32 C 98/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Ptáček Číhalovou ve věci manželky: Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 a manžela: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o rozvod manželství

I. Manželství , Jméno zainteresované osoby 0/0, , rozené , Anonymizováno, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, , a , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , uzavřené dne , datum, před Úřadem městské části Praha 1, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka požádala o rozvod manželství s tím, že manželství bylo uzavřeno dne 16. 1. 1993 před Úřadem městské části Praha 1, z manželství se narodili již zletilé děti a v průběhu času se začaly projevovat značné rozdílnosti povah, kdy minimálně posledních 5 let je manželství již jen formálním svazkem. Manželka žije poslední 4 roky většinu času na chalupě, v květnu 2024 se trvale ze společné domácnosti odstěhovala a obnovení společného soužití vylučuje.

2. Manžel s návrhem na rozvod nesouhlasil. Uvedl, že i nadále bydlí s manželkou ve společné domácnosti s jejich mladší dcerou. Po celou dobu vedou relativně normální manželský život, chodí do práce, starají se o děti, jezdí na dovolenou, slaví společně rodinné události a řeší společné finance. V posledních několika letech mají horší období, avšak je to manželka, kdo odmítá situaci řešit a navštívit manželskou poradnu. Od května 2024 manželka bydlí výhradně na chatě. Má však za to, že se jedná jen o krátkou krizi a stejně jako dříve tuto překonají.

3. Soud má na základě provedeného dokazování oddacím listem manželů, fotografiemi a výslechem manželů za prokázané následující skutečnosti: manželství účastníků bylo uzavřeno dne 16. 1. 1993 před Úřadem městské části Praha 1. Manželé spolu nežijí a netvoří manželské soužití minimálně již 2 roky, společnou domácnost nevedou od května 2024.

4. Manželka trvá na rozvodu manželství, neboť jej považuje za trvale a nenapravitelně rozvrácené. Tato skutečnost nemá vliv na jejich vztah jako rodičů a jsou schopni trávit společný čas s dětmi, vnoučaty a širší rodinou. Manželské soužití obnovit nechce. Za příčinu rozvratu považuje napětí mezi manželi způsobené problémy v porozumění a komunikaci, což postupně vyústilo v to, že i řešení obyčejných věcí končilo hádkami, které sice manžel považuje za řešení, pro ni je však tento způsob komunikace dlouhodobě neúnosný. Před tímto napětím tak utíkala nejprve ven, před 5 lety si koupila chatu, kde se snaží trávit většinu roku. S manželem mají zcela rozdílné zájmy, netráví spolu volný čas ani dovolené, děti je zvou k sobě domů již radši odděleně. V případě nenadálých problémů jí manžel pomůže, nemá na koho jiného se obrátit. Situaci se pokusila řešit na individuální terapii.

5. Manžel s rozvodem nesouhlasí, neboť má za to, že pomocí párové terapie je možné i tuto krizi, která trvá již 2 roky, překonat, neboť tato je způsobena neporozuměním jednoho druhému a nedostatkem pochopení mezi manželi. Manželka se neustále vrací k minulosti a vyčítá mu již opravdu staré události, není schopna udělat za vším tlustou čáru a začít znovu. Současnou krizi považuje za důsledek neochoty prodat byt v jeho vlastnictví a koupit za utržené finanční prostředky jiný, v Praze. Když v minulosti přislíbil, že byt prodá, manželka si rozvod rozmyslela. S manželkou mají rozdílné zájmy, manželka jeho nesdílí, on jí naopak na chalupě, když o to požádá, pomáhá. Před 4 lety byly na dovolené ve Španělsku s dětmi. Před 2 roky byli na 3 dny v lázních. Když manželka potřebuje s něčím pomoc, vždy jí vyhoví. Po jejím odstěhování udržuje společnou domácnost, kde bydlí s mladší dcerou. Manželka se na chodu domácnosti nijak nepodílí. Očekává však, že se do společné domácnosti vrátí. I přes neshody se nechce rozvést, neboť jsou spolu ve vztahu již od roku 1993 a má za to, že i výše uvedené problémy lze řešit např. párovou terapií, které se však manželka odmítla zúčastnit.

6. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen o.z.), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

7. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

8. Podle § 758 o.z. spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

9. Předně soud uvádí, že manželství je dobrovolným svazkem muže a ženy. Nejen objektivní okolnosti, ale zejména subjektivní vnímání manželů jejich soužití je z pohledu soudu jedním z nejdůležitějších rozhodujících faktorů. Manželka trvá na rozvodu manželství, které považuje již delší dobu za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené. Manželské soužití obnovit nechce, s párovou terapií nesouhlasí. Manželé se na příčině rozvratu manželství neshodli. Soud se pokusil jednoznačnou příčinu rozvratu zjistit. K tomu soud uvádí, že mnohdy jde o těžko postihnutelné příčiny, mající původ v intimní sféře, kdy i zdánlivě jasné příčiny rozvratu mají své příčiny (není zřejmé, zda se jedná o příčinu nebo následek rozpadajícího se manželského vztahu). Soud tak na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že příčinou rozvratu manželství je rozdílnost povah a zájmů manželů, problémy v komunikaci a v porozumění mezi manželi, které vedli k jejich odcizení. I přes dotaz soudu manžel neuvedl žádné konkrétní aktivity, které by v posledních dvou letech podnikali spolu s manželkou. Označené aktivity se týkali pomoci mezi manželi a aktivit, které manželé podnikali s dětmi a vnoučetem. Tyto aktivity jsou však součástí jejich vztahu coby rodičů, když těmi zůstávají i nadále, a nevypovídají ničeho o tom, že by aktivně trávili manželé čas a zájmy jen spolu. Jiné společné aktivity a zájmy než děti tedy již delší dobu nesdílí. Nadále si manželé pomáhají s problémy, což soud považuje za projev úcty jednoho k druhému a k mnoholetému manželství, nikoliv za projev plnohodnotného manželského soužití, které v sobě obsahuje rovněž sdílení zájmů, radostí a v neposlední řadě i intimní soužití, samozřejmě v rozsahu, který zdravotní stav manželů umožňuje. Manželství se tak jeví již jen jako formální svazek muže a ženy, který nenaplňuje většinu ze zákonem předpokládaných funkcí. Skutečnost, že manželka odmítá párovou terapii nemůže být důvodem pro zachování manželství, když nelze manžela, který nechce v manželství setrvat a pokusit se manželství obnovit, k tomuto nutit.

10. Soud tak uzavřel že manželé spolu nejméně 2 roky nežijí, posledních 6 měsíců nevedou společnou domácnost. Manželství účastníků již neplní většinu ze zákonem předpokládaných funkcí, a lze jej tak považovat za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a nelze očekávat jeho obnovení. V řízení nebylo tvrzeno, natož dokazováno, že by mohla být rozvodem manželovi způsobena závažná újma, a to ve smyslu § 755 odst. 2 o.z.. Soud tedy dospěl k závěru, že jsou naplněny podmínky § 755 odst. 1 o.z., neshledal žádné zákonné důvody, pro které by nemohlo být manželství rozvedeno, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

11. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.). Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jelikož neshledal důvody pro jiné rozhodnutí.