33 C 263/2024 - 84

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Blažeje a přísedících Jaroslava Borovičky a Ing. Jany Šuterové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [právnická osoba] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního [Anonymizováno] takto:

Výrok

I. Žaloba o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum] se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 20 086 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum]. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] spolu účastníci uzavřeli pracovní smlouvu. Žalobce začal pro žalovaného pracovat jako technik (odborný referent) zařazené do [právnická osoba] [adresa]. Současně s pracovní smlouvou převzal žalobce i pracovní náplň. Tato pracovní náplň byla dále aktualizována dodatkem č. [hodnota] ze dne [datum]. Dne [datum] uzavřel žalobce s žalovaným dohodu o změně sjednaného obsahu pracovní smlouvy, kdy byl žalobce u žalovaného zařazen na pracovní pozici referent zařazený do [právnická osoba] [adresa]. Dne [datum] byla dodatkem upřesněna pracovní náplň. Pracovní náplň byla dále upřesněna dodatkem číslo [hodnota] k pracovní smlouvě ze dne [datum]. Finálně byla dopisem starostky žalovaného ze dne [datum] jmenován na pozici vedoucí [právnická osoba] [adresa]. Žalobce si naprosto bez problémů plnil své pracovní povinnosti a ještě v [měsíc] [rok] obdržel společně s výplatou za měsíc [měsíc] [rok] mimořádnou prémii ve výši 19 000 Kč. V [měsíc] [rok] už obdržel žalobce ústní informaci o tom, že by bylo dobré, aby požádal o ukončení pracovního poměru dohodou s tím , že by na jeho místo měl přijít někdo jiný. Žalobce si vzal nějaký čas na rozmyšlenou a odmítnul přistoupit na ukončení pracovního poměru dohodou. Dne [datum] si žalobce převzal okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Žalovaný jako důvod tohoto kroku (mimo jiné) uvádí, že měl žalobce v rámci své pozice mimo jiné na starosti řízení podřízených zaměstnanců úseku údržby města. Dne [datum] podřízeným zaměstnancům, konkrétně panu [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], v jejich pracovní době nařídil, aby do jím přistaveného kontejneru naložili dřevní hmotu, která vznikla po demontáži staré budovy (buňky pro tenisty) ve sportovním areálu u [místo]. Naložený kontejner pak měl žalobce následně nechat odvézt včetně naloženého dřeva, které je vlastnictvím města neznámo kam. Tímto jednáním měl žalobce zvlášť hrubým způsobem porušit povinnost, která mu vyplývá z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, a to konkrétně povinnosti dle ust. § 301 odst. b) a d) zákoníku práce, kdy měl pracovní dobu využít pro zajištění svých soukromých aktivit a současně nestřežil a nechránil majetek města a tím měl jednat v rozporu s oprávněnými zájmy města a dále dle ust. § 302 písm. a) zákoníku práce, kdy měl nařídit podřízeným zaměstnancům práci tak, aby oni sami postupovali v souladu s ust. § 301 písm. b) zákoníku práce ve prospěch zaměstnavatele, a naopak tedy zneužil své nadřízené pozice a podřízeným zaměstnancům uložil povinnost v jejich pracovní době. Nic z výše uvedených tvrzení (důvodů pro okamžité rozvázání pracovního poměru) se nezakládá na pravdě. Žalobce oznámil žalovanému podle § 69 odst. 1 zákoníku práce, že trvá na dalším zaměstnávaní. Toto oznámení podal dne [datum] přímo do podatelny žalovaného. Žalobci nikdy nebyla doručena náplň jeho práce a jeho náplň práce není upravená žádným pokynem žalovaného a nevyplývá z žádného právního předpisu. Alespoň ne k datu [datum], kdy byl žalobce jmenován do funkce vedoucího odboru investic a životního prostředí. Dle informací a definic pořízených prostřednictvím sítě Internet je hlavní činností odboru investic a životního prostředí plnění strategických cílů prostřednictvím realizace plánovaných investic, vedoucí k celkovému rozvoji města. Žalovaný zveřejnil výběrové řízení k přihlášení uchazečů na obsazení pracovního místa [právnická osoba] ze dne [datum]. Zde je jako druh práce vymezen takto: řídící činnost odboru, zajišťuje a zodpovídá za plánování a řízení investiční činnosti města a rozvojové záležitosti, zajišťování realizace zadávacích řízení veřejných zakázek a výběru dodavatelů projekčních řešení a stavebních prací včetně jejich koordinace a kontroly ve fázi realizace, podílí se na realizaci projektů města spolufinancovaných EU, zpracovávání a předkládání materiálů pro rozhodování orgánů města, řízení činnosti úseku údržby města. Ke skutkovému stavu žalobce uvádí, že žalovaný vypsal výběrové řízení na dodávku, mimo jiné „Demontáž stávajícího zázemí tenis viz položkový rozpočet“. Součástí tedy byla demolice stávajícího zázemí tenis. Dle názoru žalobce je v této věci nesporné, že žalovaný rozhodl o demontáži tohoto zázemí. Předmětná dřevní hmota tvořila konstrukci střechy tohoto zázemí. Střecha byla pokryta a uzavřena asfaltovou lepenkou. V každém případě byl tento materiál určen jako odpad. Tento odpad, respektive tato střešní konstrukce díky zbytkům asfaltové lepenky, a hlavně díky velkému množství hřebíků nebylo možné ani užít jako palivové dřevo. Povinnost k odvozu a zákonnému uložení tohoto odpadu stíhala buď žalovaného, na jeho náklady, anebo společnost [právnická osoba], která se žalovaným uzavřela smlouvu na demontáž stávajícího zázemí tenisu, rovněž na náklady této společnosti. Uložení odpadu dle zákona o odpadech zajišťuje autorizovaná osoba, za úhradu. V této věci žalobce zajistil a uhradil přistavení předmětného kontejneru a odvoz tohoto odpadového materiálu na své vlastní náklady. [Anonymizováno] má za náplň práce, mimo jiné, „….zajišťování realizace zadávacích řízení veřejných zakázek a výběru dodavatelů projekčních řešení a stavebních prací včetně jejich koordinace a kontroly ve fázi realizace…“, tak pokud bude nesporné, že demolice tenisového zázemí je součástí stavebních prací a likvidace odpadu je brána za koordinaci a kontrola této realizace, pak lez uzavřít, že k odvozu odpadu byl žalobce oprávněn použít výše zmíněné osoby. V každém případě žalovanému nevznikla absolutně žádná škoda. Jak uvedeno výše, tak dřevní hmota tvořila odpad. Odvoz tohoto odpadu hradil žalobce. Motivací žalobce bylo ušetřit městu náklady na likvidaci odpadu. Ještě nikdy v minulosti se nestalo, že by město takový materiál znovu využilo, naopak je v obci k dispozici kontejner jednak pro město a jednak pro občany určený na takovýto materiál, který vyváží spol. [právnická osoba]. Žalobce ohledně nakládky mluvil pouze s panem [jméno FO], kdy původně chtěl využít vlastní lidi na nakládku, nicméně pan [jméno FO] se nabídl, že naložení kontejneru zajistí, aby kontejner přistavený žalobce byl co nejdříve odvezen a nepřekážel stavební technice. Likvidaci tohoto materiálu měla na starosti podřízená žalobce a žalobce tedy věděl, že tento materiál byl určen k odvozu na skládku. Kdyby přišel občan obce a chtěl tento materiál využít, tak by s tím žalobce souhlasil, když byl beztak určen k odvozu na skládku. Nakládka mohla trvat cca 20-30 min. Hřebíky by ze dřeva určitě nešly vyndat, resp. by se jednalo o práci neúměrnou hodnotě materiálu. Materiál s ohledem na tyto vady byl nebezpečný a není možné, aby byl použit na veřejně přístupné akci. Jednalo se o dvacet let staré smrkové dřevo a lze si tak velmi těžko představit, že by bylo opětovně použitelné. Dřevo, které se odveze na skládku se rozdrtí, vyseparují se kovy a následně se tento materiál použije jako výplň a vytvoří se z něj desky, nebo se použije jako štěpka na topení. Bez ohledu na způsob využití město hradí skládkovné. Žalobci přišlo líto ztráty materiálu, který by mohl být ještě využitý. Skutečnost, že vedení města úkoluje konkrétní zaměstnance a neřeší úkoly s vedoucími odborů je zcela běžná a žalobce si na tuto praxi opakovaně stěžoval. Neprováděl se zápis o každé banalitě, jinak by se nedělalo nic jiného, než pořizovaly zápisy. V Chlumci jezdí skupina, která odváží odpad od popelnic a vozí jej rovnou na skládku. U tohoto materiálu také neprobíhá žádné schvalování, jak s materiálem naložit. Nejednalo se o žádnou velkou věc, nad kterou by se měl žalobce dlouze rozmýšlet, jak s materiálem naložit. Je pravda, že měl z tohoto postupu prospěch, nicméně podstatné je, že žalovanému nevznikla žádná škoda.

2. Žalovaný v obraně uvedl, že žalovaný nárok žalobce uplatněný v žalobě neuznává, a to ani zčásti či co do základu. Pracovní poměr s žalobcem vzniklý dne [datum], založený uzavřenou pracovní smlouvou ze dne [datum], který byl ve smyslu § 40 odst. 1 zákoníku práce změněn jmenováním žalobce na pozici vedoucího odboru investic a životního prostředí [právnická osoba] [adresa] od [datum], žalovaný rozvázal okamžitým zrušením pracovního poměru podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce ze dne [datum], který byl žalobci doručen téhož dne. Důvodem rozvázání pracovního poměru s žalobcem jeho okamžitým zrušením je porušení povinností žalobcem zvlášť hrubým způsobem, které mu plynou z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, a to konkrétně povinnost dle: 1) ust. § 301 písm. b) a d) zákoníku práce, když žalobce pracovní dobu využíval pro zajištění svých soukromých aktivit, nikoliv pro vykonávání svěřených prací a současně nestřežil a nechránil majetek žalovaného jako svého zaměstnavatele před ztrátou (naopak jej odcizil) a zcela zjevně tak jednal v rozporu s oprávněnými zájmy města; 2) § 302 písm. a) zákoníku práce, když neřídil práci podřízených zaměstnanců tak, aby oni sami postupovali v souladu s ust. § 301 písm. b) zákoníku práce ve prospěch zaměstnavatele (žalovaného), naopak zneužil své nadřízené pozice a podřízeným zaměstnancům uložil povinnost v jejich pracovní době, tedy v době, kdy byli povinni vykonávat činnost pro žalovaného, který je po tuto dobu rovněž platilo, naložil jím soukromě přistavený kontejner očištěným dřevem, čímž nevyužíval pracovní dobu k vykonávání svěřených prací. Žalobce se tohoto jednání dopustil dne [datum] tím, že podřízeným zaměstnancům, konkrétně panu [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] nařídil, aby v jejich pracovní době do jím přistaveného kontejneru naložili dřevní hmotu, která vznikla po demontáži staré budovy (buňky pro tenisty) ve sportovním areálu u [místo], přičemž naložený kontejner následně nechal žalobce odvézt včetně naloženého dřeva, které je vlastnictvím žalovaného, neznámo kam. Žalobce od [datum] pracoval u žalovaného na pozici [místo]). Pokud žalobce v žalobě uvádí, že náplň jeho práce není upravená žádným pokynem žalované a nevyplývá z žádného právního předpisu, již to samotné svědčí o nekompetentnosti žalobce v rámci výkonu své práce, neboť náplň práce [funkce] vyplývá ze směrnice RM č. 2/2023 (Organizační řád) ze dne [datum], včetně přílohy č. [hodnota] (rámcová náplň [funkce]), jež je účinná od [datum]. Žalobce byl také s těmito interními předpisy seznámen a měl k nim nadto neustálý přístup z interního systémového uložiště vnitřních předpisů zaměstnavatele (žalovaného). Nadto žalovaný uvádí, že základní rozsah pracovní náplně byl uveden i ve zveřejnění výběrového řízení k přihlášení uchazečů na obsazení pracovního místa [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum]. Současně je nutné poznamenat, že základní rámec pracovní náplně pro žalobce, který byl jmenován vedoucím pracovníkem vnitřního útvaru žalované jasně vyplývá již z ust. § 11 a § 302 zákoníku práce. Žalovaný se důrazně ohrazuje proti náznakům žalobce, že na pracovní místo žalobce zamýšlel žalovaný dosadit někoho jiného, tedy snad že skončení pracovního poměru mělo být právním jednáním účelovým. Takovému nepravdivému tvrzení žalobce nadto neodpovídá ani skutečnost, že na pozici vedoucího odboru životního prostředí a plánování nastoupil nový pracovník až ke dni [datum] po řádně provedeném výběrovém řízení. Pokud jde o skutkové vymezení důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce, uvádí žalovaný následující: demontáž stávajícího zázemí tenis bylo žalovaným objednáno u subdodavatele společnosti [právnická osoba], kdy však součástí objednávky na základě nabídky (položkový rozpočet) není žádná likvidace demontovaného dřeva. Žalovaný zamýšlel takto demontované dřevo využít na další své činnosti, resp. zejména na městské aktivity jako každoroční pořádání „pálení čarodějnic“ apod. Dřevo tudíž vůbec nebylo odpadem, ale materiálem k dalšímu využití. Absurdní je tvrzení žalobce, že pokud bylo do dřeva zaboucháno množství hřebíků, že nelze ani považovat za dřevo palivové; dřevo je i v takovém případě samozřejmě možné relativně snadno očistit a následně jej vhodně využít. Pokud by dřevo nemělo dalšího možného využití, žalobce by jej neodvezl, a to navíc za vlastní náklady vynaložené na přistavení kontejneru. Předmětné dřevo je majetkem žalovaného a žalobce jej odvezl zcela bez vědomí žalovaného, když k takové činnosti nebyl oprávněn. Žalobce se navíc na předmětné investici nijak nepodílel, veškerou činnost týkající se budování sportovního areálu [adresa] (vč. příslušné demontáže zázemí tenis) vyřizovala místostarostka města [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO]. Jediná činnost žalobce týkající se sportovního areálu [adresa] a demontáže zázemí pro tenis byl právě předmětný odvoz dřeva. Je tak zřejmé, že žalobce dřevo odvezl k vlastním účelům, nikoli v rámci plnění svých pracovních úkolů (jak se žalobce snaží tvrdit). Žalobce tedy zneužil svého postavení a dřevo odcizil (nechránil majetek žalovaného jako svého zaměstnavatele před ztrátou, a to navíc ve svém postavení vedoucího pracovníka, kde je požadavek na ochranu majetku zaměstnavatele podstatně zvýšen), čímž porušil oprávněné zájmy svého zaměstnavatele (žalovaného). Žalobce tímto svým jednáním vystavil žalovaného i dalším rizikům, a sice když není žalovanému zřejmé, jak žalobce se dřevem naložil, jedná se stále o majetek žalovaného, může být žalovaný prověřován příslušnými orgány, zda při takovém dalším nakládání se dřevem nebyly porušeny příslušné právní normy. Vůbec není pravdivé tvrzení žalobce, že dřevo bylo pouhým odpadem, kdy jeho odvozem žalovanému nevznikla žádná škoda a žalobce ušetřil žalovanému náklady na likvidaci dřeva. Vedle škody spočívající v hodnotě dřeva, které bude muset žalovaný pro své další městské akce shánět za úplatu jinde (hodnota dřeva přitom činí asi 4 353 Kč, tj. asi 600 Kč + DPH za m3 dřeva, přičemž žalobce odvezl asi 6 m3 dřeva), způsobil svým jednáním žalobce žalovanému také škodu spočívající v nároku čtyř zaměstnanců žalovaného na pracovní odměnu v příslušném rozsahu nejméně 1 (jedné) hodiny, kteří na základě pokynu jejich nadřízeného (žalobce), který tohoto svého postavení zneužil, vykonali činnost pro soukromé potřeby žalobce (nakládání dřeva do žalobcem přistaveného kontejneru), kdy se však nejednalo o pracovní činnost pro svého zaměstnavatele (žalovaného), což ovšem samozřejmě tito čtyři zaměstnanci nemohli vědět (ti vykonali činnost dle pokynu svého nadřízeného). Žalobce tudíž svým jednáním porušil oprávněné zájmy svého zaměstnavatele (žalovaného) i tím, že mu způsobil škodu, což žalobci navíc muselo být zřejmé, když ke své soukromé činnosti použil kapitál (hmotný i pracovní) žalovaného. Veškeré přípravy předmětného jednání žalobce byly žalobcem organizovány v jeho pracovní době. Mimo jiné tak uložení pokynu jednotlivým zaměstnancům údržby [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] proběhlo v pracovní době žalobce, resp. v době, kdy měl žalobce plnit své pracovní úkoly. Tím, že žalobce zadal pracovní pokyn čtyřem zaměstnancům k naložení dřeva, žalobce s ohledem na již uvedené zneužil svého vedoucího postavení a taktéž porušil svou povinnost řídit práci podřízených zaměstnanců tak, aby oni sami postupovali v souladu s ust. § 301 písm. b) zákoníku práce ve prospěch zaměstnavatele. Ze shora uvedeného jasně plyne, že žalobce porušil své povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, když zneužil svého postavení vedoucího pracovníka (vč. neoprávněného použití pracovního kapitálu žalovaného) za účelem zajištění svých soukromých a neoprávněných aktivit, které navíc samy o sobě porušují zájmy žalovaného jakožto zaměstnance žalobce, přičemž žalovanému tímto svým jednáním způsobil faktickou škodu a vystavil jej také riziku možného postihu v souvislosti s dalším (pro žalovaného neznámým) způsobem nakládání se dřevem, které je stále ve vlastnictví žalovaného. Žalobce se tak dopustil význačného porušení pracovní kázně k přímému útoku na majetek svého zaměstnavatele (žalovaného). Žalobce svým jednáním navíc způsobil naprostou ztrátu důvěry žalovaného v žalobce, ve výkon jeho pracovních povinností (spolehlivost), ve schopnost žalobce řádně nést odpovědnost ze svého pracovního postavení a v poctivost žalobce. K naplnění důvodů pro platné rozvázání pracovního poměru jeho okamžitým zrušením žalovaná na tomto místě odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, jež se platným skončením pracovního poměru jeho okamžitým zrušením zabývá v jiných řízeních (v podstatných znacích shodných s tímto), kdy žalovaná odkazuje např. na jeho rozsudek ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 21 Cdo 3034/2016, ve kterém Nejvyšší soud vyjádřil právní názor, že již samotný útok na majetek svého zaměstnavatele (nemusí se jednat o útok přímý) bude důvodem pro platnou aplikaci okamžitého zrušení pracovního poměru podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, přičemž u vedoucího zaměstnance je požadavek na ochranu majetku zaměstnavatele podstatně zvýšen, kdy ani není podstatné, jakou škodu tím zaměstnanec způsobil jako spíše, že narušil nezbytnou vzájemnou důvěru ve vztahu zaměstnance a zaměstnavatele a zpochybnil svou spolehlivost. K obdobným závěrům došel Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1496/2013. Na základě shora uvedeného nemůže být po žalovaném (jakožto zaměstnavateli žalobce) spravedlivě požadováno dále žalobce zaměstnávat, a to ani v rámci výpovědní doby. Také s ohledem na tyto následky jednání žalobce je uplatnění okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce zcela důvodné a navíc i spravedlivé. Žalovaný nesouhlasí s názorem žalobce, že rozhodná je pro posouzení důvodnosti platného skončení pracovního poměru jeho okamžitým zrušením podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zaměstnancova „pracovní minulost“, tedy zda jde o zaměstnance, který již dříve porušoval povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Žalovaný je toho názoru, že i zaměstnanec, se kterým je doposud zaměstnavatel zcela spokojený (což však není případ žalobce), pokud se dopustí jednání tak závažného, že zvlášť hrubým způsobem poruší povinnost mu vyplývající z právních předpisů, je zcela legální a legitimní, pokud s ním zaměstnavatel rozváže pracovní poměr jeho okamžitým zrušením (např. zcela v něj ztratí důvěru). I proto je dle názoru žalovaného zcela nerozhodné, že žalovaný přidělil v [měsíc] [rok] svým zaměstnancům, včetně žalobce, pololetní benefit (prémii), která nijak nevypovídá o pracovních schopnostech a spolehlivosti žalobce jako zaměstnance. Navíc se žalobce při své práci opakovaně dopouštěl chyb, nerespektoval zadání svých nadřízených, závažně překračoval svou pravomoc, když jednal navenek bez vědomí žalovaného, neplnil si své pracovní úkoly, neřídil a nekoordinoval své podřízené a také žalovaný eviduje množství stížností na žalobce od občanů obce, že je nečinný a nereaguje na jejich podněty. Pokud jde tedy o osobu žalobce jako zaměstnance, rozhodně se nejednalo bezproblémového zaměstnance, naopak k plnění jeho pracovních úkolů měl žalovaný opakovaně výtky. Na základě shora uvedeného má žalovaný za to, že je zřejmé, že uplatnění okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce bylo zcela důvodné, žalovaný k tomu měl opodstatněný a závažný důvod, přičemž na žalovaném nebylo možné spravedlivě požadovat, aby žalobce nadále zaměstnával, pročež je okamžité zrušení pracovního poměru s žalobcem ze dne [datum] platné. Žalobu považuje žalovaný za zcela nedůvodnou. Žalovaný nesouhlasí, že by byly jenom dvě možnosti, jak s materiálem naložit. Navíc svým jednáním žalobce žalovanému zmařil možnost se rozhodnout, jak s materiálem naloží. Navíc žalobce uváděl, že materiál použil na topení, tedy jej ani neodvezl na skládku, jak uváděl, že je povinností žalovaného. Jestli uvádí, že se o likvidaci doslechl od své podřízené, tak toto tvrzení není pravdivé, když žádné takové rozhodnutí ze strany žalovaného učiněno nebylo. Žalobce by se ani nemohl spolehnout na informaci od takové podřízené, ale stejně by si musel vyžádat pokyn od vedení žalovaného. Výsledkem není skutečnost, že by ušetřil prostředky žalovaného, nýbrž je výsledkem obohacení žalobce. Pokud zamýšlel žalobce dřevo použít jako otop, tak je zřejmé, že dřevo využitelné bylo. Pokud žalobce využíval zaměstnance a materiál žalovaného pro soukromé účely, hrubě tím porušoval své pracovněprávní povinnosti. Stejně by došlo k porušení těchto povinností, pokud by majetek města bez souhlasu rady města vydával občanům města.

3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.

4. Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena pracovní smlouva, na základě které byl sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou počínaje [datum], jako druh práce byla označena pozice technik (odborný referent) zařazený do [funkce] [právnická osoba] [adresa] (pracovní smlouva ze dne [datum]).

5. Rada žalovaného schválila dne [datum] organizační řád [právnická osoba] [adresa] účinný od [datum] a uložila starostce žalovaného, aby s organizačním řádem seznámila zaměstnance zařazené do [právnická osoba] [adresa] do [datum] (zápis z [hodnota] ze dne [datum] a organizační řád ze dne [datum]).

6. Dne [datum] zveřejnil žalovaný výběrové řízení na pozici [pozice] [právnická osoba] [adresa], kde byl druh práce definován následovně: plnění úkolů vyplývajících z ustanovení zákona o obcích v samostatné a přenesené působnosti, zejména zajišťuje a zodpovídá za investiční činnost města a rozvojové záležitosti, podílí se na realizaci projektů města spolufinancovaným EU, odpadové hospodářství a životní prostředí (oznámení výběrového řízení ze dne [datum]).

7. Ke dni [datum] byl žalobce jmenován na pozici vedoucího odboru rozvoje [pozice] a životního prostředí [právnická osoba] [adresa] (jmenování ze dne [datum]).

8. Za měsíc [měsíc] [rok] žalobce obdržel mimořádnou odměnu ve výši 19 000 Kč (výplatní páska za [měsíc] [rok] na č. l. 15).

9. Dne [datum] byl žalobci doručen vytýkací dopis ze dne [datum], ve kterém byla žalobci vytýkána dlouhodobá nečinnost na uložených projektech, překračování pravomoci spočívající v jednání bez vědomí vedení města a nereagování na podněty občanů města (vytýkací dopis ze dne [datum]).

10. Dne [datum] Rada žalované konstatovala, že podklady pro schůze připravené žalobcem jsou nekvalitní a zmatečné (zápis z [Anonymizováno] ze dne [datum]).

11. V e-mailu ze dne [datum] místostarostka žalovaného vytkla žalobci, že nevyhotovil zápis z jednání (e-mail ze dne [datum]).

12. Žalovaný vypsal výběrové řízení na dodávku „Demontáž stávajícího zázemí tenis viz položkový rozpočet“. Součástí byla demolice stávajícího zázemí pro tenis. Výsledkem demontáže byla dřevní hmota, která původně tvořila konstrukci střechy tohoto zázemí. Žalobce bez předchozí domluvy se žalovaným zajistil na vlastní náklady odvoz tohoto dřeva s tím, že k jeho naložení do přistaveného kontejneru došlo [datum] za pomoci podřízeného [jméno FO], kdy žalobce zajistil odvoz dřevní hmoty. Dne [datum] si žalobce převzal okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] (nesporná tvrzení účastníků)[Anonymizováno]

13. Součástí položkového rozpočtu k dodávce „Demontáž stávajícího zázemí tenis“ nebyla likvidace odpadu (položkový rozpočet ze dne [datum]).

14. Prkna vzniklá demontáží byla částečně znečištěná od zbytků barvy a z některých prknem viditelně vyčnívaly hřebíky (fotografie na č. l. 21-23, 71 a 72 spisu).

15. Na fotografii na č. l. 73 spisu je vidět klasická pyramidová struktura vatry na ohništi při akci „pálení čarodějnic“.

16. Dne [datum] si žalobce převzal okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Žalovaný jako důvod tohoto kroku (mimo jiné) uvádí, že měl žalobce v rámci své pozice mimo jiné na starosti řízení podřízených zaměstnanců úseku údržby města. Dne [datum] podřízeným zaměstnancům, konkrétně panu [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], v jejich pracovní době nařídil, aby do jím přistaveného kontejneru naložili dřevní hmotu, která vznikla po demontáži staré budovy (buňky pro tenisty) ve sportovním areálu u [místo]. Naložený kontejner pak měl žalobce následně nechat odvézt včetně naloženého dřeva, které je vlastnictvím města neznámo kam. Tímto jednáním měl žalobce zvlášť hrubým způsobem porušit povinnost, která mu vyplývá z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, a to konkrétně povinnosti dle ust. § 301 odst. b) a d) zákoníku práce, kdy měl pracovní dobu využít pro zajištění svých soukromých aktivit a současně nestřežil a nechránil majetek města a tím měl jednat v rozporu s oprávněnými zájmy města a dále dle ust. § 302 písm. a) zákoníku práce, kdy měl nařídit podřízeným zaměstnancům práci tak, aby oni sami postupovali v souladu s ust. § 301 písm. b) zákoníku práce ve prospěch zaměstnavatele, a naopak tedy zneužil své nadřízené pozice a podřízeným zaměstnancům uložil povinnost v jejich pracovní době (oznámení o skončení pracovního poměru ze dne [datum] a okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum]).

17. Dne [datum] zveřejnil žalovaný výběrové řízení na pozici [pozice] [právnická osoba] [adresa] (oznámení výběrového řízení ze dne [datum]).

18. Žalobce dne [datum] sdělil žalovanému, že ukončení svého pracovního poměru považuje za neplatné, trvá na dalším zaměstnávání a oznámil, že podal žalobu na neplatnost výpovědi (oznámení zaměstnance ze dne [datum]).

19. Soud neprovedl pro nadbytečnost další účastníky navržené důkazy (zejména výslechy svědků, listiny prokazující změny obsahu pracovního poměru žalobce a náplň práce žalobce), když skutkový stav byl na základě již provedených důkazů zjištěn bez důvodných pochybností. Ostatně mezi účastníky ani nebylo sporné, že předmětné dřevo žalobce odvezl bez vědomí vedení žalovaného. Za těchto okolností by pokračování v dokazování bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

20. Na základě účastníky provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

21. Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena pracovní smlouva, na základě které byl sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou počínaje [datum], jako druh práce byla označena pozice [pozice] [právnická osoba] [adresa]. Rada žalovaného schválila dne [datum] organizační řád [právnická osoba] [adresa] účinný od [datum] a uložila starostce žalovaného, aby s organizačním řádem seznámila zaměstnance zařazené do [právnická osoba] [adresa] do [datum]. Dne [datum] zveřejnil žalovaný výběrové řízení na pozici [pozice] [právnická osoba] [adresa], kde byl druh práce definován následovně: plnění úkolů vyplývajících z ustanovení zákona o obcích v samostatné a přenesené působnosti, zejména zajišťuje a zodpovídá za investiční činnost města a rozvojové záležitosti, podílí se na realizaci projektů města spolufinancovaným EU, odpadové hospodářství a životní prostředí. Ke dni [datum] byl žalobce jmenován na pozici [pozice] [právnická osoba] [adresa]. Za měsíc [měsíc] [rok] žalobce obdržel mimořádnou odměnu ve výši 19 000 Kč. Dne [datum] byl žalobci doručen vytýkací dopis ze dne [datum], ve kterém byla žalobci vytýkána dlouhodobá nečinnost na uložených projektech, překračování pravomoci spočívající v jednání bez vědomí vedení města a nereagování na podněty občanů města. Dne [datum] Rada žalované konstatovala, že podklady pro schůze připravené žalobcem jsou nekvalitní a zmatečné. V e-mailu ze dne [datum] místostarostka žalovaného vytkla žalobci, že nevyhotovil zápis z jednání. Žalovaný vypsal výběrové řízení na dodávku „Demontáž stávajícího zázemí tenis viz položkový rozpočet“. Součástí byla demolice stávajícího zázemí pro tenis. Výsledkem demontáže byla dřevní hmota, která původně tvořila konstrukci střechy tohoto zázemí. Žalobce bez předchozí domluvy se žalovaným zajistil na vlastní náklady odvoz tohoto dřeva s tím, že k jeho naložení do přistaveného kontejneru došlo [datum] za pomoci podřízeného [jméno FO], kdy žalobce zajistil odvoz dřevní hmoty. Dne [datum] si žalobce převzal okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum]. Součástí položkového rozpočtu k dodávce „Demontáž stávajícího zázemí tenis“ nebyla likvidace odpadu. Prkna vzniklá demontáží byla částečně znečištěná od zbytků barvy a z některých prknem viditelně vyčnívaly hřebíky. Dne [datum] si žalobce převzal okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Žalovaný jako důvod tohoto kroku (mimo jiné) uvádí, že měl žalobce v rámci své pozice mimo jiné na starosti řízení podřízených zaměstnanců úseku údržby města. Dne [datum] podřízeným zaměstnancům, konkrétně panu [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], v jejich pracovní době nařídil, aby do jím přistaveného kontejneru naložili dřevní hmotu, která vznikla po demontáži staré budovy (buňky pro tenisty) ve sportovním areálu u [místo]. Naložený kontejner pak měl žalobce následně nechat odvézt včetně naloženého dřeva, které je vlastnictvím města neznámo kam. Tímto jednáním měl žalobce zvlášť hrubým způsobem porušit povinnost, která mu vyplývá z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, a to konkrétně povinnosti dle ust. § 301 odst. b) a d) zákoníku práce, kdy měl pracovní dobu využít pro zajištění svých soukromých aktivit a současně nestřežil a nechránil majetek města a tím měl jednat v rozporu s oprávněnými zájmy města a dále dle ust. § 302 písm. a) zákoníku práce, kdy měl nařídit podřízeným zaměstnancům práci tak, aby oni sami postupovali v souladu s ust. § 301 písm. b) zákoníku práce ve prospěch zaměstnavatele, a naopak tedy zneužil své nadřízené pozice a podřízeným zaměstnancům uložil povinnost v jejich pracovní době. Dne [datum] zveřejnil žalovaný výběrové řízení na pozici vedoucího odboru rozvoje města a životního prostředí [právnická osoba] [adresa]. Žalobce dne [datum] sdělil žalovanému, že ukončení svého pracovního poměru považuje za neplatné, trvá na dalším zaměstnávání a oznámil, že podal žalobu na neplatnost výpovědi.

22. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

23. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006, zákoníku práce (dále jen „z. p.“) zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

24. Podle § 301 z. p. zaměstnanci jsou povinni a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci; b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly; c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni; d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

25. Podle § 302 z. p. vedoucí zaměstnanci jsou dále povinni a) řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky, b) co nejlépe organizovat práci, c) vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, d) zabezpečovat odměňování zaměstnanců podle tohoto zákona, e) vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců, f) zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů, g) zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.

26. V posuzovaném případě nebylo pochyb o tom, že žalobce jednáním, které mu bylo vytknuto v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne [datum] (dne [datum] za použití podřízených zaměstnanců v pracovní době naložil kontejner dřevní hmotou v majetku žalované, kontejner odvezl neznámo kam a dřevní hmotu využil pro vlastní potřebu), zaviněně porušil základní povinnosti zaměstnance využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly; řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím dle ustanovení § 301 písm. b), d) z. p. Jakožto vedoucí zaměstnanec rovněž zaviněně porušil povinnost řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců v zájmu zaměstnavatele a zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele dle ustanovení § 302 písm. a), g) z. p.

27. Útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (např. krádeží, poškozováním, zneužitím apod.) nebo nepřímý (např. pokusem odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění), představuje z hlediska vymezení relativně neurčité hypotézy § 55 odst. 1 písm. b) z. p. tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2596/2011).

28. Při posuzování intenzity porušení pracovní povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci je třeba přihlížet též k dosavadnímu postoji zaměstnance k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní povinnosti, jakož i k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu. Vzhledem k okolnostem, za nichž k porušení pracovních povinností žalobce došlo, soud přihlížel zejména k tomu, že žalobce se svým jednáním, které spočívalo v odcizení věcí (dřevní hmoty) náležející žalovanému, dopustil přímého útoku na majetek svého zaměstnavatele, a to v postavení vedoucího zaměstnance, který měl zvýšenou povinnost chránit majetek zaměstnavatele dle § 302 písm. g) z. p. Na této povaze jednání žalobce nemůže nic změnit ani to, že za normálních okolností, pokud by materiál nenašel u žalovaného (zaměstnavatele) dalšího využití, byl odvezen jakožto odpad na skládku. Pokud žalobce jednal bez vědomí žalovaného (zaměstnavatele) tak, že si jeho majetek přisvojil, zbavil žalovaného (zaměstnavatele) možnosti rozhodnout o tom, jak s tímto materiálem naloží. Na závěru soudu by nic nezměnilo ani zjištění, že postup žalobce byl účelný a ve výsledku došlo k uspoření finančních prostředků žalovaného (zaměstnavatele), jak uváděl žalobce. Skutečnost, že výše škody je zanedbatelná nepostačuje sama o sobě k vyloučení závěru o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1496/2013 a ze dne 19. 7. 2016, sp. zn. 21 Cdo 2590/2015).

29. Výsledné posouzení intenzity porušení pracovní povinnosti není jen aritmetickým průměrem všech v konkrétním případě zvažovaných hledisek; k některým z nich je třeba přistupovat se zvýšenou pozorností tak, aby byla vystižena typová i speciální charakteristika porušení právních povinností v konkrétní věci. Zároveň je třeba mít na zřeteli, že ve vztazích zaměstnavatele a zaměstnance je nezbytná vzájemná důvěra, spolehlivost zaměstnance a jeho poctivost ve smyslu ustanovení § 301 písm. d) z. p., jež zároveň ukládá zaměstnanci, aby celým svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli újmu, ať už majetkovou, nebo morální (z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1496/2013).

30. V daném případě došlo jednáním žalobce (přisvojením si majetku zaměstnavatele) k narušení důvěry žalovaného (zaměstnavatele) vůči žalobci. Soud jednání žalobce hodnotí jako porušení povinností zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Po žalovaném nelze s ohledem na intenzitu porušení pracovněprávních povinností ze strany žalobce spravedlivě požadovat, aby žalobce dále zaměstnával alespoň po dobu výpovědní doby. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že žalobce obdržel v květnu 2024 mimořádnou odměnu ve výši 19 000 Kč.

31. Soud nepřisvědčil argumentaci žalobce, že okamžité zrušení jeho pracovního poměru bylo zcela účelové tak, aby se na jeho místo dostala nějaká jiná osoba spřízněná s vedením žalovaného. Naopak z dokazování vyplynulo, že žalovaný měl výhrady vůči práci žalobce již v minulosti a opakovaně jej na nedostatky v jeho práci upozorňoval. I samotné vyjádření žalobce v průběhu soudního jednání, že žalovaný mu zasahoval do jeho kompetencí řídit podřízené zaměstnance, svědčí o narušení vzájemných pracovních vztahů mezi účastníky.

32. Tvrzení žalobce, že dřevní hmota neměla žádné další využití vyvrátil svým jednáním přímo žalobce, kdyby totiž dřevní hmota skutečně nešla žádným způsobem využít a byla tedy bezcenná, tak by žalobce nevynakládal vlastní finanční prostředky na to, aby si tento materiál odvezl.

33. Tvrzení žalobce, že nebyl seznámen s pracovní náplní bylo jednak vyvráceno provedeným dokazováním, a navíc povinnost řadového i vedoucího zaměstnance chránit majetek zaměstnavatele vyplývá přímo ze zákoníku práce.

34. Soud s ohledem na výše uvedené žalobu na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 086 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 700 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (za účast na jednání soudu) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 600 Kč ve výši 3 486 Kč.

Poučení