31 EC 22/2011

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Skálovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] [ulice a číslo], [obec] zastoupeného advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] [ulice a číslo], [obec a číslo] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa žalované] o zaplacení 43 549 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 43 549 Kč se 7,75% úrokem z prodlení ročně od 4. 11. 2011 do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet zdejšího soudu částku 3 595 Kč na znalečném, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení původně celkem částky 532 000 Kč s příslušenstvím (po rozšíření žaloby dne 21. 2. 2011, 4. 7. 2011 a 10. 10. 2011) jako bezdůvodného obohacení, vzniklého žalované platbami žalobce za užívání nebytových prostor v budově [adresa] na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] v období od února 2008 do března 2010. Po pravomocných rozhodnutích zdejšího soudu a Městského soudu v Praze zůstaly předmětem právního posouzení žalobcem zaplacené měsíční úhrady za užívání nebytových prostor v předmětné nemovitosti uskutečněné v období od 6. 2. 2009 do 16. 3. 2010 žalované, kdy se jednalo dle žaloby o 11 plateb po 26 000 Kč a žalobcem získané zkonzumované užívání nebytových prostor v rozsahu 19,1 m, jež žalované nemůže vrátit, ve zbývající výši 43 549 Kč (250 250 – 206 701).

2. Žalobce i žalovaná setrvali na svých dosavadních tvrzeních a procesních návrzích.

3. Soud ve věci již rozhodl rozsudkem ze dne 17. 1. 2017, č. j. 31 EC 22/2011-274, jímž vyhověl žalobě o zaplacení částky 532 000 Kč se 7,75% úrokem z prodlení p. a. z částky 250 250 Kč od 4. 11. 2011 do zaplacení a se 7,75% úrokem z prodlení p. a. z částky 281 750 Kč od 3. 2. 2012 do zaplacení a zamítl toliko žalobcem požadované příslušenství ve zbývajícím rozsahu. Městský soud v Praze k včasnému odvolání žalované proti tomuto rozsudku rozhodl rozsudkem ze dne 12. 9. 2017, čj. 35 Co 211/2017-324, tak, že potvrdil vyhovující výrok rozsudku co do částky 206 701 Kč se 7,75 % úrokem z prodlení p. a. od 4. 11. 2011 do zaplacení, a ohledně částky 325 299 Kč s příslušenstvím jej zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení s tím, že v průběhu dalšího řízení bude na soudu, aby se soustředil na posouzení promlčení nároku žalobce na náhradu bezdůvodného obohacení vzniklého platbami v roce 2008 a na vypořádání vzájemného plnění dle § 457 obč. zák. z neplatné smlouvy uzavřené dne 1. 2. 2006. Dne 16. 4. 2019 soud opětovně rozhodl rozsudkem čj. 31 EC 22/2011 – 433 tak, že žalobě vyhověl v rozsahu 30 274 Kč s příslušenstvím a co do částky 295 025 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl. K odvolání obou účastníků řízení proti tomuto rozsudku rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem čj. 35 Co 314/2019 – 475 ze dne 12. 11. 2019, který právní moci nabyl dne 14. 1. 2020 tak, že rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku co do částky 281 750 Kč s příslušenstvím potvrdil a co do částky 13 275 Kč s příslušenstvím a ve vyhovujícím výroku a nákladech řízení rozhodnutí zrušil a v tomto rozsahu vrátil věc soudu k dalšímu řízení s tím, v průběhu dalšího řízení bude na soudu I. stupně, aby doplnil dokazování a soustředil na posouzení vypořádání vzájemného plnění dle § 457 obč. zák. z neplatné smlouvy uzavřené dne 1. 2. 2006, po doplněném dokazování učiní jednoznačný závěr o skutkovém stavu věci, posoudí skutková zjištění po právní stránce, ve věci znovu rozhodne a rozhodnutí odůvodnění za použití zásad dle § 132 a § 157 odst. 2 o. s. ř. V průběhu dalšího řízení je podle § 126 odst. 1 o. s. ř. vázán právním názorem odvolacího soudu a v souladu s § 224 odst. 3 o. s. ř. v novém rozhodnutí rozhodne i o nákladech odvolacího řízení.

4. Soud, jsa vázán právním názorem Městského soudu v Praze v projednávané věci doplnil dokazování a dospěl ke zjištění, že obvyklé nájemné kanceláří [číslo] v budově [adresa] v k.ú. [část obce] v obci [obec] v období od 6. 2. 2009 do 16. 3. 2010 činilo 290 Kč/m2/měsíc. Celkové měsíční nájemné pro toto období za kanceláře činilo 22 300 Kč. Obvyklé nájemné skladu umístěném ve 3. NP budovy [adresa] v k. ú. [část obce] v obci [obec] v období od 6. 2. 2009 do 16. 3. 2010 činilo 145 Kč/m2/měsíc. Celkové měsíční nájemné pro toto období za sklad činilo 522 Kč. Celkové měsíční nájemné tak za kanceláře a sklad pro období od 6. 2. 2009 do 16. 3. 2010 činilo 22 822 Kč a celkové nájemné uvedených prostor za dané období činilo 302 376 Kč / prokazováno znaleckým posudkem [číslo] – 51 ze dne 15. 12. 2020, vypracovaného soudní znalkyní [příjmení] [jméno] [celé jméno znalkyně], Ph.D. /.

5. V projednávané věci byl dosud zjištěn následující skutkový děj: „ ….Usnesením Krajského obchodního soudu v [obec] ze dne 29. 3. 2000, č. j. [číslo jednací], byl prohlášen konkurz na majetek dlužníka [právnická osoba] a správkyní konkurzní podstaty byla ustanovena Mgr. [jméno] [příjmení], advokátka (cit. usnesení). Správkyně konkurzní podstaty úpadce Mgr. [jméno] [příjmení] a žalovaná jako pronajímatelé uzavřely se žalobcem jako nájemcem dne 2. 4. 2003 smlouvu o nájmu nebytových prostor, jejímž předmětem byl nájem nebytových prostor ve 3. patře budovy [adresa] na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], a to o výměře 36,2 m2, přičemž uvedený nebytový prostor byl žalobci pronajat jako kancelář na dobu neurčitou. Roční nájemné bylo sjednáno ve výši 130 320 Kč a bylo splatné měsíčně ve výši 10 860 Kč s tím, že žalobce je povinen poukazovat 1/8 měsíčního nájemného na označený bankovní účet žalované jako spoluvlastnice nemovitosti a zbylých 7/8 měsíčního nájemného na označený bankovní účet s tím, že nájemné je splatné měsíčně předem do 5. dne kalendářního měsíce. Žalobce se dále zavázal nad rámec ceny nájmu hradit náklady na vytápění objektu, které zajišťoval pronajímatel, a to podílem pronajatých prostor k pronajímatelným prostorám v objektu na celkových nákladech. Dále bylo ujednáno, že žalobce je povinen hradit náklady za elektrickou energii, vodné a stočné, teplou vodu, odvoz odpadu a úklid společných prostor, ostrahu apod., které zajišťoval pronajímatel, a to podílem na celkových nákladech a je povinen hradit zálohu na uvedené služby ve výši 3 300 Kč měsíčně na označený bankovní účet většinového spoluvlastníka objektu. Dne 20. 10. 2004 byl uzavřen dodatek č. l smlouvy o nájmu nebytových prostor, kterým byl změněn předmět sjednaného nájmu tak, že se rozšiřuje o l kancelář [číslo] v 3. patře předmětné nemovitosti o výměře 18,1 m2 a předmětem nájmu jsou dále kanceláře [číslo] kancelář [číslo] celkem o výměře 54,3 m2, a to s účinností od 1. 1. 2005. Současně byla změněna výše sjednaného nájemného na částku 195.480 Kč ročně, tj. 16 290 Kč měsíčně a výše zálohy na poskytované služby na částku 4 000 Kč měsíčně. Dále účastníci uzavřeli dne 31. 5. 2005 dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu nebytových prostor, kterým s účinností od 1. 6. 2005 změnili předmět nájmu tak, že se rozšiřuje o sklad o výměře 3,6 m2 ve 3. patře téže budovy a dohodli se, že od 1. 6. 2005 je žalovaný povinen hradit pronajímatelům nájemné za pronajaté prostory ve výši 202 848 Kč ročně, tj. 16 904 Kč měsíčně s tím, že 1/8 měsíčního nájemného, tj. 2 113 Kč je povinen hradit na označený účet žalované [celé jméno žalované] a zbylých 7/8 nájemného ve výši 14 791 Kč na označený bankovní účet většinového spoluvlastníka (obsah spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 8 C 209/2008, nájemní smlouva ze dne 2. 4. 2003, včetně jejích dodatků). Žalobce jako nájemce uzavřel se [právnická osoba], a.s. v konkursu, zast. [celé jméno žalované], advokátkou, a žalovanou jako pronajímateli, dne 1. 2. 2006 smlouvu o nájmu nebytových prostor, nacházejících se v budově [adresa], [příjmení] nám. 37, [obec a číslo], dle níž pronajímatelé přenechali žalobci do nájmu nebytové prostory – kanceláře [číslo] [číslo] o celkové výměře 54,3 m2 a sklad o výměře 3,60 m2 ve 4. podlaží budovy ke smluvenému užívání na dobu neurčitou od 1. 2. 2006 za dohodnuté smluvní nájemné ve výši 201 960 Kč ročně, měsíční nájem činil 16 830 Kč a byl splatný měsíčně předem do 5. dne předcházejícího měsíce na účet pronajímatele, vedený u [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet], když nad rámec sjednaného nájemného se žalobce zavázal platit zálohy cen a úhrady služeb pronajímateli (smlouva o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 2. 2006). Dne 20. 2. 2006 uzavřeli účastníci této smlouvy dodatek [číslo] v němž se dohodli, že pronajímatelé vrátí nájemci společně a nerozdílně 7/8 nájemného od 1. 2. 2006 v případě pravomocného rozhodnutí soudu, dle kterého nebude spoluvlastníkem id. 7/8 předmětné budovy [právnická osoba], a.s. ani žalovaná [celé jméno žalované] (dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne 20. 2. 2006). Dne 2. 1. 2007 pronajímatelé a žalobce uzavřeli dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu nebytových prostor, jímž pronajímatelé přenechali nájemci do nájmu nebytové prostory – kanceláře [číslo] o celkové výměře 59 m2 a sklad o výměře 3,60m2 ve 4. podlaží za dohodnuté nájemné ve výši 218 880 Kč ročně, tj. 18 240 Kč měsíčně s tím, že ostatní články smlouvy o nájmu nebytových prostor a dodatek [číslo] zůstávají nezměněny (dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne 2. 1. 2007). Dne 30. 4. 2008 uzavřeli pronajímatelé a žalobce dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu nebytových prostor, kterým pronajímatelé přenechali žalobci do nájmu nebytové prostory - kanceláře [číslo] o celkové výměře 95 m2 ve 4. podlaží za dohodnuté nájemné ve výši 342 000 Kč ročně, tj. 28 500 Kč měsíčně (dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne 30. 4. 2008). Dne 1. 11. 2008 uzavřeli pronajímatelé a žalobce dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 2. 2006, kterým přenechali žalobci do nájmu nebytové prostory – kanceláře [číslo] o celkové výměře 77 m2 za sjednané nájemné 342 000 Kč ročně, tj. 28 500 Kč měsíčně (dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 11. 2008). Původním spoluvlastníkem budovy [adresa] na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] s podílem ideálních 7/8 vzhledem k celé nemovitosti byla [právnická osoba], a.s., která dne 6. 12. 1994 učinila formou notářského zápisu prohlášení o rozhodnutí zakladatele [právnická osoba] fond, a.s. a spoluvlastnický podíl ideálních 7/8 budovy vložila do základního jmění založené společnosti. Společnost [anonymizováno] fond, a.s. zanikla splynutím se [právnická osoba] a.s., [IČO] a byla vymazána z obchodního rejstříku dne 1. 9. 2003. Společnost [právnická osoba] zanikla sloučením se [právnická osoba] a. s. ke dni l. 2. 2006 a k témuž dni [právnická osoba] a. s. změnila od 1. 2. 2006 obchodní firmu na [právnická osoba], [IČO] [právnická osoba] zanikla rozdělením na řadu nástupnických společností, jednou z nich je [právnická osoba], [IČO]. Podle notářského zápisu sepsaného dne 3. 9. 2007 notářem JUDr. [jméno] [příjmení], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], přešel na [právnická osoba] – [právnická osoba] jako nástupnickou společnost [právnická osoba], a.s. spoluvlastnický podíl 7/8 k budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], jakož i práva a povinnosti z nájemních smluv týkajících se uvedeného spoluvlastnického podílu k budově (obsah spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 8 C 209/2008, zejména rozsudek Okresního soudu v Kladně čj. 8 C 209/2008–855 ze dne 25. 6. 2013 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze čj. 19 Co 189/2014–1090 ze dne 8. 10. 2015, výpisy z obchodního rejstříku, list vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce], obec Praha). Právní předchůdce [právnická osoba] – [právnická osoba], [právnická osoba] [právnická osoba], zaslal žalobci dopis ze dne 8. 3. 2006, jehož přílohou byl též rozsudek Vrchního soudu v Praze č. j. 13 Cmo 200/2005-229, jímž byl žalobce informován o výsledcích soudních sporů, týkajících se budovy [adresa] na pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce], včetně toho, že rozsudkem Vrchního soudu v Praze, který nabyl právní moci dne 24. 1. 2006, bylo vyhověno vylučovací žalobě, kterou podal právní předchůdce [právnická osoba], a. s . a soud vyloučil podíl 7/8 předmětné nemovitosti z konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] (obsah spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 8 C 209/2008, dopis ze dne 8. 3. 2006, rozsudek Vrchního soudu v Praze čj. 13 Cmo 200/2005–229). Žalobce byl vyzván, aby nadále úhrady za nájemné nebytových prostor v předmětné budově prováděl na označený bankovní účet [právnická osoba], a. s , která dále zaslala žalobci na adresu jeho bydliště dopis ze dne 12. 4. 2006, jímž ho informovala, že v katastru nemovitostí je již jako většinový spoluvlastník s podílem ideálních 7/8 budovy [adresa] na pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [část obce] zapsán právní předchůdce [právnická osoba], a. s . [právnická osoba] a uvedené nástupnictví bylo doloženo přílohou - výpisem z obchodního rejstříku [právnická osoba], a.s. V obsahu dopisu byl žalobce opětovně vyzván k hrazení nájemného, služeb a všech souvisejících plateb na označený bankovní účet [právnická osoba], a.s. Uvedený dopis se doručující poštou nepodařilo žalobci doručit a byl vrácen zpět odesílateli. Dopisem společnosti [právnická osoba] ze dne 19. 5. 2008, jež byl adresován žalobci na adresu jeho provozovny, byl žalobce vyzván k zaplacení dlužného nájemného za nájem nebytových prostor v [adresa] v k.ú. [část obce], včetně dlužných úhrad za služby a smluvní pokuty za období od 1. 2. 2006 do 30. 4. 2008 v celkové výši 827 179,14 Kč s tím, že dlužné nájemné činí 399 357Kč, dluh na úhradě služeb 51 391,10 Kč a smluvní pokuta 376 431 Kč (obsah spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 8 C 209/2008, cit. korespondence). V březnu 1947 byl stavitelem [jméno] [příjmení] vyhotoven plán na zřízení kanceláří ze stávajícího skladiště ve dvorní budově domu [adresa] v [obec a číslo] - [ulice], dle něhož mělo být ve 2. nadzemním podlaží uvedené budovy zbudováno vedle sociálního zařízení 7 místností kancelářských prostor označených jako kanceláře, účtárna, zasedací síň a registratura. Uvedený plán archivovaný v archivu [anonymizováno] úřadu pro [anonymizována dvě slova] byl schválen pod [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] [jméno] [příjmení] národního výboru hl. m. [obec] za podmínek v povolovacím výměru uvedených. Při porovnání uvedeného plánu se snímkem katastrální mapy je zřejmé, že budova označená v plánu na zřízení kanceláří jako [adresa] je aktuálně v katastru nemovitostí vedena jako budova [adresa] na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce]. K 31. 5. 2000 byl do konkurzní podstaty úpadce zapsán podíl ideálních 7/8 budovy [adresa] na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha (doplnění soupisu konkurzní podstaty ke dni 31. 5. 2000, dopis správkyně konkurzní podstaty Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 6. 6. 2005, včetně soupisu konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba]). Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2001, č. j. 80 K 156/99-299, bylo [právnická osoba] fond, a.s., která uplatňovala vlastnické právo k podílu ideálních 7/8 uvedené budovy, uloženo podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu proti správkyni Mgr. [jméno] [příjmení] o vyloučení spoluvlastnického podílu ideálních 7/8 k předmětné budově ze soupisu konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 8. 2005, č. 80 K 156/99-704, byl zamítnut návrh [celé jméno žalované] na vydání písemného pokynu správkyni konkurzní podstaty úpadce spočívajícího v tom, aby správkyně nenakládala s budovou [adresa] v [obec] l, [ulice a číslo] a aby správkyně nenakládala s pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí vyplývá, že správce je i v průběhu sporu o vyloučení věcí ze soupisu konkurzní podstaty oprávněn věc držet, užívat a požívat její plody a užitky - např. ji pronajmout a inkasovat nájemné. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 12. 2005, č. 13 Cmo 200/2005-229, který nabyl právní moci dne 24. 1. 2006, bylo prokázáno, že ze soupisu konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] se vylučuje ideální spoluvlastnický podíl 7/8 stavby - občanská vybavenost [adresa] na pozemku parc. [číslo] zapsaný u Katastrálního úřadu [okres] na LV [číslo] p r o obec Praha a k. ú. [část obce]. [právnická osoba] vyúčtovala žalobci fakturou k zaplacení ze dne 5. 2. 2007, č. V [číslo], splatnou 19. 2. 2007, částku 9 787,70 Kč za spotřebované služby za období od 30. 10. 2006 do 3. 1. 2007 s tím, že za ostrahu objektu za měsíc prosinec 2006 s DPH je fakturováno 1 244,37 Kč, za vodné a stočné za období od 3. 10. 2006 do 3. 1. 2007 – 1 562,96 Kč, za elektřinu od 12. 9. 2006 do 31. 12. 2006 – 6 144,17 Kč a za elektřinu za období od 1. 1. 2007 do 15. 1. 2007 - 836,13 Kč. Tentýž dodavatel vyfakturoval žalobci dále fakturou ze dne 19. 2. 2007, č. V [číslo], splatnou 5. 3. 2007 k zaplacení částku 1 581,50 Kč za ostrahu a úklid společných prostor za měsíc leden 2007 s tím, že za měsíc leden 2007 je za ostrahu fakturováno s DPH 1 392,56 Kč a za úklid společných prostor 189,02 Kč (obsah spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 8 C 209/2008, rozsudek Krajského soudu v Praze). Na účet žalované žalobce zaslal dne 22. 2. 2008, 3. 3. 2008, 28. 4. 2008 vždy částku 25 800 Kč, dne 27. 5. 2008, 4. 7. 2008, 5. 8. 2008, 14. 8. 2008, 18. 9. 2008, 10. 10. 2008 vždy částku 32 000 Kč, dne 10. 12. 2008 částku 26 800 Kč, dne 19. 12. 2008 částku 25 800 Kč, dne 6. 2. 2009, 23. 2. 2009, 16. 4. 2009, 15. 5. 2009, 25. 5. 2009, 26. 6. 2009, 8. 9. 2009, 3. 11. 2009, 10. 12. 2009, 28. 1. 2010 a 16. 3. 2010 vždy částku 26 000 Kč, tj. celkem 608 000 Kč (pokladní doklady). Žalobce od zaplacených částek odečetl 76 000 Kč připadající na 1/8 spoluvlastnického podílu předmětné nemovitosti žalované a požadoval po žalované zaplacení částky 532 000 Kč. Společnost [právnická osoba] podala proti žalobci žalobu o zaplacení nájemného za předmětné nebytové prostory vedenou pod sp. zn. 8C 209/2008, která mu byla zaslána dne 3. 12. 2008, pravomocně o ní bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2015, čj. 19 Co 189/2014-1090, který právní moci nabyl dne 19. 11. 2015 (spis Okresního soudu v Kladně sp. zn. 8 C 209/2008), a dále žalobu o zaplacení nájemného za tytéž nebytové prostory vedenou pod sp. zn. 7 C 87/2009, která mu byla zaslána dne 3. 4. 2009, pravomocně o ní bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2009, čj. 19 Co 544/2009-128, který právní moci nabyl dne 19. 1. 2010 (spis Okresního soudu v Kladně sp. zn. 7 C 87/2009) …„ / citace rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 11. 2019, čj. 35 Co 314/2019 - 475 /.

6. Soud I. stupně ve smyslu § [číslo] odst. 2 a § 3030 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 (dále též jen,,o. z.“), věc posuzoval podle dosavadních předpisů, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák."), zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen obch. zák.), zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání ve znění do 1. 1. 2008 a dle zákona č. 116/1991 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor ve znění do 31. 12. 2010.

7. Na základě provedeného dokazování a závěrů obsažených ve zrušujícím rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. 35 Co 314/2019 – 475 a znaleckého posudku, soud vycházel z rozsahu užívání předmětné nemovitosti žalobcem v období od 6. 2. 2009 do 16. 3. 2010, a to 77 m2 od 1. 11. 2008, tj. o 19,1 m2 větším rozsahu než bylo sjednáno v platné nájemní smlouvě ze dne 2. 4. 2003.

8. V řízení tak bylo prokázáno, že„ ….v době, kdy žalobce uskutečnil platby, existovalo mezi účastníky jediné platné ujednání, a to nájemní smlouva ze dne 2. 4. 2003 ve znění jejího posledního dodatku [číslo] ze dne 31. 5. 2005, na jejímž základě měl žalobce platně pronajaty nebytové prostory celkem v rozsahu 57,9 m (54,3 + 3,6) a byl povinen platit nájemné v měsíčních splátkách po 16 904 Kč, a to na účet žalované 1/8 ve výši 2 113 Kč a na účet většinového spoluvlastníka 7/8 ve výši 14 791 Kč a na posledně uvedený účet též zálohy za služby ve výši 4 000 Kč. Z uvedené měsíční platby 26 000 Kč tudíž náleželo žalované oprávněně 2 113 Kč, částku 18 791 Kč (14 791 + 4 000) žalobce zaslal na její účet neoprávněně, neboť dle platné smlouvy měl nárok na tuto platbu většinový spoluvlastník (o částce 11 × 18 791 Kč již bylo rozhodnuto rozsudkem odvolacího soudu ze dne 12. 9. 2017, č. j. 35 Co 211/2017–324, který nabyl právní moci dne 3. 10. 2017) a rozdíl ve výši 5 096 Kč mezi měsíční platbou 26 000 Kč a součtem těchto částek představuje plnění žalobce poskytnuté žalované na základě neplatné smlouvy ze dne 1. 2. 2006, tj. (26 000 - (18 791 + 2 113)) = 5 096. Ovšem i žalovaná poskytla žalobci na základě neplatné smlouvy ze dne 1. 2. 2006 plnění, neboť žalovaný v předmětném období užíval nebytové prostory celkem v rozsahu 77 m, tedy o 19,1 m více než dle platné smlouvy. Odvolací soud proto již v rozsudku ze dne 12. 9. 2017 konstatoval, že,,v uvedeném rozsahu si tak dle neplatné smlouvy ze dne 1. 2. 2006 žalobce i žalovaná poskytli plnění, jež jsou povinni si navzájem vrátit ve smyslu § 457 obč. zák. Žalovaná má pravdu, že podle tohoto ustanovení mají povinnost vrátit si poskytnuté plnění jen účastníci neplatné smlouvy, tj. v daném případě jen žalobce a žalovaná, aniž by bylo významné, že žalovaná je menšinovou spoluvlastnicí předmětné nemovitosti. Současně není třeba, aby žalovaná tento svůj nárok vůči žalobci uplatňovala námitkou započtení, povinnost žalované vydat prospěch nabytý zaplacením nájemného a povinnost žalobce vydat majetkový prospěch získaný zkonzumovaným užíváním nebytových prostor (nad rozsah vyplývající ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 2. 4. 2003) jsou povinnostmi vzájemně podmíněnými a soud může žalobě vyhovět jen v tom rozsahu, oč peněžité plnění žalobce přesahuje peněžitou náhradu za plnění poskytnuté mu žalovanou (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.1.2009, sp. zn. 33 Odo 1615/2006 uveřejněný v databázi ASPI) …..“ /citace rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 35 Co 314/2019 – 475 /.

9. Vzhledem k tomu, že žalobce získal zkonzumovaným užíváním nebytových prostor v rozsahu 19,1 m, jež žalované nemůže vrátit, bezdůvodné obohacení, je proto povinen žalované poskytnout náhradu ve výši nájemného, které by žalobce za obvyklých okolností byl povinen plnit, jestliže by nebytové prostory i v tomto rozsahu užíval na základě platné nájemní smlouvy. Soud tak porovnal prospěch nabytý žalovanou (11 × 5 096) s prospěchem žalobce získaným užíváním nebytových prostor v rozsahu 19,1 m a zjistil, že zbývající částku 43 549 Kč (250 250 – 206 701) požaduje žalobce po žalované oprávněně.

10. Poté, co byl učiněn závěr o částečném promlčení nároků žalobce, zůstaly předmětem právního posouzení žalobcem zaplacené měsíční úhrady za užívání nebytových prostor v předmětné nemovitosti uskutečněné v období od 6. 2. 2009 do 16. 3. 2010, kdy se jednalo dle žaloby o 11 plateb po 26 000 Kč, celkem tedy 286 000 Kč. Rozhodující skutečností je, že v době, kdy žalobce uskutečnil tyto platby, existovalo mezi účastníky jediné platné ujednání, a to nájemní smlouva ze dne 2. 4. 2003 ve znění jejího posledního dodatku [číslo] ze dne 31. 5. 2005, na jejímž základě měl žalobce platně pronajaty nebytové prostory celkem v rozsahu 57,9 m (54,3 + 3,6) a byl povinen platit nájemné v měsíčních splátkách po 16 904 Kč, a to na účet žalované 1/8 ve výši 2 113 Kč a na účet většinového spoluvlastníka 7/8 ve výši 14 791 Kč a na posledně uvedený účet též zálohy za služby ve výši 4 000 Kč. Z uvedené měsíční platby 26 000 Kč tudíž náleželo žalované oprávněně 2 113 Kč, částku 18 791 Kč (14 791 + 4 000) žalobce zaslal na její účet neoprávněně, neboť dle platné smlouvy měl nárok na tuto platbu většinový spoluvlastník (o částce 11 × 18 791 Kč již bylo rozhodnuto rozsudkem odvolacího soudu ze dne 12. 9. 2017, č. j. 35 Co 211/2017–324, který nabyl právní moci dne 3. 10. 2017) a rozdíl ve výši 5 096 Kč mezi měsíční platbou 26 000 Kč a součtem těchto částek představuje plnění žalobce poskytnuté žalované na základě neplatné smlouvy ze dne 1. 2. 2006, tj. (26 000 - (18 791 + 2 113)) = 5 096 Kč. Na druhou stranu i žalovaná poskytla žalobci na základě neplatné smlouvy ze dne 1. 2. 2006 plnění, neboť žalovaný v předmětném období užíval nebytové prostory celkem v rozsahu 77 m, tedy o 19,1 m více než dle platné nájemní smlouvy. Ze zjištění soudní znalkyně a závěrů znaleckého posudku soud dovodil, že z částky 5 096 Kč, poskytnuté žalobcem žalované měsíčně, náleželo žalované pouze 239,75 Kč měsíčně. K tomuto závěru soud dospěl tak, že znalkyní zjištěné obvyklé měsíční nájemné za nebytové prostory v rozhodném období ve výši 22 822 Kč ponížil o částku 20 904 Kč (již pravomocně rozhodnuto) a rozdíl těchto částek ve výši 1 918 Kč poměřil podílem žalované k výši zaplaceného nájemného, tj. 1/8 / (22 822 – 20 904): 1/8 /. Z části zaplaceného nájemného žalobcem žalované ve výši 1 678,25 Kč měsíčně náleželo 7/8 druhému spoluvlastníku nemovitosti. Žalovaná tak inkasovala od žalobce za nájem předmětných nebytových prostor v rozhodném období o 4 856,25 Kč měsíčně více než jí náleželo. Vzhledem k délce rozhodného období – 11 měsíců, žalovaná získala majetkový prospěch z neplatné nájemní smlouvy ve výši 53 418,75 Kč / 4 856,25 x 11 /, proto soud o zbývající části žalobního nároku rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a žalobě v této části vyhověl.

11. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

13. Výrok o nákladech celého řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř.. Za stavu, kdy žalobce byl v řízení úspěšný z jedné poloviny soud o nákladech řízení rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal.

14. Výrok o náhradě nákladů státu je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů, které platil. Vzhledem k tomu, že žalovaná v části týkající se vzájemného protiplnění navrhla důkaz znaleckým posudkem a ohledně posuzované částky 43 549 Kč nebyla úspěšná, rozhodl soud o zaplacení znalečného žalovanou. Stát zaplatil znalkyni [celé jméno znalkyně] znalečné 8 595 Kč, soud zohlednil žalovanou již zaplacenou zálohu ve výši 5 000 Kč a zavázal žalovanou k zaplacení 3 595 Kč, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

15. Lhůty k plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., když pro určení lhůty v jiné délce neshledal soud žádný důvod.

Poučení