32 C 49/2018

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Filipem Liškou v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa], zastoupený JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení], advokátem sídlem [ulice a číslo], [číslo] [část obce] - [část obce] proti žalovanému: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2, zastoupený Úřadem pro zast. státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábř. 390/42, 120 00 Praha 2 o 440 940 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 411 573 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do povinnosti žalovaného uhradit žalobci částku 29 367 Kč z amítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 33 105,32 Kč Kč k rukám právního zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 23. března 2012, podanou původně u Okresního soudu v Opavě, domáhal vydání rozhodnutí, že je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 440 940 Kč jako náhradu nemajetkové újmy za zásah do osobnostních práv. Svou žalobu odůvodnil tím, že byl dne 31. března 1998 obviněn z trestného činu podvodu dle § 250 odst. 1 a 4 trestního zákona platného v té době. Od 31. března do 12. října 1998 byl na základě usnesení [název soudu] sp. [značka automobilu] stíhán vazebně, následně byl propuštěn po složení peněžité záruky ve výši 2 000 000 Kč (tato záruka byla zrušena usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. [číslo jednací] ke dni 30. 5. 2000). Rozsudkem [název soudu] ze dne 12. října 2001 byl zproštěn obžaloby, ale tento rozsudek byl zrušen usnesením [název soudu] ze dne 12. listopadu 2002 sp. zn. [spisová značka]. Následně byl žalobce rozsudkem [název soudu] ze dne 31. března 2004 shledán vinným a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 3 let a 6 měsíců a zákazu činnosti na 4 roky. [název soudu] následně svým rozsudkem ze dne 11. března 2005 sp. zn. [spisová značka] tento rozsudek zrušil a uložil žalobci trest odnětí svobody v délce 7 let. Nejvyšší soud následně usnesením ze dne ze dne 30. května 2006 sp. zn. [spisová značka] odmítl žalobcovo dovolání. Ústavní soud svým nálezem ze dne 29. dubna 2008 sp. zn. [ústavní nález] výše uvedená odsuzující rozhodnutí zrušil. [název soudu] následně žalobce rozsudkem ze dne 16. ledna 2009 osvobodil. Tento rozsudek byl následně potvrzen usnesením [název soudu] ze dne 25. března 2009. Délka trestního stíhání (11 let) znamenala pro žalobce narušení vztahů s rodinnou a přáteli. Došlo k problémům v manželství, kdy okolí přesvědčovalo manželku žalobce, ať se s ním rozvede. Nemohl se dále věnovat svým dětem (jeho nejmladší syn [jméno] tehdy chodil do první třídy), které byly vnímány okolím jako děti kriminálníka. Žalobcova manželka má dodnes psychiatrické potíže, žalobcova dcera [jméno] byla nucena zanechat své práce v [obec] a přestěhovat se zpět k rodině, aby jí mohla vypomáhat. Žalobce dále nemohl podnikat a pracovat, čímž byly zpřetrhány jeho sociální vztahy a neměl možnost sebeuplatnění a sebeúcty. Kvůli trestnímu stíhání získal pověst kriminálníka, v médiích se o něm psalo jako o přinejmenším„ kontroverzním podnikateli.“ Vysoký společenský statut žalobce tak klesl na samé dno společnosti. Před trestním stíháním byl úspěšným podnikatelem, majoritním vlastníkem a generálním ředitelem holdingu [anonymizována dvě slova], na [anonymizováno] byl považován za celebritu a nebyl nikdy předtím soudně trestán. Žalobce byl v bankovním prostředí respektovanou osobou a obvinění z podvodu vůči bance jej zdiskreditovalo, přišel o společníky, zákazníky i zaměstnance. Jeho podnikatelské impérium se zhroutilo. Jeho dosavadní přátelé se od něj odvrátili. Žalobce dodnes obtížně navazuje jakékoliv osobní vztahy, neboť na něj lze na internetu stále dohledat mnoho článků, které o něm hovoří negativně. V době od 30. srpna 2005 do 29. dubna 2008 se žalobce musel skrývat, dokud nebyla protiprávní rozhodnutí zrušena, tedy žil v nedůstojných podmínkách odloučen od rodiny a přátel. Po celou dobu předmětného trestního stíhání zažíval žalobce velkou nejistotu, neboť se u něj stále střídaly osvobozující a odsuzující verdikty. I po konečném zproštění obžaloby je žalobce nadále vnímán jako kriminálník, který pouze dokázal utéct soudnímu systému, v tomto směru je tak žalobce nadále ostrakizován a zažívá beznaděj, smutek, úzkost, frustraci, pokoření, pohanění a zneuctění. Na základě těchto skutečností uplatnil žalobce dne 23. března 2012 nárok na odškodnění. Žalobce tak požaduje odškodnění újmy na dobré pověsti a na rodinném životě ve výši 440 940 Kč způsobené nezákonným trestním stíháním v období od 31. března 1998 do 27. dubna 2006.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Učinil za nesporné, že u něj žalobce uplatnil nárok na odškodnění. Žalovaný dále vznesl námitku promlčení, neboť předmětné trestní stíhání skončilo dne 25. března 2009, ale žaloba byla podána až 27. března 2012.

3. Usnesením ze dne 7. února 2013 č.j. 37 C 27/2012-22 vyslovil Okresní soud v Opavě svou místní nepříslušnost a postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 2 Městský soud v Praze jako soud odvolací následně rozsudkem ze dne 24. listopadu 2015 č.j. 25 Co 272/2015-628 postoupil toto řízení zdejšímu soudu. Obvodní soud pro Prahu 2 následně usnesením ze dne 22. října 2018 vyloučil toto řízení k samostatnému projednání a postoupil jej soudu zdejšímu.

4. V řízení bylo předně prokázáno, že předmětné trestní řízení proběhlo tak, jak je uvedeno v tvrzení žalobce. Tuto skutečnost označily strany za nespornou při jednání zdejšího soudu dne 3. května 2021. Průběh trestního řízení v souladu s tvrzením žalobce pak také vyplývá z provedeného důkazu - trestního spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], původně [spisová značka], jmenovitě ze sdělení obvinění ze dne 31. března 1998 na č. l. 298 spisu, usnesení [anonymizováno] [číslo], kterým byl vzat žalobce do vazby dne 1. dubna 1998, sdělení obvinění ze dne 17. dubna 1998, usnesení [název soudu] ze dne 9. října 1998 ve věci [číslo jednací], kterým byl propuštěn žalobce na svobodu po přijetí peněžité záruky ve výši 2 000 000 Kč, rozsudku [název soudu], č.j. [číslo jednací], kterým byl žalobce zproštěn obžaloby, usnesení [název soudu], č.j. [spisová značka] (původně [spisová značka]), kterým byl z podnětu odvolání státního zástupce se podle § 258 odst. 1 písm. a), b), c), d) Trestního řádu napadený rozsudek zrušuje v celém rozsahu a podle § 259 odst. 1 Trestního řádu se věc vrací soudu prvního stupně, rozsudkem [název soudu], č.j. [číslo jednací] s tím, že žalobce byl zde shledán vinným trestným činem podvodu dle § 250 odst. 1 – 4 Trestního zákona ve znění zák. č. 265/2001 Sb. a odsuzuje se k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků a 6 měsíců a zařazuje se do věznice s dozorem, rozsudku [název soudu], který podle § 258 odst. 1, písm. b), c), d), e) Trestního řádu z podnětu obou podaných odvolání napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu, nálezu Ústavního soudu České republiky, [číslo jednací] [ústavní nález], kterým usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. května 2006, sp. zn. [spisová značka] výroky I. a II. rozsudku [název soudu] ze dne 11. března 2005, sp. zn. [spisová značka] a rozsudkem [název soudu] ze dne 31. března 2004, sp. zn. [spisová značka] bylo porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. Listiny základních práv a svobod a právo garantované čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, proto se tato rozhodnutí v napadených částech ruší, rozsudku [název soudu], č.j. [číslo jednací], kterým byl žalobce zproštěn obžaloby a usnesení [název soudu], č.j. [číslo jednací], kterým podle § 256 Trestního řádu se odvolání státního zástupce zamítá, toto rozhodnutí bylo vydáno 25. března 2009 s tím, že strany učinily za nesporné, že předmětné usnesení nabylo právní moci dne 25. března 2009.

5. V řízení bylo dále klíčové zjištění následků, jaké mělo předmětné trestní stíhání v jednotlivých životních sférách žalobce.

6. Ohledně zásahů ve sféře pracovní bylo v řízení prokázáno, že před předmětným trestním stíháním byl žalobce úspěšným podnikatelem, většinovým vlastníkem rozsáhlého holdingu (prokázáno z provedených důkazů: Výpisy z obchodního rejstříku firem [anonymizována dvě slova], a to [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizováno] spol. s r.o. a [právnická osoba], výpisy z obchodního rejstříku firem [anonymizována dvě slova], [právnická osoba] s r.o., [příjmení] [příjmení] spol. s.r.o., Sucars spol. s r.o. a [právnická osoba], výpisy z obchodního rejstříku firem [anonymizována dvě slova], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [příjmení] [jméno] spol. s r.o., výpisy z obchodního rejstříku firem [anonymizována dvě slova], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a [anonymizováno] a dále Výslech svědkyně [jméno] [příjmení], dcery žalobce ze dne 3. května 2021, Výslech svědka [jméno] [příjmení], syna žalobce, ze dne 3. května 2021, Výslech svědka [jméno] [příjmení], syna žalobce, ze dne 3. května 2021, Účastnický výslech žalobce ze dne 3. května 2021). Následně však se od něj společnosti z holdingu snažily distancovat, jeho obchodní partneři se od něj odvrátili, zaměstnanci od něj odešli a dodnes má potíže s navazováním obchodních kontaktů, neboť ho jeho pověst dlouhodobě trestně stíhané osoby předchází. Většina společností v holdingu pak následně různými způsoby ukončila činnost (prokázáno z provedených důkazů: Výslech svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé právní zástupkyně žalobce ze dne 3. května 2021, Výslech svědkyně [jméno] [příjmení], manželky žalobce ze dne 3. května 2021, Výslech svědkyně [jméno] [příjmení], dcery žalobce ze dne 3. května 2021, Účastnický výslech žalobce ze dne 3. května 2021).

7. Ohledně zásahů ve sféře společenské bylo v řízení prokázáno, že před předmětným trestním stíháním byl žalobce všeobecně váženou osobou, sponzoroval mnoho sportovních klubů, kulturních akcí a i byl sponzorem [územní celek]. Byl zván na různé společenské akce, recepce apod. (prokázáno z provedených důkazů: Výslech svědkyně [jméno] [příjmení], manželky žalobce ze dne 3. května 2021, Výslech svědkyně [jméno] [příjmení], dcery žalobce ze dne 3. května 2021, Účastnický výslech žalobce ze dne 3. května 2021 a pozvánka žalobce na prezentaci modelu [příjmení] [příjmení] včetně na to navazující fotodokumentace). Následně však se rozšířila informace o jeho trestním stíhání a žalobcova pověst tak značně utrpěla, neboť byl v široké veřejnosti zaškatulkován jako zloděj a lump. [příjmení] známých a přátel se od žalobce odvrátilo, už nebyl nikam zván, jeho známí zrušili společnou dovolenou a nebyl přijat do různých profesních a zájmových klubů (prokázáno z provedených důkazů: Výslech svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé právní zástupkyně žalobce ze dne 3. května 2021, Výslech svědkyně [jméno] [příjmení], manželky žalobce ze dne 3. května 2021, Výslech svědkyně [jméno] [příjmení], dcery žalobce ze dne 3. května 2021, Výslech svědka [jméno] [příjmení], syna žalobce, ze dne 3. května 2021, Výslech svědka [jméno] [příjmení], syna žalobce, ze dne 3. května 2021).

8. Ohledně zásahů ve sféře rodinné bylo v řízení prokázáno, že bezprostředně po zahájení trestního stíhání žalobce byli manželka a děti (s výjimkou nejmladšího syna [jméno]) nuceni převzít po žalobci správu holdingu, což pro ně představovalo značný psychický tlak, neboť s takovouto činnosti nepočítali a neměli s ní žádné zkušenosti (prokázáno z provedených důkazů: Výslech svědkyně [jméno] [příjmení], manželky žalobce ze dne 3. května 2021, Výslech svědkyně [jméno] [příjmení], dcery žalobce ze dne 3. května 2021). Žalobce se následně uzavřel do sebe a přestal důvěřovat lidem (prokázáno z provedených důkazů: Výslech svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé právní zástupkyně žalobce ze dne 3. května 2021). Manželka žalobce se následně psychicky zhroutila a psychické – depresivní potíže přetrvávají dodnes (prokázáno z provedených důkazů: Výslech svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé právní zástupkyně žalobce ze dne 3. května 2021, Výslech svědkyně [jméno] [příjmení], manželky žalobce ze dne 3. května 2021, Výslech svědkyně [jméno] [příjmení], dcery žalobce ze dne 3. května 2021, Výslech svědka [jméno] [příjmení], syna žalobce, ze dne 3. května 2021, Účastnický výslech žalobce ze dne 3. května 2021 a lékařská zpráva k manželce žalobce ze dne 25. dubna 2017).

9. Dále bylo prokázáno, že předmětné trestní stíhání žalobce bylo silně medializováno, a to jak v periodicích regionálních, tak i celorepublikových. Žalobce byl v médiích vykreslován jako podvodník, jehož podnikání zkrachuje (prokázáno z provedených článků: [anonymizováno] podnikatel obviněn pro mnohamilionové podvody, Zpráva, 2. dubna 1998, Muž z [obec] obviněn z podvodu za 35 milionů, ze dne 3. dubna 1998, Policisté jsou přesvědčeni, že [příjmení] spáchal podvod, [anonymizováno], ze dne 3. dubna 1998, Už podruhé se ucho utrhlo, [anonymizováno] - [anonymizováno] a [anonymizováno], ze dne 4. dubna 1998, [anonymizováno] podnikatel [příjmení] je opět ve vězení, vyšetřovatel vznesl obvinění z milionových podvodů, [anonymizováno] den region, ze dne 4. - 5. dubna 1998, [příjmení] byl po roce opět obviněn, tentokrát pod podvod, [anonymizováno], ze dne [datum], [příjmení] nevinen tunel za 29 milionů bez trestu, [anonymizována dvě slova], ze dne [datum], [jméno] [příjmení] hledá celá Evropa, Ústavní soud [příjmení] vina nebyla prokázána, Kdysi vlivný podnikatel vyslechl osvobozující rozsudek, [anonymizováno], Soud očistil opavského podnikatele, který se skrýval před trestem, článkem [webová adresa], Několik let se ukrýval na neznámém místě, teď svádí další soudní boj, deník.cz, [jméno] [příjmení] po létech nevinen, Region, ze dne 20. ledna 20XX (poslední dvě čísla nečitelná) a [příjmení] [příjmení]: nová fakta. Totéž bylo dále prokázáno z těchto důkazů: Výslech svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé právní zástupkyně žalobce ze dne 3. května 2021, Výslech svědkyně [jméno] [příjmení], manželky žalobce ze dne 3. května 2021, Výslech svědka [jméno] [příjmení], syna žalobce, ze dne 3. května 2021 a Účastnický výslech žalobce ze dne 3. května 2021). Děti žalobce jsou dodnes na základě svého příjmení předem považovány za děti kriminálníka (prokázáno z výslechu svědka [jméno] [příjmení], syna žalobce, ze dne [datum]). Žalobcův syn [jméno] byl dokonce jednou fyzicky napaden z titulu toho, že je synem žalobce (prokázáno z výslechu svědka [jméno] [příjmení], syna žalobce, ze dne 3. května 2021). Žalobcův syn [jméno] byl ve škole terčem posměchu, neboť měl být synem kriminálníka. Jeho učitelka mu jednou dokonce řekla, aby nezlobil, pokud si nepřeje dopadnout jako žalobce (prokázáno z provedených důkazů: Výslech svědkyně [jméno] [příjmení], manželky žalobce ze dne 3. května 2021, Výslech svědka [jméno] [příjmení], syna žalobce, ze dne 3. května 2021).

10. Následující provedené důkazy shledal soud irelevantními ve věci, neboť z nich nebyly zjištěny žádné skutečnosti relevantní pro posouzení věci: Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. března 2015 čj. 15 C 60/2013-553, Rozsudek Městského soudu v Praze, jako soudu odvolacího ze dne 24. listopadu 2015 čj. 25 Co 272/2015-628, protokol Okresního soudu v Opavě ze dne 24. června 2016 ve věci spis. zn. 8Cd 285/2016, protokol Okresního soudu v Opavě o provedení důkazu před dožádaným soudem spis. zn. 8 Cd 285/2016 ze dne 27. června 2016, protokol o provedení důkaz před dožádaným soudem Okresním soudem v Opavě spis. zn. 8 Cd 285/2016 ze dne 29. června 2016, Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 1. září 2016 č. j. 15 C 250/2016-13, Rozsudek Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 29. června 2017 č. j. 30 Co 154/2017-149, Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. února 2018 30 Cdo 2588/16-694, Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. února 2020 č. j. 30 Cdo 288/2019-192.

11. Při jednání dne 3. května 2021 obě strany shodně uvedly, že netrvají na provedení žádného dalšího důkazu.

12. A po právní stránce posoudil soud věc následovně:

13. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2018, sp. zn. 30 Cdo 2828/2016) je třeba za nezákonné rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. ve věci považovat usnesení o zahájení trestního stíhání vydaného dne 9. května 2005. Dané rozhodnutí způsobilo újmu v nemajetkové sféře žalobce a je tedy třeba dovodit, že ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. ve znění zákona č. 160/2006 Sb. (účinného od 27. dubna 2006) se pro posouzení případně vzniklé nemajetkové újmy neuplatní. Jedná se tedy o věc ochrany osobnosti ve smyslu tehdy platného občanského zákoníku (č. 40/1964 Sb.). Podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. a) o.s.ř. ve znění účinném ke dni podání žaloby (17. června 2013) rozhodují tak ve věcech ochrany osobnosti podle tehdejšího občanského zákoníku krajské soudy.

14. Dle § 11 Občanského zákoníku ve znění platném v době podání žaloby má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.

15. Dle § 13 odst. 1 Občanského zákoníku ve znění platném v době podání žaloby má fyzická osoba právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Podle odst. 2, pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odst. 1 zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Podle odstavce třetího výši náhrady podle odstavce druhého určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

16. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení, kterou vznesl žalovaný. Z soudního spisu je zřejmé, že žaloba, která byla původně adresována Okresnímu soudu v Opavě, byla dle listiny na č.l. 6 spisu podána elektronicky Mgr. [jméno] [příjmení], právním zástupcem žalobce, do datové schránky soudu dne 23. března 2012 včetně platného podpisu, datum a čas automatického ověření 24. března 2012. Dle § 101 Občanského zákoníku ve znění platném v době podání žaloby, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Vzhledem k tomu, že trestní stíhání žalobce bylo pravomocně skončeno dne 25. března 2009, trvala žalobci lhůta do 25. března 2012. Soud tak konstatuje, že námitce promlčení nevyhovuje, neboť žalobce uplatnil předmětný nárok včas. Nad rámec uvedeného soud dodává, že při jednání dne 5. srpna 2020 byl žalovaný dále poučen, nechť doplní rozhodné skutečnosti a založí konkrétní důkazy, které svědčí o tom, kdy započal běh předmětné promlčecí doby, kdy eventuálně mělo dojít k promlčení předmětného nároku. Žalovaný však v tomto směru nedoplnil ničeho.

17. Po zhodnocení všech důkazů ve vzájemné souvislosti a po zvážení relevantní judikatury (srov. rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 10 C 284/2011-816; 19 C 304/2011-454; č. j. 26 C 297/2011-96; č. j. 19 C 6/2012-256, rozsudky Městského soudu v Praze č.j. 20 Co 48/2013-137; č. j. 70 Co 27/2019-504; č. j. 54 Co 247/2019-288 a usnesení Městského soudu v Praze č.j. 72 Co 6/2016-848) tedy dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo zcela jednoznačně prokázáno, že žalobce byl stíhán neprávem, neboť poslední rozsudek byl zprošťující. Bylo i opakovaně judikováno, že v případě zprošťujícího rozsudku se jedná o trestní stíhání nezákonné (srov. nález Ústavního soudu I. ÚS 85/04 či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2256/2011). Objektivně tedy došlo k neoprávněnému zásahu do osobnostní sféry žalobce. Je zcela nepochybné, že samotné sdělení obvinění a podání obžaloby jsou intenzivním zásahem do osobnostní sféry každé osoby. Je zcela nepochybné, že sdělení obvinění, vazební stíhání, podání obžaloby a následné pravomocné odsouzení jsou intenzivním zásahem do osobnostní sféry každé osoby, zvláště jako v tomto případě osoby, která do té doby byla bezúhonná. Je nepochybně právem státu zajišťovat ochranu společnosti a šetřit podezření ohledně trestné činnosti, přičemž jedinec má v takovém případě povinnost do určité míry omezení snášet, ale jak již bylo řečeno shora, fakticky trestní stíhání skončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem, proto se jedná o trestní stíhání nezákonné 18. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 ze dne 27. června 2012 definoval tři kritéria, která je třeba sledovat při hodnocení a určení nemajetkové újmy v penězích za nezákonné trestní stíhání. Těmito kritérii jsou 1) povaha trestného činu, pro který je osob stíhána, dále 2) délka trestního řízení a nakonec 3) následky trestního řízení ve sférách poškozené osoby. Co se týče prvního kritéria, byl žalobce stíhán pro trestný čin podvodu dle § 250 odst. 1 a 4 trestního zákona platného v té době, kdy je horní hranice trestní sazby 12 let. Soud došel k závěru, že tato právní kvalifikace byla pro žalobce-podnikatele velice vážná. Ohledně druhého kritéria z trestních spisů vyplývá, že žalobce byl stíhán téměř 11 let, konkrétně od 31. března 1998 do 25. března 2009, což soud považuje za dlouhou dobu.

1. Je nepochybné, že výše trestní sazby za skutek, pro který byl stíhán, doba, po kterou byl žalobce omezen na svobodě, stejně jako fakt, že byl odsouzen nejprve ke třem a půl a později k sedmi letům odnětí svobody, musely na žalobce ještě před pravomocným zproštěním obžaloby působit jako reálná hrozba pro jeho životní jistoty a negativně tak ovlivňovat jeho soukromý život po celou dobu trestního stíhání. Žalobce dále získal pověst zločince, což přetrhalo jeho podnikatelské i společenské vztahy, kdy před zahájením trestního stíhání vedl bohatý společensko-kulturní život, který s ohledem na ztrátu přátel z větší části zanikl s ohledem na společenské odsouzení na malém městě. Ohledně třetího kritéria má soud za v řízení prokázané, že předmětné trestní stíhání mělo negativní vliv na společenské, rodinné i profesní poměry. Je nepochybné, že výše trestní sazby za skutek, pro který byl stíhán, musela na žalobce ještě před pravomocným zproštěním obžaloby působit jako reálná hrozba pro jeho životní jistoty a negativně tak ovlivňovat jeho soukromý život po celou dobu trestního stíhání.

19. Ohledně konkrétních následků v různých sférách osobnostních práv žalobce soud konstatuje, že se žalobci podařilo prokázat, že předmětným trestním stíháním fatálně utrpěla jeho podnikatelská činnost, kdy se od něj jeho obchodní partneři, společníci a zaměstnanci odvrátili a nadále s ním nespolupracovali, neboť mu nedůvěřovali a dodnes nedůvěřují. Dále utrpěl jeho společenský život, kdy přišel o přátele a již není ve svém místě bydliště považován za váženou osobu. Jeho trestní stíhání bylo navíc značně medializováno. Dále utrpěl i jeho rodinný život, kdy následkem trestního stíhání začala mít manželka psychické potíže a jeho děti byly různě šikanovány za to, že jsou dětmi trestně stíhané osoby a jejich rodné příjmení je pro ně dodnes zdrojem stigmatizace.

20. Už samotný fakt, že řízení o tomto trestném činu trvalo tak dlouhou dobu, dle názoru soudu negativní následky ve sféře poškozené osoby fakticky předjímá, neboť i„ při důsledném respektování presumpce neviny představuje každé trestní řízení významný zásah do soukromého a osobního života trestně stíhaného a negativně se dotýká jeho cti a dobré pověsti.“ (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2813/2011). Předmětný spor tedy dle názoru soudu splňuje všechna tři kritéria vytýčená Nejvyšším soudem.

21. V těchto souvislostech je soud toho názoru, že došlo k neoprávněnému zásahu, a to natolik intenzivnímu, že je na místě náhrada nemajetkové újmy v penězích dle ustanovení § 13 odst. 2 občanského zákoníku platného do 31. prosince 2013.

22. Ohledně přiznané částky soud vycházel z výše uvedených rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 a Městského soudu v Praze, které se týkaly skutkově obdobných případů, kdy byla žalována náhrada nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání. Konkrétně se jednalo o rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 19 C 6/2012-256 ze dne 18. dubna 2019 (potvrzeno rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. 54 Co 247/2019 ze dne 29. září 2019) kdy žalobci hrozilo v původním řízení 2 – 8 let trest odnětí svobody, původní silně medializované trestní řízení trvalo to 9 let a 7 měsíců a tímto rozsudkem byla přiznána částka ve výši 500 000 Kč. Dále se jednalo o rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 26 C 297/2011-96 ze dne 25. října 2010 (potvrzeno Rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. 20 Co 48/2013 ze dne 11. dubna 2013), kdy žalobci hrozilo v původním řízení trest odnětí svobody až 8 let, původní silně medializované trestní řízení trvalo 8 let, a tímto rozsudkem byla přiznána částka ve výši 360 000 Kč. Při výpočtu vynásobil soud hrozící trest odnětí svobody částkou 45 000. A dále se jednalo o Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 10 C 284/2011 ze dne 2. června 2015. Původní silně medializované trestní řízení trvalo 9 let a sedm měsíců a tímto rozsudkem byla přiznána částka ve výši 154 000 Kč, kdy soud vycházel z částky 18 000 Kč za první dva roky (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu), z částky 18 000 Kč za každý další rok řízení a z částky 1 500 Kč za každý další měsíc řízení.

23. V kontextu této relevantní judikatury soud vzal v potaz, že předmětné trestní stíhání žalobce trvalo 11 let (tedy doba delší než v těchto rozhodnutích), kdy žalobci hrozil trest odnětí svobody 5 až 12 let (tedy doba delší než v těchto rozhodnutích) a kauza byla ve vztahu k žalobci silně medializována. Soud tedy uzavírá, že předmětné trestní stíhání žalobce bylo spíše intenzivnější vůči žalobci, než byla trestní stíhání v porovnávaných rozhodnutích a je tedy na místě přiznat žalobci částku proporčně vyšší, než jaká byla přiznána v těchto rozhodnutích. Nicméně, vzhledem k tomu, že se žalobce v tomto řízení domáhal toliko částky 440 940 Kč, byl soud vázán tímto návrhem.

24. Ohledně výše přiznané částky vycházel soud z žalované částky 440 940 Kč. Soud zde připomíná, že období, o kterém je rozhodováno v tomto řízení před zdejším soudem, tj. od 31. března 1998 do 26. dubna 2006, trvalo 2948 dnů. Soud tedy vydělil žalovanou částku počtem dnů, které jsou předmětem tohoto řízení, a došel k závěru, že přiměřené zadostiučinění v penězích v rozsahu žalované částky odpovídá částce 149,57 Kč na den. Soud však dále vzal v potaz, že předmětem tohoto řízení není doba od 31. března do 12. října 1998, kterou strávil žalobce ve vazbě (náhrada za toto je předmětem paralelního soudního řízení před Obvodním soudem pro Prahu 2). Soud tak vynásobil částku 149,57 počtem dnů v období od 13. října 1998 do 26. dubna 2006. Soud tak s ohledem na veškeré výše popsané okolnosti došel k závěru, že adekvátní náhrada nemajetkové újmy žalobce za zásah do jeho osobnostních práv, dle § 13 odst. 2 Občanského zákoníku ve znění platném v době podání žaloby, spočívající v nezákonném trestním stíhání činí 411 573 Kč.

25. Soud tak žalobci ve výroku I. tohoto rozsudku přiznal náhradu nemajetkové újmy v penězích ve výši 411 573 Kč. Zbylý žalovaný nárok pak zamítl ve výroku II. tohoto rozsudku.

26. Ohledně výroku o náhradě nákladů řízení vycházel soud s § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci neúspěch jen v poměrně nepatrné části. Náklady žalobce tak spočívají v nákladech právního zastoupení. Právní zástupce žalobce v tomto řízení (resp. v části před zdejším soudem) vykonal celkem 7 úkonů dle § 11 odst. 1 písm. b), d), a g) Advokátního tarifu (jmenovitě porada s klientem dne 26. dubna 2020, účast na jednání dne 5. srpna 2020 (2h 28 min) a 3. května 2021 (4 h 38 min) a podání ve věci dne 4. září 2020). Soud se rozhodl nepřiznat právnímu zástupce žalobce vykázané úkony z období před 22. říjnem 2018, neboť se jednalo o úkony v řízení před Obvodním soudem pro Prahu 2 v období předtím, než byla tato věc vyloučena k samostatnému projednání. Jedná se tedy o úkony, jejichž náhrady se žalobce může domáhat toliko v rámci tohoto původního řízení, nikoliv řízení před zdejším soudem. Dle § 7 odst. 1 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) Advokátního tarifu náleží právnímu zástupci žalobce za každý úkon odměna ve výši 3 100 Kč (dohromady tedy 21 700 Kč), dále mu náleží dle § 13 odst. 4 Advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 2 100 Kč. Právnímu zástupci žalobce dále přísluší za promeškaný čas sestávající ze dvou cest z [obec] do Prahy na jednání soudu a zpět, kdy každá z těchto cest trvala 15 započatých půlhodin. Dle § 14 odst. 1 písm. a) a b) Advokátního tarifu tak náleží právnímu zástupci žalobce náhrada za promeškaný čas ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, dohromady tedy 1 500 Kč. Právnímu zástupci žalobce dále náleží cestovné dle § 13 odst. 1 Advokátního tarifu, kdy absolvoval dvě cesty k soudnímu jednání a zpět osobním automobilem Škoda Octavia při spotřebě 4,49 l /100 km, kdy ujel dohromady trasu 742 Km v roce 2020 a 742 Km v roce 2021 při sazbě náhrady cestovních výdajů vozidla pro rok 2020 4,20 Kč Km a 2021 4,40 Kč Km ceně paliva pro rok 2020 36 Kč l, a 2021 27,80 Kč/1l. Právní zástupce žalobce za tyto dvě cesty vykázal částku 7 805,32 Kč. Soud v tomto směru právnímu zástupci žalobce vyhověl. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalovaného je plátcem DPH, zvyšuje se celková výše náhrady jeho nákladů o 21%. Výsledná výše náhrad nákladů řízení žalovaného tedy činí 33 105,32 Kč.

Poučení