33 Ad 18/2023–43

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., ve věci žalobce: J. L. nar. X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“) napadl žalobce rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná rozhodla o námitkách proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 7. 2023, č.j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) tak, že je zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila.

2. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná odňala žalobci invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) ve spojení s ustanovením § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne 6. 9. 2023. Podkladem prvostupňového rozhodnutí byl posudek o invaliditě Okresní správy sociálního zabezpečení Znojmo (dále jen „OSSZ Znojmo“) ze dne 11. 7. 2023, podle něhož žalobce nebyl uznán invalidním, neboť jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %.

II. Napadené rozhodnutí

3. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí ve vztahu k posouzení otázky invalidity žalobce plyne, že žalovaná přezkoumala prvostupňové rozhodnutí v plném rozsahu, včetně uplatněných námitek.

4. Novým posudkem o invaliditě ze dne 3. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobce není invalidní dle § 39 odst. 1 ZDP, neboť jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 20 %. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce přitom posudkový lékař žalované označil axiální spondylartritidu V, bez zánětlivé aktivity, rhizomelická forma. Posudková kvalifikace byla provedena podle zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII (postižení svalové a kosterní soustavy), oddílu E (dorzopatie a spondylopatie) položce 3b (ankylozující spondylitida, s lehkým funkčním postižením) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), pro které se stanovuje procentní míra poklesu pracovní schopnosti ve výši 15 – 20 %. Datum zániku invalidity bylo stanoveno na 11. 7. 2023 (dnem jednání na OSSZ Znojmo).

5. Podkladem posouzení v námitkovém řízení byla i lékařská zpráva z revmatologie z července 2023. Podle názoru lékařky žalované byl posudkový závěr OSSZ Znojmo ze dne 11. 7. 2023 nadhodnocený. Zdravotní stav žalobce neodpovídá žádnému stupni invalidity. Žalobce nesplňuje hodnocení podle kapitoly XIII, oddílu E položky 3c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je postižení jednoho úseku páteře s těžkým omezením pohyblivosti nebo postižení více než dvou úseků páteře se středně těžkým omezením pohyblivosti, středně aktivní proces (BASDAI více než 4).

6. Z uvedených důvodů byly námitky žalobce zamítnuty a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno.

III. Žaloba

7. V žalobě namítal žalobce nesprávné posouzení svého zdravotního stavu posudkovými lékaři. V případě pozitivní změny jeho zdravotního stavu, by bylo odnětí invalidního důchodu opodstatněné a pochopitelné, avšak k tomuto nedošlo. Žalobce trpí celou řadou neduhů, které podstatným způsobem omezují nejen pracovní život.

8. Žalobci byl diagnostikován kompletní bambus páteře, který trvale zamezil jakémukoliv pohybu páteře, což je pravidelně doprovázeno přetrvávajícími a paralyzujícími bolestmi. Když se bolest dostaví ve vyšší míře, je žalobce neschopen jakékoliv činnosti, natožpak vykonávat zaměstnání, přičemž tyto bolesti přichází často a nejsou tedy ničím pro žalobce neznámým.

9. Zdravotní stav žalobce se dle lékařských zpráv z revmatologie v průběhu posledních dvou až tří let pouze zhoršoval a vyústil ve stav aktuální, kdy jeho páteř není schopná pohybu v žádném místě, a nikoli pouze lokálně v omezeném úseku, který by odůvodňoval závěry, na nichž stojí napadené rozhodnutí. Kompletní bambus páteře je stav, u kterého není běžné, že by se v průběhu času zlepšoval a žalobci není znám ani žádný podklad, který by zlepšení indikoval. Nejpozději od roku 2021 žalobce disponuje lékařskými zprávami, které potvrdily jeho stávající, neměnný a nezlepšující se stav, kdy neexistuje důvod, proč by se dříve přiznaný invalidní důchod měl nyní odnímat. Dle žalobce bylo přiznání invalidního důchodu správné a lékařsky dostatečně podložené.

10. Žalobce je svým stavem v práci podstatně limitován a často trpí bolestmi, které mu nedovolují být v práci. Posudek o invaliditě ze dne 11. 7. 2023 zpracovaný v námitkovém řízení stav bambusové páteře nijak nezmiňuje, a naopak zlehčuje závažnost jeho stavu. Stav bambusové páteře je dle vyhlášky o posuzování invalidity (kapitola XIII. oddíl E položka 3e přílohy k této vyhlášce) zařazen mezi velmi těžké funkční omezení, jehož míra poklesu pracovní schopnosti se pohybuje v rozmezí 65 – 75 %. Takto vysoká míra poklesu pracovní schopnosti jednoznačně potvrzuje, že žalobci by měl být přiznán invalidní důchod.

11. Lékař žalované v posudku neuvádí, že by snad nesouhlasil s diagnózou bambusové páteře, přičemž ani žalobce nevyšetřil, aby mohl učinit vlastní závěry. Poznatky tedy čerpal pouze z listin, které však zmiňují vždy bambusovou páteř. Posudek žalované v námitkovém řízení byl formalistický a nebyl založen na důkladném, pečlivém a řádně odůvodněném posouzení všech rozhodných parametrů v příslušné položce přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (viz k tomu rozsudek NSS ze dne 13. 12. 2018, č.j. 5 Ads 202/2016–29 a rozsudek téhož soudu ze dne 9. 11. 2011, č. j. 3 Ads 150/2011 – 37).

12. Pro výše uvedené důvody žalobce krajskému soudu navrhl, aby nechal vypracovat nový posudek o invaliditě a na základě něj napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

IV. Vyjádření žalované

13. Žalovaná se k žalobě vyjádřila přípisem ze dne 9. 1. 2024. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě lékařského posudku ze dne 5. 4. 2023, který žalovaná vyhodnotila jako úplný, celistvý a přesvědčivý, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, a v němž lékař žalované jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce.

14. Z obsahu předmětného posudku je přitom dostatečně zřejmé, proč posudková lékařka nepovažovala „invalidizující“ posudkové hodnocení za udržitelné. Funkční deficit v intenzitě indikující invalidizaci doložen nebyl, přičemž na tom nic nemění ani recentní medicínské nálezy uplatněné v námitkovém řízení. Bez povšimnutí v posudkovém hodnocení lékařky žalované rozhodně nezůstala ani zmiňovaná tzv. bambusová páteř. Označil–li nyní žalobce k důkazu mj. zprávu pocházející ze dne 3. 11. 2023, jde o lékařský nález vypracovaný až po vydání napadeného rozhodnutí.

15. Nepřípadné jsou podle žalované rovněž poznámky na adresu neuskutečněného přímého vyšetření (na němž přirozeně spočívaly výchozí nálezy), neboť realizace primárních klinických poznatků posudkovými lékaři netvoří obligatorní součást procesu lékařského posouzení (srov. § 39 odst. 4 ZDP). Žalobce mimoto nezpochybňuje kompletnost zúročených odborných výstupů a daná námitka koneckonců nikterak neupřesňuje, tedy jaké že novum by vzájemná konfrontace byla přinesla. Eventuální závěr o adaptaci žalobce na zdravotní postižení opírající se o fakt výkonu pracovní činnosti v rozsahu plného pracovního úvazku není možné bez dalšího prohlásit za nelogický či snad sebeméně nepatřičný. Žalovaná navrhla vypracování nového posudku o invaliditě Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“).

V. Řízení před krajským soudem

16. Krajský soud předně posuzoval, zda byly splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a jedná se o žalobu přípustnou (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.).

17. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. přezkoumal krajský soud napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z posudkového a dávkového spisu předložených žalovanou a dalšího dokazování při jednání soudu.

18. Ze spisové dokumentace vyplývá, že žalobce si poprvé požádal o přiznání invalidního důchodu dne 21. 2. 2022. V tomto řízení byl posouzen nejprve OSSZ Znojmo tak, že nebyl uznán invalidním, ale poté v námitkovém řízení na základě nově předložených nálezů (revmatologie MUDr. Š. ze dne 5. 11. 2021) byl uznán invalidním v prvním stupni na základě posudku lékaře žalované ze dne 28. 6. 2022 (pokles pracovní schopnosti 35 % a kontrolní lékařská prohlídka). Následně mu byl rozhodnutím žalované ze dne 23. 8. 2022 přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ode dne 5. 11. 2021. Kontrolní lékařská prohlídka byla provedena na OSSZ Znojmo posudkem ze dne 11. 7. 2023, v němž lékař OSSZ dospěl k závěru, že u žalobce jde o středně těžkou poruchu, nicméně ta má nepodstatný vliv na pracovní schopnosti při výkonu práce v plném úvazku. Proto lékař OSSZ Znojmo zvolil dolní hranici rozpětí příslušné položky (kapitola XIII, oddíl E, položka 3c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity) s poklesem pracovní schopnosti 30 %. Na základě toho prvostupňovým rozhodnutím ze dne 20. 7. 2023 žalovaná invalidní důchod žalobci odňala ode dne 6. 9. 2023. V posudkovém spisu OSSZ Znojmo jsou mj. obsaženy též klíčové lékařské zprávy z revmatologie (nálezy MUDr. Š. ze dne 21. 10. 2021, 5. 11. 2021 a dále kontrola ze dne 27. 3. 2023 – dokumentující BASDAI 3,6).

19. Krajský soud nechal vypracovat posudek PK MPSV, pracoviště v Brně ze dne 20. 3. 2024. Z tohoto posudku vyplývá, že komise zasedala ve složení předsedy a dalšího lékaře z oboru ortopedie, jakož i tajemnice komise. Žalobce byl při jednání PK MPSV přítomen a byl vyšetřen přítomnými lékaři. PK MPSV vycházela dále z kompletní zdravotnické dokumentace praktického lékaře, nálezů obsažených v posudkovém spisu, nálezů předložených v námitkovém řízení. Z vyšetření přísedící ortopedkou vyplývá, že žalobcova páteř je klidná, tuhá, Thomayer 20 od podložky, bez rozvíjení bederní a křížové páteře (tzv. prkno), pouze v rámci kyčlí. Krční páteř je rovněž tuhá.

20. V posudkovém zhodnocení PK MPSV uvedla, že u žalobce jde o středně těžké funkční postižení, kdy je postižení více úseků páteře a dolní hrudní a úsek bederně–křížový jsou prakticky ztuhlé. Posuzovaný muž je sice schopen předklonu (Thomayer je 20–28 cm), ale pohyb je uskutečňován především v kyčelních kloubech. Hybnost krční páteře je také omezena. V ramenních kloubech je omezení hybnosti středně těžké a v kyčlích je postižení hybnosti jen lehkého stupně. Zánětlivá aktivita onemocnění je nízká, BASDAI se pohybuje od 3,3 do 4,5. Posuzovaný tedy nesplňuje kritéria podání biologické léčby.

21. Na základě prostudované zdravotní dokumentace a stavu zjištěného při jednání PK MPSV došla k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí šlo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je axiální spondylartritida. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise hodnotila dle přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb. ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí tak, že šlo o zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položka 3c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je stanoveno rozmezí poklesu pracovní schopnosti 30 – 40 %. Funkční poruchu způsobenou samotným rozhodujícím postižením PK MPSV hodnotila na horní hranici rozpětí v dané položce v míře poklesu 40 %. Zároveň komise zdůraznila, že žalobce nesplňuje kritéria uvedena v kapitole XIII, pol. E, písm. 3d, 3e přílohy k citované vyhlášce, neboť se nejedná u něho o silně aktivní proces, o těžké postižení všech úseků páteře, fixovanou hrudní kyfózu, funkčně významné postižení více než dvou velkých kloubů či o destruktivní změny více než dvou kloubů s velmi těžkým omezením pohyblivosti až ankylózou či o stavy s funkčně závažnými poruchami ventilace. Obraz bambusové páteře na snímku z 31. 8. 2021 není popisován.

22. PK MPSV konstatovala, že žalobce pracuje jako stavbyvedoucí v plném úvazku. Nicméně při jednání uvádí, že mu zaměstnavatel poskytuje úlevy. Ostatní choroby uvedené v diagnostickém souhrnu (obezita, hypertenze, hyperurikemie) jsou prakticky bez posudkového dopadu na pokles pracovní schopnosti. PK MPSV zdůvodnila, proč nesáhla k dalšímu navýšení dle § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky o posuzování invalidity. Ostatní postižení žalobce mají pouze malý negativní dopad na pracovní schopnost a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nemá takový vliv na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti, aby bylo třeba horní hranici zvyšovat o maximálně možných 10 %.

23. PK MPSV uzavřela, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v prvním stupni invalidity. Vznik invalidity je stanoven ode dne 5. 11. 2021. Nejedná se o invaliditu důsledkem úrazu či nemoci z povolání.

24. Krajský soud nařídil ve věci ústní jednání, které se uskutečnilo dne 16. 7. 2024 za účasti žalobce a zástupkyně žalované. Krajský soud shrnul obsah napadeného rozhodnutí a konstatoval obsah správních spisů. Krajský soud provedl důkaz posudkem PK MPSV ze dne 20. 3. 2024 a dal účastníkům možnost k vyjádření k výsledkům dokazování. Žalobce zopakoval podstatné body své žalobní argumentace. K posudku neměl žádné námitky a na výslovný dotaz soudu uvedl, že s jeho závěry souhlasí. Zástupkyně žalované se k otázce úplnosti a přesvědčivosti předloženého posudku PK MPSV nijak konkrétně nevyjádřila a sdělila, že proti posudku nic nenamítá. Jelikož účastníci neměli další návrhy na dokazování, krajský soud je ukončil a po vyslechnutí konečných návrhů ve věci přistoupil k vyhlášení rozsudku ve věci samé.

VI. Posouzení věci krajským soudem

25. Žaloba je důvodná.

26. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ust. § 39 ZDP, který ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 ZDP platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

27. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud bylo napadené rozhodnutí vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek PK MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou–li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 6. 2018, č. j. 9 Ads 219/2017–28, ze dne 28. 2. 2020, č. j. 3 Ads 214/2019–30, či ze dne 26. 10. 2020, č. j. 3 Ads 289/2019–34; rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz).

28. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky potom spočívá v tom, aby se lékařský posudkový orgán vypořádal se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnil (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2003, č. j. 2 Ads 9/2003–50, ze dne 5. 6. 2013, č. j. 3 Ads 74/2012–16, či ze dne 2. 7. 2014, č. j. 3 Ads 108/2013–19). Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí, ve dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011–43). Jsou–li v posudkových hodnoceních zdravotního stavu rozpory, může je krajský soud v rámci doplňování zjišťování skutkového stavu řešit i pořízením tzv. srovnávacího posudku PK MPSV (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2013, č. j. 6 Ads 12/2013–22). Rozhoduje–li pak žalovaná o odnětí určité dávky, musí v odůvodnění svého rozhodnutí jednoznačně vysvětlit, proč příjemce dávky již nesplňuje podmínky, na základě kterých mu byla dávka přiznána (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, č. j. 4 Ads 14/2009–37).

29. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 ustanovení § 7 vyhlášky o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. Jde–li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012–18).

30. Krajský soud vyhodnotil námitky žalobce proti napadenému rozhodnutí ve světle zjištěného skutkového stavu, který byl doplněn provedeným důkazem posudkem PK MPSV ze dne 20. 3. 2024. Posudek je z hlediska svých podkladů založen na posudkovém spisu OSSZ Znojmo, lékařských zprávách z revmatologie předložených žalobcem ve správním řízení a dále také na vyšetření žalobce při jednání komise odbornou ortopedkou. Předložený posudek PK MPSV splňuje všechny podstatné formální náležitosti ve smyslu citované vyhlášky o posuzování invalidity a z hlediska svých podkladů je celistvý a úplný.

31. Ohledně přesvědčivosti předloženého posudku PK MPSV krajský soud vycházel z toho, že na rozdíl od posudku lékaře žalované vypracovaného v námitkovém řízení bylo při jednání PK MPSV provedeno vyšetření žalobce přísedícím ortopedem. Ve věci šlo o posouzení otázky míry poklesu pracovní schopnosti, nikoliv o spor v otázce rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, kterou u žalobce představuje jednoznačně axiální spondylartritida v rhizomelické formě s nízkou zánětlivou aktivitou. PK MPSV přesvědčivě vysvětlila otázku hybnosti jednotlivých úseků páteře, kdy dolní hrudní úsek a bederně–křížový úsek jsou prakticky ztuhlé. Žalobce je sice schopen předklonu, ale pohyb je uskutečňován především v kyčelních kloubech a hybnost krční páteře je také omezena. V ramenních kloubech je omezení hybnosti středně těžké a v kyčlích je postižení hybnosti jen lehkého stupně. Proto PK MPSV kvalifikovala rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dle kapitoly XIII, oddílu E, položka 3c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (středně těžké funkční postižení).

32. PK MPSV na rozdíl od předcházejících posudků vyhodnotila tíži tohoto postižení ve vztahu k pracovní schopnosti žalobce s ohledem na profesi stavbyvedoucího, kterou sice žalobce vykonává v plném úvazku, ale zaměstnavatel mu poskytuje úlevy. Datum vzniku invalidity PK MPSV stanovila shodně jako posudek lékaře žalované v námitkovém řízení. Krajskému soudu se tedy jeví závěry PK MPSV jako podložené a přesvědčivé, a proto je považuje za stěžejní důkaz v otázce invalidity žalobce. Žalovaná proti závěrům tohoto posudku žádné věcné námitky nevznesla.

33. Z toho plyne, že v tomto soudním řízení bylo prokázáno, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v prvním stupni invalidity, která vznikla k datu 5. 11. 2021 a nezanikla tedy k datu 11. 7. 2023, jak nesprávně dovodila žalovaná v námitkovém řízení. Tímto závěrem bude v dalším řízení žalovaná vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

VII. Závěr a náhrada nákladů řízení

34. Ze všech shora uvedených důvodů krajský soud shledal žalobu jako důvodnou, a proto napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

35. V dalším řízení bude žalovaná v plném rozsahu vázána dokazováním provedeným krajským soudem (§ 78 odst. 6 s.ř.s.) v tomto řízení a bude povinna nově rozhodnout v souladu s vysloveným právním názorem zdejšího soudu. To znamená, že po zrušení napadeného rozhodnutí musí zastavit řízení o odnětí invalidního důchodu zahájené na základě provedené kontrolní lékařské prohlídky a dále vyplácet původně přiznaný invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Dále je žalovaná povinna rozhodnout o doplatku invalidního důchodu za dobu, po kterou jej žalobce nepobíral, ačkoliv mu bez přerušení náležel invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

36. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 60 odst. 1, 2 s.ř.s. Žalobce byl v řízení úspěšný, ale nepožadoval žádnou náhradu nákladů řízení a krajský soud ani takové náklady ze spisu nezjistil. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ex lege ani v případě úspěchu ve věci (§ 60 odst. 2 s.ř.s.).

Poučení

I. Vymezení věci II. Napadené rozhodnutí III. Žaloba IV. Vyjádření žalované V. Řízení před krajským soudem VI. Posouzení věci krajským soudem VII. Závěr a náhrada nákladů řízení