33 C 199/2021-29
Citované zákony (19)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 115a § 142 odst. 2 § 151 odst. 3
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. g § 6 odst. 1 § 13 § 14 § 14b
- o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), 458/2000 Sb. — § 50 odst. 2 § 72 odst. 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1813 § 1815 § 1970 § 1992 § 2048 § 2079 odst. 1
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2 odst. 3
Rubrum
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 32 142,85 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 200 Kč, zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 942,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 956,24 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 130,34 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 056,27 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 951,17 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 32 142,85 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny (4 856,23 Kč a 8 930,33 Kč) a plynu (1 756,27 Kč) v odběrném místě na adrese: [adresa žalované]. Žalobkyně dále požadovala přiznání práva na zaplacení 9 600 Kč za předčasné ukončení smlouvy na dodávku elektřiny, 800 Kč na smluvních pokutách za prodlení s úhradou plateb a 6 200 Kč za předčasné ukončení smlouvy na dodávku plynu. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.
4. Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců. V případě odstoupení od smlouvy ze strany žalované nebo z důvodu porušování platebních povinností bylo sjednáno odstupné ve výši 400 Kč za každý měsíc zbývající do konce trvání smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit 100 Kč za každý případ prodlení s úhradou platební povinnosti (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny [číslo] platné od [datum] a plná moc ke změně dodavatele elektřiny ze dne [datum]).
5. Měsíční záloha na cenu elektřiny byla stanovena na částku 2 000 Kč (plán záloh a plateb na budoucí období ze dne [datum] a plán záloh a plateb na budoucí období ze dne [datum]).
6. Žalovaná byla vyzvána žalobkyní k zaplacení dlužné částky 4 856,23 Kč za spotřebu elektřiny a další položky v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum] (vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum]).
7. Žalovaná byla vyzvána žalobkyní k zaplacení dlužné částky 8 930,33 Kč za spotřebu elektřiny a další položky v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum] (opravné vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] a vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum]).
8. Žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou dodávek elektřiny odstoupila dne [datum] od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] (odstoupení od smlouvy ze dne [datum], poštovní podací arch ze dne [datum], oznámení o přerušení dodávky ze dne [datum] a poštovní podací arch ze dne [datum]).
9. Žalobkyně vyúčtovala žalované odstupné ve výši 9 600 Kč za předčasné ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] za období od [datum] do [datum] se splatností do [datum] (vyúčtování smluvní pokuty č. [rok] ze dne [datum]).
10. Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou smlouva o sdružených službách dodávky plynu, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala umožnit odběr zemního plynu ve výše uvedeném odběrném místě a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr plynu zaplatit kupní cenu dle platného ceníku. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců. V případě odstoupení od smlouvy ze strany žalované nebo z důvodu porušování platebních povinností bylo sjednáno odstupné ve výši 200 Kč za každý měsíc zbývající do konce trvání smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit 100 Kč za každý případ prodlení s úhradou platební povinnosti (smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum], obchodní podmínky sdružených služeb dodávky plynu [číslo] platné od [datum] a plná moc ke změně dodavatele plynu ze dne [datum]).
11. Měsíční záloha na cenu plynu byla stanovena na částku 250 Kč (plán záloh a plateb na budoucí období ze dne [datum]).
12. Žalovaná byla vyzvána žalobkyní k zaplacení dlužné částky 1 756,27 Kč za spotřebu plynu a další položky v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum] (vyúčtování dodávky plynu [číslo] ze dne [datum]).
13. Žalobkyně z důvodu prodlení žalované s úhradou dodávek plynu odstoupila dne [datum] od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] (odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] a poštovní podací arch ze dne [datum]).
14. Žalobkyně vyúčtovala žalované odstupné ve výši 6 200 Kč za předčasné ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] za období od [datum] do [datum] se splatností do [datum] (vyúčtování smluvní pokuty [číslo] ze dne [datum]).
15. Žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu za osm zaslaných upomínek v celkové výši 800 Kč (vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum], upomínka ze dne [datum], upomínka ze dne [datum], opravné vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum], oznámení o přerušení dodávky ze dne [datum], oznámení o přerušení dodávky ze dne [datum], poštovní podací arch ze dne [datum], vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne [datum], vyúčtování dodávky plynu [číslo] ze dne [datum], oznámení o přerušení dodávky ze dne [datum] a vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne [datum]).
16. Žalobkyně zaslala dne [datum] žalované předžalobní výzvu na částku 8 456,27 Kč (předžalobní upomínka ze dne [datum] a poštovní podací arch ze dne [datum]).
17. Žalobkyně zaslala dne [datum] žalovanému další předžalobní výzvu na částku 24 086,58 Kč (předžalobní upomínka ze dne [datum] a poštovní podací arch ze dne [datum]).
18. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:
19. Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců. V případě odstoupení od smlouvy ze strany žalované nebo z důvodu porušování platebních povinností bylo sjednáno odstupné ve výši 400 Kč za každý měsíc zbývající do konce trvání smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit 100 Kč za každý případ prodlení s úhradou platební povinnosti. Měsíční záloha na cenu elektřiny byla stanovena na částku 2 000 Kč. Žalovaná byla vyzvána žalobkyní k zaplacení dlužné částky 4 856,23 Kč za spotřebu elektřiny a další položky v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Žalovaná byla vyzvána žalobkyní k zaplacení dlužné částky 8 930,33 Kč za spotřebu elektřiny a další položky v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Žalobkyně z důvodu prodlení žalované s úhradou dodávek elektřiny odstoupila dne [datum] od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum]. Žalobkyně vyúčtovala žalované odstupné ve výši 9 600 Kč za předčasné ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] za období od [datum] do [datum] se splatností do [datum]. Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou smlouva o sdružených službách dodávky plynu, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala umožnit odběr zemního plynu ve výše uvedeném odběrném místě a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr plynu zaplatit kupní cenu dle platného ceníku. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců. V případě odstoupení od smlouvy ze strany žalované nebo z důvodu porušování platebních povinností bylo sjednáno odstupné ve výši 200 Kč za každý měsíc zbývající do konce trvání smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit 100 Kč za každý případ prodlení s úhradou platební povinnosti. [ulice] záloha na cenu plynu byla stanovena na částku 250 Kč. Žalovaná byla vyzvána žalobkyní k zaplacení dlužné částky 1 756,27 Kč za spotřebu plynu a další položky v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Žalobkyně z důvodu prodlení žalované s úhradou dodávek plynu odstoupila dne [datum] od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum]. Žalobkyně vyúčtovala žalované odstupné ve výši 6 200 Kč za předčasné ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] za období od [datum] do [datum] se splatností do [datum]. Žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu za osm zaslaných upomínek v celkové výši 800 Kč. Žalobkyně zaslala dne [datum] žalované předžalobní výzvu na částku 8 456,27 Kč. Žalobkyně zaslala dne [datum] žalovanému další předžalobní výzvu na částku 24 086,58 Kč.
20. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:
21. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.
22. Dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávek plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.
23. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
24. Podle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
25. Podle § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
26. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
27. Podle § 1992 občanského zákoníku ujednají-li si strany, že jedna z nich může závazek zrušit zaplacením odstupného, ruší se závazek zaplacením odstupného obdobně jako při odstoupení od smlouvy. Právo zrušit závazek zaplacením odstupného však nemá strana, která již, byť i jen zčásti, plnění druhé strany přijala nebo druhé straně sama plnila.
28. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
29. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byly platně uzavřeny smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a plynu ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky energií, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a plyn právo požadovat po žalované úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Jelikož žalovaná porušila své povinnosti vyplývající ze zmíněných smluv, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované smluvní pokutu v částce 100 Kč za každou písemnou upomínku jednotlivého porušení povinnosti a dále pak odstupné (§ 1992 občanského zákoníku) za předčasné ukončení smlouvy na dodávky elektřiny ve výši 9 600 Kč (24x 400 Kč).
30. Dále soud posuzoval oprávněnost nároku kvalifikovaného žalobkyní jako smluvní pokuta za předčasný zánik smluv, respektive porušení povinnosti po stanovenou dobu odebírat energie dle smluv. Soud si vědom judikatury, která dospěla k závěru, že výkon práva odstoupit od smlouvy nebo vypovědět smlouvu nemůže založit nárok na zaplacení smluvní pokuty (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4469/2010, ze dne 21. 1. 2002, sp. zn. 33 Odo 771/2001, ze dne 21. 10. 2004, sp. zn. 33 Odo 813/2002, a ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. 33 Odo 111/2004 a nález Ústavního soudu ze dne 11. 10. 1999, sp. zn. IV. ÚS 276/99). Soud se však domnívá, že tato praxe je v důsledku přijetí občanského zákoníku překonána. Je třeba sice souhlasit s tím, že smluvní pokuta sankcionuje vždy porušení povinnosti, a nemůže být proto navázána na výkon práva (typicky právo odstoupit od smlouvy, vypovědět smlouvu apod.); pokud ale vůle stran zjevně směřovala k tomu, aby byla do smlouvy zavedena možnost závazek„ úplatně zrušit zaplacením určité částky“, tedy ze smlouvy se vyplatit, jedná se dle obsahu o sjednání odstupného (§ 1992 občanského zákoníku). Odstupné je v tomto ohledu třeba chápat jednoduše jako zpoplatněné odstoupení (shodně též ŠILHÁN, Josef. § 1992 (Odstupné). In: HULMÁK, Milan, PETROV, Jan, LAVICKÝ, Petr, DVOŘÁK, Bohumil, ŠILHÁN, Josef, DÁVID, Radovan, RICHTER, Tomáš, LASÁK, Jan. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054) . 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1158 ISBN 978-80-7400 -535-0).
31. Nárok žalobkyně na zaplacení odstupného však přesto částečně není důvodný, když odstupné za předčasné ukončení smlouvy na dodávky plynu bylo sjednáno v nepřiměřené výši.
32. Čl. 6 odst. 1 směrnice 93/13 EHS (dále jen„ Směrnice“), podle něhož zneužívající klauzule nejsou pro spotřebitele závazné, představuje kogentní ustanovení, které směřuje k nahrazení formální rovnováhy, kterou smlouva nastoluje mezi právy a povinnostmi smluvních stran, rovnováhou skutečnou, která umožňuje nastolit rovnost mezi těmito smluvními stranami (viz rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. června 2012, Banco Espanol de Crédito, C -618/10, bod 40, a ze dne 21. února 2013, Banif Plus Bank, C -472/11, bod 20).
33. V zájmu zajištění ochrany zamýšlené směrnicí Soudní dvůr Evropské unie (dále jen„ SDEU“) opakovaně zdůraznil, že nerovné postavení existující mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem může být narovnáno pouze pozitivním zásahem, vnějším ve vztahu k samotným smluvním stranám (viz zejména výše rozsudky SDEU ve věcech Banco Espanol de Crédito, bod 41, a Banif Plus Bank, bod 21).
34. Pokud má za tímto účelem soud k dispozici nezbytné informace o právním a skutkovém stavu, má povinnost posoudit z úřední moci zneužívající povahu klauzule spadající do působnosti směrnice a odstranit tak nerovnováhu, která existuje mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem (viz rozsudky SDEU ve věcech Banco Espanol de Crédito, bod 42, a Banif Plus Bank, bod 22). 35. [příjmení], která je unijním právem přiznána vnitrostátnímu soudu v předmětné oblasti, se proto neomezuje na pouhou možnost vyslovit se k případně zneužívající povaze určité klauzule, nýbrž zahrnuje i povinnost posoudit tuto otázku z úřední moci, pokud má za tímto účelem k dispozici nezbytné informace o právním a skutkovém stavu (viz rozsudky SDEU ve věcech Banco Espanol de Crédito, bod 43, Banif Plus Bank, bod 23).
36. Úkolem vnitrostátních právních řádů členských států, aby na základě zásady jejich procesní autonomie upravily procesní podmínky opravných prostředků sloužících k zajištění ochrany práv, která jednotlivcům vyplývají z unijního práva. Tyto podmínky však nesmí být méně příznivé než ty, kterými se řídí obdobné situace vnitrostátní povahy (zásada rovnocennosti), ani nesmí být upraveny tak, aby v praxi znemožňovaly nebo nadměrně ztěžovaly výkon práv přiznaných unijním právním řádem (zásada efektivity) (v tomto smyslu viz rozsudky SDEU ve věcech Banco Espanol de Crédito, bod 46, Banif Plus Bank, bod 26).
37. SDEU kromě toho rozhodl, že vzhledem k povaze a významu veřejného zájmu, ze kterého vychází ochrana, kterou Směrnice zajišťuje spotřebitelům, musí být její článek 6 považován za normu rovnocennou vnitrostátním pravidlům, která mají uvnitř vnitrostátního právního řádu status kogentních norem, které soud musí nebo může uplatnit z úřední moci (viz rozsudek SDEU ze dne 6. října 2009, Asturcom Telecomunicaciones, C -40/08, Sb. rozh. s . I -9579, bod 52, a usnesení ze dne [datum], Pohotovost’, C -76/10, Sb. rozh. p I -11557, bod 50). Je třeba mít za to, že tato kvalifikace se vztahuje na všechna ustanovení Směrnice, která jsou nezbytná k dosažení cíle sledovaného uvedeným článkem 6.
38. SDEU uvedené ustanovení vyložil v tom smyslu, že vnitrostátní soud musí vyvodit veškeré důsledky, které podle vnitrostátního práva vyplývají ze zjištění zneužívající povahy dotčené klauzule, aby se ujistil, že tato klauzule není pro spotřebitele závazná (výše uvedené rozsudky Banco Espanol de Crédito, bod 63, a Banif Plus Bank, bod 27). V tomto ohledu Soudní dvůr uvedl, že pokud vnitrostátní soud považuje klauzuli za zneužívající, zdrží se jejího použití, vyjma případu, kdy s tím spotřebitel nesouhlasí (viz rozsudek ze dne 4. června 2009, Pannon GSM, C -243/08, Sb. rozh. s . I -4713, bod 35).
39. Z uvedené judikatury vyplývá, že plná účinnost ochrany stanovené Směrnicí vyžaduje, aby vnitrostátní soud, který z úřední moci určil zneužívající povahu klauzule, mohl z tohoto určení vyvodit veškeré důsledky, aniž by čekal, až spotřebitel, který je informován o svých právech, navrhne zrušení uvedené klauzule (výše uvedený rozsudek Banif Plus Bank, body 28 a 36).
40. Příloha Směrnice v bodě 1 písm. e) uvádí, že mezi klauzule, které lze prohlásit za zneužívající ve smyslu čl. 3 odst. 3 Směrnice, patří klauzule, jejichž cílem nebo následkem je uložit spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Soudní dvůr v tomto ohledu rozhodl, že i když obsah dotčené přílohy nemůže automaticky a sám o sobě určit zneužívající povahu sporné klauzule, představuje nicméně zásadní prvek, na kterém může příslušný soud založit své posouzení zneužívající povahy uvedené klauzule (rozsudek SDEU ze dne 26. dubna 2012, Invitel, C -472/10, bod 26).
41. SDEU ze znění uvedeného čl. 6 odst. 1 vyvodil, že vnitrostátní soudy mají povinnost neuplatnit zneužívající klauzuli, aby tak nebyla vůči spotřebiteli závazná, avšak nemají pravomoc měnit její obsah. Vyjma zrušení zneužívajících klauzulí totiž musí tato smlouva v zásadě nadále existovat bez jakékoli jiné změny, je-li v souladu s vnitrostátním právem taková další existence smlouvy právně možná (výše uvedený rozsudek Banco Espanol de Crédito, bod 65).
42. Pokud by přitom vnitrostátní soud mohl měnit obsah zneužívajících klauzulí v takových smlouvách, splnění dlouhodobého cíle stanoveného v článku 7 Směrnice by mohlo být ohroženo, jelikož by došlo k oslabení odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele spočívajícího v tom, že se takové zneužívající klauzule vůči spotřebiteli jednoduše neuplatní (výše uvedený rozsudek Banco Espanol de Crédito, body 66 až 69).
43. Z toho vyplývá, že čl. 6 odst. 1 Směrnice nelze vykládat v tom smyslu, že umožňuje vnitrostátnímu soudu snížit pokutu uloženou spotřebiteli nebo ustanovení s obdobným účinkem namísto vyloučení použití celé dotčené klauzule ve vztahu k uvedenému spotřebiteli, pokud určí zneužívající povahu klauzule obsaženého ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem. Čl. 6 odst. 1 Směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že neumožňuje vnitrostátnímu soudu, pokud určí zneužívající povahu klauzule o pokutě nebo ustanovení s obdobným účinkem ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem, omezit se na snížení částky pokuty uložené podle uvedené klauzule spotřebiteli, jak to umožňuje vnitrostátní právo, nýbrž mu ukládá, aby bez dalšího vyloučil použití této klauzule vůči spotřebiteli (rozsudek SDEU ze dne 30. května 2013, Brusse, C -488/11, bod 59 a 60).
44. V případě dodávky plynu bylo sjednáno odstupné ve výši 200 Kč při předpokládaných nákladech na spotřebu plynu ve výši 250 Kč (tedy ve výši 80 % přepokládaných nákladů při řádném průběhu smlouvy), a to bez protiplnění ze strany žalobkyně. Přitom obvyklá výše odstupného se pohybuje kolem 20 % sjednaného plnění (srovnej § 63 odst. 1 písm. p/ zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích ve znění účinném do 31. 3. 2020). Za těchto okolností je odstupné svou výší zcela zjevně nepřiměřené a zakládá v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, když porušení povinností ze strany dodavatele smluvně navíc nijak sankciováno není. K ujednání o odstupném se proto nepřihlíží (§ 1813 a 1815 občanského zákoníku).
45. Vzhledem k tomu, že ujednání o odstupném za předčasný zánik smlouvy bylo shledáno neúčinným, rozhodl soud o zamítnutí žaloby co do odstupného ve výši 6 200 Kč (bod I. výroku).
46. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a ve zbývající části (co do ceny za odebrané energie a smluvní pokuty za zaslané upomínky) tak žaloba byla shledána důvodnou. Soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, že co do částky 25 942,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 956,24 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 130,34 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 056,27 Kč od [datum] do zaplacení žalobě vyhověl (bod II. výroku).
47. Po zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu (srovnej nález Ústavní soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08) byla žalobkyni přiznána částka 27 567,55 Kč. Co do částky 6 200 Kč byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 951,17 Kč, přičemž tato částka představuje 64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82 % a úspěchu žalované v rozsahu 18 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 286 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 142,85 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] částka 36,78 Kč představující jednu dvanáctinu z náhrady za 44 ujetých km v částce 241,30 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 3,9 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 456,78 Kč ve výši 725,92 Kč a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v částce 100 Kč za sepis předžalobní výzvy.
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.