32 C 77/2023 - 791

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Janem Sedláčkem jako samosoudcem ve věci žalobce:[Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: za účasti:[Jméno žalovaného]., IČO: [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] [Jméno advokáta C], IČO: [IČO advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] zastoupený [Jméno advokáta D], advokátem sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] o zaplacení 10 056 831 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 10 056 831 Kč s úrokem z prodlení z částky 10 056 831 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 1. 11. 2020 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 2 018 083,46 Kč, do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi žalovaného na nákladech řízení částku 616 700,70 Kč, do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobou, doručenou soudu dne 29. 4. 2021 společně s návrhem na vydání předběžného opatření, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 056 831 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ ze dne 15. 6. 2015, která nahradila původní smlouvu o dílo č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] uzavřenou dne 1. 4. 2014. Žalobce v rámci návrhu uvedl, že se žalovaný zavázal dle smlouvy o dílo vypracovat projektovou dokumentaci, týkající se historické a provozní budovy [Anonymizováno] ve stupni projektové dokumentace pro stavební povolení, vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby a zajištění součinnosti při výkonu inženýrské činnosti při získávání stavebního povolení na Projektu a provádění průzkumu a dalších činností. Výsledkem díla měl být zejména plnohodnotný model [Anonymizováno], kdy se jedná o komplexní a standardizovanou platformu pro sdílení a výměnu informací a vstupních dat mezi všemi účastníky stavebního procesu.

2. Žalovaný dle žalobce do dnešního dne ani jednu z projektových dokumentací nedokončil, když ani jedna z projektových dokumentací není plnohodnotným modelem [Anonymizováno] dle požadavků smlouvy o dílo. Žalobce tak po žalovaném požaduje náhradu škody za neprovedení díla, tedy náhradu nákladů vynaložených na vypracování projektové dokumentace, odstraňování jejich vad a provádění autorského dozoru, a dále úroky ze zápůjčky, kterou si žalobce musel vzít na financování dokončení díla. Bylo uvedeno, že žalovaný dílo doposud řádně nepředal, dílo bylo dodáno pouze v částečném rozsahu a nadto vadně.

3. Dne 17. 10. 2016 podal žalovaný proti žalobci u [adresa] žalobu o zaplacení částky 968 000 Kč s příslušenstvím, kdy toto řízení bylo vedeno pod sp. zn. 8 C 297/2016. Žalobce v rámci své procesní obrany v řízení sp. zn. 8 C 297/2016 vznesl vzájemný návrh vůči žalované, a to o zaplacení částky 7 622 354 Kč, kdy tento byl vyloučen k samostatnému projednání a byla mu přiřazena spisová značka 8 C 323/2020. Žalobce v rámci vzájemného návrhu požadoval zaplacení celkem částky 7 622 354 Kč, tj. smluvní pokuty ve výši 2 538 602 Kč, bezdůvodného obohacení za nevrácení uhrazené části díla ve výši 1 614 140 Kč, smluvní pokuty ve výši 480 200 Kč, nákladů na zpracování a dokončení díla za období roku 2016 do 16. 11. 2017 a nákladů za Autorský dozor ve výši 473 821 Kč za období od 5. 4. 2017 do 13. 11. 2017. Podáním ze dne 6. 11. 2020 žalobce v rámci řízení sp. zn. 8 C 323/2020 zaslal návrh na rozšíření žaloby o částku 10 056 832 Kč s příslušenstvím, který nebyl usnesením [Anonymizováno] [adresa] ze dne 9.4.2021, č.j. [spisová značka], připuštěn.

4. Žalobce proto žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 29. 4. 2021, uplatnil tento nárok u Městského soudu v Brně, jako obecného soudu žalovaného. V rámci tohoto nároku pak žalobce uplatňuje další nároky vzniklé ze smlouvy o dílo uvedené výše, a to náklady na dokončení díla třetími osobami za období od 1. 7. 2017 do 31. 5. 2020 ve výši 6 342 190 Kč, náklady za Autorský dozor za období od 1. 12. 2017 do 18. 8. 2020 ve výši 2 907 200 Kč a úroky ze zápůjčky ve výši 807 442 Kč. U jednání dne 15. 7. 2024 pak bylo konkretizováno datum, od kterého je požadováno příslušenství.

5. Do jednání vstoupil vedlejší účastník na straně žalované, a to pojišťovna žalovaného. Vstup byl vzat soudem na vědomí. Vedlejší účastník se připojil k argumentaci žalovaného.

6. Mezi účastníky nebylo sporným, že byly uzavřeny dvě smlouvy o dílo v roce 2014 a 2015, a to mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, jak je uvedeno výše. Sporným zůstalo, zda dílo bylo provedeno a zda dílo bylo předáno, či nikoli. Dále nebylo sporným, že práce, uvedené na žalobcem předložených fakturách byly provedeny, taktéž nebylo sporným, že třetím osobám byly tyto částky právním předchůdcem žalobce vyplaceny. Žalovaný toliko zpochybňoval, že tyto práce nesouvisely s tím, co měl dle smlouvy činit žalovaný a taktéž bylo namítáno, že nešlo o třetí osoby, nýbrž o zaměstnance žalobce, potažmo jeho právního předchůdce.

7. Řízení bylo usnesením ze dne 30. 3. 2023, které nabylo právní moci dne 6. 5. 2023, přerušeno do skončení řízení vedeného u [Anonymizováno] [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. V uvedeném řízení mezi účastníky došlo k uzavření smíru. Usnesením ze dne 10. 1. 2023 byl zamítnut návrh žalovaného, týkající se uplatnění námitky věci zahájené a věci rozhodnuté. Pokud jde o věc, která byla vedena u Obvodního soudu pro [adresa] o zaplacení částky 968 000 Kč s příslušenstvím pod sp. zn. 8 C 297/2016, zde byl žalovaný (v pražském řízení žalobce) neúspěšný vzhledem k nedostatku pasivní legitimace žalovaného. Žalovaný navrhoval, aby bylo in eventum, pokud by soud žalobě vyhověl, rozhodnuto o jedno nároku na zaplacení ze smlouvy o dílo. Soud tento návrh vyhodnotil jako procesní obranu a vzhledem k tomu, že byla žaloba zamítnuta, se z důvodu procesní ekonomie blíže nezabýval určitostí tohoto úkonu.

8. Vzhledem k tomu, že spor tedy nebyl o výši plnění, nýbrž především co do základu nároku, bylo rozhodnuto mezitímním rozsudkem ve smyslu § 152 odst. 2 o. s. ř.

9. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že dne 15. 6. 2015 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o dílo. Předmětem díla bylo vyhotovení projektové dokumentace akce rekonstrukce historické a provozní budovy [Anonymizováno], zpracování projektové dokumentace, dodatečné stavební práce a dodávky, včetně zajištění činností nezbytných pro jejich řádné provedení a úplnost, včetně jejího projednání s koncovým investorem, kterým je [Anonymizováno], se sídlem [adresa]. Předmětem díla byl také autorský dozor při realizaci stavby. Celková cena díla byla určena ve výši 3 504 160 Kč, přičemž k vypracování projektové dokumentace k žádosti o vydání stavebního povolení, případně vodoprávního povolení bylo honorováno částkou 1 334 000 Kč, vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby, včetně položkového rozpočtu a výkazů výměr bylo oceněno na 1 400 000 Kč a výkon autorského dozoru při realizaci stavby na 162 000 Kč (smlouva o dílo ze dne 11. 3. 2016). Přípisem ze dne 20. 10. 2020 byl žalovaný žalobcem, respektive jeho právním zástupcem vyzýván k náhradě škody, vzhledem k nedokončení díla a zásadním vadám přidané části projektové dokumentace. Celkově bylo požadováno 17 679 185 Kč (výzva k náhradě škody ze dne 20. 10. 2020). Podáním ze dne 22. 11. 2017, adresovaným Obvodnímu soudu pro [adresa] pod sp. zn. 8 C 297/2016, právní předchůdce žalobce, coby žalovaný navrhl, aby žaloba, kterou se zde žalovaný domáhá zaplacení částky ze smlouvy o dílo, byla zamítnuta a naopak bylo uloženo zde žalovanému uhradit částku ve výši 7 622 354 Kč z titulu smluvní pokuty, nároku na vrácení ceny za dílčí dílo projektové dokumentace, za náklady, které byly uhrazeny třetím osobám, za činnost směřující k odstranění vad projektové dokumentace DPS, náklady na provádění autorského dozoru prováděné na místo žalobkyně třetími osobami (vzájemný návrh žalované ze dne 22. 11. 2017). Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky 7 622 354 Kč u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 8 C 323/2020 a k tomuto podal vyjádření dne 24. 9. 2021 (vyjádření žalobce ze dne 24. 9. 2021). Usnesením Obvodního soudu pro [adresa], č. j. 8 C 323/2020–74 ze dne 25. 11. 2020 bylo rozhodnuto o tom, že na místo dosavadního žalobce bude pokračováno v řízení na straně žalobce se společností [jméno FO] [Anonymizováno] (usnesení ze dne 25. 11. 2020). Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa], č. j. 8 C 297/2016–137 ze dne 30. 3. 2021 bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby společnosti [právnická osoba]., tedy zde žalovaného o zaplacení částky 968 000 Kč příslušenstvím z důvodu nedostatku pasivní legitimace na straně žalované (rozsudek ze dne 30. 3. 2021, č.j. 8 C 297/2016–137). Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 30. 11. 2022 byl schválen smír mezi účastníky s tím, že se žalovaný zavázal uhradit žalobci částku 2 100 265 Kč ve splátkách a vedlejší účastník se zavázal uhradit žalobci částku 3 421 824 Kč (usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 30. 11. 2022, č.j. 8 C 323/2020–240). Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřená smlouva o dílo již dne 1. 4. 2014 s obdobným předmětem, když tato smlouva byla nahrazena právě smlouvou ze dne 15. 6. 2015 (smlouva o dílo č. [Anonymizováno]). Notářským zápisem ze dne 9. 10. 2018, [Anonymizováno] došlo k realizaci projektu rozdělení společnosti [jméno FO] [Anonymizováno] [právnická osoba]., tedy právního předchůdce žalobce s tím, že mimo jiné došlo ke vzniku žalobce, na kterého když došlo taktéž k přechodu práv a povinností z uvedené smlouvy o dílo mezi účastníky (notářský zápis [Anonymizováno] dne 9. 10. 2018, projekt rozdělení ze dne 21. 8. 2018, seznam odštěpovaných projektů a smluv). Podáním ze dne 17. 10. 2016 žalovaný coby žalobce uplatnil vůči právnímu předchůdci žalobce nárok u Obvodního soudu pro [adresa] na zaplacení částky ve výši 968 000 Kč s příslušenstvím (návrh na vydání platebního rozkazu, žaloba o zaplacení částky 968 000 Kč ze dne 17. 10. 2016). Usnesením ze dne 18. 8. 2020 byl vzájemný návrh žalovaného, aby žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalovanému částku 7 622 354 Kč je vyloučeno k samostatnému řízení a věci byla přidělena sp. zn. 8 C 323/2020 (usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 18. 8. 2020, č. j. 8 C 297/2016–111). Návrhem ze dne 6. 11. 2020 se žalobce domáhal rozšíření žaloby proti žalovanému a současně vznesl návrh na vydání předběžného opatření ve věci vedené u Obvodního soudu pro [adresa], pod sp. zn. 8 C 323/2020 (návrh na změnu žaloby, návrh na přistoupení účastníka řízení na straně žalované, návrh na vydání předběžného opatření ze dne 6. 11. 2020). Podáním ze dne 20. 11. 2020 pak došlo k opravě tohoto návrhu (podání ve věci vedené u Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. 8 C 323/2020 ze dne 20. 11. 2020). Usnesením ze dne 9. 4. 2021 Obvodní soud pro [adresa] rozhodl tak, že nepřipustil rozšíření žaloby o částku 10 056 832 Kč (usnesení ze dne 9. 4. 2021, č.j. 8 C 323/2020-116), usnesením ze dne 13. 4. 2021 byl zamítnut návrh žalobce na vydání předběžného opatření (usnesení Obvodního soudu pro [adresa], č.j. 8 C 323/2020-117 ze dne 13. 4. 2021). Dne 27. 2. 2016 byl sepsán protokol o převzetí díla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným (protokol o převzetí díla číslo STO_03). Dopisem ze dne 18. 10. 2016 právní zástupce právního předchůdce žalobce upozorňoval žalovaného na vady projektové dokumentace a taktéž na náklady, které vznikly při odstranění vad (přípis ze dne 18. 10. 2016 + informace o zásilce). Právní předchůdce žalobce sděloval v březnu 2016 žalovanému, že jeho faktura nemůže být proplacena vzhledem k rozporu mezi objednávkou a předaným dílem (přípis z 11. 3. 2016). V březnu 2016 žalovaný sděloval právnímu předchůdci žalobce, že vrácení faktury je neoprávněné, neboť dílo bylo zpracováno v rozsahu a obsahu odpovídajícímu schopnostem softwaru s tím, že žalovaný je ochoten jednat o případném doplnění profesního dílu silnoproudé elektroinstalace (přípis ze dne 26. 3. 2016). V červenci 2016 žalovaný sděloval právnímu předchůdci žalobce, že přeruší dodatečné koordinační práce a tyto budou obnoveny po zaplacení faktury s tím, že budou vyčísleny údajné nedostatky, stejně jako řádně provedené vícepráce (přípis ze dne 26. 7. 2016). Právní předchůdce žalobce v srpnu 2016 reagoval tím, že dílo nebylo řádně dokončeno, neboť chybí funkční model BIM (přípis ze dne 1. 8. 2016 + podací lístek).

10. Mezi účastníky v listopadu 2016 probíhala e-mailová komunikace týkající se realizace smlouvy o dílo (e-mailová komunikace ze dne 4. 11. 2016). Rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2021 bylo potvrzeno rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 30. 3. 2021, č. j. 8 C 297/2016–137 (rozsudek Městského soudu v Praze, č.j. 28 Co 335/2021–183). Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 7. 2023 pak bylo odmítnuto dovolání žalobce směřující proti uvedenému rozhodnutí Městského soudu v Praze (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, č.j. 33 Cdo 1995/2022–216 ze dne 27. 7. 2023). Dne 14. 4. 2014 byla uzavřena smlouva o dílo mezi [Anonymizováno], coby objednatelem, a právním předchůdcem žalobce, coby zhotovitelem, jejíž obsah byl víceméně shodný se smlouvou o dílo, která byla uzavřena mezi účastníky (smlouva o dílo číslo [Anonymizováno] dodatek číslo jedna ke smlouvě o dílo ze dne 8. 8. 2014, dodatek číslo dva ke smlouvě o dílo ze dne 20. 3. 2015). Žalovaný upomínal právního předchůdce žalobce o úhradu částky 968 000 Kč (upomínka číslo [hodnota] ze dne 11. 7. 2016, poštovních podací arch ze dne 11. 7. 2016). Mezi společností [jméno FO] [Anonymizováno] [právnická osoba]. a [jméno FO] & [Anonymizováno] [jméno FO]. [Anonymizováno]. Předmětem smlouvy bylo zajištění výkonu prací činností a dalších služeb, jejichž provedení či poskytnutí je potřebné či vhodné k řádnému a včasnému splnění povinností objednatele a k vyloučení, případně zmírnění nároku investora vůči objednateli, zejména prací, činností a služeb potřebných k řádnému provedení a dokončení díla [Anonymizováno] odstranění veškerých vad a provádění činnosti [Anonymizováno] týkající se realizace rekonstrukce historicky a provozní budovy [Anonymizováno], cena za dílo byla průběžně hrazena (smlouva o dílo a poskytování služeb ze dne 10. 10. 2018 + faktura č. [Anonymizováno] + potvrzení o provedení transakce z 29. 5. 2023, 3. 7. 2023, 10. 7. 2023, 16. 10. 2023, 22. 11. 2023, 27. 6. 2024, 27. 6. 2024, 28. 6. 2024, 28. 6. 2024, 28. 6. 2024, 1. 7. 2024). V září roku 2017 byla Ministerstvem průmyslu a obchodu zpracována Koncepce zavádění metody [Anonymizováno] v České republice s tím, že v České republice se začalo diskutovat o metodě [Anonymizováno] v roce 2011 a že „je stále patrná absence základních standardů, tedy pravidel a postupů, a posun od fragmentace celkového procesu ke spolupráci. Řešením je definice základních požadavků a pravidel“ (Koncepce zavádění metody [Anonymizováno] v České republice). Notářským zápisem ze dne 1. 2. 2021 bylo osvědčeno, že na internetových stránkách www.koncepcebim.cz byla zachycena zkušenost právního předchůdce žalobce s tím, že s metodou [Anonymizováno] pracují již 4 roky s tím, že tento systém je vysoce efektivní (notářský zápis sp. zn. [Anonymizováno]/2021 ze dne 1. 2. 2021). Právní předchůdce žalobce pořídil dokument ze dne 16. 4. 2015, týkající se metodiky [Anonymizováno] na rekonstrukci historické a provozní budovy [Anonymizováno] [Anonymizováno] (metodika [Anonymizováno] koordinace TZB, Verze 1.0 ze dne 16. 4. 2015). P. [jméno FO] v článku o rekonstrukci budovy [Anonymizováno] [Anonymizováno] Centra pro podporu počítačové grafiky ČR ze dne 26. 7. 2022 uvedl, že „Fakt, že je možné pojmout ve smlouvě zadání projektové dokumentace v [Anonymizováno] zcela maximalisticky a bez jasné specifikace, se ukázal později jako velký problém. Rozsah a dosah zásadních komplikací, které vznikly, byl v důsledku toho bezbřehý“ (Článek centra pro podporu počítačové grafiky ČR ze dne 26. 7. 2022 s názvem „Rekonstrukce [Anonymizováno] [Anonymizováno] pod taktovkou BIM“). Žalobce předložil flashdisk, který zachycoval část projektové dokumentace v systému BIM a je tedy patrné, že tato byla žalobcem pořízena (projektová dokumentace).

11. Na odstranění vad projektové dokumentace [Anonymizováno] a vyhotovení dokončení projektové dokumentace DPS, se podílely následující subjekty: Ing. [jméno FO] (čestné prohlášení [jméno FO], faktury, úhrady faktur); [právnická osoba] (smlouva [právnická osoba], [právnická osoba] čestné prohlášení, faktury, úhrady faktur); [Anonymizováno] [právnická osoba]. (faktury, úhrady faktur, smlouva, čestné prohlášení) ; [právnická osoba]. (smlouva, faktura, úhrada) ; Ing. arch. [jméno FO] (čestné prohlášení, faktury, úhrady faktur); [právnická osoba] (smlouva, smlouva o dílo, předávající protokol, objednávka, faktury, úhrady faktur) ; Ing. [jméno FO] (smlouva o dílo, předávací protokol, čestné prohlášení, objednávka, faktura a úhrada faktury) ; MC Systems & [právnická osoba]. (smlouva o dílo, čestné prohlášení, faktura, úhrada faktury); [právnická osoba] (faktura, úhrada). Na autorském dozoru se poté podílely tyto subjekty Ing. [jméno FO] (čestné prohlášení, faktury, úhrady faktur) ; [právnická osoba] (faktury, úhrady faktur) ; Ing. arch. [jméno FO] (faktury, úhrady faktur) ; Ing. arch. [jméno FO] (faktury, úhrady faktur); [právnická osoba] (smlouva o dílo, čestné prohlášení, faktury, úhrady faktur) ; [jméno FO] (čestné prohlášení, faktury, úhrady faktur) ; Ing. arch. [jméno FO] (faktury, úhrady faktur) ; Ing. arch. [jméno FO] (faktury, úhrady faktur, čestné prohlášení). Informace opravy historické budovy [Anonymizováno] [Anonymizováno] proběhla v médiích (tisková zpráva ze dne 5. 1. 2020). Žalovaný dokládal, že řada osob, které se měli podílet na pracích, za které žalobce požadoval náhradu škody, byly prováděny zaměstnanci žalobce, respektive jeho právního předchůdce (výtisky z internetových stránek [Anonymizováno].[Anonymizováno], příspěvky na facebookovém profilu uživatel [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne 16. 10. 2020, výtisk příspěvků pana [jméno FO] na link itin). Žalovaný dále zpochybňoval, že subjekty, které využil žalobce pro výkon prací neměly potřebnou kvalifikaci a autorizaci, což dokládal výpisy z živnostenského rejstříku a výpisy ze seznamu autorizovaných architektů (výpis z živnostenského rejstříku ohledně společnosti [právnická osoba], výpis z živnostenského rejstříku ohledně Ing. arch. [jméno FO], údaje z veřejné části živnostenského rejstříku pana [adresa], údaje z veřejné části živnostenského rejstříku ohledně pana Ing. arch. [jméno FO], údaje z veřejné části živnostenského rejstříku ohledně pana Ing. arch. [jméno FO], údaje z veřejné části živnostenského rejstříku ohledně pana Ing. [jméno FO], údaje z veřejné části živnostenského rejstříku ohledně pana Ing. [jméno FO], údaje z veřejné části živnostenského rejstříku ohledně pana [právnická osoba], údaje z veřejné části živnostenského rejstříku ohledně pana [právnická osoba], údaje z veřejné části živnostenského rejstříku ohledně pana Ing. [právnická osoba]. Pokud jde o námitku spočívající v absenci záznamu v seznamu autorizovaných inženýrů a techniků, tyto se týkaly pana [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa], Ing. arch. [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], Ing. [jméno FO], [jméno FO], [právnická osoba]. Dále pak byla zpochybňována kvalifikace výpisy z obchodního rejstříku ohledně společnosti [právnická osoba]., [právnická osoba], [právnická osoba]., [právnická osoba]. Doloženy byly také printscreeny z profilu pana [jméno FO] na LinkedIn a [jméno FO] na LinkedIn. Žalovaný předestřel důkazy týkající se smluvní spolupráce právního předchůdce žalobce se společností Hochtief a. s. včetně změnových listů, kterými mělo být dokládáno, že ne všechny činnosti, které si žalobce nárokoval k zaplacení, měly být vypracovány žalovaným, nýbrž touto firmou (smlouva + změnové listy). Taktéž byly za tímto účelem předkládány zápisy z kontrolních dnů a další podobné důkazy. Soud se však těmito důkazy a důkazy souvisejícími podrobněji nezabýval vzhledem k níže uvedenému právnímu hodnocení, neboť skutkový stav byl z hlediska rozhodování o základu nároku žalobce zjištěn dostatečně.

12. Pokud nebyly provedeny všechny navrhované důkazy, soud považoval skutkový stav za spolehlivě a dostatečně zjištěný. Vzhledem k právnímu hodnocení pak nebylo nutné doplňovat důkazy, týkající se výše škody, kterou žalobce požadoval a také rozsahu, ve kterém bylo dílo doděláváno třetími osobami. Blíže taktéž nebyly zkoumány důkazy, které směřovaly k návrhu na vydání předběžného opatření.

13. Dle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

14. Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Obecně je přípustné, aby se objednatel ze smlouvy o dílo domáhal vzniku skutečné škody, a to za předpokladu, že vynaložil náklady na dokončení díla, které by jinak nevynaložil (shodně rozsudek NS ČR 32 Cdo 1503/2008 ze dne 13. 1. 2009). Žalobce argumentoval především tím, že žalovaný dílo nedokončil, neboť vše bylo toliko ve formátu 2D. Žalobce zmiňoval i časové hledisko, avšak na této argumentaci nesetrval. Uváděl, že dílo zůstalo nedokončené ve špatném stavu, a proto musel vynaložit na jeho dokončení nemalé úsilí, které si vyžádalo značné finanční prostředky. Následně pak již žalovaný k autorskému dozoru vůbec nenastoupil. Žalobce byl proto nucen vzít si půjčku, aby náklady pokryl.

15. V návaznosti na žalobcem označený první nárok se soud se nejprve zabýval samotnou smlouvou o dílo [Anonymizováno] z 15. 6. 2015. Pod bodem 3.2. je pojednáno o systému BIM, ve kterém měl být projekt zhotoven. Soud toto ujednání hodnotí jako neurčité. Právní jednání je neurčité (a tedy neplatné), je-li vyjádřený projev vůle sice po jazykové stránce srozumitelný, avšak nejednoznačný je jeho věcný obsah, přičemž tuto neurčitost nelze odstranit a překlenout ani za použití výkladových pravidel. Pojmy použité k jazykovému vyjádření obsahu jednání jsou zde natolik nejednoznačné či nejasné, že z nich nelze ani s přihlédnutím k vůli účastníků usuzovat na záměr, jejž měly naplnit. Na závazkový vztah mezi účastníky, kteří jsou podnikateli, dopadá jak obecný § 557 o. z., tak ustanovení § 558 o. z. Dle odst. 1 se v právním styku s podnikatelem výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně. Dle odst. 2 se v právním styku podnikatelů přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Jak plyne i z důkazů, které byly k tomuto systému provedeny, v případě [Anonymizováno] se nejedná o jednoznačný pojem, který se navíc neustále vyvíjí. V době uzavření smlouvy zde nebyly ohledně tohoto systému žádné zvyklosti, neboť šlo o systém nový a dynamický. Ostatně i funkcionality, uvedené pod bodem 3.2.2. jsou do značné míry obecné. Žalobce sám připouští, že nepředpokládal značný objem prací, který má být proveden. I částka, která je coby náhrada škody požadována, několikanásobně převyšuje částku, kterou měl za dílo obdržet žalovaný. Žalobce v této souvislosti uváděl, že je nerozhodné, zda žalovaný věděl, co je formátem [Anonymizováno], či nikoli a že tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce. Žalobce je toho názoru, že pokud žalovaný přistoupil k uzavření smlouvy o dílo, znamená to, že touto znalostí formátu [Anonymizováno] disponuje. Soud se však s tímto hodnocením neshoduje, neboť jak plyne z výše uvedeného, ani žalobce (resp. jeho právní předchůdce), ani žalovaný v době uzavření smlouvy přesně nevěděli, co termín [Anonymizováno] znamená, přičemž na obou stranách smlouvy stáli profesionálové. Žalobce sám připouští, že rozsah činností v návaznosti na smlouvu o dílo mezi účastníky, a právě s ohledem na [Anonymizováno] byl mnohem rozsáhlejší, než předpokládal. Soud je proto toho názoru, že projevená vůle nebyla vyjádřena dostatečně určitě (obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 11. 2019 sp. zn. 32 Cdo 6012/2017). Tato neurčitost sama o sobě znamená, že nelze říci, že žalovaný porušil smluvní povinnost, pokud neurčitostí dotčenému ustanovení smlouvy nevyhověl.

16. Žalobce odkazoval na ustanovení § 5 o. z. s tím, že žalovaný dal uzavřením smlouvy najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena a jednal-li žalovaný bez odborné péče, jde to k jeho tíži. Soud je toho názoru, že tato argumentace neobstojí. Odborným výkonem je taková činnost, při níž je třeba zvláštních znalostí nebo dovedností, které nelze předpokládat u průměrného člověka. Toto zákonné ustanovení však neznamená, že jakoukoli nejasnost ve smlouvě lze překonat tím, že je účastník smlouvy profesionál a musí s ní tedy poradit. Systém BIM není jednoznačným a uceleným systémem, naopak jde o systém živý a měnící se. Neobsahuje-li smlouva jednoznačné funkcionality a mantinely, ve kterých se má zhotovitel pohybovat, nelze učinit závěr o tom, jak je výše uvedeno, že ze strany zhotovitele došlo k porušení smlouvy o dílo. V této souvislosti je nutné mít na zřeteli, že smlouva o dílo mezi účastníky je ve své podstatě kopií smlouvy, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a Národním divadlem, tudíž je zjevné, že právní předchůdce žalobce byl v tomto smluvním vztahu prvním, kdo pojem BIM použil a tato neurčitost tedy jde k jeho tíži.

17. Žalobce vytýkal žalovanému, že ani práce ve formátu 2D nebyla bezchybná a i zde vynaložil prostředky na odstranění vad. V souladu s ustanovením § 2615 o. z. se na vady díla použijí ustanovení § 1916 a násl. o. z. Jak je uvedeno v ustanovení § 1925 o. z. právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu. Primárně je tedy objednatel postupovat cestou vytýkání vad díla, přičemž absenci tohoto postupu nemůže nahrazovat uplatněním nároku na náhradu škody. V této souvislosti lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 8. 2015 sp. zn. 25 Cdo 2355/2015, dle kterého „odpovědnost za škodu je dána za újmu, jež vznikla jako následek vadného plnění ze smlouvy o dílo, tedy za jinou újmu, než je vadné provedení samotného díla. Nárok na náhradu nákladů potřebných k odstranění vady provedené úpravy, tedy k tomu, aby zhotovitel poskytl objednateli takové plnění, jaké byl podle smlouvy povinen, odpovídá právu z odpovědnosti zhotovitele za vady provedené úpravy. Sama okolnost, zda došlo formálně k předání díla, není rozhodující“. Byť došlo k nikoli bezvadnému předání díla, nic to nemění na tom, že žalobce měl postupovat cestou vytýkání vad. Pokud tak neučinil, nemůže mu být jím požadovaná částka přiznána. Tuto argumentaci lze vztáhnout na dílo celé, tedy pokud dílo nebylo dodáno v předvídané kvalitě (pomineme-li neurčitost ujednání o systému BIM), měl žalobce postupovat cestou uplatnění vad díla. Pokud tedy žalobce vynaložil prostředky na dokončení díla, aniž by tak učinil a zvolil konkrétní nárok z vad, není tento postup v příčinně souvislosti s činností žalovaného.

18. Bylo-li požadováno plnění za nevykonaný autorský dozor, opět lze odkázat na rozsudek NS ČR 32 Cdo 1503/2008 ze dne 13. 1. 2009. Pokud žalovaný nenastoupil k autorskému dozoru (což obě strany potvrdily), mohl by se žalobce domáhat náhrady škody pouze v případě, že by na tento autorský dozor vynaložil finanční prostředky, které by jinak nevynaložil. Z vyjádření žalobce však neplyne cokoli, co by znamenalo vynaložení prostředků nad rámec běžného provádění díla spočívajícího v autorském dozoru, který byl ve smlouvě mezi účastníky oceněn částkou 162 000 Kč. Není zde tedy žádná příčinná souvislost mezi nenastoupením k výkonu dozoru a částkou na tento realizovaný dozor vynaloženou.

19. Pokud jde o plnění, požadované za finanční prostředky, vynaložené na úhradu půjčky, vzhledem k tomu, že žalobcův nárok nebyl v předcházejících bodech shledán jako důvodný, nemůže být vyhověno požadavku na úhradu úroku z půjček, které dle tvrzení žalobce byly použity na práce provedené na díle. Nebylo proto nutné se zabývat uvedenými půjčkami podrobně, neboť i kdyby bylo zjištěno, že tyto finanční prostředky žalobcem vynaloženy byly, nebyla by zde žádná příčinná souvislost mezi vynaložením finančních prostředků a činností žalovaného.

20. Žalobce též argumentoval tím, že ze strany žalovaného došlo k uznání dluhu částečným plněním ve smyslu ustanovení § 2054 o. z. v návaznosti na výše zmíněné uzavření smíru před [Anonymizováno] [adresa]. Soud se však s tímto názorem neshoduje, neboť nelze každou částečnou platbu považovat za uznání dluhu, zákon předvídá, že je tomu tak v případě, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Pouze ze skutečnosti, že byl uzavřen smír, nevyplývá uznání dluhu žalovaným, není nutný projev žalovaného, že zbytek neuznává (obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2402/2018 ze dne 5. 12. 2018). Vzhledem k tomu, že byla žaloba zamítnuta, nebylo nutné se blíže zabývat námitkou promlčení, vznesenou žalovaným.

21. Žalovaný byl v této právní věci zcela úspěšný, a proto mu soud přiznal ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalovaný požadoval, aby v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. byla odměna advokáta navýšena na dvojnásobek. Bylo argumentováno rozsahem sporu, množstvím podkladů založených žalující stranou, množstvím podkladů z veřejných rejstříků, obsáhlostí podání žalobce a komplikovaností sporu jako takového. Dle zmíněného ustanovení u úkonů právní služby mimořádně obtížných, zejména je-li k nim třeba použití cizího práva nebo cizího jazyka, nebo u úkonů právní služby časově náročných může advokát zvýšit mimosmluvní odměnu až na trojnásobek. Lze souhlasit s tím, že tento spor byl obsahově náročnější a bylo nezbytné se seznámit se zvýšeným množstvím podkladů, což bylo jistě časově náročnější, a to nad rámec běžných sporů ze smlouvy o dílo. Nebylo však nutné použít cizího práva, či cizího jazyka. Soud je proto toho názoru, že se přiléhavým jeví zvýšení odměny o 50%, tedy na 1,5 násobek. Za jeden úkon právní pomoci dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. právnímu zástupci žalovaného náleží namísto částky 48 340 Kč částka 72 510 Kč. Toliko u úkonu účasti na vyhlášení rozsudku není zvýšení odměny adekvátní, neboť nevyžaduje nic, co by § 12 odst. 1 advokátního tarifu předvídal.

22. Žalovaný též požadoval dva úkony právní pomoci za prostudování spisu analogicky za úkon nahlížení do spisu, patrně ve smyslu ustanovení § 11 odst. 3 a § 11 odst. 1 písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb. Shodně s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 9. 2015 sp. zn. 22 Cdo 1176/2015 je soud toho názoru, že ne každý úkon vykonaný v soudním řízení má za následek vznik nároku na odměnu. Pokud jde o prostudování spisu ze dne 10. 5. 2022, soud je toho názoru, že tento úkon je bezprostředně spjat s převzetím a přípravou zastoupení, a proto za něj odměna advokáta nenáleží. Byl proto vzat v potaz toliko úkon nahlížení do spisu ze dne 5. 10. 2023 v souladu s výše uvedenými ustanoveními advokátního tarifu (§ 11 odst. 3 a § 11 odst. 1 písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb.).

23. Náklady ve věci úspěšného žalovaného tedy představují odměnu advokáta za 22 úkonů právní pomoci dle § 7, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. po 72 510 Kč (příprava a převzetí, sedmkrát podání ve věci samé, osmkrát porada s klientem, přesahující jednu hodinu, čtyřikrát účast u jednání, jednání s protistranou u mediátora, prostudování spisu). Dále pak polovina úkonu právní pomoci za účast u jednání, u kterého došlo pouze k vyhlášení rozsudku (§ 11 odst. 2 písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 24 170 Kč. K nákladům řízení patří též 23x režijní paušál po 300 Kč dle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Jelikož byly úkony spočívající v účasti na jednání soudu a nahlížení do spisu provedeny mimo sídlo právního zástupce žalovaného, soud odměnu za právní pomoc navýšil o náhradu za ztrátu času za 60 půlhodin po 100 Kč, tedy 6 000 Kč dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. Je pravdou, že za úkon prostudování spisu dne 10. 5. 2022 nebyla přiznána odměna advokáta, avšak jak je výše uvedeno, tento úkon lze podřadit pod úkon převzetí a příprava zastoupení, když s tímto úkonem může být náhrada za promeškaný čas a cestovné spojena.

24. Žalobce má rovněž nárok na cestovné spočívající v použití osobního motorového za cestu [adresa] a zpět ve vzdálenosti 2 x 202 km (dle programu Justtarif). Průměrná spotřeba paliva činí dle TP 5,6 litrů benzínu na 100 km. Cena pohonných hmot za úkon prostudování spisu 10. 5. 2022 dle vyhl. č. 47/2022 Sb. činí 37,10 Kč a paušální náhrada za 1 km jízdy dle stejného předpisu činí 4,70 Kč. Cena pohonných hmot za prostudování spisu 5. 10. 2023 dle vyhl. č. 191/2023 Sb. činí 41,20 Kč a paušální náhrada za 1 km jízdy dle stejného předpisu činí 5,20 Kč. Jednání proběhla v roce 2024. Cena pohonných hmot za jednání dle vyhl. č. 398/2023 Sb. činí 38,20 Kč a paušální náhrada za 1 km jízdy dle stejného předpisu činí 5,60 Kč. Cestovné celkem činí 18 277,57 Kč. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. pak byla částka za odměnu advokáta, režijní paušály, cestovné a náhradu za ztrátu času navýšena o 21% DPH. Celkem tedy náklady řízení úspěšného žalovaného činí 2 018 083,46 Kč.

25. Pokud jde o náklady řízení vedlejšího účastníka na straně žalované, i tomu náleží náhrada nákladů řízení dle §142 odst. 1 o. s. ř. Vedlejší účastník požadoval stejně jako žalovaný, aby v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. byla odměna advokáta navýšena na dvojnásobek. Soud však dospěl k závěru, že adekvátní je navýšení toliko o 50%, tedy na 1,5 násobek. Za jeden úkon právní pomoci dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. tedy právnímu zástupci vedlejšího účastníka náleží namísto částky 48 340 Kč částka 72 510 Kč. Vedlejší účastník též požadoval dva úkony právní pomoci za prostudování spisu analogicky za úkon nahlížení do spisu. Pro stručnost lze odkázat na argumentaci ohledně shodného požadavku žalovaného, jak je uvedeno výše. Akceptován tedy byl pouze jeden úkon nahlížení do spisu.

26. Náklady ve věci úspěšného vedlejšího účastníka tedy představují odměnu advokáta za 7 úkonů právní pomoci dle § 7, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. po 72 510 Kč (příprava a převzetí, čtyřikrát účast u jednání, jednání s protistranou u mediátora, prostudování spisu). K nákladům řízení patří též 7x režijní paušál po 300 Kč dle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. pak byla částka za odměnu advokáta, režijní paušály, cestovné a náhradu za ztrátu času navýšena o 21% DPH. Celkem tedy náklady řízení úspěšného vedlejšího účastníka činí 616 700,70 Kč.

Poučení