33 C 26/2018 - 552
Citované zákony (33)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 118b odst. 1 § 119a § 131 odst. 1 § 142 odst. 2 § 148 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. g § 11 odst. 2 písm. h § 6 odst. 1 § 7 § 13 § 13 odst. 4 § 14
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 545 § 553 odst. 1 § 553 odst. 2 § 556 § 556 odst. 1 § 556 odst. 2 § 582 odst. 2 § 1746 odst. 2 § 1789 § 1901 § 1908 odst. 1 § 1933 odst. 1 +6 dalších
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Rubrum
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátkou [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 1/0], IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o 8 990 EUR s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žaloba se zamítá co do částky 2 000 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 EUR od [datum] do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 990 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 990 EUR od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 78 512,54 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem náhradu nákladů řízení ve výši 2 016 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem náhradu nákladů řízení ve výši 6 384 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 8 990 EUR s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě smlouvy o výkonu práce ze dne [datum] se žalobce zavázal v průběhu platnosti smlouvy vykonávat pro žalovaného montážní práce v [místo] a [místo] za smluvní odměnu ve výši 20 EUR za jednu efektivně odpracovanou hodinu. Dále bylo dohodnuto, že podkladem pro fakturaci bude odsouhlasený počet hodin zástupcem žalovaného jakožto objednatele. Zároveň byl žalobce na základě ústní dohody se žalovaným ustanoven zástupcem žalovaného s tím, že tak zodpovídal za kontrolu provedených prací a zároveň byl povinen vést montážní deník a potvrzovat počet odpracovaných hodin všech pracovníků ke každému měsíci. Žalobce pro žalovaného vykonal práce v rozsahu 116 hodin v měsíci [měsíc] [rok], 182 hodin v měsíci [měsíc] [rok] a 81,5 hodiny v měsíci [měsíc] [rok] a zároveň vedl skupinu pracovníků v měsíci [měsíc] [rok] a [měsíc] [rok]. Na základě provedených prací žalobce žalovanému vystavil fakturu č. [hodnota] znějící na částku 8 990 EUR se splatností do [datum]. Elektromontážní práce byly provedeny a předány. Odsouhlasování a evidenci provedených prací prováděl přímo žalobce a nelze tak požadovat, aby kontrolu prováděl někdo další. Tento postup byl dohodnut mezi účastníky. Smlouva nebyla koncipována tak, aby dílo mohlo být kompletně předáno a sepsán předávací protokol. Dohoda o evidenci, respektive o jejím vedení přímo žalobcem byla uzavřena z toho důvodu, že zástupci objednatele se na staveništi vyskytovali pouze ojediněle a jiný postup tedy nebyl ani možný. Žalovaný nikdy po žalobci nežádal odstranění nějakých nedodělků, ani dílo žádným jiným způsobem nereklamoval. Žalobce byl žalovaným pověřen, aby dokompletované byty předával zástupci investora, kterým byla společnost [název] (dále jen „Investor“). Žalobce se zástupcem Investora panem [jméno FO] sepisoval předávací protokoly a stvrzoval v nich proběhnutá měření, konkrétně měření zásuvek, světel, vypínacích trub, vypínacích časů, izolačních odporů. Vše bylo shledáno plně funkční, v pořádku a provozuschopným. [jméno FO] vedl pro Investora rovněž soupis odsouhlasených hodin. Rozsah prací byl rovněž odsouhlasen ve stavebním deníku. Předmětem smlouvy o dílo nebyla realizace kabelových tras. Tyto práce prováděla jiná skupina, nikoliv skupina organizovaná žalobcem. Žalobce odpovídal pouze za provedení elektroinstalace a zapojení zásuvek, nikoliv za instalaci elektrospotřebičů. Tyto práce, jejichž vady byly vytýkány v přípise ze dne [datum], nezavinil žalobce, když nebyly předmětem smlouvy o dílo sjednané mezi účastníky. [jméno FO] skupinu žalobce informoval, že za převzaté považuje byty, které byly dokončeny a bylo provedeno měření a vyhotoven měřící protokol. Neví, co by měl v tomto směru udělat víc. K vypovězení smlouvy Investorem nemuselo dojít, kdyby se žalovaný skutečně zajímal o to, co se na staveništi odehrává. Práci žalobce a jeho skupina skončili v momentě, kdy zkompletovali byty a měli začít pracovat na jiné práci. Důvodem byla skutečnost, že si nemohli nadále dovolit platit ubytování za situace, kdy nedostávali zaplaceno. Navíc byli domluvení, že budou vykonávat práci pouze spočívající v kompletaci bytů. Smlouva o výkonu práce ze dne [datum] specifikovala dílo jako provedení elektro-montážních prací. Specifikace byla provedena žalovaným ústně, když se jednalo o kompletace elektroinstalace v bytech – rozvaděčů, zásuvek a vypínačů a kouřových hlídačů. Faktický průběh prací byl se žalovaným dohodnut při jeho ojedinělé přítomnosti na staveništi. Bylo dohodnuto, že žalobce bude kontrolovat a schvalovat odpracované hodiny pro pracovníky montážní akce. Dále bylo dohodnuto, že žalobce bude pobírat příspěvek za vedení ve výši 200 EUR týdně. Zároveň byl žalobce pověřen předáváním prací zástupci Investora panu [jméno FO], který rovněž vedl pro Investora soupisy odpracovaných hodin. Rozsah prací byl rovněž zaznamenán ve stavebním deníku. Žádné vady nebo nedodělky nebyly žalobci notifikovány. Předmětem smlouvy o dílo nebyla realizace kabelových tras. Tyto práce prováděla jiná skupina, nikoliv skupina organizovaná žalobcem. Žalobce odpovídal pouze za provedení elektroinstalace a zapojení zásuvek, nikoliv za instalaci elektrospotřebičů. Tyto práce, jejichž vady byly vytýkány v přípise ze dne [datum], nezavinil žalobce, když nebyly předmětem smlouvy o dílo sjednané mezi účastníky. Část plateb uvedených ve vyjádřeních žalovaného představovala úhradu za jiné práce, které nejsou předmětem tohoto řízení. Měřící protokoly byly ze strany žalobce navrženy jako důkaz pouze k prokázání skutečnosti, že práce byly provedeny, nikoliv k prokázání protokolárního převzetí. Ostatně sama smlouva mezi účastníky s předáním díla jako podmínkou fakturace nepočítala, když práce měla být fakturována na základě odsouhlasené docházky a výkonu práce. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Vztahy mezi společností [právnická osoba] a žalovaným nejsou pro účely tohoto řízení podstatné, když žalobce ani nevěděl, jakým způsobem byly tyto smluvní vztahy nastaveny, navíc pokud tato smluvní ujednání nebyla promítnuta do smluvního vztahu mezi účastníky, tak žalobce nezavazují. Ohledně vzniku žalované pohledávky odkazuje žalobce na svá předchozí vyjádření. Dále žádá o poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a důkazních návrhů ohledně vyúčtování veškerých plateb mezi účastníky, když uvádí, že platby dle výpisu z účtu byly provedeny na jiný dluh z předchozí zakázky v [místo].
2. Žalovaný v obraně uvedl, že nárok žalobce neuznává, když žalobce sjednané práce neprovedl řádně a včas. Žalovaný si není vědom, že by mu byl předložen k odsouhlasení počet odpracovaných hodin v montážním deníku v souladu s čl. II. odstavec 2 smlouvy o výkonu práce uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Žalobce tak nemá podklad pro fakturaci. Počet hodin ani rozsah prací nebyl a nemohl být žalovaným potvrzen a odsouhlasen v souladu s čl. V. uvedené smlouvy. S ohledem na skutečnost, že žalobce sjednané práce neprovedl řádně a včas, vznikla žalovanému škodu v podobě ušlého zisku na stavbě a současně je německým zákazníkem vyčíslována škoda, která bude následně uplatněna vůči žalovanému. Nárok žalobce na zaplacení žalované částky tak není dán. Pokud žalobce uplatňuje odměnu za vedení skupiny pracovníků v měsíci [měsíc] a [měsíc] [rok], tak nic takového mezi žalobcem žalovaným sjednáno nebylo. Žalovaný neví o tom, že by žalobce vedl montážní deník. Faktura nebyla žalovanému ze strany žalobce doručena. Zadavatelem byla společnost [právnická osoba]. Vzhledem k tomu, jakým způsobem bylo dílo prováděno ze strany žalobce, došlo k vypovězení smlouvy a žalovaný nedostal zaplaceno. Navíc společnost [právnická osoba] po žalovaném vymáhá náhradu škody. Žalobce prováděl měření i v bytech, které nezapojoval. Předložené protokoly se netýkají měsíce [měsíc] [rok]. Žalobce nedoložil žalovanému soupis provedených prací a žalovaný tak nemohl výsledek práce žalobce zkontrolovat. Žalobce nepostupoval v souladu se smlouvou, ať už se jednalo o smlouvu pojmenovanou nebo nepojmenovanou. Žalobce žalovanému nepředložil soupis provedených prací a předmětné dílo nepředal. Ze strany žalobce rovněž nebyly vyúčtovány uhrazené zálohy, které tak žalovaný uplatnil kompenzační námitkou v tomto řízení. Žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně ústního sjednání odměny za vedení skupiny, když svědci se ve výpovědích ohledně této skutečnosti rozcházeli. Provedení díla bylo dokládáno toliko montážními deníky, které však zahrnovaly i byty, které nekompletovali žalobce ani jeho kolegové. Důvodem pro odmítnutí plnění ze strany žalovaného byla i skutečnost, že žalovanému byla jednáním žalobce způsobena škoda, když Investor odmítl žalovanému uhradit cenu díla. Co se týče námitky započtení, tak žalovaný se domnívá, že by měly být zohledněny všechny tvrzené a doložené úhrady ze strany žalovaného, když tyto zálohy nebyly žalobcem řádně vyúčtovány.
3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.
4. Účastníci připojili své podpisy na „smlouvu o výkonu práce ze dne [datum]“ (dále jen „Smlouva“). Žalobce se ve Smlouvě zavázal pro žalovaného vykonávat elektromontážní práce. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal provedené práce převzít a zaplatit za ně smluvní cenu. Podkladem pro fakturaci je odsouhlasený počet hodin zástupcem objednatele podložený pracemi v montážním deníku. Účastníci si vyhradili změnu Smlouvy pouze v písemné formě (smlouva o výkonu práce ze dne [datum]).
5. Účastníci připojili své podpisy na dodatek ke smlouvě na č l. 12 spisu. Účastníci si sjednali smluvní cenu za vykonanou práci ve výši 20 EUR za efektivně odpracovanou hodinu práce s tím, že žalobce bude vykonávat práce ve Smlouvě od [datum] pro německého zadavatele zakázek na adrese: [adresa] (dodatek ke smlouvě na č l. 12 spisu).
6. Ohledně ceny za provedení díla sice svědek [jméno FO] uváděl, že byla sjednána úkolově ve výši 65 % ročně, nicméně dále uvedl, že byla uzavírána rámcovou smlouva, ke které byly vyhotovovány dodatky podle jednotlivých zakázek. Konkrétní podmínky se mohly případně lišit s tím, že vícepráce byly účtovány hodinově.
7. Rozsah prací byl stanoven podle potřeb Investora. Dělníci vykonávali práci, kterou jim zadalo německé vedení stavby (výslech svědka [jméno FO]).
8. Žalobce odpracoval 116 hodin v [měsíc] [rok] (přehled odpracovaných hodin za srpen 2016 na č. l. 5 spisu a stavební deník).
9. Žalobce odpracoval 182 hodin v [měsíc] [rok] během 4 týdnů (přehled odpracovaných hodin za září 2016 na č. l. 6 spisu a stavební deník).
10. Žalobce odpracoval 81,5 hodin v [měsíc] [rok] během 3 týdnů. V týdnu od 22. do [datum] byl na staveništi přítomen svědek [jméno FO] a žalobce v tomto období na staveniště nedocházel (přehled odpracovaných hodin za [rok] [měsíc] na č. l. 7 spisu a stavební deník).
11. Docházku dělníků na staveniště kontroloval Investor (výpověď svědka [jméno FO]).
12. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 8 990 EUR (z toho 7 590 EUR za odpracované hodiny a 1 400 EUR příplatek za vedení za 7 týdnů v [měsíc] a [měsíc] [rok]) do [datum] (výzva k plnění ze dne [datum] a faktura ze dne [datum]).
13. Investor sdělil žalovanému, že ode dne [datum] se na staveništi nedostavil montážní personál. Investor upozornil na následující nedodělky: celkový stavební projekt, dokončení instalace, elektrických zásuvek, všeobecně vestavěných spotřebičů a zprovoznění/měření. Investor vyzval k odstranění nedodělků do dne [datum] (přípis ze dne [datum]).
14. Investor dne [datum] smlouvu o dílo vypověděl s ohledem na neodstranění nedodělků dle výzvy ze dne [datum]. Ve výpovědi smlouvy Investorem je rovněž uvedeno prodlení s pokládkou kabelážních tras (přípis ze dne [datum] a výpověď svědka Svena Käplera).
15. Žalobce telefonicky kontaktoval svědka [jméno FO] s žádostí o dokumentaci k bytům a předávací protokoly (čestné prohlášení ze dne [datum]).
16. Pokud žalovaný uváděl, že listina není podepsána a nic tedy neprokazuje, tak k tomu soud uvádí, že pravdivost prohlášení v čestném prohlášení byla v řízení prokázána, když došlo k zajištění měřících protokolů, jejichž existence vyšla najevo právě na základě telefonátu, který mělo čestné prohlášení prokázat. Navíc tato listina sloužila spíše jako důkaz existence dalších důkazů (měřicích protokolů) než důkaz ve věci samé prokazující nárok žalobce.
17. Práci montážních dělníkům koordinoval žalobce (výslech svědků [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]).
18. Žalobce byl pověřen panem [jméno FO] a žalovaným a všichni ostatní dělníci s volbou žalobce jako zástupce žalovaného souhlasili. Žalobce rovněž evidoval odvedenou práci (výslech svědků [jméno FO] a [jméno FO]).
19. Konkrétní práci zadával Investor, respektive zástupce Investora ukazoval, kterých bytů se elektroinstalace týká (výslech svědků [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]).
20. Spolupracovníci žalobce prováděli zapojování zásuvek a rozvaděčů a vypínačů. Jejich úkolem nebylo zapojování kabelážních tras (stavební deník, výslech svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]).
21. Žalobce si dělníci zvolili jakožto nejzkušenějšího elektrikáře s tím, že bude vést stavební deník a komunikovat s ostatními dělníky a zástupci Investora. Důvodem pro volbu žalobce byla rovněž jeho znalost německého jazyka (výslech svědků [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]).
22. Za vedení montážních dělníků měl žalobce dostat další odměnu ve výši 200 EUR týdně (výslech svědků [jméno FO] a [jméno FO]).
23. Kontrolní měření prováděl svědek [jméno FO] a zapisoval žalobce. Měření prováděli ve dvou a výsledky u prvních měření kontroloval německý zadavatel, poté již měření prováděli sami ve dvou a pouze odevzdali protokol z tohoto měření (výslech svědka [jméno FO]).
24. Jediný, kdo mohl kontrolovat docházku, byl žalobce, jelikož žalovaný ani pan [jméno FO] na stavbu pravidelně nedojížděli (výslech svědků [jméno FO] a [jméno FO]).
25. Se souhlasem žalobce a pana [jméno FO] si dělníci koupili na žádost Investora měřící přístroj. Měřící protokoly podepisoval žalobce a německý šéfmontér (výslech svědka [jméno FO]).
26. Žalobce prováděl měření funkceschopnosti elektroinstalace a protokoly předával zástupci Investora panu [jméno FO]. Práce odvedená skupinou, ve které byl žalobce, byla odvedena kvalitně, nicméně Investor měl výhrady vůči dochvilnosti a pravidelnosti docházky na pracoviště (výslech svědků [jméno FO] a [jméno FO]).
27. K předání díla docházelo po jednotlivých bytech předáním měřících protokolů (výslech svědka [jméno FO] a měřící protokoly na č. l. 273 – 394 spisu).
28. Žalovaný zaplatil dne [datum] částku 1 700 EUR za práce na staveništi [místo], dne [datum] částku 150 EUR za práce na staveništi [místo], dne [datum] částku 2 550 EUR za práce na staveništi [místo], dne [datum] částku 560 EUR za měřící přístroj, dne [datum] částku 250 EUR za práce na staveništi ve [místo] a dne [datum] částku 1 750 EUR za práce na staveništi ve [místo]. Všechny platby kromě platby za měřící přístroj byly označeny v platebním příkazu jako zálohy (výpis z účtu na č. l. 457459 spisu).
29. Soud neměl důvod pochybovat o věrohodnosti vyslechnutých svědků [jméno FO] a [jméno FO]. Svědci vypovídali spontánně, po poučení o následcích křivé výpovědi a soud nezaznamenal ani žádné nonverbální signály nasvědčující vědomě nepravdivé výpovědi. Výpovědi svědků jsou vzájemně konzistentní, kdy drobné odchylky lze přikládat časovému odstupu od realizace díla pro žalovaného. Svědci [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] (vyslechnutý dožádaným soudem) se nezávisle na sobě shodli v tom, že žalobce byl zvolen jakožto nejzkušenější elektrikář k vedení stavebního deníku a komunikaci s ostatními dělníky a zástupci Investora. Důvodem měla být rovněž znalost německého jazyka žalobcem. Svědek [jméno FO] detailně popsal, za jakých okolností byla dohodnuta odměna žalobce za vedení ve výši 200 EUR týdně. Pokud [jméno FO] uváděl odměnu ve výši 2 EUR za hodinu, je tento rozpor dán časovým odstupem od popisovaných událostí. Sám svědek [jméno FO] navíc uváděl, že si přesnou částku již nepamatuje. Tyto rozpory naopak svědčí o věrohodnosti a spontánnosti výpovědi, když výpovědi svědků nebyly předem zkoordinovány. O věrohodnosti zápisů vedených žalobcem rovněž skutečnost, že část zápisů docházky svědka [jméno FO] se nekryla s docházkou žalobce. Pokud by byla docházka vytvořena žalobcem dodatečně, jak naznačuje žalovaný, tak by takové odchylky nevznikly. Soudu je z úřední činnosti známo (z řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka]), že svědek [jméno FO] tento rozpor vysvětloval tak, že evidenci docházky v nepřítomnosti žalobce vedl svědek [jméno FO]. Skutečnost, že se žalovaný ani jeho zástupce (pan [jméno FO]) téměř nevyskytovali na staveništi, potvrdil i svědek [jméno FO]. Pokud svědek [jméno FO] uváděl, že je nesmysl, aby byl žalobce vedoucím skupiny, když stavbyvedoucí byl zástupce Investora, tak k tomu soud uvádí, že má za prokázané, že příplatek ve výši 200 EUR týdně nebyl sjednán za funkci stavbyvedoucího, ale za koordinaci skupiny českých dělníků a komunikaci se zástupci Investora.
30. Soud se neztotožnil s argumentací žalovaného, že pokud v českém překladu protokolu o výslechu svědka [jméno FO] je uvedeno, že docházelo k předání díla na základě měřících protokolů, tak se jedná o chybu překladu. Z výpovědi svědka jednoznačně vyplynulo, že právě vyhotovení měřících protokolů byl poslední úkon při dokončení elektroinstalace bytů.
31. Soud nepřehlédl, že svědci navržení žalobcem měli zprostředkovaně zájem na výsledku řízení, když žalobce evidoval kromě svých odpracovaných hodin rovněž odpracované hodiny svědků. Svědci však vypovídali po poučení o trestních následcích křivé výpovědi a jejich výpovědi byly vzájemně konzistentní. Případné drobné odchylky v jejich výpovědích byly dány časovým odstupem od rozhodných událostí a potvrzují věrohodnost a spontánnost výpovědí svědků. Svědek [jméno FO] měl naopak vztah k žalovanému, se kterým dlouhodobě spolupracoval. Soud se nedomnívá, že by svědek [jméno FO] vědomě lhal ve prospěch žalovaného, nicméně jeho interpretace zavinění na nedokončení zakázky pro Investora byla jasně přisuzována žalobci a jeho skupině, přestože část zakázky spočívající v provádění kabelážních tras měla na starosti jiná skupina. Ve výpovědi smlouvy Investorem je rovněž uvedeno prodlení s pokládkou kabelážních tras.
32. Soud neměl důvod pochybovat o pravosti přehledu odpracovaných hodin a stavebního deníku předloženého žalobcem, když vedení těchto listin potvrzuje rovněž výpověď svědků [jméno FO] a [jméno FO]. Žalovaný uvádí, že tyto listiny nejsou spolupodepsány žalovaným ani jeho zástupcem. Nicméně žalobce, respektive jeho zástupce se na staveništi prakticky nevyskytovali. Průběžnou kontrolu těchto listin tak fakticky ani provádět nemohli.
33. Soud neprovedl důkaz listinou „avízo plateb“ na č. l. 460 a 461 spisu, když tato listina popisuje smluvní vztahy mezi společností Salvia a žalovaným. Soud se ztotožňuje s argumentací žalobce, že smluvní vztahy mezi společností Salvia a žalovaným nejsou pro účely tohoto řízení podstatné, když tato smluvní ujednání nebyla promítnuta do smluvního vztahu mezi účastníky, tak žalobce nezavazují. Tato listina tak není způsobilá zpochybnit nárok žalobce.
34. Soud neprovedl důkaz účastnickým výslechem žalovaného pro nadbytečnost, když skutkový stav byl na základě provedených důkazů zjištěn bez důvodných pochybností. Pokračování v dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Soud navíc zdůrazňuje, že výslech účastníka je pouze podpůrný důkaz, který lze provést pouze, pokud spornou skutečnost nelze prokázat jinak (§ 131 odst. 1 o. s. ř.).
35. Na základě účastníky provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
36. Účastníci připojili své podpisy na Smlouvu. Žalobce se ve Smlouvě zavázal pro žalovaného vykonávat elektromontážní práce. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal provedené práce převzít a zaplatit za ně smluvní cenu. Podkladem pro fakturaci je odsouhlasený počet hodin zástupcem objednatele podložený pracemi v montážním deníku. Účastníci si vyhradili změnu Smlouvy pouze v písemné formě. Účastníci připojili své podpisy na dodatek ke smlouvě na č l. 12 spisu. Účastníci si sjednali smluvní cenu za vykonanou práci ve výši 20 EUR za efektivně odpracovanou hodinu práce s tím, že žalobce bude vykonávat práce ve Smlouvě od [datum] pro německého zadavatele zakázek na adrese: [adresa]. Rozsah prací byl stanoven podle potřeb Investora. Dělníci vykonávali práci, kterou jim zadalo německé vedení stavby. Žalobce odpracoval 116 hodin v [měsíc] [rok], 182 hodin v [měsíc] [rok] během 4 týdnů a 81,5 hodin v [měsíc] [rok] během 3 týdnů. V týdnu od 22. do [datum] byl na staveništi přítomen svědek [jméno FO] a žalobce v tomto období na staveniště nedocházel. Investor kontroloval docházku dělníků na staveniště. Investor sdělil žalovanému, že ode dne [datum] se na staveništi nedostavil montážní personál. Investor upozornil na následující nedodělky: celkový stavební projekt, dokončení instalace, elektrických zásuvek, všeobecně vestavěných spotřebičů a zprovoznění/měření. Investor vyzval k odstranění nedodělků do dne [datum]. Investor dne [datum] smlouvu o dílo vypověděl s ohledem na neodstranění nedodělků dle výzvy ze dne [datum]. Ve výpovědi smlouvy Investorem je rovněž uvedeno prodlení s pokládkou kabelážních tras. Žalobce telefonicky kontaktoval svědka [jméno FO] s žádostí o dokumentaci k bytům a předávací protokoly. Práci montážních dělníkům koordinoval žalobce. Žalobce byl pověřen panem [jméno FO] a žalovaným a všichni ostatní dělníci s volbou žalobce jako zástupce žalovaného souhlasili. Žalobce rovněž evidoval odvedenou práci. Konkrétní práci zadával Investor, respektive zástupce Investora ukazoval, kterých bytů se elektroinstalace týká. Spolupracovníci žalobce prováděli zapojování zásuvek a rozvaděčů a vypínačů. Jejich úkolem nebylo zapojování kabelážních tras. Žalobce si dělníci zvolili jakožto nejzkušenějšího elektrikáře s tím, že bude vést stavební deník a komunikovat s ostatními dělníky a zástupci Investora. Důvodem pro volbu žalobce byla rovněž jeho znalost německého jazyka. Za vedení montážních dělníků měl žalobce dostat další odměnu ve výši 200 EUR týdně. Kontrolní měření prováděl svědek [jméno FO] a zapisoval žalobce. Měření prováděli ve dvou a výsledky u prvních měření kontroloval německý zadavatel, poté již měření prováděli sami ve dvou a pouze odevzdali protokol z tohoto měření. Jediný, kdo mohl kontrolovat docházku, byl žalobce, jelikož žalovaný ani pan [jméno FO] na stavbu pravidelně nedojížděli. Se souhlasem žalobce a pana [jméno FO] si dělníci koupili na žádost Investora měřící přístroj. Měřící protokoly podepisoval žalobce a německý šéfmontér. Žalobce prováděl měření funkceschopnosti elektroinstalace a protokoly předával zástupci Investora panu [jméno FO]. Práce odvedená skupinou, ve které byl žalobce, byla odvedena kvalitně, nicméně Investor měl výhrady vůči dochvilnosti a pravidelnosti docházky na pracoviště. K předání díla docházelo po jednotlivých bytech předáním měřících protokolů. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 8 990 EUR (z toho 7 590 EUR za odpracované hodiny a 1 400 EUR příplatek za vedení za 7 týdnů v [měsíc] a [měsíc] [rok]) do [datum]. Žalovaný zaplatil dne [datum] částku 1 700 EUR za práce na staveništi [místo], dne [datum] částku 150 EUR za práce na staveništi [místo], dne [datum] částku 2 550 EUR za práce na staveništi [místo], dne [datum] částku 560 EUR za měřící přístroj, dne [datum] částku 250 EUR za práce na staveništi ve [místo] a dne [datum] částku 1 750 EUR za práce na staveništi ve [místo]. Všechny platby kromě platby za měřící přístroj byly označeny v platebním příkazu jako zálohy.
37. Krajský soud v ústí nad Labem (dále jen „odvolací soud) v usnesení ze dne [datum], [spisová značka] konstatoval, že ze sledu a způsobu poučování nemohlo být účastníků zřejmé, jakými úvahami je soud prvního stupně při projednávání věci veden. Jako vnitřně rozporný a pro účastníky nesrozumitelný vnímá odvolací soud především postup soudu prvního stupně, kdy sdělí účastníkům svůj názor, že dílo nebylo předáno, ale následně poučuje žalovaného, aby prokazoval, že provedené dílo mělo vady. Odvolací soud k závěru, že uvedená poučení nemohla vyvolat zamýšlené účinky. Zejména tedy nenastala koncentrace řízení a soud prvního stupně se měl zabývat všemi v řízení před ním uplatněnými námitkami, tvrzeními a označenými důkazy, což (s ohledem na svůj závěr o nastalé koncentraci řízení) neučinil. Pokud jde o splnění poučovací povinnosti, uložil odvolací soud soudu prvního stupně znovu poučit účastníky o koncentraci řízení podle § 118b odst. 1 o. s. ř.
38. Soud účastníky nemohl poučit opětovně o koncentraci řízení s ohledem na skutečnost, že rozeslané předvolánky na další soudní jednání neobsahovaly poučení o koncentraci řízení (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2021, sp. zn. 24 Cdo 2723/2021). Došlo tak ke změně skutkového stavu po rozhodnutí odvolacího soudu a soud prvního stupně tak nemohl postupovat v souladu s právním názorem odvolacího soudu a účastníky znovu poučit o koncentraci řízení. S ohledem na vyjádření účastníků, že již žádné další tvrzení neuvádějí a důkazy nenavrhují, neměl postup soudu vliv na rozsah dokazování. V rámci odvolacího řízení budou případné novoty limitovány zásadou neúplné apelace, o které soud účastníky poučil dle § 119a o. s. ř.
39. S ohledem na odvolacím soudem popsané údajné zmatení účastníků či jejich zástupců ohledně rozložení břemene tvrzení a důkazního břemene se soud výslovně zástupce žalovaného dotázal, zda chce tvrdit, že žalovaná pohledávka zanikla jiným způsobem než na základě vznesené námitky započtení. Zástupce žalovaného uvedl, že žádný jiný zánik žalovaného dluhu není. Pohledávka žalobce vůbec nevznikla, když žalobce nepředložil žalovanému soupis provedených prací a nemohla tak nastat splatnost žalované pohledávky. Ke stejnému závěru dospěl i Investor, který rovněž žalovanému faktury neproplatil.
40. Soud dále v souladu s pokyny odvolacího soudu za účelem předvídatelnosti svého rozhodnutí účastníkům v průběhu jednání vyložil, že odpracované hodiny jsou doloženy přehledem odpracovaných hodin. Splatnost žalované pohledávky není vázána na podpis jiného zástupce žalovaného než žalobce na přehledu odpracovaných hodin. Platby po uzavření smlouvy soud nepovažuje za zálohu, která by podléhala vyúčtování.
41. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:
42. Podle § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dál jen „o. z.“) o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.
43. Podle § 553 odst. 2 o. z. byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.
44. Podle § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.
45. Podle § 556 odst. 2 o. z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.
46. Podle § 582 odst. 2 o. z. není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona.
47. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
48. Podle § 1789 o. z. ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat.
49. Podle § 1901 o. z. stranám je na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností.
50. Podle § 1908 odst. 1 o. z. splněním dluhu závazek zaniká.
51. Podle § 1933 odst. 1 o. z. je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.
52. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
53. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.
54. Podle § 2605 o. z. provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech.
55. Podle § 2611 o. z. provádí-li se dílo po částech nebo se značnými náklady a neujednaly-li strany placení zálohy, může zhotovitel požadovat během provádění díla přiměřenou část odměny s přihlédnutím k vynaloženým nákladům.
56. K hmotněprávnímu posouzení vztahu účastníků odvolací soud uvedl, že dospěl k závěru, že účastníci neuzavřeli smlouvu o dílo, nýbrž nepojmenovanou smlouvu. Účastníky uzavřená smlouva nezahrnuje podstatné náležitosti smlouvy o dílo, když z ujednání účastníků vyplývá, že jejím předmětem byl toliko výkon elektromontážních prací žalobcem jako zhotovitelem na konkrétním projektu a v rozsahu určeném objednatelem v souladu s jeho pokyny s tím, že smluvní cena byla sjednána jako odměna za jednu odpracovanou hodinu. Nelze tedy dovodit, že by se žalobce zavázal pro žalovaného provést dílo jako výsledek své činnosti (odvolací soudu odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 525/2007, soudu prvního stupně se toto rozhodnutí nepodařilo dohledat, zřejmě se tak mělo jednat o rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 1525/2007 ze dne 30. 9. 2009), když ten není účastníky nikterak vymezen. Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že se jedná o inominátní smlouvu ve smyslu ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. Se soudem prvního stupně však odvolací soud souhlasil, že žalovaný poskytoval plnění na základě této uzavřené smlouvy žalobci (zřejmě došlo k záměně označení účastníků a odvolací soud mínil, že naopak žalobce plnil na základě smlouvy pro žalovaného, tedy vykonával činnost spočívající v elektro-montážních pracích).
57. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah a aplikoval ustanovení o. z. Vztah účastníků soud vyhodnotil v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu jako vztah závazkový (§ 1789 o. z.), když uzavřel, že mezi účastníky byla platně uzavřena nejprve rámcová smlouva a následně nepojmenovaná (inominátní) realizační smlouva (§ 1746 odst. 2 o. z.). Z této smlouvy se zhotovitel (žalobce) zavával provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele (žalovaného) činnost (elektromontážní práce) a objednatel (žalovaný) se zavázal za vykonanou činnost (elektromontážní práce) zaplatit cenu. Činnost (provedené práce) nebyla ve Smlouvě ani dodatku řádně specifikována, nicméně následně byla konkrétní činnost dodatečně vymezena na základě pokynů Investora v souladu se zmocněním objednatele. Jinými smlouvy obsah Smlouvy byl následně vyjasněn právě pokyny Investora (§ 553 odst. 1, 2 a § 556 o. z.). Mezi účastníky došlo k platně (případnou neplatnost z důvodu nedodržení formy žádný z účastníků nenamítl a provedením prací žalobcem v jiném než v písemné smlouvě dohodnutém rozsahu došlo k plnění, které již vznesení takové námitky brání – srovnej § 582 odst. 2 o. z.) ústně sjednané změně původní smlouvy dle § 1901 o. z. co do výše ceny, kdy byla sjednána odměna ve prospěch žalobce za vedení skupiny pracovníků. Fakturace ceny byla vázána na odsouhlasený počet hodin zástupcem objednatele podložený pracemi v montážním deníku (§ 2611 o. z.). Dnem doručení výzvy k úhradě ([datum]) začala běžet 15 denní lhůta k zaplacení. Posledním dnem této lhůty je [datum], kdy nastala splatnost ceny díla. Dnem následujícím po dni splatnosti se proto žalovaný se zaplacením ocitl v prodlení (§ 1968 o. z.), přičemž od tohoto dne je povinen zaplatit úrok z prodlení, jehož výše je stanovena dle předpisů práva občanského (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
58. Soud se neztotožnil s argumentací žalovaného, že žalobce nemá nárok na cenu s ohledem na to, že docházelo k prostojům, což vedlo až k výpovědi smlouvy ze strany Investora. Žalovaný netvrdil, že by došlo k výpovědi Smlouvy vůči žalobci. Pokud žalobce porušil při provádění díla své povinnosti a v důsledku takového protiprávního jednání vznikla žalovanému škoda, nic žalovanému nebránilo, aby škodu řádně specifikoval a vznesl námitku započtení. Za situace, kdy obsah Smlouvy byl teprve v průběhu provádění činnosti vyjasňován pokyny Investora, lze jen stěží uvažovat o prodlení žalovaného. Navíc z dokazování vyplynulo, že kromě elektromontážních prací docházelo ještě k pokládání kabelážních tras jinou skupinou, se kterou žalobce neměl nic společného. Jedním z údajných důvodů výpovědi smlouvy ze strany Investora bylo právě prodlení s pokládkou kabelážních tras. Na jednu stranu tak žalovaný uvádí, že žalobce nebyl ani vedoucí skupiny pracovníků, a na druhou stranu žalovaný činí žalobce odpovědného za celý výsledek díla prováděného pro Investora včetně práce ostatních skupin.
59. Námitka, že žalobce měřil i byty, které nezapojoval, je nedůvodná, když prováděl práci zadanou Investorem. Nejednalo se tak o provádění díla mimo rámec Smlouvy. Otázka ceny díla vyplacené Investorem je bez právního významu, když vyplacení ceny díla a její výše nebyla navázána na Smlouvu. Účastníci si ostatně sjednali cenu díla podle počtu odpracovaných hodin.
60. Co se týče námitky započtení, tak k tomu soud uvádí, že pokud příjemce (žalobce) o plnění či přeplatku věděl či musel vědět a bez zbytečného odkladu mu neodporoval (srovnej přiměřeně rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3065/2009, Rc 42/2013), má se i s ohledem na § 545 o. z. za to, že si plátce (žalovaný) založil u příjemce (žalobce) kredit (srovnej též § 2611 o. z.). Takový kredit se stejně jako záloha či částečná úhrada automaticky zohlední při vyúčtování (fakturaci) bez nutnosti vznášet námitku započtení. V tomto směru soud zdůrazňuje, že splatnosti ceny nebrání skutečnost, že tyto dílčí úhrady nebyly zohledněny při fakturaci ceny. Rovněž tato argumentace žalovaného tak není důvodná.
61. Co se týče plateb v celkové výši 6 960 EUR doložených výpisem z účtu na č. l. 457-459 spisu, tak k tomu soud uvádí, že splnění dluhu (soluce) je jednostranné právní jednání dlužníka. Vůle, vtělená do právního jednání, jehož obsahem je i určení dluhu, který má být plněn, je projevena určitě a srozumitelně, je-li výkladem objektivně pochopitelná, tj. jestliže typický účastník v postavení adresáta úkonu může tuto vůli bez rozumných pochybností o jejím obsahu přiléhavě vnímat. Při respektování výkladových pravidel určených § 556 o. z. a zásad pro výklad právních jednání může dlužník projevit vůli plnit svůj určitý peněžitý závazek označením platby ve zprávě pro příjemce platby (srovnej přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3065/2009). Žalovaný zaplatil dne [datum] částku 1 700 EUR za práce na staveništi [místo], dne [datum] částku 150 EUR za práce na staveništi [místo], dne [datum] částku 2 550 EUR za práce na staveništi [místo], dne [datum] částku 560 EUR za měřící přístroj, dne [datum] částku 250 EUR za práce na staveništi ve [místo] a dne [datum] částku 1 750 EUR za práce na staveništi ve [místo]. Všechny platby kromě platby za měřící přístroj byly označeny v platebním příkazu jako zálohy. Ze shora uvedeného označení plateb je zřejmé, že vůle směřující ke splnění dluhu, který je předmětem žaloby, byla projevena pouze u plateb ze dne [datum] v částce 250 EUR a dne [datum] v částce částku 1 750 EUR. Ostatní platby byly identifikovány tak, že došlo k úhradě jiné činnosti vykonané pro žalovaného žalobcem nebo k úhradě měřícího zařízení. Soud tak uzavírá, že na žalovaný dluh byla uhrazena pouze částka 2 000 EUR.
62. Při úvaze, který z dluhů byl za této situace vyrovnán, pak lze vycházet ze zásady priority (přednostního vyrovnání některého z více dluhů, založeného například na době jejich splatnosti, na úrovni jejich zajištění, na jejich povaze apod.) nebo ze zásady proporcionality (poměrného vyrovnání všech dluhů); nemůže-li se uplatnit zásada priority, neboť pravidla stanovená pro přednostní vyrovnání dopadají na více dluhů, je třeba postupovat – jak je zřejmé z povahy věci – podle zásady proporcionality (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 7.2004, sp. zn. 21 Cdo 326/2004, a dále např. ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 33 Odo 1112/2003). V dané věci se neuplatní žádné kritérium pro započtení úhrady v souladu s principem priority, když všechny uplatněné pohledávky mají stejné pořadí, neboť nejsou zajištěny a splatnost nastala ve stejný okamžik společnou fakturací (§ 1933 odst. 1 o. z.). Soud proto aplikoval zásadu poměrného uspokojení tak, aby všechny dílčí nároky byly uspokojeny ve stejném procentuálním poměru. Částka 2 000 Kč byla tak započtena následovně: odpracované hodiny v [měsíc] [rok] částka 516,13 EUR s ohledem na celkovou výši nároku 2 320 EUR, odpracované hodiny v [měsíc] [rok] částka 809,79 EUR s ohledem na celkovou výši nároku 3 640 EUR, odměna za vedení skupiny v [měsíc] [rok] částka 177,98 EUR s ohledem na celkovou výši nároku 800 EUR, odpracované hodiny v [měsíc] [rok] částka 362,63 EUR s ohledem na celkovou výši nároku 1 630 EUR a odměna za vedení skupiny v [měsíc] [rok] částka 133,48 EUR s ohledem na celkovou výši nároku 600 EUR. Všechny dílčí nároky tak byly uspokojeny v poměru 22,25 % ze své původní výše.
63. Po zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu (srovnej nález Ústavní soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08) byla žalobci přiznána částka 10 293,71 EUR. Co do částky 3 274,40 EUR byla žaloba zamítnuta, respektive řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 78 512,54 Kč, přičemž tato částka představuje 52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 24 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 825 Kč (11 775 Kč za podání žaloby a 50 Kč za zaslání kopie listin na disku CD-ROM) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 242 909,80 Kč (při kurzu 1 € za 27,02 Kč ke dni [datum]) sestávající z částky 9 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifních hodnot ve výši 239 403,70 Kč (při kurzu 1 € za 26,63 Kč ke dni [datum]), 234 549,10 Kč (při kurzu 1 € za 26,09 Kč ke dni 17. 7. 2017), 230 278,85 Kč (při kurzu 1 € za 25,615 Kč ke dni 24. 9. 2018), 233 020,80 Kč (při kurzu 1 € za 25,92 Kč ke dni 26. 11. 2018), 234 459,20 Kč (při kurzu 1 € za 26,08 Kč ke dni 29. 3. 2021), 235 043,55 Kč (při kurzu 1 € za 26,145 Kč ke dni 31. 3. 2021), 230 908,15 Kč (při kurzu 1 € za 25,685 Kč ke dni 27. 7. 2021), 218 681,75 Kč (při kurzu 1 € za 24,325 Kč ke dni 8. 12. 2022), 213 467,55 Kč (při kurzu 1 € za 23,745 Kč ke dni 13. 3. 2023) a 211 265 Kč (při kurzu 1 € za 23,50 Kč ke dni 20. 4. 2023) sestávající z částky 4 630 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne [datum], z částky 9 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 9 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 9 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 18 520 Kč (2 x 9 260 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 9 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis závěrečného návrhu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 9 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odvolání) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 9 180 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 9 180 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 9 180 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrady v celkové výši 5 118,80 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 778,68 Kč za 84 ujetých km v částce 478,68 Kč (29,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,7 l/100 km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 778,68 Kč za 84 ujetých km v částce 478,68 Kč (29,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,7 l/100 km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 790,69 Kč za 84 ujetých km v částce 490,69 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 904,49 Kč za 84 ujetých km v částce 604,49 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 933,13 Kč za 84 ujetých km v částce 633,13 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 933,13 Kč za 84 ujetých km v částce 633,13 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 115 008,80 Kč ve výši 24 151,85 Kč. Čas strávený na jednotlivých cest byl určen na základě údajů na webových stránkách www.mapy.cz.
64. Soud předžalobní výzvu ze dne [datum] nepovažuje za úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) a. t., neboť výzva neobsahuje právní posouzení, když žalobkyně ve výzvě necituje konkrétní ustanovení právního předpisu s vazbou na požadované nároky (jistina a úroky z prodlení). Za tohoto stavu soud považuje tento úkon za jednoduchou výzvu k plnění ve smyslu § 11 odst. 2 písm. h) a. t., za níž přísluší mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny.
65. Soud žalobci nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.
66. Soud nepřiznal žalobci odměnu advokáta za zaslání otázek k výslechu svědků ve formě civilního dožádání, když se jednalo o jednoduchý administrativní úkon. Advokátu za tuto činnost náleží odměna za účast na soudním jednání, kde byly protokoly o výslechu svědků čteny, která odpovídá náročnosti a složitosti těchto úkonů. Vypracování otázek je navíc součástí přípravy na jednání, kde má být svědek vyslechnut, a odměna tak za tento úkon samostatně nenáleží.
67. Soud dále rozhodl o povinnosti zaplatit státu náhradu nákladů řízení. Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 148 odst. 1 o. s. ř.). S ohledem na procesní úspěch žalobce co do 76 % má povinnost uhradit státu náhradu nákladů řízení představující tlumočné ve výši 8 400 Kč žalobce v částce 2 016 Kč (24 % z 8 400 Kč) a žalovaný v částce 6 384 Kč (76 % z 8 400 Kč).
Poučení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.