32 Az 2/2024 – 82

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobců: a) A. G. b) S. M. zastoupeni JUDr. Vítem Biolkem, MBA, LL.M., advokátem Advokátní kanceláře Wildt & Biolek v. o. s., se sídlem Bohuslava Martinů 1038/20, 500 02 Hradec Králové proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 7. 2. 2024, čj. OAM–857/ZA–ZA11–ZA20–2023, a ze dne 7. 2. 2024 čj. OAM–858/ZA–ZA11–ZA20–2023, ve věci mezinárodní ochrany, takto:

Výrok

I. Žaloby se zamítají.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení

1. Žalobci podali dne 23. 6. 2023 opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice (dále jen „ČR“). Žalovaný v záhlaví uvedenými rozhodnutími (dále jen „napadená rozhodnutí“) shledal žádosti žalobců nepřípustnými podle § 10a písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) a řízení o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. i) tohoto zákona zastavil. Žalovaný neshledal důvody pro opakované posuzování těchto žádostí, neboť žalobci neuvedli žádnou novou skutečnost ve smyslu zákona o azylu, která by odůvodňovala opětovné vedení správního řízení a opětovné hodnocení důvodů odchodu žalobců z vlasti.

2. Žalobci napadli rozhodnutí žalovaného samostatnými žalobami, které krajský soud spojil ke společnému projednání usnesením ze dne 27. 3. 2024, neboť napadená rozhodnutí spolu skutkově souvisí. Žalobci jsou manželé a žalobkyní uváděné důvody, pro které žádá o mezinárodní ochranu, jsou odvozeny od důvodů uváděných žalobcem.

II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobách

3. Oba žalobci uvedli, že dne 23. 6. 2023 podali opakovanou (druhou) žádost o udělení mezinárodní ochrany v ČR. Dne 3. 7. 2023 předali správnímu orgánu písemné prohlášení, v němž sdělili, že kategoricky odmítají ustanovenou tlumočnici M. G., která měla být přítomna jejich pohovoru a která o nich poskytla informace z předchozího řízení své sestře a neteři ve vlasti, čímž je a jejich rodiny vystavila nebezpečí. Z uvedeného důvodu požadují zajištění ruského tlumočníka, který nemá žádné vazby a kontakty v xx.

4. Namítli, že tlumočnice M. G. v předchozím řízení nepřeložila vše, co žalobce uvedl, a co bylo podstatné pro posouzení jejich žádostí o mezinárodní ochranu. Navíc v dokumentech bylo uvedeno jiné jméno tlumočnice – paní L. K. a nikoliv M. G.. Žalobci ale mají záznam rozhovoru, kde M. G. přiznává, že byla tlumočnicí žalobce při jeho prvním pohovoru v Zastávce.

5. Žalobce dále shrnul skutečnosti, které sice byly již posuzovány v rámci předchozího řízení, ale z důvodu neúplného překladu, nemusely být posouzeny správně. Uvedl, že je napojen na bývalého prezidenta Saakašviliho, je podporovatelem politické strany SNH (Sjednocení národního hnutí prezidenta Saakašviliho) a byl členem jeho osobní ochranky. Také bojoval v jižní Osetii proti ruské armádě a jakákoli proruská vládnoucí strana pro něj a jeho rodinu znamená nebezpečí. Vyšetřoval finanční machinace vládní strany Gruzínský sen. Figuroval v boji s call centry v souvislosti s čínskou obchodní společností H. G., které provozují nelegální investice do kryptoměn, také překazil plány na odkup pozemků čínské společnosti vládní stranou Gruzínský sen. V roce 2016 byl otráven bezpečnostními složkami Gruzie. V prosinci roku 2021 byl napaden nožem policistou, bezpečnostní složky Gruzie mu již od roku 2012 vyhrožují, má obavy o svůj život.

6. Žalobce popsal aktuální situaci v Gruzii, která se od podání jeho první žádosti z roku 2022 zhoršila. Po parlamentních volbách, které vyhrála strana Gruzínský sen, vznikly v ulicích Gruzie nepokoje. Došlo k odstraňování nepohodlných lidí, což by se po návratu do vlasti mohlo stát i jemu. V případě návratu do vlasti mu tak hrozí závažná újma, mohl by skončit ve vězení a poté by byl zavražděn. V současnosti začalo být vyhrožováno i jeho rodičům, protože bezpečnostní složky Gruzie požadují, aby se vrátil zpět. Celá situace ohledně výhrůžek a nátlaku na jeho rodinu se zhoršila poté, co tlumočnice M. G. sdělila informace o žalobcích svým známým a rodině do Gruzie. Stejné skutečnosti a obavy uvedla i žalobkyně a doplnila, že z důvodu jejího těhotenství je pro ni nejlepší zůstat v ČR, a nikoli se vrátit do Gruzie, kde by mohlo dojít k vážnému ohrožení jejího těhotenství. Žalovaný měl dle jejího názoru při posuzovaní opakované žádosti i tuto skutečnost zohlednit a žádost přezkoumat z důvodu uvedeného v § 14 zákona o azylu, a azyl jí přiznat.

7. Žalobci navrhli, aby krajský soud napadená rozhodnutí zrušil a věci vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

8. Žalovaný uvedl, že s žalobami nesouhlasí. Dle jeho přesvědčení přijaté rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu nepřípustnosti žádostí dle § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu odpovídá zjištěnému stavu věci a je zákonné.

9. Setrval na názoru, že žalobci ve svých aktuálních žádostech neuvedli žádné skutečnosti, které by bylo možné posuzovat jako nové ve smyslu zákona o azylu a kterými by se měl správní orgán znovu meritorně zabývat. Odkázal na odůvodnění napadených rozhodnutí, s nimiž se plně ztotožňuje a v nichž pečlivě vyhodnotil důvody uvedené v aktuálně podaných opakovaných žádostech žalobců o udělení mezinárodní ochrany dle § 11a odst. 1 písm. a) i b) zákona o azylu.

10. K námitce žalobce, že překlad není totožný (protokol o prvním pohovoru ze dne 19. 5. 2022), žalovaný uvedl, že tuto námitku mohl žalobce vznést již při samotném pohovoru, a ne čekat až do podání žaloby. Poukázal na to, že žalobce v závěru uvedeného pohovoru ze dne 19. 5. 2022 nežádal jeho zpětné přetlumočení a nevznesl žádné námitky. Dále uvedl, že písemnými důkazy i svědeckou výpovědí s tlumočnicí paní L. K. v průběhu soudního řízení (poznámka soudu: vedeného zdejším soudem pod sp. zn. 43 Az 4/2022) bylo prokázáno, že při poskytnutí údajů a pohovoru k podaným žádostem o mezinárodní ochranu s oběma žalobci dne 19. 5. 2022, byla přítomna ustanovená tlumočnice ruského jazyka paní L. K.. Tlumočnice paní M. G.byla přítomna jako tlumočnice ruského jazyka pouze u seznámení žalobců s podklady rozhodnutí, které se uskutečnilo dne 25. 5. 2022. Nemohla proto detailně znát obsah spisů, a tedy ani nemohla tyto informace nikomu sdělit. Žalovaný zopakoval, že již zdejší soud (v řízení vedeném pod sp. zn. 43 Az 4/2022) vyloučil, že by tlumočnice, které byly přítomny správním úkonům v předchozím řízení, sdělily třetím osobám nějaké konkrétní informace týkající se žádosti žalobců.

11. K námitce žalobců, že bezpečnostní složky Gruzie vyhrožují žalobci od roku 2012, že se mu děje ve vlasti nějaké příkoří ze strany státních orgánů a že i sama žalobkyně je v nebezpečí, žalovaný uvedl, že oba mají možnost využít pomoci různých organizací působících v Gruzii v oblasti ochrany lidských práv. Odkázal v tomto směru (stejně jako v odůvodnění napadených rozhodnutí) na Informaci OAMP – Gruzie: Základní přehled o zemi ze dne 22. 11. 2023, v níž se uvádí: „Gruzínští občané se v případě porušení práv a svobod ze strany soukromých osob či státních složek mohou obrátit také na Úřad veřejného ochránce práv, který má mandát monitorovat lidská práva a zkoumat obvinění ze zneužívání a diskriminace. Nevládní organizace považovaly Úřad veřejného ochránce práv za nejobjektivnější z vládních orgánů pro lidská práva. Úřad veřejného ochránce práv případ prošetří a v případě jakéhokoliv podezření na pochybení ze strany státních složek jej postoupí k dalšímu řízení Zvláštní vyšetřovací službě.“ Této možnosti řešení problémů nejprve na vnitrostátní úrovni však žalobci nevyužili.

12. Ohledně snahy o legalizaci pobytu žalobců z důvodu těhotenství žalobkyně a založení rodinného života v ČR žalovaný uvedl, že pro tyto případy slouží zákon o pobytu cizinců. Není možné tento zákon obcházet a využívat institutu mezinárodní ochrany. Poukázal i na to, že žalobkyně založila svůj rodinný život v ČR s vědomím, že její pobyt na zdejším území je od počátku neoprávněný.

13. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žaloby zamítl.

IV. Vyjádření žalobců

14. Žalobci ve svém vyjádření ze dne 2. 8. 2024 nazvaném „Doplnění správní žaloby“ nejprve shrnuli své výše uvedené žalobní body a žaloby doplnili o následující argumentaci.

15. K námitce (ne)totožnosti překladu namítli, že žalovaný v této věci neprovedl žádné jiné důkazy než to, že vyhledal obsah protokolů, a když zjistil, že žalobce neměl žádných námitek proti protokolaci, celou kauzu uzavřel. Nebyl proveden výslech tlumočnice M. G., zda informace opravdu nějaké třetí osobě sdělila, či zda má skutečně kontakty v Rusku nebo Gruzii. Dle žalobců není podstatné, že byla přítomna u jednání, kde proběhlo pouze seznámení s podklady. Už samotná skutečnost, že takové jednání proběhlo za účelem rozhodnutí o mezinárodní ochraně, svědčí o tom, že žalobce, resp. žalobci mají nějaké vážné důvody, proč se nechtějí vrátit do své vlasti. Takové skutečnosti musela tlumočnice vědět. Uvedli, že krajským soudem v předchozím řízení vyslechnutá tlumočnice L. K. citlivé informace nevyzradila. Žalovaný ani krajský soud (bod 54. rozsudku sp. zn. 43 Az 4/2022) v této věci neučinil žádné další kroky. Na podporu svého tvrzení předložili žalobci krajskému soudu dvě nahrávky, z toho druhá z nich byla částečně mluvena v arménském jazyce a samotná tlumočnice L. K. nemohla část této nahrávky přeložit (bod 40. rozsudku sp. zn. 43 Az 4/2022). Žalobci namítají, že soud v předchozím řízení tuto skutečnost opomenul zohlednit a žalovaný se touto skutečností ani nezaobíral.

16. Žalovaný se dle žalobců nezabýval aktuální situací v Gruzii. Žalobce sám uvádí obsáhlou argumentaci k nepokojům v zemi, zejména pak po roce 2020, kdy vyhrála vládní strana Gruzínský sen, a kdy došlo mj. k usmrcení novináře. Žalobci nemají za to, že Gruzie je bezpečný stát dle § 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu. Žalobce by byl v případě návratu do vlasti vystaven pronásledování z důvodu uvedeného v § 12 zákona o azylu a hrozí mu i závažná újma dle § 14a zákona o azylu. Žalobce považuje za nesporné, že je osobou, která je aktivně činná v souvislosti s politickou situací v Gruzii, a tedy zde existuje i předpoklad jeho pronásledování vládní stranou při návratu do vlasti. Odkázal např. na článek Agentury Reuters, která upozorňuje, že v Gruzii hrozí pronásledování bývalých úředníků působících za vlády prezidenta Saakašviliho (s uvedením webového odkazu). Žalobci mají za to, že za situace, kdy by se měli vrátit do země původu s malým dítětem, by žalovaný měl klást větší důraz na jejich ochranu. Žena s malým dítětem jsou zranitelnými osobami. Instituce veřejného ombudsmana, na kterého by se žalobci dle žalovaného měli obrátit, je státní institucí při vládnoucí straně Gruzínský sen a jakékoli řešení problémů by mohlo vyvolat ještě větší pronásledování jejich osob. Domněnku žalovaného, že se mohou obrátit na instituce působící v Gruzii vyvrací i skutečnost, že došlo k přijetí zákona o omezení neziskových organizací v Gruzii působících, které jsou dotovány z více jak 20% ze zahraničních zdrojů. V této souvislosti se konaly v květnu 2024 v zemi protesty.

17. Žalovaný podle žalobců nedostatečně zjistil skutkový stav, čímž došlo k porušení ust. § 3 a § 50 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Jsou přesvědčeni, že splňují zákonné podmínky pro udělení mezinárodní ochrany z důvodu dle ust. § 12 zákona o azylu a současně i dle ust. § 14a zákona o azylu. Setrvali na podaných žalobách.

V. Ústní jednání

18. Při jednání dne 21. 8. 2024 zástupci účastníků odkázali na svá písemná podání ve věci, která soudu přednesli. Žalobci setrvali na zrušení napadených rozhodnutí, žalovaný navrhl zamítnutí žalob pro jejich nedůvodnost.

VI. Posouzení věci krajským soudem

19. Krajský soud přezkoumal napadená rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Žaloby shledal nedůvodnými.

20. Z předložených správních spisů plyne, že žalobci poprvé požádali o udělení mezinárodní ochrany v ČR dne 16. 5. 2022. Ve správním řízení zdůvodňovali své žádosti především poukazem na incident z prosince roku 2021, kdy měl příslušník gruzínské policie napadnout žalobce a dvakrát jej při tom bodnout do hlavy. Současně mu vyhrožovala státní bezpečnostní služba, a to od srpna roku 2018. Vyhrožování začalo poté, co žalobce zaslal do kanceláře zakladatele strany Gruzínský sen novinový článek týkající se obchodní společnosti, s níž žalobce spolupracoval při jeho podnikání. Žalobce dále uváděl, že zjistil informace o fungování podvodných call center, která okrádají lidi. Žalobkyně své důvody odvozovala od potíží žalobce. Žalovaný zamítl žádosti žalobců o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné dle § 16 odst. 2 zákona o azylu s odůvodněním, že tito nevyvrátili domněnku, že Gruzii lze ve vztahu k nim považovat za bezpečnou zemi původu. K tomuto závěru žalovaný dospěl zejména z důvodu, že žalobce byl výhrůžkám vystaven po dobu čtyř let, avšak v této době se neobrátil na žádný kompetentní státní orgán. Žalovaný zdůraznil, že žalobce v zemi původu nikdy neměl jiné potíže a nelze tak dojít k závěru, že by stát nebyl schopen či ochoten poskytnout žalobci ochranu a pomoc. K napadení policistou v prosinci 2021 uvedl, že pokud by život žalobce byl skutečně v ohrožení, neopustil by Gruzii až po uplynutí pěti měsíců od napadení (v květnu 2022). Žalobce ke svému zranění také nedoložil žádnou lékařskou zprávu. Hlavní odpovědnost za prokázání nedodržování mezinárodních závazků a porušování práv občanů bezpečných zemí leží na žadatelích a žalobci těmto požadavkům podle žalovaného nedostáli.

21. Krajský soud žaloby zamítl rozsudkem ze dne 22. 2. 2023, č. j. 43 Az 4/2022–113. Žalobci proti uvedenému rozsudku podali kasační stížnost (dne 3. 4. 2023), o níž dosud nebylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto.

22. Dne 23. 6. 2023 podali oba žalobci opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany v ČR. Dne 3. 7. 2023 vznesli písemné výhrady k tomu, aby jejich pohovoru byla přítomna tlumočnice M. G., která o nich v předchozím řízení poskytla informace své sestře a neteři ve vlasti.

23. Dne 10. 7. 2023 poskytl žalobce údaje k opakované žádosti (za přítomnosti tlumočnice jazyka ruského Mgr. O. K.). Uvedl, že je arménské národnosti, gruzínské státní příslušnosti, ve vlasti nebyl členem žádné politické strany, hnutí či organizace. Je podporovatelem politické strany Sjednocené národní hnutí bývalého prezidenta Saakašviliho („SNH“), účastnil se mítinků této strany a agitace. Je aktivním zastáncem lidských práv etnických a sexuálních menšin. Vyšetřuje také finanční machinace vládní strany Gruzínský sen. Po skončení řízení o azylu v Rakousku se v roce 2020 vrátil do vlasti, protože mu bezpečnostní orgány Gruzie sdělily, že pokud se nevrátí domů, tak jeho rodiče budou mít velký problém. Naposledy z vlasti vycestoval dne 8. 5. 2022 přímou leteckou linkou do Prahy. V ČR poprvé žádal o mezinárodní ochranu v roce 2022 (viz výše). Nikdy nebyl ve vlasti odsouzen a neví o tom, že by byl trestně stíhán. K důvodům současné žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedl, že v letech 2008–2009 se podílel na ochraně leteckých prostředků prezidenta Saakašviliho a od roku 2010 do roku 2012 byl členem jeho osobní ochranky. V roce 2011 byla založena strana Gruzínský sen a on měl informace a důkazy o tom, že spolupracují s ruskou FSB. Žalobce nechtěl, aby se zakladatel této strany Bidzina Ivanišvili dostal k moci. Ivanišvili sliboval peníze lidem a žalobce dokázal, že se jednalo o nelegální peníze z call center, které pochází z investic do kryptoměn. To se děje od roku 2012 do současnosti. Dále uvedl, že mu od roku 2012 vyhrožovala bezpečnostní složka SUS Gruzie, protože provozoval činnost proti vládní straně. V roce 2008 bojoval v Osetii proti Rusku, a proto každá proruská vláda znamená pro něho nebezpečí. Následně byl ruskou FSB obviněn, že zabil ruské důstojníky a střílel po civilistech (informaci o zájmu FSB má od manžela své neteře, který žije v xxx a pracuje v GRU), kvůli tomu je veden ruskou tajnou službou FSB na seznamu nepřátel určených k likvidaci a s manželkou je tak ohrožen na životě. V Gruzii žalobce podnikal, spolupracoval s čínským partnerem, ale vláda Gruzínského snu jim chtěla vzít pozemky, které tato společnost vlastnila. S pomocí velvyslance Číny a s pomocí médií toto zveřejnil a uvedený záměr byl zrušen. Dále uvedl, že kvůli zajištění své bezpečnosti se rozhodl stát hlavou arménské diaspory v Gruzii. Podporoval ho v tom i biskup, který mu zařídil schůzku s arménským patriarchou i s arménským premiérem. Když se o tom ale dozvěděla bezpečnostní služba Gruzie, tak tam poslala agenta, který zinscenoval provokaci a zmíněný biskup musel odjet do Arménie. Proto se nemohl stát hlavou arménské diaspory. Z výše uvedených důvodů se ho snaží (gruzínská tajná služba, policie) odstranit, protože vládní straně Gruzínský sen také znemožnil dostat se k pozemkům čínského investora. V prosinci 2021 byl napaden nožem policistou, který ho bodl dvakrát do hlavy a došlo také k přestřelce, když vcházel do svého domu. S těmito problémy se nikam s žádostí o pomoc neobrátil, protože za těmito problémy jsou bezpečnostní složky Gruzie. Na dotaz správního orgánu, zda popsané skutečnosti uváděl v předchozím řízení, žalobce uvedl, že vše v předchozím pohovoru sdělil, ale až následně zjistil, že přítomná tlumočnice nepřeložila vše, co uváděl. Nikde nežádal o politický azyl, ale o dočasnou ochranu, dokud nedojde ke změně vlády v Gruzii. Pokud by se k moci dostala strana SNH, okamžitě odjede domů. V doloženém písemném vyjádření (ze dne 10. 7. 2023) zopakoval své výše uvedené výhrady k tlumočnici M. G.. Dále doplnil, že od svých přátel ze sedmého oddělení gruzínské státní bezpečnosti má informace o tom, že gruzínské úřady se dozvěděly vše, co uvedená tlumočnice o jejich žádostech sdělila do Gruzie, a že členové jeho rodiny jsou pod dohledem. Žalobce doložil korespondenci mezi ním a médii týkající se obchodu s firmou H. G. a vyšetřování nelegálních call center, a potvrzení, že pracoval v bezpečnostní službě pro Michaela Saakašviliho.

24. Dne 14. 7. 2023 poskytla žalobkyně údaje k opakované žádosti (za přítomnosti tlumočnice jazyka gruzínského Mgr. S. M.). Uvedla, že není členkou žádné politické strany ani hnutí, není politicky aktivní. Po skončení řízení o azylu v Rakousku se v roce 2020 vrátili s manželem do vlasti. Naposledy z vlasti vycestovala s manželem dne 8. 5. 2022 do Prahy, kde oba požádali o azyl. K důvodům současné žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedla, že do vlasti se nemůže vrátit, protože tam jejímu manželovi i jí hrozí nebezpečí. Poté, co tlumočnice v předchozím řízení sdělila v Gruzii údaje o jejich podané žádosti o mezinárodní ochranu v ČR, tak je vyhrožováno i členům rodiny manžela. Ví, že manželovi bylo také opakovaně vyhrožováno ze strany vládních gruzínských orgánů, že byl vyslýchán a že je na seznamu FSB Ruské federace z důvodu, že v roce 2008 válčil v Jižní Osetii proti Rusku. Byla snaha ho zlikvidovat. Podrobnosti o tomto vyhrožování se dozvěděla až u soudu v ČR. Před tím jí detaily manžel neříkal, protože nechtěl, aby byla ve stresu. K dotazu žalovaného, zda nyní uváděné skutečnosti uváděla v rámci správního řízení o předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany v ČR, uvedla, že v předchozím řízení nevěděla, jak je situace pro manžela ve vlasti nebezpečná a co mu ve skutečnosti hrozí. Vše se dozvěděla až u soudu v ČR. V předchozím řízení se ukázalo, že v pohovoru tlumočnice nepřetlumočila vše, jak manžel uváděl. Má proto za to, že jeho předchozí žádost byla posuzována na základě zkreslených a neúplných informací.

25. Součástí správních spisů jsou dále informace shromážděné žalovaným ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Gruzii. Při posouzení žádosti žalobců žalovaný konkrétně vycházel z Informace OAMP – Gruzie: Zpráva o zemi na základě zajišťovací mise uskutečněné v Tbilisi ve dnech 30. 5. 2022 až 3. 6. 2022 (část 2) ze dne 23. 1. 2023, z Informace OAMP – Gruzie: Základní přehled o zemi ze dne 22. 11. 2023, z překladu internetového zdroje, odkaz https://investingeorgia.org/en/key–sectors/success–stories/hualing–group.page a z Informace OAMP – Gruzie: Situace gruzínských občanů vracejících se do země po dlouhodobém pobytu v zahraničí, Přístup úřadů a společnosti, přístup ke vzdělání, lékařské péči, sociálním službám a na trh práce ze dne 8. 9. 2023. Dále vycházel ze spisového materiálu k předchozím žádostem žalobců a z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 43 Az 4/2022–113 ze dne 22. 2. 2023. Žalobcům byla dána možnost dle ust. § 36 odst. 3 správního řádu se s uvedenými podklady seznámit a vyjádřit se k nim, jakož i učinit návrhy na doplnění dokazování. Uvedené možnosti žalobce využil (dne 4. 1. 2024), uvedl, že ho podklady rozhodnutí nezajímají, protože jsou to blbosti a nebude s nimi ztrácet čas. Zopakoval, že z důvodu pronásledování státními strukturami se jeho rodina (zejména otec) nachází pod nátlakem. Žalobkyně této možnosti využila, nevznesla žádné námitky, uvedla, že aktuálně nemá nové informace. Sdělila, že je těhotná.

26. Dne 15. 1. 2024 žalobce doložil další své vyjádření, v němž uvedl, že se svým přítelem Zaalem Rukhadzem založil v roce 2016 Federaci kulturistiky, fitness a bodyfitness a strana Gruzínský sen po něm vyžadovala podporu sportovců při volbách. Byl nucen vyvíjet tlak na sportovce, a nakonec musel federaci, na jejímž vzniku se podílel, opustit. Dále podrobněji popsal situaci ohledně své aktivity stát se hlavou arménské diaspory v Gruzii.

27. Krajský soud konstatuje, že na opakované žádosti o mezinárodní ochranu, kdy jsou uváděny tytéž důvody jejich podání, pamatuje zákon o azylu v § 11a odst.

1. Nepřípustnost žádosti o udělení mezinárodní ochrany a s tím související možnost zastavení řízení řeší ustanovení § 10a písm. e) ve spojení s § 25 písm. i) zákona o azylu, podle kterého se řízení zastaví, jestliže je žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná.

28. Podle § 10a písm. e) zákona o azylu je žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná, podal–li cizinec opakovaně žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle § 11a odst. 1 zákona o azylu.

29. Podle § 11a odst. 1 zákona o azylu, podal–li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo nejprve posoudí přípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a to, zda uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které a) nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a b) svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a.

30. Zdejší soud se nejprve zabýval námitkou, podle které tlumočnice M. G., která dle tvrzení žalobců tlumočila pohovory žalobců před správním orgánem v prvním řízení o jejich žádostech (dne 19. 5. 2022), informovala další osoby v Gruzii o tom, že žádají o mezinárodní ochranu v ČR a dále, že nepřetlumočila vše, co žalobce o svých problémech ve vlasti vypovídal. Posledně uvedená skutečnost pak měla být důvodem toho, že správní orgán neposoudil žádosti žalobců řádně a ve světle všech jimi tvrzených (zejména žalobcem) potíží ve vlasti. Soud v tomto směru odkazuje na předchozí rozsudek zdejšího soudu ze dne 22. 2. 2023, č. j. 43 Az 4/2022–113 (viz body 52–57), který provedl výslech tlumočnice L. K., provedl důkaz přepisem žalobci doložených dvou videonahrávek, odůvodnil, proč neprovedl výslech tlumočnice, kterou žalobci nazývali „M.“ (bližší identifikaci uvedené osoby nebyli schopni poskytnout, viz bod 55. citovaného rozsudku), a dospěl k závěru, že žalobci neprokázali, že by došlo k prozrazení jejich identity a informací o jejich žádostech o mezinárodní ochranu osobám do Gruzie. Dále uvedený soud dospěl k závěru, že žalobci nově uváděné důvody k podaným žádostem, které zazněly až v průběhu soudního řízení, a které údajně nebyly ve správním řízení zaprotokolovány, se soudu po provedeném řízení (žalobcům byla správním orgánem opakovaně dána možnost se ke svým problémům ve vlasti vyjádřit) jeví jako nevěrohodné a v popsaném kontextu účelové. Krajský soud v nyní projednávaném řízení konstatuje, že v případě této námitky (vyzrazení informací o žalobcích tlumočnicí a neúplný překlad všeho, co žalobce údajně o svých potížích ve vlasti v prvním azylovém řízení uvedl) se jedná o věc pravomocně rozhodnutou, a proto se jí dále nebude v tomto řízení opětovně zabývat. Tuto námitku proto vyhodnotil jako nedůvodnou. Uvedený závěr platí i pro tvrzení žalobců (uvedené ve vyjádření z 2. 8. 2024), že Gruzie není bezpečný stát dle § 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu. I tato otázka byla posuzována a pravomocně rozhodnuta v zamítavém rozsudku soudu ze dne 22. 2. 2023, č. j. 43 Az 4/2022–113.

31. Krajský soud porovnal důvody současných žádostí žalobců s důvody, které uváděli ve svých předchozích žádostech a uzavírá ve shodě se žalovaným, že v nově vedeném řízení neuvedli žádné nové skutečnosti ve smyslu ustanovení § 11a odst. 1 zákona o azylu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně odvozuje důvody své žádosti od tvrzených potíží svého manžela, bude se soud zabývat především důvody, které uváděl žalobce. Důvodem aktuální žádosti žalobce je jeho obava z nebezpečí ze strany ruské FSB pro účast ve válce v Jižní Osetii, tvrzení, že je v zájmu státní gruzínské tajné služby i policie kvůli předchozí činnosti pro prezidenta Saakašviliho a podpoře strany SNH. Obává se o život, protože vládní straně Gruzínský sen znemožnil dostat se k pozemkům čínského investora a také proto, že bojoval s call centry, které provozují nelegální investice do kryptoměn. V prosinci 2021 byl napaden policistou nožem, který ho bodl dvakrát do hlavy. Správním orgánem učiněný závěr, že tyto skutečnosti musely být žalobci objektivně známy již v průběhu správního řízení o jeho předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a proto je měl a mohl uvést za účelem jejich posouzení již dříve, pokud je považoval za natolik závažné, považuje soud (zejména s ohledem na jejich časové zařazení) za správný a odpovídající zjištěnému skutkovému stavu.

32. Žalovaný se dále velmi detailně zabýval výpověďmi žalobce ve vztahu k posouzení, zda se netýkají změny situace v zemi jeho původu (viz strana 7 až 10 napadeného rozhodnutí). Konfrontoval tak tvrzení žalobce, že mu hrozí nebezpečí ze strany ruské FSB kvůli jeho účasti ve válce v Jižní Osetii (rok 2008) při kterém měl zabít dva ruské důstojníky s jeho tvrzením v předchozím řízení a upozornil na zřejmé rozpory v popisu událostí týkajících se zájmu FSB o jeho osobu. Poukázal na značný časový odstup od gruzínsko–ruského konfliktu v Jižní Osetii i skutečnost, že žalobce se přes tvrzenou obavu o život i nadále po těchto událostech zdržoval na území Gruzie, pracoval v gruzínské bezpečnostní složce při ochraně prezidenta, podnikal a byl veřejně aktivní. Žalovaný stejným způsobem hodnotil žalobcovo tvrzení o zájmu státní gruzínské tajné služby a policie o jeho osobu z důvodu předchozí činnosti žalobce pro prezidenta Saakašviliho a podpoře politické strany SNH na pozadí Informace OAMP – Gruzie: Zpráva o zemi ze dne 23. 1. 2023 a upozornil na zásadní rozpor v datech, kdy měly začít jeho problémy se stranou Gruzínský sen (2018–uvedl v prvním řízení; 2012–uvedl v aktuálně vedeném řízení). Zabýval se rovněž tvrzením žalobce o jeho aktivitách ve prospěch firmy H. G., kvůli kterým měl čelit výhrůžkám a být v zájmu bezpečnostních složek a jeho tvrzeným bojem s nelegálními call centry se závěrem, že žalobce svá tvrzení ani důkazy, které byly ve správním řízení správním orgánem provedeny (překladem potvrzení, z něhož vyplývá, že pracoval se Státní bezpečnostní službě Gruzie od 6. 6. 2011 do 9. 10. 2012 a služební poměr skončil dohodou; překladem korespondence žalobce ohledně obchodu s firmou H. G., překladem komunikace žalobce s novinářkou či žalobce s dalšími osobami) neprokazují tvrzené pronásledování a vyhrožování ze strany gruzínských státních orgánů. Dále se žalovaný zabýval i novými důvody, které žalobce neuvedl v předchozím správním ani soudním řízení, a to jeho tvrzením, že se kvůli zajištění své bezpečnosti rozhodl stát hlavou arménské diaspory v Gruzii, jakož i tvrzením, že s přítelem založil v roce 2016 Federaci kulturistiky, fitness a bodyfitness a strana Gruzínský sen po něm vyžadovala podporu sportovců při volbách. Vzhledem k dataci tvrzených potíží soud souhlasí se závěrem žalovaného, že i tyto skutečnosti, pokud je žalobce vnímal jako jeho život ohrožující, mohl uvést v předchozím řízení o udělení mezinárodní ochrany, což se nestalo. Neučinil tak ani v předchozím soudním řízení. Žalovaný po podrobném posouzení výpovědí žalobce upozornil na řadu rozporů a nelogičností v tvrzeních žalobce ohledně údajného zájmu bezpečnostních orgánů Gruzie o jeho osobu či vyvíjení tlaku na jeho rodinu v Gruzii. Nutno rovněž konstatovat, že žalobce, ač stále uvádí nové a nové problémy, které měl mít ve vlasti se státními orgány v časovém rozmezí let 2008 – 2021, zůstával ve vlasti (důvody azylového řízení v Rakousku, které žalobce sám ukončil v roce 2020, soudu nejsou známy), a tuto naposledy opustil až v květnu 2022. K nově sdělené skutečnosti, těhotenství žalobkyně a apelaci na ochranu matky a dítěte coby zranitelné osoby, soud konstatuje, že zákon o azylu primárně neslouží k realizaci rodinných vazeb na území ČR. K takovému účelu je třeba využít institutů zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR. Na podporu uvedeného závěru lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2004, č. j. 5 Azs 37/2003, v němž je uvedeno, že azyl je institutem zcela výjimečným, který neslouží jako náhrada institutů zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 16. 11. 2005, č. j. 4 Azs 34/2005 – 60, uvedl, že „Institut azylu není nástrojem k řešení nepříznivé osobní či ekonomické situace žadatele. Právo na azyl založené na mezinárodních úmluvách totiž v sobě nezahrnuje právo osoby vybrat si zemi, kde se pokusí začít nový život odpovídající jejím představám, jelikož slouží výhradně k poskytnutí nezbytné ochrany cizím státem, je–li žadatel (popřípadě též jeho rodinný příslušník) ve vlastní zemi vystaven pronásledování ze zákonem vyjmenovaných důvodů, popřípadě existují–li jiné, zcela výjimečné okolnosti, za kterých by bylo „nehumánní“ azyl neudělit.“ 33. Ohledně posuzování opakovaných žádostí lze rovněž odkázat na konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu. Např. v rozsudku ze dne 11. 6. 2009, čj. 9 Azs 5/2009–63 jmenovaný soud uvedl, že „[h]lavním smyslem a účelem možnosti podat opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany je postihnout případy, kdy se objeví takové závažné skutečnosti, které by mohly ovlivnit hmotně–právní postavení žadatele a které nemohl uplatnit vlastní vinou během předchozího pravomocně ukončeného řízení. Při opakovaném podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany je proto nutno důsledně dbát na splnění těchto podmínek, které mají na straně jedné garantovat určitou přidanou hodnotu této nové žádosti, jenž může vést k jinému rozhodnutí než u žádosti předchozí, a na straně druhé zajistit, aby nedocházelo k účelovému podávání opakovaných žádostí.“ V rozsudku téhož soudu ze dne 8. 9. 2011, čj. 7 Azs 28/2011–74 je uvedeno: „Bylo–li řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany zastaveno pro nepřípustnost podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zkoumá správní soud pouze to, zda byly dány podmínky pro zastavení řízení. Důvody uváděné žadateli se zabývá pouze z toho hlediska, zda jim mohly být známy v době první žádosti, a zda je tedy mohli uvést, či zda jim v tom nebránily objektivní důvody, zpravidla spočívající v tom, že o těchto důvodech vůbec nevěděli nebo je nemohli z objektivních či legitimních subjektivních příčin uvést.“ 34. Krajský soud má po provedeném přezkumu za to, že žalovaný řádně (i provedením důkazů předložených žalobcem) odůvodnil svůj závěr, že v aktuálně vedených řízeních nevyšly najevo žádné nové skutečnosti ve smyslu § 11a odst. 1 zákona o azylu. S jeho závěry i procesním postupem, které učinil žalovaný v žalobou napadených rozhodnutích se soud ztotožňuje, a proto na jeho odůvodnění přiměřeně odkazuje (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005–130, publikovaný pod č. 1350/2007 Sb. NSS, podle kterého: „Je–li rozhodnutí žalovaného důkladné, je z něho zřejmé, proč žalovaný nepovažoval právní argumentaci účastníka řízení za důvodnou a proč jeho odvolací námitky považoval za liché, mylné nebo vyvrácené, shodují–li se žalobní námitky s námitkami odvolacími a nedochází–li krajský soud k jiným závěrům, není praktické a ani časově úsporné zdlouhavě a týmiž nebo jinými slovy říkat totéž. Naopak je vhodné správné závěry si přisvojit se souhlasnou poznámkou.“). Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž soud musí přihlížet z úřední povinnosti, zamítl žaloby dle § 78 odst. 7 s. ř. s.

VII. Náklady řízení

35. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměli úspěch; žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení

I. Předmět řízení II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobách III. Shrnutí vyjádření žalovaného IV. Vyjádření žalobců V. Ústní jednání VI. Posouzení věci krajským soudem VII. Náklady řízení