33 C 109/2022-84

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Blažeje a přísedících [přísedící] ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o žalobě na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru a výpovědi takto:

Výrok

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru doručené žalobkyni dne [datum] je neplatné.

II. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru daná žalobkyni dne [datum] je neplatná.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 18 150 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by soud určil, že rozvázání pracovního poměru mezi žalobkyní a žalovaným okamžitým zrušením ze dne [datum] je neplatné. Dále se žalobkyně domáhala určení, že rozvázání pracovního poměru mezi žalobkyní a žalovaným vypovědí dané žalobkyni dne [datum] je neplatné. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně u žalovaného pracovala na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] od [datum] jako [pozice] [anonymizováno]. Do dne [datum], kdy žalobkyně oznámila žalovanému své těhotenství, nebyly v pracovních výkonech žalobkyně žádné nedostatky. O příkladném plnění pracovních povinností žalobkyní svědčí i vyplacení prémie ve výši [částka] v měsíci [měsíc] [rok]. Naopak nikdy nebylo přistoupeno k sankcím za práci žalobkyně. Osobní ohodnocení bylo žalobkyni vyplaceno vždy v plné výši, a to včetně [měsíc] [rok]. Dne [datum] byla na pracovišti žalobkyně donucena podepsat dva vytýkací. Jeden ze dne [datum] a druhý dokonce antedatovaný ze dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně po návštěvě lékaře oznámila žalovanému svou pracovní neschopnost. Žalovaný obratem reagoval tak, že přistoupí k výpovědi. Dne [datum] obdržela žalobkyně okamžité zrušení pracovního poměru„ dále jen„ OZPP“). Žalobkyně již dne [datum] obdržela od žalovaného výpověď z pracovního poměru, kterou obdržela na pracovišti. Žalovaný dal výpověď žalované pouze ve vytýkacím dopise, přičemž ji donutil podepsat dva najednou a nebyla jí dána žádná lhůta k odstranění nedostatků a takové rozvázání pracovního poměru je nezákonné. Zaměstnavatel je navíc oprávněn přistoupit k výpovědi zaměstnance tehdy, pokud došlo minimálně třikrát ze strany zaměstnance k porušení pracovních povinností vyplývajících z daného pracovního místa v přiměřené časové době, a za situace, že za toto nevhodné chování byl zaměstnanec minimálně při třetím porušení pravidel upozorněn (vytýkacím dopisem) zaměstnavatelem i s možností budoucí výpovědi. Ze strany žalobkyně byla snaha o smírné řešení věci, když žalovaný vzal výpověď i okamžité zrušení pracovního poměru zpět. Žalobkyně požadovala dohodu o narovnání s tím, že by byly uhrazeny pouze náklady řízení, žádné odstupné nepožadovala.

2. Žalovaný v obraně uvedl, že žalobu pokládá za zcela nedůvodnou a neopodstatněnou. Nelze souhlasit s tvrzením, že přede dnem [datum], tedy před oznámením těhotenství ze strany žalobkyně neshledával zaměstnavatel žádné nedostatky v pracovních výkonech žalobkyně. Tato tvrzení lze pokládat za zcela účelová a oportunistická zejména s ohledem na skutečnost, že první vytýkací dopis je datován již dnem [datum]. Tvrzení že dopis je antedatovaný, tedy nebyl sepsán dne [datum] považuje žalovaný za zcela absurdní a ničím nepodložené. Dále již před sepsáním a doručením prvního vytýkacího dopisu byly žalobkyni opakovaně ústní formou vytýkány nedostatky v jejich pracovních výkonech. Žalobkyně pracovala bez nedostatku pouze po zkušební dobu. Žalobkyně byla do pracovního poměru přijata na základě rodinné známosti. Shodně žalovaný absolutně popírá a považuje za absurdní tvrzení, že by snad žalobkyni jakkoliv donucoval k podpisu vytýkacích dopisů. Toto tvrzení nebylo žádným způsobem osvědčeno či dokonce prokázáno. Výpovědní důvody byly řádně specifikovány. Situace vyvrcholila dne [datum], kdy žalobkyně ponechala v dopoledních hodinách na pracovišti zapnutou žehličku. Toto jednání bylo způsobilé zásadním způsobem ohrozit majetek žalovaného. Pouze díky náhodné večerní kontrole téhož dne došlo k zamezení vzniku škody. V tomto kontextu je tedy zaměstnavatel přesvědčen, že důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru ve smyslu ust. § 55 zákoníku práce, potažmo důvod k výpovědi pracovního poměru dle § 52 písm. g) zákoníku práce byl dán. Výpověď byla žalobkyni co do výpovědních důvodů dána poprávu, nicméně s ohledem na těhotenství žalobkyně vzal žalovaný obě tato jednostranné právní jednání výslovně zpět. Žalovaného mrzí, že žalobkyně neuznává své pochybení. Žalovaný nevěděl při doručení obou právních jednání, že žalobkyně je těhotná. Žalovaný rozhodnutí nechává na úvaze soudu a nesouhlasí se smírným řešením věci.

3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.

4. Žalobkyně pracovala u žalovaného od [datum] na pozici [pozice] [anonymizováno] s místem výkonu práce [obec] (nesporná tvrzení účastníků a pracovní smlouva na dobu neurčitou ze dne [datum]).

5. Žalobkyni byla stanovena mzda ve výši [částka] měsíčně a osobní ohodnocení ve výši maximálně [částka] měsíčně (mzdový výměr ze dne [datum]).

6. Žalobkyni bylo v [měsíc] [rok], [měsíc] [rok] a [měsíc] [rok] vyplaceno osobní ohodnocení v plné výši [částka] měsíčně (výplatní lístek za měsíc [měsíc] [rok], výplatní lístek za měsíc [měsíc] [rok] a výplatní lístek za měsíc [měsíc] [rok]).

7. V měsíci [měsíc] [rok] byla žalobkyni vyplacena prémie ve výši [částka] (výplatní lístek za měsíc [měsíc] [rok]).

8. Dne [datum] v [údaj o čase] hodin žalobkyně oznámila svou pracovní neschopnost žalovanému. V reakci na tuto zprávu byla žalobkyně informována, že žalovaný přistoupí k ukončení jejího pracovního poměru výpovědí pro hrubé porušení pracovní povinnosti (SMS zprávy na č. l. 15 spisu).

9. Dne [datum] byla na pracovišti žalobkyni doručena výpověď z pracovního poměru ze dne [datum], která byla součástí 2. vytýkacího dopisu (nesporná tvrzení účastníků).

10. Výpověď byla odůvodněna porušením pracovních povinností, konkrétně: 1) nepořádek na tzv. Showroomu a nepřipravenost používaného zařízení před a po konání kurzů; 2) špinavé pánve, příbory, mokré misky na sobě, a na nich zaschlé fleky; 3) nevyluxovaný koberec na Showroomu - zbytky rýži po kurzu„ Sushi“; 4) špinavý, flekatý ubrus pod kávovarem; 5) neuklizené koše z myčky na nádobí; 6) neuklizené gastronádoby, ležící neustále na zemi; 7) neuklizené a neumyté sociální zařízení (prach, nedoplnění čistících prostředků, výměna ručníků) a 8) ponechání zapnuté žehličky na pracovišti v dopoledních hodinách ve dne [datum] umístěné na žehlícím prkně v technické místnosti (2. vytýkací dopis ze dne [datum]).

11. Obdobné jednání spočívající v nedostatečném úklidu bylo žalobkyni vytýkáno již v 1. vytýkacím dopise (1. vytýkací dopis ze dne [datum]).

12. Dne [datum] obdržela žalobkyně nedatované OZPP (nesporná tvrzení účastníků a podací lístek, obálka na č. l. 14 spisu a daňový doklad ze dne [datum] na č. l. 57 spisu).

13. OZPP bylo odůvodněno tak, že dne [datum] žalobkyně ponechala v dopoledních hodinách na pracovišti zapnutou žehličku umístěnou na žehlícím prkně v technické místnosti. Žalobkyně tak měla opustit pracoviště bez náležité kontroly elektrických spotřebičů a zařízení, a jen díky náhodné večerní kontrole nedošlo k požáru a ke škodě velké hodnoty na majetku zaměstnavatele (okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem na č. l. 13 spisu).

14. Žalobkyně byla při doručení obou jednostranných právních jednání zaměstnavatele vedoucích k ukončení pracovního poměru těhotná. Žalovaný vzal obě uvedená právní jednání výslovně zpět. Nebyl vysloven souhlas se zpětvzetím výpovědi ze strany žalobkyně (shodná tvrzení účastníků).

15. Dne [datum] žalovaný vyhotovil žalobkyni zápočtový list, kdy pracovní poměr byl ukončen dne [datum] (potvrzení o zaměstnání – zápočtový list ze dne [datum] na č. l. 16).

16. Žalobkyně se proti oběma jednostranným právním jednáním žalovaného směřujícím k ukončení jejího pracovního poměru ohradila s ohledem na své těhotenství v době doručení právních jednání žalovaného a vyzvala žalovaného k přehodnocení situace (napadení okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum], podací lístky na č. l. 18 p. v. spisu, předžalobní výzva ze dne [datum], dodejky na č. l. 20 spisu, dodejka ze dne [datum] a návrh dohody o narovnání ze dne [datum]).

17. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

18. Žalobkyně pracovala u žalovaného od [datum] na pozici [pozice] [anonymizováno] s místem výkonu práce [obec]. Žalobkyni byla stanovena mzda ve výši [částka] měsíčně a osobní ohodnocení ve výši maximálně [částka] měsíčně. Žalobkyni bylo v [měsíc] [rok], [měsíc] [rok] a [měsíc] [rok] vyplaceno osobní ohodnocení v plné výši [částka] měsíčně. V měsíci [měsíc] [rok] byla žalobkyni vyplacena prémie ve výši [částka]. Dne [datum] v [údaj o čase] hodin žalobkyně oznámila svou pracovní neschopnost žalovanému. V reakci na tuto zprávu byla žalobkyně informována, že žalovaný přistoupí k ukončení jejího pracovního poměru výpovědí pro hrubé porušení pracovní povinnosti. Dne [datum] byla na pracovišti žalobkyni doručena výpověď z pracovního poměru ze dne [datum], která byla součástí 2. vytýkacího dopisu. Výpověď byla odůvodněna porušením pracovních povinností, konkrétně: 1) nepořádek na tzv. Showroomu a nepřipravenost používaného zařízení před a po konání kurzů; 2) špinavé pánve, příbory, mokré misky na sobě, a na nich zaschlé fleky; 3) nevyluxovaný koberec na Showroomu - zbytky rýži po kurzu„ Sushi“; 4) špinavý, flekatý ubrus pod kávovarem; 5) neuklizené koše z myčky na nádobí; 6) neuklizené gastronádoby, ležící neustále na zemi; 7) neuklizené a neumyté sociální zařízení (prach, nedoplnění čistících prostředků, výměna ručníků) a 8) ponechání zapnuté žehličky na pracovišti v dopoledních hodinách ve dne [datum] umístěné na žehlícím prkně v technické místnosti. Obdobné jednání spočívající v nedostatečném úklidu bylo žalobkyni vytýkáno již v 1. vytýkacím dopise. Dne [datum] obdržela žalobkyně nedatované OZPP. OZPP bylo odůvodněno tak, že dne [datum] žalobkyně ponechala v dopoledních hodinách na pracovišti zapnutou žehličku umístěnou na žehlícím prkně v technické místnosti. Žalobkyně tak měla opustit pracoviště bez náležité kontroly elektrických spotřebičů a zařízení, a jen díky náhodné večerní kontrole nedošlo k požáru a ke škodě velké hodnoty na majetku zaměstnavatele. Žalobkyně byla při doručení obou jednostranných právních jednání zaměstnavatele vedoucích k ukončení pracovního poměru těhotná. Dne [datum] žalovaný vyhotovil žalobkyni zápočtový list, kdy pracovní poměr byl ukončen dne [datum]. Žalobkyně se proti oběma jednostranným právním jednáním žalovaného směřujícím k ukončení jejího pracovního poměru ohradila s ohledem na své těhotenství v době doručení právních jednání žalovaného a vyzvala žalovaného k přehodnocení situace. Žalovaný vzal obě uvedená právní jednání výslovně zpět. Nebyl vysloven souhlas se zpětvzetím výpovědi ze strany žalobkyně.

19. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

20. Podle § 1a odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zák. práce“) smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejména zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance.

21. Podle § 48 odst. 1 zák. práce pracovní poměr může být rozvázán jen dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době.

22. Podle § 50 odst. 5 zák. práce výpověď může být odvolána pouze se souhlasem druhé smluvní strany; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být písemné.

23. Podle § 52 písm. f) zák. práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil.

24. Podle § 53 odst. 1 písm. e) zák. práce zakazuje se dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou.

25. Podle § 54 zák. práce zákaz výpovědi podle § 53 se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci a) pro organizační změny uvedené v § 52 písm. a) a b); to neplatí v případě organizačních změn uvedených v § 52 písm. b), jestliže se zaměstnavatel přemísťuje v mezích místa (míst) výkonu práce, ve kterých má být práce podle pracovní smlouvy vykonávána, b) pro organizační změny uvedené v § 52 písm. b); to neplatí v případě těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, nebo zaměstnance v době, kdy čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, c) z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud nejde o zaměstnankyni na mateřské dovolené nebo o zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou; byla-li dána zaměstnankyni nebo zaměstnanci z tohoto důvodu výpověď před nástupem mateřské dovolené (rodičovské dovolené) tak, že by výpovědní doba uplynula v době této mateřské dovolené (rodičovské dovolené), skončí výpovědní doba současně s mateřskou dovolenou (rodičovskou dovolenou), d) pro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci (§ 52 písm. g)) nebo porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem (§ 52 písm. h)); to neplatí, jde-li o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

26. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

27. Podle § 55 odst. 2 zák. práce zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

28. Podle § 72 zák. práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

29. Podle § 301 zák. práce jsou zaměstnanci povinni a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci; b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly; c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni; d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

30. Předně soud konstatuje, že žaloba je včasná (§ 72 zák. práce).

31. Soud se nejprve zabýval platností OZPP. Soud dospěl k závěru, že OZPP žalobkyně je dle § 55 odst. 2 zák. práce neplatné, když v okamžiku doručení OZ žalobkyni byla žalobkyně těhotná. Zákaz OZPP těhotné zaměstnankyni je absolutní a neplatnost takového právního jednání je dána vždy bez ohledu na důvody pro OZPP. Na těchto závěrech soudu nic nemění ani tvrzení žalovaného, že o těhotenství žalobkyně před doručením OZPP nevěděl, když neplatnost OZPP těhotné zaměstnankyně platí i v případě, že o těhotenství zaměstnankyně nebyl zaměstnavatel informován. Jedná se o výraz ochranné funkce pracovního práva vůči zvláště zranitelné osobě (srovnej § 1a odst. 1 písm. a) zák. práce). Neplatnosti OZ si byl vědom i sám žalovaný, když se snažil toto právní jednání jednostranně odvolat. Soudní praxe je ustálena na závěru, OZPP ze strany zaměstnavatele, které bylo doručeno zaměstnanci, nemůže být zaměstnavatelem dodatečně odvoláno (zrušeno, vzato zpět). Své účinky spočívající ve skončení pracovního poměru pozbývá jen na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné, nebo na základě dohody o sporných nárocích (dohody o narovnání) uzavřené v průběhu řízení u soudu (jehož předmětem bylo určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru), v níž se účastníci dohodli, že jejich pracovní poměr po doručení okamžitého zrušení pracovního poměru trval a že bude trvat i nadále (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1619/2017). Žalobkyně vyřešení sporu dohodou o narovnání žalovanému nabízela, nicméně žalovaný takovou dohodou neakceptoval, když nechtěl nést náklady zastoupení žalobkyně. Soud proto uzavírá, že OZPP ze dne [datum] je neplatné, a proto žalobě v této části vyhověl (bod I. výroku).

32. Soud se dále zabýval otázkou platnosti výpovědi. Výpověď těhotné zaměstnankyni je přípustná pouze z důvodů, pro které lze okamžitě zrušit pracovní poměr (§ 54 písm. c), d) zák. práce).

33. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2008 sp. zn. 21 Cdo 2542/2007 plyne, že zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet při posouzení, zda zaměstnanec porušil pracovní kázeň (respektive novou terminologii porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, dále jen„ pracovní kázeň“) méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem. V zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech nejsou pojmy„ méně závažné porušení“,„ závažné porušení“ a„ porušení zvlášť hrubým způsobem“ definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za porušení pracovní kázně (respektive novou terminologií porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci). Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval.

34. Výpověď byla odůvodněna porušením pracovních povinností, konkrétně: 1) nepořádek na tzv. Showroomu a nepřipravenost používaného zařízení před a po konání kurzů; 2) špinavé pánve, příbory, mokré misky na sobě, a na nich zaschlé fleky; 3) nevyluxovaný koberec na Showroomu - - zbytky rýži po kurzu„ Sushi“; 4) špinavý, flekatý ubrus pod kávovarem; 5) neuklizené koše z myčky na nádobí; 6) neuklizené gastronádoby, ležící neustále na zemi; 7) neuklizené a neumyté sociální zařízení (prach, nedoplnění čistících prostředků, výměna ručníků) a 8) ponechání zapnuté žehličky na pracovišti v dopoledních hodinách ve dne [datum] umístěné na žehlícím prkně v technické místnosti.

35. Soud neshledal, že by žádné z údajných porušení povinností vytýkaných ve výpovědi samostatně ani ve vzájemné souvislosti s ostatními tvrzenými porušení povinností ze strany žalobkyně dosahovali intenzity zvlášť hrubého porušení pracovněprávních povinností.

36. Nejzávažnějším porušením povinností ze strany žalobkyně představuje údajné ponechání zapnuté žehličky v technické místnosti po žehlení v dopoledních hodinách, když žalovaný spatřoval v tomto jednání zvýšení rizika požáru na pracovišti. Jedná se o porušení povinnosti zaměstnance podle § 301 písm. d) zák. práce střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím. Z pohledu soudu bylo rozhodující skutečností pro posouzení intenzity porušení pracovněprávních povinností ze strany žalobkyně, že ke vzniku požáru nedošlo a riziko škody na majetku zaměstnavatele bylo pouze potenciální. Ostatně je povinností zaměstnavatele již z hlediska obecné prevenční povinnosti vybavit pracoviště takovými žehličkami, které se v případě nečinnosti přepnou do pohotovostního režimu, čímž dojde k minimalizaci rizika vzniku požáru i při opomenutí povinnosti odpojit žehličku po ukončení žehlení od zdroje elektrické energie. Skutečnost, že k žádnému požáru a škodě na majetku žalovaného nedošlo nasvědčuje tomu, že žehlička na pracovišti tyto základní bezpečnostní standardy splňovala a riziko požáru lze tak hodnotit jako zanedbatelné. Rovněž závažnost údajného jednání žalobkyně by snižovala skutečnost, že by se jednalo pouze o jednání nedbalostní, nikoliv úmyslné. Vědomost žalovaného o těhotenství žalobkyně je pro posouzení platnosti výpovědi rovněž bez právního významu. Soud se dále nezabýval otázkou naplněnosti výpovědních důvodů, tedy zda skutečně došlo k tvrzeným porušením povinností ze strany žalobkyně. I v případě, že by se žalobkyně dopustila vytýkaného jednání, nejednalo by se z pohledu soudu o tak závažné jednání, pro které by mohlo dojít k okamžitému zrušení pracovního poměru. Nelze totiž uzavřít, že by v případě tvrzeného porušení povinností ze strany žalobkyně nebylo možno po žalovaném spravedlivě požadovat, aby žalobkyni dále zaměstnával alespoň po dobu výpovědní doby. Žalovaný se pokoušel výpověď jednostranně odvolat, nicméně platnost odvolání výpovědi je podmíněna souhlasem žalobkyně (§ 50 odst. 5 zák. práce). Žalobkyně souhlas s odvoláním výpovědi žalovanému neudělila. Soud tak uzavřel, že výpověď z pracovního poměru daná žalobkyni dne [datum] je neplatná a soud proto vyhověl žalobě i v této části (bod II. výroku).

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 150 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 250 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis rozšíření žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 70 000 Kč (35 000 Kč ze sporu o neplatnost OZ a 35 000 Kč ze sporu o neplatnost výpovědi) sestávající z částky 3 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

38. Soud předžalobní výzvu ze dne [datum] nepovažuje za úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) a. t., neboť výzva neobsahuje právní posouzení, když žalobkyně ve výzvě necituje konkrétní ustanovení právního předpisu s vazbou na požadované nároky. Za tohoto stavu soud považuje tento úkon za jednoduchou výzvu k plnění ve smyslu § 11 odst. 2 písm. h) a. t., za níž přísluší mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny.

Poučení