31 INS 17719/2015
Právní věta
Dlužník není osobou oprávněnou k podání návrhu na odvolání insolvenčního správce z funkce podle § 31 odst. 1 I. Z. Návrh dlužníka musí insolvenční soud odmítnout.
Citované zákony (10)
Rubrum
Dlužník není osobou oprávněnou k podání návrhu na odvolání insolvenčního správce z funkce podle § 31 odst. 1 I. Z. Návrh dlužníka musí insolvenční soud odmítnout.
Výrok
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Diany Vebrové a soudců Mgr. Martina Hejdy a JUDr. Kateřiny Holešovské v insolvenční věci dlužníků: a) [jméno] [příjmení], narozen [datum] bytem [adresa] b) [jméno] [příjmení], narozena [datum] bytem [adresa] oba zastoupeni Mgr. [jméno] [příjmení], advokátkou sídlem [adresa] o návrhu dlužníků na odvolání a na zproštění insolvenční správkyně funkce o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 1. 2022 č. j. KSBR 31 INS 17719/2015 -205, ve znění usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 7. 2022 č. j. KSBR 31 INS 17719/2015 -241 takto:
Odůvodnění
I. Usnesení soudu prvního stupně se v části, v níž byl zamítnut návrh dlužníků ze dne 31. 8. 2020 na odvolání insolvenční správkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], z funkce insolvenční správkyně, mění tak, že návrh dlužníků na odvolání insolvenční správkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], z funkce insolvenční správkyně se odmítá. II. Usnesení soudu prvního stupně se v části, v níž byl zamítnut návrh dlužníků ze dne 31. 8. 2020 na zproštění insolvenční správkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], funkce insolvenční správkyně, mění tak, insolvenční správkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], se zprošťuje funkce insolvenční správkyně k okamžiku ustanovení nového insolvenčního správce.
Poučení
1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zamítl návrh dlužníků ze dne 31. 8. 2020 na odvolání a zproštění insolvenční správkyně funkce.
2. V odůvodněníusnesení soud prvního stupně uvedl, že neshledal podmínky pro odvolání insolvenční správkyně z funkce z důvodů nemajících původ v porušení jejích povinností a neshledal ani podmínky ke zproštění insolvenční správkyně funkce z důvodu porušení jejích povinností.
3. Soud prvního stupně odkázal na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne [28.4.2016] [číslo] senátní značky 29 NSČR 24/2014 a konstatoval, že insolvenční správkyně po svém ustanovení do funkce řádně oznámila, že jejím jménem bude funkci vykonávat ohlášený společník Mgr. [jméno] [příjmení], který současně pověřil podle § 40 odst. 3 I. Z. ke všem úkonům Ing. [jméno] [příjmení]. V nezastupitelných úkonech jednal ohlášený společník, přičemž za nezastupitelné úkony nelze považovat předkládání zpráv o plnění oddlužení, oznamování změn v distribuční tabulce, podávání zpráv o průběhu zpeněžení či předkládání podání třetích osob soudu. Nezastupitelným úkonem nebyl ani úkon spočívající v účasti Ing. [jméno] [příjmení] při jednání o zrušení schváleného oddlužení, neboť soud jednal ex offo s ohledem na zjištění porušení povinností dlužnicí, na které insolvenční správkyně v souladu se svými povinnostmi upozornila. Dlužníci měli uplatnit námitky vůči postupu insolvenční správkyně při přezkumu pohledávek nejpozději při přezkumném jednání. Insolvenční správkyni nelze vytýkat, že přihlášené pohledávky popřela shodně s dlužníky, když je právem i povinností dlužníků poskytnout insolvenční správkyni součinnost.
4. Soud prvního stupně uzavřel, že námitka dlužníků, že za insolvenční správkyni jednala neoprávněná osoba, je nedůvodná, když insolvenční správkyně má v obchodním rejstříku zapsán jako statutární orgán dva společníky - Mgr. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], z nichž každý je oprávněn jednat samostatně. Ing. [jméno] [příjmení] je proto oprávněn jednat za insolvenční správkyni a činit za ni zavazující právní jednání, nadto Mgr. [jméno] [příjmení] opakovaně uvedl, že úkony a postupy Ing. [jméno] [příjmení] schvaluje. Dodatečné schválení úkonů neohlášeného společníka deklaroval v rozhodovací činnosti Vrchní soud v Praze (senátní značka 1 VSPH 1658/2014), když opačný postup by byl v rozporu se zásadami insolvenčního řízení, které má být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů.
5. Soud prvního stupně shledal nedůvodnou námitku dlužníků, že Ing. [jméno] [příjmení], respektive insolvenční správkyně, jsou vůči dlužníkům podjatí. Odkázal na § 24 odst. 1, odst. 2 I. Z. a konstatoval, že důvody pro podjatost insolvenčního správce jsou shodné s podmínkami pro podjatost soudce či přísedících podle § 14 o. s. ř., přičemž se jedná o poměr k věci, poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům, který může být založen buď vztahem příbuzenským či vztahem jemu obdobným, dále vztahem přátelským či zjevně nepřátelským, případně vztahem ekonomické či jiné závislosti. Soud prvního stupně uzavřel, že příbuzenský či jemu obdobný vztah či vztah ekonomické či jiné závislosti dlužníci netvrdili a tento vztah nevyplývá ani z obsahu spisu a soud prvního stupně neshledal ani tvrzený nepřátelský vztah Ing. [jméno] [příjmení] k dlužnici. Uvedl, že insolvenční správkyně prosadila oproti stanovisku věřitelů řešení úpadku dlužníků oddlužením a poukázal na skutečnost, že dlužníci začali brojit proti Ing. [jméno] [příjmení] až v okamžiku, kdy byl zpeněžen jejich nemovitý majetek a byli vyzváni k vyklizení nemovitosti. Konstatoval, že jednání dlužnice vyvolává pochybnosti o jejím poctivém záměru a její jednání vyžaduje zvýšený dohled soudu i insolvenční správkyně s tím, že dlužnicí popisované invektivy ze strany Ing. [jméno] [příjmení] či třetích osob jsou pouze v rovině jejího vnímání a nejsou v souladu s obsahem spisu. S ohledem na uvedené nepovažoval za nutné slyšení insolvenční správkyně.
6. Proti tomuto usnesení podali dlužníci odvolání. Namítali, že za insolvenční správkyni jednal Ing. [jméno] [příjmení], který nemá oprávnění k výkonu funkce insolvenčního správce, a to i při nezastupitelných úkonech, např. při přezkumném jednání. Poukázali na stanovisko Ministerstva spravedlnosti ze dne 27. 5. 2021 č. j. MSP-326/2020-OINS-SIS/2, podle něhož je třeba v uvedeném jednání insolvenční správkyně spatřovat závažné porušení její povinnosti osobně se zúčastnit jednání s dlužníkem. Uvedli, že insolvenční správkyně nepostupuje při výkonu funkce s odbornou péčí, když věřitelům nedůvodně zadržuje částku 360 000 Kč z propadlých kaucí, kterou nadto nesprávně neponechala společnosti zajišťující aukci. Soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil jako řádnou generální plnou moc udělenou insolvenční správkyní osobě bez dostatečného profesního oprávnění, což vede k obcházení zákona o insolvenčních správcích, který klade důraz na osobní výkon funkce insolvenčního správce. Dále namítali, že soud prvního stupně měl k projednání námitek o podjatosti insolvenční správkyně nařídit jednání a navrhli, aby odvolací soud odvolal insolvenční správkyni z funkce insolvenční správkyně.
7. Insolvenční správkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že dlužníci návrhem na její zproštění a odvolání z funkce brání rychlému postupu v insolvenčním řízení, když tlak dlužníků na insolvenční správkyni začal až po zpeněžení jejich majetku. Dlužníci začali brojit proti postupu insolvenční správkyně při přezkumu až v roce 2020, ačkoliv přezkumné jednání proběhlo v roce 2017. Nadto výměna insolvenční správkyně by byla v této fázi řízení neekonomická a vedla by k průtahům. Insolvenční správkyně jedná s náležitou péčí, neporušila žádnou zákonnou povinnost, při zpeněžení majetku postupovala podle pokynu soudu a zajištěných věřitelů, transparentně a tak, aby se dosáhlo co nejvyššího výtěžku zpeněžení. O své činnosti pravidelně informuje soud a prostřednictvím insolvenčního rejstříku i všechny věřitele, přičemž ze strany věřitelů nebyl nikdy postup insolvenční správkyně rozporován. Insolvenční správkyně jedná ohlášeným společníkem a ten je oprávněna k administrativním úkonům pověřit další osoby. Poukázala na skutečnost, že dlužníci řádně neplní povinnosti v oddlužení, vrší žaloby, stížnosti a nepravdivé informace ve snaze oddálit negativní důsledky prodeje jejich majetku a zároveň ve snaze ospravedlnit své chování. Dlužníci netvrdili relevantní skutečnosti, které by zakládaly důvod pro vyloučení insolvenční správkyně a jelikož odvolací řízení je založeno na principu neúplné apelace, nelze přihlížet k novým tvrzením a k novým důkazům. To se týká tvrzení ohledně propadných kaucí, což je novum v odvolacím řízení. Kauce nejsou majetkem dlužníků, nýbrž náleží organizátoru aukce jako náklady zmařených aukcí. Nadto do majetkové podstaty dlužníků patří majetek, který jim náležel v okamžiku, kdy nastaly účinky schválení oddlužení, nikoliv však majetek, který dlužníci nabyli později. Insolvenční správkyně poukázala na dopis Ministerstva spravedlnosti ze dne 27. 5. 2021 č. j. MSP-326/2020-OINS-SIS/2 s tím, že porušení případných povinností při přezkumu jí nelze klást za vinu, neboť odpovědnost za přestupek zanikla a jiné porušení orgán dohledu neshledal. Insolvenční správkyně navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.
8. S účinností od [1.7.2017] [číslo] byl insolvenční zákon novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
9. Při výkladu tohoto přechodného ustanovení vychází odvolací soud z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu ze dne 4. 2. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96, uveřejněný pod č. 63/1997 Sb.) a Nejvyššího soudu (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006), v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní úpravy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání.
10. S účinností od 1. 6. 2019 byl insolvenční zákon novelizován zákonem č. 31/2019 Sb. Podle ustanovení čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
11. Odvolací soud proto postupoval podle insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017 (při respektování právních účinků úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti novely provedené zákonem č. 64/2017 Sb.) do 31. 5. 2019 (neboť o úpadku dlužnice bylo rozhodnuto před 31. 5. 2019).
12. Podle ustanovení § 7 I. Z., nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
13. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 3, odst. 5 a odst. 6 o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ I. Z.) a dospěl k následujícím závěrům.
14. Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 8. 7. 2015. Soud prvního stupně usnesením ze dne 28. 7. 2017 (číslo dokumentu A-48) zjistil úpadek dlužníků, dlužníkům povolil oddlužení a insolvenční správkyní ustanovil [společnost] [] [anonymizována dvě slova] [] Dne 31. 7. 2017 sdělila insolvenční správkyně, že jejím jménem bude funkci insolvenční správkyně vykonávat ohlášený společník Mgr. [jméno] [příjmení] a připojila pověření podle § 40 odst. 3 I. Z., jímž Mgr. [jméno] [příjmení] pověřil statutární orgán - společníka insolvenční správkyně Ing. [jméno] [příjmení] ke všem úkonům souvisejícím s insolvenčním řízením počínaje dnem 28. 7. 2017.
15. Dne 22. 9. 2017 Ing. [jméno] [příjmení] doručil soudu prostřednictvím své datové schránky seznam přihlášených pohledávek (přehledový list s uvedením popěrných úkonů), přezkumné listy k jednotlivým pohledávkám, soupis majetkové podstaty, zprávu pro oddlužení, zprávu o přezkumu, záznam o jednání s dlužníky, v těchto dokumentech je označen jako osoba jednající za insolvenční správkyni. Ing. [jméno] [příjmení] dále komunikoval se soudem prvního stupně prostřednictvím své datové schránky, když soudu předložil dne 26. 9. 2017 výzvu adresovanou dlužníkům v souvislosti s popěrnými úkony, dne 27. 9. 2017 vyrozumění o popření pohledávek a dne 24. 10. 2017 zprávu, kterou za insolvenční správkyni vyhotovil, v níž shrnul popěrné úkony dlužníků a vyjádřil se k otázce poctivosti návrhu dlužníků na povolení oddlužení a dále komunikoval se soudem v období od 14. 11. 2017 do 20. 11. 2017 v souvislosti s formou oddlužení dlužníků. Dne 28. 2. 2018 Ing. [jméno] [příjmení] doručil soudu prostřednictvím své datové schránky zprávu pro oddlužení s návrhem distribučního schématu a kombinovaného způsobu oddlužení, v níž je označen jako osoba jednající za insolvenční správkyni. Soud prvního stupně usnesením ze dne 29. 5. 2018 (číslo dokumentu B-44) schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.
16. Ing. [jméno] [příjmení] dále jednal za insolvenční správkyni ve věci zajištění pokynu ke zpeněžení zajištěného majetku dlužníků (číslo dokumentu B-47 a B-49) a ve věci prodeje majetku z majetkové podstaty (číslo dokument B-50, B-51, B-53 a B-55, B-56, B-57) a dne 31. 1. 2019 doručil soudu prostřednictvím své datové schránky zprávu o plnění oddlužení ze dne [30.1.2019] [], kterou dle jejího obsahu za insolvenční správkyni podepsal. Následně Ing. [jméno] [příjmení] ze své datové schránky komunikoval se soudem ohledně zpeněžování majetku z majetkové podstaty (číslo dokumentu B-64 až B-66, B-68) a dne 21. 3. 2019 předložil soudu ze své datové schránky zpětvzetí popření pohledávky P4 a P34 a P32, zpětvzetí popěrných úkonů sám podepsal.
17. Ing. [jméno] [příjmení] komunikoval se soudem ze své datové schránky v souvislosti se zpeněžováním majetku dlužníků (číslo dokumentu B-73 až B-76 a B-79, B-80, B-86, B-87, B-90, B-96, B -106, B -116, B -119, B -122, B -125 až B -127, B -129, B -139, B -159), dne 15. 4. 2019 předložil soudu vyrozumění o popření pohledávky (číslo dokumentu B-83) a dne 10. 5. 2019 doručil soudu prostřednictvím své datové schránky částečné zpětvzetí popření pohledávky P33, které za insolvenční správkyni podepsal a dne 29. 11. 2019 zprávu o plnění oddlužení, kterou dle jejího obsahu za insolvenční správkyni podepsal.
18. Dne 6. 12. 2019 se konalo u soudu prvního stupně jednání za účelem posouzení podmínek pro zrušení schváleného oddlužení, za insolvenční správkyni se jednání účastnil Ing. [jméno] [příjmení]. Ing. [jméno] [příjmení] dne 4. 12. 2019 požádal soud o udělení souhlasu ke zpeněžení majetku mimo dražbu, dne 29. 1. 2020 a dne 5. 6. 2020 doručil soudu prostřednictvím své datové schránky zprávu o plnění oddlužení, obě zprávy dle jejich obsahu za insolvenční správkyni podepsal a dne 14. 7. 2020 kopii kupní smlouvy týkající se prodeje nemovitého majetku dlužníků, při jejímž uzavření jednal za insolvenční správkyni.
19. Dne 31. 8. 2020 dlužníci podali návrh na zproštění insolvenční správkyně funkce a návrh na odvolání insolvenční správkyně z funkce (posouzeno podle obsahu). Namítali, že funkci insolvenční správkyně vykonává Ing. [jméno] [příjmení], který nemá k výkonu funkce insolvenčního správce oprávnění a jeho úkony v insolvenčním řízení jsou absolutně neplatné a neúčinné. Dlužníci uvedli, že Ing. [jméno] [příjmení] má negativní vztah k dlužnici a namítali, že Ing. [jméno] [příjmení] nepostupuje v řízení s odbornou erudicí, když nehodlal popírat žádnou přihlášenou pohledávku a učinil tak až na základě popěrných úkonů dlužníků a shodně s nimi. Nadto Ing. [jméno] [příjmení] odmítl dlužníkům vydat či zpřístupnit přílohy přihlášek pohledávek a rovněž v rámci incidenčních sporů převzal argumentaci dlužníků, aniž by sám k věci aktivně přistoupil. Ing. [jméno] [příjmení] opakovaně zpochybňuje onemocnění dlužnice a její pracovní omezení a opakovaně jí dává najevo, že se vyhýbá práci a dne [datum] se k dlužnici choval arogantně a výsměšně. I zástupkyně [právnická osoba], a. s., organizující prodej nemovitého majetku dlužníků se chovala k dlužnici nevhodně, neboť je negativně ovlivněna osobní averzí Ing. [jméno] [příjmení] k dlužnici. Dlužníci namítali, že jim Ing. [jméno] [příjmení] stanovil nepřiměřenou lhůtu k vyklizením prodané nemovitosti a nesouhlasili s názorem Ing. [jméno] [příjmení], že porušením povinnosti vyklidit prodanou nemovitost odňali souhlas s kombinovaným způsobem oddlužení.
20. Dne 1. 9. 2020 Ing. [jméno] [příjmení] doručil soudu prostřednictvím své datové schránky podnět ke zrušení schváleného oddlužení dlužníků, který za insolvenční správkyni sám podepsal. Dne 18. 9. 2020 se insolvenční správkyně jednající ohlášeným společníkem vyjádřila k návrhu dlužníků na její zproštění a odvolání tak, že návrh je nedůvodný. Poukázala na skutečnost, že s dlužníky jednala vstřícně a korektně a prosadila řešení úpadku dlužníků oddlužením i přes odlišná stanoviska věřitelů. V insolvenčním řízení postupuje v souladu se zákonem, s náležitou péčí, bez průtahů, majetek zpeněžila transparentním způsobem v elektronické aukci nejvyšší nabídce a dlužníci proti ní začali brojit až po zpeněžení jejich obydlí. V souladu s ustanovením § 24 odst. 2 I. Z. oznámila, že za ni bude funkci vykonávat ohlášený společník Mgr. [jméno] [příjmení], přičemž za odborný výkon funkce ručí její ohlášený společník. Insolvenční zákon v § 40 odst. 3 insolvenční správkyni umožňuje pověřit jednáním další osoby, což insolvenční správkyně učinila, přičemž insolvenční správkyně má zajištěný takový vnitřní systém, který zaručuje řádné plnění povinností a odbornou péči při výkonu její činnosti. Insolvenční správkyně prohlásila, že ohlášený společník Mgr. [jméno] [příjmení] souhlasí s úkony a postupy provedenými Ing. [jméno] [příjmení] a argumentovala tím, že ohledně jednání vůči třetím osobám platí obecná úprava jednání, kdy za veřejnou obchodní společnost může navenek jednat kterýkoliv z jejích společníků jako její statutární orgán, přičemž za případnou škodu odpovídá veřejná obchodní společnost, respektive oba její společníci celým svým majetkem. Dlužníci vznik škody netvrdí a ani soud dosud neshledal v její činnosti pochybení. Výměna insolvenčního správce by byla v této fázi řízení neekonomická a vedla by k průtahům. Insolvenční správkyně uvedla, že žádný z jejích společníků nemá k dlužníkům, k jejich právní zástupkyni ani k věřitelům příbuzenský vztah, ani vztah přátelský či nepřátelský a chování společníků k dlužnici je profesionální. Popřela, že by Ing. [jméno] [příjmení] odmítl zpřístupnit přílohy přihlášek pohledávek, že by zpochybňoval onemocnění dlužnice a její pracovní omezení a že by se k dlužníkům choval nevhodně.
21. Dne 18. 9. 2020 Ing. [jméno] [příjmení] doručil soudu prostřednictvím své datové schránky návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěné věřitelce, který dle jeho obsahu za insolvenční správkyni podepsal a dne 3. 11. 2020 předložil soudu kupní smlouvu o prodeji nemovitostí z majetkové podstaty, kterou za insolvenční správkyni podepsal a dne 5. 2. 2021 doručil soudu prostřednictvím své datové schránky zprávu o plnění oddlužení ze dne 28. 7. 2011, kterou dle jejího obsahu za insolvenční správkyni podepsal.
22. Dne 23. 3. 2021 insolvenční správkyně navrhla soudu, aby rozvrhl výtěžek zpeněžení z titulu deponovaných finančních prostředků na účtu zaměstnavatele dlužníka, dne 26. 4. 2021 informovala soud o přerozdělení finančních prostředků a dne 14. 5. 2021 se vyjádřila k podání dlužníků na čísla dokumentu B -173. Dne 18. 5. 2021 Ing. [jméno] [příjmení] předložil kupní smlouvu o prodeji přívěsu AGADOS z majetkové podstaty dlužníků, kterou za insolvenční správkyni podepsal.
23. Dne 5. 10. 2021 se insolvenční správkyně vyjádřila k odvolání dlužníků proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 27. srpna 2021 (číslo dokumentu B -181), dne 24. 1. 2022 vzala zpět podnět ke zrušení schváleného oddlužení dlužníků, dne 25. 1. 2022 podala opakovaný návrh na vyslovení souhlasu soudu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěné věřitelce, dne 28. 1. 2022 podala zprávu o plnění oddlužení ze dne 28. 1. 2022, kterou za správkyni podepsal ohlášený společník Mgr. [jméno] [příjmení], dne 16. 2. 2022 vzala zpět původní návrh na vyslovení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěné věřitelce a podala nový návrh zohledňující částečné zpětvzetí přihlášky pohledávky zajištěnou věřitelkou a dne 24. 4. 2022 se vyjádřila k odvolání v posuzované věci.
24. Podle § 24 I. Z., insolvenční správce je z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v § 34. Jakmile se ustanovený insolvenční správce dozví, že jsou zde důvody pro jeho vyloučení, je povinen oznámit to neprodleně insolvenčnímu soudu (odst. 1). Veřejná obchodní společnost, která je ustanovena insolvenčním správcem, oznámí insolvenčnímu soudu neprodleně, kdo z jejích společníků, prostřednictvím kterých vykonává činnost insolvenčního správce, bude jejím jménem funkci insolvenčního správce vykonávat; odstavec 1 platí pro tohoto společníka obdobně (odst. 2).
25. Podle § 31 odst. 1 I. Z., z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně.
26. Podle § 32 I. Z., insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně (odst. 1). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 se mohou odvolat insolvenční správce a osoby oprávněné podat návrh podle odstavce 1. Ustanovení § 29 odst. 4 a § 31 odst. 5 a 6 platí obdobně (odst. 2).
27. Podle § 36 I. Z., ve znění účinném do 31. 5. 2019, insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob (odst. 1). Insolvenční správce poskytuje věřitelským orgánům součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce; zejména se na žádost věřitelského orgánu účastní jeho jednání. Neurčí-li insolvenční soud jinak, předkládá insolvenční správce věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu nejméně jednou za 3 měsíce písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení (odst. 2). Obsah požadavků na plnění povinností insolvenčního správce podle odstavců 1 a 2, § 31 odst. 6, § 136 odst. 5, § 246 odst. 1, § 313 odst. 2, § 371, § 373 odst. 2, § 383 odst. 1, § 385 odst. 2 a § 430a odst. 1 stanoví prováděcí předpis (odst. 3).
28. Podle § 40 I. Z., ve znění účinném do 31. 5. 2019, insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Označuje se způsobem, z něhož je patrno, že tak činí při výkonu funkce insolvenčního správce; součástí jeho označení je i nezaměnitelné označení dlužníka, s jehož majetkovou podstatou nakládá (odst. 1). Jednáním podle odstavce 1 jsou zejména právní úkony, jimiž insolvenční správce zpeněžuje majetkovou podstatu nebo s ní jinak nakládá, a jeho úkony v incidenčních sporech, jakož i v dalších sporech, kterých se účastní místo dlužníka (odst. 2). Insolvenční správce může pověřit svého zaměstnance i zaměstnance dlužníka, aby za něho jednal v soudních a jiných řízeních; tím není dotčena jeho odpovědnost podle tohoto zákona (odst. 3).
29. Podle § 5 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění účinném do 31. 5. 2019, návrh veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční společnosti na vydání povolení nebo zvláštního povolení musí obsahovat: a) obchodní firmu, b) sídlo, c) identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo"), je-li navrhováno vydání povolení nebo zvláštního povolení veřejné obchodní společnosti zapsané v obchodním rejstříku, d) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, a není-li přiděleno, datum narození a trvalý pobyt společníka fyzické osoby, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, jejímž prostřednictvím bude vykonávat činnost insolvenčního správce (dále jen "ohlášený společník"), e) číslo jednací povolení ohlášeného společníka nebo číslo jednací zvláštního povolení ohlášeného společníka (odst. 1). K návrhu podle odstavce 1 se připojí: a) prohlášení ohlášeného společníka, že bude vykonávat činnost insolvenčního správce podle § 3 odst. 1 nebo činnost insolvenčního správce dlužníka podle § 3 odst. 2 pouze v rámci veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční společnosti; podpis ohlášeného společníka musí být úředně ověřen, b) doklad prokazující splnění podmínky pojištění odpovědnosti za škodu podle § 8 odst. 1 písm. c), c) doklad o zaplacení správního poplatku, d) prohlášení o odborném zaměření pro účely zápisu do příslušné části seznamu insolvenčních správců a e) doklad o splnění podmínky personálního a materiálního vybavení podle § 8 odst. 1 písm. e) /odst. 2/. K návrhu podle odstavce 1 musí být dále připojena společenská smlouva, je-li navrhováno vydání povolení nebo zvláštního povolení veřejné obchodní společnosti dosud nezapsané v obchodním rejstříku (odst. 3).
30. Ustanovení § 31 odst. 1 I. Z. umožňuje odvolat insolvenčního správce z funkce z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, tedy i z důvodu dlužníky namítané podjatosti insolvenčního správce podle § 24 odst. 1 I. Z. Podle výslovného znění § 31 odst. 1 I. Z. tak insolvenční soud může učinit buď na návrh insolvenčního správce nebo na návrh věřitelského orgánu, případně i bez tohoto návrhu, nikoliv však na návrh dlužníka.
31. Dlužníci tudíž nejsou osobou oprávněnou k podání návrhu na odvolání insolvenční správkyně z funkce. Pokud soud prvního stupně návrh dlužníků na odvolání insolvenční správkyně z funkce věcně projednal, ačkoliv neshledal pro odvolání insolvenční správkyně podmínky z úřední povinnosti (i bez návrhu), postupoval nesprávně, neboť projednal návrh na odvolání insolvenční správkyně podaný neoprávněnou osobou, který měl správně odmítnout. Odvolat insolvenční správkyni z funkce přitom může bez návrhu pouze soud prvního stupně, a nikoliv soud odvolací (srov. závěry týkající se návrhu věřitele na zproštění insolvenčního správce funkce vyjádřené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2020 senátní značky 29 NSČR 120/2018, které je veřejnosti přístupné - stejně jako ostatní níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu - na webové adrese www.nsoud.cz).
32. Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v části, v níž soud prvního stupně zamítl návrh dlužníků na odvolání insolvenční správkyně z funkce, podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že se tento návrh odmítá, když nebyly splněny podmínky pro potvrzení napadeného usnesení v této části (§ 219 o. s. ř.), ani pro jeho zrušení (§ 219a o. s. ř.).
33. Při posuzování důvodnosti návrhu dlužníků na zproštění insolvenční správkyně z funkce odvolací soud vycházel z následujících judikaturních závěrů:
34. V usnesení ze dne [28.4.2016] [číslo] senátní značky 29 NSČR 24/2014, které je publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod číslem 135/2018, Nejvyšší soud uzavřel, že veřejná obchodní společnost byla i před 1. srpnem 2013 oprávněna vykonávat funkci insolvenčního správce konkrétního dlužníka jen prostřednictvím ohlášeného společníka. Oznámení, že jménem veřejné obchodní společnosti bude vykonávat funkci insolvenčního správce ten ze společníků, který není ohlášeným společníkem, nebylo ani před 1. srpnem 2013 řádným oznámením ve smyslu § 24 odst. 2 I. Z. (ve znění účinném do 31. července 2013) a neopravňovalo takového společníka k výkonu funkce insolvenčního správce při těch činnostech, při kterých je (byla) jeho role v insolvenčním řízení nezastupitelná (srov. například § 190 odst. 2 I. Z., ve znění účinném do 31. července 2013). Výkon funkce insolvenčního správce prostřednictvím společníka veřejné obchodní společnosti, který nebyl jejím ohlášeným společníkem, při činnostech, při kterých je (byla) role insolvenčního správce v insolvenčním řízení nezastupitelná, je porušením povinností při výkonu funkce insolvenčního správce. Nejvyšší soud dále uvedl, že argumentuje-li veřejná obchodní společnost tím, že při takovém výkladu by se nemohla nechat zastoupit při činnostech, k nimž je povolána v insolvenčním řízení, například advokátem (s akcentem na řízení, v nichž je nutné povinné zastoupení advokátem), jde o argumentaci zavádějící (a tudíž nepřesnou a nesprávnou), jelikož se přehlíží právě okolnost, že při některých procesních úkonech se insolvenční správce nemůže nechat v řízení zastoupit osobou, která nesplňuje kvalifikační předpoklady pro výkon funkce insolvenčního správce, když není a v praxi nebylo žádných pochyb o tom, že zastoupení insolvenčního správce při přezkumném jednání advokátem je vyloučeno, stejně jako není žádných pochyb o tom, že tam, kde příslušná právní úprava vyžaduje povinné zastoupení advokátem, je oprávněn si takového zástupce zvolit. Dovodil, že veřejná obchodní společnost, která vykonávala funkci insolvenčního správce prostřednictvím„ neohlášeného“ společníka, porušila své povinnosti, což může být důvodem pro to, aby byla funkce zproštěna podle § 32 I. Z., a nikoliv důvodem pro její odvolání z funkce ve smyslu § 31 I. Z.
35. V tomtéž rozhodnutí Nejvyšší soud k právu insolvenčního správce„ být slyšen“ uvedl, že toto právo by mělo být realizováno v těch případech, kdy dosavadní obsah spisu neskýtá dostatečný podklad pro posouzení„ existence“ nebo„ důležitosti“ důvodu odvolání, anebo v těch případech, v nichž insolvenční správce neposkytl dosud žádné vysvětlení nebo vyjádření k důvodu, pro který má být z funkce odvolán. Trvat na předchozím„ slyšení“ insolvenčního správce nebude na místě, je-li spor o„ existenci“ nebo„ důležitost“ důvodu odvolání z funkce dostatečně osvětlen předloženými vyjádřeními zúčastněných stran (zejména vyjádřením insolvenčního správce samotného) a listinami založenými do spisu, takže vlastní„ slyšení“ insolvenčního správce by již nemohlo přinést žádné nové podněty pro rozhodnutí podle § 31 I. Z.
36. Shodné závěry se podávají též z usnesení Nejvyššího soudu ze dne [28.4.2016] [číslo] senátní značky 29 NSČR 48/2014 a z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2016 senátní značky 29 NSČR 58/2016, jímž Nejvyšší soud odmítl (z důvodu, že rozhodnutí je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu) dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 6. 2013 senátní značky 3 VSPH 1463/2012-B-38, v němž Vrchní soud v Praze uzavřel, že výkon funkce insolvenčního správce prostřednictvím společníka veřejné obchodní společnosti, který nebyl jejím ohlášeným společníkem, při činnostech, při kterých je (byla) role insolvenčního správce v insolvenčním řízení nezastupitelná, je porušením povinnosti při výkonu funkce insolvenčního správce a na tomto základě insolvenčního správce zprostil výkonu funkce s tím, insolvenční správce závažně porušil důležitou povinnost vyplývající pro něj z ustanovení § 36 odst. 1 věty první I. Z., podle níž insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí.
37. Z ustanovení § 6 odst. 1 a § 8 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, v platném znění (dále též jen„ ZOIS“), vyplývá, že ohlášený společník veřejné obchodní společnosti, jejímž prostřednictvím bude veřejná obchodní společnost činnost insolvenčního správce vykonávat, musí být nejen plně právně způsobilý a bezúhonný podle § 7 odst. 1 ZOIS, ale musí mít také vysokoškolské vzdělání magisterského studijního programu získané na vysoké škole v členském státě nebo členským státem uznané a musí mít složenou zkoušku insolvenčního správce, kterou organizuje Ministerstvo spravedlnosti (§ 24 ZOIS). Součástí koncepce insolvenčního zákona je působení insolvenčního správce jakožto maximálně profesionalizované osoby, která prostřednictvím výše uvedených kvalifikačních předpokladů dává dostatečnou záruku svojí osobní i odborné způsobilosti pro činnost insolvenčního správce. Proto insolvenční zákon ve spojení se zákonem o insolvenčních správcích přiznává veřejné obchodní společnosti oprávnění vykonávat činnost insolvenčního správce jen za předpokladu, že tak bude činit prostřednictvím ohlášeného společníka, který jako fyzická osoba je nositelem předepsaných osobních a odborných vlastností. V případě připuštění výkonu funkce insolvenčního správce veřejné obchodní společnosti jiným než ohlášeným společníkem by byl popřen i smysl úpravy pozastavení výkonu činnosti insolvenčního správce v § 9 odst. 1 písm. d) ZOIS, který tkví v tom, že táž osoba může konat funkci insolvenčního správce buď jen jako samostatná fyzická osoba, anebo jen jako ohlášený společník veřejné obchodní společnosti.
38. Ze shora uvedených důvodů veřejná obchodní společnost může vykonávat činnost insolvenčního správce v insolvenčním řízení výhradně prostřednictvím svého ohlášeného společníka, a jen takovou osobu může soudu podle § 24 odst. 2 I. Z. oznámit jako společníka, který bude jejím jménem funkci insolvenčního správce konat. Z toho plyne, že veřejná obchodní společnost může činit jednání a úkony, které náleží do výkonu funkce insolvenčního správce, jedině prostřednictvím ohlášeného a soudu oznámeného společníka. Jinou věcí je, že v rámci tohoto svého působení pak může veřejná obchodní společnost prostřednictvím za ni jednajícího ohlášeného společníka zmocnit k určitým právním úkonům jinou osobu, nebo pověřit svého zaměstnance i zaměstnance dlužníka, aby za ni jednal v soudních a jiných řízeních (§ 40 odst. 3 I. Z.), musí se však jednat o zmocnění k určitým - zastupitelným - jednáním a úkonům, a nikoliv o generální zmocnění, jak se stalo v posuzované věci.
39. V posuzované věci insolvenční správkyně sice soudu prvního stupně v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 I. Z. oznámila, že jejím jménem bude funkci insolvenční správkyně vykonávat ohlášený společník Mgr. [jméno] [příjmení], tento tak však až na výjimky (např. účast u jednání soudu dne 2. 3. 2018, oznámení o změnách distribučního schématu, vyjádření k návrhu dlužníků na odvolání a zproštění insolvenční správkyně funkce a návrhu na rozdělení výtěžku zpeněžení z deponovaných peněz) do října 2021 nečinil, a za insolvenční správkyni převážně vykonával funkci neohlášený společník Ing. [jméno] [příjmení], a to včetně nezastupitelných jednání a úkonů.
40. Odvolací soud považuje za nezastupitelné úkony a jednání, které může insolvenční správce - veřejná obchodní společnost - vykonávat pouze prostřednictvím ohlášeného společníka, tedy prostřednictvím osoby s požadovanou odborností, jednání a úkony související s uzavíráním smluv při výkonu jeho funkce (zejména smluv týkajících se správy a zpeněžení majetkové podstaty), úkony spočívající v účasti insolvenčního správce na soudních jednáních a jednáních s dlužníkem (§ 410 I. Z.), jakož i úkony spojené s podáváním zpráv insolvenčnímu soudu.
41. Nezastupitelným úkonem (jednáním) je tedy například soupis majetkové podstaty, vypracování zprávy pro oddlužení, záznam o jednání s dlužníkem, vypracování přezkumných listů se stanoviskem insolvenční správkyně a dlužníků, podání zprávy o přezkumu, podpis smlouvy týkající se zpeněžení majetku z majetkové podstaty, návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, úkon spočívající ve zpětvzetí popěrného úkonu a podávání průběžných zpráv o plnění oddlužení, jejichž součástí je zhodnocení plnění povinností dlužníky a doporučení, zda se má v oddlužení pokračovat.
42. V posuzované věci většinu shora označených nezastupitelných činností za insolvenční správkyni do října 2021 konal neohlášený společník Ing. [jméno] [příjmení]. Takový postup insolvenční správkyně je v rozporu se zákonem i s jeho účelem a je porušením povinnosti insolvenční správkyně - veřejné obchodní společnosti - jednat svědomitě a s odbornou péčí, což je zajištěno právě tím, že insolvenční správkyně - veřejná obchodní společnost - jedná při nezastupitelných činnostech výlučně prostřednictvím ohlášeného společníka, který má odborné znalosti a má být důkladně seznámen s konkrétním insolvenčním řízením.
43. Insolvenční zákon připouští, aby k některým činnostem insolvenční správce zmocnil třetí osobu, musí se však jednat o zmocnění k určitým zastupitelným úkonům a jednáním, a nikoliv o generální zmocnění ke všem úkonům a jednáním (včetně nezastupitelných).
44. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit skutečnost, že soud prvního stupně jednání prostřednictvím neohlášeného společníka akceptoval, ani prohlášení ohlášeného společníka, že všechny úkony neohlášeného společníka kontroloval prostřednictvím vnitřně nastaveného systému kontroly a tyto schválil. Irelevantní je rovněž námitka insolvenční správkyně, že svým jednáním nezpůsobila škodu, neboť podle § 32 odst. 1 I. Z. je relevantní, zda insolvenční správkyně porušila důležitou povinnost, aniž by zákon současně vyžadoval vznik škody. Relevantní není ani námitka insolvenční správkyně, že ve vztahu k přezkumu zanikla její odpovědnost za přestupek, neboť odvolací soud vzal v úvahu při posuzování závažnosti porušení povinnosti insolvenční správkyně jednat svědomitě a s odbornou péčí fakt, že insolvenční správkyně porušovala tuto povinnost dlouhodobě a soustavně (od roku 2017 do roku 2021).
45. Odvolací soud se pro nadbytečnost nezabýval dalšími namítanými pochybeními insolvenční správkyně (např. ohledně nezpřístupnění příloh přihlášek pohledávek či propadných kaucí), neboť již na základě shora uvedených pochybení insolvenční správkyně měl dostatečný podklad pro rozhodnutí ve věci.
46. Na základě shora uvedeného odvolací soud uzavírá, že insolvenční správkyně závažně porušila svoji důležitou zákonnou povinnost, když funkci insolvenčního správce za ni do října 2021 převážně vykonával neohlášený společník a jsou splněny podmínky pro její zproštění funkce insolvenční správkyně podle § 32 odst. 1 I. Z.
47. Odvolací soud přistoupil ke zproštění insolvenční správkyně funkce přesto, že oddlužení je již ve čtvrtém roce svého trvání, když zohlednil skutečnost, že dlužníci návrh na zproštění insolvenční správkyně funkce podali již v srpnu 2020 a soud prvního stupně byl povinen rozhodnout neprodleně (což neučinil) a dále fakt, že insolvenční správkyně porušovala závažně své povinnosti dlouhodobě a soustavně.
48. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že skutkový stav, na základě něhož rozhodoval soud prvního stupně i odvolací soud, byl dostatečně podložen obsahem spisu i vyjádřeními insolvenční správkyně, takže„ slyšení“ insolvenční správkyně by nemohlo přinést žádné nové podněty, a proto ho nebylo třeba (viz závěry shora citovaného usnesení Nejvyššího soudu ze dne [28.4.2016] [číslo] senátní značky 29 NSČR 24/2014).
49. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně v části, v níž soud prvního stupně zamítl návrh dlužníků na zproštění insolvenční správkyně funkce, podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že se insolvenční správkyně zprošťuje funkce, neboť nebyly splněny podmínky pro potvrzení napadeného usnesení v této části (§ 219 o. s. ř.), ani pro jeho zrušení (§ 219a o. s. ř.).
50. Odvolací soud zprostil insolvenční správkyni výkonu funkce ke dni ustanovení nového insolvenčního správce (§ 32 odst. 2, § 31 odst. 5 I. Z.).