32 C 80/2020-91

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Ptáček Číhalovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 200 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 200 000 Kč od 20. 10. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 87 618 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 30. 3. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 200 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 200 000 Kč od 20. 10. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobkyní coby věřitelem a žalovanou coby dlužníkem byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně zapůjčila bezhotovostně výše uvedenou částku žalované, která se ji zavázala vrátit do 2 let od data poskytnutí zápůjčky, tedy do [datum]. Ve smlouvě o zápůjčce potvrdila žalovaná přijetí zápůjčky v částce 200 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet [bankovní účet]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení zápůjčky dopisem ze dne 5. 2. 2020. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně nevrátila ničeho.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], proti kterému podala žalovaná včasný odpor. V následném vyjádření uvedla, že nárok žalobkyně neuznává, neboť právní titul, o který opírá žalobkyně svůj nárok, neexistuje. Dne [datum] byla na účet žalované připsána částka ve výši 200 000 Kč, nicméně tato byla zaúčtována na účet [číslo] označovaný jako„ ostatní pohledávky za společníky“, čímž došlo ke snížení pohledávky pana [jméno] [jméno], tehdejšího majoritního akcionáře a předsedy představenstva žalované, vůči žalované, kdy to byl pan [jméno], který byl odpovědný za vedení účetnictví. Tato částka je na předmětném účtu evidována i ke dni podání vyjádření. Současně byl pan [jméno] v rozhodné době partnerem žalobkyně. Žalovaná má tak za to, že částka 200 000 Kč tak představuje plnění za třetího ve smyslu § 1936 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen o.z.), a žalobkyně tak plnila na dluh pana [jméno] vůči žalované. Na podporu svých tvrzení žalovaná uvedla, že smlouvu o zápůjčce žalovaná neeviduje ve svém účetnictví, přičemž má pochybnosti o její existenci, resp. má za to, že se jedná o antedatovaný dokument, když předložená smlouva není opatřena úředně ověřenými podpisy, žalobkyně a pan [jméno] jsou partnery, razítko [číslo] kterým byla smlouva opatřena, se nenachází v dispozici žalované, a splatnost pohledávky měla nastat v době, kdy byla žalobkyni, coby bývalé zaměstnankyni žalované, dána výpověď pro nadbytečnost. K dokreslení situace uvedla, že dne [datum] byla uzavřena smlouva o převodu akcií mezi panem [jméno] coby prodávajícím a [právnická osoba], [IČO] a panem [jméno] [příjmení] coby kupujícími. Následně bylo při revizi účetnictví žalované zjištěno, že pan [jméno], který byl [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [role v řízení], používal finanční prostředky žalované pro své vlastní účely. Nadto v příloze tvořící součást účetní závěrky k [datum] je v bodě III [číslo] uvedeno, že žalovaná má dlouhodobé závazky z bankovních úvěrů, nikoliv zápůjčky.

3. Žalobkyně v duplice k vyjádření žalované uvedla, že jí nelze přičítat k tíži, jakým způsobem byla předmětná částka zaúčtována, když na toto neměla žádný vliv. V říjnu roku [rok], kdy žalobkyně působila u žalované na pozici [anonymizována dvě slova], měla žalovaná finanční problémy a neměla dostatek finančních prostředků na mzdy, o čemž vědělo několik zaměstnanců žalované konkrétně pan [jméno] [příjmení]. Žalobkyně se proto nabídla, že žalované zapůjčí částku 200 000 Kč a žalovaná se zavázala, prostřednictvím tehdejšího [anonymizována dvě slova] pana [jméno] [jméno], že dlužnou částku vrátí, jakmile to bude možné, nejpozději do 2 let. Tato dohoda byla vtělena do smlouvy, jejíž originál má k dispozici žalovaná. Žalobkyně nikdy neměla úmysl plnit na údajný dluh pana [jméno] vůči žalované, naopak předpokládala, že jí finanční prostředky budou vráceny. Pokud by měla vůli plnit za pana [jméno], pak by poskytla finanční prostředky přímo jemu na účet. O poskytnuté zápůjčce pan [jméno] informoval člena představenstva pana [jméno] [příjmení] a rovněž finančního ředitele pana [jméno] [příjmení], který měl panu [jméno] sdělit, že finanční prostředky žalobkyni vrátí.

4. Žalovaná k duplice žalobkyně doplnila, že dluh pana [jméno] vůči žalované ke dni poskytnutí žalované částky činil 2 041 246,12 Kč, který se po obdržení částky snížil na 1 841 246,12 Kč, jak vyplývá z výpisu z účtu [číslo] za rok [rok], a to na základě pokynu pana [jméno]. Skutečnost, že žalovaná nepřijala zápůjčku, vyplývá i z prohlášení pana [jméno] ve smlouvě o převodu akcií ze dne [datum], konkrétně z čl. 6 .1.9 písm. k ). Proto rovněž pan [jméno] o poskytnutí zápůjčce členy představenstva nikdy neinformoval.

5. Při jednání před soudem setrvali účastníci na svých stanoviscích. Soud, veden názorem uvedeným v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3646/2018, vyzval žalobkyni, aby doplnila tvrzení a označila důkazy k tomu, že listina, o kterou opírá svůj nárok, byla uzavřena dne [datum], a to za situace, kdy originál listiny se nedohledal, a v řízení byla žalovanou zpochybněna pravdivost předložené listiny, tedy správnost data podpisu smlouvy, k čemuž žalovaná předložila řadu důkazů. Bylo tedy na žalobkyni, která z této listiny pro sebe vyvozuje příznivý následek, aby prokázala, že smlouva byla skutečně podepsána dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici originál listiny, který musí mít žalovaná. Nicméně je přesvědčena, že existence listiny nelze ztotožňovat s existencí smlouvy o zápůjčce, když ta je reálným kontraktem, vzniká až připsáním peněžních prostředků na účet žalované, a nemusí být písemná. Důležitý je tak právní důvod poskytnutí předmětné částky. Žalobkyně má za to, že pokud by nebyl prokázán právní titul poskytnutí finančních prostředků, pak by se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Žalované pak nic nebrání, aby vznášela své regresní nároky vůči panu [jméno], když její argumentace směřuje vůči němu. Nicméně má žalobkyně i nadále za to, že byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, neboť úmyslem žalobkyně nikdy nebylo plnit dluh za třetího, tedy dluh pana [jméno], o jehož faktické existenci má žalobkyně pochybnosti, když jeho důvod vzniku a výši žalovaná specifikuje pouze účetně. [příjmení] mezi panem [jméno] a [anonymizována dvě slova] žalované nemohou jít k tíži žalobkyně.

6. Žalovaná setrvala na svém stanovisku, že smlouva o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovanou nebyla nikdy uzavřena a důvod platby je zřejmý, a to plnění za pana [jméno], kdy žalobkyně je tak v postavení věřitele vůči panu [jméno] a nikoliv vůči žalované. Toto dovozuje ze skutečnosti, že nikdy nebyl dohledán originál smlouvy, svědek [příjmení] dosvědčil, že na pokyn pana [jméno] byla zaslaná částka použita na dluh pana [jméno], žalobkyně žije v dlouhodobém partnerském vztahu s panem [jméno] a je tedy pravděpodobnější, že plnila na jeho dluh, než že by ze své dobré vůle půjčila svému zaměstnavateli bezúročně takto vysokou částku. Žalovaná tak má za to, že s ohledem na shora uvedené žalobkyně s panem [jméno] pouze zneužili toho, že žalobkyně poslala danou částku na účet žalované, a nyní se ji snaží neoprávněně získat. Žalovaná částka tak nemůže ani představovat bezdůvodné obohacení na straně žalované, když účelem platby bylo plnění za třetího.

7. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně zaslala na účet žalované č. [bankovní účet] dne [datum] částku ve výši 200 000 Kč, která nebyla dosud vrácena. Rovněž bylo nesporné, že žalobkyně je partnerkou pana [jméno], který byl v rozhodné době statutárním orgánem žalované, a že byla zaměstnankyní žalované, přičemž pracovní poměr skončil na konci roku [rok] na základě výpovědi z pracovního poměru dané žalovanou žalobkyni v [anonymizováno] [rok].

8. Soud v řízení provedl dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato jednotlivá skutková zjištění:

9. Soud vzal ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění rozhodném (dále jen o.s.ř.) za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků, že dne [datum] byla zaslána z účtu žalobkyně na účet žalované částka ve výši 200 000 Kč. V té době byla žalobkyně zaměstnankyní žalované, předseda představenstva žalované byl partnerem žalobkyně.

10. Ke dni [datum] byl [anonymizována dvě slova] žalované pan [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa]. Za představenstvo zastupoval společnost ve všech záležitostech navenek každý člen představenstva samostatně (zjištěno z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalované ze dne [datum]).

11. Smlouvou datovanou dnem [datum] žalovaná stvrdila převzetí částky 200 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] a zavázala se tuto částku vrátit žalobkyni do 2 let od data poskytnutí zápůjčky. Tuto listinu má žalobkyně k dispozici v neověřené kopii (zjištěno z listiny ze dne [datum] – dlužník [právnická osoba], věřitel [celé jméno žalobkyně]).

12. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 5. 2. 2020 k vrácení částky ve výši 200 000 Kč, a to do 20. 2. 2020. Dopis byl žalované doručen dne 10. 2. 2020 (zjištěno z výzvy k vrácení půjčky ze dne 5. 2. 2020, včetně kopie podacího lístku a kopie sledování zásilek postaonline.cz).

13. Žalovaná měla ke dni 31. 12. 2018 dlouhodobé pohledávky za akcionáři v částce 2 458 000 Kč, které vznikly z transakcí s peněžními prostředky společnosti jejími akcionáři, a to zejména z důvodu nedostatečného rozlišení mezi využitím peněžních prostředků pro potřeby společnosti a pro soukromé potřeby akcionářů (zjištěno z dopisu vedení [právnická osoba] ze dne [datum] vypracovaného auditorem).

14. Ke dni 31. 12. 2017 evidovala žalovaná závazky z bankovních úvěrů ve výši 544 000 Kč, a dále závazky vůči zaměstnancům ve výši 1 405 000 Kč. Pohledávky za společníky evidovala v částce 3 759 000 Kč (zjištěno z přílohy tvořící součást účetní závěrky k [datum], z výroční zpráva za rok [rok] sepsaná auditorem).

15. Ke dni 27. 12. 2017 byl na účtu [číslo] evidován dluh společníka pana [jméno] [jméno] v částce 1 880 217,62 Kč. Dne [datum] bylo na tento účet připsáno celkem 800 000 Kč, kdy částku 600 000 Kč vložil pan [jméno], částka 200 000 Kč je vedena jako„ úhrada závazku vůči [právnická osoba] ([anonymizováno])“. Pan [anonymizováno] průběžně čerpal finanční prostředky vedené na tomto účtu a rovněž tyto byly průběžně hrazeny (zjištěno z výpisu z účtů [číslo] od 2. 1. 2017 do 27. 12. 2017).

16. Ke dni [datum] došlo k převodu akcií žalované z pana [jméno], coby [anonymizována dvě slova] [role v řízení], na [právnická osoba], [IČO] a pana [jméno] [příjmení], přičemž pan [jméno] ke dni převodu akcií stvrdil, že žalovaná nepřijala žádnou půjčku, která by nebyla k tomuto datu splacena (smlouva o převodu akcií ze dne [datum]).

17. Na zasedání představenstva dne [datum] byl pan [jméno] odvolán z funkce [anonymizována tři slova], na jednání řádné valné hromady společnosti dne [datum] byl pan [jméno] odvolán z [anonymizována tři slova] (zjištěno ze zápisu ze zasedání představenstva s datem konání [datum], zápis z jednání řádné valné hromady společnosti ze dne [datum]).

18. Dopisem ze dne [datum] byl pan [jméno] vyzván žalovanou k upuštění porušování povinností, kdy mu bylo mj. vytknuto neplnění povinnosti řádného vedení účetnictví (zjištěno z výzvy k upuštění od porušování povinnosti člena představenstva a smluvních závazků a nápravě ze dne [datum]).

19. Žalovaná vyzvala pana [jméno] k součinnosti ve věci vysvětlení pohledávky žalobkyně (výzva k bezodkladné součinnosti ze dne 17. dubna 2020 adresované [jméno] [jméno] včetně kopie sledování zásilek pošta online).

20. Pan [anonymizováno] opakovaně upozorňoval účetního [obec] na nesrovnalosti v účetnictví ohledně pohledávek vedených za jeho osobou (zjištěno z emailové korespondence mezi panem [jméno] a [příjmení] ze dne 25. 5. 2017 a 9. 11. 2018).

21. Výslechem bývalého statutárního orgánu žalované pana [jméno] soud zjistil, že společnost měla v roce [rok] výpadek disponibilních finančních prostředků. V té době poskytl pan [jméno] do společnosti své peníze, následně požádal žalobkyni, která půjčila společnosti částku 200 000 Kč, splatná měla být pravděpodobně za dva roky. Dokumenty k zápůjčce nedisponuje. Podpis na listině datované dnem [datum] je jeho. Vůči společnosti měl dluhy, ty vznikly chybným zaúčtováním, když nedodal účetnímu doklady. [jméno], kde nebyly doklady, účtoval účetní věci za ním. V současné době vede s žalovanou několik sporů, zejména o tom že jej neoprávněně odvolali. Dluhy společnosti hradil ze svých prostředků. Půjčku od žalobkyně řešil s panem [příjmení], účetním. Společné příjmy s žalobkyní nevede (zjištěno z výslechu [jméno] [jméno] - bývalého statutárního orgánu žalované).

22. V roce [rok] měla žalovaná finanční problémy, což bylo řešeno výpovědí z pracovního poměru dané několika zaměstnancům, a dále možností půjček i od zaměstnanců, nebo odložením splatnosti mzdy svědka [příjmení] a žalobkyně. Jednání byli přítomni svědek, pan [jméno] a žalobkyně (zjištěno ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], bývalého zaměstnance žalované).

23. Zkratka účtu [číslo] je účet pohledávek za společníky. Na tento účet byly zařazeny dluhy společníků za společnosti, které vznikaly např. tak, že společník zaplatil firemní kartou pro svoji potřebu, nebo učinil výběry z bankomatů. Tyto dluhy společník průběžně splácel tak, že je vložil do pokladny nebo zaslal na účet. Současně přibližně jednou za čtvrt roku provedl pan [jméno] korekci plateb na účtu pohledávek za společníky, když si vyžádal přehled a pak doložil účtenky, což pak účetní [příjmení] opravoval na základě doloženého podkladu. Popisek u platby 200 000 Kč„ úhrada závazku vůči [právnická osoba] ([anonymizováno])“ znamená, že je to na ponížení dluhu pana [jméno] a že finance zaslala žalobkyně. Toto mu sdělil pan [jméno] s tím, že si to nějak vyrovná. Protože byly s žalobkyní ve vztahu, blíže to neřešil. Pokud nebyla k příchozí platbě založena smlouva, vkládal je účetní [příjmení] na účet pohledávek za společníky, a to po konzultaci s panem [jméno]. V poslední čtvrtině roku [rok] na tom nebyla společnost finančně dobře, pan [jméno] začal vracet peníze a rovněž žalobkyně poslala společnosti peníze (zjištěno ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], bývalého zaměstnance žalované).

24. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že v roce [rok] byla zaměstnankyní žalované, výpověď jí byla dána v [anonymizováno] [rok]. Byla zaměstnána na pozici [anonymizována dvě slova] a měla tak na starosti výplaty zaměstnanců, na které v roce [rok] chyběly peníze, protože společnost investovala do nových projektů a tím se dostala do obtížné finanční situace. Nedostatek disponibilních finančních prostředků řešili s panem [jméno] a panem [příjmení]. Peníze poskytla bezúročně, protože záměrem bylo pomoci společnosti a mít peníze na výplaty, nikoliv získat finanční prostředky pro sebe. Zaslané finanční prostředky měly být vraceny postupně, jak přijdou peníze z reklam, termín 2 roky byl nejzazší, předpoklad byl, že se peníze vrátí postupně a dříve, nicméně se situace společnosti ani časem nezlepšovala, proto měl vstoupit do společnosti nový investor. Peníze poslala záměrně na účet společnosti a ne na účet pana [jméno], když v té době spolu byly ve vztahu poměrně krátce a to 2 roky. Originál listiny si neponechala, neboť mezi ní a společností panovala v té době velká důvěra. Žalobkyně opakovaně upozorňovala pana [jméno], který byl jejím nadřízeným, na to, že jí nebyly peníze vráceny. Toto při příchodu investora řešil pan [jméno] s novým finančním ředitelem, panem [příjmení] (zjištěno z výpovědi žalobkyně).

25. Soud neprováděl důkaz oznámením o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, neboť tento důkaz předložila žalovaná k tvrzení týkajících se ukončení pracovního poměru žalobkyně u žalované, což však není předmětem tohoto sporu a ze skutkových tvrzení, která učinili účastníci nespornými, a z provedených důkazů, měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný.

26. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich souhrnu a považoval je za věrohodné s výjimkami dále popsanými. Pokud jde o obsah a pravost listinných důkazů, pak soud nezaznamenal žádnou okolnost, která by je zpochybňovala, a s výjimkou data podpisu smlouvy o zápůjčce a dále uvedeným tvrzením k věrohodnosti svědků neměli ani účastníci k provedeným důkazům námitek. Pokud se jedná o námitku nevěrohodnosti svědka [příjmení] ohledně skutečnosti, že si vybavil zaúčtování konkrétního závazku, ačkoliv měl v hlavní účetní knize přes 200 000 řádků ročně, pak soud uvádí, že sám svědek uvedl, že na účtu [číslo] bylo řádově několik položek měsíčně, a současně, s ohledem na obsah položek na tomto účtu, se poskytnutí částky žalobkyní jeví soudu jako platba nestandardní, tedy jednoduše odlišitelná od ostatních plateb, se kterými se svědek běžně setkával, proto soud nemá pochybnosti ohledně toho, že si tuto položku vybavoval lépe než jiné, když si nadto vybavil, že v té době zaslal společnosti větší částky i pan [jméno], což koresponduje dalším provedeným důkazům. Skutečnost, že pan [jméno] vytýkal zaúčtování některých plateb chybně, byla potvrzena samotným svědkem, který uvedl, že když mu byl následně dodán podklad, odúčtoval to a opravil na základě podkladu. Pokud se jedná o námitku nevěrohodnosti pana [jméno], pak tvrzení, že na dotaz zástupce žalované, zda říkal žalobkyni, že to ohledně zápůjčky někomu z představenstva uvedl, že nikoliv, soud uvádí, že toto tvrzení sice nekoresponduje s předchozím vyjádřením žalobkyně, která tuto skutečnost uvedla v podání ze dne 9. 6. 2020, nicméně sama žalobkyně následně při svém výslechu uvedla, že o tom byla spravena panem [jméno] ještě v době před podáním žaloby, když byla u žalované zaměstnána. Naopak, pokud by žalobkyně s panem [jméno] řešila otázky týkající se sporu detailně, věděl by pan [jméno], že tato tvrzení žalobkyně uvedla, a soud nevidí důvod, proč by měl odpověď na tuto otázku záměrně uvádět nepravdivě, když dle tvrzení žalobkyně jí měl tyto informace sdělit dlouho před podáním žaloby. Pokud se jedná o tvrzení pana [jméno], že dluží pouze z hlediska účetního a nikoliv reálného, toto tvrzení není nijak v rozporu s tvrzením svědka [příjmení], že na předmětný účet účtoval položky, ke kterým nebyl doložen podklad. Skutečnost, že to tak pan [jméno] mohl subjektivně vnímat, není na újmu věrohodnosti jeho výpovědi. Naopak jako nevěrohodné soud posoudil tvrzení žalobkyně ohledně data podpisu smlouvy o zápůjčce, když svědek [jméno] nevěděl, kdy a kde tato byla podepsána a současně, pokud by smlouva byla v době připsání finančních prostředků na účet žalované k dispozici, nebyla by částka vedena na účtu [číslo], kam, dle ostatních zjištění, byly zapisovány platby, ke kterým neměl svědek [příjmení] podklady k dispozici. Za situace, kdy originál smlouvy o zápůjčce se nedohledal, a na účet [číslo] – ostatní pohledávky za společníky, byly účtovány položky, ke kterým neměl svědek [příjmení] podklad, když tyto byly následně korigovány po dodání podkladů a přeúčtovány na jiný účet, má soud za to, že pravdivost smlouvy o zápůjčce, pokud jde o datum jejího podpisu, byla relevantně zpochybněna. Otázka, kdy byla tato smlouva skutečně podepsána, když pravost podpisu na smlouvě ztvrdil při své výpovědi pan [jméno], zůstala ve věci neobjasněna, je však zřejmé, že se tak nestalo v době poskytnutí finančních prostředků žalobkyní na účet žalované.

27. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu:

28. Žalobkyně dne [datum] zaslala na účet žalované částku ve výši 200 000 Kč s tím, že tato jí bude vrácena nejpozději do 2 let. Finanční prostředky zaslala žalobkyně v době, kdy měla žalovaná finanční problémy a chyběly jí peníze na výplaty zaměstnanců a zaplacení dodavatelům. Finanční prostředky tak, aby byly okamžitě k dispozici na platby dodavatelům a zaměstnancům, v rozhodné době zaslal společnosti i její [anonymizována dvě slova], pan [jméno], kdy tímto došlo k ponížení jeho dluhu vůči společnosti. Pan [anonymizováno] současně oslovil i další zaměstnance, konkrétně pana [příjmení], zda by mohl společnosti poskytnout finanční prostředky na překlenutí aktuální nepříznivé situace, případně odložit výplatu jeho mzdy, k čemuž ale nakonec nedošlo, neboť finanční prostředky od žalobkyně a od samotného pana [jméno] postačily k odvrácení nastalé situace. Mezi žalobkyní a statutárním orgánem žalované panovala důvěra, neboť v té době byli s panem [jméno] v partnerském vztahu, když právě z tohoto důvodu se soudu jeví jako uvěřitelné, že žalobkyně měla úmysl žalované pomoci s nastalou nepříznivou finanční situací, přičemž právě s ohledem na jejich blízký vztah lze rovněž uvěřit tomu, že by zaměstnanec pomohl tímto způsobem svému zaměstnavateli. Ostatně ohledně nadstandardních vztahů žalované s některými zaměstnanci vypovídá i skutečnost, že možnost zápůjčky či odložení výplat řešil pan [jméno] i se svědkem [příjmení]. Jelikož nebyla k dispozici písemná smlouva o zápůjčce, byly připsané finanční prostředky evidovány na účtu [číslo], tedy účtu ostatních pohledávek za společníky, kam byly zařazeny všechny platby, ke kterým nebyl písemný podklad, což vyplývá nejen ze svědecké výpovědi pana [příjmení], ale rovněž ze zprávy auditora ze dne [datum], dle které žalovaná evidovala ke dni [datum] dlouhodobé pohledávky za akcionáři v částce 2 458 000 Kč, kdy tyto vznikly z transakcí s peněžními prostředky společnosti jejími akcionáři, a to zejména z důvodu nedostatečného rozlišení mezi využitím peněžních prostředků společnosti pro potřeby společnosti a pro soukromé účely akcionářů. Tyto platby byly evidovány na účtu [číslo] přičemž pan [jméno] průběžně u některých plateb, které byly takto zaevidovány, doložil doklady a částky byly přeúčtovány. O nesrovnalostech ohledně částek na tomto účtu byl průběžně informován pan [příjmení], tehdejší účetní žalované. Na tomto účtu byly evidovány platby a výběry z bankomatů učiněné panem [jméno], rovněž na něj byly zapisovány příchozí platby od pana [jméno] na umoření dluhu, kdy dne [datum] na něj od pana [jméno] byla vložena částka celkem 600 000 Kč, a dále na něj tentýž den byla zaevidována částka 200 000 Kč zaslaná na účet žalované žalobkyní, kdy účetní operací byl tímto ponížen dluh pana [jméno] vůči žalované. Pokyn k tomu, aby byla částka od žalobkyně takto zaúčtována, dal pan [jméno], když k platbě nebyla k dispozici žádná smlouva. Takto byla částka zaevidována minimálně i ke konci roku [rok]. V dubnu [rok] došlo k převodu akcií z pana [jméno] na [právnická osoba], [IČO] a pana [jméno] [příjmení] Pan [anonymizováno] ve smlouvě o převodu akcií stvrdil, že společnost nepřijala žádnou zápůjčku, která by nebyla splacena. Pan [anonymizováno] byl následně v roce [rok] odvolán z funkce [anonymizována dvě slova] [role v řízení] a poté i z funkce [anonymizována dvě slova], a to v souvislosti s vytýkanými pochybeními, mj. i nesprávným vedením účetnictví, o čemž jsou v současné době vedeny soudní spory. V říjnu [rok] byla rovněž dána žalobkyni žalovanou výpověď z pracovního poměru.

29. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

30. Dle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

31. Dle § 1724 odst. 1 o.z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

32. Dle § 1725 o.z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

33. Dle § 1757 o.z. po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí.

34. Dle § 1791 odst. 1 o.z. vzniku a trvání závazku nebrání, není-li vyjádřen důvod, na jehož základě má dlužník povinnost plnit; věřitel je však povinen prokázat důvod závazku.

35. Dle § 565 o.z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

36. Dle § 566 odst. 1 o.z. není-li soukromá listina podepsána, je na tom, kdo ji použil, aby dokázal, že pochází od osoby, o níž to tvrdí.

37. Dle § 555 odst. 1 o.z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

38. Dle § 556 odst. 1 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

39. Dle § 556 odst. 2 o.z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

40. Dle § 559 o.z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve formě omezen ujednáním nebo zákonem.

41. Dle § 1936 odst. 1 o.z. věřitel musí přijmout plnění, které mu se souhlasem dlužníka nabídne třetí osoba. To neplatí, je-li plnění vázáno na osobní vlastnosti dlužníka.

42. Mezi stranami bylo sporné, kdy došlo k podpisu smlouvy o zápůjčce, když existence této smlouvy nebyla v řízení prokázána, originál se nepodařilo dohledat. Dle § 565 o.z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Jelikož byla smlouva předložena jen v kopii, neuplatní se § 565 věta druhá o.z., tedy že pravost a správnost byla uznána. Bylo tedy na žalobkyni, aby prokázala pravost a správnost, neboli pravdivost listiny, o kterou opírá svůj nárok, když žalovaná pravdivost listiny, tedy datum podpisu smlouvy, namítala a tvrdila a doložila k tomuto relevantní důkazy. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, jak již bylo uvedeno výše, že pravdivost smlouvy o zápůjčce byla relevantně zpochybněna.

43. Nicméně smlouva o zápůjčce je tzv. reálným kontraktem, kdy dle § 2390 o.z. vznikne smlouva o zápůjčce přenecháním věci s tím, že má být po čase vrácena. Smlouva o zápůjčce rovněž nemusí být písemná, když občanský zákoník nepředepisuje obligatorní písemnou formu (§ 559 o.z.) Smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy (§ 1724 o.z.), přičemž smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah (§ 1725 věta prvá o.z.), a to i jinak než písemně. Po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah v písemné formě potvrdí (§ 1757).

44. Jelikož v řízení nebylo sporu o tom, že žalobkyně zaslala předmětnou částku na účet žalované, bylo třeba objasnit důvod poskytnutí finančních prostředků. Žalovaná v řízení namítala, že úmyslem žalobkyně a žalované, jednající prostřednictvím pana [jméno], nebylo poskytnutí zápůjčky žalované, ale úmyslem bylo plnit za jiného ve smyslu § 1936 o.z., tedy konkrétně plnit na dluh pana [jméno] vůči žalované. Soud se proto předně zabýval úmyslem stran, tedy zejména tím, co předcházelo zaslání předmětné částky a tím, jak následně strany daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (§ 556 odst. 1 a 2 o.z.).

45. Žalobkyně tvrdila, že úmyslem stran bylo uzavření smlouvy o zápůjčce s tím, že tato bude bezúročná, lhůta k plnění byla stanovena v délce nejpozději 2 let s tím, že ale bylo přislíbeno, že bude vracena postupně. Toto tvrzení při svém výslechu potvrdil pan [jméno], když uvedl, že splatnost zápůjčky byla asi rok, nebo vlastně 2 roky. Skutečnost, že úmyslem stran bylo poskytnutí zápůjčky, dokládá i to, že mezi žalobkyní a žalovanou, tehdy v zastoupení pana [jméno], probíhala jednání ohledně možností jak získat finanční prostředky na nezbytné provozní náklady, když toto potvrdil svědek [příjmení], který uvedl, že v té době měla společnost finanční problémy, což se řešilo výpovědí několika zaměstnanců a rovněž byl osloven panem [jméno] s možností zápůjčky, k čemuž nakonec nedošlo. Tato tvrzení jsou rovněž podpořena svědeckou výpovědí pana [příjmení], který uvedl, že v rozhodné době začal vracet peníze jak pan [jméno], tak i žalobkyně poslala společnosti peníze, což zároveň odpovídá provedenému důkazu výpisem z účtu [číslo], ze kterého se podává, že pan [jméno] ve stejný den vložil do společnosti finanční prostředky v celkové výši 600 000 Kč. Rovněž z účetní závěrky za rok [rok] plyne, že žalovaná měla závazky vůči zaměstnancům ve výši 1 405 000 Kč. Skutečnost, že částka byla vedena na účtu ostatních pohledávek za společníky, pak soud spatřuje v tom, že nebyla předložena smlouva o zápůjčce v listinné podobě, když, jak vyplynulo z výslechu svědka [příjmení], na tento účet byly zařazeny veškeré platby, ke kterým neměl k dispozici smluvní dokumentaci. Nicméně z tvrzení, že pan [jméno] měl svědkovi [příjmení] sdělit, že si to pak nějak vyrovná, nelze bez dalšího dovozovat úmysl žalobkyně plnit za pana [jméno] na jeho dluh, tak jak usuzuje žalovaná. Tento úmysl rovněž nevyplývá ani ze svědecké výpovědi pana [jméno]. Skutečnost, že pan [jméno] smlouvu o zápůjčce následně rovněž neevidoval při prodeji akcií společnosti, není rozhodná pro to, že v době uzavření smlouvy byl úmysl stran uzavřít smlouvu o zápůjčce, když tento úmysl se podařilo prokázat výše uvedenými důkazy, neboť v rozhodné době neměla žalovaná dostatek finančních prostředků na výplaty zaměstnanců, a úmysl žalobkyně byl poskytnout finanční prostředky žalované tak, aby mohla nastalou situaci řešit.

46. V řízení nebylo sporu, že žalobkyně zaslala na účet žalované dne [datum] částku 200 000 Kč. Jelikož v řízení nebyla prokázána pravost a pravdivost soukromé listiny, o kterou žalobkyně opírá svůj nárok, bylo třeba vycházet z úmyslu jednajících, přičemž s ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyni se podařilo prokázat, že mezi stranami sporu byla uzavřena smlouva o zápůjčce, se splatností do 2 let od poskytnutí finančních prostředků, tedy do [datum]. Soud proto žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V souladu s § 1970 o.z. soud žalobkyni přiznal i nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

47. Lhůtu k plnění soud určil v délce třídenní, když neshledal důvody pro její prodloužení (§ 160 o.s.ř.).

48. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 87 618 Kč Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 8 000 Kč a dále odměnou právního zástupce za 7 úkonů právní služby dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 200 000 Kč, sestávající z částky 9 100 Kč za každý z úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a 2 a.t. (příprava a převzetí, podání žaloby, účast na jednání dne 15. 10. 2020 v rozsahu 2 úkonů, účast na jednání dne 8. 12. 2020, vyjádření ze dne 9. 6. 2020 a vyjádření ze dne 16. 11. 2020) včetně 7 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % odměny a náhrad ve výši 13 818 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobkyně v třídenní lhůtě k plnění, když soud neshledal důvody pro její prodloužení, s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení