33 Ad 6/2023–130

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., ve věci žalobce: P. S. nar. X bytem X zastoupen JUDr. Radek Navrátil, advokát sídlem Rooseveltova 564/6, 602 00Brno proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“) napadl žalobce rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla námitky proti svému rozhodnutí ze dne X, č.j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a potvrdila je. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná zamítla žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

2. Podkladem prvostupňového rozhodnutí byl posudek o invaliditě Okresní správy sociálního zabezpečení Břeclav (dále jen „OSSZ Břeclav“) ze dne 14. 2. 2023. Dle tohoto posudku poklesla pracovní schopnost žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 30 %, tudíž žalobce nebyl uznán invalidním.

II. Napadené rozhodnutí

3. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že žalovaná přezkoumala prvostupňové rozhodnutí v plném rozsahu, a to včetně uplatněných námitek. Vzhledem k žádosti žalobce o přezkoumání svého zdravotního stavu žalovaná zdravotní stav žalobce opětovně posoudila a nechala v námitkovém řízení vypracovat posudek o invaliditě.

4. Novým posudkem o invaliditě ze dne 16. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalobce není invalidní dle § 39 odst. 1 ZDP, neboť jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV. (funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích), oddílu A (postižení hlavy, krku, těla), položce 6b (funkční poruchy po úrazech pánve, zlomeninách pánevních kostí, symfýzy, zlomeninách křížové kosti a kostrče, přičemž jde o středně těžké poruchy, kdy je funkčně významná porucha funkce pánevního pletence a reziduální neurologické projevy na dolních končetinách – recidivující kořenové dráždění, lehké parézy) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), pro které se stanovuje procentní rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 30 – 40 %. Lékařka žalované stanovila míru poklesu pracovní schopnosti žalobce v dolním rozmezí dané položky (30 %). Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 4 citované vyhlášky nemění.

5. Lékařka žalované vycházela z osobní a pracovní anamnézy žalobce. Dle profesního dotazníku ze dne 21. 1. 2023 jde o absolventa oboru instalatér (ukončeno v roce 2004), který pak pracoval v oboru, a to v plném úvazku až dosud. Pracuje v pravidelném denním provozu, přičemž práci hodnotí jako fyzicky těžkou, psychicky středně zatěžující. Dle evidence žalované má žalobce evidován pouze jeden pracovní poměr u Vodo–plasttop, s.r.o. od 1. 4. 2005 do 30. 9. 2013. V posledních pěti letech měl žalobce čtyři evidované dočasné pracovní neschopnosti (reflux, dyspepsie a respirační infekce). Jediná dlouhodobá pracovní neschopnost je evidována pro úraz ze dne 2. 7. 2023, kdy byl žalobce v Rakousku zasypán zeminou a následně hospitalizován. Po propuštění se pohyboval na vozíku.

6. Po prostudování podkladové dokumentace dospěl lékař žalované k závěru, že u žalobce jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje jeho fyzické schopnosti a má vliv na pracovní schopnost. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je ve shodě s lékařem OSSZ Břeclav je postižení po úraze ze dne 2. 7. 2020. Jednalo se o zlomeninu kostí pánevních (kostí křížové a obou ramínek levé kostí stydké), roztržení pánevního skloubení (symfýzy). Žalobce byl ošetřen v nemocnici v Rakousku, kde dne 10. 7. 2020 provedena fixace symfýzy a horního raménka. Poškození močového měchýře či jiných orgánů v pánevní oblasti nebylo prokázáno. Vzhledem k neurologickým příznakům byl žalobce vyšetřován na neurologii, kde byla prokázána akutní axonální léze. Žalobce byl léčen v oblasti nervus obturatorius a nervus femoralis vlevo v oblasti jejich výstupu z pánve. Přechodně byly zjištěny i svalové atrofie a hypotonus s oslabení svalové síly v oblasti kyčle a levé dolní končetiny.

7. Lékařka žalované hodnotila též závěry znaleckého posudku MUDr. Z. Š. (obor chirurgie, specializace traumatologie), v němž je popisováno omezení hybnosti levé kyčle, dle rozsahu pohybů lehkého stupně. Dále znalec zjistil přetrvávající nestabilitu pánevního kruhu. Vzhledem k tomu lze hodnotit zdravotní stav žalobce podle kapitoly XV., oddílu A (postižení hlavy, krku, těla), položce 6b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, tedy jako středně těžké postižení, ovšem pouze na dolní hranici této položky (30 %) s přihlédnutím k rozsahu postižení (reziduální neurologické projevy jsou bez motorického deficitu) a k tomu, že žalobce pracuje v původní profesi nadále v plném úvazku bez potřeby opakovaných dočasných pracovních neschopností.

8. Na základě takto provedeného přezkumu dospěla lékařka žalované k závěru, že posudkový závěr OSSZ Břeclav ze dne 14. 2. 2023 lze potvrdit jako správný. Na podkladě těchto posudkových závěrů žalovaná zamítla námitky jako nedůvodné.

III. Žaloba

9. V žalobě namítal žalobce nesprávné posouzení svého zdravotního stavu posudkovými lékaři. Nejprve shrnul svá zdravotní postižení a zdůraznil, že lékařka žalované nevyšetřila jeho aktuální zdravotní stav žalobce, neprovedla žádné klinické vyšetření osoby žalobce a nevyhodnotila předložené lékařské zprávy žalobce ve vzájemné souvislosti. Nemohla tedy dostatečně řádně vyhodnotit zdravotní stav žalobce.

10. Žalobce dále poukázal na závěry znaleckého posudku MUDr. Z. Š. ze dne 15. 4. 2023 (odvětví chirurgie a ortopedie), který je založen i na vyšetření žalobce. Po řádném vyhodnocení jeho zdravotní dokumentace a po provedeném klinickém vyšetření znalec dospěl k závěru, že posuzovaný po mnohočetné zlomenině pánve s rupturou symfýzy a subluxací v levostranném SI kloubu trpí především přetrvávající nestabilitou pánevního kruhu, přetrvávající částečnou parézou nervus obturatorius a femoralis vlevo a omezením hybnosti levého kyčelního kloubu. Na základě odborného posouzení dle znalce toto postižení odpovídá kapitoly XV, oddílu A položce 6b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti v míře 40 %.

11. Jakkoliv lékařka žalované v námitkovém řízení přijala závěry znalce z hlediska určení stupně funkčního postižení jako středně těžké poruchy (položka 6b), neakceptovala závěr o míře poklesu pracovní schopnosti a stanovila jej na dolní hranici zvolené položky (30 %). Své závěry opřela především o to, že žalobce se vrátil od května roku 2021 do své původní profese na místo instalatéra a nejsou dokladovány pracovní neschopnosti.

12. K tomu žalobce namítl, že plné vykonávání této profese činí žalobci nemalé obtíže (např. křeče směřující do levého lýtka, nemůže stoupat na špičky, jelikož mu v této pozici vystřeluje prudká křeč v levé noze apod.), které musí každodenně překonávat, a tím si zhoršovat svůj zdravotní stav. Z toho vychází i znalec MUDr. V. L. ve svých posudkových závěrech. Tím, že žalobce doposud s obtížemi vykonává svoji profesi, není možné deklarovat schopnost žalobce vykonávat pracovní činnost ve stejné míře, jak ji vykonával před úrazem. Jestliže žalobce nevyužívá institut dočasné pracovní neschopnosti, neznamená to, že by nebyl omezen ve výkonu práce. Žalobce pravidelně čerpá volné dny ze své dovolené za účelem rehabilitací, které se doposud neprojevily pozitivně na jeho zdravotním stavu. Práci na plný úvazek je nucen žalobce vykonávat i z toho důvodu, že mu žalovaná nepřiznala nárok na invalidní důchod a jeho finanční situace není natolik příznivá, aby si mohl dovolit nebýt zaměstnán na plný úvazek. Žalobce připomněl, že byl z důvodu úrazu více než rok v pracovní neschopnosti.

13. Žalobce je pro trvalé následky úrazu nadále v péči neurologické a chirurgické ambulance. V současné době stále pociťuje přetrvávající parestesie (někdy až bolesti) na lýtku, na plosce a občasně též na zadní straně stehna levé dolní končetiny. Z důvodu těchto zdravotních potíží užívá dlouhodobě léky Thiogamma (určen k léčbě diabetické polyneuropatie spojené s poruchami čití či bolestivostí) a Nimesil (určen k léčbě akutní bolesti).

14. Žalobce shrnul, že jeho případ je hraniční z hlediska určení stupně postižení, a proto by bylo žádoucí jeho klinické vyšetření. Žalobce si nechal zpracovat posudek MUDr. V. L., znalce z oboru zdravotnictví, specializace posudkové lékařství ze dne 11. 8. 2023. Podle závěrů tohoto posudku předmětný úraz způsobil mnohačetné zlomeniny pánve s rupturou symfýzy a luxací v levostranném SI kloubu, přičemž tento stav se zhojil s omezením hybnosti levé kyčle a s přetrvávající nestabilitou pánevního kruhu, což považuje znalec za nejpodstatnější. Z neurologického hlediska se jedná o přetrvávající částečnou parézu (ochrnutí) nervus obturatorius a nervus femoralis vlevo, přičemž znalec uvádí, že posudkové zhodnocení postrádá diagnózy vzniklé pracovním úrazem, což však posuzujícímu lékaři nevytýká vzhledem ke skutečnosti, že vycházel z ortopedického nálezu ze dne 14. 12. 2022, vypracovaný neatestovaným lékařem, který další diagnózy neuvedl. Podle závěru tohoto znaleckého posudku je žalobce invalidní v I. stupni invalidity, a to v míře poklesu pracovní schopnosti 40 %. Znalec stanovil vznik invalidity dnem ukončení pracovní neschopnosti, tj. ke dni 15. 2. 2021, přičemž s ohledem na věk posuzovaného (žalobce) určil období platnosti na 5 let.

15. Pro výše uvedené důvody žalobce krajskému soudu navrhl, aby napadené rozhodnutí zrušil a uložil žalované povinnost k náhradě nákladů řízení.

IV. Vyjádření žalované

16. Žalovaná se k žalobě vyjádřila přípisem ze dne 21. 9. 2023. Shrnula průběh dosavadního správního řízení a vypracovaných posudků. Žalovaná v námitkovém řízení rozhodla v souladu s novým posudkovým závěrem. Žalovaná má za to, že posudek vypracovaný v námitkovém řízení je úplný, správný a přesvědčivý. S ohledem na podanou žalobu navrhla žalovaná důkaz posudkem PK MPSV a uzavřela, že za aktuálně zjištěného skutkového stavu na napadeném rozhodnutí i nadále trvá.

V. Řízení před krajským soudem

17. Krajský soud předně posuzoval, zda byly splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a jedná se o žalobu přípustnou (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.).

18. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. přezkoumal krajský soud napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z posudkového a dávkového spisu předložených žalovanou.

19. Ze spisové dokumentace vyplývá, že žalobce podal dne 4. 1. 2023 svou první žádost o přiznání invalidního důchodu. Dle posudku OSSZ Břeclav ze dne 14. 2. 2023 žalobce nebyl uznán invalidním, neboť posudkový lékař hodnotil jeho zdravotní stav jako lehkou poruchu s občasnou neurologickou symptomatologií, poruchou statiky a dynamiky dolního úseku páteře. Pokles pracovní schopnosti byl určen na horní hranici zvolené položky (kapitola XV., oddíl A, položka 6a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity), přičemž posudkový lékař navýšil pokles pracovní schopnosti o 10 % na výsledných 30 %. V posudkové dokumentaci k námitkovému řízení je založen znalecký posudek MUDr. Z. Š., který byl dle svého zadání zpracován jako „oponentní“ posudek ke zjišťovacímu posudku OSSZ Břeclav. Znalec žalobce klinicky vyšetřil. Při testu na stabilitu pánve byly diagnostikovány silně pozitivní bolesti v levém SI skloubení a v oblasti symfýzy, jakož i snížená citlivost v oblasti vnější strany levé nohy. Žalobce je podle zjištění znalce schopen chůze bez pomůcek a napadání. Podle jeho závěrů jde u žalobce o přetrvávající parézu nervus obturatorius a nervus femoralis vlevo. Dále posudkový spis obsahuje další lékařské zprávy z Neurologie–Point s.r.o. i z ordinace léčby bolesti.

20. Krajský soud nechal vypracovat posudek PK MPSV ze dne 20. 2. 2024, z něhož vyplývají následující skutečnosti. PK MPSV zasedala ve složení předsedy a dalšího lékaře s odborností ortopedie. Žalobce se z jednání komise omluvil, nicméně byl přítomen jeho zástupce. PK MPSV vycházela z podkladů obsažených v posudkovém spisu OSSZ Břeclav, lékařských zpráv doložených v námitkovém řízení (včetně posudku MUDr. Z. Š.) a konečně nálezů doložených v soudním řízení (zejm. neurologické nálezy MUDr. Š., Lékařské propouštěcí zprávy z Landesklinikum Mistlbach–Gänserndorf ze dne 23. 7. 2020 a konečně v neposlední řadě znaleckého posudku MUDr. V. L. ze dne 11. 8. 2023).

21. PK MPSV shrnula genezi zdravotního stavu žalobce od pracovního úrazu utrpěného v Rakousku při práci (zasypání zeminou). Žalobce je po úraze zasypáním zeminou s úrazem pánve s přetrvávajícími subjektivními obtížemi, křečemi do levého lýtka, motorické postižení nepopsáno. Po úrazu dne 2. 7. 2020 byla operace provedena dne 10. 7. 2020, osteosyntéza symfýzy dlahovou technikou a osteosyntéza horního raménka stydké kosti šroubem. Zjištěna léze nervu obturatorius a nervu femoralis vlevo. Hematurie odezněla a nebylo prokázané poškození močového měchýře či jiných orgánů v pánevní oblasti. Posuzovaný po operaci rehabilitoval a byl postupně vertikalizován nejdříve do vozíku a následně s obnovou chůze bez pomůcek. Dle doložených odborných nálezů dominují subjektivní obtíže, chronická senzitivní léze, omezení hybnosti levé kyčle není těžké, klinicky je bez paretického postižení. Stoj na špice i paty žalobce svede. Po rehabilitační léčbě ze dne 2. 4. 2021 byl klinicky v pořádku, ale pociťoval mírnou bolest v oblasti rozkroku, parestesie laterálního okraje chodidla 4. a 5. prstu.

22. PK MPSV vyhodnotila též oba znalecké posudky. Ve zdravotní dokumentaci posuzovaného není dokladováno, že by k datu vzniku invalidity, který stanovil soudní znalec, byl dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na jeho pracovní schopnost takového rozsahu, že by podmiňoval vznik invalidity. U posuzovaného se jedná o lehkou až středně těžkou poruchu. Nejedná se o poruchu těžkou nebo zvlášť těžkou, není prokázáno porušení celistvosti pánevního kruhu, je po stabilizační osteosyntetické operaci, není přítomno postižení funkce močového měchýře, poúrazová hematurie odezněla a postižení pánevních orgánů nebylo prokázáno, posuzovaný je schopen vykonávat denní aktivity. Žalobce je schopen pracovního zatížení ve své profesi v plném pracovním úvazku. Porucha pánevního pletence se senzitivními neurologickými projevy na levé dolní končetině je bez motorického postižení a není diagnostikována paréza končetiny. Oba soudní znalci neprokázali a nedokumentovali takové postižení funkce, které by mělo za následek takové snížení pracovní schopnosti posuzovaného muže, které by vedlo k invaliditě.

23. PK MPSV dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddíl A, položce 6, písmeno b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 % (rozpětí 30 – 40 %), které bylo hodnoceno je při dolní hranici rozpětí vzhledem k tíži funkčního postižení žalobce. Zdravotní stav byl hodnocen vstřícně jako porucha středně těžká. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění.

24. Krajský soud nařídil ve věci ústní jednání, které se konalo dne 19. 3. 2024 za účasti žalobce, jeho zástupce a zástupkyně žalované. Krajský soud shrnul nosné důvody napadeného rozhodnutí a průběh správního řízení. Konstatoval závěry znaleckého posudku MUDr. Z. Š. (ortopedie). Poté vyslechl přednesy zástupců účastníků. Zástupkyně žalované poukázala na ustálenou judikaturu ohledně vyšetření posuzované osoby při posudkovém jednání. Soud dále shrnul obsah soudního a správního spisu a dále provedl důkaz znaleckým posudkem MUDr. V. L., který si žalobce nechal vypracovat na své náklady ze dne 11. 8. 2023. Dle závěrů tohoto posudku jde o stav po mnohočetné zlomenině pánve s rupturou symfýzy a subluxací v levostranném sacroiliakálním kloubu, které bylo zhojeno s omezením hybnosti kyčelního kloubu s přetrvávající nestabilitou pánevního kruhu a přetrvávající částečnou parézou nervus obturatorius a nervus femoralis vlevo. Znalec poukázal na neurologické aspekty postižení žalobce, kdy podle jeho názoru nejde o občasnou symptomatologii, ale o přetrvávající částečnou parézu (ochrnutí) nervus obturatorius a nervus femoralis vlevo. Funkční postižení odpovídá zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XV., oddílu A, položky 6b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s tím, že míra poklesu pracovní schopnosti činí 40 %. V odůvodnění svého závěru znalec uvedl, že stav odpovídá invaliditě prvního stupně, neboť samotné postižení působí míru poklesu pracovní schopnosti 35 % s tím, že tuto míru poklesu pracovní schopnosti znalec navyšuje na horní hranici položky z důvodu omezené schopnosti rekvalifikace. Dále krajský soud provedl důkaz posudkem PK MPSV v Brně ze dne 20. 2. 2024. Vzhledem k důkazní situaci krajský soud odročil jednání za účelem vypracování srovnávacího posudku PK MPSV v Českých Budějovicích (na základě návrhu žalobce), přičemž požadoval vyšetření žalobce při jednání komise za účasti odborného ortopeda a neurologa.

25. Žalobce si nechal v mezičase doplnit vypracovaný znalecký posudek MUDr. V. L. o znalecké vyšetření, které provedl znalec dne 9. 6. 2024. Při tomto vyšetření znalec objektivně zjistil následující. Znalec zjistil, že levá kyčel byla mírně omezená ve flexi a při dotažení bolestivá, při vnitřní rotaci relativně volná, avšak při zevní rotaci s bolestí. Hybnost pravé kyčle je volná a nebolestivá. Síla levého palce při dorzální flexi je oslabena, snad lehce i při plantární flexi. Taktilní čití na zevní straně levé nohy a částečně i bérce udává dysestezie, jinak taktilní čití na dolních končetinách neporušené. Vibrační čití žalobce udává lehké oslabení v oblasti levého kolene, vnitřní kotníky vnímá symetricky, zevní kotník slaběji vnímá vibrace vlevo. Taxe pata kotník prováděna na levé dolní končetině je dysmetrická. Při zkoušení Mingazzini žalobce udává bolest v oblasti symfýzy, dlouho v této poloze nevydrží. Při extenzi je přítomno mírné oslabení levého bérce, výraznější oslabení je přítomno při flexi bérce. Stoj na patách a špicích zvládá, ovšem je patrné mírné oslabení vlevo. Při předklonu je Thomayer 10 cm. Úklony snad lehce s omezením doleva, a při dotažení pohybů uvádí citlivost v oblasti křížové kosti vlevo. Na tlak lehce citlivá oblast levého SI skloubení. Dřep zvládá pouze do poloviny, kleknout je schopen.

26. V doplnění znaleckého posudku znalec dospěl k závěru, že subjektivně udávané obtíže jsou v souladu s obtížemi, které posuzovaný uvádí v nově doložené neurologické zprávě a v nově doložené zprávě ortopeda a odpovídají objektivně zjištěnému stavu. Dle neurologie je patrné přetrvávání poruchy nervus obturatorius a femoralis na levé dolní končetině. Dle ortopeda přetrvává nestabilita pánevního kruhu a jsou nutná výrazná režimová omezení včetně omezení pracovních.

27. Znalec dále hodnotil nově doložené lékařské nálezy, a to ortopedický nález MUDr. Š.a z 28. 9. 2023 a také zprávu neuroložky MUDr. Š. ze dne 11. 4. 2024. Vyšetření posuzované osoby nepřineslo zásadnější nové posudkově významnější skutečnosti. Znalec potvrdil závěr svého znaleckého posudku ze dne 11. 8. 2023, že zdravotní stav žalobce odpovídá invaliditě I. stupně.

28. PK MPSV v Českých Budějovicích na žádost krajského soudu vypracovala srovnávací posudek ze dne 3. 6. 2024, a to ve složení předsedy komise a dalších dvou lékařů z oboru traumatologie a neurologie. Žalobce byl posuzován jako instalatér. PK MPSV vycházela z posudkové dokumentace, lékařských zpráv předložených žalobcem, jakož i ze znaleckého posudku MUDr. V. L. a posudku PK MPSV v Brně. Při objektivním vyšetření v komisi odborným traumatologem bylo konstatováno, že obě dolní končetiny jsou stejně dlouhé, bez patrných svalových atrofií, přičemž nad symfýzou klidná pooperační jizva s palpační citlivostí. Pánev je na stisk pevná, ale palpačně je citlivý SI kloub vlevo. Rozsah pohyblivosti obou kolenních kloubů neomezen, v levém kyčelním kloubu je flexe omezena o 10 stupňů, extenze je plná a rotace nejsou omezeny, přičemž v pravém kyčelním kloubu je dán normální rozsah pohyblivosti. Z vyšetření neurologem v komisi plyne, že je přítomna poklepová bolestivost SI vlevo, při předklonu je Thomayer 30 cm od podložky. Co se týká čití, žalobce udává hypestezii po zevní a zadní straně levé dolní končetiny. Ohledně stoje a chůze lehce vázne po špičce vlevo, po patách je zvládá.

29. PK MPSV v Českých Budějovicích dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost jsou následky vícečetného poranění pánve ze dne 2. 7. 2020, které utrpěl v práci. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XV, oddílu A, položce 6b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kde je rozsah poklesu pracovní schopnosti mezi 30 – 40 %. Komise zdůraznila, že volí dolní hranici, tj. 30 %. Subjektivní potíže odpovídají charakteru postižení, ale objektivní neurologický nález zjištěný vyšetřením v komisi je hraniční, předchozí od ošetřující neuroložky byl prakticky normální. Nebyla zjištěna klinicky významná porucha pánevního prstence. Tudíž nelze hodnotit jinak, než dolní hranicí. Druhým důvodem je návrat k původní profesi v plném pracovním úvazku. To, že jsou vyloučeny nadměrně namáhavé práce, je zohledněno právě mírou 30 % poklesu pracovní schopnosti. Položku 3c podle přesvědčení komise zdůvodnit nelze, neboť u žalobce nejde o podstatné omezení fyzické výkonnosti, pohyblivosti, a nejsou středně těžké parézy ani poruchy vyměšování a denní aktivity nejsou značně omezeny. K datu vydání napadeného rozhodnutí tak nešlo o invaliditu.

30. Krajský soud nařídil pokračování v jednání na 30. 7. 2024, které se uskutečnilo za účasti žalobce, jeho zástupce a zástupkyně žalované. Krajský soud provedl důkaz doplněním znaleckého posudku MUDr. V. L. (znalecké vyšetření ze dne 9. 6. 2024) a dále srovnávacím posudkem PK MPSV v Českých Budějovicích ze dne 3. 6. 2024. Zástupce žalobce zdůraznil rozdíly ve vysvětlení volby dolní hranice zvolené položky mezi hodnocením PK MPSV v Brně a v Českých Budějovicích. Poukázal také na značné úlevy, které žalobce ve své práci instalatéra požívá. Soud vyzval žalobce, aby tyto úlevy osvětlil. Žalobce uvedl, že tyto úlevy spočívají v tom, že pracuje s kolegy, kteří mu s náročnější fyzickou prací vypomohou. Ve své podstatě žalobce vykonává určitý dohled nad ostatními kolegy, i když na tuto pozici ve firmě nemá vzdělání. Zaměstnavatel mu tímto vychází vstříc. Zástupce žalobce navrhl, aby byl vyslechnut ke svému znaleckému posudku znalec MUDr. V. L.. Tento návrh krajský soud zamítl s tím, že jeho posudkovému hodnocení rozumí a není třeba dalšího vysvětlení. Jelikož další návrhy na dokazování nebyly, krajský soud je ukončil. V konečných návrzích účastníci setrvali na svých procesních návrzích. Po přerušení jednání krajský soud přikročil k vyhlášení rozsudku.

VI. Posouzení věci krajským soudem

31. Žaloba není důvodná.

32. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 ZDP, který ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 ZDP platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

33. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud bylo napadené rozhodnutí vydáno na základě posudku Institutu pro posuzování zdravotního stavu (dříve okresní správy sociálního zabezpečení); za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek PK MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou–li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by mohla být správnost posudku zpochybněna (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2020, č. j. 3 Ads 289/2019–34, ze dne 28. 2. 2020, č. j. 3 Ads 214/2019–30, či ze dne 7. 6. 2018, č. j. 9 Ads 219/2017–28; rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz).

34. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky potom spočívá v tom, aby se lékařský posudkový orgán vypořádal se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnil (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2013, č. j. 3 Ads 74/2012–16, ze dne 2. 7. 2014, č. j. 3 Ads 108/2013–19, či ze dne 25. 6. 2003, č. j. 2 Ads 9/2003–50). Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí, ve dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011–43). Jsou–li v posudkových hodnoceních zdravotního stavu rozpory, může je krajský soud v rámci doplňování zjišťování skutkového stavu řešit i pořízením tzv. srovnávacího posudku PK MPSV (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2013, č. j. 6 Ads 12/2013–22).

35. K jednotlivým žalobním námitkám uvádí krajský soud následující. Předně krajský soud uvádí, že případ žalobce se vpravdě může jevit jako hraniční z hlediska správného určení otázky míry poklesu pracovní schopnosti a z toho plynoucího závěru o invaliditě. Tyto případy jsou často záležitostí odlišné posudkové optiky jednotlivých posudkových lékařů či znalců. Přesto v případě pochybností nelze bez dalšího usoudit ve prospěch žalobce, ale je třeba prokázat bez důvodných pochybností (§ 3 správního řádu).

36. Povinným důkazem v tomto typu řízení je posudek posudkové komise MPSV, který je ze zákona třeba vnímat jako primární zdroj poznání dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posuzovaného a určení míry poklesu jeho pracovní schopnosti. V případě rozporů vypracovaných posudků má soud možnost nechat vypracovat doplňující či srovnávací posudek, příp. ustanovit do řízení znalce z oboru zdravotnictví, specializace posudkové lékařství. V případě, že si žalobce nechá zpracovat „svůj“ účastnický znalecký posudek (zvoleným znalcem na své náklady), může soud v případě rozporu závěrů znaleckého posudku a posudků PK MPSV nechat vypracovat srovnávací posudek jinou PK MPSV, příp. provést výslech znalce (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2013, čj. 6 Ads 12/2013–22).

37. Krajský soud přijal znalecký posudek jako důkaz ve smyslu § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, který se v řízení ve správním soudnictví aplikuje přiměřeně (srov. § 64 s. ř. s.). Krajský soud však neprováděl navrhovaný výslech znalce, neboť by to podle jeho úvahy nemohlo na závěrech znaleckého posudku nic změnit ani přinést žádné jiné odborné informace než ty, které znalec vtělil do posudkového hodnocení a odůvodnění svého posudkového závěru.

38. Krajský soud podrobně uvážil o zjištěném skutkovém stavu ve světle provedených důkazů a zvažoval úplnost a přesvědčivost předložených posudkových hodnocení. V první řadě krajský soud shledal, že všechny posudky vypracované posudkovými lékaři od námitkového přes soudní řízení (lékařskou posudkovou službou), jakož i znalecký posudek MUDr. V. L. jsou ve shodě ohledně rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce. Tou je stav způsobený následky vícečetného poranění pánve (polytraumatu) ze dne 2. 7. 2020, které utrpěl v práci, který byl kapitole XV, oddílu A, položce 6b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Ani znalecký posudek se neodchýlil od posudkové kvalifikace ve smyslu vyšší položky dané kapitoly a oddílu přílohy vyhlášky o posuzování invalidity.

39. Rozpor mezi posudky spočívá v odlišné posouzení míry poklesu pracovní schopnosti v rámci zvolené položky, a dále také v odlišné posudkové argumentaci stran uskutečňování dochované pracovní schopnosti žalobce. Posudek lékaře žalované ze dne 16. 6. 2023 a posudky PK MPSV v Brně ze dne 20. 2. 2024 a Českých Budějovicích ze dne 3. 6. 2024 zcela ve shodě určily pokles pracovní schopnosti na dolní hranici zvolené položky (položka 6b) v míře 30 %. Naproti tomu znalecký posudek MUDr. L. a také znalecký posudek MUDr. Z. Š. dovozují, že pokles pracovní schopnosti žalobce činí 40 %. K tomu krajský soud poznamenává, že MUDr. Z. Š. je znalcem zapsaným pro obor zdravotnictví se specializací pro ortopedii a chirurgii (o čemž svědčí také znalecká doložka na jeho posudku ze dne 15. 4. 2023), ovšem nikoliv pro specializaci posudkové lékařství. To znamená, že znalec MUDr. Z. Š. se nemohl v souladu s právní úpravou zabývat znalecky otázkou poklesu pracovní schopnosti, nýbrž pouze funkčními otázkami zdravotního stavu žalobce po utrpěném úrazu. Posudek MUDr. Š.a byl podkladem navazujících posudků z oboru posudkového lékařství, a to již v námitkovém řízení a dále v soudním řízení správním. Byl založen na znaleckém vyšetření žalobce. Samostatně však tento znalecký posudek není a nemůže být přímým důkazem v otázce invalidity žalobce.

40. Ohledně znaleckého posudku MUDr. V. L. soud konstatuje, že tento znalecký posudek čerpal ze zdravotnické dokumentace a byl doplněn o znalecké vyšetření žalobce. Z hlediska úplnosti tedy znalecký posudek zcela jistě obstojí. Ani žalovaná proti jeho úplnosti nevznesla žádné námitky. Co se týká přesvědčivosti tohoto posudku, krajský soud nezpochybňuje, že posudkové hodnocení je provedeno srozumitelně a dostatečně podrobně. Znalecká rozvaha je tedy vysvětlena dostatečně. Z hlediska koherence posudkového hodnocení je však třeba věnovat zvýšenou pozornost pasáži, kdy znalec vysvětluje volbu procentní hranice pro rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce a uvádí, že je třeba samotné postižení působí míru poklesu pracovní schopnosti 35 % s tím, že tuto míru poklesu pracovní schopnosti znalec navyšuje na horní hranici položky z důvodu omezené schopnosti rekvalifikace. Ve smyslu § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity lze takto postupovat v případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce má takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti pojištěnce je větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. Znalec tedy zvyšoval míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu tohoto ustanovení (aniž by je však přímo aplikoval) v situaci, kdy samotná rozhodující příčina dle jeho mínění působila pokles ve středu rozpětí zvolené položky, a nikoliv na její horní hranici. Dalším důležitým místem znalecké úvahy je také hodnocení neurologického postižení žalobce, k němuž znalec uvedl, že podle jeho názoru nejde o občasnou symptomatologii, ale o přetrvávající částečnou parézu (ochrnutí) nervus obturatorius a nervus femoralis vlevo. To se podle jeho mínění projevuje v trnutí levé dolní končetiny. Znalec konstatuje lehčí parézy u některých nervů i recidivující kořenové dráždění. Znalec se však nevěnuje otázce motorického deficitu působeného touto neurologickou symptomatologií, ale považuje tyto symptomy za trvalé.

41. Co se týká vypracovaných posudků PK MPSV v Brně a v Českých Budějovicích, i tyto posudky lze považovat z úplné, neboť byly zpracovány na základě dostupné zdravotnické dokumentace, posudkového spisu i předložených znaleckých posudků MUDr. Š.a a MUDr. L. Obě posudkové komise byly řádně obsazeny. Krajský soud akcentuje, že žalobce byla při jednání obsazena odborným ortopedem (u PK MPSV v Brně) a dále na žádost soudu odborným traumatologem a neurologem u PK MPSV v Českých Budějovicích, kde také byl žalobce vyšetřen při jednání přítomnými posudkovými lékaři. Krajský soud v tom spatřuje důvod pro akceptaci takto získaných posudkových závěrů, neboť všechny tři uvedené odbornosti vytváří komplexní optiku pro posouzení následků polytraumatu pánve, který žalobce utrpěl. Oproti pohledu znalce jde o kolegiální (resp. konziliární) posouzení zdravotního stavu žalobce. Oba posudky PK MPSV vycházely ze znaleckého posudku MUDr. Z. Š. z oboru ortopedie (z klinické části), jakož i ze znaleckého posudku MUDr. V. L..

42. Z hlediska přesvědčivosti těchto posudků soud zdůrazňuje především shodu posudkového hodnocení poklesu pracovní schopnosti ve stejné míře (30 %) s posudkem lékaře žalované vypracovaným v námitkovém řízení. Dále krajský soud hodnotí jako přesvědčivé hodnocení neurologických symptomů postižení žalobce, které podle názoru soudu více korespondují se skutečností. PK MPSV v Brně zdůrazňuje, že žalobce byl klinicky bez paretického postižení, stoj špice i paty svedl, stoj a chůzi zvládal bez opory a bez antalgického držení. PK MPSV v Českých Budějovicích zase akcentovala absenci motorického deficitu a uzavřela, že neurologický nález je málo funkčně významný, jakož i porucha pánevního prstence. Významnost této poruchy (nestability pánevního prstence) vyšetření u PK MPSV v Českých Budějovicích nepotvrdilo. Oproti tomu znalec MUDr. L. bez přiléhavých posudkových důvodů zdůrazňoval více efekt neurologického postižení levé dolní končetiny a dovozoval i částečné parézy nervů, které PK MPSV ve shodě nepotvrzují.

43. Argumentace obou posudkových komisí stran relevance výkonu práce žalobce v plném úvazku, vůči níž se zástupce žalobce při pokračování ústního jednání vymezoval, je podle názoru krajského soudu pochopitelná a přesvědčivá. Jak konec konců žalobce sám při jednání vysvětlil, faktické úlevy při výkonu zaměstnání mu umožňují jeho práci zvládat i přes následky úrazu pánve. Tyto úlevy jsou organizačně–technického charakteru a nemají za následek (alespoň formálně) nutnost odlišného pracovního zařazení žalobce. To podle přesvědčení krajského soudu svědčí spíše závěru o nižší míře poklesu pracovní schopnosti. Tomu také koresponduje argumentačně silná shoda všech tří posudků (žalované a obou PK MPSV) na hodnocení poklesu pracovní schopnosti na dolní hranici zvolené položky 6b (30 %). Obě PK MPSV tak individualizovaly otázku poklesu pracovní schopnosti vzhledem k charakteru vykonávané práce instalatéra a jejímu zvládání v plném úvazku. To je podle názoru krajského soudu zcela v souladu s posudkovými kritérii kapitoly XV. přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (kde se hodnotí zejm. Přitom se hodnotí zejména postižení výkonnosti, pohyblivosti (chůze, stání), schopnost koordinace pohybů, přenášení a manipulace s předměty, schopnost vykonávat denní aktivity. Dopad na pracovní schopnost mají rozsah a tíže postižení funkce orgánů nebo tělesných systémů, anatomické nebo funkční ztráty končetin nebo jejich částí, muskuloskeletální změny, narušení pohyblivosti kloubů a končetin, lymfedém, neuropatie, poruchy mluvení, přijímání potravy, zažívání, močení, defekace, chronická bolest, psychické změny, poruchy smyslů, výsledek operačního výkonu popř. estetické postižení. Je třeba zdůraznit, že samotné prodělání úrazu, operace, implantace kloubní náhrady s dobrým funkčním výsledkem nepůsobí pokles pracovní schopnosti.

44. Ohledně žalobcem dodatečně předložených lékařských zpráv (ortopedický nález MUDr. Š.a z 28. 9. 2023 a také zprávu neuroložky MUDr. Š. ze dne 11. 4. 2024), které hodnotil znalec MUDr. V. L. v doplňujícím znaleckém vyšetření, lze konstatovat, že tyto lékařské nálezy byly vypracovány až po vydání napadeného rozhodnutí žalované. PK MPSV měla k dispozici od uvedených lékařů dostatečnou dokumentaci, aby mohla vyhodnotit otázku invalidity.

45. Krajský soud souhrnným způsobem vyhodnotil provedené důkazy v tom smyslu, že invalidita žalobce bez důvodných pochybností z předloženého posudkového materiálu prokázána nebyla. Podle názoru krajského soudu lze souladné posudky PK MPSV vyhodnotit jako přesvědčivější než závěry znaleckého posudku MUDr. V. L., který byl vypracován na náklady žalobce. Proto krajský soud považuje oba posudky PK MPSV za stěžejní důkazy v otázce invalidity žalobce. Jelikož žalobce nebyl invalidním k datu vydání napadeného rozhodnutí, jsou jeho žalobní námitky nedůvodné.

VII. Závěr a náhrada nákladů řízení

46. Ze všech shora uvedených důvodů neshledal krajský soud žalobu důvodnou, a proto ji zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

47. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalované nelze náhradu nákladů řízení ve smyslu § 60 odst. 2 s. ř. s. přiznat (výrok II. tohoto rozsudku).