejdřív zplynovat Afričany a pak tebe.‘ Podařilo se nám pak najít jeho telefon, [jméno] ([příjmení]) mu zavolal a vynadal. Ten člověk byl v šoku, že píše reálné osobě a matce dvou dětí. Druhý den se mi omluvil a pak mi přišla ještě zpráva, že se cítí jako ovce, která naletěla lži,“ popsala jednu ze zkušeností [celé jméno žalobkyně]„ V pár větách popsal, že se tak bojí proměny Evropy a lidí z jiných kultur, že snadno uvěří takovým lžím. Byl to přitom mladý a úspěšný muž, živnostník,“ doplnila poslankyně. Incident se stal v létě, rok poté, co se dezinformace začala šířit. Podle [celé jméno žalobkyně] takové lži poškozují jméno celé strany a někdy přetékají z internetu do reálného světa:„ Když jsem něco rozdávala na ulicích, stávalo se mi, že mě starší lidé odmítli: ‚Od vás ne, vy tu chcete migranty’.“ A dále:“ [příjmení] [jméno] [příjmení] upozorňuje, že útoky na ženy mají jinou formu než na muže.„ Ženy ve vysokých pozicích často o těchto věcech nemluví. Je složité mluvit o své zranitelnosti. [příjmení] se napadá vzhled, hrozí se třeba i znásilněním,“ popisuje právnička, která se na nenávistné výroky zaměřuje. Ženy ve vysokých funkcích by ale podle ní tyto projevy nenávisti měly důsledně řešit.„ Lidé, kteří mají moc, což jsou i poslankyně, by ji měly využívat ve prospěch dalších lidí a podávat trestní oznámení. Pokud vyšlou veřejnosti zprávu, že jsou schopné to vydržet, formuje to úroveň spravedlnosti pro ostatní lidi. Měly by bojovat ve jménu těch, kteří nemají takové šance na úspěch, a měly by vyžadovat, aby je systém bránil,“ míní Kalibová.” 11. Dne 5. 12. 2019 žalovaná na svém profilu na sociální síti Facebook znovu zveřejnila smyšlené vyjádření, které uvedla fotografií žalobkyně a komentářem:„ Vážení přátelé, tak toto je tedy silný argument:“ Dosah smyšleného vyjádření (a řady dalších vyjádření žalované) je značný. Celkový počet zobrazení tohoto vyjádření na sociálních sítích nelze určit pouze na základě počtu sdílení či takzvaného„ palcování“ (neboli„ lajků“). Relevantní je zde srovnání s jinými příspěvky, u kterých žalobkyně disponuje podrobnými daty o počtu zobrazení. Například náhodně vybraný příspěvek na sociální síti Facebook s počtem 363 sdílení, 397 palců („ lajků“) a 96 komentáři dosáhl celkového počtu zobrazení na této sociální síti více než 75 tisíc. Přitom předmětné vyjádření žalované bylo násobně více komentované a dosáhlo mnohem většího počtu sdílení, a navíc bylo prokazatelně často šířeno bez sdílení z původního zdroje (pomocí tzv. screenshotů) a dále bylo šířeno i na dezinformačních portálech. Celkově tak příspěvek mohl dosáhnout až milionu zobrazení.

12. Dne 6. 12. 2019 žalobkyně vyzvala žalovanou ke smazání smyšleného vyjádření z facebookového profilu žalované, neboť se jedná o falešný citát, který žalobkyně nikdy nepronesla 13. Dne 6. 12. 2019 žalobkyně na svém facebookovém profilu zveřejnila příspěvek následujícího znění:„ Prosím, pomozte mi s psaním těm lidem, kteří uvěřili účelově vymyšlené a šířené lži. Má ten příspěvek za jediný den 360 sdílení, 549 lajků a šíří se to jako mor. Ideální je psát soukromé zprávy těm lidem, co tomu uvěřili. Děkuju moc, už na to sama nemám sílu. PS: Ten stejný příspěvek podobné profily totiž šíří už přes rok a mně pak chodí výhrůžky, psal o tom i [anonymizována dvě slova] PPS: Link na příspěvek v prvním komentáři. Jakož i na článek, který tu lež vyvrací a vysvětluje. Mezi prvními ji sdílely stránky SPD.“ 14. Smyšlené vyjádření sice nakonec bylo z facebookového profilu žalované odstraněno, nicméně ze všech okolností plyne, že se tak stalo nikoliv na základě rozhodnutí žalované, nýbrž zásahem [právnická osoba], která tento příspěvek smazala jako tzv. závadný obsah porušující závazná pravidla této sociální sítě. Tento závěr potvrzuje další příspěvek žalované ze dne 7. 12. 2019, v němž na svém facebookovém profilu uvedla následující:„ Vážení přátelé, stalo se již tradicí, že [anonymizováno] a jim podobní„ demokraté“ vypustí veřejně totální nesmysl a pak své výroky vydávají za hoax, protože neunesou reakci veřejnosti a kritiku jejich vlastní hlouposti. Toto je přesně tento případ.“ 15. Dne 7. 12. 2019 žalobkyně na svém facebookovém profilu zveřejnila příspěvek, kde reprodukovala reakci žalované a dále poukázala na skutečnost, že jeden z příjemců smyšleného vyjádření, který uvěřil jeho autenticitě, reagoval v tom smyslu, že jej smyšlené vyjádření„ tak rozlítilo, že kdyby měl po ruce samopal, udělal by nevratnou věc.” 16. Dne 8. 12. 2019 žalovaná, v reakci na příspěvek žalobkyně shora uvedený,zcela„ překroutila“ jeho smysl a zveřejnila na svém facebookovém profilu příspěvek, kde obvinila žalobkyni z toho, že žalované vyhrožuje zabitím. Žalovaná doslova uvedla:„ Vážení přátelé, paní poslankyně za [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] zveřejnila na svém FB profilu výhružku zabitím směřovanou na mě.“ a text doplnila snímkem obrazovky s předmětným příspěvkem žalobkyně.

17. Dne 10. 12. 2019 žalobkyně a [ulice] [anonymizováno] strana znovu doplnily trestní oznámení na neznámé pachatele v souvislosti s vytvořením a šířením Smyšleného vyjádření a mezi podezřelé byla zahrnuta mj. i žalovaná 18. Dne 11. 12. 2019 žalovaná zveřejnila na serveru [webová adresa]„ Otevřený dopis místopředsedkyni [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně], který je uveden textem:„ Paní [celé jméno žalobkyně], reaguji na váš zcela neoprávněný útok na moji osobu a informaci, kterou zmiňujete v souvislosti s článkem (viz. [webová adresa]), který měl obsahovat vaši citaci a který jste následně prohlásila za hoax.“ Předmětný otevřený dopis obsahuje např. následující pasáže:„ Je mi zle z vašich útočných praktik, udavačství, je mi zle z toho, jak podporujete úchyly a muslimské vrahy, které v součinnosti s neziskovými organizacemi taháte do naší kdysi bezpečné země. (…) likvidujete mezinárodní vztahy nejen s Čínou a Ruskem, což má za následek miliardové ztráty, za které nesete vy [anonymizováno] přímou zodpovědnost. Vždy jsem si myslela, že největší lidský odpad v politice je TOP 09, ČSSD, KDU-ČSL a ODS, ale vy jste všechny tyto nelidské zrůdy svými činy dalece překonali a to v rekordním čase. Před vámi musíme ochránit naše tradiční rodiny, které tak rádi zatracujete výměnou za úchylácké páry, které by děti jen prznily. Před vámi musíme ochránit naši vlast a doufat, že za své zločiny jednou ponese vaše neofašistická strana veřejně podporující terorismus plnou zodpovědnost.“ Žalovaná současně v tentýž den sdílela odkaz na otevřený dopis na svém facebookovém profilu, a to hned dvakrát krátce po sobě. Odkaz je vždy uveden textem:„ Vážení přátelé, místopředsedkyně za [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] proti mně rozjela lživou, nechutnou kampaň, kterou využívá ke svému zviditelnění. Hraje si na oběť a vytváří tak prostor pro nenávist jejích stoupenců vůči mně. Zde je moje veřejná odpověď této [anonymizováno] Současně žalovaná tentýž den dvakrát sdílela na svém facebookovém profilu odkaz na předmětný„ otevřený dopis“ 19. Dne 1. 1. 2020 žalobkyně požádala o smazání smyšleného vyjádření ze serveru [webová adresa]. Představitel rady [anonymizována dvě slova] MUDr. [příjmení] žalobkyni odpověděl mimo jiné následující:„ [příjmení] jsme ochotni z našich stránek dotčenou formulaci stáhnout, resp. smazat a doporučit to i serveru [webová adresa] pod podmínkou, že veřejně dementujete názor, pod nímž jste byla označena, resp. že veřejně odmítnete migraci jako takovou, jakožto nebezpečí pro naši zemi a celou Evropu. Pak vám uvěříme, že jsou vám takové věci cizí.“ Ani ke dni podání této žaloby nebylo Smyšlené vyjádření ze stránky vymazáno, za což spoluodpovídá i žalovaná jako představitelka rady [anonymizována dvě slova], a tudíž členka jejího vedení 20. Dne 2. 1. 2020 žalovaná na svém facebookovém profilu znovu sdílela svůj otevřený dopis, a znovu jej sdílela dne 20. 1. 2020.

21. Dne 31. 1. 2020 žalovaná na svém facebookovém profilu informovala o svém výslechu u policie ve věci šíření smyšleného vyjádření a současně v tomtéž příspěvku znovu sdílela odkaz na tzv. otevřený dopis. Žalovaná pod tímto příspěvkem dále uveřejnila dva komentáře, kterými znovu dvakrát sdílela otevřený dopis. Žalovaná navíc veřejně zlehčovala protiprávnost smyšleného vyjádření, kdy na dotaz na sociální síti Facebook, zda je předmětný„ článek“ nějakým způsobem závadný, odpověděla:„ Jak pro koho:-D“ 22. Dne 1. 2. 2020 žalovaná na svém facebookovém profilu znovu sdílela svůj otevřený dopis; a znovu jej dvakrát sdílela po obdržení předžalobní výzvy dne 4. 6. 2020 na webu [webová adresa] a na svém facebookovém profilu 23. Žalovaná ve sdílení„ otevřeného dopisu“, a tím i v útocích na žalobkyni, stále pokračuje. Závažnost situace dokládá i zájem předních českých médií. Kauza byla např. předmětem článku„ Kdo chce zničit [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně]“ novináře [jméno] [příjmení], který vyšel v týdeníku Respekt dne 9. 2. 2020. Článek kauzu kolem smyšleného vyjádření popisuje a nemalý prostor dává i roli žalované v této věci. Je tedy zřejmé, že záležitost přesahuje rovinu pouhého osobního sporu či běžného politického boje. Článek z deníku Respekt dále popisuje chování žalované na jiných sociálních sítích (ruská sociální síť V kontakte), kde šíří např. následující výroky:„ Negři na kulku.“,„ IQ negrů je už pod úrovní primátů a měli by dál makat na plantážích s bavlnou a držet hubu a krok.“ Na adresu úřadujícího papeže žalovaná uvedla, že„ tento satan“ vyzývá svět, aby„ všechno zlo, nákazy AIDS, parazity, viry, znásilňování dětí a žen, vyvražďování“ byly odměněny láskou a dobrotou.„ Tak moje dobrota má 9 mm.“ 24. Dne 20. 5. 2020 odeslala žalobkyně žalované, prostřednictvím právního zástupce, předžalobní výzvu k plnění, v níž žalovanou vyzvala k odstranění všech výše zmíněných vyjádření a příspěvků neoprávněně zasahujících do osobnostních práv žalobkyně; zdržení se dalšího publikování a šíření obdobných vyjádření a příspěvků; zaslání omluvy žalobkyni; zveřejnění omluvy na profilu žalované na sociální síti Facebook; a zaplacení částky 500 000 Kč jako náhrady újmy na osobnostních právech žalobkyně 25. Žalovaná reagovala na předžalobní výzvu dopisem ze dne 1. 6. 2020 v tom smyslu, že veškeré nároky žalobkyně odmítá, neboť se žalovaná údajně nedopustila žádného jednání, v němž by bylo možné objektivně spatřovat porušení osobnostních práv žalobkyně 26. Žalobkyně se tudíž podanou žalobou domáhá omluvy odstranění textu a finanční satisfakce ve výši 550 000 Kč a dál toho, aby se žalovaná zdržela šíření dalších shora uvedených informací.

27. Žalovaná svými jednáními neoprávněně zasáhla a nadále zasahuje do práva žalobkyně na ochranu osobnosti, a to zejména do její důstojnosti, cti, vážnosti a do práva na šíření podobizny. Jednání žalované, jak bylo popsáno na facebookové stránce„ Proti projevům nenávisti“, je nepravdivým skutkovým tvrzením o tom, že žalobkyně je původcem smyšleného vyjádření. Jedná se o neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti žalobkyně ve smyslu ust. §§ 81, 82 OZ. Jednání žalované je opakovaným nepravdivým skutkovým tvrzením o tom, že žalobkyně je původcem smyšleného vyjádření. Jedná se o neoprávněné zásahy do práva na ochranu osobnosti žalobkyně ve smyslu ust. §§ 81, 82 OZ. Současně se ze strany žalované jedná o opakované neoprávněné šíření podobizny žalobkyně. Jednání žalované, že žalobkyně vyhrožuje žalované zabitím, je nepravdivým skutkovým tvrzením a jeho opakované sdílení na facebookovém profilu žalované, a uvedené pasáže jsou souborem nepravdivých skutkových tvrzení a samoúčelně urážlivých hodnotových soudů bez jakéhokoli faktického podkladu. Jedná se o opakované neoprávněné zásahy do práva na ochranu osobnosti žalobkyně ve smyslu ust. §§ 81, 82 OZ.

28. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že pokud se jedná o skutková tvrzení žalobkyně, vše se začíná odvíjet od článku pod názvem„ [ulice] byty pro mladé“ zveřejněném na facebookovém profilu [anonymizováno] pravda snad někdy počátkem roku 2019. Článek opatřený fotografií žalobkyně hovořil o bytech, jež by mohla Česká republika přidělovat mladým africkým imigrantům. Dotyčná stať byla na facebooku masivně sdílena, což také odpovídá charakteru tohoto webového systému přímo určenému ke sdílení multimediálních dat. Žalovaná nepopírá, že uvedený článek rovněž sdílela, nepochybovala, že se jedná o produkt [obec] [anonymizováno] strany zveřejněný na profilu [anonymizováno] pravda a má za to, že se jedná o oficiální názor této politické strany, která se netají svým vstřícným postojem k migrantům. Je tomu tak na rozdíl od žalované, která zejména živelnou, nikým neregulovanou ilegální migraci, jež začala od roku 2015 zasahovat invazivně Evropu, považuje za její vážné ohrožení. Žalovaná se tedy na sdílení článku [ulice] byty pro mladé připisovaného na profilu [anonymizováno] pravda žalobkyni, podílela, odmítá, že si měla před sdílením prověřovat pravdivost článku, nedomnívá se, že sdílení na facebooku podléhá totožné profesní povinnosti, jakou mají před uvedením informace na veřejnost například média. Z důvodu, že se žalovaná nepodílela ani na tvorbě článku [ulice] byty pro mladé, ani na vytvoření profilu [anonymizováno] pravda, tedy na vytváření fejk news s cílem poškodit žalobkyni, ale pouze jako stovky dalších uživatelů, odpůrců neregulované invazivní migrace, tento článek, o němž byla přesvědčena, že falešnou zprávou není, sdílela, a nenese žádnou odpovědnost za nenávistné útoky na žalobkyni, jež se na ni v důsledku toho snesly. Žalovaná má za to, s poukazem na žalobní petit, že pravým a hlavním zájmem žalobkyně je žalovanou umlčet, pokud se jedná o diskurz ve věci, zda je migrace Evropě (Česku) ku prospěchu či naopak. Žalovaná se nedomnívá, že obsahem článku nazvaném„ Otevřený dopis místopředsedkyně [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně]„ ani jinými facebookovými projevy porušila její ústavně garantovaná práva na ochranu osobnosti. Jeho obsah představuje standardní exaltovaný projev osoby vedoucí – lze říci„ Nekompromisní boj“ za uskutečnění svých politických názorů a principů.

29. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala finanční satisfakci ve výši 550 000 Kč, vyzval ji soud podle ustanovení § 118a odst. 1,3 o. s. ř., k doplnění skutkových tvrzení k prokázání požadavku, který by odůvodňoval přiznání finanční satisfakce v této výši a žalobkyni zároveň poučil, že pokud žalobní tvrzení v tomto směru nedoplní, vystavuje se nebezpečí neunesení důkazního břemene a v důsledku toho možnému neúspěchu ve sporu. Na výzvu soudu žalobkyně návrh doplnila.

30. Soud v řízení vycházel z těchto důkazů:

31. Z výpovědi žalobkyně vyplynulo, že [anonymizováno] strana uveřejnila v roce 2015 příspěvek, který je obecným stanoviskem k migrační krizi a ke komplexnímu pojetí všech typů uprchlíků. V té době žalobkyně pracovala ve výboru sociálním, kde se věnuje komplexní sociální problematice, od trhu práce přes sociální podporu a osoby se zdravotním postižením. [jméno] je vystudovanou tlumočnicí, a proto si tuto práci ve sněmovně vybrala. Navíc byla ve výboru zdravotním, věnuje se zdravotní péči a její dostupnosti. V politickém životě byla komunální zastupitelkou na [obec a číslo], jako aktivní občanka v místě, kde žije a poté se postupně začala věnovat prázdným bytům, věnovala se obecním nemovitostem a posléze zjistila, že je to komplexnější věc, že to nestačí na obecné úrovni, že se musí věnovat politice bydlení i jako celku. Proto se věnuje politice bydlení, politice sociální a je to její životní cesta. Původně překládala knížky, tlumočila a věnovala se své obci. Původně myslela, že v komunálním smyslu bude pečovat o zeleň v okolí a zlepšovat fungování běžného hospodaření obce, postupně se stalo, že byla později zvolena do parlamentu ze 4. místa, s čímž původně vůbec nepočítala. Byla to její životní cesta a tak zjistila, co to znamená být veřejně činná osoba. Nemá problém vydržet mnohem více než jiní, ale má problém s tím, když se o ní šíří lži a nemůže se domoci pravdy. K celé události došlo tak, že v srpnu 2018, tři čtvrti roku po zvolení, se poprvé setkala s šířením lži na serveru [anonymizováno] pravda, jednalo se právě o tento vymyšlený citát vedle její fotografie. Server [anonymizováno] pravda je falešná stránka, věc je šetřena policií a stále nikdo neví, kdo je v pozadí. Žalobkyně se začala učit komunikovat s lidmi, kteří tyto lži šíří a vysvětlovat, že to není pravda. V červenci 2019 žalovaná tuto tvrzenou provařenou lež zveřejnila, a už tehdy to mělo pro žalobkyni velký dopad a značný počet komentářů, podařilo se jí to však shodit, to znamená, že když hodně lidí nahlásí, že je to nepravdivá zpráva, falešné tvrzení, takto facebook zablokoval. To však nestačilo, žalobkyně myslela, že to přejde, že je to jenom jedna z mnoha lží, která se vynoří a zmizí, ale v prosinci 2019 to žalovaná zveřejnila znovu, opět s obrovským dosahem a odmítala příspěvek stáhnout. Odmítala ho smazat navzdory stovkám příspěvků, které tam psali, že to není pravda a navzdory žádosti žalobkyně a jedinou reakcí byl odkaz na tzv. otevřený dopis. Tehdy si řekla žalobkyně, že je to prostě za hranou toho, co ona jako fyzická osoba chce snášet. Bylo to proto, že jí lidé začali psát nechutné nadávky, jednalo se o uživatele Facebooku a internetu, reagovali v řetězových emailech a celá věc se zintenzivnila a tato lež stále kolovala. Žalobkyni píše spousta seniorů, jestli takovou pitomost řekla a podobně. Sociální sítě zrychlují šíření lží, zvláště na více početných profilech. Útoky se stupňovaly, vše se opakovalo, sdílela stále otevřený dopis, který dále podsouvá jako by stanovisko řekla a není to pravda. Žalobkyně nechce chodit ze dveří domu a rozhlížet se dokola, kdo tam stojí, žije v normálním činžovním domě a v té době měla záchvaty strachu o sebe a o rodinu, to vše kvůli nadávkám, kvůli nepravdivým tvrzením, kterým věřila neskutečná spousta lidí. Toto tvrzení a obdobné smyšlené koláže začaly šířit i další veřejné osoby i jeden senátor. Žalobkyně vždy psala upozornění, šíříte lež, ale změnilo se to pouze v okamžiku, kdy upozornila, že podává civilní žalobu. V té době věci začali mazat, někdy přišla i stručná omluva SMS. Má za to, že její strach se zakládá na malé míře pravděpodobnosti, ale někomu může zbytečně přeskočit vzhledem k tomu citátu, například jeden řidič kamionu jí dal nahlédnout do myšlenkových pochodů lidí, co se bojí, projevuje se naštvání, prostě jde o citát, který šíří falešnou domněnku a je těžké pro každého si zařídit bydlení. V tomto směru je to myšlenka neskutečně radikalizující, vyvolává nenávist cílenou přesně na ty lidi, kteří pracně splácejí hypotéky, pracně si zajišťují bydlení a vzhledem k tomu, že to žalovaná sdílela opakovaně, je to velmi radikalizující a neskutečně účinné ve vyvolávání nenávisti. Žalobkyně má za to, že žalovaná to sdílela z toho důvodu, že nesouhlasí obecně s veřejnou politikou, kterou žalobkyně představuje a zastává, ale místo, aby k tomu čestně vzala skutečné výroky, skutečné návrhy a skutečnou práci, za kterou si žalobkyně stojí a kterou umí obhájit a lidem vysvětlit, tak místo toho vezme lež. [anonymizováno] pravda už v minulosti publikovala od léta 2018 řadu nepravd. Žalobkyně má za to, že se jednalo o reakci na to, že se [ulice] [anonymizováno] strana etablovala jako politická strana. S tím sice počítali, že přijdou takové věci, ale nikoliv takové lži. Žalobkyně je vdaná 14 let a má dvě děti. Její nejbližší rodina ji zná, ty viděli, jak je z celé záležitosti rozhozená s tím, že tolik nenávistných zpráv v životě nedostala. Žalobkyně poukázala na dvě konkrétní citace s tím, že takové druhy zpráv jí začaly chodit v prosinci po zveřejnění postu žalované. Byly to buď emaily„ kde takovou píču sehnali, jen aby nebyla jedna z prvních znásilněných“ a na toto chodily různé variace. Potom se objevovaly standardní nadávky se sprostým vyjádřením, různé ženské pohlavní orgány v neskutečných variacích, dále se objevovaly v diskusích pod posty, jednalo se o řadu nadávek, pohrůžek o tom, že [anonymizováno] mají viset na ráhně jako mrtvý [anonymizováno], dobrý [anonymizováno] a hodně narážek na zabití a znásilnění. Jsou to věci, které na žalobkyni vyskakovaly všude, lidé reagovali, aby se vyjádřila, vyvracela hoaxy, snažila se to dělat, ale vše se šířilo emailem přes Facebook nebo přes Twitter. Žalobkyně má elektronickou stopu toho, jak byla v červenci 2019 mimo, tedy v době, kdy to bylo žalovanou sdíleno. Cestou z kanceláře vždy namlouvala elektronicky zápisky ze schůzek, ale pak už je nepřeklopila do elektronické evidence kontaktů, kterou vedla a několik dnů byla v pracovním smyslu úplně mimo, nic nevyřídila, jenom odpovídala na zprávy lidem, kteří reagovali, snažila se vysvětlovat, že uvěřili lži a snažila se příliv hoaxů zastavit. Tehdy se podařilo nahlašováním příspěvek shodit. Facebook to poprvé smazal po nahlašování, že je to nepravdivá zpráva, to byla první vlna nenávisti, která byla intenzívní a žalobkyni pracovně paralyzovala. Doufala však, že to nějakým způsobem odezní, takže nedělali žádné právní kroky. Pak následovala permanentní vlna agresivity. Četla nejrůznější příspěvky na sociálních sítích, ty spravovala sama a jednalo se pro ni o permanentní stres a zátěž a vše se vystupňovalo prosincovým sdílením žalované. Její duševní stav vystihuje výzva o pomoc, kterou nasdílela facebookovým známým a podporovatelům, kde napsala, že už nemá sílu to sama vyvracet a nahlašovat a že je prosí o pomoc. Tehdy se zapojila spousta lidí, pomohla žalobkyni a Facebook to zase shodil. Újma však je z tohoto permanentního útoku, který jde přes nenávistné zprávy, nenávistné emaily a je velmi těžké doložit, co vlastně přišlo přímo jenom kvůli šíření žalovanou. Velká hromada hnoje byla pod příspěvky na osobním profilu žalované, ta tam zůstala a nebyla smazána aspoň k tomu dni, co celou věc dokladovali. Poukázala na to, že žijeme ve světě, kde právě skrze sociální média nebo jiná média se lidé radikalizují. Příspěvky žalované nebyly pouze to, že by klikla sdílet, ale žalovaná příspěvek upravila, přepsala ho, doplnila tak, aby byl ještě více polarizující, aby ještě více naštvala lidi, protože otevřený dopis, co napsala a kde bylo jasné, že je autorkou, vyzývá k dalším útokům proti radikalizaci proti osobě žalobkyně. Vůbec se nesnažila, aby vlna agrese toho útoku ustala, ale byla podněcována dalším otevřeným dopisem a taková vyvolaná nenávist proti konkrétní osobě může při nešťastné shodě okolností vést i k nějakému útoku. Nyní se situace již zlepšila a tak si uvědomila drobné každodenní dopady, co to na ni mělo po šíření v roce 2019, přičemž se jednalo o šíření opakované, kdy vyšla ze dveří domu, rozhlížela se a stejně tak tomu bylo, když vyšla z kanceláře. Když zazvonil zvonek v kanceláři, cukla sebou. Obecně se jednalo o značný stres. Také se to promítá do toho, že osobně vyzývá spoustu lidí, ať se veřejně angažují, ať se přidávají do veřejných činností, vyzývá ženy, ale vlna nenávisti, která zasáhla ji, pak zasahuje i spoustu dalších, zasáhla i [anonymizováno] stranu. Pokud žalovaná uvedla, že neměla pochybnosti o tom, že [anonymizováno] jsou autory příspěvku, že to koresponduje s jejich politikou, žalobkyně má za to, že jsou naprosto transparentní a že každý si může dohledat dvě stanoviska k migraci. Protože je to jeden z fenoménů politiky, k němuž musí mít postoj každá parlamentní strana. Pokud ví, jedno stanovisko je z roku 2015 a druhé je z roku 2020. Když se žalobkyně někdo ptá na migraci, tak mu stanoviska posílá s tím, ať řekne, v čem s nimi nesouhlasí. Stanovisko z roku 2015 reagovalo na tehdejší celoevropskou situaci, tam uváděli přímo počet zhruba 1500 vzdělaných osob vybraných podle českých kritérií, přesně formulovali, kdo si myslí, že může být prospěšný pro naši společnost, pokud se týká vzdělání a profese, popřípadě samozřejmě političtí uprchlíci, kteří projdou velmi přísným azylovým řízením, které máme. Konkrétně popisovali, co tehdy dobrovolně deklarovala vláda, co jako strana dali stanovisko, že by jako země zvládli a byla tam i poctivě přiznaná souvislost k podpoře pro tyto lidi, když projdou azylovým řízením, jakým způsobem mají být integrováni a v roce 2015 naprosto jasně zdůraznili, že ale nesmí být taková podpora větší, než co mají čeští občané v takové situaci a v kontextu s tím je naprosto lživý citát, který žalovaná šířila, když sugeruje pobuřujícím způsobem větší podporu, že by někdo, kdo je uprchlík, měl dostat mnohem více, než běžný český občan v tíživé situaci. To nikdy ze strany [anonymizováno] nezaznělo.

32. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že žalobkyni zná řadu let, protože byli členové stejného evangelického sboru ve [obec]. Svědek se dlouhodobě věnuje monitoringu a na příspěvek zareagoval už v minulosti před dvěma lety. Věnuje se monitoringu dění extrémnějších poloh z českých sociálních sítí a pro něj to byl jeden z řady příspěvků, které se v tomto prostředí objevují roky. Ke konkrétnímu příspěvku, který je předmětem sporu, se svědek nemohl vyjádřit, nicméně se vyjádřil ke způsobu, jak fungují mechanismy šíření příspěvků a toho, jakým způsobem lze nebo nelze odhadnout dopady libovolného příspěvku. Nemůže provést žádný kvalifikovaný odhad osobního profilu, osobní profil je věc, která nemá statistiky. Rozhodující parametry, které jsou o Facebooku známy obecně, jsou to, jestli obsah vyvolá nějakou reakci, která přesahuje pouhé prohlédnutí si toho příspěvku. Smyslem činnosti Facebooku je v podstatě udržet člověka na síti, tím pádem jakýkoliv signál, že je příspěvek nějakým způsobem zajímavý, ať už je to laik, ať už je to jiná emotivní reakce, ať už je to sdílení nebo komentář, je signálem, že je příspěvek zajímavý. Z tohoto pohledu proto nejde odhadnout z osobních profilů, jaká je samotná struktura těch, co to sdíleli. Kdyby se vycházelo ze standardních úvah, muselo by se říci, že v případě, že jsou to osobní profily, tak se počítá, že v průměru má facebookový uživatel něco kolem 330 kamarádů, když ten příspěvek je nějakým způsobem standardní, takto ví zhruba 5% těch jeho kamarádů, čím větší je emotivní zapojení, to znamená, s rostoucí reakcí jsou to commenty, tím více stoupá procentuální část. Tuto hru samozřejmě radikálně mění situace, když je to sdíleno v nějaké skupině nebo v nějaké facebookové page, to znamená, že indikátory toho, že se jde mimo rámec standardního sdílení, je v zásadě množství komentářů a množství sdílení, protože zase velmi jednoduše řečeno, čím více„ práce“ s tím ten uživatel má, aby to nasdílel, tím silnější je to signál pro sociální síť, že ten příspěvek má bustovat směrem nahoru. Lze vycházet z jednoduchého výpočtu, že počet sdílení znamená minimálně toho jednoho člověka, který to sdílel, to by vycházelo z 5- 10% z 333, což je spodní limit odhadu, pak se to dopočítání dá provést u příspěvku poměrně jednoduše na spodní hranu příspěvku, který má 10 000 sdílení, se určitě jedná minimálně o stovky tisíc nižší, toho zobrazení.

33. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že žalobkyni zná, neboť pracuje pro stranu, jíž je první místopředsedkyní. Znají se od té doby, kdy ke straně nastoupil a to osobně od března 2018. V inkriminované době se zabýval správou sociálních sítí pro [anonymizováno] a v letech 2018 i v roce, kdy se poprvé objevil příspěvek, získávali hodně zkušeností s negativními kampaněmi. V té době situaci řešili tak, že se snažili příspěvky nahlašovat, dnes už to smysl nedává, protože je jich příliš a doufali, že lidé neuvěří tak velké lži, když je to vlastně zcela vyfabrikovaný citát. Nicméně se ukázalo, že zrovna tato konkrétní komunikace je velmi efektivní a analyzovali tisíce příspěvků vlastních, mají data o vlastních příspěvcích a umí si udělat obrázek o tom, proč je některý sdílen a některý je sdílen méně, jaké emoce tyto příspěvky burcují a jaké vyvolávají. Ví, že je prokázáno i odborně, že příspěvky, které apelují na hněv, které apelují na úzkost, tak lidé mají vyšší tendenci sdílet. V tom jsou vlastně sociální sítě obecně dost nebezpečné, ten způsob, jakým funguje algoritmus, který spočívá v tom, že příspěvky, na které lidé reagují, se tak ukazují více lidem. V tom spočívá byznys model Facebooku a Twitteru, lidé reagují častěji na příspěvky právě ty, které v nich vyvolávají hněv a vztek a to je prostě lidská přirozená povaha. Pokud se týká žalobkyně, řešili to profesně a svědek i z vlastní zkušenosti ví, že když člověk čelí takovým věcem, které se týkají migrace, která je velmi výbušné téma, tak může čelit výhrůžkám, nadávkám všeho druhu a umí si představit, jak jsou stresové a jak jsou vyčerpávající. V mezičase řešili mnoho jiných podobných příspěvků a byli nuceni mnohdy vydat prohlášení a snažit se ho rozšířit, že něco takového se nezakládá na pravdě a argumentovat skutečnými statementy. Bohužel skutečné statementy často nemají virální potenciál, nejsou tak sdíleny, jako ty, které jsou vyfabulované, hrají na ten strach a hněv a ty se šíří nejvíce a dokáží prostoupit celou společnost. Ví, že i jeho vlastní matka, které se na to o víkendu v [obec] ptal, říkala, že o této informaci slyšela, že [anonymizováno] a [jméno] chtějí milionům migrantů dát byty. Samozřejmě tomu nevěří, ale slyšela to a je to falešná zpráva, která se periodicky dlouhou dobu od roku 2018 vrací a kulminovalo to v době, než se žalobkyně začala soudit. Pokud se týká toho, kolik lidí mohlo vidět příspěvek, který má 360 sdílení za jeden den, 750 komentářů a 550 dalších reakcí jako lajků, přesné číslo nelze v žádném případě odhadnout už jenom proto, že příspěvek byl zveřejněn na osobním profilu. Facebook má několik různých formátů, například stránky a osobní profily. Osobní profily jsou neměřitelné nikým jiným než Facebookem a to z důvodu ochrany osobních dat. [anonymizováno] mají tisíce příspěvků a svědek mohl vytáhnout ty příspěvky, které mají podobný počet sdílení, ale odhad může být velmi široký. Dle odhadu svědka se mohlo jednat o 80 – 150 000 unikátních lidí, které tento příspěvek mohl zasáhnout tím způsobem, že se jim zobrazil na ploše, na které sledovali danou sociální síť. Pokud počet sdílení je takový za jeden den, tak by bylo velmi pravděpodobné, že v následujícím týdnu se bude viralita eskalovat a že by to zasáhlo ještě potenciálně více lidí. Pokud by měl příspěvek 10 000 sdílení, takové příspěvky patří mezi ty nejúspěšnější na sociálních sítích. Dezinformační příspěvky, které apelují na strach, mají virální potenciál mnohem vyšší a 10 000 i více se klidně může realizovat. Mají příspěvek, který má 9 000 sdílení za poslední rok, reakcí dohromady je asi 500 000. A Facebook píše, že ho vidělo 2 800 000 lidí, přičemž se jedná o projev [jméno] [příjmení] z Poslanecké sněmovny. Facebook má monetizační model, na základě kterého umožňuje dorovnat zásah nějakým finančním obnosem a to znamená, že umožňuje sponzorovat daný obsah ze stránek a důvod a následkem tohoto monetizačního modelu je, že se snaží snižovat organický dosah stránek, to znamená, neznají úplně přesný algoritmus, ale ví, že když se něco objeví na stránce, takto má větší potenciál organického dosahu, než když se to objeví na osobním profilu, že Facebook zvýhodňuje osobní profily, v tom smyslu a to proto, aby lidé spíše utráceli za značky atd. peníze a reklamu na page. Pokud tedy příspěvek na osobním profilu by měl 10 000 sdílení, nedokáže si svědek představit, že by ho vidělo méně než 1 000 000 lidí.

34. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že žalobkyni zná pouze z médií, pracuje jako šéfredaktor projektu [webová adresa], což je projekt, který se zabývá dezinformacemi na internetu a dělá to od roku 2015. Jako šéfredaktor působí od srpna 2017 a pokud se týká uvedené věci, je mu o ní známo to, že to byla jedna z velmi šířených informací na sociálních sítích a několikrát se tím zabývali. Na svědka se obrátila žalobkyně emailovým kontaktem. Pokud se týká smyšleného vyjádření žalované, toto svědek zaznamenal přímo na facebookovém profilu žalované. Na sociální síti to zaznamenal celkem 3x s tím, že poprvé to bylo někdy v červenci roku 2019, kdy žalovaná sdílela na sociální síti screenshot rádoby recesistické stránky [anonymizováno] pravda a měla tam nějaký drobný komentář. Vzpomíná si, že počet sdílení byl zhruba [číslo]

0. Odhaduje, že 10 000 sdílení činí statisíce až miliony uživatelů Facebooku, kteří tento příspěvek na sociálních sítích viděli. Jednalo se o screenshot z [anonymizováno] pravdy, žalovaná to sebrala, sdílela to jako svůj vlastní příspěvek s tím, že třeba nešlo prokliknout na [anonymizováno] pravdu, aby se lidé přesvědčili, že je to recesistická stránka. [anonymizováno] pravda tam alespoň nějakým způsobem měla informaci, že je to rádobyvtipná stránka napodobující Českou [anonymizováno] stranu, ale v tom příspěvku prostě nešlo lidi přesvědčit, že ta stránka je recesistická. Druhé sdílení pak bylo někdy počátkem prosince, to byl zkopírovaný status, zřejmě, domnívá se, že to bylo zřejmě na základě toho, že Facebook mezitím screenshot odstranil a ví, že to odstranil někdy v listopadu 2019. Má za to, že odstranil i stránku [anonymizováno] pravdy a smazal veškeré zmínky o ní. Žalovaná to však publikovala v prosinci 2019, publikovala to jako text, kdy to okomentovala určitým způsobem a zintenzivnila to vyjádření údajného citátu, o kterém nejsou relevantní informace, že byl vyřknut. Pátrali třeba prostřednictvím google, jestli se skutečně někdy taková zmínka na internetu objevila, ale nic takového nenašli. Pokud to publikovala v prosinci 2019, pravděpodobně to Facebook také smazal, každopádně se do věci zapojil [příjmení] [příjmení], analytik spolupracující s [anonymizováno] stranou, kdy požádal své přátele, ať nějakým způsobem žalobkyni pomohou danou věc vysvětlovat lidem. Ví také, že žalovaná ještě v prosinci 2019 to publikovala, neboť o tom psali článek a ještě publikovala třetí status, ve kterém píše něco ve smyslu vážení přátelé, stalo se již tradicí, že [anonymizováno] a jim podobní„ demokraté“ vypustí veřejně nesmysl a pak své výroky vydávají za hoax, protože neunesou reakci veřejnosti a kritiku jejich vlastní hlouposti. Toto je vlastně případ, že znovu přebírala hoax, takže ví, že minimálně to udělala třikrát a pak se jednalo ještě o otevřený dopis. Svědek se domnívá, že příspěvky smazal Facebook, nikoliv žalovaná a to někdy v lednu 2020, komunikoval přes zastoupení Evropské komice v [obec], dostal se do kontaktu na někoho z Facebooku, komunikovali přes signál, ale nevzpomíná si přesně na jméno. Komunikoval, kromě jiných věcí i tyto věci a člověk, který byl administrátorem z Irska, kde má Facebook velkou centrálu, potvrdil, že za smazáním příspěvku stál Facebook, nikoliv žalovaná. Důkaz o tom, že příspěvek nesmazala žalovaná, nemá, má pouze tvrzení administrátora Facebooku. Jednalo se však o scape hovor. Signál funguje tak, že se po nějaké době hovory smažou. [příjmení] [příjmení], zasílá v posledních několika měsících 250 Kč měsíčně na transparentní účet [webová adresa] s tím, že se mu líbí, jinak mají kodex, kterým říkají, že od politických stran nemohou dostat jakýkoliv dar převyšující 5 000 Kč. Svědek je členem Syndikátu novinářů, studoval Právnickou fakultu, kterou z rodinných důvodů nedostudoval. Pokud se týká finančních zdrojů fungování serveru [webová adresa] pocházejí z 80- 90% od drobných dárců a jeho příspěvky sbírají přes platformu [webová adresa]. Jedná se o lidi, kteří posílají 100 Kč, 200 Kč, či 500 Kč.

35. Z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] vyplynulo, že žalobkyni zná a pracuje s ní posledních 10 let jako analytik, z toho poslední tři roky jako analytik poslaneckého klubu [anonymizováno]. Pracuje pro poslance [anonymizováno] a mj. pracuje na některých kauzách nebo legislativě i s žalobkyní s tím, že prvních 7 let pracoval v Nadačním fondu proti korupci rovněž jako analytik a jeho profesí je dobře se orientovat v informacích, zpracovávat různé analytické materiály, a proto také vyhodnotil dosah obou příspěvků. Na svědka se obrátil právní zástupce žalobkyně s touto žádostí. Pokud jde o příspěvek z poloviny července 2019, vychází ze svědectví [jméno] [příjmení], který sdělil, že tento příspěvek měl 10 000 sdílení a z další informace a okolnosti. V případě druhého příspěvku vychází rovněž ze screenshotů a je to příspěvek z počátku prosince 2019, kde za jeden předmětný hoax měl 360 sdílení a ještě dále se šířil minimálně pět dnů. [příjmení] pro posouzení je tzv. reache, což je údaj a to celkový počet unikátních osob, kterým byl příspěvek zobrazen a tento údaj mají k dispozici administrátoři facebookových stránek, svědek připravil různé příspěvky, kde tyto údaje má k dispozici. [příjmení] zhodnotil dosah předmětných příspěvků, pak je nutné srovnat je s jinými příspěvky, kde má přesné údaje o tom samotném dosahu. Faktory, které mají vliv na tento dosah, je počet interakcí a jedná se o tzv. palcování, lajky, o komentáře a sdílení, z čehož největší vliv má sdílení, na druhém místě komentáře, lajky zase trochu méně. Příspěvek se šíří zpravidla více z profilu, než ze stránky, protože Facebook předpokládá u stránky, že administrátor té stránky využívá sponzoring k většímu dosahu samotného příspěvku. 10 000 sdílení není něco, co by bylo těžko představitelné. V rámci [anonymizováno] má vlastně dva takové úkoly, pokud jde o dezinformace. Jedná se jednak o posouzení možné trestně právní roviny, kdy některé různé hoaxy a zveřejněné výhrůžky zpracovává do trestních oznámení a druhá věc je, že podává, zasílá občas podněty agentuře AFP, která pro Facebook blokuje příspěvky, pokud takový příspěvek zaznamená. Má určitý rozhled mezi různými hoaxy a dezinformacemi, které se šíří, například hoax, na kterém je zobrazen [jméno] [příjmení], měl 30 000 sdílení, podobný příspěvek měl 8 500 sdílení, čili hoaxy skutečně v takovém množství, které jsou namířené proto [anonymizováno], se šířit zkrátka mohou. Přesné údaje má ze srovnání dvou příspěvků. Jedná se například o příspěvek, který měl 4 000 sdílení a dosah měl přes 1 000 000, to znamená, že počet unikátních osob, kterým byl ten příspěvek zobrazen, byl přes 1 000 000, to je samozřejmě jeden z příspěvků, se kterým to srovnával, pak další příspěvek měl 983 sdílení, měl dosah přes 180 000. Pokud se týká příspěvků, které jsou předmětem sporu, příspěvek z prosince měl počet sdílení 360 za jeden den a minimálně pět dalších dnů se příspěvek dále šířil. Stanovit takovým odhadem přesný počet osob, kterým se to zobrazilo, nejde, jde odhadnout na základě tohoto srovnání, ale odhaduje, že to bylo minimálně z příspěvku z prosince [tel. číslo] s tím, že je velice konzervativní a opatrný, stejně tak u druhého příspěvku z poloviny července 2019, ten vychází z toho, že počet sdílení byl 10 000, srovnal to například s příspěvkem, který měl 4 000 sdílení a přes 1 000 000 zobrazení unikátních osob, tak podle toho je přesvědčen, že minimálně reach dosáhl [tel. číslo] a počet unikátních osob rozhodně mohl přesáhnout 1 000 000 a zde je řeč o dosahu zdrojového příspěvku, kde by rád zdůraznil, že příspěvek se samozřejmě šířil různými kanály, například řetězovými emaily nebo screenshoty a šířil se i z jiného místa, takže celkový dosah může být samozřejmě ještě větší.

36. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že žalobkyni zná od gymnaziálních let. S příspěvkem se seznámil poprvé, když ho žalobkyně na něj upozorňovala a on nic nevěděl o jeho původci. Více se o příspěvek začal zajímat až po výzvě žalobkyně o pomoc blokovat nahlašováním tohoto příspěvku, tedy po jeho druhém objevení. O tom, jak reagovalo okolí, neví, nicméně věří tomu, co uvedla žalobkyně, že nemá sílu, že jí chodí spousta nenávistných zpráv a že jí to bere sílu k práci a k životu. Pokud se týká svědka, velmi ho to rozčílilo, neboť žalobkyni zná dlouho a věděl, že je to naprostý nesmysl i proto, že sleduje [anonymizováno] politiku. Nevěřil tomu, že by se takto vyjádřila. Na výzvu žalobkyně reagoval tak, že šel na facebookový profil žalované, příspěvek našel a nahlásil to pomocí nástroje, který má Facebook k dispozici. Udělal to dokonce vícekrát. Bylo to v rozmezí asi 2-3 dnů.

37. Z výpovědi žalované vyplynulo, že není autorkou článku a v minulosti nezaregistrovala žádnou [anonymizováno] pravdu. Nepopírá, že tento příspěvek v minulosti sdílela. Řeší se dva roky zpátky a tvrdí, že si neuvědomila, že ho sdílela opakovaně. Sdílela ho na svém facebookovém profilu v roce 2019 a poté znovu, neboť si neuvědomila, že ho již v minulosti sdílela. Příspěvek sdílela na základě toho, že sleduje politiku v České republice obecně a sleduje i žalobkyni a [anonymizováno] stranu obecně a vyjádření [anonymizováno] jako strany i jako celku. Toto vyjádření jí v žádném případě nepřišlo v rozporu s tím, jakým způsobem se tato politická strana veřejně prezentuje. Žalobkyně ji skutečně formou messengeru požádala o to, že není autorkou, aby stáhla příspěvek, žalovaná tvrdí, že to potom udělala. Potom jí poslala své veřejné vyjádření, protože zastává elementární slušnost, byť mají naprosto rozdílné politické názory, ale článek bezprostředně poté odstranila. I na žalovanou byly vyvinuty obrovské útoky, chodily jí výhrůžné zprávy ve smyslu, nemysli si, že když si to odstranila, takže nebude žaloba, budeme tě žalovat, zničíme tě. I vzhledem k tomu, že se veřejně angažuje, tak logicky i ona dostává stejně jako žalobkyně plno výhrůžných zpráv a komentářů pod svými statusy, ale právě proto, že se veřejně prezentuje a zastává nějaké politické stanovisko, tak je schopna to ustát. Má za to, že s takovými útoky musí člověk počítat. Tvrdí, že nebylo v jejím zájmu poškodit žalobkyni, ale sdělila pouze stanovisko občana, svůj soukromý názor na danou politickou záležitost a nevidí, že by bylo v rozporu s tím, že to sdílela. Sdílí příspěvky na spousty dalších politiků, je na to reagováno někdy kladně, někdy záporně, ale nevnímá to v žádném případě jako útok. Facebook jí dává tu možnost, aby se veřejně vyjadřovala a takto dělá. Pokud příspěvek sdílela, brala to tak, že je to buď pravda, nebo je to politická satira, protože je to něco tak šíleného, že to prostě sdílela s tím, že nepsala ani žádný komentář, ať si veřejnost utvoří úsudek. Nicméně když jí bezprostředně potom paní žalobkyně na messengeru požádala, aby to stáhla, tak tvrdí, že to udělala a potom začaly útoky na žalobkyni, což ji docela zaskočilo. [jméno] má za to, že příspěvek sdílelo několik stovek lidí, protože dosahy facebookového profilu má značné, tím se netají a je ráda, že informace může prezentovat veřejně tak, jak je vnímala, že si lidé něco z toho vezmou nebo naopak nevezmou, v tom je právě demokracie, že může vyjádřit svůj názor na politiky. Ze své strany absolutně neshledává žádné pochybení a nepodporuje útoky na žalobkyni, stejně tak, jako nepodporuje útoky na sebe. Pokud se člověk veřejně prezentuje, tak musí počítat i s těmi útoky, které žalovaná osobně neschvaluje, ale ani svoje vyjádření na Facebooku nebere jako úrok na žalobkyni. Napsala veřejný dopis, kde se vyjádřila tak, jak to vnímala a ve veřejném dopise jasně uvedla, že to stáhla a vzhledem k tomu, že dlouhodobě, od počátku sleduje [anonymizováno] stranu, jejíž předseda se fotí s teroristickou organizací Antifa, která má zákaz v USA, tak v tom případě si společnost utvoří na celek jakožto [anonymizováno] svůj názor a žalobkyně jako místopředsedkyně [anonymizováno] se nemůže divit, že lidé na ni útočí už z toho titulu, že obecně [anonymizováno] stranu nemají rádi. Žalovaná je politicky činná osoba v tom smyslu, že ji jako občana zajímá politika dlouhodobě, politicky se angažuje v tom smyslu, že publikuje články, popřípadě, když je pozvána třeba na nějakou akci, kde se může vyjádřit, tak zváží, jestli ano, nebo ne a tu akci případně navštíví a prezentuje svobodně své politické názory, což neshledává jako zločin nebo nějaký přečin proti něčemu. Pokud se týká dopisu, který napsala žalobkyni, napsala ho z toho důvodu, že vidí tuto kauzu jako účelovou, jako pálení čarodějnic, protože žalobkyně dobře ví, že její článek z [anonymizováno] pravdy, přičemž neví, kdo je [anonymizováno] pravda a kdo je autorem tohoto článku, sdíleli možná tisíce, možná desítky tisíc lidí. Žalovaná ho možná sdílela i v minulosti, ale nikdo ji v minulosti neoslovil, že sdílí něco, co není pravda. V roce 2018 ji neoslovila ani žalobkyně. Tvrdí, že ji oslovila až teď, a to pár měsíců před volbami, kdy to samozřejmě shledává jako účel rozpoutat nějakou kauzu, kde chtějí [anonymizováno] z jejího občanského pohledu rozpoutat kauzu, kdy chtějí vyhrát, aby se společnost následně bála vyjádřit veřejně k nějakému politikovi. K novinám [webová adresa] internetové noviny žalovaná nemá žádný vztah, jsou to periodika, která jí umožnila, na rozdíl od jiných periodik, prezentovat své názory, a proto toho využívá a pokud má nějaký názor, který chce veřejnosti sdělit ze svého pohledu, vždy se pod to podepisuje, je to pouze její subjektivní názor, takto učiní. Poukázala ještě na jednu okolnost, ze které, jak tvrdí, se stal v České republice fenomén jedné pravdy, jsou zde nějací [webová adresa] a různé jiné servery, které jsou společníky vnímány jako, že ano, to je ta pravda, kterou my razíme a okamžitě v případě, že se vyjádříte třeba, že máte jiný názor, že máte odlišný názor, že máte jiný úhel pohledu, tak přesně tito, včetně těchto politiků, včetně třeba i [anonymizováno] strany jsou označováni za dezinformátory, za ty, kteří šíří hoaxy, ale přesto má za to, že se takto nemůže pravda obecně vnímat. Žalovaná tvrdila, že píše o [anonymizováno] straně, je pravda, že v otevřeném dopise ze 7. 12. zveřejnila další příspěvek, kde napsala: Stalo se již tradicí, že [anonymizováno] a jim podobní demokraté pustí veřejně totální nesmysl a pak své výroky vydávají za hoax, protože neunesou reakci veřejnosti a kritiku jejich vlastní hlouposti. Žalovaná je osobně přesvědčena o tom, že to je pravda. Žalobkyni nedůvěřuje ani jako člověku, ani jako politikovi, je možné, že to řekla, je možné, že to neřekla, ale zastává elementární slušnost, a proto žádosti žalobkyně vyhověla a stáhla to. Nejenom [anonymizováno], obecně politici vydávají následně za hoax něco, co přestřelí, to znamená, že řeknou nějakou absolutní šílenost, zvedne se vlna společnosti, samozřejmě, že protest a oni následně dementují, že to bylo vytrženo z kontextu, média to vytrhla z kontextu, nemysleli jsme to tak, protože nějakým způsobem své pochybení obhajovat musíte a to je přesně ta rutina, takto konají všichni politici, žalobkyně a [anonymizováno] nevyjímaje. Pokud se týká otevřeného dopisu, poté, co ji Facebook zablokoval, má za to, že žalobkyni nenadávala, psala pouze svoje vyjádření bez invektiv. Pokud psala, že s ní nesouhlasí, že rozbíjejí tradiční rodinu, takto jsou věci, které shledává za pravdivé a nejsou to nadávky, je to názor žalované. Pokud považuje [anonymizováno] za zločineckou organizaci, není v této republice zdaleka sama a neshledává to jako nadávku, jedná se o její subjektivní názor. Na otázku, zda napsala, že žalobkyně podporuje muslimské vrahy, které tahá do naší země a dále, že svými činy dalece překonala nelidské zrůdy, že zatracuje tradiční rodiny výměnou za úchylácké páry, které by prznily děti a že veřejně podporuje terorismus, to je pravda, neboť má za to, že [anonymizováno] strana to dělá a žalobkyně je místopředsedkyní této strany a [anonymizováno] strana takto koná. Žalovaná vyjádřila obecně svůj názor ne vůči žalobkyni, ale vzhledem k tomu, že je součástí [anonymizováno] strany, její místopředsedkyní, tak ji jako občan shledává nebezpečnou, jako nebezpečnou stranu a toto je její občanský názor na politickou stranu. Pokud hovořila o muslimských vrazích, které [anonymizováno] strana tahá do země, vycházela z toho, že vidí chování muslimských migrantů, negramotných, nevzdělaných, primitivních, v zahraničí, a každý z těchto lidí, se kterými mají v Německu, ve Francii, Itálii, kdekoliv problémy, je potencionální vrah. Toto shledává společensky jako nebezpečné, protože žalobkyně migraci jako takovou podporuje a chce jí pomáhat. Neříká, že není třeba pomáhat, když mají nějaké země problémy, ale má za to, že je jim potřeba pomáhat v dané zemi a netahat si je sem, tím se problém nevyřeší. Není pravda, že v ČR muslimští imigranti nejsou, média to nezveřejňují, to však neznamená, že tu nejsou. Žalovaná pracuje v součinnosti se zdravotnictvím a zná pár ředitelů, kteří přímo v detenčních ústavech, kde tito muslimští imigranti jsou, pracují má zkušenosti přímo od těchto lidí, ví, že tady jsou. Má to potvrzeno a shledává to jako společensky nebezpečné.

38. Ze stanoviska [obec] [anonymizováno] strany k tzv. migrační krizi z 22. 10. 2015 vyplynulo, že je dostupná na stranických webových stránkách. V tomto stanovisku je uvedeno„ [anonymizováno] prosazují racionální přístup k uprchlíkům, jak na evropské úrovni, tak v České republice. Vlna uprchlíků ukázala, že evropská pravidla vyžadují změnu - dublinský systém nefunguje. [anonymizováno] nepovažují za řešení kvóty, ale apelují na evropskou solidaritu s přetíženými státy a na společný evropský postup ………k řešení přispívá pomoc jednotlivých lidí, spolků a charit. Nesouhlasíme s tím, aby byl příliv uprchlíků zneužíván k polickým účelům a šíření strachu, morální paniky a nejistoty ve společnosti. Oceňujeme a vážíme si racionálního přístupu politiků k migrační otázce založené na faktech, o který usilujeme i my.

39. Z facebookové stránky s názvem [anonymizováno] pravda ze dne 23. 8. 2018 vyplynulo, že tam byl publikován příspěvek s připojenou fotografií žalobkyně, logem a adresou webové stránky [obec] [anonymizováno] strany s tímto textem: Moderní a inteligentní bytová politika je pro nás jednou z priorit. Češi jsou obvykle zvýhodněni tím, že pracují a mohou se tak v pohodě zadlužit hypotékou na zbytek života. Všichni však takové štěstí nemají. Miliony Afričanů takové možnosti nemá, a proto jim musíme pomoci a učinit z ČR důstojnou zemi, kde nás bude každý mladý Afričan chtít kulturně obohatit svou přítomností. Věříme, že bychom mohli v České republice v první vlně přijmout desítky tisíc uprchlíků, věnovat jim pro jejich pohodlí startovní byty pro mladé. U příspěvku je připojena fotografie osob tmavé pleti ve stanovém táboře s nápisem„ [ulice] byty pro mladé“.

40. Z komentářů pod příspěvkem vyplynulo, že významná část uživatelů sítě Facebook se domnívá, že jde o autentické vyjádření a názory postoje žalobkyně a [obec] [anonymizováno] strany.

41. Z příspěvku ze dne 27. 8. 2018 serveru [webová adresa] vyplynulo, že byl zveřejněn článek, který upozorňuje na stránku„ [anonymizováno] pravda“ a na vyjádření, které je předmětem sporu, které bylo publikováno.

42. Z trestního oznámení ze dne 1. 9. 2018 vyplynulo, že žalobkyně a [ulice] [anonymizováno] strana podali trestní oznámení na neznámého pachatele ve věci šíření uvedeného vyjádření. Toto vyjádření bylo dále doplňováno a to 20. 9. 2018, 1. 11. 2018.

43. Ze zprávy policejního orgánu ze dne 13. 2. 2019 vyplynulo, že trestní oznámení bylo odloženo.

44. Z příspěvku ze dne 28. 1. 2019 z webové stránky [anonymizována dvě slova] vyplynulo, že tam byl uveřejněn článek, který obsahoval vyjádření s uvedením žalobkyně jako autorky.

45. Z podnětu [obec] [anonymizováno] strany ze dne 4. 3. 2019 státnímu zastupitelství vyplynulo, že [ulice] [anonymizováno] strana brojila proti rozhodnutí o odložení trestního oznámení.

46. Z podání ze dne 13. 11. 2011 vyplynulo, že [ulice] [anonymizováno] strana byla vyzvána k doplnění emailových zpráv, kde bylo sdíleno předmětné vyjádření s tím, že celá věc je šetřena jako podezření ze spáchání trestného činu šíření poplašné zprávy dle ustanovení § 357 odst. 1 trestního zákoníku a hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob podle § 355 odst. 2, písm. b) trestního zákoníku, kterého se mohl dopustit neztotožněný počet neznámých pachatelů tím, že v dosud nezjištěném počtu šířily prostřednictvím tzv. řetězových emailů a facebookových stránek klamavé informace o politice [obec] [anonymizováno] strany.

47. Z článku [jméno] [příjmení] vyplynulo, že je tam uvedeno:„ Větší pitomost už nemůže politička vyslovit, snad jenom s výjimkou jistého europoslance J. Š“, jenž byl publikován na dezinformačním webu [jméno] [příjmení], [webová adresa], není to ojedinělý případ, kdy se někteří členové [anonymizováno] vyjadřují stejně„ vybraně“ a na stejné intelektuální úrovni, ovšem výrok paní [příjmení] [celé jméno žalobkyně] je už hodně za hranou. Zkusme se jen pro zajímavost zamyslet nad stupiditou, kterou paní doktorka vyslovila.

48. Z facebookové stránky ze dne 17. 7. 2019„ Proti projevům nenávisti“ vyplynulo, že informovala o tom, že vyjádření šíří na sociální síti žalovaná.

49. Z internetového deníku N 1. 11. 2019 vyplynulo, že byl zveřejněn článek„ Hrozí znásilněním i zplynováním řada političek ale nenávist na sítích neřeší“.

50. Z facebookového profilu žalované na sociální síti vyplynulo, že dne 5. 12. 2020 žalovaná zveřejnila na svém profilu vyjádření, které je předmětem sporu, kde byla zveřejněna fotografie žalobkyně a komentář„ Vážení přátelé, tak toto je tedy silný argument“.

51. Přípisem ze dne 6. 12. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou ke smazání tvrzeného vyjádření z facebookového profilu.

52. Z facebookového profilu žalobkyně ze dne 6. 12. 2019 vyplynulo, že zveřejnila příspěvek následujícího znění:„ Prosím, pomozte mi se psaním těm lidem, kteří uvěřili účelově vymyšlené a šířené lži, ten příspěvek má za jediný den 360 sdílení, 549 lajků a šíří se to jako mor“. Ideální je psát soukromé zprávy těm lidem, co tomu uvěřili, děkuji moc, už na to nemám sama sílu. P.S: Ten stejný příspěvek, podobné profily totiž šíří už přes rok a mně pak chodí výhrůžky, psal o tom i deník N. P.S: [příjmení] na příspěvek v prvním komentáři jakož i na článek, který tu lež vyvrací a vysvětluje, mezi prvními ji sdílely stránky SPD.

53. Z příspěvku žalované na facebookovém profilu ze dne 7. 12. 2019 vyplynulo, že je tam uvedeno,„ Vážení přátelé, stalo se již tradicí, že [anonymizováno] a jim podobní„ demokraté“ vypustí veřejně totální nesmysl a pak své výroky vydávají za hoax, protože neunesou reakci veřejnosti a kritiku jejich vlastní hlouposti. Toto je přesně tento případ“ 54. Z facebookového profilu žalobkyně ze dne 7. 12. 2019 vyplynulo, že zveřejnila příspěvek, jehož obsahem byla reakce žalované. Poukázala na to, že jeden z příjemců smyšleného vyjádření, který uvěřil jeho autenticitě, reagoval v tom smyslu, že vyjádření jej tak rozlítilo, že kdyby měl po ruce samopal, udělal by nevratnou věc.

55. Z reakce žalované ze dne 8. 12. 2019 vyplynulo, že se jedná o reakci na uvedený příspěvek žalobkyně a na jejím facebookovém profilu byl uveden příspěvek. Vážení přátelé, paní poslankyně za [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] zveřejnila na mém FB profilu výhrůžku zabitím směřovanou na mě. U textu je snímek obrazovky s příspěvkem žalobkyně.

56. Ze žádosti žalobkyně ze dne 1.1.2020 vyplynulo, že požádala o smazání vyjádření ze serveru [webová adresa].

57. Z příspěvku představitele MUDr. [jméno] [příjmení] žalobkyni vyplynulo, že je tam uvedeno: [příjmení] jsme ochotni ze stránek dotčenou formulaci stáhnout, respektive smazat a doporučit to serveru [webová adresa] pod podmínkou, že veřejně dementujete názor, pod nímž jste byla označena, respektive že veřejně odmítnete migraci jako takovou, jakožto nebezpečí pro naši zemi a celou Evropu, pak vám uvěříme, že jsou vám takové věci cizí.

58. Z facebookového profilu žalované vyplynulo, že dne 2. 1. 2020 sdílela svůj otevřený dopis ze dne 11. 12. 2019 a poté znovu 20. 1. 2020.

59. Z příspěvku [jméno] [příjmení] ([webová adresa]) označeném hoax falešná stránka [anonymizováno] pravda, sdílí je SPD, vyplynulo, že je tam uvedeno vyjádření jmenovaného s tím, že je tam uvedeno na sociální síti facebook se začala šířit falešná [anonymizováno] pravda, stránka se tváří jako informační kanál [obec] [anonymizováno] strany, tedy, pravda, ne moc povedený, místo loga [anonymizováno] tu neznámý autor vložil znak antifašistické akce, tedy ultralevicové organizace. Autor se snaží vydávat„ skandální prohlášení, věříme, že bychom v ČR mohli v první vlně přijmout desítky tisíc uprchlíků a věnovat jim pro jejich pohodlí startovní byty pro mladé, píše se v jednom z nich. Lidé nesdílí jenom samotné příspěvky této falešné stránky, ale i screenshoty, jeden má například 500 sdílení. Že jde o falešnou stránku, musí být každému jasné od pohledu, kromě špatného loga má stránka i minimum fanoušků, k dnešku cca 160. [obec] samozřejmě není jakkoli propagovaná [anonymizováno], ti se od ní naopak distancují, kým ovšem je stránka hojně sdílená, je SPD, ať už jde o lídry strany v různých městech nebo o oficiální stránky místních a krajských organizací. Dám příklad, SPD Svoboda a přímá demokracie [obec], SPD [obec a číslo], SPD [obec a číslo].

60. Z týdeníku [anonymizována dvě slova] zrcadlo týdne [číslo] – 27.1.2017 vyplynulo, že tam byl sdílen příspěvek zveřejněný na stránkách„ [anonymizováno] pravda“.

61. Z příspěvku proti projevům nenávisti ze dne 16. 7. vyplynulo, že je tam uvedeno, sociálními sítěmi se opět šíří falešný citát poslankyně [celé jméno žalobkyně], na Facebooku citát šíří například [jméno] [příjmení] nebo [celé jméno žalované]. Hoax rovněž naleznete v článku [jméno] [příjmení], na dezinformačním webu [webová adresa] nebo na webu [anonymizována tři slova]. Dále stránka obsahuje totožný citát.

62. Z příspěvku deníku N z 1. 11. 2019 vyplynulo, že tam byl publikován článek [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [jméno] jim znásilněním i zplynováním, řada političek ale nenávist na sítích neřeší. [jméno] je dále uvedeno: Političky se setkávají s výhrůžkami smrtí či jim lidé na internetu přejí znásilnění, v lepším případě zpochybňují jejich kompetence či vzhled. [anonymizováno] poslankyně [celé jméno žalobkyně] se například stala terčem nenávistné kampaně kvůli výroku, který nikdy neřekla. Je tam uvedeno sdělení žalobkyně:„ Hodně mi chodí reakce, že jsem hnusná a ještě blbá. Objevuje se to ve vlnách, je fascinující, že stále dokola šíří tu jednu věc, míní [celé jméno žalobkyně], která jen ve své e-mailové schránce napočítala stovky nenávistných zpráv. E-maily se dostaly až k mé tetě do USA, která žije v české komunitě. Chodí to všem společenským vrstvám, dodává. Jeden člověk mi poslal příšernou nadávku. Nejdřív zplynovat Afričany a pak tebe. Podařilo se nám pak najít jeho telefon. [jméno] mu zavolal a vynadal. Ten člověk byl v šoku, že píše reálné osobě a matce dvou dětí. Druhý den se mi omluvil a pak mi přišla ještě zpráva, že se cítí jako ovce, která naletěla lži, popsala jednu ze zkušeností [celé jméno žalobkyně]. V pár větách popsala, že se tak bojí proměny Evropy a lidí z jiných kultur, že snadno uvěří takovým lžím.

63. Z příspěvku ze dne 8. 12. na facebookovém profilu žalované vyplynulo, že je tam uvedeno:„ Vážení přátelé, paní poslankyně za [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] zveřejnila na svém FB profilu výhrůžku zabitím, směřovanou na mě. Toto by v našem právním státě asi měla řešit trestním oznámením„ paní [anonymizováno]“, která tento výrok podporuje, by ho měla vysvětlit. Nebo snad mohou [anonymizováno] podporovat vyvražďování nás oponentů jen proto, že se mohou zbaběle ukrývat za svou poslaneckou imunitu? Až tak daleko jsme došli“. Dále tam byl publikován příspěvek žalobkyně, jak vypadá reakce té, jež rozpoutala stovky sdílení hnusného hoaxu, i přes žádosti ho nestáhla. Opět musí na řadu policie, doposud bohužel nepomohla. Mimochodem s omluvou mi napsal jeden pán: že ho to, co [celé jméno žalované] šířila, tak rozlítilo, že kdyby měl po ruce samopal, udělal by nevratnou věc …., asi víte, kvůli jakým názorům před třemi lety zavraždili britskou poslankyni [příjmení].

64. Z článku [webová adresa] internetové noviny [celé jméno žalované] Otevřený dopis místopředsedkyni [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] vyplynulo, že je tam uvedeno:„ paní [celé jméno žalobkyně], reaguji na Váš zcela neoprávněný veřejný útok na moji osobu a informaci, kterou zmiňujete v souvislosti s článkem [webová adresa] [celé jméno žalobkyně]), který měl obsahovat vaši citaci a který jsem následně prohlásila za hoax. Tato informace je stará minimálně půl roku a sdílely jí tisíce lidí. Nejsem autorem tohoto článku a zdaleka ne první, kdo vaši citaci na FB sdílel. O vás [anonymizováno] je známo, že kdykoli veřejně prohlásíte totální hloupost, což je vaším koloritem, následně se ohrazujete a vaše prohlášení dementujete s tím, že se jedná o hoax. Tento termín používá vaše strana vzhledem k nulové kompetenci a neschopnosti reálně přemýšlet dnes a denně. Na mém profilu již dávno není vaše vyjádření k dispozici, nicméně vzhledem k vysoké sledovanosti mého profilu na FB jste celou tuto kauzu hodila na mě, abyste získala publicitu a veřejný prostor pro vyvolávání nenávisti, potřebujete si hrát na oběť. [příjmení] hysterie je pochopitelná, stejně jako vulgární útoky a výhrůžky vašich stoupenců na moji osobu, které mě na váš popud napadají způsobem a praktikami tolik typickými pro vaši stranu. [příjmení] stoupenci se neštítí ničeho, včetně vytváření vulgárních videí a fotografií, které vydávají za moje, vytváření falešných účtů na sociálních sítích pod mým jménem za účelem veřejné dehonestace mojí osoby. Takto se snažíte nepohodlné osoby poškodit, to opravdu nemáte na víc? Trochu slaboduché, nicméně nepřekvapující. Taky jsem stejně jako vy matka a musím konstatovat, že je mi z vaší strany zle. Je mi zle z vašich útočných praktik, udavačství, je mi zle z toho, jak podporujete úchyly a muslimské vrahy, které v součinnosti s neziskovými organizacemi taháte do naší, kdysi relativně bezpečné země. Je mi zle z toho, jaké prostředí vaše strana vytváří pro naše děti, které většina slušných lidí v naší zemi vychovává k tradičním hodnotám, nikoli k těm„ evropským“, jaké propagujete vy – [anonymizováno] a pornoherec [jméno] [příjmení], údajně spolupracující s [příjmení] a ještě hloupě, kdy se vždy sám díky neschopnosti mlčet propálí. Jako žena a matka vámi a vaší stranou nanejvýš pohrdám a považuji vás za zločineckou organizaci. Nedokážete být jednotní ani jako strana, veřejně řešíte vaše vnitrostranické spory o koryta a prostřednictvím vašeho totálně hloupého primátora Hřiba likvidujete [anonymizováno] vztahy nejen s Čínou a Ruskem, což má za následek miliardové ztráty, za které nesete vy a [anonymizováno] přímou zodpovědnost. Vždy jsem si myslela, že největší lidský odpad v politice je TOP 09, ČSSD, KDU-ČSL a ODS, ale vy jste všechny tyto nelidské zrůdy svými činy dalece překonali a to v rekordním čase. Před vámi musí ochránit naše tradiční rodiny, které tak rádi zatracujete výměnou za úchylácké páry, které by děti jen prznily. Před vámi musíme ochránit naši vlast a doufat, že za své zločiny jednou ponese vaše neofašistická strana veřejně podporující terorismus plnou zodpovědnost, [celé jméno žalované]“. Profil [celé jméno žalované] – žije v [obec], profese obchodní ředitelka, krátce působila v ČSSD, v komunálních volbách v roce 2014 kandidovala na primátorku [obec] a starostku [obec], aktivně se účastní politického života, follow me on Twitter a Facebook. Z [webová adresa] Internetové noviny dne 8. 6. 2020 vyplynulo, že je tam publikována fotografie žalované s popiskem [anonymizováno] žalují [celé jméno žalované] o půl milionu za sdílení článku na Facebooku a vydírají ji vyhrůžkami, že nesmí tuto informaci zveřejnit.

65. Z týdeníku Respekt – Politika Kontext ze dne 9.2. 2020 vyplynulo, že tam byl publikován článek [jméno] [příjmení]„ Kdo chce zničit [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně], pohled do nitra jedné lživé kampaně“. V článku je mimo jiné uvedeno:„ [anonymizováno] poslankyně [celé jméno žalobkyně] už víc než dva roky dodržuje pravidelný rituál. Když má schůzky, zapisuje si večer do elektronického diáře, s kým se ten den setkala a o čem mluvila. Snaží se tak plnit slib své strany dělat průhlednější politiku. Od chvíle, kdy přišla v roce 2017 do parlamentu, se prý pokouší poctivě zaznamenávat. [obec] zůstává překvapivě políčko 23. 8. 2018. To si sice po celodenním maratonu schůzek tak jako obvykle cestou domů namluvila do telefonu přes rozpoznávač řeči jejich přehled, do diáře je ale už nezanesla. V momentě, kdy to chtěla udělat, na ni začaly na počítači vyskakovat desítky nesnášenlivých vzkazů od neznámých lidí, kteří jí později vyhrožovali likvidací. Poslankyně jen nevěřícně zírala. Poprvé v životě okusila, o čem do té doby jen slyšela, být na vlastní kůži předmětem dezinformační kampaně. Lež, která se o ní začala šířit„ že chce do Česka pozvat desítky tisíc Afričanů a darovat jim byty“, se jí zprvu zdála natolik banální, že si myslela, že se s ní ještě ten večer vypořádá. Realita následujících měsíců ji ale z této iluze důkladně vyléčila. Je to strašná síla, objevuje se to dokola v různých uzavřených skupinách, do nichž nemám šanci se dostat, je to všude kolem mě“, říká [celé jméno žalobkyně] po roce a půl ve své poslanecké kanceláři. Na počítači před ní přitom bliká poslední rozhořčený vzkaz z konce minulého týdne:„ ty zechcaná frigidní lesbo. Nastěhuj si negry k sobě domů“. Poslankyně je přesvědčena, že se stala terčem promyšleného útoku dosud neznámých protivníků…. Příspěvek, který poslankyni [celé jméno žalobkyně] změnil politický život, se poprvé objevil na facebookové stránce [anonymizováno] pravda. Tvářil se jako oficiální komunikační stranická platforma, patrně spustil činnost 23.8. 2018 a jeden z prvních statusů se týkal [celé jméno žalobkyně]. [anonymizováno] ani politička s ním ovšem nemají nic společného. Moderní a inteligentní bytová politika je pro nás jednou z priorit. Češi jsou obvykle zvýhodněni tím, že pracují ….. status byl dán do uvozovek a vedle něj byla fotografie usmívající se poslankyně a logo [anonymizováno] strany a odkaz na její webové stránky. Důvěryhodnost dojmu, že autorkou je politička zvyšoval fakt, že [celé jméno žalobkyně] se skutečně specializuje na bytovou politiku a vyjadřuje se i k uprchlíkům.„ Jenže naprosto jinak, nikdy jsem nic takového neřekla, je to absolutní výmysl….“ O příspěvku se dozvěděla osm hodin po jeho zveřejnění, ze zmiňovaných rozhořčených reakcí čtenářů. Během minulého roku začala lež žít novým životem. Na svůj Facebook si jej pověsila představitelka extremistické [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalované], kterou na sociálních sítích sleduje 9 a půl tisíce lidí. [příjmení] z nich ji bere jako člověka, kterému lze důvěřovat a automaticky kopírují to, co zveřejní.„ Jak chcete hledat na Facebooku pravdu, ať si lidé vytvoří názor sami“ odpovídá [celé jméno žalované] na otázku, proč šířila vědomou lež. Ve veřejném prostoru se pohybuje několik let, do širšího povědomí se zapsala snahou řídit v [obec] pobočku samozvané proruské Doněcké republiky, kterou soud zrušil jako nelegální. Společně s dalšími [anonymizováno] se nechává fotit ve vojenských uniformách a prohlašuje, že chce Česko bránit před utečenci. Například na ruské sociální síti w-kontakte zmapoval web [webová adresa] přímo vyzývá k otevřenému násilí„ negři na kulku“,„ IQ negrů je už pod úrovní primátů a měl by dál makat na plantážích s bavlnou a držet hubu a krok“, píše se zde a na adresu úřadující papeže dodává, že„ tento satan vyzývá svět, aby všechno zlo nákazy AIDS, parazity, viry, znásilňování dětí a žen, vyvražďování byly odměněny láskou a dobrotou“. Tato moje dobrota má …….. hřímá [celé jméno žalované] ve statusu na podzim 2017. Když vloni v zimě [celé jméno žalované] zde uveřejnila vymyšlenou citaci „ k [příjmení] první den jezdilo 360 lidí a dalších 549 jí lajkovalo“. Na českém Facebooku jde o relativně vysoké číslo,„ šíří se to jako mor“.

66. Ze spisu Policie České republiky Obvodní ředitelství Policie [obec a číslo] služba kriminální policie a vyšetřování odbor obecné kriminality 9. oddělení obecné kriminality [ulice a číslo] [obec a číslo] detašované pracoviště č. j. KRPA 331207-2/Čj-2018-001179 vyplynulo, že dne 1.9. 2018 bylo podáno trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizích práv. Podle ustanovení § 181 trestního zákoníku a to JUDr. [jméno] [příjmení] oznamovatele [obec] [anonymizováno] strany a PhDr. [celé jméno žalobkyně] na neznámého pachatele. Z obsahu spisu vyplývá, že celá věc byla šetřena, trestní oznámení bylo podáváno opakovaně, věc byla odložena a následně znovu otevřena.

67. Dále z facebookové stránky vyplynulo, že pod příspěvkem žalované ze dne 2.1. 2020, který se týkal sdílení otevřeného dopisu, vyplynuly následující příspěvky, vztahující se k žalobkyni:„ [anonymizováno] odpad, já bych já asi ponořil hlavu do záchodu a zabavil všechen fet“,„ Měl jsi ji někam kopnout ….“ uživatel [jméno] [příjmení] …..„ když se tato malá a blbá opička podívá na chytrou a krásnou ženu, tak se nemůže divit, že takhle vyskakuje“.

68. Pod příspěvkem žalované ze dne 31.1. 2020 Sdílení otevřeného dopisu byly uvedeny následující komentáře ve vztahu k žalobkyni: pod příspěvkem žalované z 5.3. 2021 Sdílení otevřeného dopisu doplněné o dvě fotografie žalované a žalobkyně bylo uvedeno ve vztahu k žalobkyni:„ jen ať ji někdo flákne přes čuňu, už aby to bylo“,„ u té osoby vpravo je už od pohledu zjevné, že něco při početí selhalo, já vidím jen jednu babu a to druhý si říká jak, kolik že máme těch pohlaví“,„ měli jsme kdysi čistokrevného králíka Pepíka, tak se jmenoval, smál se úplně stejně….,„ ty zuby má kouzelné, opravdu jak náš králík Pepík“,„ ano, měl větší IQ, ale když se smál, tak měl zavřenou papulu“.„ [jméno], jak dopadl náš čistokrevný králík Pepík – Pepíka taťka naložil, to uměl, se zelím a domácí knedlík“ (uživatel [jméno] [příjmení])„ a také mě učili již zamlada, že prdel patří do kalhot, kdy si myslím při vší skromnosti, že raději prdel viděti, než na nepovedeného makaka koukat“ ….,„ no vždyť i na obrázku vpravo je jedna taková zubatá zrůda“ …..„ kolik by ti musel ten jejich kápo ten feťák s dredama zaplatit, abys na takovou zrůdu vlezl“ ….“ jsem si myslel, že opice ještě brýle nenosí“ ….“ co je to za chlapa, tam ten vpravo“ ….“ to je bobr státem chráněný“ ….“ ta vpravo, to je veverka jak vyšitá a ještě odpad společnosti, financované islámem z Německa“ ….“ je to odporná mršina jako celá strana“ ….“ [celé jméno žalobkyně] – tento pokus o ženu nemá cenu komentovat“,„ přeju proti té hříčce přírody hodně úspěchů… ono to nebude tak horké“ ….“ ta je odporná, já ji nesnáším, vypadá jako výsledek příbuzenské plemenitby“ …..“ [jméno] by spíš potřebovala pěknej ocas do huby a nechat ho do konce (a neplivat) …,„ až ji potkám na ulici, tak jí jednu fláknu“ …“ ta měla být dávno zavřená někde v [jméno] mezi opicema a neotravovat slušný lidi“ ….“ tahle parazitující [anonymizováno], která plive jed kolem sebe, by měla ukončit svoji dezinformační a státní činnost, než ji někdo vypne“ ….“ ta kunda má takové ksicht, že vzorek na kanadách by jí mohl pomoci od její nemoci, fuj“ ….“ furt ještě hrabe [anonymizováno]“ ….“ ježiši to je snad vyrobený někde v laboratoři ve zkumavce a zadrhlo jim to, fuj to je ale hnusný“ …..“ [celé jméno žalované] je opravdu pěkná ženská a je velmi inteligentní, naproti tomu přeoperované něco od [anonymizováno] babo-chlap s hovnem v hlavě“ ….“ já nemám zbrojní průkaz“ ….“ to dřevo, chlapecký prase, normálně bych to zabil“ ….“ mám sto chutí jí do toho úsměvu sáhnout“ ….„ nedávno jsem slyšel takové heslo: Zabij bobra, zachráníš strom, nevím proč mě to tak napadlo“ …..“ já bych tomu úplně šlápl do držky“.

69. Žalobkyně navrhla další důkazy, které by prokazovaly okolnosti týkající se osobnosti žalované, dále další důkazy, týkající se sdílení předmětného příspěvku v dalších médiích, některé z nich soud provedl, nicméně nehodnotil, neboť je nepovažuje za rozhodující pro uvedenou projednávanou věc a výsledek sporu. Stejně tak soud provedl důkaz, ale nehodnotil znalecké posudky předložené žalobkyní, neboť má za to, že tvrzené okolnosti lze prokázat výpověďmi svědků a dalšími listinnými důkazy a dále rozhodnout na základě úvahy soudu, přičemž není hodnotit újmu žalobkyně vypracováním znaleckého posudku. Znalecký posudek k okolnosti, jak se mohl ten, který výrok dotknout určité osoby nemůže objektivně posoudit dosah informace a nemůže z něj vyplynout objektivizace subjektivní výpovědi žalobkyně.

70. Soud vycházel z těchto zákonných ustanovení a judikatury:

71. Podle ustanovení § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ OZ“) platí:„ (1) Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv.... (2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka,... jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.” 72. Podle ustanovení § 82 odst. 1 OZ:„ Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.” 73. Podle ustanovení § 85 OZ„ (1) Rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením. (2) Svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat.” 74. Podle ustanovení § 88 OZ 1) Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. (2) Svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu.” 75. Podle ustanovení § 89 OZ„ Podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka také pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství.” 76. Podle ustanovení § 90 OZ„ Zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití jeho podobizny, písemnosti osobní povahy nebo zvukového či obrazového záznamu nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.” 77. . Podle ustanovení § 2951 odst. 2 OZ:„ Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.” 78. Podle ustanovení § 2956 OZ„ Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.” 79. Podle ustanovení § 2957 OZ„ Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.” 80. znalecký posudek, týkající se možných či nemožných dopadů na osobnost žalobkyně.

81. Podle rozsudku Nejvyššího Soudu 30 Cdo 464/2016: Práva na ochranu osobnosti se mohou domáhat i veřejně činné osoby. Měřítka posouzení skutkových tvrzení a hodnotících soudů jsou však v jejich případech mnohem měkčí ve prospěch novinářů a jiných původců takových výroků. Je to dáno skutečností, že osoba vstoupivší na veřejnou scénu musí počítat s tím, že jakožto osoba veřejně známá bude pod drobnohledem veřejnosti, která se zajímá o její jak profesní tak i soukromý život a současně jej hodnotí, zvláště jedná-li se o osobu, která spravuje veřejné záležitosti. V těchto případech je na soudech volit benevolentnější přístup k posouzení meze přípustnosti uveřejnění informací soukromé povahy a hodnocení jejího jednání právě proto, že jsou na osobu veřejného zájmu kladeny náročnější požadavky a veřejnost je oprávněna vědět, a to pro posouzení způsobilosti jak odborné, tak morální tuto funkci zastávat a náležitě obstarávat věci veřejné. Prezentace těchto údajů a jejich případná kritika však musí souviset s veřejnou činností, kterou daná osoba vykonává. [obec] přijatelné kritiky jsou adekvátně u osob veřejného zájmu obecně širší než u soukromé osoby. Na rozdíl od posledně jmenované osoba veřejně činná nevyhnutelně a vědomě předkládá novinářům a široké veřejnosti ke kontrole každé své slovo a čin, a proto musí projevit vyšší stupeň tolerance. Ochrana osobnosti se vztahuje i na politiky, dokonce i tehdy, kdy nejednají jako soukromé osoby, avšak v takových případech požadavek zmíněné ochrany musí být poměřován ve vztahu k zájmu na otevřené diskusi o politických tématech.

82. Podle rozsudku Nejvyššího soudu 23 Cdo 1323/2012: Právem přípustná kritika předpokládá, že při ní nejsou překročeny meze věcné kritiky a dále, že je přiměřená co do obsahu i formy. Takto jsou míněny i použité výrazy, formulace, spojení apod., přičemž podstatné je, že tato kritika tak nevybočuje z mezí nutných k dosažení sledovaného a zároveň společensky uznávaného účelu. O věcnou kritiku jde tedy, jestliže vychází z pravdivých výchozích podkladů. Současně však z těchto výchozích podkladů takováto kritika musí logicky vyvozovat odpovídající, hodnotící úsudky - závěry. Nejsou-li tyto předpoklady pravdivé, případně je-li hodnotící úsudek difamující, nelze považovat kritiku za přípustnou.

83. Podle rozsudku Nejvyššího soudu 30 Cdo 608/2007: Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby podle § 13 o.z. musí být jako předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě. Tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí zde být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry fyzické osoby. Nenaplnění kteréhokoliv z těchto předpokladů vylučuje možnost nástupu sankcí podle ustanovení § 13 o.z.

84. Neoprávněným zásahem je zásah do osobnosti fyzické osoby, který je v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem. O takovýto zásah pak proto nejde mimo jiné tehdy, když je zásah dovolen (resp. jeho možnost předpokládána) zákonem, pokud tak nejsou překročeny zákonem stanovené meze. Jde o situace, kdy nad individuálními zájmy jednotlivých fyzických osob, do jejichž osobnosti je zasahováno, převládá závažnější, významnější a funkčně vyšší zvláštní veřejný zájem. Tento zásah do osobnostních práv zůstává ovšem povoleným za předpokladu, že se stal přiměřeným způsobem, a zároveň není-li v rozporu s takovými oprávněnými zájmy fyzické osoby, na kterých je třeba s ohledem na zajištění elementární úcty k důstojnosti její osobnosti za všech okolností bezpodmínečně trvat. Tato licence ovšem není dána tam, kde se jednající při posuzovaném zásahu proti osobnostním právům fyzické osoby dopustí excesu.

85. Pravdivá informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti, pokud tento údaj není podán způsobem, že zkresluje skutečnost, či není natolik intimní, že by odporoval právu na ochranu soukromí a lidské důstojnosti. Hodnotící soud naopak vyjadřuje subjektivní názor svého autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj tak, že jej hodnotí z hlediska správnosti a přijatelnosti, a to na základě vlastních (subjektivních) kritérií. Hodnotící soud proto nelze jakkoli dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tzn., zda primárním cílem není hanobení a zneuctění dané osoby.

86. Podle rozsudku Nejvyššího soudu Cdon 24/ 95: Neoprávněný zásah do práva na ochranu její osobnosti, odůvodňující požadavek na poskytnutí zadostiučinění podle ustanovení § 13 odst. 1 o.z.

87. Použití kritiky, ironizování, odsuzování a zavrhování jednání nebo činnosti fyzické osoby, opírající se o okolnosti, o nichž je sdělován nepravdivý údaj, představuje zpravidla citelný neoprávněný zásah do práva fyzické osoby na ochranu její osobnosti, přičemž tu jde o značnou intenzitu neoprávněného zásahu, který bude obvykle mít nepříznivé důsledky pro takto postiženou osobu co do jejího postavení v rodině a ve společnosti.

88. Kritiku počínání fyzické osoby, opírající se o okolnosti, o nichž je sdělován pravdivý údaj (nejde-li o tvrzení, které se dotýká intimní sféry života fyzické osoby), nelze zpravidla pokládat za odporující ustanovení § 11 o. z., a to i když v kritice bylo použito v odpovídající míře ironizování, odsuzování a zavrhování kritizovaného počínání fyzické osoby 89. Podle Nálezu Ústavního soudu III.ÚS 3844/13, Povaha sociální sítě Facebook není jednoznačně soukromá či veřejná. Vždy záleží na konkrétních uživatelích, jakým způsobem si míru soukromí na svém profilu, případně přímo u jednotlivých příspěvků, nastaví. Prostřednictvím této sítě může uživatel komunikovat pouze s jediným dalším uživatelem, a to aniž by tuto komunikaci mohli vidět, či do ní zasahovat, ostatní uživatelé. Taková komunikace by pak jistě mohla být považována za ryze soukromou, byť uskutečněnou prostřednictvím sociální sítě využívané miliardou uživatelů. [příjmení] aplikované orgány činnými v trestním řízení při zjišťování těchto informací proto musí dodržovat rámec stanovený právními předpisy a musí respektovat obecné principy, na nichž je založena činnost státních orgánů, zejména v maximální možné míře šetřit ústavně zaručená práva a svobody dotčených osob. Pokud orgány činné v trestním řízení v rámci postupu před zahájením trestního stíhání za účelem odhalení trestné činnosti a spravedlivého potrestání pachatelů musí v nezbytně nutné míře přistoupit k určitému omezení základních lidských práv a svobod účastníků řízení (např. vazba, domovní prohlídka, odposlech a záznam telekomunikačního provozu), je jejich povinností postupovat striktně v souladu s trestním řádem a v jeho mantinelech, za maximálního šetření těchto práv. Za situace, kdy tomu tak není, nelze takto získané informace přičítat k tíži stěžovatele, jako tomu bylo v projednávaném případě.

90. Provedené důkazy soud hodnotil podle ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl k tvrzení účastníků a dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům 91. Základním předpokladem vzniku odpovědnosti podle ustanovení § 81 o.z. je vznik neoprávněného zásahu způsobilého narušit, popřípadě ohrozit osobnostní práva chráněná ustanovením §§ 81,82 a násl o.z.

92. Předmětem této žaloby na ochranu osobnosti podané žalobkyní na žalovanou byla jednak okolnost, že žalovaná dne 5. 12. 2019 na svém profilu na sociální síti Facebook sdílela a to již opakovaně příspěvek, který byl původně publikován na serveru [anonymizováno] pravda s textem: Moderní a inteligentní bytová politika je pro nás jednou z priorit. Češi jsou obvykle zvýhodněni tím, že pracují a mohou se tak v pohodě zadlužit hypotékou na zbytek života. Všichni však takové štěstí nemají. Miliony Afričanů takové možnosti nemá, a proto jim musíme pomoci a učinit z České republiky důstojnou zemi, kde nás bude každý mladý Afričan chtít kulturně obohatit svojí přítomností. Věříme, že bychom mohli v ČR v první vlně přijmout desítky tisíc uprchlíků a věnovat jim pro jejich pohodlí startovní byty pro mladé.“ Příspěvek byl opatřen fotografií osob tmavé pleti ve stanovém táboře a výrazným nápisem„ STARTOVNÍ BYTY PRO MLADÉ“, a to dne 23. 8. 2018. 93. …a okolnost, že žalovaná zveřejnila na serveru Rukojmí c.z a dále na svém facebookovém profilu„ Otevřený dopis“ žalobkyni.

94. V případě příspěvku na Facebooku žalovaná není autorkou tohoto příspěvku, který sdílela opakovaně na svém profilu na síti Facebook. Server [anonymizováno] pravda není serverem [obec] [anonymizováno] strany, ač je označen logem [obec] [anonymizováno] strany a žalobkyně a [ulice] [anonymizováno] strana opakovaně proti tomuto příspěvku brojila. Žalobkyně je první místopředsedkyní [obec] [anonymizováno] strany, je poslankyní Parlamentu České republiky a zastává funkci místopředsedkyně výboru pro sociální politiku. Je členkou podvýboru pro bytovou politiku v rámci výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Tento stav byl ke dni 8. 6. 2020. Žalobkyně se věnovala bytové politice a dalším oblastem sociální politiky i v minulosti, kdy ještě nepůsobila v Parlamentu České republiky, na obecní úrovni. Žalobkyně je osobou veřejného zájmu a v politice se těší dobré pověsti, bez jakýchkoliv skandálů. Žalovaná je aktivistkou, je osobou, která je veřejně činná a na sociální síti Facebook má založený profil. Ke dni podání žaloby měl tento profil 4 759 přátel a 10 889 sledujících. Dne 22. 10. 2015 [ulice] [anonymizováno] strana vydala stanovisko k tzv. migrační krizi. V tomto stanovisku je uvedeno„ [anonymizováno] prosazují racionální přístup k uprchlíkům, jak na evropské úrovni, tak v České republice. Vlna uprchlíků ukázala, že evropská pravidla vyžadují změnu - dublinský systém nefunguje. [anonymizováno] nepovažují za řešení kvóty, ale apelují na evropskou solidaritu s přetíženými státy a na společný evropský postup ………k řešení přispívá pomoc jednotlivých lidí, spolků a charit. Nesouhlasíme s tím, aby byl příliv uprchlíků zneužíván k politickým účelům a šíření strachu, morální paniky a nejistoty ve společnosti. Oceňujeme a vážíme si racionálního přístupu politiků k migrační otázce založené na faktech, o který usilujeme i my. Žalobkyně se odvolává na stanovisko z 22. 10. 2015 s tím, že tvrdí a prokazuje, že vyjádření publikované na serveru [anonymizováno] pravda, sdílené a komentované žalovanou není jejím vyjádřením. Je všeobecně známo, že [ulice] [anonymizováno] strana se zabývá migrační politikou a vydala shora citované prohlášení. Žalovaná se bránila tím, že toto sdílené vyjádření koresponduje s politikou a názory [obec] [anonymizováno] strany a tudíž neměla pochybnosti o jeho autenticitě. Sdílela ho opakovaně, přičemž tvrdila, že proto, že si předchozí sdílení nepamatuje s tím, že na toto zřejmě žalobkyně nereagovala a reagovala teprve na sdílení 5.12.2019, neboť se jí to hodilo, vzhledem k tomu, že bylo před volbami. Žalovaná se nespokojila s pouhým sdílením příspěvku, tento i okomentovala …„ Vážení přátelé, tak toto je tedy silný argument“,, opatřila příspěvek fotografií žalobkyně a to bez jejího souhlasu. Pokud se týká Prohlášení na serveru [anonymizováno] pravda, nikdo neví, kdo je jeho autorem nicméně svědek [jméno] [příjmení], šéfredaktor projektu [webová adresa] potvrdil, že je zřejmé, že se jedná nadsázku a [anonymizováno] pravda má být recesistickým serverem, což lze zjistit snad proklikem, ale v případě sdílení příspěvku žalovanou se o této okolnosti nikdo z přátel nebo sledujících o tom nemohl přesvědčit a proto byl příspěvek považován za autentický a pravdivý. Projekt [webová adresa], se zabývá upozorňováním veřejnosti na dezinformace a na serveru byl dne 27. 8. 2018 zveřejněn článek, který právě upozorňoval na charakter vyjádření na stránce [anonymizováno] Pravda s tím, že se jedná o dezinformaci. Tento svědek též potvrdil, že na profilu žalované zaznamenal sdílení informace 3x s tím, že poprvé to bylo v červenci 2019, kdy žalovaná sdílela screenshot z [anonymizováno] pravdy. Žalobkyně opakovaně podávala trestní oznámení na neznámého pachatele, který měl být autorem vyjádření, které sdílela žalovaná. Tento příspěvek byl následně odstraněn. Žalovaná tvrdí, že ho odstranila sama, žalobkyně tvrdí a prokazuje, že byl odstraněn administrátorem k žádosti žalobkyně a [obec] [anonymizováno] strany. K jeho odstranění se podrobně vyjádřil i svědek [jméno] [příjmení] s tím, že komunikoval s administrátorem z Irska, kde má facebook velkou centrálu a potvrdil, že za smazáním příspěvku stál facebook a nikoliv žalovaná. Dle názoru soudu však není podstatné, kdy a kým byl příspěvek odstraněn, ale podstata tkví v tom, že byl žalovanou sdílen a komentován. Okolnosti týkající se počtu přátel a sledujících facebookového profilu žalované, stejně jako počet komentářů, lajků vyplynuly z předloženého počtu návštěv a sdílení a výpovědí svědků. Profil žalované na facebooku je velmi sledován, má velké množství přátel a tento příspěvek byl neustále sdílen a komentován. Pokud se žalovaná bránila, že příspěvek pouze sdílela a neměla povinnost si ověřit jeho pravdivost ze samotného příspěvku vyplývá, že v žalované měla jeho forma i obsah přinejmenším vzbudit pochybnost o jeho autentičnosti. Není pravdivá obrana žalované, že když se nejedná o novinový článek, nemusí ověřovat jeho pravdivost. Žalovaná není pouze běžnou uživatelkou sociální sítě Facebook ale uživatelkou velmi zkušenou a frekventovanou. Na svém profilu uveřejňuje své politické i jiné názory, má řadu obdivovatelů a přívrženců, což vyplývá z výpovědí svědků, kteří potvrdili, v jaké míře byl příspěvek jak sdílen, tak čten. Pokud se týká obrany žalované v tomto směru v souladu s Nálezem Ústavního soudu III. ÚS 3844/13 soud poukazuje na to, že v případě žalované je nutno zvažovat právě povahu jejího profilu na sociální síti, která je dle názoru s ohledem na její osobu, obsah i počet přátel a sledujících veřejná. Pokud se týká sdíleného sdělení, jako takového jedná se o skutkové tvrzení a žalovaná si měla pravdivost příspěvku, který sdílela opakovaně a navíc upravila ověřit. Žalobkyně se aktivně bránila mj. i tím, že 6. 12. 2019 zveřejnila na svém facebookovém profilu příspěvek v tomto znění:„ Prosím, pomozte mi se psaním těm lidem, kteří uvěřili účelově vymyšlené a šířené lži, ten příspěvek má za jediný den 360 sdílení, 549 lajků a šíří se to jako mor“. Ideální je psát soukromé zprávy těm lidem, co tomu uvěřili, děkuji moc, už na to nemám sama sílu. P.S: Ten stejný příspěvek, podobné profily totiž šíří už přes rok a mně pak chodí výhrůžky, psal o tom i deník N. P.S: [příjmení] na příspěvek v prvním komentáři jakož i na článek, který tu lež vyvrací a vysvětluje, mezi prvními ji sdílely stránky SPD. Dne 7. 12. 2019 žalovaná zveřejnila na svém facebookovém profilu následující příspěvek: vážení přátelé, stalo se již tradicí, že [anonymizováno] a jim podobní„ demokraté“ vypustí veřejně totální nesmysl a pak své výroky vydávají za hoax, protože neunesou reakci veřejnosti a kritiku jejich vlastní hlouposti. Toto je přesně tento případ.

95. Pokud se týká druhého tvrzeného neoprávněného zásahu do osobnostních práv žalobkyně, k tomu došlo tak, že dne 7. 12. 2019 zveřejnila žalobkyně na svém facebookovém profilu příspěvek s tím, že reprodukovala reakci žalované a poukázala i na okolnost že jeden z příjemců vyjádření, kterému uvěřil, reagoval tak“ že ho vyjádření tak rozlítilo, že kdyby měl v ruce samopal udělal by nevratnou věc“. Následně dne 8. 12. 2019 žalovaná zveřejnila na svém facebookovém profilu příspěvek reagující na příspěvek žalobkyně s tím, že tento evidentně buď nepochopila, nebo úmyslně překroutila, když výslovně uvedla:„ Vážení přátelé, paní poslankyně za [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] zveřejnila na svém FB profilu výhrůžku zabitím, směřovanou na mě. Toto by v našem právním státě asi měla řešit trestním oznámením„ paní [anonymizováno]“, která tento výrok podporuje, by ho měla vysvětlit. Nebo snad mohou [anonymizováno] podporovat vyvražďování nás oponentů jen proto, že se mohou zbaběle ukrývat za svou poslaneckou imunitu? Až tak daleko jsme došli“. Dále tam byl publikován příspěvek žalobkyně, jak vypadá reakce té, jež rozpoutala stovky sdílení hnusného hoaxu, i přes žádosti ho nestáhla. Opět musí na řadu policie, doposud bohužel nepomohla. Mimochodem s omluvou mi napsal jeden pán: že ho to, co [celé jméno žalované] šířila, tak rozlítilo, že kdyby měl po ruce samopal, udělal by nevratnou věc …., asi víte, kvůli jakým názorům před třemi lety zavraždili britskou poslankyni [příjmení]. Dále žalovaná zveřejnila na [webová adresa] internetové noviny [celé jméno žalované] Otevřený dopis místopředsedkyni [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] kde uvedla:“„ paní [celé jméno žalobkyně], reaguji na Váš zcela neoprávněný veřejný útok na moji osobu a informaci, kterou zmiňujete v souvislosti s článkem [webová adresa] [celé jméno žalobkyně]), který měl obsahovat vaši citaci a který jsem následně prohlásila za hoax. Tato informace je stará minimálně půl roku a sdílely jí tisíce lidí. Nejsem autorem tohoto článku a zdaleka ne první, kdo vaši citaci na FB sdílel. O vás [anonymizováno] je známo, že kdykoli veřejně prohlásíte totální hloupost, což je vaším koloritem, následně se ohrazujete a vaše prohlášení dementujete s tím, že se jedná o hoax. Tento termín používá vaše strana vzhledem k nulové kompetenci a neschopnosti reálně přemýšlet dnes a denně. Na mém profilu již dávno není vaše vyjádření k dispozici, nicméně vzhledem k vysoké sledovanosti mého profilu na FB jste celou tuto kauzu hodila na mě, abyste získala publicitu a veřejný prostor pro vyvolávání nenávisti, potřebujete si hrát na oběť. [příjmení] hysterie je pochopitelná, stejně jako vulgární útoky a výhrůžky vašich stoupenců na moji osobu, které mě na váš popud napadají způsobem a praktikami tolik typickými pro vaši stranu. [příjmení] stoupenci se neštítí ničeho, včetně vytváření vulgárních videí a fotografií, které vydávají za moje, vytváření falešných účtů na sociálních sítích pod mým jménem za účelem veřejné dehonestace mojí osoby. Takto se snažíte nepohodlné osoby poškodit, to opravdu nemáte na víc? Trochu slaboduché, nicméně nepřekvapující. Taky jsem stejně jako vy matka a musím konstatovat, že je mi z vaší strany zle. Je mi zle z vašich útočných praktik, udavačství, je mi zle z toho, jak podporujete úchyly a muslimské vrahy, které v součinnosti s neziskovými organizacemi taháte do naší, kdysi relativně bezpečné země. Je mi zle z toho, jaké prostředí vaše strana vytváří pro naše děti, které většina slušných lidí v naší zemi vychovává k tradičním hodnotám, nikoli k těm„ evropským“, jaké propagujete vy – [anonymizováno] a pornoherec [jméno] [příjmení], údajně spolupracující s [příjmení] a ještě hloupě, kdy se vždy sám díky neschopnosti mlčet propálí. Jako žena a matka vámi a vaší stranou nanejvýš pohrdám a považuji vás za zločineckou organizaci. Nedokážete být jednotní ani jako strana, veřejně řešíte vaše vnitrostranické spory o koryta a prostřednictvím vašeho totálně hloupého primátora Hřiba likvidujete [anonymizováno] vztahy nejen s Čínou a Ruskem, což má za následek miliardové ztráty, za které nesete vy a [anonymizováno] přímou zodpovědnost. Vždy jsem si myslela, že největší lidský odpad v politice je TOP 09, ČSSD, KDU-ČSL a ODS, ale vy jste všechny tyto nelidské zrůdy svými činy dalece překonali a to v rekordním čase. Před vámi musí ochránit naše tradiční rodiny, které tak rádi zatracujete výměnou za úchylácké páry, které by děti jen prznily. Před vámi musíme ochránit naši vlast a doufat, že za své zločiny jednou ponese vaše neofašistická strana veřejně podporující terorismus plnou zodpovědnost, [celé jméno žalované]“. Profil [celé jméno žalované] – žije v [obec], profese obchodní ředitelka, krátce působila v ČSSD, v komunálních volbách v roce 2014 kandidovala na primátorku [obec] a starostku [obec], aktivně se účastní politického života, follow me on Twitter a Facebook. Z [webová adresa] Internetové noviny dne 8. 6. 2020 vyplynulo, že je tam publikována fotografie žalované s popiskem [anonymizováno] žalují [celé jméno žalované] o půl milionu za sdílení článku na Facebooku a vydírají ji vyhrůžkami, že nesmí tuto informaci zveřejnit. Dále tento otevřený dopis žalovaná sdílela na svém facebookovém profilu 2. 1. 2020 a 20.1.2020. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná ve sdílení otevřeného dopisu a útocích na žalobkyni stále pokračuje.

96. V případě příspěvku ze serveru [anonymizováno] pravda sdíleném na facebookovém profilu žalované opatřeném komentářem a fotografií žalobkyně soud dospěl k závěru, že tímto jednáním žalované došlo k neoprávněnému a zvlášť závažnému zásahu do osobnostních práv žalobkyně. Sdílená informace, která je skutkovým tvrzením byla nepravdivá, objektivně způsobilá zasáhnou do osobnostních práv žalobkyně. Toto byl ještě umocněno tím, že byla žalovanou ještě komentována a u sdíleného příspěvku byla připojena fotografie žalobkyně a to bez jejího výslovného souhlasu, v rozporu s ust. § 85, odst.1 o.s.ř. Z výpovědi žalobkyně se níž korespondovaly i výpovědi svědků vyplynulo, že dopad uvedeného jednání žalované, tedy nepravdivého skutkového tvrzení na žalobkyni byl značný a to jak v rovině osobní, kdy měla strach o svou bezpečnost a bezpečnost své rodiny, zvláště dětí, tak i dopad v rovině profesní, kdy bylo potvrzeno, že se velmi obtížně mohla soustředit na svou práci. Toto potvrdila e své výpovědi žalobkyně i slyšení svědci. Pravdou je však, že nikdo z jejího okolí sdílené informaci v podstatě nevěřil. Prokazatelně však věřila veřejnost, což vyplynulo i z emailové korespondence určené žalobkyni i z komentářů na Facebooku. Příspěvky z emailu i Facebooku bylo prokázáno, že žalobkyně byla vystavena velmi hrubým a nechutným urážkám, vulgarizmům, přičemž, jak bylo již řečeno, sama nikdy nezavdala pochybnosti o své osobě, životě, či práci, kdy se těší všeobecně velmi dobré pověsti. Neoprávněný zásah žalované tak odůvodňuje přiznání jak morální, tak finanční satisfakce, stejně tak uložení zákazu zveřejňování fotografie žalobkyně, jak uvedeno v petitu rozsudku. Žalovaná je stejně jako žalobkyně osobou veřejného zájmu, je aktivistkou, která se podílí na veřejném životě, má na Facebooku velké množství přátel a jako osoba veřejného zájmu, pokud chtěla příspěvek sdílet, a to opakovaně, si měla jeho pravost ověřit už za situace, žalobkyně opakovaně žalovanou upozornila, že není jeho autorkou a není pravdivý. Bylo již uvedeno, že Profil žalované soukromý není. Z výpovědi svědků vyplynulo, že příspěvek na facebookovém profilu žalované měl tak [číslo] 000 sdílení a tudíž mohlo ho vidět 1 000 000 i více uživatelů. Toto číslo nelze přesně doložit a slyšení svědci proto vycházeli ze srovnatelných příspěvků a dovozovali z dalších parametrů možnost počtu zhlédnutí. Z výpovědi svědků lze dovodit, že příspěvky, které apelují na hněv, které apelují na úzkost, tak lidé mají vyšší tendenci sdílet. V tom jsou sociální sítě obecně dost nebezpečné zvláště způsob, jakým funguje algoritmus, který spočívá v tom, že příspěvky, na které lidé reagují, se tak ukazují více lidem. V tom spočívá byznys model Facebooku a Twitteru. Lidé reagují častěji na právě ty příspěvky, které v nich vyvolávají hněv a vztek, což byl právě příspěvek sdílený žalovanou. [ulice] část populace má negativní postoj k migraci, nemají např. dost prostředků na získání vlastního bydlení a finanční problémy v souvislosti s bydlením vůbec. Je proto jasné, že pokud je uvedeno… že někdo chce přidělovat startovní byty migrantům je reakce právě taková, jaká byla sdíleným příspěvkem vyvolána. Jednoznačně negativní. Pokud se týká příspěvku samotného na facebookovém profilu žalované, z toho vyplynulo, že byl komentován v mnoha případech velmi vulgárním, agresivním a negativním způsobem. Toto koresponduje i s tvrzením žalobkyně a dalšími důkazy, že žalobkyně byla opakovaně v souvislosti s uvedeným příspěvkem vulgárně napadána.

97. Pokud se týká výše přiznané satisfakce tato bude odůvodněna dále.

98. Ke stejnému závěru soud dospěl i v případě„ Otevřeného dopis“ žalované zveřejněném na serveru Rukojmí cz., a na profilu žalované. Pokud se žalovaná bránila tvrzením, že tento byl pouze reakcí a kritikou jednání žalobkyně s tímto soud v žádném případě nesouhlasí, neboť obsah otevřeného dopisu žalobkyni výrazně přesahuje jak formou, tak použitými výrazovými prostředky rámec přiměřené kritiky a je reakcí nepřiměřenou již proto, že žalobkyně zabitím, jak tvrdí žalovaná jí nikdy nevyhrožovala. Zmínila pouze příspěvek, jednoho z příjemců smyšleného vyjádření, který žalovaná překroutila. Tvrzení uvedené v otevřeném dopise o výhružce zabitím je nepravdivé.„ Otevřený dopis“ směřoval částečně k [obec] [anonymizováno] straně, kde ji kritizoval, nicméně dopis byl adresován žalobkyni a soud jej proto takto posuzoval. Z uvedeného tedy vyplývá, že i v případě příspěvku„ Otevřený dopis“ na Rukojmí cz je namístě přistoupit k přiznání přiměřené satisfakce.

99. Žalobkyně v žalobě poukazovala a tvrdila, že žalobkyně je kontroverzní osobou a poukazoval na její činnost a dezinformační aktivitu. Tyto okolnosti ve vztahu k žalované soud podrobně nezkoumal, neboť z jeho pohledu tato okolnost nemá podstatný vliv na výsledek sporu. V demokratické společnosti má každý právo svobodně vyslovit svůj politický i jiný názor a to činí žalovaná i žalobkyně. Jde však i o formu, jakou jsou názory prezentovány. Tato skutečnost však vyplynula i z výpovědi samotné žalované, žalobkyně i svědků a z těchto zjištění vyplynulo, že je pravdou, že žalovaná je aktivní na dezinformačních serverech a její antipatie ke všem politickým stranám vyplývají i z její výpovědi, s tím že se zaměřuje mj. na migrační politiku, ke které má velmi negativní vztah tak, jak je prezentována Českou [anonymizováno] stranou reprezentovanou žalobkyní. Je proto pochopitelné, že se jejími sdílenými informace zabývaly stejně laděné osoby, kterých je v dnešní době poměrně mnoho. Příspěvek byl sdílen i SPD. Na žádost žalobkyně reagoval i MUDr. [jméno] [příjmení], představitel Rady [anonymizováno] obrany, a údajně správce stránky Rukojmí cz s tím, že jsou ochotni„ Otevřený dopis“ žalované odstranit, pokud žalobkyně veřejně dementuje názor, a veřejně odmítne migraci jako takovou. Z uvedeného vyplývá, že informaci žalované určité osoby věřili a to právě ty, kteří mají s migrací a migranty obecně problém. Z reakce MUDr. Obrtela též vyplynulo, že na serveru [webová adresa] má žalobkyně možnost své příspěvky zveřejňovat a s nimi nadále zřejmě disponovat. Společnost se samozřejmě dělí na příznivce a odpůrce migrace a migrantů a každý má právo svobodně vyslovit svůj názor na tuto problematiku. Názory žalované jsou v určitém směru velmi radikální což vyplynulo i z z článku týdeníku Respekt – Politika Kontext ze dne 9.2. 2020 …kdo chce zničit [anonymizováno], kde je charakterizována autorem článku osoba žalované a její jednání ve vztahu k žalobkyni i obecně ….Na svůj Facebook si jej pověsila (příspěvek, který j předmětem sporu) představitelka extremistické [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalované], kterou na sociálních sítích sleduje 9 a půl tisíce lidí. [příjmení] z nich ji bere jako člověka, kterému lze důvěřovat, a automaticky kopírují to, co zveřejní.„ Jak chcete hledat na Facebooku pravdu, ať si lidé vytvoří názor sami“ odpovídá [celé jméno žalované] na otázku, proč šířila vědomou lež. Ve veřejném prostoru se pohybuje několik let, do širšího povědomí se zapsala snahou řídit v [obec] pobočku samozvané proruské Doněcké republiky, kterou soud zrušil jako nelegální. Společně s dalšími [anonymizováno] se nechává fotit ve vojenských uniformách a prohlašuje, že chce Česko bránit před utečenci. Například na ruské sociální síti w-kontakte zmapoval web [webová adresa] přímo vyzývá k otevřenému násilí„ negři na kulku“,„ IQ negrů je už pod úrovní primátů a měl by dál makat na plantážích s bavlnou a držet hubu a krok“, píše se zde a na adresu úřadující papeže dodává, že„ tento satan vyzývá svět, aby všechno zlo nákazy AIDS, parazity, viry, znásilňování dětí a žen, vyvražďování byly odměněny láskou a dobrotou“. Tato moje dobrota má …….. hřímá [celé jméno žalované] ve statusu na podzim 2017. Když vloni v zimě [celé jméno žalované] zde uveřejnila vymyšlenou citaci„ k [příjmení] první den jezdilo 360 lidí a dalších 549 jí lajkovalo“. Na českém Facebooku jde o relativně vysoké číslo,„ šíří se to jako mor“.

100. Pokud se týká dalších požadavků žaloby, Vzhledem k tomu, že příspěvek byl již odstraněn, žalobkyně požadovala, aby se žalovaná zdržela uveřejňování informací, že žalobkyně zastává názor, že by Česká republika mohla přijmout desítky tisíc uprchlíků a věnovat jim startovní byty. Tento požadavek žalobkyně je odůvodněný, není však již odůvodněn požadavek, pokud žalobkyně se domáhá satisfakce, aby se žalovaná zdržela zveřejňování informací o tom, že [ulice] [anonymizováno] strana anebo její představitelé zastávají názor, že Česká republika by mohla přijmout desítky tisíc uprchlíků a věnovat jim startovní byty. Jedná se o žalobu na ochranu osobnosti žalobkyně a tudíž tento požadavek je naprosto nedůvodný.

101. Důvodná je naopak žádost žalobkyně, aby žalovaná se zdržela uveřejňování její podobizny v souvislosti s problematikou migrace s výjimkou případu, kdy na uveřejnění bude dán veřejný zájem. Žalovaná není oprávněna v souladu s ust. § 85, odst.1 o.z uveřejňovat podobiznu žalobkyně bez jejího souhlasu 102. Pokud žalobkyně se po žalované domáhala odstranění jí zveřejňovaných informací, specifikovaných v žalobním petitu tento požadavek je důvodný, neboť zveřejňované informace jsou nepravdivé a objektivně způsobilé zasáhnout do osobnostních práv žalobkyně a pokud by odstraněny nebyly, neoprávněný zásah do osobnostních práv žalobkyně by nadále pokračoval.

103. Pokud žalobkyně však požaduje, aby se žalovaná zdržela uveřejňování informací, v tomto směru soud tento požadavek zamítl, neboť nelze uložit rozsudkem žalované, aby se v budoucnu k osobě žalobkyně nevyjadřovala a nepublikovala své názory ve vztahu žalobkyni a navíc požadavek žalobkyně je v tomto směru nekonkrétní.

104. Oba příspěvky žalované jsou nepravdivé a objektivně způsobilé zasáhnout do jejích osobnostních práv, tudíž tedy je na místě žalobě vyhovět. Morální satisfakce ve formě zdržení se publikování dalších příspěvků omluvy žalobkyně nepostačuje, neboť soud má za to, že v tomto případě se jedná o zvlášť závažný zásah do osobnostních práv žalobkyně. Pokud tedy žalobkyně požadovala finanční satisfakci, soud poukazuje na to, že měla tvrdit a prokázat požadavek na přiznání finanční satisfakce v požadované výši 550 000 Kč. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno v tom směru, že by bylo namístě jí přiznat finanční satisfakci v této výši. Soud proto zvolil objektivní hledisko, kdy dle názoru soudu morální satisfakce nepostačuje, přiznal žalobkyni satisfakci ve výši 50 000 Kč, a to za sdílení smyšleného příspěvku na facebookovém profilu žalované.

105. V případě Otevřeného dopisu na Rukojmí cz postačuje shora uvedená omluva, která je přiměřená.

106. Při stanovení výše finanční satisfakce soud přihlédl k okolnosti, že žalobkyně je politička Parlamentní strany, dobrovolně vstoupila do veřejného prostoru, je osobou veřejně činnou, musí snést větší míru kritiky a musí být připravena snést i negativní výroky a útoky svého okolí. [obec] ochrany její osobnosti jsou mělčí, než u běžných lidí. Soud přihlédl i k tomu, že žalobkyně se sama formou žádosti aktivně bránila i tím, že 6. 12. 2019 zveřejnila na svém facebookovém profilu příspěvek, kde žádala o pomoc a tímto si zjednala částečnou satisfakci, neboť okolí prokazatelně reagovalo. Soud ještě na okraj podotýká, že v žalobních tvrzeních i ve své výpovědi žalobkyně směšovala reakci okolí na ni, jako fyzickou osobu a na Českou [anonymizováno] stranu. Z toho důvodu k některým okolnostem tvrzeným v její výpovědi nemohl soud přihlédnout, neboť se netýkaly výlučně žalobkyně (například výpověď žalobkyně že v diskusích pod posty, byla řadu nadávek a pohrůžek o tom, že [anonymizováno] mají viset na ráhně jako mrtvý [anonymizováno], dobrý [anonymizováno]) Soud dále přihlédl k osobě žalované s tím, že je osobou veřejného zájmu, která je určitou skupinou lidí obdivována, sledována. Působí převážně na sociálních sítích, což je fenomén dnešní doby, jak v pozitivním, tak i negativním smyslu. Její názory si berou za své a věří jim, tudíž i v tomto případě sdílené informaci žalované řad lidí uvěřila, nicméně nelze zjistit jejich počet.

107. Z uvedených důvodů soud rozhodl, jak ve výroku rozsudku shora uvedeno. Pokud žalobkyně požadovala dalších 500 000 Kč soud žalobu zamítl.

108. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představují náklady za zastoupení advokátem a částečně přiznal i částku za účelně vynaložené náklady. Celková výše nákladů řízení činí částku 78.492 Kč v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen jako„ AT“) a § 137 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen jako„ OSŘ). Součástí nákladů řízení je 12 úkonů právní služby a to 1. převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb - § 11 odst. 1 písm. a) AT; 2. výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé – Předžalobní výzva ze dne 20. 5. 2020 - § 11 odst. 1 písm. d) AT; 3. písemné podání nebo návrh ve věci samé – Žaloba ze dne 8. 6. 2020 - § 11 odst. 1 písm. d) AT; 4. asistence právního zástupce žalobkyně u sepsání notářského zápisu sp. zn. NZ 104/ 2020 ze dne 9. 6. 2020 - § 11 odst. 1 písm. h) AT ve spojení s § 11 odst. 3 AT; 5. písemné podání nebo návrh ve věci samé – Replika žalobkyně ze dne 11. 3. 2021 - § 11 odst. 1 písm. d) AT; 6. účast na jednání u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 17. 3. 2021 - § 11 odst. 1 písm. g) AT; 7. písemné podání nebo návrh ve věci samé -Vyjádření žalobkyně ze dne 5. 5. 2021 - § 11 odst. 1 písm. d) AT; 8. písemné podání nebo návrh ve věci samé – Vyjádření žalobkyně ze dne 25. 5. 2021 - § 11 odst. 1 písm. d) AT; 9. účast na jednání u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 26. 5. 2021 - § 11 odst. 1 písm. g) AT; 10. písemné podání nebo návrh ve věci samé – Vyjádření žalobkyně ze dne 7. 6. 2021 - § 11 odst. 1 písm. d) AT 109. 11. písemné podání nebo návrh ve věci samé – Vyjádření žalobkyně ze dne 4. 4. 2022 - § 11 odst. 1 písm. d) AT; 12. účast na jednání u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 6. 4. 2022 - § 11 odst. 1 písm. g) AT Tyto úkony mají tarifní hodnotu 50 000 Kč (§ 9 odst. 4 písm. a) AT), tedy 3 100 Kč/úkon bez 21 % DPH (§ 7 AT). V případě úkonů č. 4 a 7 je namístě odměnu zvýšit na trojnásobek z důvodu značné časové náročnosti. Celková výše nákladů za všechny úkony právní služby tudíž činí částku 60 016 Kč včetně 21 % DPH. Náhrada hotových výdajů činí částku 300 Kč bez 21 % DPH za jeden úkon právní služby (§ 13 odst. 4 AT), tedy celkem 4 356 Kč včetně 21 % DPH. Náklady řízení dále tvoří částka 2 000 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku Žalobkyně účtovala dále i náklady důkazů, které žalobkyni vznikly. Těmi jsou náklady na sepsání notářského zápisu sp. zn. NZ 104/ 2020 ze dne 9. 6. 2020, pořízeného JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem [adresa], a notářského zápisu sp. zn. NZ 166/ 2020 ze dne 25. 8. 2020, pořízeného JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem [adresa], Náklady na pořízení obou notářských zápisů, jež musela žalobkyně vynaložit, činily částku 12 100 Kč včetně 21 % DPH (viz notářský tarif, položka B, odst. 1 písm. a) – 2 x 5 000 Kč + 21 % DPH). Tyto náklady ve výši soud žalobkyni přiznal 110. Naopak soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s pořízením odborných vyjádření,, a to: - odborného vyjádření ze dne 9. 4. 2021 zpracovaného Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., ředitelem [anonymizováno 8 slov], doc. Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., zástupcem ředitele [anonymizováno 8 slov], a Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., lingvistou odborného stanoviska ze dne 16. 4. 2021 zpracovaného PhDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., výzkumným pracovníkem Ústavu pro studium totalitních režimů ve výši 10 000 Kč neboť z odůvodnění rozsudku vyplývá, že se nejednalo o účelně vynaložené náklady. Soud tyto důkazy považoval za nadbytečné.

Poučení