33 C 246/2019-186

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci žalobců: ; a) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] ; b) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] oba zastoupeni advokátem [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [osobní údaje žalovaného], IČO: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] o zaplacení 1 898 082 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobci a) a b) domáhali po žalovaném zaplacení částky 1 898 082 Kč s 8,05% zákonným úrokem z prodlení od 24. 9. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 176 708,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 30. 9. 2019 se žalobci domáhali vydání rozsudku, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobcům částku 1 914 994 Kč s 8,05% zákonným úrokem z prodlení od 24. 9. 2017 do zaplacení. U jednání dne 14. 9. 2020 upřesnili, že datum 24. 9. 2017 je písařskou chybou s tím, že podanou žalobou se domáhají po žalovaném zaplacení částky 1 914 994 Kč s 8,05% zákonným úrokem z prodlení od 24. 9. 2018 do zaplacení.

2. V žalobě uvedli, že žalobci společně jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel jsou smluvními stranami smlouvy o dílo [číslo] ze dne [datum]. Předmětem smlouvy o dílo bylo zhotovení stavby rodinného domu [anonymizováno], typizovaný projekt od [právnická osoba], včetně zajištění projektové dokumentace a stavebního ohlášení. Rozsah smluvených prací byl specifikován v cenovém rozpočtu, který byl nedílnou součástí smlouvy. Dílo mělo být provedeno ve lhůtě maximálně 6 měsíců od vydání stavebního povolení. V průběhu provádění díla začínalo být žalobcům zřejmé, že žalovaný nestihne provést dílo řádně ani včas, provedení díla se neustále zpožďovalo, žalobci přesto podlehli slibům o brzkém dokončení rodinného domu žalovaným. Žalobci po opakovaných ústních, telefonických a SMS urgencích, které byly povětšinu času bez odezvy, písemně vyzvali dne 9. 5. 2019 žalovaného k poskytnutí součinnosti. Tato součinnost v sobě obsahovala výzvu k dokončení díla, objasnění nestandardních stavebních i fakturačních postupů, reklamaci a nedodělky jednotlivých částí díla a výzvu k předání alespoň kopie projektové dokumentace, stavebního deníku a daňových dokladů za zaplacenou práci. V této výzvě žalobci žalovaného upozornili na skutečnost, že svým jednáním se dostává do prodlení. Žalovaný však na předmětnou výzvu nijak nereagoval, ani neposkytl potřebnou součinnost. S ohledem na pokračující absenci komunikace žalovaného a zcela zjevným vadám na provedeném díle se žalobci z opatrnosti a zjištění objektivního stavu rozestavěnosti díla rozhodli zadat znalecký posudek znaleckému ústavu [právnická osoba] ve věci zdokumentování vad a poruch rodinného domu a určení prostavěnosti rozestavěného rodinného domu na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno] [ulice] šetření proběhlo dne 28. 6. 2019. Jak bylo ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne 12. 7. 2019 patrné, dílo nebylo provedeno řádně ani včas. Množství vad překvapilo i samotné znalce. Žalobci prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 31. 7. 2019 opětovně uplatnili nároky z vadného plnění s výčtem vad dle znaleckého posudku. Dne 23. 8. 2019 obdrželi žalobci prostřednictvím svého právního zástupce odpověď právního zástupce žalovaného, ve kterém oznamuje převzetí právního zastoupení žalovaného a žádost o osobní schůzku. Schůzka se uskutečnila na popud žalovaného až 10. 9. 2019 s příslibem pokusu smírného vyřešení věci. Žalovaný nepodnikl žádné kroky vedoucí k nápravě reklamovaných vad. Žalobci přípisem ze dne 13. 9. 2019 i na základě znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne 12. 7. 2019, ze kterého zřetelně vyplývalo, že dílo nebylo provedeno řádně ani včas a žalovaný porušil smlouvu podstatným způsobem, od smlouvy odstoupili. Odstoupení od smlouvy žalobci zdůvodnili výše uvedenými skutečnostmi, tedy s ohledem na neposkytnutí součinnosti ze strany žalovaného při provádění smlouvy o dílo, a to ani po uplynutí dodatečné lhůty, kterou žalovanému stanovili ve výzvě k poskytnutí součinnosti. Současně s odstoupením od smlouvy žalobci vyzvali žalovaného k úhradě částky ve výši 1 863 839 Kč odpovídající rozdílu mezi prostavěností díla určené znaleckým posudkem a souhrnnou již zaplacenou částkou žalobci. Podle smlouvy o dílo mělo být dílo hotové ke dni 22. 9. 2018 za sjednanou cenu 3 327 665 Kč. Ke dni 9. 5. 2019 obdržel žalovaný souhrnnou částku v celkové výši 4 171 900 Kč, z toho přes banku bylo zaplaceno 1 904 000 Kč, částka ve výši 2 267 900 Kč byla předána v hotovosti. Znalecký posudek stanovil prostavěnost včetně všech víceprací, na které se opakovaně odvolává žalovaný, na částku 2 308 061 Kč. Žalobci rovněž vůči žalovanému nárokují poplatek za rezervaci finančních prostředků úvěrující bankou od [číslo] ve výši 16 912 Kč a náklady na vyhotovení znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne 12. 7. 2019 ve výši 34 243 Kč.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. V písemném vyjádření k žalobě ze dne 1. 7. 2020 uvedl, že je pravdou, že mezi žalobci a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo. Pokud žalobci tvrdí, že v průběhu provádění díla začínalo být zřejmé, že žalovaný nestihne provést dílo řádně a včas, pak průtahy v realizaci díla byly způsobeny zejména neustálými požadavky žalobců na další činnosti, které nebyly předmětem smlouvy o dílo (příkladem lze uvést kontrolní měření hranic pozemku, vyměření výšek pozemku, zhotovení příjezdové cesty, srovnání pozemku, základy pro stavbu betonového plotu, založení betonového plotu včetně armatur, vybudování vsakovací jímky, usazení septiku, nové připojení vody na pozemek, vjezdová brána a branka apod.) a dále z důvodu častého prodlení žalobců v bližší specifikaci materiálů, které se mají použít, kdy volba byla právě na žalobcích a žalovaný je musel často urgovat. Jednou z příčin průtahů v realizaci díla byl požadavek žalobců na změnu rozsahu díla v podobě vybudování samostatné bytové jednotky (včetně samostatné elektroinstalace) v rámci rodinného domu. K dokončení díla ze strany žalovaného nedošlo právě z důvodu finančních potíží na straně žalobců, kdy tito po předložení vyúčtování ceny všech realizovaných prací začali rozporovat vyúčtování a odmítali poskytnout žalovanému zálohu na další činnosti k dokončení díla tak, jak to předpokládá smlouva. Byli to právě žalobci, kdo nepostupovali v souladu se smlouvou a oprávněnost odstoupení od smlouvy pro podstatné porušení smlouvy ze strany žalobců je přinejmenším diskutabilní. K samotnému znaleckému posudku žalovaný namítl, že tento neodráží skutečně provedené práce ze strany žalovaného a navíc popis některých vad díla a ceny za jejich případné odstranění působí neobjektivně, kdy toto může být vyvoláno neúplnými informacemi, které měl znalec od zadavatelů.

4. K výzvě soudu k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů žalobci v písemném podání ze dne 29. 9. 2020 (č. l. 97) doplnili, že s výjimkou dodatku ke smlouvě o dílo list [číslo] – specifikace týkající se plotu a parkovacího stání nebyli mezi účastníky uzavřeny žádné další dodatky ke smlouvě o dílo. Mezi žalobci a žalovaným byly sjednány následující vícepráce – přípojka elektrické energie a přípojka vody. Cenu díla určil žalovaný. Platební podmínky byly sjednány v bodě IV. smlouvy o dílo ze dne [datum], těmito se však žalovaný neřídil. Platby probíhaly tak, že žalovaný vždy požádal žalobce o zaplacení určité částky, kterou mu žalobci zaplatili, a to buď v hotovosti, nebo převodem z účtu žalobců na účet žalovaného. Žalobci od žalovaného nikdy žádnou fakturu neobdrželi, byť žalovaného o faktury žádali. Termín dokončení díla byl mezi účastníky řízení sjednán ve smlouvě o dílo, a to do 6 měsíců od vydání stavebního povolení. Územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru byl [stát. instituce], stavebním úřadem vydán dne 21. 3. 2018, přičemž toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 22. 3. 2018. Dílo tedy ze strany žalovaného mělo být dokončeno do 23. 9. 2018 Lhůta k dokončení díla nebyla účastníky změněna, nicméně vzhledem k tomu, že žalovaný dílo nesplnil řádně a včas, bylo ze strany žalobců strpěno, že v díle bude pokračováno i po sjednané lhůtě k dokončení. Jako poslední práci prováděl žalovaný dne 17. 4. 2019 septik. Jaké práce žalovaný pro žalobce provedl a jaké neprovedl, řeší znalecký posudek [číslo] [rok]. Nad rámec smlouvy provedl žalovaný pro žalobce přípojku vody a elektrické energie. Poslední práci, kterou žalovaný pro žalobce provedl, byla dne 17. 4. 2019 stavba septiku. Poté žalovaný požadoval zaplacení dalších finančních prostředků. Žalobci požádali, aby jim předal řádnou fakturaci, aby bylo postaveno najisto, za co mu bylo doposud zaplaceno, což však žalovaný nedoložil. Následně proto žalobci nechali zpracovat znalecký posudek, kterým byla mj. určena prostavěnost rozestavěného díla. Vady díla vytkli žalobci žalovanému dopisem ze dne 9. 5. 2019 a následně dopisem právního zástupce žalobců ze dne 31. 7. 2019. Nároky z titulu vad žalobci vůči žalovanému uplatnili dopisem z 31. 7. 2019, kdy v rámci reklamace jednotlivých vad je odkazováno na předkládaný znalecký posudek. Od smlouvy o dílo bylo ze strany žalobců odstoupeno dopisem jejich právního zástupce ze dne 13. 9. 2019.

5. Podáním ze dne 29. 9. 2020 vzali žalobci zároveň žalobu co do částky 16 912 Kč s příslušenstvím zpět. Usnesením ze dne 13. 1. 2021, č. j. 33 C 246/2019-141, které nabylo právní moci dne 3. 2. 2021, bylo v souladu s částečným zpětvzetím žaloby rozhodnuto o zastavení řízení.

6. Dále žalobci v písemném podání ze dne 29. 9. 2020 sdělili, že po přerušení prací na stavbě ze strany žalovaného jim začaly praskat tašky na střeše. Vzhledem k tomu, že žalovaný s nimi nekomunikoval, pozvali si stavební firmu, která po odkrytí krytiny doporučila provést znalecké zkoumání, zdali zvolená dřevěná konstrukce je dostatečná pro zvolenou střešní krytinu. Odborný posudek krovu provedl zhotovitel [anonymizováno] – [právnická osoba], který konstatuje, že ze strany žalovaného zhotovený krov nevyhovuje požadavkům bezpečnosti a spolehlivosti konstrukce. S ohledem na tyto závěry byli žalobci nuceni realizovat nové vyztužení krovu a položit novou krytinu.

7. V písemném podání ze dne 14. 10. 2020 žalovaný uvedl, že nad rámec smlouvy o dílo provedl vícepráce (které specifikoval) v hodnotě 930 260 Kč a další samostatné činnosti, respektive samostatná díla (které specifikoval) v hodnotě celkem 627 760 Kč. Uvedl, že při placení nebylo postupováno v souladu se smlouvou o dílo právě z důvodu soustavných požadavků žalobců na změny díla a požadavků na další práce mimo uzavřenou smlouvu o dílo, kdy žalobci fakticky hradili žalovanému zálohově na skutečně realizované práce. Celkem tak žalobci uhradili žalovanému částku 3 818 500 Kč. K dokončení díla ze strany žalovaného nedošlo z důvodu finančních potíží na straně žalobců, kdy tito po předložení vyúčtování ceny všech realizovaných prací začali rozporovat vyúčtování a odmítali poskytnout žalovanému zálohu na další činnosti k dokončení díla. K ukončení prací došlo na jaře 2019. Dle odhadu žalovaného činí hodnota nedodělané části díla 500 000 Kč, pokud tedy cena dle smlouvy o dílo činila částku 3 327 665 Kč a žalovaný provedl vícepráce v hodnotě 1 069 799 Kč (včetně DPH) a samostatné práce v hodnotě 721 924 Kč (včetně DPH) a zároveň žalobci mu bylo zaplaceno 3 818 500 Kč, zbývá k doplacení celkem 800 888 Kč.

8. Skutková zjištění byla učiněna z provedených listinných důkazů, znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne 22. 7. 2019 znaleckého ústavu [právnická osoba], výslechu žalobkyně b) a výslechu žalovaného.

9. Ze smlouvy o dílo [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalobci jako objednateli a žalovaným jako zhotovitelem. Předmětem smlouvy (vymezeným v čl. I. smlouvy) byl závazek žalovaného zhotovit dílo: stavba RD [anonymizováno], typizovaný projekt od [právnická osoba], včetně zajištění projektové dokumentace a stavebního ohlášení. Dle článku II. je rozsah smluvených prací specifikován v přiloženém cenovém rozpočtu, který je nedílnou součástí této smlouvy. Dle čl. III. byla cena stanovena na částku 3 327 665 Kč, s tím, že cena je pevná a ve vztahu k položkám obsaženým v cenové kalkulaci nepřekročitelná. V článku IV. byly sjednány platební podmínky tak, že na sjednanou cenu zaplatí objednavatel zhotoviteli zálohové platby v jednotlivých etapách díla dle rozpisu, který je uveden v dodatku – 1) zálohová platba na přípravné práce, zadání projektové dokumentace, vyřízení stavebního povolení, terénní úpravy, rezervaci a nákup materiálu 460 000 Kč, 2) zálohová platba na hrubou stavbu a přípravné práce dalších etap 1 467 000 Kč, 3) zálohová platba na montáže vnitřních rozvodů a interiérových prací 1 000 000 Kč a 4) záloha k vyúčtování na dokončovací práce 400 665 Kč. Po dokončení jednotlivých etap díla proběhne fakturace dílčího celku. Celková cena dodávky, včetně montáže se vypořádá konečnou fakturou. V článku VI. byl sjednán čas splnění tak, že zahájení přípravných prací: 24. 3. 2017, dokončení prací: délka výstavby maximálně 6 měsíců od vydání stavebního povolení. V čl. VII. bylo sjednáno předání díla tak, že zhotovitel splní svou povinnost provést dílo sjednaným technologickým postupem, jeho řádným ukončením dle čl. VI a předáním, kdy o předání bude sepsán protokol, který potvrdí svým podpisem obě smluvní strany. V čl. VIII. bylo sjednáno, že faktura za touto smlouvou sjednané dílo bude odesláno zhotoviteli do sedmi dnů po předání díla protokolárním zápisem. Tyto faktury budou splatné do 14 dnů ode dne doručení.

10. Nedílnou součástí smlouvy byl cenový rozpočet, z něhož bylo zjištěno, že cena byla sjednána celkem ve výši 2 893 622 Kč, DPH ve výši 434 043 Kč. Bylo uvedeno, že uvedená cena obsahuje: terénní úpravy pro ZD (rovného povrchu), přesun a uložení zeminy v místě stavby, napojení přípojek od hranice pozemku (na hotovou přípojku instalovanou od provozovatele sítí), napojení odpadu na jímku (bez jímky), vodovodní přípojka (bez revizní šachty), základová deska, hrubá stavba domu, stavební výplně, zateplení domu, včetně povrchu, dle specifikace, vnitřní rozvody dle specifikace, interiérové práce dle projektové dokumentace a specifikaci v dodatku. Dále bylo uvedeno: úpravy typizovaného projektu: zmenšení velikosti stavby podélně o 1 m, zvětšení části přízemní stavby o 1 m, posunutí příčky v přízemí k vytvoření samostatné bytové jednotky, stavba bude provedena bez garáže. V listech označených list [číslo] list [číslo] list [číslo] je uveden rozpis použitého materiálu. V dalším listu označeném list. [číslo] je uvedeno, že základní cena domu činí 3 734 000 Kč, DPH 560 100 Kč, dále jsou uvedeny samostatné položky: projektová dokumentace 28 600 Kč, příplatek za nestandardní projekt 17 500 Kč, úpravy změna stavby 18 900 Kč, projekt usazení domu na pozemek 9 900 Kč, projekt protipožární opatření 7 200 Kč, geodet 7 900 Kč, radon 3 600 Kč, energetický štítek 3 000 290 Kč, úprava svažitého terénu 18 000 Kč, elektrická přípojka od rozvaděče 10 000 Kč, vodovodní přípojka bez šachty 6 000 Kč. Dále je uvedeno, že došlo k odpočtu garáže minus 253 600 Kč a odpočtu stavby druhého nadzemního podlaží minus 105 600 Kč, celkem 4 045 790 Kč, sleva samostatné položky minus 130 890 Kč, celkem 3 914 900 Kč, sleva z uvedené ceny 15 % minus 587 235 Kč, celkem 3 327 665 Kč. V listu označeném list. [číslo] je uvedeno bonus: vyrovnání povrchu pro umístění stavby, vyrovnání ZD, duplicitní napojení odpadů, napojení svodu na vsakovací jímku, příprava pro umístění septiku, standardy: venkovní osvětlení v potřebném rozsahu, venkovní elektrické zásuvky, venkovní nezámrzná vodoinstalace, nekalkulované položky: oplocení, zpevněné povrchy kolem domu, vsakovací jímka, jímka/septik.

11. Z nedatovaného dodatku ke smlouvě bylo zjištěno, že účastníci se dohodli na zhotovení plotu za částku 1 840 Kč m a parkovacího stání. 4×6 m, 1 590 Kč 1 m2 a ceně za úpravu, vyrovnání terénu nad rámec kalkulace 750 Kč/hod.

12. Z územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne 21. 3. 2018 [stát. instituce], odboru – [ulice] úřad bylo zjištěno, že byl vydán společných souhlas se stavebním záměrem rodinný dům, přípojky: elektro, vody, bezodtoková jímka na vyvážení, oplocení, v k. ú. [anonymizováno], který nabyl právní moci dne 22. 3. 2018.

13. Z výpisů z účtů a potvrzení o platbách bylo zjištěno, že žalobci zaplatili bezhotovostně žalovanému dne 3. 7. 2017 částku 20 000 Kč, dne 12. 7. 2017 částku 86 000 Kč, dne 25. 1. 2018 částku 136 000 Kč, dne 12. 2. 2018 částku 120 000 Kč, dne 27. 3. 2018 částku 487 000 Kč, dne 7. 6. 2018, částku 260 000 Kč, dne 20. 8. 2018 částku 248 000 Kč, dne 30. 8. 2018 částku 102 000 Kč, dne 11. 9. 2018 částku 110 000 Kč, dne 24. 9. 2018 částku 85 000 Kč, dne 25. 10. 2018 částku 150 000 a dne 6. 11. 2018 částku 100 000 Kč Celkem tak bezhotovostně zaplatili žalobci žalovanému částku 1 904 000 Kč.

14. Z příjmových pokladních dokladů bylo zjištěno, že žalobci zaplatili žalovanému v hotovosti částku 28 700 Kč za práce bagru + mat. - vsakovací jímka, vyrovnání garáž, včetně patek, sloupek, práce bagru jímka a dále dne 15. 4. 2019 částku 41 200 Kč za uložení jímky + jímku.

15. Z čestného prohlášení ze dne 19. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný potvrdil, že v hotovosti převzal od žalobců částku celkem 2 198 005 Kč. Účastníci se shodli na tom, že čestné prohlášení bylo sepsáno poté, co žalovaný předložil žalovaným vyúčtování, s nímž žalovaní nesouhlasili.

16. Z dopisu žalobců ze dne 9. 5. 2019 bylo zjištěno, že žalobci uvedli, že dům měl být hotový 22. 9. 2018 za cenu 3 327 665 Kč. K dnešnímu dni bylo zaplaceno 4 171 900 Kč, žalobci v domě bydlí, přestože není hotový. Už teď jsou tam nedostatky. Žalobci si uvědomují, že jim poněkud déle trvalo rozhodování o některých věcech, v důsledku neznalosti jako mnohým jiným lidem, kteří si nechali postavit dům. Uvedli, že doteď nemají projektovou dokumentaci, vedený stavební deník, faktury za práci mimo smlouvu. Závěrem uvedli, že jsou připraveni se čestně domluvit na řešení problémů a od žalovaného očekávají stejný přístup.

17. Ze znaleckého posudku [číslo] 2019 vyhotoveného dne 22. 7. 2019 znaleckým ústavem [právnická osoba] bylo zjištěno, že byl vyhotoven na základě objednávky žalobců, jimiž byl zadán znalecký úkol tak, že znalecký ústav měl provést zdokumentování vad a poruch rodinného domu a stanovit míru zhotovení díla pro případ řádného provedení díla dle smlouvy o dílo. Znalecký ústav specifikoval vady a poruchy a náklady na jejich odstranění následovně: vada [číslo]) vadné provedení VKZS objektu – 150 000 Kč, vada [číslo]) vadné provedení schodiště - 45 000 Kč, vada [číslo]) nedostatečná připravenost pro osazení portálu – 3 000 Kč, porucha [číslo]) zatečení v kuchyni – 1 200 Kč, vada [číslo]) vadně provedená pokládka podlahy- 73 000 Kč, vada [číslo]) vadné provedení střechy – 225 000 Kč, porucha [číslo]) zničené střešní tašky, vada [číslo]) vadné provedení zakončení pojistné hydroizolace, vada [číslo]) vadný výběr střešní krytiny/vadné provedení sklonu střechy, vada [číslo]) vadně provedené osazení jímky, porucha [číslo]) propadení v místě jímky, vada [číslo]) vadně provedené oplocení. Celkem byly náklady na odstranění vad/poruch stanoveny na částku 557 700 Kč Cenu RD včetně 15% DPH stanovil znalecký posudek na částku 4 165 420 Kč, cenu RD bez dodávek [anonymizováno] na částku 3 469 358 Kč, cenu RD bez dodávek [anonymizováno] včetně nedodělků částkou 2 843 060 Kč, náklady na odstranění vad a poruch částkou 557 700 Kč, venkovní úpravy (přípojka vody a elektro) 22 701 Kč, celkem prostavěnost 2 308 061 Kč. V posudku se dále uvádí:„ Na stavbě byly ze strany zhotovitele provedeny venkovní úpravy v podobě přípojky vody a přípojky elektro. Dále je součástí rodinného domu oplocení pozemku a jímka, které nebyly provedeny kvalitně a řádně v takovém rozsahu, že je na ně z finančního hlediska (prostavěnosti) pohlíženo, že nebyly provedeny vůbec.

18. Z dopisu právního zástupce žalobců žalovanému ze dne 31. 7. 2019 bylo zjištěno, že je nazván jako reklamace provedeného díla. Žalobci v něm uvedli, že již letmým pohledem je zjevné, že lhůty a pevná cena smluvené ve smlouvě nebyly dodrženy a předmět díla není dokončen. Zástupce žalovaných uvedl:„ Tímto vás žádám o doložení projektové dokumentace k dílu, stavební deník a veškeré vystavené faktury.“ Dále v dopise uvedl:„ Dle znaleckého posudku [číslo] [rok] bylo zjištěno množství vad, které tímto reklamujeme. S ohledem na závažnost a početnost vad se jeví jako nadbytečné jednotlivé vady zde vypisovat, a proto z výše citovaného znaleckého posudku připojuji jako přílohu [číslo] jeho výčet, a to konkrétně str. 24, 25 a 26…. Vyzýváme Vás tímto se vší vážností k okamžitému jednání ve shora specifikovaných požadavcích, a to do 10 dnů ode dne doručení této výzvy. V opačném případě budou bez dalšího zahájený nevratné právní kroky a předán podnět k [obec] obchodní inspekci.“ 19. Žalovaný reagoval dopisem ze dne 23. 8. 2019, kde požádal o zaslání celého znaleckého posudku a navrhl osobní schůzku 5. nebo 6. 9.

20. Z dopisu žalobců ze dne 13. 9. 2019 bylo zjištěno, že je nazván jako předžalobní upomínka – poslední pokus o smír. V dopisu je uvedeno:„ Jak je ze znaleckého posudku [číslo] 2019 ze dne 12. 7. 2019 patrné dílo nebylo provedeno řádně ani včas. Váš klient porušil smlouvu podstatným způsobem, náš klient tímto od smlouvy odstupuje. Kopii znaleckého posudku jsem Vám předal dne 5. 9. 2019 při našem společném jednání. Podle smlouvy o dílo mělo být dílo hotové ke dni 22. 9. 2018 za sjednanou cenu 3 327 665 Kč. Ke dni 9. 5. 2019 obdržel Váš klient souhrnnou částku v celkové výši 4 171 900 Kč. Znalecký posudek stanovuje prostavěnost včetně všech víceprací na částku 2 308 061 Kč. Rozdíl mezi prostavěností určené znaleckým posudkem a souhrnnou již zaplacenou částkou tímto žádáme zpět.“ 21. Žalovaný reagoval dopisem svého právního zástupce ze dne 24. 9. 2019 tak, že s požadavkem žalobců nesouhlasí. Uvedl, že si nechá vypracovat vlastní znalecký posudek.

22. Z odborného posudku krovu z oboru zkoušení a diagnostika a statika a dynamika staveb vyhotoveného dne 30. 11. 2019 [právnická osoba] – [právnická osoba], bylo zjištěno, že dochází k nadměrným deformacím přetíženého krovu. Dochází k poškození i nedávno položené střešní krytiny. Sklon střechy je pro stávající krytinu nevhodný. Část použitého řeziva není viditelně preventivně ošetřena fungicidními a insekticidními chemickými přípravky.

23. Žalobkyně b) slyšena jako účastníce řízení vypověděla, že žalobcům se líbil typizovaný projekt [anonymizováno], typizovaný domek byl zmenšován, neboť do ceny 3 327 665 Kč by se původní typizovaný domek nevešel. Na ceně byli se žalovaným dohodnuti tak, že žalovaný jim cenu nabídl a žalobci ji přijali. Vypověděla, že žalobci viděli, že žalovaný nestíhá termín dokončení stavby, nijak to ale neřešili, domluvili se, že by rádi stěhovali na Vánoce. Do domu se odstěhovali 15. 4. 2019 a někdy v té době přestal žalovaný s pracemi na domě. Naposledy dělal jímku, která mu byla zaplacena dne 15. 4. 2019. Žalobci si objednali u žalovaného změnu projektu, podle něhož měl žalovaný stavět, takto změněný projekt ale žalobci nikdy neviděli.

24. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že byl vybrán rodinný domek podle typizovaného projektu, který žalovaný přepracoval a změnil a tento nový projekt byl následně schválen na stavebním úřadě. Zároveň během provádění stavby probíhala řada změn a víceprací. Uvedl, že pokud jde o změny projektu v době podpisu smlouvy ve srovnání s projektem podaným na stavebním úřadě, pak tam byli 3 zásadní změny, a to 1) schodiště, 2) dvě bytové jednotky místo jedné a 3) zvětšení domu asi o půl nebo o tři čtvrtě metru. Od počátku bylo jasné, že 3 327 665 Kč není cena konečná. Upozornil na to, že v dodatku smlouvy jsou oceněny všechny jednotlivé položky, a to tak, že jsou oceněny v základu, kdy žalovaný žalobcům od začátku říkal, že pokud si vyberou cokoliv nadstandardního, bude to mít vliv na navýšení ceny. V průběhu stavby to bylo tak, že žalobci uváděli, co by konkrétně chtěli a dávali na to žalovanému peníze. Takto to fungovalo až do doby, kdy víceprací už bylo moc. Žalobci a žalovaný se poté sešli, žalovaný chtěl, aby se domluvili na tom, že shrnou, jaké práce už byly provedeny a jaká částka tomu odpovídá a jak se bude pokračovat dál. Žalobci se ale na ničem domlouvat nechtěli. Nechali jen žalovanému podepsat čestné prohlášení o tom, kolik peněz už mu předali. Žalovaný poté práce na stavbě pozastavil, mimo jiné i proto, že už neměl na další práce peníze.

25. Žalovaný dále k prokázání svých tvrzení předložil položkový rozpočet novostavby RD k. ú. [anonymizováno] [parcelní číslo] na částku 6 007 789 Kč s tím, že dle jeho tvrzení byl položkový rozpočet zpracován [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na základě projektové dokumentace domu schválené stavebním úřadem, dále předložil harmonogram stavby, fotografie dokládající průběh stavby a spis [stát. instituce], který obsahuje mimo jiné projekt předmětného domu.

26. Další účastníky označené důkazy, a to objednávka nové projektové dokumentace ze dne 24. 3. 2017, dodací list na novou dlažbu z února 2019 (dle návrhů žalovaného), další fotografie dokládající průběh stavby (dle návrhu žalobců) nebyly provedeny, neboť byly označeny až po koncentraci řízení. Žalovaný navržený revizní znalecký posudek nebyl vyhotoven pro nadbytečnost s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci.

27. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobci a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, kterou se žalovaný jako zhotovitel zavázal provést pro žalobce dílo spočívající ve stavbě rodinného domu v k. ú. [anonymizováno]. Dílo mělo být provedeno do 22. 9. 2018. Žalovaný ukončil provádění prací v dubnu 2019, dne 19. 4. 2019 podepsal čestné prohlášení o tom, že od žalobců převzal v hotovosti částku 2 198 005 Kč, bezhotovostně mu žalobci zaplatili částku 1 904 000 Kč, po datu 19. 4. 2019 dále zaplatili 41 200 Kč a 28 700 Kč, tj. celkem zaplatili 4 171 900 Kč. Žalovaný dílo nedokončil, v provádění prací nepokračoval proto, že požadoval od žalobců další peníze, které mu žalobci odmítli platit. Žalobci zaslali žalovanému dopis ze dne 9. 5. 2019, kterým ho vyzvali k domluvě na řešení problémů. Právní zástupce žalobců zaslal žalovanému další dopis dne 31. 7. 2019, jehož přílohou zaslal žalovanému část znaleckého posudku [právnická osoba] ze dne 22. 7. 2019 obsahující výčet vad, které znalecký ústav na díle specifikoval. Dopisem právního zástupce žalobců ze dne 13. 9. 2019 žalobci od smlouvy o dílo odstoupili a vyzvali žalovaného k zaplacení částky 1 863 839 Kč, dopis je zároveň předžalobní upomínkou.

28. Podle § 2586 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

29. Podle § 2586 odst. 2 o. z. cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

30. Podle § 1726 o. z. považují-li strany smlouvu za uzavřenou, ač si ve skutečnosti neujednaly náležitost, již měly ve smlouvě ujednat, hledí se na projev jejich vůle jako na uzavřenou smlouvu, lze-li, zvláště s přihlédnutím k jejich následnému chování, rozumně předpokládat, že by smlouvu uzavřely i bez ujednání této náležitosti. Dala-li však některá ze stran již při uzavírání smlouvy najevo, že dosažení shody o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy, má se za to, že smlouva uzavřena nebyla; tehdy ujednání o ostatních náležitostech strany nezavazuje, ani byl-li o nich vyhotoven zápis.

31. Podle § 2615 odst. 1 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

32. Podle § 2615 odst. 2 o. z. o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

33. Podle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

34. Podle § 2106 odst. 2 o. z. kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

35. Podle § 2106 odst. 3 o. z. nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.

36. Podle § 2107 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

37. Podle § 2107 odst. 2 o. z. dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady.

38. Podle § 2107 odst. 3 o. z. neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

39. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

40. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

41. Podle § 1978 odst. 1 o. z. zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.

42. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k následujícím právním závěrům. Žalobci a žalovaný se shodli na tom, že dne [datum] uzavřeli smlouvu o dílo, kterou se žalovaný jako zhotovitel zavázal provést pro žalobce jako objednatele dílo, jehož předmětem byla stavba rodinného domu v k. ú. [anonymizováno]. Podstatnými náležitostmi smlouvy o dílo jsou vymezení předmětu díla a cena.

43. Pokud jde o předmět díla, pak mezi stranami nebylo sporu o tom, že předmětem díla byla stavba rodinného domu podle typizovaného projektu RD [anonymizováno] s tím, že součástí smlouvy o dílo byla povinnost žalovaného vyhotovit projektovou dokumentaci domu, který měl být oproti typizovanému projektu v některých aspektech upraven, a to tak, jak je vymezeno v listu [číslo] cenového rozpočtu, kde je výslovně uvedeno, jaké změny měly být provedeny (konkrétně se jednalo o: zmenšení velikosti stavby podélně o 1 m, zvětšení části přízemní stavby o 1 m, posunutí příčky v přízemí k vytvoření samostatné bytové jednotky, stavba bude provedena bez garáže). Přestože tedy změněný projekt nebyl součástí uzavřené smlouvy a žalobci tvrdili, že jej neměli k dispozici (přestože byl součástí spisu vedeného na stavebním úřadě), lze uzavřít, že předmět díla byl platně dohodnut, neboť oběma stranám bylo jasné, jaké práce má žalovaný jako zhotovitel provést.

44. Pokud jde o cenu, pak podle § 2586 odst. 2 o. z. může být cena sjednána buď konkrétní částkou, nebo musí být dohodnut způsob určení ceny, nebo je možno určit cenu odhadem. Vždy musí jít o dostatečně určité vymezení tak, aby cena byla v určitém čase objektivně zjistitelná. Zákon umožňuje platné uzavření smlouvy i bez přímé dohody stran o ceně díla s tím, že rozhodující je vůle stran takovým způsobem smlouvu uzavřít. Ohledně ceny bylo ve smlouvě v čl. III. sjednáno, že cena činí částku 3 327 665 Kč včetně 15% DPH s tím, že cena je pevná a ve vztahu k položkám obsaženým v cenové kalkulaci nepřekročitelná. Žalovaní s poukazem na toto smluvní ujednání tvrdili, že cena byla sjednána touto konkrétní částkou. Naproti tomu žalovaný tvrdil, že jednotlivé položky rozpočtu, který je přílohou smlouvy,„ byly oceněny v základu“ s tím, že pokud si žalovaní následně vybrali cokoli nadstandardního, mělo to vliv na navýšení ceny. Znění smlouvy vyvolává pochybnosti o tom, jakým způsobem byla cena sjednána, neboť v čl. III. je sice sjednána cena ve výši 3 327 665 Kč, zároveň však způsob stanovení ceny v rozpočtu skutečně odpovídá tomu, že jednotlivé položky byly oceněny jen v základu (např. WC kombi v ceně 3 500 Kč), přičemž strany se nedohodly na tom, že všechny jednotlivé položky díla budou provedeny„ v základu“ a zároveň se nedohodly na způsobu určení ceny (v případě, že jednotlivé položky nebudou provedeny„ v základu“). Stejně tak nelze mít za to, že bylo vůlí stran uzavřít smlouvu bez určení ceny. Po provedeném dokazování proto soud uzavřel, že cena díla nebyla platně sjednána.

45. Přestože soud dovodil, že se strany nedohodly na ceně díla, učinil závěr, že smlouva o dílo byla platně uzavřena, a to zejména s přihlédnutím k ustanovení § 1726 o. z. Z citovaného ustanovení vyplývá, že na projev vůle účastníků je třeba hledět jako na uzavřenou smlouvu tehdy, považují-li strany smlouvu za uzavřenou, ač si ve skutečnosti neujednaly náležitost, již měly ve smlouvě ujednat. V daném případě uzavření smlouvy nezpochybňovala ani jedna ze smluvních stran, žalobci jako objednatelé i žalovaný jako zhotovitel měli za to, že smlouva byla platně uzavřena. Smlouva by podle citovaného zákonného ustanovení nemohla být pokládána za uzavřenou jen tehdy, pokud by některá ze smluvních stran dala při uzavírání smlouvy najevo, že dosažení shody o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy. V daném případě by uzavření smlouvy nebylo možno dovodit v případě, že by žalobci při uzavírání smlouvy dali jednoznačně najevo, že předpokladem uzavření smlouvy je skutečnost, že cena díla nepřekročí částku 3 327 665 Kč. Žalobkyně b) sice vypověděla, že právě kvůli ceně nebyl předmětem smlouvy o dílo typizovaný projekt RD [anonymizováno], ale RD podle změněného projektu, tj. stavba méně nákladná. Zároveň však nelze přehlédnout následné chování žalobců, kteří žalovanému průběžně platili částky určené na cenu díla až do výše 4 171 900 Kč, tj. do výše, která podstatně překročila původně (dle žalobců) sjednanou cenu díla ve výši 3 327 665 Kč (rozdíl činí 844 235 Kč). Protože se tedy žalobci následně po uzavření smlouvy chovali tak, že nelze dovodit, že by smlouvu uzavřeli jen v případě, že by cena nepřekročila částku 3 327 664 Kč, dovodil soud, že smlouva o dílo byla uzavřena.

46. Mezi stranami není sporu o tom, že dílo nebylo dokončeno. Žalobci v řízení tvrdili, že od uzavřené smlouvy odstoupili dopisem ze dne 13. 9. 2019, a to jednak pro vady díla a jednak pro prodlení s prováděním díla. Žalovaný namítl, že od smlouvy bylo odstoupeno neoprávněně.

47. K odstoupení od smlouvy z důvodu prodlení uvádí soud následující. Ve smlouvě bylo sjednáno, že délka výstavby bude činit maximálně 6 měsíců od vydání stavebního povolení. [ulice] povolení nabylo právní moci dne 22. 3. 2018, žalovaný tak měl povinnost dílo dokončit do 22. 9. 2018. Mezi stranami bylo nesporné, že poslední práce na díle byly provedeny v dubnu 2019 a lze dovodit, že žalobci poskytli žalovanému tuto dodatečnou lhůtu ve smyslu § 1978 odst. 1 o. z. Poté žalovaný práce na díle ukončil s tím, že dle jeho tvrzení byla důvodem ukončení prací skutečnost, že mu žalobci přestali platit. Vůle žalobců je vyjádřena dopisem ze dne 9. 5. 2019, který je v žalobě kvalifikován jako výzva k poskytnutí součinnosti a výzva k dokončení díla. Z obsahu dopisu však nelze dovodit, že by žalobci poskytli žalovanému dodatečnou lhůtu k dokončení díla, neboť nic takového obsahem dopisu není. Naopak se zdá, že žalobci sami neměli představu, jak vzniklou situaci řešit a vyzvali žalovaného k jednání o dohodě. Prodlení tak nemohlo být relevantním důvodem odstoupení od smlouvy, neboť žalovanému nebyla poskytnuta dostatečná lhůta k plnění tak, aby od smlouvy mohlo být odstoupeno podle § 1978 o. z. Zároveň nelze mít za to, že by žalobci od smlouvy odstoupili bez zbytečného odkladu ve smyslu § 1977 o. z., neboť pokud byla lhůta k plnění sjednána do 22. 9. 2018, následně poskytnuta dodatečná lhůta do dubna 2019 a od smlouvy bylo odstoupeno až dopisem ze dne 13. 9. 2019, tj. s odstupem 5 měsíců, je zjevné, že se tak nestalo bez zbytečného odkladu.

48. K odstoupení od smlouvy z důvodu vad uvádí soud následující. Pokud žalobci tvrdili, že dílo mělo vady, které byly specifikovány znaleckým posudkem znaleckého ústavu [právnická osoba], který byl zpracován dne 22. 7. 2019, pak mělo-li dílo vady, bylo povinností žalobců jako objednatelů 1) vady zjistit, 2) povinnost vady vytknout a 3) zvolit právo z vadného plnění. Lze mít za to, že žalobci vady zjistili poté, co byl vyhotoven znalecký posudek datovaný dnem 22. 7. 2019 a že je žalovanému oznámili dopisem ze dne 31. 7. 2019, jehož přílohou byla část znaleckého posudku obsahující popis vad.

49. Nároky z vad jsou závislé na tom, zda je vadné plnění podstatným nebo nepodstatným porušením smlouvy, přičemž rozlišení, zda je smlouva porušena podstatným nebo nepodstatným způsobem je definováno ust. § 2002 o. z. tak, že podstatné je takové porušení smluvní povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavírání smlouvy věděla, nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Žalobci označili vadné plnění za podstatné porušení smlouvy a lze souhlasit s tím, že pokud by byl učiněn závěr, že dílo mělo všech devět vad specifikovaných v předmětném znaleckém posudku a že by si náklady na odstranění těchto vad vyžádalo náklady ve výši 557 700 Kč, při ceně domu ve výši 2 843 060 Kč dle znaleckého posudku, pak je třeba mít toto porušení za podstatné. Žalobcům tedy náležela práva z vad upravená v § 2106 o. z., tj. buď na odstranění vady, nebo na přiměřenou slevu, nebo na odstoupení. Bylo povinností žalobců sdělit žalovanému, jaké právo z vad si zvolili, a to podle § 2106 odst. 2 o. z. při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady.

50. Žalobci byli soudem vyzváni k doplnění skutkových tvrzení o tom, jaký nárok z titulu vad si zvolili, jakým způsobem a kdy, žalobci však na výzvu soudu řádně nereagovali a pouze uvedli, že nárok z titulu vad uplatnili dopisem ze dne 31. 7. 2019. Tímto dopisem však žalobci ve vztahu k žalovanému žádné právo z vadného plnění neuplatnili. Žalovaní pouze poukázali na vyhotovený znalecký posudek, tj. splnili povinnost oznámit vady. Z obsahu spisu nijak nevyplývá, že by žalobci vyzvali žalovaného k odstranění vad a že by mu k odstranění poskytli přiměřenou lhůtu. Žalobci pouze vyzvali žalovaného k doložení projektové dokumentace k dílu, stavebního deníku a veškerých vystavených faktur. Až dopisem ze dne 13. 9. 2019, tj. s odstupem 44 dnů (tj. více než 6 týdnů) od oznámení vad (dopisem ze dne 31. 7. 2019) a 53 dnů od zjištění vad (znaleckým posudkem ze dne 22. 7. 2019) od uzavřené smlouvy odstoupili.

51. Povinností žalobců bylo podle § 2106 odst. 3 o. z. zvolit své právo včas. I v tomto případě musel soud učinit závěr, že žalobci své právo z vad včas, tj. bez zbytečného odkladu, nezvolili. V rozsudku ze dne 10. prosince 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012 Nejvyšší soud (s odkazem na dříve vydaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu) formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož z časového určení„ bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. V každém konkrétním případě je třeba vždy zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily. Zásadně jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku, přičemž v praxi je nutno tento pojem vykládat podle konkrétního případu v závislosti od účelu, který chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci takto určené lhůty dosáhnout. Na tyto závěry bylo znovu odkázáno např. rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2970/2013 ze dne 22. 9. 2015, nebo rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1531/2019.

52. Žalobci ani k výzvě soudu neuvedli žádné konkrétní skutečnosti, které jim bránily zvolit své právo včas. Tyto skutečnosti nemohou spočívat v tom, že žalobci měli primárně snahu se se žalovaným domluvit, že žalovaný na oznámení vad dopisem ze dne 31. 7. 2019 reagoval až dopisem ze dne 23. 8. 2019 a navrhl schůzku na 5. nebo 6. 9. 2019, která se nakonec díky žalovanému realizovala až 10. 9. 2019. Žalobci měli postupovat tak, že poté, co zjistili a oznámili žalovanému vady díla, měli bez zbytečného odkladu povinnost zvolit právo z vad, tedy měli zvážit, zda v důsledku vad od smlouvy odstoupí, nebo vyzvou žalovaného k odstranění vad. Lhůta bez zbytečného odkladu je lhůtou, kterou má objednatel k promyšlení dalšího postupu a k rozhodnutí tak, aby měl čas zvážit všechny důsledky svého rozhodnutí. Jde o lhůtu v běžných případech několika dnů, ve složitých obchodních případech, kdy je třeba zvážit výraznější finanční nebo dlouhodobější dopady, může být lhůta delší. Nelze postupovat tak, jak to učinili žalobci, tj. přehodnotit situaci až po plynutí lhůty bez zbytečného odkladu, v níž původně od smlouvy neodstoupili, a k odstoupení přistoupit dodatečně.

53. Protože žalobci nezvolili své právo včas, mají podle § 2106 odst. 3 o. z. práva jen z nepodstatného porušení smlouvy podle § 2107 o. z., tj. nemají tedy právo od smlouvy odstoupit, aniž by žalovanému před odstoupením od smlouvy poskytli přiměřenou lhůtu k odstranění vad. Protože tedy odstoupení ze dne 13. 9. 2019 nebylo učiněno platně, nebyla smlouva o dílo žádným způsobem ukončena a nadále tak trvají práva a povinnosti z této smlouvy. Nelze tak dovodit, že by se žalovaný na úkor žalobců bezdůvodně obohatil. Soud proto nemohl přiznat žalobcům právo na zaplacení částky 1 898 082 Kč a žalobu zamítl.

54. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobci byli v řízení neúspěšní jak ohledně částky 16 912 Kč s příslušenstvím, ohledně níž procesně zavinili zastavení řízení, tak ohledně částky 1 898 082 Kč, ohledně níž byla žaloba zamítnuta. Procesně úspěšný žalovaný tak má právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalovaného představuje náhrada nákladů právního zastoupení, a to odměna podle § 7, § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) za 3 úkony právní služby ve výši 3× 15 980 Kč z tarifní hodnoty 1 914 994 Kč (příprava a převzetí věci, sepis písemného vyjádření k žalobě a účast u jednání dne 14. 9. 2020), odměna za 6 úkonů právní služby ve výši 6 × 15 900 Kč z tarifní hodnoty 1 898 082 Kč (účast u jednání dne 13. 1. 2021, které přesáhlo 2 hodiny, účast u jednání dne 28. 4. 2021, které rovněž přesáhlo 2 hodiny, účast u jednání dne 28. 7. 2021 a účast u jednání dne 11. 10. 2021), 9× režijní paušál 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. ve výši 2 700 Kč a 21% DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad ve výši 30 668,40 Kč Celkem tak náklady řízení žalovaného dosáhly částky 176 708,40 Kč a tuto částku jsou žalobci povinni žalovanému nahradit, a to k rukám právního zástupce žalovaného.