33 C 250/2021-747

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 12 673 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 408 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 408 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v rozsahu, v němž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 11 265 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 265 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované náhradu nákladů řízení ve výši 793 383,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky 12 673 000 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Svůj návrh odůvodnil tím, že se žalovanou jako obchodní společností zabývající se výrobou, montáží a servisem výtahů uzavřel na základě zadávacího řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek smlouvu o dílo ze dne [datum], která nabyla účinnosti uveřejněním v registru smluv dne [datum]. Předmětem díla byla modernizace výtahů v tzv.„ 21. budově“, tedy budově [adresa] na adrese [adresa žalobkyně], žalovanou jako zhotovitelem. Šlo o celkem čtyři výtahy (v řízení stranami označované někdy jako výtahy [číslo] 4, někdy jako výtahy A až D – pozn. soudu). Podle žalobce se žalovaná dostala do prodlení s plněním některých svých smluvených povinností, a to: a) se splněním termínu závěrečné kontrolní prohlídky díla (včetně vypracování seznamu vad a nedodělků), b) se splněním termínu předání a převzetí díla, c) s nástupem k odstranění některých havárií vyskytnuvších se na provedeném díle a d) s odstraněním některých vad a havárií vyskytnuvších se na provedeném díle. Vzhledem k tomu vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut za jednotlivá prodlení, a to ve vztahu k jednotlivým výše uvedeným nárokům v částkách a) 302 000 Kč, b) 5 712 000 Kč, c) 3 000 Kč a d) 7 656 000 Kč. Posledně uvedený nárok si žalobce v částce 1 000 000 Kč uspokojil čerpáním bankovní záruky vystavené v souladu se smlouvou, v tomto řízení tedy požadoval doplatit 6 656 000 Kč. Žalobou požadovaná částka nebyla ze strany žalované zaplacena ani po předžalobní výzvě ze dne [datum].

2. Usnesením ze dne 19. 4. 2022, č. j. 33 C 250/2021-372, které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení v důsledku částečného zpětvzetí žaloby částečně zastaveno, a to v rozsahu části úroku z prodlení; po tomto částečném zastavení řízení zůstala jeho předmětem částka 12 673 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 673 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobce prodlení žalované od naposledy uvedeného data odůvodnil tím, že vyzval žalovanou k úhradě smluvních pokut výzvou doručenou jí dne [datum] a v souladu s článkem [číslo] smlouvy o dílo se tento dluh splatným dne [datum].

3. K jednotlivým výše uvedeným nárokům žalobce podrobněji tvrdil následující skutečnosti: Ad a) Závěrečná kontrolní prohlídka.

4. Ve smlouvě o dílo byl sjednán v článku 3.3 termín závěrečné kontrolní prohlídky a zpracování seznamu vad a nedodělků do 140 dnů od účinnosti smlouvy (tj. do [datum]) a v článku 3.4 termín dokončení a předání díla bez vad a nedodělků do 150 dnů od účinnosti smlouvy (tj. do [datum]). Ke smlouvě byl sjednán dodatek [číslo] který nabyl účinnosti [datum] a kterým byl termín předání a převzetí díla prodloužen nově do 156 dnů od účinnosti smlouvy (tj. do [datum]). Ke smlouvě byl sjednán dodatek [číslo] který nabyl účinnosti [datum] a kterým byl termín předání a převzetí díla prodloužen nově do 196 dnů od účinnosti smlouvy (tj. do [datum]). Ke smlouvě byl sjednán dodatek [číslo] který nabyl účinnosti dne [datum] a kterým byl dohodnut termín pro provedení víceprací dle změnového listu [číslo] na 49 dnů, avšak bez stanovení, od kdy tato lhůta začíná, s tím, že to bude předmětem dalšího dodatku. Ke smlouvě byl sjednán dodatek [číslo] který nabyl účinnosti dne [datum] a kterým nebyl termín ani závěrečné kontrolní prohlídky, ani předání a převzetí díla prodloužen. Žalobce akcentoval, že v článku [číslo] smlouvy o dílo bylo ujednáno, že smlouvu lze měnit pouze písemnými dodatky, přičemž žádným dodatkem mimo dodatků [číslo] nebyl termín závěrečné kontrolní prohlídky (ani předání díla) změněn. V preambuli dodatku [číslo] bylo dokonce výslovně uvedeno, že spor ohledně termínu mezi stranami nebyl vyřešen. Absence ujednání o změně termínu v dodatcích [číslo] nebyla opomenutím, nýbrž si jí obě strany byly vědomy. Žalobce poukazoval na to, že pro žalovanou jako odborníka v oboru byl seznatelný způsob kotvení vodítek ve výtahové šachtě (případně se s ním měla seznámit vlastní prohlídkou před započetím činnosti), a odmítl proto argumentaci žalované, že zjištění stavu kotvení vodítek (které dle žalované představovalo skrytou vadu místa plnění) teprve v průběhu provádění díla dne [datum] si vynutilo dodatečné práce a prodloužení času pro provedení díla. Poukázal též na to, že žalovaná byla ve skluzu s prováděním díla oproti předpokládanému harmonogramu již předtím, než vůbec problém s kotvením vodítek vyvstal. Žalobce též odmítl, že by došlo k ujednání nějakých dalších víceprací (mimo těch promítnutých do písemných dodatků), které by si vyžadovaly prodloužení doby pro závěrečnou kontrolní prohlídku resp. předání díla.

5. Podle žalobce byla žalovaná v prodlení se závěrečnou kontrolní prohlídkou od [datum] až do [datum]. Sjednaná povinnost tak byla splněna o 200 dnů později, než bylo dohodnuto. S ohledem na termín pro provedení víceprací dle změnového listu [číslo] v délce 49 dnů žalobce uplatnil smluvní pokutu toliko za 151 dnů, a to v částce 302 000 Kč (= 151 dnů x 2 000 Kč za každý den dle článku [číslo] smlouvy o dílo). Ad b) Předání díla.

6. Skutková tvrzení žalobce týkající se též sjednaného termínu provedení a předání díla jsou rekapitulována výše v odstavci 4. Podle žalobce byla žalovaná v prodlení s provedením díla a řádným předáním od [datum] až do [datum], kdy k předání díla došlo. Sjednaná povinnost tak byla splněna o 168 dnů později, než bylo dohodnuto. S ohledem na termín pro provedení víceprací dle změnového listu [číslo] v délce 49 dnů žalobce uplatnil smluvní pokutu toliko za 119 dnů, a to v částce 5 712 000 Kč (= 119 dnů x 48 000 Kč za každý den dle článku [číslo] smlouvy o dílo). Ad c) Nástup k odstranění havárií [číslo].

7. V článku [číslo] smlouvy o dílo žalovaná poskytla žalobci záruky bezvadnosti dodaných věcí i prací a zavázala se na vlastní náklady dílo opravit pro odstranění případných vad. V článku [číslo] smlouvy o dílo byla pro zahájení prací na odstranění havárie sjednána lhůta 30 minut od oznámení. Podle žalobce byla žalovaná v prodlení s nástupem k odstranění některých ohlášených havárií, a to konkrétně: -) havárie [číslo] oznámené [datum] v 11.50 hod., u níž mělo dojít k nástupu k odstraňování havárie téhož dne v 12.20 hod., avšak došlo k tomu až v 13.30 hod., prodlení tedy činilo 2 započaté hodiny; -) havárie [číslo] oznámené [datum] v 16.45 hod., u níž mělo dojít k nástupu k odstraňování havárie téhož dne v 17.15 hod., avšak došlo k tomu až v 17.30 hod., prodlení tedy činilo 1 započatou hodinu; -) havárie [číslo] oznámené [datum] v 11.15 hod., u níž mělo dojít k nástupu k odstraňování havárie téhož dne v 11.45 hod., avšak došlo k tomu až v 12.30 hod., prodlení tedy činilo 1 započatou hodinu; -) havárie [číslo] oznámené [datum] v 18.15 hod., u níž mělo dojít k nástupu k odstraňování havárie téhož dne v 18.45 hod., avšak došlo k tomu až v 19.05 hod., prodlení tedy činilo 1 započatou hodinu; -) havárie [číslo] oznámené [datum] v 7.40 hod., u níž mělo dojít k nástupu k odstraňování havárie téhož dne v 8.10 hod., avšak došlo k tomu až v 8.15 hod., prodlení tedy činilo 1 započatou hodinu.

8. Dle článku [číslo] smlouvy o dílo byla ujednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každou započatou hodinu prodlení, což při celkem 6 započatých hodinách činilo celkem 3 000 Kč. Ad d) Odstranění vad [číslo] havárie [číslo].

9. V článku [číslo] smlouvy o dílo byla sjednána lhůta pro odstranění reklamovaných vad v délce 14 dnů od uplatnění reklamace, nedojde-li k jiné dohodě. Podle žalobce byla žalovaná v prodlení s odstraněním některých reklamovaných vad, a to konkrétně: -) vady [číslo] (chrčení a špatně srozumitelné hlášení reproduktorů u výtahů A až D), uplatněné [datum], která měla být odstraněna do [datum], avšak byla odstraněna až [datum], prodlení tedy činilo 33 dnů; k této vadě žalobce uvedl, že žalovaná se ji pokoušela odstranit již [datum] přehráním software, avšak vzhledem k tomu, že„ se vada neustále vyskytovala“, byla odstraněna až [datum]; -) vady [číslo] (chrčení a špatně srozumitelné hlášení reproduktoru v chodbě u výtahů C a D), uplatněné [datum], která měla být odstraněna do [datum], avšak byla odstraněna až [datum], prodlení tedy činilo 33 dnů; k této vadě žalobce rovněž uvedl, že žalovaná se ji pokoušela odstranit již [datum] přehráním software, avšak vzhledem k tomu, že„ se vada neustále vyskytovala“, byla odstraněna až [datum]; -) vady [číslo] (nefunkční ovládání přednosti v jízdě výtahů A a C), uplatněné [datum], která měla být odstraněna do [datum], avšak byla odstraněna až [datum], prodlení tedy činilo 284 dnů; dle žalobce byla tato vada v reklamačním protokolu definována jako nefunkční ovládání přednosti v jízdě výtahů v režimu použití klíče, přičemž dle žalované byla odstraněna [datum] přehráním software, s čímž však nesouhlasil odborný dozor žalobce ([jméno] [anonymizováno] ze [právnická osoba], s.r.o.), který upozornil dne [datum], že vada stále trvá; žalobce proto neodsouhlasil protokol k závadě a k jejímu odstranění došlo až [datum]; -) vady [číslo] (porucha výtahu A způsobená výpadkem sítě a chodu dieselagregátu), uplatněné [datum], která měla být odstraněna do [datum], avšak byla odstraněna až [datum], prodlení tedy činilo 157 dnů; -) vady [číslo] (porucha displeje ve výtahu B nezobrazujícího aktuální patro), uplatněné [datum], která měla být odstraněna do [datum], avšak byla odstraněna až [datum], prodlení tedy činilo 5 dnů; -) vady [číslo] (porucha výtahu A a C způsobená výpadkem sítě a chodu dieselagregátu), uplatněné [datum], která měla být odstraněna do [datum], avšak byla odstraněna až [datum], prodlení tedy činilo 126 dnů.

10. Dle článku [číslo] smlouvy o dílo byla ujednána smluvní pokuta ve výši 12 000 Kč za každou vadu a započatý kalendářní den prodlení od dohodnutého termínu odstranění vady, což při celkem 638 dnech činilo celkem 7 656 000 Kč.

11. K námitce započtení uplatněné ze strany žalované na částku 600 600 Kč bez DPH žalobce uvedl, že nebyla vůči žalobci fakturou uplatněna, jak být měla, neboť původně byla uplatněna v rámci částky fakturované fakturou [číslo] ta byla však posléze opravena (nahrazena) novou fakturou téhož čísla sníženou o uvedenou částku na výsledných 7 253 187,16 Kč bez DPH, které byly zaplaceny. Žádná další faktura nebyla vůči žalobci uplatněna, nemohlo tedy jít o započitatelnou pohledávku žalované.

12. K námitce započtení uplatněné ze strany žalované na částku 311 142 Kč bez DPH žalobce uvedl, že žalovaná neměla právo na zaplacení víceprací, které nebyly předmětem smlouvy o dílo ani jejích dodatků. Pokud šlo o částku 41 200 Kč bez DPH za opravu poruchy páternosteru způsobené vandalismem, ta byla předmětem samostatné smlouvy mezi stranami (č. D [číslo] 2018, která ovšem soudu nebyla v tomto řízení předložena – pozn. soudu), a nemohlo tedy jít o vícepráce podle předmětné smlouvy o dílo.

13. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Potvrdila uzavření smlouvy o dílo a jejích dodatků tak, jak tvrdil žalobce, avšak namítla, že se neocitla v prodlení s plněním žádné povinnosti.

14. K jednotlivým výše uvedeným nárokům žalovaná podrobněji tvrdila následující skutečnosti: Ad a) Závěrečná kontrolní prohlídka a ad b) Předání díla.

15. Podle žalované, jelikož dodatek [číslo] učinil vícepráce dle změnového listu [číslo] součástí díla, nebylo možno závěrečnou kontrolní prohlídku ani předání díla uskutečnit před provedením těchto víceprací. V dodatku [číslo] byla sjednána doba plnění víceprací na 49 dnů a ujednáno, že to bude následně zohledněno dalším dodatkem smlouvy v prodloužení termínu pro závěrečnou kontrolní prohlídku a dokončení a předání díla. Podle žalované šlo o dohodu o dodatečném ujednání části obsahu smlouvy ve smyslu § 1748 o. z. Proto podle ní dodatek [číslo] bez ohledu na zveřejnění v registru smluv dne [datum], nabyl účinnosti až dne [datum] zveřejněním dodatku [číslo] v němž si strany potvrdily dohodu o prodloužení termínů (ač současně uvedly, že je mezi nimi neshoda o tom, od kdy se termíny počítají). Jelikož k provedení závěrečné kontrolní prohlídky i k předání díla došlo před nabytím účinnosti dodatku [číslo] nedostala se žalovaná s provedením závěrečné kontrolní prohlídky ani předání díla vůbec do prodlení.

16. Podpůrně žalovaná namítla, že dodatkem [číslo] došlo k novaci smlouvy o dílo, v jejímž důsledku zanikly akcesorické závazky včetně smluvních pokut. Podle žalované bylo až v průběhu prací, dne [datum], zjištěno, že konzoly v mezipatrech zajišťující uchycení vodítek výtahů [číslo] (vodítka měla být dle projektové dokumentace ponechána stávající) nebyly fixovány ve stěnách, což vedlo k přenášení pohybu výtahů do sousedních šachet a technickým potížím. To si vyžádalo doplnit projektovou dokumentaci a následně vyhotovit změnový list [číslo] z konce ledna 2019, který byl pojat do dodatku [číslo] podepsaného a zveřejněného v registru smluv v první polovině února 2019. Podle žalované změna lhůt k provedení víceprací dle dodatku [číslo] vedla k zániku případných smluvních pokut (k čemuž odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1285/2011).

17. Podpůrně žalovaná namítla, že jelikož dodatkem [číslo] došlo ke změně díla, nebylo by možno, aby termín závěrečné kontrolní prohlídky díla a předání díla zůstaly před datem uzavření tohoto dodatku; aby vůbec mohla žalovaná práce sjednané v dodatku [číslo] provést, stávaly se tím původně sjednané termíny nemožnými a smlouva o dílo v důsledku toho částečně neplatnou.

18. Podpůrně žalovaná namítla, že tvrzené prodlení se závěrečnou kontrolní prohlídkou i předáním díla by bylo vyloučeno též v důsledku oprávněného uplatnění práva na přerušení díla podle § 2594 odst. 2 o. z. a § 2627 odst. 1 o. z., neboť vadné kotvení vodítek představovalo skrytou vadu místa plnění a související skrytou vadu v zadávací a projektové dokumentaci, která skutečný stav místa plnění a vadné kotvení konzolí vodítek nezohledňovala. Tyto vady byly zjistitelné až při uvedení výtahů do trvalého či zkušebního provozu.

19. Žalovaná dále podpůrně namítala, že došlo k prodlení žalobce s předáním staveniště, které bylo předáno až [datum], nikoli [datum] (což byl ve smlouvě o dílo předpokládaný termín). Dále uvedla, že žalobce uplatnil několik dodatečných požadavků, a to na instalaci zvonků do kabin výtahů pro ohlášení příjezdu do stanice, softwarové práce na zrychlení ohlášení stanice, zrychlení odjezdů ze stanice, zrychlení zobrazení voleb, zpomalení odjezdů ze stanice a další a konečně zpracování nového projektového řešení dieselagregátu a rozvaděče, což si dle žalované vyžádalo prodloužení termínu pro závěrečnou kontrolní prohlídku o 1 den a pro předání díla o 19 dnů. Ad c) Nástup k odstranění havárií [číslo].

20. Žalovaná se ve vztahu k tomuto nároku omezila v podstatě jen na obecné popření tvrzení žalobce. Ad d) Odstranění vad [číslo] havárie [číslo].

21. Žalovaná předně tvrdila, že žalobci nemohlo právo na smluvní pokutu vůbec vzniknout, neboť ujednání odstavce [číslo] smlouvy o dílo sjednávalo smluvní pokutu za prodlení s odstraněním vady v dohodnuté lhůtě. Čtrnáctidenní lhůta dle odstavce [číslo] smlouvy o dílo dle žalované nebyla onou dohodnutou lhůtou ve smyslu odstavce [číslo] smlouvy o dílo. Podle žalované se smluvní pokuta vztahovala pouze k situaci, že by si strany ve vztahu k určité reklamované vadě dohodly konkrétní termín jejího odstranění (tj. zvlášť oproti obecné lhůtě 14 dnů); k tomu však v žádném z případů uplatňovaných žalobcem nedošlo. K jednotlivým vadám pak žalovaná uvedla, že: -) vada [číslo] vada [číslo] byly odstraněny včas, a to dne [datum]; pokud šlo o žalobcem tvrzený opakovaný výskyt vady, žalovaná jej popřela a namítla, že nebyl reklamován; -) vada [číslo] není vadou, nešlo o oprávněnou reklamaci. Dle smlouvy o dílo (resp. zadávací a projektové dokumentace) měla být funkce priority a přednosti v jízdě výtahů softwarově řešena prostřednictvím čipových karet, přičemž dílo takto bylo zhotoveno. Požadavek na fungování priority výtahů A a C přes klíč byl žalobcem (prostřednictvím [jméno] [příjmení]) odlišně od zadávací a projektové dokumentace uplatněn až [datum], přičemž žalovaná mu následně vyhověla s ohledem na další spolupráci stran; -) vadu [číslo] vadu [číslo] neměla žalovaná vůbec povinnost odstraňovat, neboť vznikly nesprávným jednáním žalobce, který po odevzdání díla pověřil [právnická osoba], s.r.o., prováděním opakovaných zkoušek výtahů se simulací výpadku elektrického proudu, neumožnil však žalované se těchto zkoušek účastnit. Tyto údajné vady měly původ v nedodržení obvyklého způsobu užívání, nesprávné údržbě a nesprávném (nevhodném) jednání žalobce a jím pověřené [právnická osoba], s.r.o.; -) vada [číslo] byla odstraněna včas, a to dne [datum]; skutečnost, že reklamační protokol, který to zachycoval, nebyl včas potvrzen ze strany žalobce, byla zapříčiněna nedostatkem součinnosti ze strany žalobce.

22. Žalovaná dále uplatnila návrh na moderaci smluvních pokut, které označila za nepřiměřeně vysoké. Poukázala na to, že žalobce neměl problém s posunem termínů závěrečné kontrolní prohlídky a předání díla s ohledem na společenské akce konané v době provádění díla ([příjmení] [anonymizována dvě slova] [obec] a [anonymizováno] [územní celek]), že závada některého výtahů nebránila užívání budovy za pomoci výtahů ostatních a že projekt revitalizace celé budovy, jehož byla modernizace výtahů součástí, byl žalobcem označen za úspěšně dokončený. Výše smluvní pokuty v souvislosti s odstraňováním vad nepřihlížela k charakteru a významu jednotlivých vad, což ji činilo u vad typu chrčení reproduktorů či poruchy displeje nepřiměřenou vůči celkové ceně díla. Z týchž důvodů označila žalovaná právo na zaplacení smluvních pokut i za rozporné s dobrými mravy a poukázala na to, že uplatněné smluvní pokuty v celkové výši 13 673 000 Kč představovaly 58,58 % celkové ceny díla (23 342 779,71 Kč dle smlouvy ve znění všech čtyř dodatků).

23. Žalovaná dále namítla započtení dvou svých vzájemných pohledávek. První z těchto namítaných pohledávek byla na částku 600 600 Kč bez DPH, tedy 726 726 Kč s DPH, s úrokem z prodlení vyčísleným žalovanou ke dni [datum] na 154 819,05 Kč a smluvní pokutou za prodlení s úhradou (0,05 % denně) vyčíslenou žalovanou ke dni [datum] na 290 089,80 Kč. Žalovaná ji odůvodnila tak, že vystavila žalobci fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 7 853 787,16 Kč (bez DPH), zahrnující i vícepráce dle dodatku [číslo] změnového listu [číslo]. Žalobce (prostřednictvím svého technického dozoru – Ing. [jméno] [příjmení]) odsouhlasil soupis provedených prací, který byl podkladem pro tuto fakturu, následně však začal soupis prací rozporovat a fakturu žalobci vrátil s tím, že bude akceptovat pouze fakturu bez sporných položek (tedy bez uvedených víceprací). Žalovaná na základě toho fakturu upravila – snížila o uvedenou částku (tj. vystavila novou fakturu téhož čísla nezahrnující rozporované položky a uvedenou částku). Jelikož však tyto vícepráce byly sjednány (dodatkem [číslo]) a provedeny, byl žalobce povinen jejich cenu žalované zaplatit, přičemž prodlení s úhradou nastalo dne [datum].

24. Druhá z namítaných pohledávek byla na částku 311 142 Kč bez DPH s příslušenstvím (žalovanou blíže nespecifikovaným), přičemž mělo jít o nárok žalované na zaplacení ceny za údajné dodatečné požadavky žalobce (72 500 Kč bez DPH), za přípravu a částečnou realizaci změny ovládání systému (139 442 Kč bez DPH), za vícepráce provedené v rámci nového softwarového řešení ovládání přednosti v jízdě (58 000 Kč bez DPH) a za opravu poruchy páternosteru způsobenou vandalismem (41 200 Kč bez DPH).

25. Soud účastníky v průběhu řízení, mj. při ústním jednání konaném dne [datum], podrobně a konkrétně poučil o potřebě doplnění skutkových tvrzení resp. označení důkazů podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., přičemž dále uvedená zjištění soudu zohledňují i na základě toho (v soudem poskytnuté lhůtě) doplněná tvrzení resp. důkazy provedené na základě doplněných důkazních návrhů účastníků.

26. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení stran, že byla uzavřena smlouva o dílo a její čtyři dodatky v datech, jak uvedl žalobce, a ve znění, které žalobce předložil. Dále bylo mezi stranami nesporné, že k závěrečné kontrolní prohlídce díla došlo dne [datum] a k předání díla žalobci došlo dne [datum].

27. Z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, učinil soud následující skutková zjištění.

28. Žalovaná je podnikatelem s předmětem podnikání mj. zednictví, dále montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení a dále provádění staveb, jejich změn a odstraňování (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalované).

29. Smlouvou o dílo evidovanou u žalobce pod č. D [číslo] 2018, zveřejněnou v registru smluv dne [datum], se žalovaná zavázala provést dílo spočívající v modernizaci výtahů v tzv.„ 21. budově“, tedy budově [adresa] na adrese [adresa žalobkyně]. Ve smlouvě bylo mj. ujednáno, že každá změna rozsahu díla bude řešena dle postupu uvedeného v odstavci [číslo], tedy na základě změnového listu zachycujícího případné méněpráce či vícepráce, s tím, že změnový list bude odsouhlasen formou dodatku ke smlouvě a práce mohou být zahájeny až po tomto odsouhlasení (což bylo dokonce zvýrazněno). Termín předání staveniště byl sjednán jako předpokládaný na [datum] s tím, že zhotovitel je povinen přistoupit na jednostrannou změnu termínu zahájení objednatelem (odstavec 3.1 a [číslo] smlouvy o dílo). Termín závěrečné kontrolní prohlídky a zpracování seznamu vad a nedodělků byl sjednán do 140 dnů od účinnosti smlouvy (odstavec 3.3 smlouvy o dílo). Termín dokončení a předání díla bez vad a nedodělků byl sjednán do 150 dnů od účinnosti smlouvy (odstavec 3.4 smlouvy o dílo). Pro případ výskytu vady během záruční doby bylo sjednáno, že„ nedojde-li mezi oběma smluvními stranami k dohodě o termínu odstranění reklamované vady, platí, že vada musí být odstraněna nejpozději do 14 dnů ode dne uplatnění reklamace“ (odstavec [číslo] smlouvy o dílo). Pro případ havárie spočívající v přerušení provozu výtahů bylo sjednáno, že zhotovitel započne s pracemi na odstranění havárie do 30 minut od oznámení objednatelem (odstavec [číslo] smlouvy o dílo). Dále byla ujednána pro různé případy povinnost zhotovitele zaplatit objednateli smluvní pokutu, a to mj. ve výši 2 000 Kč za každý započatý kalendářní den prodlení s provedením závěrečné kontrolní prohlídky (odstavec [číslo] smlouvy o dílo), ve výši 48 000 Kč za každý započatý kalendářní den prodlení s dokončením a předáním díla (odstavec [číslo] smlouvy o dílo), ve výši 12 000 Kč za každou vadu a kalendářní den prodlení s odstraněním reklamované vady v dohodnuté lhůtě (odstavec [číslo] smlouvy o dílo) a ve výši 500 Kč za každou započatou hodinu prodlení s nastoupením na odstranění havárie dle odstavce [číslo] (odstavec [číslo] smlouvy o dílo). Splatnost smluvních pokut byla sjednána na 14 dnů od doručení jejich vyúčtování (odstavec [číslo] smlouvy o dílo). Možnost změn smlouvy byla v článku 17 smlouvy o dílo vyhrazena písemným číslovaným dodatkům (uzavření smlouvy bylo mezi stranami nesporné, další uvedené skutečnosti pak soud zjistil z textu smlouvy a z informace o zveřejnění v registru smluv).

30. Dodatkem [číslo] k uvedené smlouvě o dílo, zveřejněným v registru smluv dne [datum], byl termín předání a převzetí díla prodloužen nově do 156 dnů od účinnosti smlouvy (uzavření dodatku bylo mezi stranami nesporné, další uvedené skutečnosti pak soud zjistil z textu dodatku a z informace o zveřejnění v registru smluv).

31. Dodatkem [číslo] k uvedené smlouvě o dílo, zveřejněným v registru smluv dne [datum], byl termín předání a převzetí díla prodloužen nově do 196 dnů od účinnosti smlouvy (uzavření dodatku bylo mezi stranami nesporné, další uvedené skutečnosti pak soud zjistil z textu dodatku a z informace o zveřejnění v registru smluv).

32. Dodatkem [číslo] k uvedené smlouvě o dílo, zveřejněným v registru smluv dne [datum], bylo ujednáno, že„ z důvodů … nezbytnosti provést některé nové práce (vícepráce), které jsou všechny uvedeny v odst. 1.4 a 1.5 tohoto článku a dále podrobně rozepsány ve Změnových listech [číslo]“ se strany„ dohodly na změně Smlouvy … včetně poskytnutí adekvátního termínu o počtu 49 dní pro provedení víceprací, které jsou uvedeny ve Změnovém listu [číslo]“ (odstavec 1.2 dodatku). Dále bylo uvedeno, že změnový list [číslo] obsahuje vícepráce spočívající ve vložení nosníků eliminujících síly působící na vodítka výtahových šachet a zamezujících jejich pohybu, přičemž„ tyto práce jsou nezbytné k bezvadnému, kvalitnímu provedení a provozování díla“ (odstavec 1.4 dodatku). Dodatkem nebyl výslovně změněn termín pro závěrečnou kontrolní prohlídku ani předání díla, avšak bylo uvedeno, že do smlouvy o dílo se vkládá nové ujednání, podle něhož„ termín pro provedení víceprací uvedených ve Změnovém listu [číslo] je 49 dní“ (odstavec 2.2 dodatku), a dále bylo uvedeno, že„ termín poskytnutý pro provedení víceprací, které jsou uvedeny ve Změnovém listu [číslo] bude pak následně zohledněn pro prodloužení termínu závěrečné kontrolní prohlídky a termínu dokončení a protokolárního předání a převzetí díla bez vad a nedodělků“, s tím, že toto prodloužení není předmětem tohoto dodatku, ale bude předmětem dalšího dodatku (odstavec 1.3 dodatku). Přílohou dodatku byly změnové listy [číslo] (uzavření dodatku bylo mezi stranami nesporné, další uvedené skutečnosti pak soud zjistil z textu dodatku a z informace o zveřejnění v registru smluv).

33. Podle změnového listu [číslo] který byl přílohou dodatku [číslo] bylo zapotřebí provést ukotvení části stávajících konzolí vodítek s tím, že„ dodatečné stavební práce … vedou k prodloužení lhůty potřebné k dokončení modernizace výtahů V2 – V4 v celkové délce 49 dnů“; dále bylo uvedeno, že zjištěné skutečnosti nemohl předvídat projektant ani nebyly dohledatelné v podkladech pro zpracování projektové dokumentace a že po zpracování změnového listu bude předložen k schválení dodatek [číslo] po jehož schválení budou vícepráce realizovány (zjištěno z textu změnového listu [číslo]).

34. Uzavření dodatku [číslo] bylo schváleno radou Zlínského kraje dne [datum] (zjištěno z výpisu usnesení ze čtvrtého zasedání rady Zlínského kraje dne [datum]).

35. V dodatku [číslo] k uvedené smlouvě o dílo, zveřejněným v registru smluv dne [datum], bylo uvedeno, že mezi stranami vznikl spor, od kdy se má prodloužení termínů o 49 dnů počítat, a dále bylo výslovně uvedeno, že tento spor není tímto dodatkem řešen (odstavec 1.2 dodatku); dodatkem byla řešena pouze úprava ceny, při jejímž výpočtu došlo k pochybení (uzavření dodatku bylo mezi stranami nesporné, další uvedené skutečnosti pak soud zjistil z textu dodatku a z informace o zveřejnění v registru smluv).

36. K uzavírání dodatků [číslo] vypověděl svědek [příjmení] [příjmení], právník na úřadu žalobce, že byl účasten jednání mezi stranami v období přelomu let 2018 a 2019, kdy docházelo k dohadování ohledně termínu pro dokončení díla. Dle svědka dodatek [číslo] specifikoval lhůtu 49 dnů na provedení víceprací, přičemž už během jednání o dodatku vznikl spor o to, kdy bude termín dokončení díla; spor byl v tom, od kdy se má lhůta 49 dnů počítat. I po uzavření dodatku [číslo] se o otázce dokončení a předání díla jednalo. Pokud bylo svědkovi známo, bez realizace prací uvedených v dodatku [číslo] by nebylo možno dílo dokončit (vše zjištěno z výpovědi uvedeného svědka).

37. K projektu revitalizace předmětné budovy (tzv. Baťova mrakodrapu) vypověděla svědkyně [jméno] [příjmení], projektová manažerka žalobce, že zájem žalobce na termínu dokončení díla byl dán jednak čerpáním dotace a jednak poměrně velkým provozem v budově, v níž sídlí dva významné úřady. Vzhledem ke schválení změny termínu v polovině roku 2018 bylo celý projekt revitalizace kvůli dotaci nutno dokončit do konce srpna 2019; to se podařilo stihnout. Svědkyně uvedla, že reálný průběh prací žalované neodpovídal předpokladu platebního kalendáře, první asi čtyři měsíce nebylo fakturováno nic. Dále uvedla, že smlouvu o dílo i dodatky k ní vypracovávali pracovníci žalobce (zejména různé odbory úřadu žalobce), žalovaná do jejich textů nijak nezasahovala (vše zjištěno z výpovědi uvedené svědkyně).

38. Modernizace výtahů byla součástí projektu revitalizace Baťova mrakodrapu spolu s několika dalšími dílčími modernizačními akcemi (zjištěno z dokumentu označeného jako„ Revitalizace Baťova mrakodrapu“). Výkonem funkce technického dozoru stavebníka a koordinátora BOZP na staveništi byla pověřena [právnická osoba], projekce a dozor staveb, s.r.o., jejímž společníkem a jednatelem byl Ing. [jméno] [příjmení] (zjištěno z příkazní smlouvy na výkon funkce technického dozoru stavebníka a koordinátora BOZP na staveništi – první část, dodatku [číslo] k této smlouvě, příkazní smlouvy na výkon funkce technického dozoru stavebníka a koordinátora BOZP na staveništi – druhá část, dodatků [číslo] k této smlouvě a úplného výpisu z obchodního rejstříku ohledně uvedené společnosti). Společnosti K-ING, projekce a dozor staveb, s.r.o., bylo dále zadáno zhotovení studie stavebních úprav ve vstupu (zjištěno ze smlouvy o dílo na zhotovení studie stavebních úprav ve vstupu do 21. budovy). Vypracování projektové dokumentace stavebních úprav ve vstupu bylo zadáno společnosti [právnická osoba] (zjištěno ze smlouvy o dílo na zhotovení projektové dokumentace a výkon autorského dozoru na akci stavební úpravy vstupu do 21. budovy). Realizace stavebních úprav ve vstupu byla zadána [právnická osoba], s.r.o. (zjištěno ze smlouvy o dílo na zhotovení stavby na akci stavební úpravy vstupu do 21. budovy). Součástí projektu revitalizace byla mj. obnova teracové podlahy ve vstupní hale a spojovací chodbě, kterou měla provést [právnická osoba], s.r.o. (zjištěno z informace o zakázce, oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, smlouvy o dílo a dodatku [číslo] k této smlouvě). Součástí projektu revitalizace byla dále mj. expozice v budově; tato zakázka nejprve nebyla zadána (zjištěno z rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení a písemné zprávy zadavatele týkající se téže zakázky), následně byla vybrána [právnická osoba], a.s. (zjištěno ze smlouvy o dílo na dodávku expozice a interiéru). Vypracování projektové dokumentace na modernizaci výtahů bylo zadáno [právnická osoba] projekce a realizace staveb s.r.o. (zjištěno ze smlouvy o dílo na zhotovení projektové dokumentace a výkon inženýrské činnosti na akci modernizace výtahu v 21. budově). Jednotlivé smlouvy a dodatky uvedené v tomto odstavci byly uveřejňovány v registru smluv (zjištěno z informací z registru smluv vztahujících se k jednotlivým dokumentům).

39. Staveniště bylo žalované předáno dne [datum] (zjištěno ze zápisu o předání a převzetí staveniště z uvedeného dne).

40. Jízdní režimy výtahové sestavy byly specifikovány v rámci kontrolního dne [datum], a to tak, že jimi jsou„ 1. Quadruplex (normální režim), 2. Požár (…), 3. Dieselagregát (…), 4. Prioritní jízda (V1 a V3 jsou v režimu prioritní jízdy pomocí VIP karty, 5. Jízda na klíč (V1 nebo V3 ovládány klíčem pro stěhování např. archivu nebo pro evakuaci)“ (zjištěno ze zápisu z kontrolního dne [datum]).

41. V požárně bezpečnostním řešení předmětné modernizace výtahů bylo stanoveno, že evakuační výtah bude dimenzován podle ČSN 27 [číslo] a v případě ohrožení objektu požárem musí umožnit sjetí klece do určité stanice přivoláním pomocí klíčového spínače a musí být vyřazen z normálního provozu a připraven pro evakuaci (zjištěno ze str. 5 požárně bezpečnostního řešení). Podle ČSN 27 [číslo] spínač evakuačního výtahu musí být umístěn na nástupišti s ovládacím zařízením a v kleci výtahu, spínač musí být ovládán speciálním klíčem zřetelně označeným a umístěným do 2 m od výtahu, ovládání v kleci evakuačního výtahu musí probíhat rovněž pomocí speciálního klíče a evakuační výtah musí mít hlavní a záložní napájení (zjištěno z bodů 3.4, [číslo], [číslo], [číslo] a 4.8 uvedené technické normy).

42. Při kontrolním dnu [datum] bylo konstatováno, že proběhla komplexní zkouška s pouze drobnými závadami; ani z protokolu o komplexním vyzkoušení díla ze dne [datum], ani ze soupisu vad a nedodělků ze dne [datum], ani ze zápisu z kontrolního dne [datum] nevyplývalo, že by se jakkoli řešila jízda některého výtahu s ovládáním pomocí klíče, (ne) existence nebo (ne) funkčnost takového ovládání; jediná zmínka v této souvislosti byla, že je zapotřebí vyblokovat tlačítko„ 1“ ve výtahu C, aby je bylo možno použít pouze při jízdě přes čtečku nebo na klíč (zjištěno z protokolu o komplexním vyzkoušení díla ze dne [datum], soupisu vad a nedodělků ze dne [datum] a zápisu z kontrolního dne [datum]).

43. Žalovaná v době před uzavřením dodatku [číslo] byla s prováděním díla ve skluzu oproti předpokládanému harmonogramu; z důkazů k tomu se vztahujících nevyplynulo, že by stavba probíhala až do [datum], kdy mělo dle žalované dojít ke zjištění problému s kotvením vodítek, podle harmonogramu a že by následně došlo k jejímu přerušení z důvodu uvedeného problému (zjištěno z příloh smlouvy o dílo – harmonogramu, rozpočtů, platebního harmonogramu, zápisů z kontrolních dnů [datum], [datum], [datum], 28. a [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], zápisů ve stavebním deníku ze dne [datum] a [datum], stavebních a montážních deníků [číslo] shora zmíněné výpovědi svědkyně [příjmení]).

44. Dílo bylo objednateli protokolárně předáno dne [datum], přičemž dle přílohy protokolu – soupisu vad a nedodělků ze dne [datum] byly všechny sepsané vady odstraněny do [datum] (zjištěno z protokolu o předání a převzetí díla ze dne [datum] a jeho přílohy – soupisu vad a nedodělků ze dne [datum]).

45. K realizaci předmětného díla vypověděl svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], že vytvářel studii (nikoli však vlastní projektovou dokumentaci) a poté na zakázce působil jako technický dozor na základě příkazní smlouvy uzavřené se Zlínským krajem, že výrobní dokumentace měla být žalovanou předána ke schválení v prvním týdnu po zahájení činností, stalo se tak však až že po dvou měsících od zahájení stavby. Uvedl, že to urgoval a že žalovanou upozorňoval na zpoždění oproti harmonogramu zápisem do stavebního deníku a též se to probíralo na kontrolních dnech. Výtahy [číslo] byly uvedeny do zkušebního provozu začátkem listopadu 2018. Problém s kotvením vodítek se týkal výtahů [číslo]; podle svědka byl způsob jejich kotvení částečně průběžně skrz trubky v příčkách mezi jednotlivými šachtami zřejmý z projektové dokumentace. Potvrdil, že podpisy na soupisu provedených prací a zjišťovacím protokolu pocházely od něho (vše zjištěno z výpovědi uvedeného svědka).

46. K realizaci předmětného díla vypověděl jednatel žalované [jméno] [příjmení], že původní výtahy měly tzv. valivé vedení po vodítkách, nyní byly nahrazovány výtahy s kluzným vedením, což v průběhu realizace začal pokládat za nevhodné řešení, byť to bylo obsaženo v projektové dokumentaci v rámci zadávání zakázky. Technický dozor investora trval na tom, co bylo vysoutěženo, stejně tak objednatel trval i na zachování původních vodítek, jak to bylo rovněž zadáno. Jednatel žalované dále uvedl, že výtahy jsou funkční, ale že má za to, že uživatelsky jsou méně komfortní, než by byly výtahy s valivým vedením. Připustil, že žalovaná byla urgována o výrobní dokumentaci. Uvedl, že vznikla potřeba doplnit projektovou dokumentaci, což žalobce dodal až po několika měsících. V této souvislosti se technicky řešila změna původní smlouvy, avšak nedošlo k tomu, že by se smluvně podchytila změna termínu. Před zjištěním nedostatečného kotvení vodítek práce postupovaly podle smlouvy o dílo a dokumentace, pak nastal zádrhel (vše zjištěno z výpovědi uvedeného jednatele žalované)

47. K reklamacím a odstraňování vad vypověděl svědek [jméno] [příjmení], že je pracovníkem [právnická osoba], s.r.o., a v rámci své práce na úřadu Zlínského kraje má na starosti řešení garančních závad týkajících se předmětných výtahů, servisů, revizí apod. Proces nahlašování vad probíhal tak, že vady se sbíraly od uživatelů budovy ke svědkovi, ten vytvořil číslované protokoly, čísloval i závady v nich, vytvořený protokol zasílal e-mailem žalované, v kopii na pracovníky žalobce, kteří totéž posílali datovou schránkou. Za žalovanou většinou reagovala paní [příjmení], která e-mailem potvrzovala přijetí protokolu. Odstranění vad bylo osvědčováno zpočátku tak, že technici žalované přijeli na místo, ohlásili se u ostrahy objektu, ta je doprovodila na potřebné místo; byl-li svědek na místě přítomen, odstranění závady mu poté technici předali, pokud tam nebyl, obdržel následně protokol o odstranění závady, přičemž než jej podepsal, tak si ověřil, že k odstranění vady skutečně došlo. Formálně bylo odstranění vad dokumentováno tak, že od paní [příjmení] přišel protokol, který vyhotovovala žalovaná, který obsahoval číslování vady i dle žalobce i dle žalované, obsahoval text nahlášené vady a co bylo provedeno, dále podpis technika a datum. Svědek takový protokol potvrdil a odeslal e-mailem. Pokud byly odstraněny všechny vady uvedené v protokolu o garančních vadách vyhotovovaném ze strany žalobce, tak potvrdil i tento protokol a rozeslal jej. Mezi odstraněním vady ze strany techniků žalované a potvrzením o odstranění vady ze strany svědka byl vždy nějaký časový prostor, neboť na místě se technikům nic nepotvrzovalo, potvrzoval se až protokol, který zasílala paní [příjmení]. U všeho odstraňování reklamovaných vad svědek přítomen nebyl, podle něho později, když se věci usadily, na místě s technikem byla přítomna pouze bezpečnostní služba, která potvrzovala svědkovi, že vada byla odstraněna, a svědek následně řešil potvrzení protokolu. Svědek dále uvedl, že si odstraňování vad spočívajících v chrčení reproduktorů v chodbě a kabinách (vedoucího k nesrozumitelnosti hlášení) vybavuje pouze obecně, že se technici se snažili tuto závadu odstranit, nicméně ona se poté opakovala i po jejich odjezdu, podle svědka se vyskytovala nahodile, byla trvalá; nakonec došlo k vyřešení problému přehráním software, po kterém se již vada vyskytovat přestala. K vadě týkající se ovládání výtahu za použití klíče svědek uvedl, že šlo o to, že ve druhém nadzemním podlaží byla mezi výtahy umístěna dvě tlačítka, které měla umožnit speciální režim jízdy za použití klíče, a to první ve vztahu k výtahu C, které mělo umožnit jízdu do sklepa, a druhé ve vztahu k výtahu A, které mělo umožnit přednostní jízdu např. pro návštěvy. Po určité době po převzetí se zjistilo, že druhý ovládací prvek neumožňuje prioritní jízdu, nýbrž že plní stejnou funkci jako první jmenovaný, tedy přivolává výtah C pro jízdu do sklepa. K odstranění této závady došlo tak, že v rámci plánované servisní činnosti pracovník žalované pan [příjmení] provedl úpravu zapojení, kterou byl problém odstraněn, avšak až po poměrně dlouhé době po nahlášení závady, někdy začátkem roku 2020. Zda byla prioritní jízda řešena v projektové dokumentaci, svědek nevěděl. K vadě spočívající v poruše výtahů při výpadku sítě, případně přechodu na dieselagregát, svědek uvedl, že předchozí výtahy v budově nefungovaly na dieselagregát, což vedlo v některých případech při výpadku proudu k uvíznutí osob ve výtahu, proto došlo k úpravě rozvodny a výtahů tak, aby při výpadku elektrické energie výtahy sjely do výchozí stanice, což je druhé nadzemní podlaží; funkčnost tohoto systému bylo možno testovat až po převzetí díla, což žalobce učinil, nicméně zjistil, že dochází k zaseknutí, resp. uvíznutí, a tato závada byla proto hlášena žalované a odstraněna někdy na začátku roku 2020 (vše zjištěno z výpovědi uvedeného svědka).

48. K reklamacím a odstraňování vad vypověděla svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], že působí u žalované na pozici vedoucí realizací. V souvislosti s dodávkou kvadruplexu výtahů pro Zlínský kraj uvedla, že při reklamačním řízení byly zpočátku určité problémy, neboť nebyly ujasněny reklamační formuláře; u prvních vad se ladila podoba formulářů a to, jak mají být vady uplatňovány. Při odstraňování vad nebyl vždy na místě přítomen odpovědný zástupce Zlínského kraje (pan [příjmení]), který by mohl potvrdit odstranění vady, takže ta mohla být odstraněna, ale teprve následně se řešilo potvrzení této skutečnosti. Uvedla, že si vzpomíná na uplatnění vady, která měla spočívat v tom, že chrčí reproduktory a není rozumět některým hlášením, s tím, že vada určitě odstraněna byla; na délku doby mezi uplatněním a odstraněním vady si nevzpomínala. Uvedla, že je jí známo, že se řešilo něco ohledně výpadku dieselagregátu a součinnosti Zlínského kraje, ze začátku nebyli pracovníci žalované přizváni ke zkouškám a podle ní o to nějak prosili; nic bližšího si však nevybavovala. Potvrdila, že protokoly ohledně vad [číslo] připojené v příloze jejího e-mailu ze [datum] obsahovaly text počínající slovy od„ [datum]“; uvedla, že neví, kdo jej do protokolu dopsal, avšak nějak se k ní listiny s tímto textem dostaly a odeslala je žalobci (vše zjištěno z výpovědi uvedené svědkyně).

49. K reklamacím a odstraňování vad vypověděl svědek [jméno] [příjmení], že u žalované působí jako revizní technik a technická podpora, provádí i servis výtahů a osobně prováděl a provádí odstranění některých závad. Reklamace svědek nepřijímal, měl na starosti spíše technické řešení. Uvedl, že po uvedení výtahů v předmětné budově do provozu se na nich vyskytovaly závady odpovídající provozu budovy, a to jak druhu provozního, třeba poškozené dveře, tak i rázu reklamačního. K otázce reklamace priority výtahů svědek uvedl, že souvisí s tzv. cílovým řízením a kvadruplexním provozem výtahů, kdy se využívá výtah nejbližší uživateli, který je nasměrován do příslušného výtahu a v něm již nic nevolí. V této souvislosti je potřeba správně nastavit software vhodný pro budovu se zohledněním umístění jednotlivých sekcí či činností po budově. V daném případě podle zadávací dokumentace cílové řízení mělo být namontováno pouze ve výchozím, tedy druhém nadzemním podlaží, jinde měly být běžné přivolávače. V důsledku toho se vyskytly problémy, když byly výtahy uvedeny do provozu, neboť když úředníci hromadně jeli na oběd do třetího nadzemního podlaží, tak cílové řízení umístěné ve druhém nadzemním podlaží ztrácelo efektivitu. V souvislosti s prioritou se řešilo i to, že podle čipových čteček se měla určovat priorita pro přivolání výtahu, nicméně v zadání nebylo přesně definováno, co to má zahrnovat, a dále se řešily i problémy vyšších či nižších priorit mezi jednotlivými čipy. Podle svědka priorita znamená, že se vyřadí po dobu jejího trvání cílové řízení výtahu a osoba, která prioritou disponuje, ať již na základě klíče nebo čipu nebo jiného způsobu ovládání, výtah ovládá sama pomocí kabinových voleb bez možnosti jiné osoby ji přivolat. U čipového systému, který byl v předmětné budově, je možné pomocí čipu s vyšší prioritou zrušit pokyn daný předchozím čipem s nižší prioritou. Dodavatelem čipového systému v budově nebyla žalovaná, byl využit již existující v budově namontovaný čipový systém využívaný i pro jiné účely žalobce. K chrčení reproduktorů svědek uvedl, že co je chrčení, je do určité míry subjektivní; podle vědomí svědka byl problém s jedním reproduktorem, který byl vyměněn, dále mezi jednotlivými reproduktory byla rozdílná úroveň hlasitosti, ale i čistoty zvuku. Pokud on slyšel, tak vždy bylo rozumět, co se v reproduktoru říká. K závadě týkající se výpadku sítě, resp. přechodu na dieselagregát, svědek uvedl, že se vyskytovala opakovaně jednou za 14 dnů, nejčastěji ve čtvrtek, případně ve středu, kdy provozovatel budovy prováděl zkoušku danou požárními předpisy. Samotné zkoušce nebyli technici žalované přítomni, přičemž pokud došlo k závadě, tak byl z velínu budovy kontaktován dispečink žalované. Na základě toho technici přijeli na místo, uvedli výtahy zpět do běžného provozu, nicméně výskytu závady samotné nikdy svědek přítomen nebyl, protože když dojeli na místo, tak již provoz byl na normální síti, a ne na dieselagregátu. Zkoušeli provádět různé změny v nastavení výtahu, nicméně i potom docházelo nepravidelně k výskytům závady. Po odstranění vady týkající se poruchy při přechodu na dieselagregát se stávalo i to, že při následné zkoušce po dalších 14 dnech bylo vše v pořádku; poté se zase mohlo stát, že se nějaká porucha s tímto spojená vyskytla, přičemž podle svědka nešlo vždy o stejnou poruchu, ale docházelo v této souvislosti k problémům různého druhu. K dieselagregátu, který v budově historicky byl, svědek uvedl, že vzhledem k zapojení nemohl fungovat současně s rekuperací, která byla do nových výtahů na rozdíl od starých zabudována, přičemž za tímto účelem muselo dojít k určité dílčí technické úpravě, ke které došlo činností žalované po dohodě všech stran krátce před předáním asi v dubnu 2019. V době předání výtahů žalobci se vada týkající se dieselagregátu nevyskytovala, k výskytu této vady začalo docházet až při zkouškách přechodu na dieselagregát po předání díla. V době předání výtahů žalobci se dělala funkční zkouška, při které se zkoušel i přechod z normální sítě na dieselagregát; svědek tomu byl přítomen a při této zkoušce k žádné závadě nedošlo. K potvrzování odstranění vad svědek uvedl, že jako technik reklamační protokoly neřešil, nicméně vzhledem k tomu, že k vyhotovování reklamačních protokolů a jejich zasílání příslušnou osobou za žalobce žalované docházelo nezávisle na svědkovi, tak se stávalo, že touto cestou bylo reklamováno i to, co již bylo předtím v rámci zásahu techniků odstraněno (vše zjištěno z výpovědi uvedeného svědka).

50. K reklamacím a odstraňování vad vypověděl svědek [jméno] [příjmení], že pracuje u žalované jako zaměstnanec na pozici šéfmontéra, že je mu známo, že v souvislosti s kvadruplexem výtahů dodávaných pro Zlínský kraj se vyskytl problém s konzolemi vodítek, které nebyly ukotvené napevno do zdi, a že byl přítomen u odstraňování vady spočívající v chrčení reproduktorů, ovládání přednosti a poruch při přechodu na záložní zdroj. Uvedl, že vada chrčení reproduktorů nebyla taková, že by nebylo rozumět patro, které bylo z reproduktoru hlášeno, nicméně v hlášení byly přítomné určité šumy, které ale nebránily porozumět, co je hlášeno, tyto šumy byly odstraněny výměnou software. K otázce přednosti jízdy výtahu při použití karty nebo klíče svědek uvedl, že měli nainstalovat, že použije-li se čip, bude tím výtah přivolán; poté dostali další pokyn, že do kabiny se má namontovat blokovací klíč, při jehož použití bude výtah ovládán pouze z kabiny. Podle svědka požadavek ohledně namontování klíče do jednoho výtahu přišel až po dokončení všech ostatních prací. V průběhu prací se svědek s požadavkem na to, aby bylo ve výtahu ovládání na klíč, nesetkal. Uvedl, že prováděl přepojení ovládání v tablu výtahu v souvislosti s ovládáním přednosti v jízdě v režimu klíče. K otázce řešení poruch výtahů AaCv důsledku výpadku elektřiny svědek uvedl, že řešili v rámci prací přechod na dieselagregát, přičemž toto zapojili, nasimulovali výpadek proudu ze sítě a vše fungovalo. Pak žalobce dovedl do rozvaděče signální kabel, který měl určovat, zda výtahy pojedou na proud ze sítě, nebo na dieselagregát, ale pak to nefungovalo, takže žalobce musel řešit opravu tohoto kabelu. Podle vědomí svědka byla vada vyřešena tak, že žalobce přidal relé na jistič u dieselagregátu. Svědek potvrdil, že videozáznamy předložené žalovanou k důkazu pořídil on. Uvedl, že na videozáznamech je patrné, že v době, kdy dochází ve výtahu k rekuperaci elektrické energie, se na displeji objevuje signalizace rekuperace, přičemž to bylo rovněž doděláno dodatečně ze strany žalované na přání technického dozoru investora (pana [příjmení]). Uvedl, že administrativa reklamací šla mimo něj, svědek pouze fyzicky prováděl potřebné práce (vše zjištěno z výpovědi uvedeného svědka).

51. K reklamacím a odstraňování vad vypověděl svědek [jméno] [příjmení], že u žalované pracuje jako projektový manažer, že se podílel na realizaci kvadruplexu pro Zlínský kraj, že si vybavuje řešení problému vodítek u výtahů B a C, kde se následně dodělávalo vyztužení vodítek ke skeletu budovy. Uvedl, že si vybavuje reklamaci chrčení reproduktorů, avšak nevěděl, zda to řešil osobně on, nebo někdo z kolegů. Nepamatoval si přesně, zda slyšel chrčení reproduktorů, uvedl, že má za to, že to byl spíše subjektivní pocit, že někomu to přišlo dobré, někomu ne. K otázce funkčnosti ovládání priority uvedl, že tam nebyl problém, že bylo namontováno ovládání přes čtečky, avšak následně technický dozor investora stavby chtěl ještě klíčovou variantu na úplnou prioritu výtahů, která se na základě toho poté namontovala do výtahů A a C. K otázce vady při výpadku sítě svědek uvedl, že žalobce měl ve sklepě budovy dieselagregát pro napájení v případě výpadku sítě, přičemž rozvaděč u tohoto dieselagregátu neposílal správný impuls výtahům, které v důsledku toho nejely při výpadku sítě tak, jak měly; tento problém byl poté vyřešen montáží spínacího relé k rozvaděči, a to nad rámec techniky, která byla dodávána v rámci předmětného díla. Asi poté došlo i k nějakým změnám v programu řídicího systému. Postup při reklamacích svědek neřešil administrativně, avšak podle něho docházelo k tomu, že když byla nějaká vada uplatněna a poté odstraněna, tak někdy na místě nebyl nikdo, komu by bylo možno odstranění vady předvést, takže se to papírově řešilo až později. Svědek připustil, že byl v průběhu akce upomínán o dodání výrobní dokumentace, že došlo k upozornění ze strany objednatele nebo technického dozoru investora na nedodržování harmonogramu a nedostatečný postup realizace a že se to řešilo i na kontrolních dnech (vše zjištěno z výpovědi uvedeného svědka).

52. Žalobce reklamoval vady [číslo] protokolem [číslo] datovaným dne [datum], zaslaným žalované e-mailem ze dne [datum], a vymezil je tak, že vada [číslo] se týká výtahů A až D, a to„ Reproduktory hlášení v kabinách výtahů chrčí, špatně srozumitelné hlášení“, vada [číslo] se týká výtahů C a D, a to„ Reproduktor hlášení v chodbě před výtahy chrčí, špatně srozumitelné hlášení“, a vada [číslo] se týká výtahů A a C, a to„ Nefunkční ovládání přednostní jízdy v režimu použití klíče“ (zjištěno z protokolu ohlášení reklamační závady [číslo] e-mailové korespondence z období 20. 6. až [datum]).

53. Dle reklamačního protokolu vyhotoveného žalovanou dne [datum] byla vada [číslo] odstraněna a dne [datum] byl upgradován software v jednotlivých kabinách (zjištěno z reklamačního protokolu [číslo] – č. l. 12). K argumentu žalované, že text začínající datem„ [datum]“ žalovaná do protokolu neuvedla, soud uvádí, že bylo prokázáno, že žalovaná žalobci dne [datum] zaslala protokol ve znění, které tento text obsahovalo (prokázáno výpovědí svědkyně [příjmení] a jejím e-mailem ze dne [datum]), načež jej žalobce potvrdil (zjištěno z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Pokud však šlo o datum odstranění vady, soud považoval za prokázané, že k jejímu odstranění došlo již dne [datum] (bylo to prokázáno celkem čtyřmi videozáznamy ze dne [datum], jejichž pořízení provedl svědek [příjmení]). Z videozáznamů bylo zřetelné, že hlášení v reproduktorech bylo srozumitelné a bez výraznějšího chrčení či obdobného šumu. Žalobce ani přes poučení ze strany soudu další důkazy k prokázání, že vada trvala až do [datum], neoznačil.

54. Dle reklamačního protokolu vyhotoveného žalovanou dne [datum] byla vada [číslo] odstraněna a dne [datum] byl upgradován software v DC panelech (zjištěno z reklamačního protokolu [číslo] – č. l. 26). K argumentu žalované, že text začínající datem„ [datum]“ žalovaná do protokolu neuvedla, soud shodně jako výše uvádí, že bylo prokázáno, že žalovaná žalobci zaslala protokol ve znění, které tento text obsahovalo (prokázáno výpovědí svědkyně [příjmení] a jejím e-mailem ze dne [datum]), načež jej žalobce potvrdil (zjištěno z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Pokud však šlo o datum odstranění vady, soud považoval za prokázané, že k jejímu odstranění došlo již dne [datum] (bylo to prokázáno videozáznamem ze dne [datum], jehož pořízení provedl svědek [příjmení]). Z videozáznamu bylo zřetelné, že hlášení v reproduktoru bylo srozumitelné a bez výraznějšího chrčení či obdobného šumu. Žalobce ani přes poučení ze strany soudu další důkazy k prokázání, že vada trvala až do [datum], neoznačil.

55. Dle reklamačního protokolu vyhotoveného žalovanou dne [datum] byla vada [číslo] odstraněna (zjištěno z reklamačního protokolu [číslo] – č. l. 25).

56. Žalovaná zaslala žalobci e-mailem dne [datum] protokol o odstranění závad z protokolu ohlášení reklamační závady [číslo] (tj. vad [číslo]), žalobce (prostřednictvím [jméno] [příjmení]) na to dne [datum] sdělil, že vada [číslo] nebyla odstraněna a vada [číslo]„ se nahodile objevuje stále“; žalovaná sdělila žalobci e-mailem ze dne [datum] k protokolu [číslo] že v pondělí proběhla aktualizace softwaru a vady byly odstraněny (zjištěno z e-mailové korespondence z období 2. 8. až [datum] a ze dne [datum]). Soud na tomto místě znovu poznamenává, že i po zohlednění této korespondence nepovažoval za prokázané, že vady [číslo] přetrvávaly i po [datum]; i text sdělení žalobce ze dne [datum], že se nahodile objevují stále, podle mínění soudu vede k závěru, že mohlo jít o nový výskyt odlišné, byť třeba podobné vady spíše než kontinuální trvání vady dříve reklamované, která byla nejpozději dne [datum] vyřešena.

57. Žalobce (prostřednictvím pana [příjmení]) sděloval žalované (e-maily adresovanými paní [příjmení]), že vada [číslo] nebyla dosud odstraněna (zjištěno z e-mailové korespondence z období 9. 10. až [datum]). Žalobce sdělil žalované dopisem ze dne [datum], že žádá mj. o vyřešení dosud neodstraněných vad [číslo] (zjištěno z dopisu ze dne [datum] včetně doručenky datové zprávy). Žalovaná (prostřednictvím [jméno] [příjmení]) popsala žalobci principy úpravy funkce priority výtahu A na klíč dne [datum]; žalobce (prostřednictvím [jméno] [příjmení]) potvrdil správnost tohoto popisu dne [datum] (zjištěno z e-mailové korespondence z období 29. až [datum]). Žalobce sdělil žalované dopisem ze dne [datum], že mj. dosud nebyla odstraněna vada [číslo] (zjištěno z dopisu ze dne [datum] včetně doručenky datové zprávy ze dne [datum]). V rámci interní komunikace mezi pracovníky žalobce sdělil [jméno] [příjmení], že k odstranění vady [číslo] došlo přepojením ovládání ve dnech 18. a [datum], takže výtah„ A“ je funkční (zjištěno z e-mailové korespondence z období 23. až [datum]). K argumentu žalobce, že žalovaná vadu [číslo] uznala, neboť ohledně ní postupovala jinak než u vady [číslo] kterou odmítla, soud provedl k důkazu reklamační protokol vyhotovený žalovanou pod [číslo] soubor s tím související komunikace mezi stranami.

58. Žalobce k dotazu soudu, z kterých konkrétních důkazů podle něho vyplývá, že vada spočívající v nefunkčním ovládání přednostní jízdy v režimu klíče byla reklamována tak, že byla popsána shodně, jako ji žalobce popsal v nynějším řízení (kdy ji popsal:„ vada spočívala v tom, že systém neumožňoval … ovládání prostřednictvím klíče ve vztahu k výtahu ‚A‘ (výtahu V1). V situaci, kdy osoba disponující klíčem chtěla v režimu klíče ovládat výtah ‚A‘ (výtah V1), byl chybně ovládán (tedy ‚přivolán‘) výtah ‚C‘ (výtah V3). Tedy režim klíče ovládal vždy pouze výtah ‚C‘ (ať byl použit ve výtahu A nebo C) ačkoli měl fungovat pro oba výtahy“), uvedl, že to vyplývá z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] a e-mailové korespondence z období 29. až [datum], jiné důkazy k tomu neoznačil.

59. Žalobce reklamoval vadu [číslo] protokolem [číslo] vymezil ji tak, že se týká výtahu A, a to„ Při výpadku sítě a chodu na dieselagregát došlo k poruše výtahu.“ (zjištěno z protokolu ohlášení reklamační závady [číslo]). Protokoly [číslo] k reklamačním závadám zaslal žalobce žalované e-mailem dne [datum], žalovaná potvrdila jejich přijetí dne [datum] (zjištěno z e-mailové korespondence z období 20. 6. až [datum]).

60. Dle reklamačního protokolu vyhotoveného žalovanou dne [datum] byla vada [číslo] řešena výměnou záložního zdroje, ke dni [datum] nebyl stanoven termín testu dieselagregátu ze strany žalobce (zjištěno z reklamačního protokolu [číslo]). Žalobce stanovil termín pro zkoušku dieselagregátu na 12. 8., žalovaná potvrdila, že za ni budou přítomni pan [příjmení] a pan [příjmení] (zjištěno z e-mailové korespondence z období 2. 8. až [datum]). Žalobce sdělil žalované dopisem ze dne [datum], že žádá mj. o vyřešení dosud neodstraněných vad [číslo] (zjištěno z již výše zmíněného dopisu ze dne [datum] včetně doručenky datové zprávy). Žalovaná požádala o umožnění přítomnosti při zkoušce dieselagregátu e-mailem ze dne [datum], což žalobce přislíbil (zjištěno z e-mailové korespondence ze dne 23. a [datum]). Žalovaná zaslala žalobci dne [datum] další verzi reklamačního protokolu [číslo] podle něhož došlo ke změně v programu řídicího systému a odzkoušení dne [datum] (zjištěno z e-mailu ze dne [datum] včetně přiloženého protokolu).

61. Žalobce reklamoval vadu [číslo] protokolem [číslo] vymezil ji tak, že se týká výtahu B, a to„ Na displeji v kabině výtahu se nezobrazuje aktuální patro.“ (zjištěno z protokolu ohlášení reklamační závady [číslo]). Protokol [číslo] zaslal žalobce žalované e-mailem a datovou zprávou dne [datum] (zjištěno z e-mailu ze dne [datum] a doručenky datové zprávy z téhož dne).

62. Dle reklamačního protokolu vyhotoveného žalovanou dne [datum] byla vada odstraněna přehráním software displeje (zjištěno z reklamačního protokolu [číslo]). Protokoly o odstranění závad (nejen této, ale i dalších reklamovaných protokolem [číslo]) byly žalovanou žalobci zaslány dne [datum] (zjištěno z e-mailu z uvedeného dne); žalobce potvrdil protokol [číslo] dne [datum] (zjištěno z e-mailu z uvedeného dne). Pokud však šlo o datum odstranění vady, soud považoval za prokázané, že k jejímu odstranění došlo již dne [datum] (bylo to prokázáno fotografiemi předmětného displeje výtahu a videozáznamem ze dne [datum], jehož pořízení provedl svědek [příjmení]). S ohledem na to soud konstatoval, že pokud snad došlo později k další poruše displeje, šlo by nikoli o přetrvávání závady, nýbrž novou vadu. Žalobce ani přes poučení ze strany soudu neoznačil další důkazy k prokázání, že vada trvala kontinuálně před i po [datum], až do [datum].

63. Žalobce reklamoval vadu [číslo] protokolem [číslo] vymezil ji tak, že se týká výtahů A a C, a to„ Při výpadku sítě a chodu na dieselagregát došlo k poruše výtahu A., a C.“ (zjištěno z protokolu ohlášení reklamační závady [číslo]). Protokol [číslo] zaslal žalobce žalované e-mailem a datovou zprávou dne [datum] (zjištěno z e-mailu ze dne [datum] a doručenky datové zprávy z téhož dne). Porucha byla odstraněna [jméno] [příjmení] dne [datum] (zjištěno též z reklamačního protokolu [číslo]). Žalobce sdělil žalované dopisem ze dne [datum], že žádá mj. o vyřešení dosud neodstraněných vad [číslo] (zjištěno z již výše zmíněného dopisu ze dne [datum] včetně doručenky datové zprávy). Žalovaná zaslala žalobci dne [datum] další verzi reklamačního protokolu [číslo] podle něhož došlo ke změně v programu řídicího systému a odzkoušení dne [datum] (zjištěno z e-mailu ze dne [datum] včetně přiloženého protokolu).

64. Žalobce oznámil jako havárii vadu [číslo] vymezenou jako porucha výtahu D, dne [datum] v 11.50 hod. (zjištěno z protokolu ohlášení reklamační závady [číslo]). Příjezd pracovníka žalované na místo byl v 13.30 hod. (zjištěno ze svodky událostí vyhotovené ostrahou budovy). Porucha byla odstraněna [jméno] [příjmení] dne [datum] (zjištěno též z reklamačního protokolu [číslo]).

65. Žalobce oznámil jako havárii vadu [číslo] vymezenou jako výtah A mimo provoz, dne [datum] v 16.45 hod., příjezd pracovníka žalované na místo byl v 17.30 hod. (zjištěno z protokolu ohlášení reklamační závady [číslo]). Porucha byla odstraněna [jméno] [příjmení] dne [datum] (zjištěno též z reklamačního protokolu [číslo] – č. l. 69).

66. Žalobce oznámil jako havárii vadu [číslo] vymezenou jako zadrhávání dveří výtahu A, dne [datum] v 11.15 hod., příjezd pracovníka žalované na místo byl v 12.30 hod. (zjištěno z protokolu ohlášení reklamační závady [číslo]). Porucha byla odstraněna [jméno] [příjmení] dne [datum] (zjištěno též z reklamačního protokolu [číslo] – č. l. 69 p. v.).

67. Žalobce oznámil jako havárii vadu [číslo] (jde o shodnou vadu, která je uvedena výše jako reklamovaná vada [číslo] – pozn. soudu), vymezenou jako porucha výtahů AaCs uvíznutím osoby, dne [datum] v 18.15 hod., příjezd pracovníka žalované na místo byl v 19.05 hod. (zjištěno z protokolu ohlášení reklamační závady [číslo]). Porucha byla odstraněna [jméno] [příjmení] dne [datum] (zjištěno též z reklamačního protokolu [číslo]). Lze podotknout, že dle reklamačního protokolu žalované byla havárie ohlášena až v 18.27 hod.; vzhledem k tomu, že i tak byl příjezd pracovníka žalované až po více než 30 minutách po ohlášení, soud tento rozdíl dále nezkoumal, neboť by neměl vliv na posouzení věci.

68. Žalobce oznámil jako havárii vadu [číslo] vymezenou jako porucha výtahu C, dne [datum] v 7.40 hod., příjezd pracovníka žalované na místo byl v 8.15 hod. (zjištěno z protokolu ohlášení reklamační závady [číslo]). Porucha byla odstraněna [jméno] [příjmení] dne [datum] (zjištěno též z reklamačního protokolu [číslo]).

69. Žalovaná původně vystavila žalobci s datem [datum] fakturu [číslo] na dodávku a montáž výtahu v částce 7 853 787,16 Kč bez DPH; žalobce sdělil žalované dopisem ze dne [datum], že bude akceptovat pouze fakturu neobsahující sporné položky; žalovaná následně vystavila žalobci novou verzi téže faktury [číslo] nyní na částku 7 853 787,16 Kč bez DPH, tj. 8 776 356,46 Kč včetně DPH (zjištěno z faktury [číslo] na částku 7 853 787,16 Kč bez DPH, dopisu ze dne [datum], soupisu provedených prací, dodávek a služeb odsouhlaseného Ing. [jméno] [příjmení], zjišťovacího protokolu na částku 7 853 787,16 Kč bez DPH odsouhlaseného Ing. [příjmení], soupisu provedených prací, dodávek a služeb s výhradou zapsanou Ing. [příjmení], faktury [číslo] na částku 7 253 187,16 Kč bez DPH s přílohou a zjišťovacího protokolu na částku 7 253 187,16 Kč bez DPH odsouhlaseného Ing. [příjmení]). Částku 8 776 356,46 Kč žalobce žalované zaplatil dne [datum] (zjištěno z výpisu z účtu).

70. Žalovaná přes poučení ze strany soudu neprokázala, že by strany mezi sebou uzavřely smlouvu o provedení prací označovaných žalovanou jako dodatečné požadavky žalobce (tj. instalace zvonků do kabin výtahů pro ohlášení příjezdu do stanice, softwarové práce na zrychlení ohlášení stanice, zrychlení odjezdů ze stanice, zrychlení zobrazení voleb, zpomalení odjezdů ze stanice a další) a za jakých smluvních podmínek, ani že by jejich provádění (anebo zpracování projektového řešení pro doplnění signálu„ diesel“ do stávajícího rozvaděče) vyvolalo nutnost odložení závěrečné kontrolní prohlídky a předání díla. Žalovaná přes poučení ze strany soudu neprokázala uzavření smlouvy nejen o provedení výše uvedených dodatečných požadavků, ale též o provedení přípravy a částečné realizace změny ovládání systému, o vícepracích v rámci nového softwarového řešení ovládání přednosti v jízdě a o opravě poruchy páternosteru způsobené vandalismem, ani za jakých smluvních podmínek včetně ceny měly být provedeny, ani že byly skutečně provedeny.

71. Soud k tomu provedl důkazy, které žalovaná předložila, tedy stavební a montážní deník [číslo] zejména zápisy v něm ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] Ani po jejich provedení k důkazu neshledal, že by žalovaná prokázala, že takto uzavřela se žalobcem smlouvu či smlouvy na tyto další práce. Zápisy ve stavebním deníku rozhodně neměly charakter sjednávání smlouvy, a to mj. pro svou obecnost, absenci podstatných náležitostí (např. sjednání ceny a dalších smluvních podmínek) a naprostou obsahovou i formální nesouměřitelnost s tím, jak mezi stranami byly jinak sjednávány závazné smlouvy. Žalovanou k tomuto navrhovaný doplňující výslech svědka [příjmení] soud neprovedl, neboť vzhledem k jeho postavení montéra, který se nezabýval administrativou a o kterém nebylo ani tvrzeno, že by žalovanou byl oprávněn zastupovat při jakémkoli sjednávání smluv, pokládal za zcela vyloučené, že by jeho prostřednictvím byla žalovanou se žalobcem nějaká smlouva uzavřena.

72. Prokázáno bylo v tomto směru pouze to, že žalobce si u žalované objednal zpracování nového projektového řešení pro doplnění signálu„ diesel“ do stávajícího rozvaděče (zjištěno z dopisu ze dne [datum], e-mailových zpráv Ing. [příjmení] ze dne [datum], cenové nabídky na částku 12 500 Kč bez DPH a objednávky žalobce č. OBJ/0758/2019), nicméně cena za to ve výši 15 125 Kč včetně DPH vyúčtovaná žalovanou žalobci byla žalobcem žalované dne [datum] uhrazena (zjištěno z faktury [číslo] výpisu z účtu) a žalovaná ji v rámci námitky započtení logicky již ani neuplatňovala.

73. Jelikož nebylo prokázáno ani to, že by práce označované žalovanou jako dodatečné požadavky žalobce (s výjimkou finančně vypořádaného zpracování projektu doplnění signálu do rozvaděče) byly vůbec ujednány, ani to, že byly provedeny, byl zcela bezpředmětným důkazní návrh žalované, aby byl ustanoven znalec k určení obvyklé výše ceny těchto prací, a soud mu proto nevyhověl.

74. Žalobce vyzval [právnická osoba], k vyplacení částky 1 000 000 Kč z bankovní záruky [číslo] ze dne [datum] s odůvodněním, že žalovaná nesplnila povinnosti dle předmětné smlouvy o dílo a výše smluvních pokut dalece přesahuje zaručenou částku (zjištěno z výzvy k vyplacení bankovní záruky ze dne [datum]).

75. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení smluvních pokut v celkové výši 18 307 000 Kč, zahrnující mj. částky požadované v tomto řízení, výzvou ze dne [datum] zaslanou žalované datovou zprávou téhož dne (zjištěno z uvedené výzvy a informace o odeslání datové zprávy). Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení požadovaných smluvních pokut též předžalobní výzvou ze dne [datum], doručenou žalované dne [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy a informace o odeslání datové zprávy; datum doručení uvedla žalovaná a žalobce to nijak nezpochybnil). Žalovaná na to reagovala výzvou k jednání ze dne [datum] (zjištěno z dopisu ze dne [datum]).

76. Soud neučinil žádná pro věc podstatná skutková zjištění z důkazů provedených v souvislosti s otázkou, kdy žalovaná měla nebo mohla zjistit nedostatečné kotvení vodítek (tedy ze zadávací a projektové dokumentace, zápisu z prohlídky místa plnění ze dne [datum], výkresu zachycujícího mj. kotvení vodítek, technické zprávy Ing. [příjmení], zápisů ve stavebním deníku z období 14. až [datum], dopisu ze dne [datum] ohledně pohybu vodítek, projektové dokumentace na dodatečné kotvení vodítek, znaleckého posudku Mgr. [jméno] [příjmení] [číslo] 2019, znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2019 a svědeckých výpovědí v rozsahu, v němž se týkaly této otázky), neboť tato otázka se týkala doby před uzavřením dodatku [číslo] soud ji nepokládal z níže uvedených důvodů za podstatnou pro posouzení významu ujednání dodatku [číslo]. Z téhož důvodu neprovedl jako nadbytečný oběma stranami navrhovaný důkaz ustanovením znalce pro další zkoumání této otázky.

77. Soud dále neučinil žádná pro věc podstatná skutková zjištění z následujících důkazních prostředků: titulní listy čtyř listin označených vždy jako kniha výtahu, dopis ze dne [datum], zápis z kontrolního dne [datum], dopis ze dne [datum], zápis z kontrolního dne [datum], dopis ze dne [datum] ohledně koroze vodítek, zápisy z kontrolních dnů [datum], [datum] a [datum], zápis z jednání dne [datum] včetně prezenční listiny, e-mailová korespondence z období od 18. 1. do [datum], informace o konání akce [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] [obec], informace o konání akce [anonymizováno] [územní celek], text označený jako„ Základní informace o budově“, sdělení označené jako„ Kraj úspěšně dokončil revitalizaci Baťova mrakodrapu“, sdělení označené jako„ [příjmení] [příjmení]: Kraj úspěšně dokončil revitalizaci Baťova mrakodrapu“, vyjádření předchozího právního zástupce žalované ze dne [datum].

78. Soud nepřihlížel k důkaznímu návrhu žalované, která teprve při ústním jednání dne [datum] předložila účetní závěrku sestavenou dne [datum] za účelem dokládání své ekonomické situace, neboť šlo o návrh učiněný zjevně po koncentraci řízení.

79. Další relevantní důkazy nebyly navrženy, ani nevyplynuly z obsahu spisu.

80. Zjištěný skutkový stav lze ve významných ohledech shrnout následovně. Strany mezi sebou ujednaly provedení díla spočívajícího v modernizaci výtahů smlouvou o dílo a jejími čtyřmi dodatky. Dodatkem [číslo] zahrnujícím též změnový list [číslo] byly sjednány vícepráce nezbytné pro provedení a provozování díla a k jejich provedení byl sjednán„ termín“ 49 dnů. Dodatkem [číslo] následným dodatkem [číslo] nebyl výslovně změněn termín závěrečné kontrolní prohlídky a předání díla. Text smlouvy i dodatků vypracoval žalobce. Právnímu posouzení důsledků uzavření dodatku [číslo] se soud bude věnovat níže.

81. Ze specifikace učiněné při kontrolním dni [datum] vyplynulo, že v budově měl být výtah ovládaný klíčem za účelem např. stěhování archivu nebo evakuace, a to výtah 1 nebo výtah 3. Z provedených důkazů nevyplynulo, že by výtahy ovládané pro tyto účely klíčem musely být nutně dva. V zápisu z uvedeného kontrolního dne je zřetelný rozdíl mezi bodem 4 (prioritní jízda pomocí karty – v jejím režimu měly být výtahy V1 a V3) a bodem 5 (jízda na klíč – zde mělo jít o výtah V1 nebo V3). Ničemu by jistě neodporovalo, pokud by jízdu na klíč v režimu dle bodu 5 umožňovaly oba výtahy V1 a V3 (resp. A a C), v tomto směru nebyla spojka„ nebo“ vylučovací, nicméně vyhovující této specifikaci bylo i jen zapojení jednoho z výtahů v tomto režimu. Nic jiného nevyplynulo ani z požárně bezpečnostního řešení výtahů a z technické normy ČSN 27 [číslo], ostatně režim pro případ požáru byl v zápisu z kontrolního dne řešen samostatně vůči režimu jízdy na klíč, a to v bodu 2 specifikace jízdních režimů. Z dalších provedených důkazů vyplynulo, že žalovaná na základě opakovaných požadavků a urgencí žalobce zajistila úpravu a v dubnu 2020 přepojení tak, aby režimu jízdy na klíč vyhovovaly oba výtahy A a C, avšak soud dospěl k závěru, že nešlo o odstraňování vady, neboť stav před touto úpravou a přepojením nebyl rozporný se specifikací provedenou při kontrolním dnu. Tomu nasvědčovala i skutečnost, že z komplexní zkoušky ukončené dne [datum] ani ze soupisu vad a nedodělků z téhož dne nevyplývalo, že by se řešila jízda některého výtahu s ovládáním pomocí klíče a neexistence nebo nefunkčnost takového ovládání, případně že by evakuační výtah nesplňoval požadavky dle požárně bezpečnostního řešení a technické normy. Soud pokládal za zcela nepravděpodobné, pokud by v tomto směru existoval rozpor provedeného díla s předchozí specifikací, aby se na to při komplexní zkoušce a pořizování soupisu vad a nedodělků nepřišlo. Za značně nepřesnou pokládal soud v této souvislosti výpověď svědka [příjmení], který v rozporu se specifikací jízdních režimů dle zápisu z kontrolního dne tvrdil, že speciální režim jízdy za použití klíče měl ve vztahu k výtahu C umožnit jízdu do sklepa a ve vztahu k výtahu A měl umožnit přednostní jízdu např. pro návštěvy – dle bodu 4 specifikace z kontrolního dne měla být prioritní jízda zajištěna VIP kartou, ne klíčem, s čímž korespondovaly mj. i výpovědi svědků [příjmení] a [příjmení].

82. Ohledně dvou vad označených jako chrčení reproduktorů v kabinách výtahů a chodbě soud na základě důkazů, zejména videozáznamů, shledal za prokázané, že k jejich odstranění došlo ke dni [datum]. Přes poučení žalobce ze strany soudu nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že tyto vady přetrvávaly až do [datum].

83. Ohledně vady označené jako porucha displeje ve výtahu B soud na základě důkazů, zejména videozáznamu a fotografií, shledal za prokázané, že k jejímu odstranění došlo ke dni [datum]. Přes poučení žalobce ze strany soudu nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že tato vada přetrvávala až do [datum].

84. Ohledně dvou vad označených jako porucha výtahů A resp. C soud dospěl k závěru, že přes poučení ze strany soudu nebylo žalobcem řádně tvrzeno, v čem přesně tyto vady spočívaly a jak konkrétně se projevovaly, a to po celou dobu od jejich uplatnění dne [datum] resp. [datum] až do jejich tvrzeného odstranění dne [datum]. Za neprokázané pokládal soud též, že by se jednalo o jednu trvale existující neodstraněnou vadu oproti tomu, kdy by se po opravě případně vyskytla vada další, byť podobná. Soud přitom pokládal doplnění tvrzení a důkazů za nezbytné mj. i s ohledem na výpověď svědka [příjmení] (které v tomto směru ostatní provedené důkazy nijak relevantně neodporovaly), podle něhož po odstranění poruchy při přechodu na dieselagregát se stávalo, že při následné zkoušce bylo vše v pořádku, avšak poté se zase mohlo stát, že se nějaká porucha vyskytla, přičemž nešlo vždy o stejnou poruchu, ale o problémy různého druhu.

85. Pokud šlo o nástup žalované k odstraňování nahlášených havárií, soud zde dospěl ke skutkovému závěru, že tvrzení žalobce (reprodukovaná v detailu v odstavci 7 shora) byla prokázána a žalovaná nastoupila k odstranění ohlášených havárií spočívajících v přerušení provozu výtahů opožděně, se zpožděním v součtu v rozsahu celkem šesti započatých hodin.

86. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná žalobci řádně vyfakturovala částku 600 600 Kč bez DPH za provedené vícepráce, která byla základem první ze vznesených námitek započtení. Uvedená částka sice byla zahrnuta v původní verzi faktury [číslo] nicméně tu sama žalovaná poté nahradila (byť s ohledem postoj žalobce) novou verzí téže faktury, která již uvedenou částku neobsahovala a která byla proplacena. Vzniklý rozdíl ani v té době, ani později vyfakturován nebyl.

87. V řízení nebylo přes poučení žalované ze strany soudu prokázáno, že by byly sjednány a provedeny žalovanou tvrzené práce, které byly základem druhé vznesené námitky započtení na částku 311 142 Kč bez DPH. Provedeno bylo pouze zpracování projektu doplnění signálu do rozvaděče, avšak to bylo mezi stranami finančně vypořádáno (zaplaceno).

88. Žalobce čerpal k částečnému uspokojení svých nároků z bankovní záruky částku 1 000 000 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě smluvních pokut výzvou ze dne [datum], posléze znovu i další výzvou učiněnou před podáním žaloby.

89. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 2048 odst. 1 věta první o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2051 věta první o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.

90. Podle § 1 odst. 2 o. z. část věty za středníkem zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

91. Smluvní strany, které spolu uzavřou smlouvu o dílo, mají obecně značnou volnost v tom, které smluvní povinnosti se dohodnou spojit se smluvní pokutou pro případ jejich nesplnění. Pro smlouvy o dílo, které se týkají stavebních či montážních prací a v nichž jako objednatel vystupuje stát či územní samosprávný celek a jako zhotovitel podnikatel, je sjednávání různých smluvních pokut hrozících typicky především zhotoviteli běžné. Ani zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ani jiný předpis (např. občanský zákoník) nestanoví žádnou podrobnou úpravu, za jakých podmínek a v jaké výši mají či mohou být sjednávány. Od obou stran takové smlouvy se očekává profesionalita a schopnost vyhodnotit si předem, v jakých situacích může povinnost zaplatit smluvní pokutu vzniknout a v jaké výši.

92. Z toho vyplývá několik základních principů, které lze aplikovat na projednávanou věc. Předně, soud neshledal žádný důvod, pro který by se neměla v otázce smluvních pokut aplikovat ujednání smlouvy o dílo, kterou mezi sebou strany uzavřely. Vzhledem k tomu, že výše smluvních pokut a případy, pro které byly sjednány, byly známy oběma stranám od počátku, nepokládal soud za podstatné, kolik činila v absolutní výši žalobcem nárokovaná částka, zejména když ta byla výsledkem předem dané konstrukce stanovení pokut (denní sazbou) a žalobcem tvrzeného déletrvajícího prodlení žalované se splněním různých povinností. Jen z toho, že šlo o částku v souhrnu přesahující polovinu celkové ceny díla bez DPH, nijak nevyplývá, že by soud nemohl takový nárok přiznat, že by jej měl shledat rozporným s dobrými mravy či že by měl sjednané pokuty moderovat (s jednou výjimkou zmíněnou níže). Žalovaná jako podnikatel a profesionál v oboru si nepochybně měla vyhodnotit, zda je schopna uzavíranou smlouvu splnit a jaká rizika jí hrozí, a postupovat podle toho.

93. Soud pro úplnost dodává, že byť nebyl dán důvod pro všeobecnou moderaci požadovaných smluvních pokut, neztotožnil se s argumentem žalobce, že by nebylo možno pokuty moderovat proto, že smlouva o dílo byla uzavřena na základě zadávacího řízení veřejné zakázky, snížení smluvní pokuty by změnilo ekonomickou rovnováhu uzavřené smlouvy a tím ovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky a uplatnění moderačního práva by bylo neférové vůči ostatním i potenciálním účastníkům zadávacího řízení. Moderace smluvní pokuty rozhodnutím soudu poté, co smlouva byla již vybraným zhotovitelem plněna, v souladu s občanským zákoníkem na základě okolností konkrétního případu nemůže zpětně narušovat férovost zadávacího řízení. Pokud by se libovolný jiný vybraný zhotovitel dostal při plnění smlouvy do shodné situace (v níž by objednatel uplatňoval, že zhotovitel smlouvu porušil, a zhotovitel by žádal s ohledem na konkrétní okolnosti moderaci smluvní pokuty), posuzoval by to soud zcela shodnými úvahami, jako u této konkrétní žalované společnosti.

94. Soud neshledal ani žádný důvod, pro který by bylo možno shledat žalobou uplatněný nárok jako rozporný s dobrými mravy. Žalovaná k tomu argumentovala poměrně obecně, nicméně mimo výše pokuty zdůraznila i to, že žalovanou modernizované výtahy byly funkční, projekt revitalizace celé budovy byl úspěšně dokončen (a to i včas v tom smyslu, že nebyl překročen celkový termín dokončení projektu [datum]) a žalobcem uplatňované vady byly relativně marginální. Soud k tomu uvádí, že i kdyby plně akceptoval všechny tyto její argumenty, přesto by to nečinilo nárok žalobce na smluvní pokutu nemravným. Znovu je nutno zdůraznit, že tento nárok byl založen na předem známých smluvních ujednáních (o výši pokut a případech, kdy se uplatní) a na skutkových okolnostech (tvrzené včasné nedokončení díla a pozdní řešení resp. odstranění vyskytnuvších se vad), které bylo obecně možno předvídat a které žalovaná již při uzavírání smlouvy mohla a měla vzít v úvahu.

95. Jednotlivé dílčí nároky uplatněné žalobcem soud posoudil v souladu s výše řečeným následovně: Ad a) Závěrečná kontrolní prohlídka a ad b) Předání díla.

96. Za stěžejní pro posouzení nároků spojených s opožděnou závěrečnou kontrolní prohlídkou a předáním díla soud pokládal význam, který měl dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo. Jeho obsah nelze posuzovat izolovaně, zejména ne izolovaně od smlouvy o dílo, na kterou navazoval. Smlouva o dílo předjímala zejména ve svém odstavci [číslo] podrobně postup pro sjednávání případných víceprací, a to tak, že bude vypracován změnový list, ten bude odsouhlasen formou dodatku a práce podle toho mohou být zahájeny až po tomto odsouhlasení. Text dodatku [číslo] jeho přílohy – změnového listu [číslo] – s tímto principem plně korespondoval. V textu změnového listu bylo uvedeno, že dodatečné práce vedou k prodloužení lhůty potřebné k dokončení modernizace v délce 49 dnů a že po zpracování změnového listu bude schvalován dodatek, po jehož schválení budou vícepráce realizovány. [příjmení] text dodatku uváděl, že adekvátní termín pro provedení víceprací v délce 49 dnů bude zohledněn pro prodloužení termínu závěrečné kontrolní prohlídky a předání díla. Podle mínění soudu je jedinou rozumnou interpretací uvedených listin v jejich vzájemné návaznosti, zvláště při absenci opačného výslovného ujednání, že se strany dohodly na poskytnutí lhůty pro vícepráce v délce 49 dnů od účinnosti dodatku [číslo]. Je skutečností, že předjímaný další dodatek, ve kterém by byly výslovně změněny termíny závěrečné kontrolní prohlídky a předání díla, následně uzavřen nebyl (dodatek [číslo] takovou dohodu neobsahoval). Nicméně to, že pro provedení víceprací bylo poskytnuto 49 dnů po jejich schválení formou dodatku lze při přihlédnutí k textu smlouvy o dílo i změnového listu jednoznačně dovodit. To platí bez ohledu na to, že pracovníci žalobce význam dodatku ať již v jednání se žalovanou nebo před soudem (viz výpověď svědka [příjmení]) interpretovali odlišně.

97. K tomu lze ještě podotknout, že text smlouvy o dílo i jejích dodatků vypracovávali pracovníci žalobce (k tomu viz výpověď svědkyně [příjmení]), pokud by tedy vůle žalobce byla jiná, nic jim nebránilo to do textu smluvních ujednání výslovně promítnout. Pokud pak bylo v textu dodatku [číslo] uvedeno, že mezi stranami vznikl spor, od kdy se má prodloužení termínů o 49 dnů počítat, šlo podle mínění soudu o spor neopodstatněný, neboť z výše uvedených listin plynul jediný racionální výklad, a to ten, že lhůta 49 dnů pro vícepráce běžela od účinnosti dodatku [číslo].

98. Jestliže žalovaná měla k dispozici 49 dnů po účinnosti dodatku [číslo] k provedení zde sjednaných víceprací, pak z toho nutně vyplývá, že nemohla být povinna uskutečnit závěrečnou kontrolní prohlídku díla a předání díla dříve. Podle textu dodatku [číslo] byly nově sjednané vícepráce nezbytné k bezvadnému a kvalitnímu provedení a provozování díla, tudíž by bylo nelogické požadovat závěrečnou prohlídku a předání díla dříve, než budou i tyto práce provedeny. Soud proto dospěl k závěru, že byť strany nikdy neuzavřely výslovnou dohodu o prodloužení termínu závěrečné kontrolní prohlídky díla a předání díla v návaznosti na vícepráce sjednané dodatkem [číslo] je nutno takovou jejich dohodu spatřovat jako implicitně obsaženou v dohodě, kterou učinily, že žalovaná má vícepráce podle dodatku [číslo] provést do 49 dnů (od jeho účinnosti, jak se podává výše). V tomto směru nepokládal za přiléhavou argumentaci žalobce judikaturou Nejvyššího soudu (konkrétně rozsudkem ze dne 3. 5. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1575/2015, a usnesením ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. 29 Cdo 897/2015), neboť v tomto řízení nešlo o případ, kdy by se strany dohodly na změně smlouvy, avšak s tím, že změna nebude mít vliv na prodloužení termínu dokončení díla, nýbrž o případ, kdy se dohodly na změně smlouvy s tím, že k provedení víceprací podle dodatku a změnového listu je poskytnuta lhůta 49 dnů (fakticky dodatečná). Lze souhlasit se žalobcem, že sjednání víceprací nevede automaticky ke změně termínu dokončení díla; zde však došlo nejen ke sjednání víceprací, ale právě též i k poskytnutí lhůty pro jejich provedení.

99. Soud se neztotožnil s argumentem žalované, že dodatek [číslo] bez ohledu na zveřejnění v registru smluv dne [datum] nabyl účinnosti až dne [datum] zveřejněním dodatku [číslo]. Podle mínění soudu z dodatku [číslo] v žádném případě neplyne, že by podmínkou jeho účinnosti bylo uzavření následného dodatku, kterým by byly upraveny termíny závěrečné kontrolní prohlídky a předání díla. Pokud by zde vůbec připadala do úvahy aplikace ustanovení § 1748 o. z. (Má se za to, že ujednání, že určitá část obsahu smlouvy bude mezi stranami ujednána dodatečně, je podmínkou účinnosti uzavřené smlouvy.), pokládal by soud tuto vyvratitelnou domněnku v tomto konkrétním případě za vyvrácenou. Nadto výklad žalované by vedl k absurdnímu závěru, že dodatek [číslo] nenabyl účinnosti nikdy, protože ani dodatek [číslo] termín závěrečné kontrolní prohlídky a předání díla výslovně neupravil (nezměnil) a žádný další dodatek uzavřen nebyl. Soud proto uzavřel, že dodatek [číslo] nabyl účinnosti zveřejněním v registru smluv dne [datum].

100. Důsledkem sjednání dodatku [číslo] tedy bylo, že žalovaná byla povinna realizovat jak závěrečnou kontrolní prohlídku, tak předání díla do 49 dnů od [datum], tedy do [datum] včetně. Jelikož k závěrečné kontrolní prohlídce došlo dne [datum], trvalo prodlení žalované se splněním této povinnosti 25 dnů, což vzhledem ke sjednané smluvní pokutě ve výši 2 000 Kč denně činilo celkem 50 000 Kč. Jelikož k předání díla došlo dne [datum], trvalo prodlení žalované se splněním této povinnosti 49 dnů, což vzhledem ke sjednané smluvní pokutě ve výši 48 000 Kč denně činilo celkem 2 352 000 Kč. Vzhledem ke změně obsahu závazku dodatkem [číslo] která měla charakter kumulativní novace, žalovaná nemá povinnost hradit smluvní pokutu za období předcházející uzavření dodatku [číslo] (v tomto směru žalovaná důvodně poukazovala na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1285/2011).

101. Soud se neztotožnil s argumentem žalované, že by na věc mělo mít vliv porušení termínu předání staveniště (k němuž došlo o 10 dnů později, než bylo ve smlouvě o dílo předpokládáno), neboť z ujednání odstavců 3.1 a [číslo] smlouvy o dílo vyplývalo, že žalovaná byla povinna takovou jednostrannou změnu akceptovat, aniž by to mělo vliv na termín dokončení díla; z toho důvodu nešlo o porušení smlouvy a bez významu byl i harmonogram přiložený ke smlouvě, neboť jím toto právo žalobce nemohlo být nijak vyloučeno. Soud se neztotožnil s argumentem žalované, že by na věc měly mít vliv údajné dodatečné požadavky žalobce, které by vyvolaly prodloužení potřebného času pro dokončení díla. Neshledal totiž, že by mezi stranami bylo ujednáno, že by žalovaná nějaké další práce (mimo těch sjednaných smlouvou o dílo a jejími dodatky) v souvislosti s modernizací předmětných výtahů měla provádět a tím spíše ne, že by se v důsledku toho měl prodloužit termín realizace díla.

102. S ohledem na výše učiněné závěry pokládal soud za irelevantní, zda žalovaná měla zjistit nedostatečnost kotvení vodítek předtím, než zahájila provádění díla (jak tvrdil žalobce), nebo zda šlo o skrytou vadu místa plnění anebo skrytou vadu zadávací resp. projektové dokumentace (jak tvrdila žalovaná). Stejně tak pokládal za nerozhodné pro posouzení věci, že žalovaná v té době (v listopadu 2018) byla ve skluzu oproti předpokládanému harmonogramu prací. V každém případě totiž strany vyřešily nastalou situaci tím, že ujednaly dodatek [číslo] kterým sjednaly vícepráce k dodatečnému ukotvení vodítek a lhůtu 49 dnů k jejich provedení. Co se událo předtím, bylo tímto dodatkem v podstatě překlenuto.

103. Pro úplnost soud dodává, že i v případě, že by mělo být právní posouzení jiné, než je uvedeno shora, tedy že by dodatek [číslo] neposkytoval žalované lhůtu k provedení víceprací (a tím i dokončení celého díla) v délce 49 dnů od účinnosti tohoto dodatku, pak by soud pokládal za důvodné moderovat právo žalobce na smluvní pokutu tak, že by mu je nepřiznal za dobu až do uplynutí 49 dnů od účinnosti dodatku [číslo]. V tomto rozsahu (a pouze v něm) by bylo možno moderaci pokládat za opodstatněnou, neboť jestliže dohodou smluvních stran byla žalované poskytnuta lhůta 49 dnů pro provedení určitých víceprací, jevilo by se soudu jako zcela nespravedlivé a nepřijatelné sankcionovat žalovanou za nedokončení díla před uplynutím této lhůty. Ad c) Nástup k odstranění havárií [číslo].

104. Soud učinil závěr, že žalovaná byla v prodlení s nástupem k odstranění ohlášených havárií spočívajících v přerušení provozu výtahů tak, jak tvrdil žalobce, tedy po dobu celkem šesti započatých hodin. S ohledem na to vznikla žalované povinnost zaplatit za to smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou započatou hodinu prodlení, tedy celkem 3 000 Kč. Ad d) Odstranění vad [číslo] havárie [číslo].

105. Soud se neztotožnil s argumentem žalované, že by žalobci nemohlo právo na smluvní pokutu vůbec vzniknout, neboť ohledně jednotlivých uváděných vad nebyl stranami ujednán konkrétní termín jejich odstranění. Soud naopak měl za to, že dohodnutou lhůtou k odstranění vady byla při absenci odchylného ujednání vždy čtrnáctidenní lhůta dle odstavce [číslo] smlouvy o dílo. I tu lze pokládat za„ dohodnutou“, neboť tento výraz dle mínění soudu neznamenal nic jiného, než že byla výsledkem dohody stran, ať již učiněné obecně ve smlouvě o dílo pro všechny případy, kdy nedojde k odlišnému ujednání, nebo učiněné ad hoc pro konkrétní případ odchylně od podpůrného pravidla obsaženého ve smlouvě o dílo.

106. Soud nicméně dospěl po skutkové stránce k závěru, že vady [číslo] byly odstraněny [datum], a tedy včas (v uvedené čtrnáctidenní lhůtě), přičemž nebylo prokázáno, že tytéž vady přetrvávaly až do [datum]. Stejně tak dospěl k závěru, že vada [číslo] byla odstraněna [datum], tedy rovněž včas, a naopak nebylo prokázáno, že by přetrvávala až do [datum].

107. Soud dále dospěl k závěru, že žalobcem tvrzená vada [číslo] nepředstavovala skutečný rozpor s tím, co měla žalovaná splnit; po konkretizaci skutkových tvrzení ze strany žalobce vyplynulo, že za tuto vadu pokládal, že v režimu klíče nebylo možno ovládat výtahy A a C (resp. 1 a 3), nýbrž pouze jeden. Po skutkové stránce však nebylo zjištěno, že by kdy bylo ujednáno (či z technických norem nutně plynulo), že by nepostačovalo ovládání pouze jednoho z těchto výtahů. Ovládání jednoho z výtahů (výtahu C, resp. 3) klíčem přitom funkční bylo.

108. Žalobcem tvrzené vady [číslo] zůstaly vymezeny v nekonkrétní podobě, kdy přes poučení soudu nebylo žalobcem tvrzeno, v čem přesně spočívaly a jak konkrétně se projevovaly v celém období od jejich uplatnění až do údajného odstranění v lednu 2020. Vzhledem k nedostatečnému vylíčení žalobcem nebylo patrné, zda se jednalo o jedinou, kontinuálně existující vadu, nebo zda se v souvislosti s přechodem napájení na dieselagregát vyskytovaly vady různé (i když třeba podobné), nepravidelné a potenciálně založené na různých příčinách. Žalobce netvrdil, že by se vada projevovala stále (tj. že by výtahy byly stále porouchané). Poruchu s uvíznutím osoby nahlášenou jako havárie [číslo] ostatně žalovaná vyřešila téhož dne, kdy byla nahlášena. Vzhledem k tomu bylo potřeba, aby žalobce konkretizoval přesně, kdy a jaké vady související s přechodem napájení na dieselagregát se na výtazích vyskytly. Vzhledem k nedostatečnosti tvrzení žalobce je nadto možné, že tyto vady ani nebyly žalobcem řádně reklamovány.

109. S ohledem na řečené dospěl soud k závěru, že žalovaná nebyla v prodlení s odstraněním vad 1, 2, 3, 5 a 6 a vady/havárie [číslo] žalobci proto právo na zaplacení smluvních pokut v této souvislosti nevzniklo.

110. Lze dodat, že soud pokládal za nerozhodné, zda se žalovaná ve vztahu k některým reklamovaným vadám (např. vadě [číslo]) chovala jinak než u reklamací, které rovnou zcela odmítla. Zda šlo skutečně o vadu a zda byla žalovaná v prodlení s jejím odstraňováním, bylo i přes takové chování (které mohlo být motivováno třeba i snahou o určitou vstřícnost) nutné v řízení zkoumat, neboť v rámci své procesní obrany žalovaná nároky žalobce neuznala a předložila k tomu i relevantní protiargumenty a důkazy.

111. Pokud šlo o námitku započtení vznesenou žalovanou ohledně částky 600 600 Kč bez DPH, soud shledal opodstatněným argument žalobce, že žalované nemohlo vzniknout právo na její zaplacení s ohledem na to, že nebyla žalobci vyfakturována, přičemž fakturace byla dle článku 5 smlouvy o dílo nezbytným předpokladem pro vznik práva na zaplacení ceny díla či její části. Žalovaná tuto částku původně zahrnula do faktury [číslo] nicméně po nesouhlasu žalobce tuto fakturu nahradila jinou (téhož čísla) o uvedenou částku sníženou. Lze sice pochopit, že žalovaná takto postupovala v zájmu dosažení pokud možno brzké úhrady„ nesporné“ části fakturace, nicméně podle mínění soudu jí nic nebránilo, aby„ spornou“ část fakturace vyčlenila do nové, samostatné faktury a domáhala se posléze jejího uhrazení třeba i soudní cestou (dle článku 16 smlouvy o dílo). Pokud tak nepostupovala, pak se její pohledávka nestala splatnou a nemůže ji k započtení použít (§ 1982 odst. 1 o. z. a contrario; odchylné ujednání neplyne pro tento případ ani ze smlouvy o dílo); stejně tak nemohla použít k započtení ani údajný úrok z prodlení či smluvní pokutu za pozdní úhradu, neboť žalobce nebyl se zaplacením této částky v prodlení.

112. Pokud šlo o námitku započtení vznesenou žalovanou ohledně částky 311 142 Kč bez DPH, v řízení nebylo po skutkové stránce zjištěno, že by byla uzavřena mezi stranami smlouva o provedení prací, za které měla údajně být tato částka placena, ani že tyto práce byly žalovanou skutečně provedeny. Vzhledem k tomu nemohl soud v tomto řízení dospět jinému k závěru, než že tato údajná pohledávka vůbec nevznikla, a žalovaná ji proto nemohla započíst proti pohledávce žalobce.

113. Lze tedy shrnout, že soud shledal opodstatněným nárok žalobce na zaplacení smluvních pokut ve výši 50 000 Kč (za prodlení se závěrečnou kontrolní prohlídkou), 2 352 000 Kč (za prodlení s předáním díla) a 3 000 Kč (za prodlení s nástupem k odstranění havárií). Ostatní nároky na zaplacení smluvních pokut za důvodné nepovažoval. Námitky započtení vznesené žalovanou opodstatněnými neshledal. Zároveň zohlednil, že žalobce již čerpal z vystavené bankovní garance ve svůj prospěch částku 1 000 000 Kč k částečnému uspokojení práva na zaplacení smluvních pokut.

114. S ohledem na to soud žalobě zčásti vyhověl a ve zbývajícím rozsahu ji zamítl. Při vyhlášení rozsudku došlo k početní chybě, kdy soud dílčí oprávněné nároky žalobce nesprávně sečetl na částku 2 408 000 Kč, ač správný součet činí 2 405 000 Kč (po odečtení výše uvedené částky 1 000 000 Kč již inkasované žalobcem činí správný výsledek nikoli 1 408 000 Kč, nýbrž 1 405 000 Kč); o opravě této chyby ve výroku, která má odpovídající vliv i na výpočet částky, v jejímž rozsahu byla žaloba zamítnuta, soud rozhodne opravným usnesením vydaným samostatně.

115. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení smluvních pokut výzvou ze dne [datum], v souladu s odstavcem [číslo] smlouvy o dílo je žalovaná měla zaplatit do 14 dnů, tedy do [datum], a počínaje následujícím dnem se ocitla v prodlení.

116. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl ve věci úspěšný, a to i se zohledněním částečného zpětvzetí žaloby co do části úroku z prodlení, v rozsahu přibližně 10 % a neúspěšný v rozsahu přibližně 90 % původního předmětu řízení, ve věci tedy byla převážně úspěšná žalovaná, která má právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení.

117. Výše plné náhrady nákladů řízení žalované by činila celkem 991 729,70 Kč, což sestává z následujících položek: a) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 49 380 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 16 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], další podání ve věci samé ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], účast při ústním jednání dne [datum], [datum] (počítáno jako 2 úkony vzhledem k trvání přes dvě hodiny), [datum] (počítáno jako 2 úkony vzhledem k trvání přes dvě hodiny), [datum] (počítáno jako 2 úkony vzhledem k trvání přes dvě hodiny), [datum], [datum] a [datum] (včetně písemného vyhotovení závěrečného návrhu, který byl při tomto jednání přednesen); podání žalované došlé soudu dne [datum] soud nehodnotil jako samostatný úkon právní služby, neboť šlo pouze o vyčíslení žalovanou požadované náhrady nákladů řízení; b) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedených 16 úkonů; c) náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 2 a. t. po 24 690 Kč za ústní jednání dne [datum], které bylo odročeno bez projednání věci; d) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 172 109,70 Kč; e) soudní poplatek ve výši 50 Kč za poskytnutí zvukového záznamu z jednání.

118. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu přiznal soud žalované 80 % (90 % mínus 10 %) z výše uvedené částky, tedy 793 383,76 Kč.

119. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

120. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Ke stanovení odchylné lhůty neshledal žádný věcný důvod. Žalovaná v tomto směru argumentovala, že by lhůta k plnění měla zohledňovat situaci ve stavebnictví po epidemii covidu a probíhající válečný konflikt. Soud nepokládal obecnou hospodářskou situaci, která se týká celé společnosti, ne jen žalované, za důvod, pro který by měla být lhůta k plnění stanovována jako delší, a to i s přihlédnutím k tomu, že situace není pro strany nijak nová a žalovaná musela již nejméně od roku 2020, kdy byla k úhradě smluvní pokuty vyzvána, počítat s tím, že může být shledána povinnou pokutu žalobci uhradit.

Poučení