32Co 343/2021

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Boudové Zvěřinové a soudkyň Mgr. Kateřiny Frankové a JUDr. Danuše Kudrnové ve věci nezletilých: [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] oba bytem [adresa] oba zastoupeni kolizním opatrovníkem [územní celek] sídlem [adresa] děti rodičů: [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] Cajus [příjmení] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa], Spolková republika Německo zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova]. sídlem [adresa] o úpravu péče o nezletilého [jméno] pro dobu před a po rozvodu manželství rodičů, o úpravu výživy nezletilé [jméno] a nezletilého [jméno] pro dobu před a po rozvodu manželství rodičů, o odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 15. října 2021, číslo jednací 25 Nc 2171/2020-341 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se II. v části výroků I. a VI. o péči o nezletilého [jméno] potvrzuje, III. ve výrocích II., III., IV. a V. mění tak, že IV. otec je povinen přispívat na výživu nezletilé [jméno] s účinností od 1. listopadu 2020 do 31. ledna 2022 částkou 7 000 Kč měsíčně a od 1. února 2022 částkou 8 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám matky, V. otec je povinen přispívat na výživu nezletilého [jméno] s účinností od 1. října 2020 částkou 5 500 Kč měsíčně, s výjimkou období od 1. července 2021 do 31. srpna 2021, za které se výživné pro nezletilého [jméno] otci nestanoví, splatnou vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám matky, VI. nedoplatek na výživném pro nezletilou [jméno] za období od 1. listopadu 2020 do 28. února 2022 ve výši 100 500 Kč je otec povinen zaplatit do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám matky, VII. nedoplatek na výživném pro nezletilého [jméno] za období od 1. října 2020 do 28. února 2022 ve výši 70 000 Kč je otec povinen zaplatit do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám matky, VIII. ve výroku VII. mění tak, že otec je povinen přispívat s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů IX. na výživu nezletilé [jméno] částkou 8 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám matky, X. na výživu nezletilého [jméno] částkou 5 500 Kč měsíčně, splatnou vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám matky.

XI. Česká republika nemá proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení.

XII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ani před soudem odvolacím.

Odůvodnění

1. Okresní soud v Berouně jako soud prvního stupně v záhlaví označeným rozsudkem svěřil nezletilou [jméno] a nezletilého [jméno] pro dobu, kdy manželství rodičů trvá, do péče matky (výrok I.), na potřeby nezletilé [jméno] uložil otci povinnost přispívat v období od 1. 10. 2020 do 30. 11. 2020 částkou 4 000 Kč měsíčně, v období od 1. 12. 2020 do 28. 2. 2021 částkou 7 000 Kč měsíčně, v období od 1. 3. 2021 do 31. 8. 2021 částkou 4 000 Kč měsíčně a v období od 1. 9. 2021 částkou 7 500 Kč měsíčně, to vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám matky (výrok II.), na potřeby nezletilého [jméno] uložil otci povinnost přispívat v období od 1. 10. 2020 do 30. 11. 2020 částkou 3 000 Kč měsíčně, v období od 1. 12. 2020 do 28. 2. 2021 částkou 5 000 Kč měsíčně, v období od 1. 3. 2021 do 30. 6. 2021 částkou 4 000 Kč měsíčně a v období od 1. 9. 2021 částkou 7 500 Kč měsíčně, to vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám matky, přičemž v období od 1. 7. 2021 do 31. 8. 2021 výživné pro nezletilého [jméno] nestanovil (výrok III.), nedoplatek na výživném pro nezletilou [jméno] za období od 1. 10. 2020 do 30. 9. 2021 v celkové výši 48 000 Kč uložil otci zaplatit k rukám matky do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.), nedoplatek na výživném pro nezletilého [jméno] za období od 1. 10. 2020 do 30. 9. 2021 v celkové výši 26 000 Kč uložil otci zaplatit k rukám matky do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku (výrok V.), pro dobu po rozvodu manželství rodičů svěřil nezletilou [jméno] a nezletilého [jméno] do péče matky (výrok VI.), a počínaje dnem právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství rodičů uložil otci povinnost přispívat na potřeby nezletilé [jméno] částkou 7 500 Kč měsíčně a na potřeby nezletilého [jméno] částkou 5 500 Kč měsíčně, to vždy do 15. dne v měsíci k rukám matky (výrok VII.). Současně zastavil řízení o úpravu styku otce s nezletilou [jméno] a nezletilým [jméno] (výrok VIII.). O nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky rozhodl soud prvního stupně tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok IX.).

2. Soud prvního stupně se nejprve zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti, neboť otec je cizí státní příslušník a jeho obvyklý pobyt se nachází mimo území České republiky. Uzavřel, že podle čl. 8 bod 1 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 (Nařízení Brusel II bis) je pravomoc českých justičních orgánů rozhodovat danou věc dána, neboť obvyklé bydliště nezletilých se nachází v České republice. Podle § 57 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém se pak úprava péče, jakož i rozhodování o výživném a o styku s nezletilými řídí právem České republiky, a to s ohledem na jejich obvyklé bydliště ke dni zahájení tohoto řízení. K úpravě poměrů nezletilých pak soud prvního stupně přistoupil, neboť bylo prokázáno, že rodiče spolu nežijí. Současně se rodiče rozhodli ukončit své manželství rozvodem, proto soud prvního stupně upravil i práva a povinnosti rodičů k nezletilým pro dobu po rozvodu jejich manželství. Při rozhodování o úpravě péče o nezletilou [jméno] vycházel soud prvního stupně ze shodných stanovisek rodičů a kolizního opatrovníka, která korespondovala i se zjištěným skutkovým stavem. Nezletilou [jméno] proto pro dobu před i po rozvodu manželství svěřil do péče matky, v níž nebyly shledány žádné nedostatky. Navíc ve vztazích mezi nezletilou [jméno] a otcem došlo v době, kdy gradovalo onemocnění nezletilé, k poměrně vážnému narušení a nezletilá tak není s otcem prakticky v žádném kontaktu. Nezletilého [jméno] svěřil soud prvního stupně pro dobu před i po rozvodu manželství rovněž do péče matky, a to i přes stanovisko nezletilého vyjádřené v dopise z 12. 8. 2021. Soud prvního stupně uzavřel, že již samotná skutečnost, že byl takovýto dopis sepsán, jakož i formulace v tomto dopise užité, neodpovídají věku nezletilého a jeví se tak nepravděpodobným, že by nezletilý [jméno] sepsal takovýto dopis na základě vlastního rozhodnutí. Následné vyjádření nezletilého [jméno] v rámci pohovoru s kolizním opatrovníkem na počátku září 2021 hodnotil soud prvního stupně tak, že nezletilý nechtěl ublížit žádnému z rodičů a v souvislosti s prázdninovým pobytem u otce si uměl představit, že by u něho mohl žít i trvale. Z reakce nezletilého, kdy se před pohovorem schoval na WC ve škole, je současně zřejmé, jak mu byl pohovor nepříjemný. Ze zprávy školy je pak patrné, že nezletilý [jméno] je ve svém stávajícím prostředí dobře integrován a dobře prospívá. Výši výživného pro nezletilou [jméno] a nezletilého [jméno] pak stanovil soud prvního stupně v návaznosti na výši potencionálních příjmů otce jakožto povinné osoby. Na straně nezletilých vycházel z toho, že jejich potřeby odpovídají jejich věku, tedy nejsou zvyšovány náklady na zdravotní péči či nákladnou mimoškolní činnost. Dětský přídavek (Kindergeld) vyplácený matce na potřeby dětí ze Spolkové republiky Německo, který měsíčně představuje částku více než 9 000 Kč pro obě nezletilé, nemůže představovat kompenzaci výživného, k jehož úhradě je povinen otec dětí jakožto povinná osoba. Zároveň je však zřejmé, že tímto příspěvkem jsou zčásti uspokojovány potřeby nezletilých dětí, což soud prvního stupně do stanovení výše výživného promítnul. Soud prvního stupně diverzifikoval časové úseky, kdy otec vykonával výdělečnou činnost a období, kdy byl nezaměstnaný, a kdy proto bylo vycházeno z jeho možného reálného příjmu ve smyslu zásady potencionality příjmů. Vyživovací povinnost pak stanovil soud prvního stupně od 1. 10. 2020, tedy v návaznosti na časový okamžik, kdy došlo k ukončení společného hospodaření rodičů nezletilých. Na dlužné výživné otce pro nezletilé soud prvního stupně započetl částku 300 EUR, kterou otec poukázal matce dne 9. 12. 2020, a dále úhrn několika položek v celkové výši 694,98 EUR, které otec označil na výpise ze svého účtu jako„ potraviny pro manželku a děti“. Matka nezletilých pak potvrdila, že otec v zimě 2020 2021 ve třech či čtyřech případech přijel do [obec] pro nezletilého [jméno] a současně přivezl větší nákup potravin. Ostatní položky označené otcem soud prvního stupně nezohlednil jako plnění na výživné pro nezletilé děti (knihy o anorexii a dárky pro nezletilé - hračky, sportovní vybavení, příspěvek na počítač pro nezletilého [jméno]), a proto je při stanovení výše dlužného výživného nezohlednil. Dlužné výživné pak soud prvního stupně umožnil otci zaplatit v delší než zákonné třídenní lhůtě.

3. Proti rozsudku soudu prvního stupně, a to proti výrokům o péči a výživě nezletilého [jméno] a proti výrokům o výživě nezletilé [jméno], podal odvolání otec. Namítal, že soud prvního stupně nebral zřetel na zjevné přání nezletilého [jméno], aby byl svěřen do jeho péče. V době, kdy nezletilý pobýval o letních prázdninách u otce, sepsal dopis adresovaný matce a OSPOD, v němž vyjádřil vůli, aby byl v péči otce v Německu, kde by rád nastoupil ke studiu do německé školy. Navíc soud prvního stupně popřel zásadu ústnosti a přímosti, když odmítl důkazní návrh otce, aby byl nezletilý [jméno] při soudním jednání slyšen. Ačkoliv byl s nezletilým před jednáním soudu prvního stupně proveden pohovor opatrovníkem, toto bylo v podstatném odstupu před konáním jednání, když v mezidobí došlo k zásadní změně okolností. Právě v této době nezletilý opakovaně projevil zájem, že by chtěl žít s otcem v Německu. Pokud by nezletilý dostal prostor, aby se u soudu vyjádřil, došlo by k zásadní změně postoje soudu, který by zjevně viděl, že nezletilý chce žít s otcem v Německu. V této souvislosti otec zdůraznil, že nezletilý své přání žít u otce opakuje stále častěji, píše otci zprávy a prosí ho, aby ve věci podnikl potřebné kroky. Otec je schopen nezletilému zajistit kvalitní zázemí, a to jak ve vztahu k zajišťování běžných potřeb, tak i vzdělání, podpoře syna ve sportu a volnočasových aktivitách. Pro syna má připraven plně vybavený pokoj, vyjednal přestup do místní školy, lékařskou péči nevyjímaje. Otec odkázal na judikaturu Ústavního soudu, z níž vyplývá, že soudy nesmějí bagatelizovat vyjádřené přání nezletilých, které bylo míněno vážně, je dlouhodobé a po určitý ucelený časový úsek neměnné. Pokud mají soudy pochybnosti o spontaneitě vyjádřeného přání nezletilých, nic jim nesmí bránit v ověření si jeho relevance výslechem nezletilého dítěte přímo před soudem nebo prostřednictvím znaleckého zkoumání. Otec dále uvedl, že výslech dítěte před pracovníkem OSPOD v prostředí odlišném od prostředí otce, aniž by názor dítěte slyšel sám soud, nemusí také vždy vypovídat o skutečné vůli a přání dítěte. V případě, že bude nezletilý [jméno] svěřen do jeho péče, ponechal otec výši výživného určené matce na úvaze odvolacího soudu. V opačném případě, tedy pokud by nebylo odvolání otce ohledně péče o nezletilého [jméno] vyhověno, je třeba znovu zhodnotit provedené důkazy, neboť výživné stanovené soudem prvního stupně neodpovídá potřebám nezletilého v kontextu vyplacené dávky Kindergeld. To stejné platí i ve vztahu k nezletilé [jméno]. Z uvedených důvodů otec navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadené části změnil tak, že nezletilého [jméno] svěří pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů do péče otce, matce bude uložena povinnost přispívat na jeho výživu částkou přiměřenou potřebám nezletilého a odpovídající jejím majetkovým poměrům a otci bude uložena povinnost přispívat na výživu nezletilé [jméno] částkou přiměřenou potřebám nezletilé a odpovídajícím jeho majetkovým poměrům.

4. Matka s odvoláním otce nesouhlasila a ztotožnila se s názorem soudu prvního stupně uvedeným v odůvodněnínapadeného rozsudku. Uvedla, že nezletilý [jméno] skutečně v době letních prázdnin pobýval po dobu šesti týdnů u otce v Německu, kde sepsal dopis adresovaný matce a opatrovníkovi, v němž uvedl, že si přeje zůstat v péči otce. Matka vyjádřila pochybnosti, že nezletilý tento dopis psal sám, ze svého podnětu a že obsah tohoto dopisu je vyjádřením pouze jeho vůle. Sám nezletilý sdělil, že dopis adresovaný opatrovníkovi nepsal on sám. Přiznal se pouze k dopisu adresovanému matce. V obou dopisech jsou však užité výrazy, které nespadají do běžného slovníku desetiletého chlapce a obsahují myšlenky, o kterých běžně desetiletý chlapec nepřemýšlí, například vyjádření, že chce zůstat u otce v Německu, protože v Německu bude mít lepší vzdělání a lepší uplatnění na trhu práce. Poté, co se nezletilý [jméno] po šestitýdenním pobytu u otce vyjádřil tak, že si přeje být v péči otce, matce následně sdělil, ať se na něj nezlobí, že to tak musel říci. Matka proto vyjádřila přesvědčení, že otec nezletilého během jeho pobytu v Německu manipuloval k tomu, aby uvedl, že si přeje žít s ním. Matka dále poukázala na to, že otec v průběhu posledního roku, kdy probíhalo řízení před soudem prvního stupně, opakovaně nezletilému při častých telefonátech sděloval, že se má připravit, protože si jej určitě přijde vyslechnout opatrovnice, soudkyně, policie nebo právní zástupkyně otce. To způsobilo u nezletilého významný stres, kdy nezletilý byl nervózní, kdykoliv někdo zazvonil nebo vstoupil do třídy. Matka je proto přesvědčena, že nezletilý nevyjádřil svůj opravdový a dlouhodobý názor, nýbrž projevil snahu vyhovět svému otci. Opětovný výslech nezletilého nepovažuje za nutný, neboť další zjišťování názoru nezletilého na úpravu jeho poměrů významně stresují. Navíc soud není povinen bez dalšího a za všech okolností založit rozhodnutí o péči o nezletilého jen na základě jeho projeveného názoru, ale též na pečlivém a komplexním posuzování zájmů nezletilého. Matka dále vyjádřila pochybnosti, že by otec byl schopen poskytnout nezletilému vhodné výchovné prostředí a zajistit jeho zdravý psychický vývoj. Otec jedná a komunikuje s nezletilým jako s dospělou osobou, v telefonátech v poslední době komunikace otce s nezletilým hraničí s citovým vydíráním. Otec začíná hovory s nezletilým pláčem, sděluje, že mu matka zničila život, brání mu v tom, aby se mohl s nezletilým stýkat, a chce po něm pouze peníze. Dále na nezletilého naléhá, aby mu okamžitě do telefonu sdělil, zda s ním chce žít. V opačném případě dle vyjádření otce pro něho nemají další soudní spory o úpravu poměrů k nezletilému [jméno] smysl a nechce se s ním již dále stýkat. Otec také nerespektoval názor matky, která nesouhlasila s tím, aby otec nezletilou [jméno] v září 2020 odejmul z lékařské péče v dětské [anonymizováno] klinice Fakultní nemocnice Motol, kde byla nezletilá hospitalizována [anonymizována tři slova] a bez souhlasu matky ji odvezl do bydliště svých rodičů v Německu, kde se ji rozhodl neodborně léčit vlastními silami. Dosáhl však pouze toho, že se zastavilo zlepšování zdravotního a psychického stavu nezletilé, která musela být přijata k léčení do Evangelické kliniky Bethel v Německu. Poté byla opatřením německého orgánu sociálně-právní ochrany dětí odejmuta z péče otce a otci byl styk s ní zakázán. V současné době se nezletilá s otcem nechce vůbec týkat. Matka dále vyjádřila pochybnosti, zda by otec dokázal pro nezletilého zajistit stabilní prostředí, když dosud nevydržel v žádném zaměstnání příliš dlouho a neocitne se tedy opětovně bez stálého příjmu. K námitkám otce ohledně výše výživného pak matka uvedla, že soud prvního stupně k výplatě dávky Kindergeld při svém rozhodování přihlédl a tuto dávku zohlednil jako další příjem matky pro potřeby obou nezletilých. Pokud by matce nebyla výplata dávky Kindergeld přiznána, požadovala by výživné vyšší, a to pro nezletilého [jméno] minimálně v částce 10 000 Kč a pro nezletilou [jméno] minimálně v částce 13 000 Kč. Výživné stanovené soudem prvního stupně matka považuje za adekvátní vzhledem k prokázané čisté mzdě otce ve výši v přepočtu 70 000 Kč. Rovněž akceptuje skutečnost, že výživné přiznané soudem prvního stupně je nižší s ohledem na zvýšené náklady otce na cestovní výdaje za nezletilým [jméno]. Vzhledem k tomu, že v průběhu podzimu se dávka Kindergeld snížila o 15 EUR na každého z nezletilých, činí tato dávka v přepočtu přibližně o 1 000 Kč na každé z dětí méně než v době rozhodnutí soudu prvního stupně. Matka navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu potvrdil, případně s ohledem na snížení dávky Kindergeld rozhodl o zvýšení výživného o 1 000 Kč pro každého z nezletilých. Vzhledem k tomu, že matka považuje odvolání podané otcem za zbytečnou obstrukci, když ve svém odvolání namítá pouze skutečnosti, k nimž se nalézací soud již vyjádřil, případně navrhuje důkazy, jejichž provedení je zcela zjevně nadbytečné, navrhla, aby bylo současně rozhodnuto o povinnosti otce zaplatit jí náhradu nákladů odvolacího řízení.

5. Opatrovník nezletilých navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně ohledně péče o nezletilého [jméno] s tím, že otázku výše výživného ponechal na úvaze odvolacího soudu. V této souvislosti zdůraznil, že výživné bylo stanoveno spíše na spodní hranici a mohlo by tak být uvažováno i o výživném vyšším.

6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.) s ohledem na skutečnost, že se jedná o věc s cizím prvkem, posoudil nejprve (shodně jako soud prvního stupně) otázku mezinárodní příslušnosti. Soud prvního stupně vyřešil zcela správně a odvolací soud proto na příslušnou část odůvodněnírozsudku soudu prvního stupně (odst. 4) pro stručnost odkazuje. Poté odvolací soud v řízení postupoval podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.), který upravuje mimo jiné řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a ve vztahu k občanskému soudnímu řádu obsahuje speciální právní úpravu. Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád (§ 1 odst. 3 z. ř. s.), a nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu (§ 1 odst. 4 z. ř. s.).

7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně je přípustné, podal je otec jako účastník řízení a učinil tak v zákonné lhůtě (§ 201, § 204 odst. 1 věta první o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení jeho vydání předcházejícího podle § 212 písm. a) a § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

8. Na základě přezkoumání dosavadního obsahu spisu soudu prvního stupně odvolací soud nezjistil, že by řízení před soudem prvního stupně trpělo některými ze zmatečnostních vad uvedených v § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), odst. 3 o. s. ř. či jinými vadami řízení před soudem prvního stupně, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a jejichž náprava by nemohla být zjednána za odvolacího řízení, k nimž je odvolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

9. Vzhledem k tomu, že otec odvoláním napadl pouze výroky týkající se péče o nezletilého [jméno] a jeho výživy a výživy nezletilé [jméno], nabyl rozsudek soudu prvního stupně v částech výroků I. a VI. o péči o nezletilou [jméno] a ve výroku VIII. o zastavení řízení o úpravě styku, samostatně právní moci a odvolací soud je jimi při svém rozhodování vázán.

10. Odvolací soud v souladu s ustanovením § 213 odst. 1, 4 část věty před středníkem o. s. ř. a § 21 z. ř. s. doplnil dokazování v následujícím rozsahu:

11. Ze zprávy opatrovníka nezletilých ze dne 14. 2. 2020 odvolací soud zjistil, že dne 3. 2. 2022 byl s nezletilým [jméno] proveden pohovor v prostorách OSPOD [obec], a to bez přítomnosti dalších osob. Nezletilý byl řádně poučen o účelu provedení tohoto pohovoru a o úloze kolizního opatrovníka při soudním jednání. Byla mu nabídnuta možnost vyjádřit se také osobně při jednání odvolacího soudu, což však nezletilý odmítl. Obsah pohovoru s nezletilým byl zaznamenán takto: Nezletilý:„ Myslím, že to je špatnej nápad, abych šel na gympl do Německa. To chce taťka. Myslím, že bych se tam stejně nedostal. Na gympl moc nechci.“ OSPOD:„ [jméno], přál by sis bydlet v Německu“ Nezletilý:„ To ani ne … neměl bych tam kamarády … my chodíme s kamarádama ven a jezdíme na koloběžkách, tam bych ty kamarády neměl … musel bych mluvit jenom německy … táta se stěhoval, takže bych si tam teď musel zase hledat nový kamarády. Chyběla by mi máma, [jméno], pes, kamarádi, teta, všichni z rodiny.“ OSPOD: Jaké to je, když jsi u taťky?“ Nezletilý:„ Na Vánoce jsem u taťky byl, byli jsme na horách, a to bylo super! Chtěl bych za tátou jezdit dál o prázdninách a na delší víkendy. U táty dobrý, když jsme spolu, tak si to užijem. Chodíme na ryby, lyžovat, do skateparku. Natrvalo bych tam ale bejt nechtěl, protože bych se bál, že bych tam neměl kamarády a chyběla by mi moje rodina. A to je už všechno.“ 12. Z potvrzení o příjmu otce za leden 2022 odvolací soud zjistil, že zaměstnavatelem otce je [anonymizováno 5 slov]. Čistý měsíční příjem otce za leden 2022 činil 2 782 EUR. K tomu otec prostřednictvím své zástupkyně sdělil, že od ledna 2022 změnil zaměstnání i své bydliště, aktuálně otec bydlí na adrese [adresa].

13. Z potvrzení o příjmu matky za období od února 2021 do ledna 2022 odvolací soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem matky v tomto období činil 29 681 Kč. Matce jsou dále vypláceny odměny ve výši 600 Kč měsíčně. Zaměstnavatelem matky je [anonymizována dvě slova] [obec].

14. Z potvrzení o výplatě Kinderdeld odvolací soud zjistil, že od září 2021 došlo ke snížení této dávky z částky 368,62 EUR na částku 338,42 EUR měsíčně.

15. Soud prvního stupně zjistil správně a dostatečně skutkový stav věci, který v průběhu řízení před odvolacím soudem doznal změnu v tom, že otec od ledna 2022 změnil svého zaměstnavatele i bydliště, došlo k mírnému snížení dávky Kindergeld, která je vyplácena matce a nezletilý v rámci pohovoru s opatrovníkem vyjádřil přání setrvat v péči matky.

16. V řízení bylo prokázáno, že rodiče s nezletilými žili společně na adrese [adresa], a to až do září 2020, kdy se otec odstěhoval do Spolkové republiky Německo. Matka společně s nezletilými zůstala bydlet na původní adrese. Jedná se o rodinný dům ve vlastnictví babičky ze strany matky, v němž matka s dětmi užívají samostatnou bytovou jednotku o velikosti 3+1. Na bydlení matka svým rodičům přispívá částkou 5 000 Kč měsíčně. Pracuje jako sekretářka v [anonymizována dvě slova] [obec] s čistým měsíčním příjmem zhruba 29 000 Kč. Ze Spolkové republiky Německo je jí vyplácen přídavek na děti (Kindergeld), a to do srpna 2021 ve výši 368,62 EUR měsíčně dohromady na obě děti, od září 2021 došlo ke snížení této dávky na částku 338,42 EUR měsíčně. Otec po svém návratu do Německa žil nejprve u svých rodičů ve městě [město] do prosince 2020 a od března 2021 byl nezaměstnaný a jako uchazeč o zaměstnání byl evidován na úřadu práce. Od září 2020 do listopadu 2020 mu byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti ve výši 432 EUR měsíčně, v březnu 2021 mu byla vyplacena podpora v nezaměstnanosti ve výši 446 EUR a k tomu příspěvek na bydlení ve výši 475 EUR. V období od 1. 4. 2021 do 31. 8. 2021 mu byla přiznána podpora v nezaměstnanosti ve výši 445 EUR měsíčně a příspěvek na bydlení ve výši 475 EUR měsíčně. V měsících prosinec 2020 a leden a únor 2021 pracoval na [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] s průměrným čistým měsíčním příjmem 2 247 EUR. Od 1. 8. 2021 nastoupil jako učitel [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [jméno] [anonymizována dvě slova]. V září 2021 činil jeho čistý příjem 2 794,37 EUR. Od ledna 2022 otec změnil zaměstnavatele i bydliště, aktuálně pracuje jako učitel v [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Jeho čistý příjem v lednu 2022 činil 2 782 EUR.

17. Nezletilá [jméno] byla v důsledku diagnostikované [anonymizováno] od 31. 8. 2020 hospitalizována ve Fakultní nemocnici v Motole. Následně od 18. 9. 2020 pobývala s otcem v Německu, který se sám snažil zvládnout její onemocnění. Nakonec však byla i v Německu hospitalizována ve zdravotnickém zařízení, odkud se vrátila zpět do České republiky dne 22. 10. 2020 na základě předběžného opatření nařízeného Okresním soudem v Berouně a rozhodnutí Rodinného soudu v Halle (Westfalen). Od září 2021 je žákyní deváté třídy Základní školy [obec], v březnu ji čeká přijímací řízení na gymnázium. V souvislosti s přípravou na přijímací řízení matka vynaložila zhruba 1 000 Kč za přípravný kurz. V souvislosti se svým onemocněním nemá nezletilá zvýšené náklady, psychologická sezení, na která v minulosti docházela, již byla ukončena. S otcem se nestýká.

18. Nezletilý [jméno] strávil s otcem od doby jeho návratu do Německa a tři až čtyři víkendy v průběhu zimních měsíců, kdy si pro něho otec přijel do [obec] a následně jej přivezl zpět. Následně u otce strávil podstatnou část letních prázdnin, a to od 30. 6. 2021, kdy si ho otec vyzvedl ve [obec], do 15. 8. 2021, kdy si pro něho matka přijela k otci do Německa. Prázdninový pobyt nezletilého v Německu byl původně plánován na dva až tři týdny, na základě přání nezletilého byl však prodloužen. Dne 12. 8. 2021 nezletilý napsal dopis tohoto znění:„ Vážený soudce po šesti týdnech prázdnin s otcem jsem to musel přerušit do konce srpna. To jsem nechtěl, ale máma ano. Od té doby, co jsem se oddělil od svého otce, jsem byl ovlivněn spoustou falešných informací od mámy a ostatních v domě, abych je neopustil. Nechce, abych jel na dovolenou nebo bydlel s tátou. V srpnu jsem poslal mámě zprávu, že budu bydlet s tátou a žít v Německu a chci, aby se můj táta o mě staral na sto procent. Táta jí v srpnu napsal, co k tomu potřebuje, ale máma vše řešila s právníkem, znovu odmítala, aniž by se mě zeptala. S tátou umím opravdu dobře mluvit. Chodí se mnou na ryby, často do skateparku, občas na výlet, na kolo a také na sport nebo do venkovního bazénu. Má pro nás dům, ve kterém mám svůj velký pokoj, když v září začne škola, chci jít do tátovy školy. Tátova soukromá škola je gymnázium z páté třídy a mnohem lepší než střední škola ve [obec]. Už jsem si tady u táty našel kamarády. Jídlo je tu taky lepší. Připojím se do rybářského klubu, možná se chci naučit plachtit s tátou na [anonymizováno] jezeru. Můj otec se o mě může po škole starat, protože spolu hodně věcí budeme dělat. Také se mnou dělá hodiny němčiny, protože [anonymizováno] roky pracoval jako učitel němčiny. Můj test je dokonce na úrovni B2 až C, abych mohl ve škole dobře začít. Táta mi může nabídnout lepší budoucnost s lepším vzděláním v Německu, kromě toho mám tatínka velmi rád a nechci ho tu nechat samotného.“ V návaznosti na vyjádřené přání nezletilého s ním byl opatrovníkem proveden pohovor ve škole. Nezletilý uvedl, že se mu o prázdninách u otce líbilo, sám chtěl být u něho déle, než bylo původně domluveno, a proto žádal oba rodiče, aby mohl v Německu zůstat déle. Mluvil o společných aktivitách s otcem a rovněž o tom, že se s otcem chystali napsat dopis, který však neodeslali, a v němž nezletilý vyjádřil své přání být v péči otce. Aktuálně je žákem páté třídy Základní školy [obec], jeho potřeby odpovídají věku.

19. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na příslušnou část pečlivého odůvodněnírozsudku soudu prvního stupně.

20. Podle § 906 odst. 1 občanského zákoníku, má-li být rozhodnuto o rozvodu manželství rodičů dítěte, soud nejprve určí, jak bude každý z rodičů napříště o dítě pečovat, a to s uvážením zájmu dítěte; s tímto zřetelem se od souhlasného stanoviska rodičů soud odchýlí jen tehdy, vyžaduje-li to zájem dítěte. Soud vezme v úvahu nejen vztah dítěte ke každému z rodičů, ale také jeho vztah k sourozencům, popřípadě i k prarodičům.

21. Podle § 907 odst. 1 občanského zákoníku, soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů nebo do střídavé péče nebo do společné péče; soud může svěřit dítě i do péče jiné osoby než rodiče, je-li to potřebné v zájmu dítěte. Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili.

22. Podle § 907 odst. 2 občanského zákoníku, při rozhodování o svěření do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte. Soud přitom bere ohled na osobnost dítěte, zejména na jeho vlohy a schopnosti ve vztahu k vývojovým schopnostem a životním poměrům rodičů, jakož i na citovou orientaci a zázemí dítěte, na výchovné schopnosti každého z rodičů, na stávající a očekávanou stálost výchovného prostředí, v němž má dítě napříště žít, na citové vazby dítěte k jeho sourozencům, prarodičům, popřípadě dalším příbuzným a nepříbuzným osobám. Soud vezme vždy v úvahu, který z rodičů dosud o dítě řádně pečoval a řádně dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu, jakož i o to, u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje.

23. Podle § 907 odst. 3 občanského zákoníku, soud při rozhodování o svěření dítěte do péče dbá rovněž na právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi, na právo druhého rodiče, jemuž dítě nebude svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti. Dále soud bere zřetel rovněž ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem.

24. Podle § 913 občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (odst. 1). Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě, zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost (odst. 2).

25. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku, životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

26. Při rozhodování o svěření dítěte do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte. Každý případ musí být posouzen individuálně, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem a specifikům každého projednávaného případu. Základním kritériem při rozhodování o péči o nezletilé musí být vždy především zájem dítěte. Je třeba brát ohled na citovou orientaci dítěte i hodnotu danou stálostí výchovného prostředí a na možnost zachování a rozvíjení jeho citových vazeb k blízkým osobám i v širším okolí, k jeho přátelům a zájmům (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. IV. ÚS 106/15).

27. Ústavní soud se k otázce svěřování dětí do péče po rozvodu rodičů ve své nálezové judikatuře již opakovaně vyjádřil. Obecné principy shrnul například v nálezu ze dne 30. 12. 2014, sp. zn. I. ÚS 1554/14. Základní kámen judikatury je princip nejlepšího zájmu dítěte ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Obecné soudy musí u každého z rodičů zhodnotit přinejmenším čtyři kritéria, a to existenci pokrevního pouta mezi dítětem a o jeho svěření do péče usilující osobou; míru zachování identity dítěte a jeho rodinných vazeb v případě jeho svěření do péče daného rodiče; schopnost rodiče zajistit jeho vývoj, fyzické, vzdělávací, emocionální, materiální a jiné potřeby; a přání dítěte.

28. Odvolací soud se po doplněném dokazování zcela ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že je v zájmu nezletilého [jméno] jeho svěření do péče matky. Jakkoliv lze pochopit, že otec má zájem nadále, i po rozpadu manželství rodičů, o nezletilého [jméno] pečovat a výchovně na něho působit, je třeba zhodnotit veškerá kritéria pro naplnění nejlepšího zájmu nezletilého. V případě svěření nezletilého do péče otce by došlo k jeho přemístění z místa jeho dosavadního bydliště do cizí země, a aktuálně i do cizího prostředí, když otec opětovně změnil bydliště a toto prostředí je tak pro nezletilého dosud neznámé a nemá tam vytvořené žádné vazby. Ačkoliv nezletilý ovládá německý jazyk, nelze přehlédnout, že komunikace v cizím (nikoliv rodném) jazyce nejen v rámci školy, ale i v prostředí rodiny a kamarádů, je náročná a pro desetileté dítě jistě zatěžující. Toto si uvědomil i nezletilý [jméno], který poté, kdy se po prázdninách strávených s otcem vrátil zpět do běžného života, s nímž jsou spojené školní povinnosti, mimoškolní aktivity i trávení volného času s kamarády, vyjádřil přání setrvat v péči matky, společně se svojí sestrou, která by mu chyběla. S otcem pak chce trávit delší víkendy a prázdniny. Je třeba zdůraznit, že pohovor s nezletilým byl opatrovníkem veden velmi citlivě a jeho průběh byl podrobně a výstižně zaznamenán ve zprávě ze dne 14. 2. 2022 Odvolací soud nemá pochybnosti o věrohodnosti a upřímnosti tohoto vyjádření nezletilého [jméno]. A to na rozdíl od jeho vyjádření v dopise ze dne 12. 8. 2021, který nezletilý sepsal v době svého prázdninového pobytu u otce. Lze zcela přisvědčit soudu prvního stupně, že formulace v tomto dopise užité neodpovídají věku nezletilého a z užitých slov i ze slovních spojení se lze domnívat, že text dopisu byl sestaven dospělou, nikoliv česky hovořící osobou. Odvolací soud proto k obsahu tohoto dopisu, shodně jako soud prvního stupně, při svém rozhodování nepřihlížel. Při rozhodování o další péči o nezletilého nelze přehlédnout ani skutečnost, že otcovo chování je značně nevstřícné k zachování rodinných vazeb nezletilého v České republice. S nezletilou [jméno] otec neudržuje žádný kontakt, o matce nezletilých hovoří s neúctou (jak je patrno z podáních sepsaných přímo otcem). O České republice se vyjadřuje s despektem, proto lze jen těžko předpokládat, že by v nezletilém utužoval lásku ke své rodné vlasti a usiloval o zachování jeho rodinných vazeb v České republice. Naopak matka otci ve styku s nezletilým nebrání a je připravena jejich vztah podporovat. Ze všech těchto důvodů je svěření nezletilého pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů do péče matky rozhodnutím, které je v zájmu nezletilého.

29. Spolu s úpravou péče o nezletilé rozhodoval odvolací soud i o vyživovací povinnosti otce pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů k nezletilé [jméno] a nezletilému [jméno]. Ve vztahu k výši výživného odvolací soud zohlednil možnosti a schopnosti otce a vycházel tak z příjmu, kterého otec dosahuje aktuálně, a to i v období, kdy otec byl nezaměstnaný, případně dosahoval příjmu nižšího. Odvolací soud přihlédl k tomu, že otec je vysokoškolsky vzdělaný muž v produktivním věku, bez jakýchkoliv omezení, která by jeho výdělečné schopnosti snižovala. Odvolací soud proto při stanovení výše výživného vycházel z příjmu otce ve výši 2 800 EUR měsíčně, což po přepočtu odpovídá částce zhruba 70 000 Kč. Ve vztahu k výši výživného pro nezletilou [jméno] odvolací soud přihlédl k tomu, že nezletilá je žákyní deváté třídy základní školy a aktuálně se připravuje k přijímacímu řízení na gymnázium, s čímž jsou spojené zvýšené náklady. Odvolací soud dále ve výši výživného zohlednil skutečnost, že otec není s nezletilou [jméno] v žádném kontaktu a nad rámec výživného jí ničeho neposkytuje. Nezletilý [jméno] je pak žákem páté třídy základní školy, jeho aktuální potřeby odpovídají jeho věku, tedy nejsou navyšovány zvláštními náklady v souvislosti s jeho zdravotním stavem či mimoškolními aktivitami. S otcem se stýká a lze předpokládat, že vzájemný kontakt bude udržován i do budoucna, neboť jak otec, tak nezletilý vyjádřili přání ve vzájemném kontaktu pokračovat a nadále jej rozvíjet a utužovat.

30. Počátek vyživovací povinnosti stanovil odvolací soud u nezletilé [jméno] od 1. 11. 2020, kdy se nezletilá vrátila od otce zpět do České republiky. U nezletilého [jméno] pak byl počátek vyživovací povinnosti stanoven od 1. 10. 2020, kdy došlo k ukončení společného soužití rodičů.

31. V závislosti na zjištěném skutkovém stavu, odůvodněných potřebách nezletilých a schopnostech, možnostech a majetkových poměrech obou rodičů dospěl odvolací soud k závěru, že zákonným hlediskům odpovídá výživné otce pro nezletilou [jméno] s účinností od 1. 11. 2020 do 31. 1. 2022 ve výši 7 000 Kč měsíčně a od 1. 2. 2022, kdy se zvýšily potřeby nezletilé v souvislosti s její přípravou na přijímací řízení na gymnázium, a s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů ve výši 8 000 Kč měsíčně, a pro nezletilého [jméno] s účinností od 1. 10. 2020 ve výši 5 500 Kč měsíčně. S ohledem na skutečnost, že nezletilý trávil letní prázdniny 2021 u otce, bylo rozhodnuto, že za období od 1. 7. 2021 do 31. 8. 2021 se výživné pro nezletilého [jméno] nestanoví.

32. Za dobu od určení výživného, tj. od 1. 10. 2020 u nezletilého [jméno] a od 1. 11. 2020 u nezletilé [jméno] do rozhodnutí odvolacího soudu, kdy bylo výživné za únor 2022 splatné, byl otec povinen zaplatit na výživném pro nezletilou [jméno] celkem 113 000 Kč (za 15 měsíců po 7 000 Kč a za únor 2022 8 000 Kč), zaplatil však pouze 12 500 Kč, čímž mu vznikl dluh na výživném pro nezletilou [jméno] v celkové výši 100 500 Kč. Na výživném pro nezletilého [jméno] byl otec povinen zaplatit za uvedené období celkem 82 500 Kč (za 15 měsíců po 5 500 Kč), zaplatil však pouze 12 500 Kč, čímž mu vznikl dluh na výživném pro nezletilého [jméno] v celkové výši 70 000 Kč Odvolací soud umožnil otci zaplatit dlužné výživné v delší než zákonné třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.), a to s ohledem na výši dluhu a zájem nezletilých, aby se jim výživné dostalo co nejblíže k době, na kterou bylo určeno.

33. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v části výroků I. a VI. o péči o nezletilého [jméno] podle § 219 o. s. ř. potvrdil a ve výrocích II., III., IV., V. a VII. podle § 220 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. změnil.

34. Změnil-li odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně, rozhodoval znovu o nákladech řízení před soudem prvního stupně a o nákladech odvolacího řízení účastníků a státu, a to podle § 224 odst. 1, 2 za použití § 151 odst. 1, § 148 odst. 1 o. s. ř. a § 23 z. ř. s. Náklady řízení státu za tlumočné nelze státu přiznat, neboť jejich vynaložením bylo realizováno právo otce jednat ve své mateřštině (§ 18 odst. 1 a § 141 odst. 2 o. s. ř.) O nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky pak bylo rozhodnuto tak, že žádný z nich nemá na jejich náhradu právo, neboť v tomto typu řízení si zásadně každý nese náklady ze svého a odvolací soud současně neshledal okolnosti případu, které by přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků odůvodňovaly. Pokud matka namítala, že podání odvolání otcem je pouze zbytečnou obstrukcí a nebylo způsobilé změnit skutkový stav věci či úvahu příslušných soudů, a z tohoto důvodu navrhovala, aby byl otec povinen nahradit jí náklady odvolacího řízení, pak odvolací soud tento názor nesdílí. Podáním odvolání otec realizoval svoje právo na péči o nezletilého a nelze tedy otce činit odpovědným za náhradu nákladů, které účastníkům v souvislosti s odvolacím řízením vznikly.

Poučení