31 C 97/2023 - 221

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Skálovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/1] zastoupený advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 0/0] proti žalovaným: 1. [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0]

2. Mgr. [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] zastoupená advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] 3. [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 3/0] [Adresa zainteresované osoby 3/0] o určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že nemovitosti pozemek parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 67 m, jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [hodnota], ostatní plocha o výměře [Anonymizováno], obě nemovitosti zapsané na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], vedené u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], jsou ve společném vlastnictví manželů [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0], a [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované č. [hodnota] na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalované č. [hodnota], a to do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve vztahu žalobce k žalovaným č. [hodnota] a 3 nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou podanou dne [datum] domáhal určení, že nemovitosti, pozemek parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno][Anonymizováno] jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] pozemek parc. č. [hodnota], ostatní plocha o výměře [Anonymizováno], obě nemovitosti zapsané na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], vedené u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „nemovitosti“) jsou ve společném vlastnictví manželů [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0], a [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0]. Tvrdil, že žalobce a žalovaná č. [hodnota] jsou manželé od [datum] a nemají žádnou úpravu zákonného majetkového režimu manželů. Žalovaná č. [hodnota] je bývalou manželkou žalovaného č. [hodnota], syna žalobce. Dne [datum] nabyla žalovaná č. [hodnota] předmětné nemovitosti kupní smlouvou, k nákupu nemovitosti užila společné finanční prostředky manželů / žalobce a žalované č. 1/, tj. finanční prostředky náležející do společného jmění manželů. Vkladem vlastnického práva k předmětné nemovitosti, k návrhu [Jméno zainteresované osoby 1/0], žalované č. [hodnota], k zápisu nabývacího titulu - kupní smlouvy, nabyla vlastnictví pouze žalovaná č. [hodnota], jako kupující. Žalobce tvrdil, že žije dlouhodobě mimo [Anonymizováno], bydlí na [Anonymizováno], jeho manželka jako žalovaná č. [hodnota] žije v Praze. Na podzim roku 2021 žalovaný č. [hodnota] řešil bydlení pro svou rodinu. Nejprve žalovaný č. [hodnota] spolu se žalovanou č. [hodnota] projevili zájem žít v nemovitosti na Moravě / vlastnicky náležející rodičům žalovaného č. [hodnota], tj. žalobci a žalované č. 1/. Tuto nemovitost však obývá a zdržuje se v ní žalobce, který vyslovil nesouhlas s přechodem vlastnictví této nemovitosti na syna. K vyřešení bytové potřeby žalovaného č. [hodnota] se žalobce a žalovaná č. [hodnota] dohodli, že žalovanému č. [hodnota] darují byt /v [adresa] - [Anonymizováno]/, v jejich společném jmění manželů. O darování předmětných nemovitostí, situovaných v k. ú. [adresa], žalovaným č. [hodnota] a 3 žalobce nevěděl a souhlas s darováním nedal. Žalobce se dostavil do Prahy k předem sjednanému podpisu darovací smlouvy, jejímž předmětem bylo darování bytu v [Anonymizováno]. Smlouva darovací se uzavírala v bytě, který užívá žalovaná č. [hodnota] a následně žalobce ověřoval podpisy na smlouvě na poště, když žalobce se o proces uzavírání smlouvy příliš nezajímal. V roce 2023 se teprve dozvěděl / z pohlednice od jeho dcery /, že smlouvou ze dne [datum] žalovaná č. [hodnota] jako dárce obdarovala žalovanou č. [hodnota] a žalovaného č. [hodnota]. darem : nemovitostí v [adresa] – [Anonymizováno]. Žalobce proto vyslovil s darováním nemovitostí v k. ú. [adresa] zásadní nesouhlas a všechny žalované vyzval k nápravě stavu. Žalobce nedal souhlas s darovací smlouvu předem, ani následně, jedná se tak o neplatné právní jednání. Žalovaná č. [hodnota] v prosinci 2021 opustila spolu se nezl. dítětem společnou domácnost, vedenou se žalovaným č. [hodnota], tj. záhy po podpisu darovací smlouvy. Naléhavý právní zájem na určení, že nemovitost v k. ú. [adresa] je součástí společného jmění manželů [jméno FO] a [Jméno zainteresované osoby 1/0], žalobce dovozoval ze skutečnosti, že před uzavřením darovací smlouvy na předmětnou nemovitost mezi žalovanou č. [hodnota] jako dárkyní a žalovanými č. [hodnota], 3 jako obdarovanými, nebyl v katastru nemovitostí zapsán jako spoluvlastník předmětné nemovitosti, která náležela do SJM.

2. Žalovaná č. [hodnota] navrhla žalobě vyhovět. Tvrdila, že předmětnou nemovitost zakoupila ze společných finančních prostředků náležejících do SJM se žalobcem, manželé v té době již žili odděleně, každý v jiné spoluvlastněné nemovitosti. Žalovaná č. [hodnota] potvrdila, že žalobce se o uzavřené darovací smlouvě, tj. o darování nemovitostí v k. ú. [adresa] dozvěděl až později, náhodně a nesouhlasil s právním jednáním žalované č. [hodnota]. Žalovaná tvrdila, že si je vědoma zákonného předpokladu jejího platného právního jednání, tj. obdarování žalovaných č. [hodnota] a 3 s tím, že souhlas žalobce je dle zákona nutný s ohledem na dosud nezaniklé SJM. Žalobce nebyl zapsán v katastru nemovitostí jako spoluvlastník předmětné nemovitosti, neboť v době její koupě trvale již pobýval mimo [Anonymizováno], jeho zdravotní stav neumožňoval jeho přímou účast při právním jednání o koupi nemovitosti a nad to uvedla, že prodávající s prodejem spěchal. O koupi a zaplacení kupní ceny se následně dozvěděl, neboť společným finančním úsporám a majetku manželů věnuje stále pozornost. Žalovaná č. [hodnota] žádným způsobem nevyrozuměla žalobce o záměru darovat nemovitost žalovaným č. [hodnota] a 3 ani o uzavřené darovací smlouvě na předmětné nemovitosti. V té době měla za to, že souhlasu manžela, tj. žalobce, pokud není veden v katastru nemovitostí jako spoluvlastník, není potřeba, zejména zmínila obavy, že by žalobce s darováním nesouhlasil a darování by bránil. Žalobce se tak neúčastnil žádných jednání mezi žalovanými o darování nemovitostí v k. ú. [adresa], vyloučila i jeho přítomnost při podpisu darovací smlouvy i při aktu ověřování pravosti podpisů na smlouvě.

3. Žalovaná č. [hodnota] navrhovala žalobu zamítnout v celém rozsahu, nárok žalobce neuznala a označila jej za vykonstruovaný. Namítala, že tvrzení žalobce o společném soužití se žalovanou č. [hodnota], kdy tvrdí, že manželé žijí již několik let odděleně, nežijí jako manželé a o darování nemovitosti v k. ú. [adresa] nevěděl ničeho, že se o darování dozvěděl až z pohlednice jeho dcery je absurdní, vykonstruované a účelové tvrzení, které sleduje jediný účel, a to podporu manželky žalobce, žalované č. [hodnota], v jejím dalším soudním řízení proti žalovaným č. [hodnota] a 3. Žalovaná č. [hodnota] zahájila u zdejšího soudu řízení o vrácení daru pro nevděk, vedené zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]. V tomto řízení založeném na tvrzení žalované č. [hodnota] zcela rozdílném od projednávané věci, kdy žalovaná č. [hodnota] v postavení žalobkyně, požaduje na základě platné darovací smlouvy vrácení daru pro nevděk, a to z toho důvodu, že mezi žalovanými č. [hodnota] a 3 došlo v mezidobí k rozvratu manželství z důvodu nepřípustného chování žalovaného č. [hodnota] vůči žalované č. [hodnota] a jejich nezletilému dítěti. Rodina žalobce je na žalované č. [hodnota] materiálně závislá, proto je s ní plně loajální a jedná dle jejího uvážení a vlivu. Skutečností zůstává, že žalobce je s rodinou, tj. se žalovanou č. [hodnota], jeho synem /žalovaným č. 3/ i s jeho zl. dcerou v každodenním kontaktu, je plně informován o jednání žalované č. [hodnota] i nastalých konfliktech v rodině, proto byl nepochybně i o darování předmětných nemovitostí zpraven. Žalovaná č. [hodnota] uplatňuje invazivní kontrolu nad celou rodinou, což se u žalované č. [hodnota] nesetkalo s přijetím. Žalobce byl uzavření darovací smlouvy, jejímž předmětem bylo darování nemovitosti v k. ú. [Anonymizováno] osobně přítomen. Dne [datum] odeslala žalovaná č. [hodnota] žalovanému č. [hodnota] emailem návrhy darovacích smluv ve vztahu k nemovitostem v k. ú. [Anonymizováno] a v k. ú. [Anonymizováno], návrhy darovacích smluv připravovala žalovaná č. [hodnota] tak, aby byly v souladu se zápisem nemovitostí v katastru nemovitostí. Účastníci řízení se sešli v bytě žalované č. [hodnota], kde smlouvy společně vytiskli, online vyplnili návrhy na vklad do katastru nemovitostí, u čehož byl žalobce fyzicky přítomen. Následně ověřili pravost jejich podpisů na smlouvách na Czech pointu na poště. Hlavním motivem projednávané věci je záměr žalované č. [hodnota] odejmout žalované č. [hodnota] vlastnické právo k nemovitosti v k. ú. [adresa] z důvodu neúnosných konfliktů se znaky trestných činů žalovaného č. [hodnota] vůči žalované č. [hodnota] a jejich nezl. dítěti, které vedly žalovanou č. [hodnota] k opuštění společné domácnosti se žalovaným č. [hodnota] a dalším právním krokům před orgány činnými v trestním řízení. Namítala, že nárok uplatněný žalobcem v projednávané věci je zjevným zneužitím práva, toliko formalistických požadavků na písemný souhlas druhého manžela s převodem majetku, bez ohledu na materiální pravdu a nemůže před soudem obstát. Předmětný majetek původně získala, spravovala a udržovala žalovaná č. [hodnota], která jej následně i darovala, a to za účasti i fyzické přítomnosti žalobce.

4. Žalovaný č. [hodnota] ve shodě se žalovanou č. [hodnota] a žalobcem navrhl žalobě vyhovět v celém rozsahu. Tvrdil, že žalovaná č. [hodnota] je stále jeho manželkou, manželství uzavřeli dne [datum], dne [datum] žalovaná č. [hodnota] opustila jejich společnou domácnost vedenou v bytě [adresa], který byl rovněž součástí daru jeho rodičů, tj. žalobce a žalované č. [hodnota]. Pokud se týká nemovitostí v k. ú. [adresa], ty mu byly přislíbeny jeho rodiči, po uzavření manželství se žalovanou č. [hodnota], jejíž přání bylo bydlet mimo centrum [Anonymizováno] v domě, se žalovaná č. [hodnota] rozhodla obdarovat žalované č. [hodnota] a 3 předmětnou nemovitostí. Žalovaný č. [hodnota] tvrdil, že měl v době darování za to, že nemovitost náleží do výlučného vlastnictví žalované č. [hodnota], jeho matky, proto přijal dar od ní na základě písemné darovací smlouvy s úředně ověřenými podpisy. Žalovaný č. [hodnota] tvrdil, že se žalobcem o samotném darování nemovitosti nejednal, jeho souhlas s ohledem na shora uvedené nevyžadoval. Žalovaný č. [hodnota] namítal, že neměl časový prostor smlouvy prostudovat a vyhodnotit, návrhy smluv obdržel od žalované č. [hodnota] den před jejich podpisem. Tvrdil, že žalobce při podpisu předmětné darovací smlouvy nebyl přítomen, po splnění ověření pravosti podpisu na darovací smlouvě druhé / ohledně bytu v [adresa]/ tento opustil místnost CZECH Pointu na poště a ověřování podpisu na další listině – darovací smlouvě ohledně nemovitostí v [adresa], se již nezúčastnil.

5. Podle ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat jen tehdy, pokud je na určení naléhavý právní zájem.

6. S ohledem na citované zákonné ustanovení se soud nejprve zabýval zjištěním, zda požadované určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem v k. ú. [adresa], je podepřeno existencí naléhavého právního zájmu žalobce k takovému určení.

7. Při nedostatku naléhavého právního zájmu soud nezkoumá ostatní věcné aspekty žaloby a žalobu zamítne (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1121/2011).

8. V projednávané věci soud provedl dokazování ke zjištění naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení, z něhož zjistil, že žalobce a žalovaná č. [hodnota] jsou manželé, manželství uzavřeli dne [datum] (prokázáno oddacím listem na č. l. 4). Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná č. [hodnota] jako kupující a [jméno FO] jako prodávající, uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byly nemovitosti pozemek parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m, jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č. ev. [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [hodnota], ostatní plocha o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m, obě nemovitosti zapsané na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], vedené u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa]. Žalovaná č. [hodnota] nemovitosti koupila a převedla do jejího vlastnictví (prokázáno kupní smlouvou na č. l. 5). Návrhem na vklad žalované č. [hodnota] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná č. [hodnota] na základě kupní smlouvy navrhla vložit její vlastnické právo k nemovitosti do katastru nemovitostí (prokázáno návrhem na vklad na č. l. 6). Z darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou č. [hodnota] jako dárkyní a žalovanými č. [hodnota] a č. [hodnota] jako obdarovanými, byly nemovitosti - pozemek parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] m, jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č. ev. [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [hodnota], ostatní plocha o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m, obě nemovitosti zapsané na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], vedené u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], darovány do společného jmění manželů žalovaných č. [hodnota] a č. [hodnota] a jejich spoluvlastnické právo k předmětné nemovitosti bylo vloženo do katastru nemovitostí (prokázáno darovací smlouvou na č. l. 8). K datu [datum] byli žalovaní č. [hodnota] a 3 zapsáni v katastru nemovitostí jako spoluvlastníci /SJM/ předmětných nemovitostí (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí na č. l. 9).

9. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, pro své rozhodnutí si opatřil dostatek skutkových zjištění na nichž založil právní hodnocení projednávané věci.

10. Soud v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR, od níž neměl důvodu se odchýlit, dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem žalobce na určení, že nemovitosti náleží do společného jmění manželů [jméno FO] a [Jméno zainteresované osoby 1/0], není dán. Soud konstantně vychází z názoru, že vlastník nemovitosti (resp. ten, kdo vlastnictví tvrdí), u níž je v katastru nemovitostí veden jako vlastník někdo jiný, má (ve vztahu k této osobě) nepochybně naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k ní (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 22 Cdo 646/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 22 Cdo 1875/2002, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 620/2008, a mnohé další). Taková žaloba přitom nepostrádá preventivní charakter, jak Nejvyšší soud vysvětlil např. v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. 2 Odon 86/97, uveřejněném pod číslem 58/98 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, se uvádí: "Naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým; žaloba domáhající se určení podle ustanovení § 80 písm. c) OSŘ nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat o splnění povinnosti podle ustanovení § 80 písm. b/ OSŘ (srov. např. rozsudek uveřejněný pod č. 17/1972 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). I v případě, kdy lze žalovat o splnění povinnosti, může být naléhavý právní zájem na určení dán tehdy, jestliže se tím vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy mezi účastníky a předejde se tak případným dalším žalobám o plnění nebo jestliže žaloba o splnění povinnosti neřeší nebo nemůže řešit celý obsah nebo dosah sporného právního vztahu nebo práva. Domáhá-li se žalobce určení, že je vlastníkem nemovitosti, u níž je v katastru nemovitostí veden jako vlastník někdo jiný, má (ve vztahu k této osobě) nepochybně naléhavý právní zájem na požadovaném určení. S přihlédnutím k významu zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí (výpis z katastru nemovitostí slouží jako průkaz vlastnického práva) a k jeho právním účinkům (srov. např. § 11 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů) je odůvodněn závěr, že právní postavení žalobce je za této situace nejisté a že bez požadovaného určení by jeho právo mohlo být i ohroženo. Protože soudní rozhodnutí o určení vlastnického práva k nemovitosti je podkladem pro provedení změny v zápisu v katastru nemovitostí (srov. § 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů), je žaloba o určení vlastnického práva způsobilým právním prostředkem k odstranění nejistoty o skutečných právních vztazích mezi účastníky . Občanský zákoník z roku 2012 [zákon č. HYPERLINK "https://krajta.slv.cz/2012/89"89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z. )], který zavedl princip materiální publicity zápisů do veřejných seznamů, pak přímo předpokládá využití určovací žaloby k uvedení skutečného stavu do souladu se stavem zapsaným. Podle § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. [adresa] víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

11. Podle § 985 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala. V rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (uveřejněném pod číslem 1/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní), Nejvyšší soud vysvětlil, že uplatněním práva ve smyslu ustanovení § 985 o. z. je žaloba na jeho určení. Určovací žaloba je podkladem pro vyznačení poznámky spornosti a zamezení účinků zápisu výlučného práva jednoho z účastníků na třetí osoby. Určovací žalobu nemůže nahradit žaloba na plnění, opírající nárok na plnění o právo, jehož existence má být posouzena jako předběžná otázka.

12. Je-li tedy v katastru nemovitostí evidován jako vlastník někdo jiný, je skutečný vlastník (ten, kdo vlastnictví tvrdí) ohrožen na svém právu, a to především důsledky plynoucími z materiální publicity katastru nemovitostí; má proto naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem.

13. Rozhodnutí soudu je tak v této otázce zcela v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Citovaná rozhodnutí však nejsou v nyní projednávané věci použitelná, neboť se týkají revize právních vztahů založených v minulosti. To je patrné i z citovaného nálezu Ústavního soudu, v němž se dále uvádí: To platí právě tam, kde právní vztahy žalobce k věci byly s jistými následky dotčeny před lety, nikoliv dnes, a nestaly se nejistými nyní, nýbrž právě prostřednictvím žaloby na určení vlastnického práva a zpochybňováním aktů, na základě kterých právo žalobce zaniklo, je uváděno v nejistotu právo současných vlastníků věci / srovnej usnesení NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2727/2020 ze dne [datum]/.

14. Žalobce naléhavý právní zájem spatřoval ve skutečnosti, že nebyl před rokem 2021, tj. před uzavřením darovací smlouvy žalovanou č. [hodnota] a žalovanými č. [hodnota] a 3, ze dne [datum], veden v katastru nemovitostí jako jejich spoluvlastník, aniž by zaniklo společné jmění manželů [jméno FO] a [Jméno zainteresované osoby 1/0]. Žalobce se proto prostřednictvím určovací žaloby dovolává jeho nároku na určení, že nemovitosti jsou ve společném jmění manželů, tj. žalobce a žalované č. [hodnota].

15. Naléhavý právní zájem je však dán pouze tam, kde u žalobce je buď právní vztah existující, nebo o takovou procesní, případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, případně pro své nejisté postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1943/2004). O takovou situaci se však posuzované věci nejedná. Jako spoluvlastníci /SJM /nemovitostí jsou od roku 2021 až do dne rozhodnutí zapsáni v katastru nemovitostí žalovaná č. [hodnota] a žalovaný č. [hodnota], aniž by dosud jejich SJM zaniklo. Původním vlastníkem nemovitostí byla zapsána v katastru nemovitostí pouze žalovaná č. [hodnota], byť žalobce je od roku 1980 manželem žalované č. [hodnota] a majetek byl součástí SJM, které ke dni rozhodnutí žádným ze zákonných důvodů nezaniklo. Z těchto zjištěných skutečností je zřejmé, že určovací žaloba nemůže splnit svou zákonem požadovanou preventivní funkci a rozhodnutí o ní není v daných poměrech způsobilé změnit pozitivně právní postavení žalobce.

16. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci není dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, soud neprováděl další dokazování a žalobu zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když procesně zcela úspěšné žalované č. [hodnota] přiznal náhradu nákladů řízení, sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, které jsou tvořeny 9 úkonů právní pomoci po [částka] (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) – písemné vyjádření k žalobě [datum], vyjádření [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] g) – účast na jednání soudu dne [datum] a [datum], když jejich výše je dána ust. § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 9 náhradami hotových výdajů po [částka] (ust. § 13 odst. 1 a 4 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů. Soud vzal za tarifní hodnotu částku ve výši [částka] podle ust. 9 odst. 3 písm. a) AT a nikoli částku ve výši [částka], neboť má za to, že odhad ceny nemovitostí předložený žalovanou č. [hodnota] není dostatečně průkazným určením ceny nemovitosti, ze které by mohl soud bez dalšího vycházet, a zjišťováním ceny nemovitosti by bylo řízení neúměrně zatíženo.

18. Další náklady tvoří cestovné ve výši [částka] (srov. ust. § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s § 157 zákoníku práce) za 2x cestu [adresa] a zpět (186 km) dne [datum] a [datum] automobilem Renault, při ceně benzinu [částka] za litr a spotřebě 6,19 litrů/100 km, včetně základní náhrady [částka] (podle ust. § 157 zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb.) a náhrada za ztrátu času ve výši [částka] (7 půlhodin po [částka]).

19. Celkové náklady žalované č. [hodnota] ve výši [částka] byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

20. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou č. [hodnota] a žalovaným č. [hodnota] rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaným žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení