31A 57/2021–136

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Radka Malenovského ve věci žalobce: JUDr. J. Z., bytem X proti žalovanému:

1. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor dopravy sídlem Žerotínovo náměstí 3 1191, 601 82 Brno 2. Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Dálniční oddělení sídlem Rebešovická 771/42, 643 00 Brno – Chrlice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2021, č. j. JMK 53938/2021, sp. zn. S–JMK 92329/2020/OD/Šv takto:

Výrok

I. Žaloba – v části směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2021, č. j. JMK 53938/2021, sp. zn. S–JMK 92329/2020/OD/Šv – se zamítá.

II. Žaloba – v části směřující proti „Rozhodnutí Dálničního oddělení Chrlice, „Blok na pokutu na místě zaplacenou“ číslo bloku: C1003878“ – se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení

1. Dne 23. 8. 2019 Policie České republiky vyplnila „Blok na pokutu na místě zaplacenou“, číslo bloku C 1003878. Bylo v něm uvedeno zejména, že žalobce 23. 8. 2019 v 17:45 na dálnici D1 km 194,5 ve směru Vyškov přejížděl z připojovacího jízdního pruhu do průběžného pruhu, ohrozil řidiče jedoucího v pruhu, do kterého přejížděl a způsobil tím dopravní nehodu, v nedbalostním zavinění a byla mu uložena pokuta za přestupek podle § 125c/1k zákona č. 361/2000 Sb., dle § 12 odst. 7 zákona č. 361/2000 Sb., a to ve výši 500 Kč s tím, že podpisem obviněného se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím a že žalobce souhlasí s projednáním přestupku v příkazním řízení na místě a potvrzuje, že údaje na všech částech souhlasí a potvrzuje převzetí bloku. Městský úřad Znojmo dopisem z 26. 3. 2020 oznámil žalobci dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění.

2. Rozhodnutím Městského úřadu Znojmo, odboru správního (dále „prvostupňový orgán“) z 1. 6 2020 č. j. MUZN 68229/2020 bylo dle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále „ZPPK“) rozhodnuto v řízení o námitkách žalobce tak, že námitky proti záznamům bodů byly zamítnuty a záznamy bodů byly potvrzeny (dále jako „prvostupňové rozhodnutí“).

3. Rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 4. 2021, č.j. JMK 53938/2021, sp. zn. S–JMK 92329/2020/OS/Šv (dále „napadené rozhodnutí“) bylo odvolání žalobce podané proti prvostupňovému rozhodnutí zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno, a to zejména s následujícím odůvodněním. Prvostupňový orgán přezkoumal záznam bodů v registru řidičů z 23. 8. 2018. Žalobce – v odvolání – namítal konkrétní rozpor mezi oznámením přestupku a příkazovým blokem, a proto si žalovaný vyžádal kopii příslušného bloku. Oznámení o uložení pokuty obsahovalo písařskou chybu – je v něm chybně uvedeno vozidlo, které účastník řídil – a proto žalovaný vycházel z obsahu samotného bloku, který již obsahuje správné údaje. Žalovaný odkázal na judikaturu správních soudů a uvedl, že v řízení o námitkách je správní orgán povinen se zabývat námitkami směřujícími do náležitostí bloku na pokutu z hlediska, zda blok trpící vadou takového charakteru je způsobilý pro záznam bodů či nikoli. Z hlediska záznamu bodů je podstatné, zda je z bloku jednoznačně zjistitelné, zda a kdy byla účastníkovi pravomocně uložena pokuta za přestupek spočívající v konkrétním jednání, tak aby mohlo být podřazeno pod jednání uvedené v příloze k ZPPK. Pokud tomu tak je, je možné na základě takového rozhodnutí záznam bodů provést a je na účastníku, aby se domáhal nápravy nezákonnosti rozhodnutí za pomoci prostředků právní úpravou k tomu určených, přičemž řízení o mimořádném opravném prostředku není řízením o předběžné otázce ve smyslu § 57 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále „SŘ“), neboť na jejím řešení nezávisí vydání rozhodnutí o námitkách, když v řízení o námitkách je správní orgán vázán zásadou presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci. V případě zrušení pravomocného rozhodnutí v řízení o mimořádném opravném prostředku se uplatní § 123e odst. 2 ZPPK, dle kterého se řidiči odečtou body, které mu byly zaznamenány na základě pravomocného rozhodnutí o přestupku. Záznam bodů provedený k 23. 8. 2019 byl proveden na základě oznámení Policie z 26. 8. 2019 (dále „oznámení“). Dle kopie oznámení byla žalobci 23. 8. 2019 uložena v příkazním řízení na místě – blok na pokutu – pokuta za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) ZPPK, kterého se dopustil tím, že 23. 8. 2019 v 17:45 na D 1 km 194,5 směr Vyškov při zařazování z připojovacího pruhu do průběžného pruhu ohrozil řidiče jedoucího v průběžném pruhu a způsobil dopravní nehodu. Tím porušil § 12 odst. 7 ZPPK. Toto oznámení koresponduje s údaji na kopii bloku. Na bloku je účastník náležitě identifikován (jménem, příjmením, datem narození a adresou místa pobytu). Z bloku plyne, že žalobce byl řádně ztotožněn dle předloženého občanského a řidičského průkazu. Ze souhrnu údajů na bloku je zřejmé i konkrétní jednání žalobce, za které mu byla uložena pokuta. V bloku je uvedeno, že pokuta byla uložena za přestupek dle § 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., a je zde uveden odkaz na § 12/7 z. č. 361/2000 Sb. (který ukládá řidiči povinnost při zařazování z připojovacího pruhu do průběžného pruhu neohrozit řidiče jedoucího v průběžném pruhu a tato povinnost je v bloku i vypsána). Dále je na bloku uvedeno, že přestupek byl spáchán dne 23. 8. 2019 v 17:45 hod. na D1 km 194,5 –> Vyškov. Ze souhrnu je zřejmé, že žalobce byl pokutován za přestupek spočívající v tom, že ohrozil řidiče jedoucího v pruhu, do kterého přejížděl a z obsahu bloku je zřejmá i kvalifikace přestupkového jednání, včetně formy zavinění (je uvedena nedbalost). V položce č. 8 je uvedena výše pokuty „500 Kč“ a „pět set Kč“. Blok na pokutu je žalobcem k datu 23. 8. 2019 podepsán, podpis přestupce je na bloku zcela zřetelný. Na bloku je otisk razítka Policie ČR a podpis, spolu se služebním číslem oprávněné úřední osoby; oprávněná úřední osoba je tedy na bloku označena požadovaným způsobem v souladu s předtištěnou kolonkou. Na bloku je též údaj o tom, kde a kdy byla bloková pokuta uložena – v Brně dne 23. 8. 2019. Žalobce tedy porušil povinnost při zařazování z připojovacího pruhu do průběžného pruhu neohrozit řidiče jedoucího v průběžném pruhu, kdy za toto jednání dle přílohy k ZPPK bylo ke dni 23. 8. 2019 zaznamenáno správně 5 bodů, jak vyplývá z výpisu z bodového hodnocení řidiče. V řízení o námitkách nejsou správní orgány oprávněny zabývat se blokem po věcné stránce. Příslušný blok na pokutu je z hlediska záznamu bodů způsobilým podkladem, jeho obsah je dostatečně srozumitelný, přestupek je vymezen konkrétním, individualizovaným jednáním. Rozhodnutí nevykazuje vady, které by způsobovaly nicotnost. Dle § 92 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jako „přestupkový zákon“) se podpisem příkazového bloku obviněným příkaz na místě stává pravomocným rozhodnutím. O tom byl žalobce v příkazovém bloku v souladu se zákonem poučen. Pro účely řízení o námitkách byl zjištěn skutkový stav bez důvodných pochybností v rozsahu potřebném pro rozhodnutí, jak to požaduje § 3 SŘ.

II. Obsah žaloby

4. Žalobce navrhl zrušit napadené i prvostupňové rozhodnutí z důvodu, že správní orgány nepostupovaly podle § 50 odst. 3 SŘ, protože neshromáždily žádné důkazy ve prospěch nebo proti žalobci a bez dalších důkazů vydaly své rozhodnutí. Žalobce v petitu žaloby navrhl i vydání rozsudku, kterým by soud zrušil „Rozhodnutí Dálničního oddělení Chrlice, „Blok na pokutu na místě zaplacenou“ číslo bloku: C1003878“.

III. Vyjádření žalovaného

5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že postupoval v souladu s právem. V řízení o námitkách dle § 123f ZPPK je správní orgán oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 ZPPK), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k ZPPK obsaženému bodovému hodnocení jednání. Žalovaný nebyl oprávněn zkoumat příslušný blok po věcné stránce, a pokud blok nebude zrušen příslušnými správními orgány (či správním soudem), musí jej považovat správný a zákonný. Žaloba proto není důvodná.

IV. Replika žalobce

6. Žalobce v replice (z 2. 2. 2022) k vyjádření žalovaného uvedl, že žalovaný se v napadeném rozhodnutí nezabýval faktem, že prvostupňový orgán nepostupoval ve věci dle § 50 odst. 3 SŘ, protože neshromáždil žádné důkazy ve prospěch či proti žalobci a bez dalších důkazů vydal napadené rozhodnutí. Prvostupňový orgán nevyčkal rozhodnutí Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, i když z vyrozumění doručeného policií věděl, že věc byla nadřízenému orgánu postoupena k rozhodnutí a vydal prvostupňové rozhodnutí. Prvostupňový orgán věděl před vydáním rozhodnutí, že žalobce žádal policii i o provedení přezkumného řízení dle § 94 a násl. SŘ, zejména prošetření vzniku dopravní nehody. V. Posouzení věci krajským soudem V.A) Námitka o neshromáždění důkazů správními orgány v námitkovém řízení 7. Soud na základě včas podané žaloby přezkoumal rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – dále jako „s. ř. s.“) i řízení předcházející jeho vydání. Soud vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

8. Blokové řízení je řízením zjednodušeným, ve kterém do značné míry splývá řízení s jeho výsledkem v podobě uložení pokuty. Pokutový blok je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního individuálně popsaného jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti pokutového bloku proto vyplývají zejména z povahy blokového řízení, jak je upravuje přestupkový zákon, zejména v § 92 odst.

2. Řízení o námitkách proti záznamu bodového hodnocení v registru řidičů nepředstavuje opravný prostředek proti rozhodnutí o přestupku, ať již v podobě rozhodnutí ve správním řízení nebo v řízení blokovém, ani takový opravný prostředek nenahrazuje (srov. i např. rozsudek Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 30. 5. 2011, č. j. 2 As 19/2011 – 87). Ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude–li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen.

9. Ustálená judikatura důsledně rozlišuje na jedné straně řízení o jednotlivých přestupcích (v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) podle přestupkového zákona, oproti řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle ZPPK. Předměty těchto řízení jsou totiž odlišné. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 ZPPK), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k ZPPK. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 – 44 nebo z 27. 8. 2020 č. j. 4 As 19/2020 – 51).

10. V rozsudku z 24. 8. 2010 č. j. 5 As 39/2010 – 76 Nejvyšší správní soud konstatoval, že pokud účastník v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů do registru řidičů zpochybňuje skutečnosti obsažené v oznámení policie o uložení pokuty za přestupek, na základě kterého je prováděno hodnocení dosaženého počtu bodů a následný záznam (např. pochybnosti o tom, zda byl s účastníkem skutečně projednán přestupek v blokovém řízení, resp. že se daného jednání vůbec nedopustil atp.), je třeba, aby si správní orgán v uvedeném případě vyžádal další důkazy, např. v podobě příslušných částí pokutového bloku, které by prokázaly, že přestupek byl s účastníkem v blokovém řízení skutečně projednán, a tedy že existuje právní podklad pro provedení záznamu v registru řidičů.

11. V souzené věci správní orgány postupovaly v souladu s uvedenou judikaturou. Prvostupňový orgán vycházel z důkazu Oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení z 26. 3. 2020, výpisu z bodového hodnocení řidiče z 22. 4. 2020, Oznámení o uložené pokuty příkazem z 26. 8. 2019 a výpisu z evidenční karty žalobce jako řidiče z 22. 4. 2020. Žalovaný si pak ještě vyžádal (žalobce až v odvolání namítal konkrétní rozpor mezi oznámením přestupku a příkazovým blokem, tj. že v Oznámení o uložení pokuty na místě je uvedeno jiné vozidlo než vozidlo žalobce) pravomocný právní podklad pro provedení záznamu v registru řidičů v podobě kopie pokutového bloku. Správní orgány postavily najisto, že údaje uvedené v oznámení policie o uložení pokuty v blokovém řízení za přestupek odpovídají skutečnostem uvedeným v pravomocném rozhodnutí ve formě pokutového bloku, na jehož podkladě byly body zaznamenány. Ověřily, že skutek byl se žalobcem projednán v blokovém řízení, že bylo řízení pravomocně ukončeno řádně a úplně vyplněným pokutovým blokem a že žalobce pokutový blok převzal a vše stvrdil svým podpisem.

12. Správní orgány tak v souladu s ustálenou judikaturou ověřily, že existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 ZPPK), že záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a že počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k ZPPK. Ostatně žalobce opak netvrdí.

13. V souzené věci žalobce ani nenamítá konkrétní pochybení v blokovém řízení. Namítá jen vágně, že prvostupňový orgán a žalovaný neshromáždily žádné důkazy ve prospěch nebo proti žalobci a bez dalších důkazů vydaly svá rozhodnutí. Taková námitka se však míjí se shora vysvětleným (a judikaturou vysvětleným) pravidlem, že námitkové řízení nepředstavuje opravný prostředek proti rozhodnutí o přestupku, ani takový opravný prostředek nenahrazuje a řízení o námitkách není řízením o přestupku samotném a správní orgán se nemůže zabývat vadami postupu či rozhodnutí o přestupku. Správní orgány si zajistily před rozhodnutím o námitkách dostatečné podklady pro účely rozhodnutí o námitkách žalobce. Ostatně námitka žalobce je vágní, když žalobce ani netvrdí, jaké důkazy – a proč – měly správní orgány shromáždit před rozhodnutím o námitkách žalobce. V.B) Námitka o nevyčkání prvostupňového orgánu (s rozhodnutím v námitkovém řízení) na rozhodnutí o návrhu žalobce na obnovu řízení a o podnětu žalobce k přezkumnému řízení 14. Žalobce (až) v podání doručenému soudu 7. 2. 2022 namítl, že prvostupňový orgán pochybil, pokud nevyčkal v námitkovém řízení s rozhodnutím na rozhodnutí policie o návrhu žalobce na obnovu řízení a o podnětu žalobce k přezkumnému řízení.

15. Žalobní řízení ve správním soudnictví je založeno na zásadách koncentrace a dispozitivnosti. To především znamená, že soud přezkoumává napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), z nichž musí být ve smyslu § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. patrno, z jakých skutkových a právních důvodů žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Podle § 71 odst. 2, věty druhé a třetí, s. ř. s. žalobce může v žalobě formulované žalobní body kdykoli za řízení omezit, tzn. určitý žalobní bod vypustit nebo zúžit námitky v něm uvedené; „rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby“ (pozn. podtrženo krajským soudem). Jestliže tedy žalobce až 7. 2. 2022 namítl nesprávný postup prvostupňového orgánu v podobě nevyčkání na rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení a o podnětu v přezkumném řízení, učinil tak až zjevně po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. Z tohoto důvodu se soud nemohl uvedenou žalobní námitkou zabývat, věcně ji posuzovat a hodnotit její důvodnost.

16. Jako obiter dictum soud uvádí, že i kdyby se mohl právně relevantně věcně zabývat touto námitkou, tak by shledal nedůvodnou. Žalobce ani netvrdí, že by o přerušení námitkového řízení prvostupňový orgán žádal (viz např. § 64 odst. 2 SŘ: „V řízení o žádosti přeruší správní orgán řízení na požádání žadatele; jestliže je žadatelů více, může tak učinit jen za podmínky, že s přerušením souhlasí všichni.“; navíc srov. i rozsudek Městského soudu v Praze z 27. 11. 2013 č. j. 11 A 265/2010 – 35: „Jakkoli z ustanovení § 64 odst. 2 správního řádu vyplývá povinnost správního orgánu vyhovět, dovozuje judikatura i teorie, že i zde správní orgán má prostor pro úvahu, zda by nebylo přerušení řízení zcela zbytečné nebo obstrukční…“). Nadto z § 57 odst. 2 SŘ plyne, že probíhá–li řízení o předběžné otázce, postupuje správní orgán podle § 64 SŘ. Ustanovení § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu zní: „správní orgán může řízení usnesením přerušit, probíhá–li řízení o předběžné otázce.“. Již z uvedeného plyne, že správní orgán je zásadně oprávněn – tj. nikoli povinen – rozhodnout, zda přeruší správní řízení, pokud běží řízení o předběžné otázce. Koneckonců lze poukázat i např. na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích z 23. 8. 2016 č. j. 10 A 42/2016 – 49: „…nelze zaměňovat řízení o mimořádných opravných prostředcích za řešení předběžné otázky ve smyslu § 57 správního řádu, neboť zákonná podmínka existence pravomocných rozhodnutí byla v žalované věci splněna. Úprava předběžné otázky dopadá na situace, kdy vydání rozhodnutí závisí na řešení otázky, o které dosud nebylo pravomocně rozhodnuto.“. Žalovaný právě mj. z citovaného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích vycházel (jak plyne i z rekapitulace rozhodovacích důvodů napadeného rozhodnutí v bodě 2. odůvodnění tohoto rozsudku), tedy přesvědčivě i nepřerušení řízení odůvodnil.

17. Nad rámec soud též uvádí, že z žaloby plyne, že policejní orgán návrh žalobce na obnovu řízení zamítl jako nedůvodný rozhodnutím z 27. 10. 2020 č. j. KRPB–157018–13/ČJ–2020–060042–SEK a zamítl jako nedůvodné i odvolání žalobce proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na obnovu řízení, a to rozhodnutím z 4. 2. 2021 č. j. KRPB–157018–21/ČJ–2020–0600DP–STA. Krajský soud v Brně – usnesením z 8. 9. 2021 č. j. 31 A 70/2021–105 a z 8. 9. 2021 č. j. 31 A 69/2021–105 – žalobu proti těmto dvěma rozhodnutím policejního orgánu z řízení o návrhu na obnovu řízní odmítl jako opožděnou. V.C) Žaloba požadující zrušení „Rozhodnutí Dálničního oddělení Chrlice, „Blok na pokutu na místě zaplacenou“ číslo bloku: C1003878“ 18. Žalobce v petitu žaloby navrhl i vydání rozsudku, kterým soud zruší „Rozhodnutí Dálničního oddělení Chrlice, „Blok na pokutu na místě zaplacenou“ číslo bloku: C1003878“.

19. Judikatura Nejvyššího správního soudu (usnesení rozšířeného senátu ze dne 12. 3. 2013, čj. 1 As 21/2010–65, č. 2838/2013 Sb. NSS, rozsudek ze dne 26. 8. 2014, čj. 6 As 96/2014–31, nebo rozsudek ze dne 27. 10. 2016, čj. 2 As 183/2016–38) dospěla k názoru, že úspěšně se domoci zrušení pokutového bloku je možné pouze žádostí o obnovu řízení [§ 100 odst. 1 písm. a) SŘ], pokud dotčená osoba tvrdí, že nesouhlasila s uložením pokuty v blokovém řízení (ať již proto, že došlo k záměně s jinou osobou, podpis byl zfalšován, či podepisující osoba byla donucena k podpisu násilím či pohrůžkou násilí nebo jinou srovnatelnou závažnou újmou). Přímé napadení pokutového bloku žalobou ke správnímu soudu není možné. Soudnímu přezkumu je možné podrobit rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o obnovu řízení.

20. Žalobce tak nemůže úspěšně napadnout přímo pokutový blok. Žalobce měl možnost podat žádost o obnovu řízení, takové možnosti využil a jeho žádost o obnovu řízení byla zamítnuta a správní žaloba – podaná proti rozhodnutím policejního orgánu vydaným v řízení o návrhu žalobce na obnovu řízení – byla odmítnuta jako opožděná (srov. bod 17. odůvodnění tohoto rozsudku).

21. Soud proto v souladu s ustálenou judikaturou žalobu – v části směřující proti „Rozhodnutí Dálničního oddělení Chrlice, „Blok na pokutu na místě zaplacenou“ číslo bloku: C1003878“ – podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s. odmítl jako nepřípustnou (výrok II.).

22. Ostatně žalobce podepsal pokutový blok 23. 8. 2019 a správní žalobu podal až dne 20. 5. 2021, pročež žaloba směřující proti pokutovému bloku byla podána po zákonné dvouměsíční lhůtě pro podání žaloby; soudu by proto nezbylo než návrh pro opožděnost odmítnout i jako opožděný [Dle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví–li zvláštní zákon lhůtu jinou. Dle § 72 odst. 4 s. ř. s. zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví–li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.].

VI. Závěr a náklady řízení

23. Z uvedených důvodů soud žalobu směřující proti napadenému rozhodnutí žalovaného jako nedůvodnou zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s. (výrok I.) a žalobu v části směřující proti „Rozhodnutí Dálničního oddělení Chrlice, „Blok na pokutu na místě zaplacenou“ číslo bloku: C1003878“ odmítl jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s. (výrok II.), resp. současně i jako opožděnou dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.

24. Výrok (III.) o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce, který neměl ve věci úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Žalovanému náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení

I. Předmět řízení II. Obsah žaloby III. Vyjádření žalovaného IV. Replika žalobce V. Posouzení věci krajským soudem V.A) Námitka o neshromáždění důkazů správními orgány v námitkovém řízení V.B) Námitka o nevyčkání prvostupňového orgánu (s rozhodnutím v námitkovém řízení) na rozhodnutí o návrhu žalobce na obnovu řízení a o podnětu žalobce k přezkumnému řízení V.C) Žaloba požadující zrušení „Rozhodnutí Dálničního oddělení Chrlice, „Blok na pokutu na místě zaplacenou“ číslo bloku: C1003878“ VI. Závěr a náklady řízení