Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

32 C 47/2023 - 456

Rozhodnuto 2024-12-11

Citované zákony (13)

Rubrum

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kapitánem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] pro vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Žaloba se v rozsahu vypořádání společného jmění manželů, a to položky stavby rodinného domu č.p. [Anonymizováno] v obci [adresa], část obce [adresa], stojící na pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], zamítá.

II. Z věcí a majetkových hodnot, jež měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, připadá a) do vlastnictví žalobkyně: – vklad na běžném účtu č. [č. účtu] vedeném u peněžního ústavu [právnická osoba]. se zůstatkem ke dni zániku společného jmění ve výši 420 074,36 Kč, tedy věci a hodnoty v celkové ceně 420 074,36 Kč; b) do vlastnictví žalovaného: – pozemek parc.č. [Anonymizováno] jehož součástí je zahradní chata a pozemek parc. č. [Anonymizováno], oba v katastrálním území [adresa], v hodnotě 1 880 000 Kč, vklad na běžném účtu č. [č. účtu] vedeném u peněžního ústavu [právnická osoba]. se zůstatkem ke dni zániku společného jmění ve výši 121 261,17 Kč, vklad na běžném účtu č. [hodnota] vedeném u peněžního ústavu [právnická osoba], se zůstatkem ke dni zániku společného jmění ve výši 288 961,50 Kč, soubor movitých věcí tvořící vybavení domácnosti v domě č.p. [Anonymizováno] v obci [adresa] tvořený dřevotřískovou kuchyňskou linkou, zn. Oresi včetně vestavěných spotřebičů – elektrická trouba AEG, varná deska AEG, myčka AEG, mikrovlnná trouba Elektrolux, lednice značky Samsung, chladící box Nordline, dřevotřískový rozkládací kuchyňský stůl barvy tmavý ořech, 6 ks židlí z dřevotřísky barvy tmavý ořech, Částečně prosklené komody z materiálu dřevotříska o barvě tmavý ořech, televizního stolku z dřevotřísky barvy tmavý ořech, televize značky Samsung o úhlopříčce 150 až 160cm, sedací soupravy sestávající se z šedé pohovky, 2 křesel, 2 taburetů bílé barvy, vše z materiálu eko kůže, dále z dřevěného stolku z dřevotřísky, krbových kamen na dřevo (kachlová) ABX Karelie barvy zelené, 2 ks obrazů, stojací lampy kovové stmívatelné, vestavěné skříně prosklené o rozměrech 2,35m * 3m, dřevěné vestavěné skříně o rozměrech 2,35m * 3m, koženkového rozkládacího gauče s látkou dřevotřískového botníku tmavohnědé barvy, obrazu, automatické pračky značky Miele, automatické pračky značky LG, robotického vysavače značky SilverCrest, dřevotřískové komody světlešedé barvy, obrazu, vestavěné skříně kombinace dřevotříska a sklo světle hnědé barvy o rozměrech 2m * 2,5m, dvoulůžka s 2 nočními stolky z dřevotřísky o rozměrech 2m * 1,6m světle hnědé barvy, běžeckého pásu značky Formerfit, dřevotřískového dvoulůžka s látkovým potahem o rozměrech 2m * 1,6m, 7 skříněk a rohové police z dřevotřísky světle hnědé barvy, dřevotřískového stolku na PC tmavě hnědé barvy, kovové postele s matrací, 3ks kovových věšáků, stolku na PC dřevotřísky světle hnědé barvy, vše v hodnotě 174 900 Kč, tedy věci a hodnoty v celkové ceně 2 465 122,67 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku ve výši 1 083 603 Kč, a to do dvou měsíců dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – Okresnímu soudu v Děčíně na náhradě nákladů řízení částku 14 721,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit státu – Okresnímu soudu v Děčíně na náhradě nákladů řízení částku 24 721,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení[Anonymizováno]

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vypořádání společného jmění manželů účastníků řízení, které zaniklo v důsledku rozvodu manželství. Uvedla, že součástí společného jmění manželů je pozemek parc. č. [Anonymizováno] jehož součást je stavba rodinného domu č.p. [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], součástí je dále zahradní chata, neboť uvedené nemovité věci byly nabyty společně za trvání manželství a výstavba domu byla prováděna společně účastníky řízení. Později žalobkyně doplnila, že nemá důkazy o tom, že by stavba vznikla až po vzniku manželství, nicméně jelikož byla výstavba prováděna oběma manželi, proto byla stavba v podílovém spoluvlastnictví manželů, přičemž po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku předmětná stavba přirostla k pozemku. Žalobkyně navrhovala, aby nemovité věci byly přikázány žalovanému, anebo aby byl nařízen prodej v dražbě. Žalobkyně dále učinila předmětem vybavení domácnosti, a to domu č.p. [Anonymizováno]. O tyto věci žalobkyně nemá zájem. Žalobkyně dále uvedla., že součástí společného jmění je účet žalovaného povinného vedeného u [Anonymizováno]. a u [právnická osoba]. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně ze svého peněžního účtu u [právnická osoba] vynaložil částky 36 668 Kč dne 23. 6. 2020, 10 000 Kč dne 23. 6. 2020, 10 000 Kč dne 23. 9. 2020, 6 511 Kč dne 7. 1. 2021, 10 000 Kč dne 17. 5. 2021 ve výši 10 000 Kč, dne 23. 9. 2021 ve výši 10 000 Kč, celkem tedy 83 179 Kč, na startovné a náklady na mistrovství světa v [Anonymizováno], kterého se zúčastnil, uvedené částky představují tzv. „odklony“ ze společného jmění manželů a tedy i tyto částky žalobkyně navrhla k vypořádání. Dále žalovaný provedl platbu ze dne 14. 1. 2021 ve výši 20 338 Kč za kávovar. Žalovaný dále vynaložil v rozporu s pravidly o nakládání se SJM následující částky bez toho, aby manželka věděla, na co byly platby uskutečněny, a to z účtu u [Anonymizováno] dne 5. 12. 2020 ve výši 14 063 Kč, dne 8. 12. 2020 ve výši 16 000 Kč, ze dne 15. 1. 2021 ve výši 21 000 Kč, ze dne 28. 11. 2020 ve výši 10 000 Kč, ze dne 30. 11. 2020 ve výši 18 000 Kč, ze dne 28. 5. 2021 ve výši 11 569 Kč, ze dne 7. 1. 2021 ve výši 17 360 Kč, ze dne 2. 3. 2021 ve výši 25 000 Kč, ze dne 27. 9. 2020 ve výši 27 000 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný z účtu u peněžního ústavu vedeného u [právnická osoba]., platbou ze dne 31. 5. 2021 hradil dovolenou ve výši 38 978 Kč. Dále, že vynaložil následující platby z účtu u [právnická osoba]., a to dne 28. 11. 2022 ve výši 29 000 Kč, dne 7. 1. 2023 ve výši 24 098 Kč, dne 4. 9. 2020 ve výši 15 000 Kč, dne 15. 12. 2020 ve výši 50 000 Kč, dne 18. 12. 2020 ve výši 16 000 Kč, dne 16. 9. 2022 ve výši 20 000 Kč a dne 22. 9. 2022 ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně dále potvrdila, že má zřízen účet u České spořitelny, a.s., na kterém byly k okamžiku zániku manželství prostředky ve společném jmění manželů.

2. Manželka navrhovala předmětem vypořádání učinit i další položky, o těchto ale následně vzala žalobu zpět a řízení bylo usnesením č. j. 32 C 47/2023-129 a dále usnesením č. j. 32 C 47/2023-445 částečně zastaveno.

3. Žalovaný uvedl, že součástí společného jmění je účet žalobkyně vedený u [právnická osoba]. Žalovaný potvrdil, že oba uvedené pozemky a zahradní chatu manželé nabyli společně za trvání manželství, nicméně uvedené popřel ve vztahu k domu č.p. [Anonymizováno], kdy stavba domu započala před uzavřením manželství, přičemž první stavební podlaží bylo zhotoveno ke dni 29. 10. 2002, tedy k uvedenému okamžiku vznikl dům jako věc v právním smyslu. Navrhl, aby mu byly nemovité věci přikázány. Současně žalovaný potvrdil, že veškeré vybavení své domácnosti v domě č.p. [adresa] zakoupil ještě za trvání manželství. Současně navrhl, aby mu byly movité věci přikázány. Žalovaný potvrdil, že má zřízen účet u [právnická osoba] a u [právnická osoba]., na kterých byly k okamžiku zániku manželství prostředky ve společném jmění manželů. Žalovaný ze svého peněžního účtu u [právnická osoba] vynaložil částky 36 668 Kč dne 23. 6. 2020, 10 000 Kč dne 23. 6. 2020, 10 000 Kč dne 23. 9. 2020, 6 511 Kč dne 7. 1. 2021, 10 000 Kč dne 17. 5. 2021 ve výši 10 000 Kč, dne 23. 9. 2021 ve výši 10 000 Kč, celkem tedy 83 179 Kč, na startovné a náklady na mistrovství světa v [Anonymizováno], kterého se zúčastnil, přičemž částky vynaložil bez souhlasu manželky, a tedy v rozporu s pravidly o nakládání s majetkem v SJM a jde tedy o tzv. „odklon“ ze SJM. Platbou ze dne 5. 12. 2020 ve výši 14 063 Kč žalovaný hradil pojištění na vozidlo Volkswagen Golf. Platbou ze dne 8. 12. 2020 ve výši 16 000 Kč pouze přeposlal peněžní prostředky zaslané na účet syna žalované, stejně jako platbou ze dne 5. 1. 2021 ve výši 21 000 Kč. Platbou ze dne 28. 11. 2020 uhradil dárky na Vánoce. Platbou ze dne 30. 11. 2020 žalovaný uhradil kupní cenu za středový panem do vozidla Volkswagen Golf. Platbou ze dne 14. 1. 2021 ve výši 20 338 Kč hradil žalovaný kupní cenu za kávovar. Platbou ze dne 28. 5. 2021 ve výši 11 569 Kč žalovaný hradil blíže nespecifikovaný dluh. Platba ze dne 7. 1. 2021 ve výši 17 360 Kč představuje výběr z bankomatu na osobní účely. Platba ze dne 2. 3. 2021 ve výši 25 000 Kč představuje úhradu za zakoupenou sedačku, kterou dovybavoval domácnost. Z výběru ze dne 27. 9. 2020 ve výši 27 000 Kč žalovaný hradil kupní cenu za notebook zakoupený v Obchodním centru Letňany, který následně daroval dceři. Žalovaný potvrdil, že z účtu u peněžního ústavu vedeného u [právnická osoba]., platbou ze dne 31. 5. 2021 hradil svou dovolenou ve výši 38 978 Kč. Platbou ze dne 28. 11. 2022 hradil zálohu na opravu střechy po vichřici ve výši 29 000 Kč, platbou ze dne 7. 1. 2023 ve výši 24 098 Kč hradil doplatek za opravu. Výběr ze dne 4. 9. 2020 ve výši 15 000 Kč byl žalovaným použit na provozní náklady. Výběr částky 50 000 Kč dne 15. 12. 2020 žalovaný odůvodnil nákupem pračky značky Miele, přičemž ve zbytku žalovaný částku použil na úhradu briket, na který použil i částku 16 000 Kč vybranou dne 18. 12. 2020. Výběry ze dne 16. 9. 2022 ve výši 20 000 Kč a dne 22. 9. 2020 ve výši 10 000 Kč žalovaný použil na provozní náklady.

4. Z oddacího listu na č.l. 11 má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne [datum] manželství, které bylo rozvedeno ke dni [datum], což má soud za prokázané z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka].

5. Z výpisu z katastru nemovitostí, a to listu vlastnictví č. [hodnota], katastrální území [adresa], soud zjistil, že ve prospěch žalovaného je zapsáno mj. výlučné vlastnické právo žalovaného k pozemkům parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům č.p. [Anonymizováno].

6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že pozemky nabyli manželé společně za trvání manželství, nicméně sporné je nabytí rodinného domu, o kterém nebylo v řízení prokázáno, že by jej manželé nabyli za trvání manželství. Žalobkyně výslovně uvedla, že nemá žádné důkazy, kterými by mohla prokázat, že stavba vznikla za trvání manželství.

7. Mezi účastníky dále nebylo sporu o tom, že za trvání manželství manželé nabyli vybavení domácnosti, které se nyní nachází v domě č.p. [adresa].

8. K okamžiku zániku manželství, tedy ke dni [datum], měla žalobkyně u [právnická osoba]. účet č. [č. účtu] se zůstatkem ve výši 420 074,36 Kč, a účet č. [č. účtu] se zůstatkem 0 Kč, což má soud za prokázané ze sdělení uvedené banky ze dne 5. 2. 2024 na č. l. 137.

9. K okamžiku zániku manželství, tedy ke dni [datum] měl žalovaný účet u [právnická osoba]., účet č. [hodnota] se zůstatkem ve výši [adresa] Kč, což má soud za prokázané ze sdělení uvedené banky ze dne 2. 2. 2024 na č. l. 217.

10. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný ze svého peněžního účtu u [právnická osoba] vynaložil částky 36 668 Kč dne 23. 6. 2020, 10 000 Kč dne 23. 6. 2020, 10 000 Kč dne 23. 9. 2020, 6 511 Kč dne 7. 1. 2021, 10 000 Kč dne 17. 5. 2021 ve výši 10 000 Kč, dne 23. 9. 2021 ve výši 10 000 Kč, celkem tedy 83 179 Kč, na startovné a náklady na mistrovství světa v [Anonymizováno], kterého se zúčastnil, přičemž částky vynaložil bez souhlasu manželky a tedy v rozporu s pravidly o nakládání s majetkem v SJM a jde tedy o tzv. „odklon“ ze SJM. Dále mezi účastníky nebylo sporu o tom, že platbou ze dne 14. 1. 2021 ve výši 20 338 Kč byla hrazena kupní cena za kávovar.

11. Platbou z účtu ze dne 5. 12. 2020 ve výši 14 063 Kč žalovaný hradil pojištění vozidla Volkswagen Golf u pojišťovny Uniqua, jak soud zjistil ze sdělení této pojišťovny založené na č.l. 426 soudního spisu.

12. Z komunikace žalovaného s [jméno FO] založené na č.l. 428 soud zjistil, že účet č. [č. účtu] je účtem [jméno FO], přičemž uvedený dne 8. 12. 2020 žádal žalovaného o přeposlání částky 16 000 Kč na uvedený účet, když [jméno FO] uvedenou částku dle zprávy vložil na účet žalovaného. Obdobně pak [jméno FO] žádal o přeposlání částky 21 000 Kč dne 14. 1. 2021. Z výpisu z účtu na č.l. 164 soud zjistil, že na účet žalovaného byla připsána částka 16 000 Kč a následně byla vyplacena na účet [jméno FO]. Obdobně soud z výpisu účtu na č.l. 166 zjistil, že na účet žalovaného byla připsána částka 21 000 Kč dne 14. 1. 2021, která byla následně dne 15. 1. 2021 přeposlána na účet [jméno FO]. Platbami ve výši 16 000 Kč ze dne 8. 12. 2020 a 21 000 Kč dne 14. 1. 2021 tedy žalovaný pouze přeposílal peněžní prostředky [jméno FO], které byly na účet dříve připsány.

13. Z faktury ze dne 13. 12. 2020 na č.l. 429 soud zjistil, že žalovaný uhradil 2 000 Kč za nákup dárkového poukazu k nákupu potravinových doplňků ve výši 2 000 Kč, z faktury ze dne 10. 12. 2020 na č.l. 420 soud zjistil, že žalovaný zakoupil dárkový poukaz za částku 6 082 Kč. S ohledem na časovou souslednost má tedy soud za prokázáno, že uvedené poukazy byly zakoupeny za vybranou částku ve výši 10 000 Kč z účtu dne 28. 11. 2020.

14. Platbou ze dne 30. 11. 2020 ve výši 18 000 Kč žalovaný uhradil kupní cenu za středový panel do vozidla Volkswagen Golf, což soud zjistil z účastnického výslechu žalovaného.

15. Platbou ze dne 28. 5. 2021 ve výši 11 569 Kč žalovaný hradil blíže nespecifikovaný dluh, jak soud zjistil z účastnického výslechu žalovaného.

16. Dne 7. 1. 2021 žalovaný vybral z účtu částku 17 360 Kč, ohledně jejichž účelu soud nezjistil ničeho.

17. Z faktury ze dne 24 419 Kč ze dne 2. 3. 2021 soud zjistil, že žalovaný zakoupil sedačku za částku 24 419 Kč. S ohledem na časovou souslednost má soud za prokázáno, že na úhradu této částky žalovaný použil částku ve výši 25 000 Kč vybranou z účtu dne 2. 3. 2021.

18. Z výpisu z účtu na č.l. 160 soud zjistil, že žalovaný vybral dne 27. 9. 2020 z účtu částku 27 000 Kč na adrese Veselská 663, Praha 9, tedy v OC Letňany, jak soud zjistil z účastnického výslechu žalovaného, ze kterého dále zjistil, že za uvedenou částku zakoupil notebook, který následně daroval dceři. Uvedené podporuje fakt, že dcera žalovaného dne 27. 9. 2020 zaslala žalovanému zprávu, ve kterém mu děkuje za předčasný dárek k narozeninám a Vánocům. Z těchto důkazů má tedy soud za prokázané, že žalovaný za částku 27 000 Kč koupil notebook pro dceru.

19. Z čestných prohlášení ze dne 14. 8. 2024 na č.l. 414 a 415 soud zjistil, že dcery účastníků, [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nedostala od žalovaného žádný dárek k Vánocům 2020. Čestnému prohlášení dcery [Anonymizováno] však soud uvěřil jen částečně, tedy že od žalovaného nedostala žádný dárek k přímo v průběhu Vánoc, když dcera dostala již předem v měsíci září notebook, který byl dárkem jak k narozeninám, tak předem k Vánocům, jak ostatně sama dcera uvedla ve zprávě ze dne 27. 9. 2020 zaslané žalovanému.

20. Provedení shora uvedených plateb (body 10. – 19.) a výběrů má soud rovněž za prokázané z výpisů z účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba].

21. K okamžiku zániku manželství, tedy ke dni [datum] měl žalovaný účet u [právnická osoba]., a to účet č. [č. účtu] se zůstatkem ve výši 121 261,17 Kč, a dále účet. č. [č. účtu] s nulovým zůstatkem a bez pohybu, což má soud za prokázané ze sdělení uvedené banky ze dne 12. 3. 2024 na č.l. 216.

22. Mezi účastníky nebylo dále sporu o tom, že žalovaný z účtu u peněžního ústavu vedeného u [právnická osoba]., platbou ze dne 31. 5. 2021 hradil svou dovolenou ve výši 38 978 Kč.

23. Z faktury na č.l. 435 soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. fakturovala [jméno FO] na zakázku žalovaného částku 27 936 Kč, veskrze za stavební materiál. Z čestného prohlášení žalovaného na č.l. 432 soud zjistil, že žalovaný vynaložil za opravu po vichřici na opravu chaty u domu v [adresa] částku 53 098 Kč, čestné prohlášení bylo podpořeno i účastnickým výslechem žalovaného, ze kterého soud zjistil, že po vichřici došlo k poškozen střechy chaty, v důsledku čehož do předmětné chaty zatýkalo, hrozila havárie, neboť mohlo zatýkat do elektroinstalace. Žalobkyně uplatnila poškození střechy jako pojistnou událost, to v době, kdy dům s chatou obývala manželka, která byla následně zamítnuta, žalovaný nicméně poté, co se do domu vrátil, začal věc z důvodu havarijní situace řešit sám. Opravu provedl pan [jméno FO], kterému uhradil zálohovou platbu přibližně ve výši fakturovaného stavebního materiálu, a následně doplatek. Vynaložení prostředků na opravu s manželkou nekonzultoval. To vše, jak shora uvedeno, zjistil soud z účastnického výslechu žalovaného. Výslech žalovaného podporuje sdělení pojišťovny Kooperitva ze dne 4. 3. 2020 na č. l. 416 prokazující uplatnění pojistné události – poškození zahradní chaty, jakož i fotografie chaty na č. l. 417 a 418, ze kterých je patrné provedení střešní krytiny střechy zahradní chaty, ze kterých lze usuzovat, že došlo k opravě střechy. Z těchto důkazů má tedy soud za prokázané, že žalovaný platbou ze dne 28. 11. 2022 ve výši 29 000 Kč a částečně výběrem dne 7. 1. 2023 ve výši 24 098 Kč hradil za opravu zahradní chaty.

24. Dne 4. 9. 2020 žalovaný vybral z účtu částku 15 000 Kč, jak soud zjistil z výpisu z účtu, ohledně jejichž účelu soud nezjistil ničeho.

25. Z faktury ze dne 16. 12. 2020 na č.l. 438 soud zjistil, že žalovaný pořídil pračku značky Miele za částku 29 742 Kč. S ohledem na časovou souslednost má soud za prokázáno, že uvedená částka byla uhrazena z vybrané částky ve výši 50 000 Kč dne 15. 12. 2020, kdy zbytek vybrané částky, jakož i částku 16 000 Kč vybranou dne 18. 12. 2020, žalovaný použil na platbu za brikety, což soud zjistil z čestného prohlášení žalovaného na č.l. 431 podpořené účastnickým výslechem žalovaného, kdy žalovaný soudu vysvětlil, že dům je vytápěn dřevem či briketami, a to prostřednictvím kamen, které jsou předmětem tohoto vypořádání společného jmění manželů, kdy žalovaný nakupoval brikety pravidelně vždy na topnou sezonu v ceně 7 000 – 9 000 Kč za tunu, kdy běžná spotřeba činí 4 – 6 tun briket. Nákupy manžel činil jak v průběhu, tak i po skončení společného soužití se žalobkyní. Nákupy vždy hradil v hotovosti. Do roku 2018 či 2019 bral brikety od svého zákazníka pana [Anonymizováno] dle vzájemné dohody, nicméně poté již řešil brikety vždy individuálním nákupem.

26. Z faktury ze dne 20. 10. 2022 na č. l. 434 soud zjistil, že žalovaný zakoupil komodu za částku 3 599 Kč, z faktury ze dne 1. 10. 2022 na č.l. 436 soud zjistil, že žalovaný zakoupil postel a stolek za částku 12 297 Kč a z faktury ze dne 20. 10. 2022 na č.l. 439 soud zjistil, že žalovaný zakoupil šatní skříň za částku 11 699 Kč. Z časové souslednosti má soud za prokázáno, že žalovaný k úhradě těchto částek použil částku 20 000 Kč vybranou dne 16. 9. 2022 a částku 10 000 Kč vybranou dne 22. 9. 2022.

27. Shora uvedené výběry a platby (body 21. – 26.) má soud za prokázané z výpisů z účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba].

28. Z výpisů z účtů žalovaného u peněžního ústavu [právnická osoba]. má soud dále za prokázané, že v období od února 2020 do února 2023 byly na účet žalovaného připsány platby ve výši 3 355 595,61 Kč, tedy v průměru ve výši 90 691,77 Kč měsíčně.

29. Z výpisů z účtů žalovaného u [právnická osoba]. soud zjistil, že na tento účet byly v období v období od února 2020 do února 2023 připisovány platby výhradně z účtu povinného u [Anonymizováno] toho byla na účet připsána pouze platba ve výši 24 098 Kč v měsíci lednu 2023.

30. Z výpisů z účtů žalobkyně u peněžního ústavu [právnická osoba]. má soud za prokázané, že v období od února 2020 do února 2023 byly na účet žalobkyně připsány platby ve výši 1 466 669,49 Kč, tedy v průměru ve výši 39 639,72 Kč.

31. Ze shora uvedeného má tedy soud za prokázané, že průměrný měsíční příjem účastníků společně v období únor 2020 – únor 2023 činil 130 331,49 Kč měsíčně.

32. Soud dále provedl k důkazu znalecký posudek soudního znalce Pavla Rejna, který nechala vypracovat žalobkyně, a který znalec doplnil a vysvětlil ústně při jednání. Znalec určil obvyklou cenu pozemku parc.č. [Anonymizováno], jehož součástí je zahradní chata a pozemek parc. č. [Anonymizováno] mimo rodinný dům částkou 2 314 000 Kč. Znalec ke svému závěru došel kombinací porovnávací a administrativní metody. Znalec při svém výslechu mimo jiné uvedl, že částka, ke které dospěl, je minimální, může být i vyšší, kdyby posudek zpracoval jiný znalec, mohla by se cena dostat výš. Jedná se o cenu, kterou může žalobkyně požadovat. Posudek dělal znalec proto, aby došlo k dohodě, tedy hodnotu nemovitých věcí stanovil na nízké úrovni. Znalec výslovně uvedl, že by byl rád, kdyby soud zadal kontrolní znalecký posudek. K otázce právní zástupkyně žalobkyně znalec uvedl, že kdyby jiný znalec nyní oceňoval nemovité věci, dostal by se jinam, ale ne níž. Znalec tedy svůj posudek u soudu řádně neobhájil, je zřejmé, že svým znaleckým závěrem si není zcela jist, zvláště, když sám v zásadě navrhoval vypracování revizního posudku. Za této situace, i s ohledem na důkazní návrh odborným vyjádřením, které nechal zpracovat žalovaný, kde vycházela cena podstatně nižší (které ale soud nakonec pro nadbytečnost k důkazu neprovedl), přistoupil soud k ustanovení znalecké kanceláře k vypracování revizního znaleckého posudku.

33. Z revizního znaleckého posudku vypracovaného znaleckou kanceláří XP invest, s.r.o., která svůj posudek obhájila i ústně u jednání soud zjistil, že hodnota parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je zahradní chata a pozemek parc. č. [Anonymizováno] je 1 880 000 Kč. Znalecká kancelář vysvětlila, že použila porovnávací metodu, ve kterém porovnala obdobné prodeje. Znalecká kancelář disponuje databází všech inzerátů od rok 2013 na realitních serverech, ve které je veden vývoj nabízené ceny a rovněž, zda nakonec došlo k realizaci prodeje, což je zjištění z katastru nemovitostí. Na základě dohledaných prodejů byla stanovena cena za 1 m2 pozemku, příslušenství a zahradní chata bylo oceněno nákladovou metodou a vyhláškou. Cena zahrnuje veškeré příslušenství na pozemcích v době jejich ocenění. Rozdíl v administrativní ceně znalecká kancelář vysvětlila změnou vyhlášky od 1. 1. 2024, kdy znalec a zpracovatel odborného vyjádření postupovali ještě dle předchozí vyhlášky, nicméně rozhodující je cena zjištěná metodou srovnávací. Znalec Rejn určil obvyklou cenu na základě dvou inzerátů, které jsou stále v platnosti, tedy nemovité věci se stále inzerují, jsou zveřejněny více než rok, tedy jsou nemovité věci inzerovány za cenu, která nebyla potvrzena trhem. Znalec sice snižuje cenu o 20 %, což ale nijak nevysvětluje, pouze odkazuje na zavedenou praxi. Naproti tomu zpracovatel odborného vyjádření použil jednak staré vzorky, na které použil koeficient reálné ceny, tedy se jedná o způsob, kterým zpracovatel v zásadě uzpůsobil zjištěnou cenu ceně, kterou by nemovité věci měli dle jeho představy mít, což je postup naprosto nesprávný. Znalecká kancelář dle hodnocení soudu v revizním posudku určení obvyklé ceny náležitě odůvodnila, obvyklou cenu řádně podložila, vypořádala se se všemi rozhodnými skutečnostmi a otázkami účastníků (zejména vysvětlila, že žádný stavební pozemek není ideální a náklady na uzpůsobení pozemku u srovnávaných nemovitostí, jako zbytky oplocení, vytyčení geodetických bodů, nutnost v katastru nemovitých věcí řešit změnu druhu pozemku nejsou takové, aby významně ovlivnily cenu pozemku, u pozemku typu zbořeniště se dle obsahu inzerátu žádné ruiny nenachází, jde o rovinatý pozemek, vzdání se práva z vadného plnění u stavebních pozemků znalecká kancelář hodnotí jako běžné ujednání) a odůvodnění znaleckého posudku neodporuje logickému myšlení. Z uvedeného důvodu tedy soud učinil skutkové zjištění, že hodnota parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je zahradní chata a pozemek parc. č. [Anonymizováno] je 1 880 000 Kč.

34. Odborný odhad obvyklé ceny nemovitých věcí vypracovaný Ing. Procházkou soud pro nadbytečnost neprovedl, neboť obvyklá cena nemovitých věcí již byla prokázána revizním znaleckým posudkem.

35. Ze znaleckého posudku podaného Mgr. Bc. Arnoštem Špačkem soud zjistil, že soubor movitých věcí vybavení domácnosti žalovaného v domě č.p. [Anonymizováno] v obci [adresa] tvořený dřevotřískovou kuchyňskou linkou, zn. Oresi včetně vestavěných spotřebičů – elektrická trouba AEG, varná deska AEG, myčka AEG, mikrovlnná trouba Elektrolux, lednice značky Samsung, chladící box Nordline, dřevotřískový rozkládací kuchyňský stůl barvy tmavý ořech, 6 ks židlí z dřevotřísky barvy tmavý ořech, Částečně prosklené komody z materiálu dřevotříska o barvě tmavý ořech, televizního stolku z dřevotřísky barvy tmavý ořech, televize značky Samsung o úhlopříčce 150 až 160cm, sedací soupravy sestávající se z šedé pohovky, 2 křesel, 2 taburetů bílé barvy, vše z materiálu eko kůže, dále z dřevěného stolku z dřevotřísky, krbových kamen na dřevo (kachlová) ABX Karelie barvy zelené, 2 ks obrazů, stojací lampy kovové stmívatelné, vestavěné skříně prosklené o rozměrech 2,35m * 3m, dřevěné vestavěné skříně o rozměrech 2,35m * 3m, koženkového rozkládacího gauče s látkou dřevotřískového botníku tmavohnědé barvy, obrazu, automatické pračky značky Miele, automatické pračky značky LG, robotického vysavače značky SilverCrest, dřevotřískové komody světlešedé barvy, obrazu, vestavěné skříně kombinace dřevotříska a sklo světle hnědé barvy o rozměrech 2m * 2,5m, dvoulůžka s 2 nočními stolky z dřevotřísky o rozměrech 2m * 1,6m světle hnědé barvy, běžeckého pásu značky Formerfit, dřevotřískového dvoulůžka s látkovým potahem o rozměrech 2m * 1,6m, 7 skříněk a rohové police z dřevotřísky světle hnědé barvy, dřevotřískového stolku na PC tmavě hnědé barvy, kovové postele s matrací, 3ks kovových věšáků, stolku na PC dřevotřísky světle hnědé barvy, má hodnotu 174 900 Kč.

36. Soud dále k návrhu žalovaného nevyžádal výpisy z účtů za další období, neboť žalovaný ani přes výzvu soudu nesdělil ani nikterak nedoložil, z čeho dovozuje, že žalovaná měla i v dalších obdobích provádět tzv. odklony ze společného jmění manželů. Spor o vypořádání společného jmění není vyúčtovací spor, aby soud vyžádával výpisy z účtů za celé období manželství a položku po položce prováděl vyúčtování veškerých plateb manželů. Bylo proto na žalovaném, aby přednesl alespoň opěrné body svého tvrzení o tom, že žalobkyně odkláněla z účtu peněžní prostředky a uvedené soudu doložil. Žalovaný pouze sdělil, že na účet žalobkyně docházela pravidelně částka 1 500 Kč označená jako nájem a je tedy předpoklad, že uvedená částka přicházela na účet i dříve, žalovaný by měl mít nárok na 50 % z uvedených plateb. Uvedené tvrzení se ale nikterak nevztahuje k případnému vyvedení prostředků z účtu, zůstatek na účtu je vypořádáván, nadto částka 1 500 Kč je natolik nízká, že i kdyby ji žalobkyně průběžně spotřebovávala bez souhlasu žalovaného, jednalo by se s ohledem na zjištěné majetkové poměry účastníků o tzv. běžnou správu, jak bude blíže vysvětleno níže v odůvodněná tohoto rozsudku, tedy by se nejednalo o „odklon“ ze společného jmění manželů. Soud nicméně přihlédl k tomu, že již vyžádal výpisy žalovaného za období tří let před rozvodem manželství, kdy již manželé společně nežili v manželství, a v rámci zachování rovnosti „zbraní“ vyžádal výpisy z účtů žalobkyně za totéž období, jako u žalovaného. U vyžádaných účtů žalobkyně ale žalovaný neoznačil žádnou položku, která by měla představovat tzv. odklon ze společného jmění.

37. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

38. Manželství účastníků řízení bylo uzavřeno dne [datum] a bylo rozvedeno dne [datum], v průběhu manželství účastníci nabyli společně pozemky parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], včetně zahradní chatky, které mají hodnotu 1 880 000 Kč, dále vybavení domácnosti v domě č.p. [Anonymizováno] tvořené dřevotřískovou kuchyňskou linkou, zn. Oresi včetně vestavěných spotřebičů – elektrická trouba AEG, varná deska AEG, myčka AEG, mikrovlnná trouba Elektrolux, lednice značky Samsung, chladící box Nordline, dřevotřískový rozkládací kuchyňský stůl barvy tmavý ořech, 6 ks židlí z dřevotřísky barvy tmavý ořech, Částečně prosklené komody z materiálu dřevotříska o barvě tmavý ořech, televizního stolku z dřevotřísky barvy tmavý ořech, televize značky Samsung o úhlopříčce 150 až 160cm, sedací soupravy sestávající se z šedé pohovky, 2 křesel, 2 taburetů bílé barvy, vše z materiálu eko kůže, dále z dřevěného stolku z dřevotřísky, krbových kamen na dřevo (kachlová) ABX Karelie barvy zelené, 2 ks obrazů, stojací lampy kovové stmívatelné, vestavěné skříně prosklené o rozměrech 2,35m * 3m, dřevěné vestavěné skříně o rozměrech 2,35m * 3m, koženkového rozkládacího gauče s látkou dřevotřískového botníku tmavohnědé barvy, obrazu, automatické pračky značky Miele, automatické pračky značky LG, robotického vysavače značky SilverCrest, dřevotřískové komody světlešedé barvy, obrazu, vestavěné skříně kombinace dřevotříska a sklo světle hnědé barvy o rozměrech 2m * 2,5m, dvoulůžka s 2 nočními stolky z dřevotřísky o rozměrech 2m * 1,6m světle hnědé barvy, běžeckého pásu značky Formerfit, dřevotřískového dvoulůžka s látkovým potahem o rozměrech 2m * 1,6m, 7 skříněk a rohové police z dřevotřísky světle hnědé barvy, dřevotřískového stolku na PC tmavě hnědé barvy, kovové postele s matrací, 3ks kovových věšáků, stolku na PC dřevotřísky světle hnědé barvy v hodnotě 174 900 Kč. Žalobkyně na svém bankovním účtu č. [č. účtu] měla v době rozvodu manželství zůstatek ve výši 420 074,36 Kč, a na účtu č. [č. účtu] zůstatek 0 Kč. Žalovaný měl v době rozvodu na účtu č. [hodnota] zůstatek ve výši 288 961,50 Kč, na účtu č. [č. účtu] zůstatek ve výši 121 261,17 Kč a na účtu [č. účtu] zůstatek 0 Kč.

39. Žalovaný ze svého peněžního účtu u [právnická osoba] vynaložil částky 36 668 Kč dne 23. 6. 2020, 10 000 Kč dne 23. 6. 2020, 10 000 Kč dne 23. 9. 2020, 6 511 Kč dne 7. 1. 2021, 10 000 Kč dne 17. 5. 2021 ve výši 10 000 Kč, dne 23. 9. 2021 ve výši 10 000 Kč, celkem tedy 83 179 Kč, na startovné a náklady na mistrovství světa v [Anonymizováno], kterého se zúčastnil, přičemž částky vynaložil bez souhlasu manželky a tedy v rozporu s pravidly o nakládání s majetkem v SJM a jde tedy o tzv. „odklon“ ze SJM. Platbou ze dne 14. 1. 2021 ve výši 20 338 Kč byla hrazena kupní cena za kávovar. Platbou z účtu ze dne 5. 12. 2020 ve výši 14 063 Kč žalovaný hradil pojištění vozidla Volkswagen Golf u pojišťovny Uniqua. Platbami 16 000 Kč ze dne 8. 12. 2020 a 21 000 Kč dne 14. 1. 2021 pouze přeposílal peněžní prostředky [jméno FO], které byly na účet dříve připsány. Výběrem ze dne 28. 11. 2020 žalovaný hradil 10 000 Kč dárkové poukazy k nákupu potravinových doplňků ve výši 2 000 Kč a 6 082 Kč. Platbou ze dne 30. 11. 2020 ve výši 18 000 Kč žalovaný uhradil kupní cenu za středový panel do vozidla Volkswagen Golf. Platbou ze dne 28. 5. 2021 ve výši 11 569 Kč žalovaný hradil blíže nespecifikovaný dluh. Dne 7. 1. 2021 žalovaný vybral z účtu částku 17 360 Kč, účel není znám. Výběrem ze dne 2. 3. 2021 ve výši 25 000 kč hradil sedačku ve výši 24 419 Kč. Výběrem ve výši 27 000 Kč dne 27. 9. 2020 hradil žalovaný notebook v hodnotě 27 000 Kč pro svou dceru Barboru, jinak dcery Tereza a Barbora od žalovaného k Vánocům 2020 nedostaly žádný dárek. Žalovaný z účtu u peněžního ústavu vedeného u [právnická osoba]., platbou ze dne 31. 5. 2021 hradil svou dovolenou ve výši 38 978 Kč. Žalovaný výběrem ze dne 28. 11. 2022 ve výši 29 000 Kč a výběrem dne 7. 1. 2023 ve výši 24 098 Kč hradil za opravu zahradní chaty částku ve výši 53 098 Kč. Dne 4. 9. 2020 žalovaný vybral z účtu částku 15 000 Kč, bez zjištění účelu. Vybranou částku 50 000 Kč dne 15. 12. 2020 žalovaný použil na zakoupení pračky Miele v ceně 29 742 Kč, ve zbytku uvedenou částku, jakož i částku vybranou dne 18. 12. 2020 ve výši 16 000 Kč, žalovaný použil na úhradu briket. Z vybraných částek ve výši 10 000 Kč dne 22. 9. 2022 a ve výši 20 000 Kč dne 16. 9. 2020 žalovaný hradil komodu za částku 3 599 Kč, postel a stolek za částku 12 297 Kč a šatní skříň za částku 11 699 Kč. Měsíční příjem účastníků v období únor 2020 – únor 2023 celkem činil v průměru 130 331,49 Kč měsíčně.

40. Podle § 709 a 710 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o.z.“) je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. Součástí společného jmění jsou také dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

41. Dle § 3028 odst. 1 o.z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (1. 1. 2014). Podle odst. 2 téhož ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Nabytí věcí do společného jmění účastníků v době do 31. 12. 2013 je tedy třeba posoudit podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“).

42. Podle § 143 obč. zák. společné jmění manželů do 31. 12. 2013 tvoří jednak majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka jednak závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

43. Samotné vypořádání společného jmění manželů se provede podle právní úpravy účinné ke dni zániku manželství a společného jmění manželů ([datum]), tj. Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění (§ 740 o. z.).

44. Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění (§ 742 odst. 1 o. z.).

45. V projednávané věci nevyšlo najevo, že by se účastníci odchýlili od zákonného režimu společného jmění manželů a rovněž nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by opodstatňovaly, aby se soud při vypořádání odchýlil od zásady rovnosti podílů účastníků na společném majetku, žádný z účastníků se toho ostatně ani nedomáhal, sporným byl spíše rozsah společného jmění a výše tzv. „odkloněných“ peněžních prostředků z účtů účastníků řízení[Anonymizováno]

46. Co se týče pozemků parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] zahradní chaty, o těchto není sporu o tom, že byly nabyty oběma účastníky společně za trvání manželství, tedy jsou součástí společného jmění. Tím byla vyvrácena správnost zápisu v katastru nemovitostí, kde je jako výlučný vlastník zapsán žalovaný. Správnost zápisu ale nebyla vyvrácena u stavby č. p. [Anonymizováno]. Pokud účastník navrhuje vypořádání určité položky, je na něm, aby tvrdil a prokázal, že tuto položku nabyli manželé společně za trvání manželství. Jelikož manželka ve své žalobě tvrdila, že rodinný dům nabyla se žalovaným společně originárním způsobem, tedy výstavbou, bylo na žalobkyni, aby prokázala, že uvedený dům nabyli společně se žalovaným za trvání manželství. Jelikož dle ustálené judikatury stavba jako samostatný předmět právních vztahů (jako věc v právním smyslu) vzniká v okamžiku, v němž je vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 22 Cdo 764/2011, nebo ze dne 26. 9. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2554/2007), bylo na žalobkyni, aby prokázala, že uvedeného stavu stavba dosáhla po uzavření manželství. Žalobkyně ale výslovně uvedla, že takové tvrzení není schopna prokázat. Nebylo tedy prokázáno, že by stavba rodinného domu byla manželi nabyta společně za trvání manželství, proto soud nemůže dům jako součást společného jmění vypořádat. Proto soud v rozsahu domu žalobu jako nedůvodnou zamítl. Pozemky a chata mají dle provedeného dokazování hodnotu 1 880 000 Kč, přičemž jelikož žalobkyně o pozemky nejeví zájem, který naopak projevil žalovaný, který dané nemovité věci v současnosti výlučně užívá, přikázal soud uvedené nemovité věci do výlučného vlastnictví manžela s tím, že náhradová pohledávka manželce činí 940 000 Kč. Hodnotu neovitých věcí soud zjišťoval ke dni rozhodnutí soudu, a to podle stavu nemovitých věcí ke dni zániku společného jmění, tedy rozvodu manželství. V řízení nebylo tvrzeno ani nijak nevyšlo najevo, že by jakékoli pozemkové úpravy byly činěny v období mezi rozvodem manželství a rozhodnutí soudu, proto soud vyšel ze stavu nemovitých věcí, jak jej znalecká kancelář uvedla ve znaleckém posudku.

47. Nad rámec uvedeného soud dodává, že v závislosti na tom, zda byl dům zhotoven účastníky společně či nikoli, může být tento případně v podílovém spoluvlastnictví účastníků, anebo ve výlučném vlastnictví. I kdyby dům nabyli manželé do podílového spoluvlastnictví, nemohl později přirůst k pozemku ve společném jmění manželů v důsledku nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. Dle přechodných ustanovení o.z., konkrétně dle § 3054 o.z. platí, že stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba. Dle § 3055 odst. 1 o. z. platí, že stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení platí, že odstavec 1 platí obdobně pro stavbu, která má být zřízena na pozemku jiného vlastníka na základě věcného práva vzniklého stavebníku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo na základě smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Dle judikatury Nejvyššího soudu je podmínkou pro to, aby se stavba na základě uvedených přechodných ustanovení mohla stát součástí pozemku, skutečnost, že stavba i pozemek musí mít stejný vlastnický režim. Skutečnost, že pozemek byl ve společném jmění manželů a stavba byla buďto v podílovém spoluvlastnictví, anebo ve výlučném vlastnictví (o čemž je mezi účastníky veden spor o určení u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]), zabránila tomu, aby stavba přirostla k pozemku, a proto je tedy předmětný rodinný dům stále samostatnou nemovitou věcí, který se nestal součástí společného jmění manželů ani v důsledku nabytí účinnosti nového občanského zákoníku.

48. Manželé dále nabyli za trvání manželství vybavení domácnosti, o které projevil zájem žalovaný, vybavení domácnosti je tedy součástí společného jmění. Jelikož je to žalovaný, který je současně užívá, když se nacházejí v jeho domácnosti, přikázal soud vybavení domácnosti v hodnotě 174 900 Kč do výlučného vlastnictví žalovaného za náhradovou pohledávku ve výši 87 450 Kč představující jednu polovinu z hodnoty věcí.

49. Předmětem vypořádání společného jmění jsou i vklady na peněžních účtech v době rozvodu manželství, které účastníci navrhli k vypořádání. Položky, které jsou předmětem řízení, jsou v dispozici účastníků řízení, nicméně hodnotu jednotlivých položek zjišťuje soud k okamžiku zániku společného jmění, tedy v tomto případě k okamžiku rozvodu manželství. Jednotlivé vklady soud přikázal tomu z manželů, v jehož prospěch je účet u peněžního ústavu veden. Soud tedy zjistil, že vkladová pohledávka z účtu žalobkyně činila k okamžiku rozvodu manželství částku ve výši 420 074,36 Kč, náhradová pohledávka žalovanému činí 210 037,18 Kč. Vkladová pohledávka naopak z účtu žalovaného u [právnická osoba]. činila k okamžiku rozvodu manželství částku ve výši 288 961,50 Kč, a z účtu u [právnická osoba]. ve výši 121 261,17 Kč, náhradová pohledávka žalobkyni činí 144 480,75 Kč a 60 630,585 Kč.

50. Dle § 713 odst. 1 o.z. součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. Dle § 714 odst. 1 o. z. V záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. Z uvedeného zákonného ustanovení logickým výkladem a contrario tedy vyplývá, že v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které naopak lze považovat za běžné, může jednat při správě společného jmění manželů každý z manželů samostatně. Na to, co jsou běžné záležitosti, je nutno usuzovat z konkrétních majetkových poměrů manželů, je však třeba přihlížet i k obecným zvyklostem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu č.j. 22 Cdo 3128/2013).

51. Za tzv. odklon ze společného jmění lze považovat vynaložení částky 83 179 Kč za mistrovství světa v [Anonymizováno], což bylo mezi účastníky nesporné, když nebylo sporu o tom, že žalovaný použil uvedenou částku bez souhlasu žalobkyně pro svou potřebu.

52. Za odklon ze SJM nelze naopak považovat částku 14 063 Kč vynaložené na pojištění vozidla, neboť jde dle názoru soudu o běžnou správu SJM, kdy povinnost mít uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je povinností uloženou zákonem, přičemž na základě povinně uzavřené pojistné smlouvy je třeba hradit pojistné. Nelze tak z okolností dovozovat nesouhlas manželky s platbou povinného pojištění, neboť v takovém případě by bylo nutno ze společného jmění manželů hradit případné sankce za nehrazení pojistného či na porušení povinnosti mít sjednáno povinné pojištění.

53. Za odklon nelze dále považovat platbu ze dne 8. 12. 2020 ve výši 16 000 Kč a ze dne 15. 1. 2021 ve výši 21 000 Kč, neboť uvedenými platbami žalovaný pouze přeposílal peněžní prostředky [jméno FO], nešlo tedy o nakládání s prostředky ve společném jmění manželů.

54. Za odklon soud dále nepovažuje platbu ze dne 28. 11. 2020 ve výši 10 000 Kč, kterou měl žalovaný uhradit vánoční dárky. Bylo prokázáno, že žalovaný zakoupil dárkové poukazy v hodnotě 8 082 Kč, dne 10. 12. 2020 a 13. 12. 2020, v čemž soud shledává časovou souvislost, což soud s ohledem na majetkové poměry manželů, jejichž průměrný měsíční výdělek činil dohromady 130 331,49 Kč, považuje za běžnou záležitost, bez ohledu na to, pro koho byly dárky určeny. Soud na tomto místě připomíná, že spor o vypořádání SJM není v žádném případě vyúčtovací spor, nelze tedy po účastnících spravedlivě požadovat, aby ke každé platbě z účtu byli schopni doložit účel platby, zvlášť s dostupem několika let. S ohledem na shora uvedené právní závěry tedy soud považuje vynaložení zbylé částky 1 918 Kč, o které nebylo doloženo, za co jí žalovaný uhradil, za běžnou správu. Obdobně soud nepovažuje za odklon částku 11 569 Kč ze dne 28. 5. 2021, kterou měl žalovaný hradit blíže neexistující dluh, jakož i blíže nespecifikovanou částku ze dne 7. 1. 2021 ve výši 17 360 Kč, částku ze dne 4. 9. 2020 ve výši 15 000 Kč vybranou z účtu u [právnická osoba], neboť i uvedené platby soud nepovažuje za nijak zvlášť vymykající se majetkovým poměrům manželů, a tudíž za běžnou záležitost.

55. Platbu ze dne 30. 11. 2020 ve výši 18 000 Kč rovněž nelze považovat za odklon ze SJM, neboť za tuto částku pořídil žalovaný středový panel do vozidla Volkswagen Golf. Za uvedenou částku tedy žalovaný pořídil konkrétní věc, která se stala součástí společného jmění manželů. Nejedná se tedy o odklon, když v řízení vyšlo najevo, jak bylo s částkou naloženo, žalobkyně tak mohla buďto středový panel k vozidlu zahrnout do předmětu vypořádání jakožto movitou věc, případně, pokud by s pořízením uvedené věci nesouhlasila, mohla se dovolat relativní neplatnosti kupní smlouvy dle § 714 odst. 2 o. z. Pokud tak neučinila, je kupní smlouva ke středovému panelu platná a středový panel je tak součástí SJM, uvedenou platbu tedy nelze vypořádat jako odklon ze SJM. Uvedený závěr platí obdobně ohledně platby ze dne 14. 1. 2021 ve výši 20 338 Kč, kterou byla hrazena kupní cena za kávovar, ze dne 2. 3. 2021 ve výši 25 000 Kč, kterou byla hrazena kupní cena za sedačku ve výši 24 419 Kč, ze dne 27. 9. 2020 ve výši 27 000 Kč, za kterou byl pořízen notebook (kdy žalobkyně se případně mohla dovolat relativní neplatnosti darovací smlouvy vůči dceři a tím dosáhnout toho, že notebook by byl součástí společného jmění manželů).

56. Soud dále za odklon naopak považuje platbu z účtu vedeného u [právnická osoba]. ze dne 31. 5. 2021 ve výši 38 978 Kč, kterou žalovaný provedl bez souhlasu své manželky, neboť v době jejího vynaložení již žalovaný nesdílel se žalobkyní rodinnou domácnost a manželka se tedy o vynaložení těchto prostředků nemohla dozvědět. Žalovaný uvedenou částku vynaložil pouze pro svou potřebu, nikoli pro potřeby své rodiny, tudíž se jedná o částku, kterou je povinen do společného jmění manželů vrátit, neboť jí vynaložil bez souhlasu manželky a její výši již nelze dle názoru soudu považovat za přiměřenou výdělkovým poměrům, tudíž se dle názoru soudu nejedná o běžnou záležitost rodiny.

57. Za odklon ze společného jmění nelze dle názoru soudu považovat částku 56 936 Kč za opravu chaty, neboť i zde platí, že uvedená částka byla vynaložena na opravu střechy zahradní chaty, která je ve společném jmění manželů a je v tomto řízení vypořádávána. Jedná se tedy o plnění na smlouvu o dílo, u které se případně manželka mohla rovněž domáhat její relativní neplatnosti dle § 714 odst. 2 o. z. Neučinila-li tak, je smlouva o dílo platná a plnění na tuto smlouvu soud považuje za běžnou záležitost, ačkoli vynaložená částka je poměrně vysoká k majetkovým poměrům manželů, avšak s ohledem na skutečnost, že hrozilo zatékání do elektroinstalace a tedy i vznik větší škody na majetku ve společném jmění manželů, hodnotí soud podle okolností vynaložení peněz na opravu střechy za běžnou záležitost, tedy jde o plnění na dluh patřící do společného jmění dle § 710 písm. b) o. z. Obdobný závěr soud zaujal i u nákupu briket, kdy tyto byly použity na topení v domě ve společném jmění manželů, což soud hodnotí opět jako běžnou záležitost rodiny.

58. S ohledem na shora uvedené tedy soud ve věci rozhodl tak, že přikázal nemovité věci včetně vybavení domácnosti žalovanému, když soud respektoval jednak vůli účastníků řízení, jednak faktický stav, kdy žalovaný nemovité věci výlučně užívá, jakož i vybavení domácnosti, dále účastníkům přikázal jednotlivé vklady na účtech podle toho, pro kterou osobu je ten, který účet veden.

59. V dané věci tedy hodnota všech položek společného jmění, které manželé učinili předmětem tohoto řízení, pro které nebylo řízení zastaveno, činí částku 2 885 197,03 Kč, přičemž manželce připadly majetkové hodnoty ve výši 420 074,36 Kč a manželovi majetkové hodnoty ve výši 2 465 122,67 Kč, což odpovídá výroku I. tohoto rozsudku. K částce, která připadla žalovanému, je třeba připočíst i shora uvedené částky, a to ve výši 83 179 Kč, kterou žalovaný vybral ze svého účtu a použil na úhradu své účastni na mistrovství světa v [Anonymizováno] a dále částku 38 978 Kč, kterou žalovaný použil ze svého účtu na úhradu své dovolené, neboť i tyto částky je třeba vypořádat, když se jedná o odklony ze SJM, jak bylo shora vysvětleno (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2150/2011), k přičtení položek soud přistoupil proto, aby byly zůstatky na účtech vypořádány jako v případě, kdy by tyto z účtu nebyly vybrány. Celkem tedy žalovanému i se zohledněním odklonů připadly majetkové hodnoty ve výši 2 587 279,67 Kč. Žalovanému tedy připadly majetkové hodnoty o 2 167 205,31 Kč vyšší, je tedy povinen žalobkyni uhradit na náhradové pohledávce polovinu této částky, tedy částku ve výši 1 083 603 Kč.

60. Soud zohlednil, že při vypořádání společného jmění manželů nerozhoduje o existující pohledávce, ale v důsledku vypořádání společného jmění o náhradové pohledávce rozhoduje konstitutivním způsobem, kterou náhradovou pohledávku vytváří, proto s ohledem na skutečnost, že náhradová pohledávka činí vyšší částku přesahující 1 000 000 Kč poskytl žalovanému delší lhůtu k plnění, a to v délce 2 měsíců, kterou soud považuje za přiměřenou povaze a výši uložené povinnosti.

61. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle § 142 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, když zohlednil, že řízení o vypořádání společného jmění má povahu iudicium duplex, kdy zpravidla nelze určit, který z účastníků byl v řízení úspěšný, když pouze dochází k transformaci majetkových vztahů a každý z účastníků do řízení vstupuje a vystupuje z něj se stejnou majetkovou hodnotou (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23).

62. Dle § 148 o.s.ř. má stát právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení platil, a to podle výsledku řízení. S ohledem na závěry uvedené v předchozím odstavci soud proto uložil nahradit účastníkům náklady řízení rovným dílem. Stát v řízení platil znalečné soudnímu znalci Mgr. Bc. Arnoštu Špačkovi ve výši 17 977 Kč na základě usnesení č.j. 32 C 47/2023-363 a ve výši 1 210 Kč na základě usnesení č. j. 32 C 47/2023-398, dále znalečné znalecké kanceláři XP invest s.r.o. ve výši 24 200 Kč na základě usnesení č.j. 32 C 47/2023-370 a ve výši 6 056 Kč na základě usnesení č.j. 32 C 47/2023-399. Celkem tedy stát uhradil částku 49 443 Kč, proto uložil každému z účastníků uhradit náklady ve výši 24 721,50 Kč, přičemž u žalobkyně zohlednil, že již platila zálohu v průběhu řízení ve výši 10 000 Kč, proto její náhradu o tuto zálohu soud ponížil na částku 14 721,50 Kč.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.