33 C 317/2021-113

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] oba zastoupeni advokátem JUDr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] o odčinění duševních útrap takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni a) částku 250 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci b) částku 150 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobci domáhali zaplacení částek 250 000 Kč a 150 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnili tím, že jsou rodiči [jméno] [příjmení], narozené [datum], která byla dne [datum] účastna dopravní nehody způsobené vozidlem [registrační značka], řízeným [jméno] [příjmení], přičemž pojištění ohledně vozidla bylo sjednáno u žalované. Při nehodě [jméno] [příjmení] utrpěla zranění spočívající v četných zlomeninách a pohmoždění plic, následně nosila krční límec a chodila o berlích, přičemž některé následky zranění přetrvávají. Žalobci na základě toho uplatnili u žalované nárok na odčinění jejich duševních útrap, což však žalovaná odmítla.

2. Své nároky žalobci opírali nejprve o skutkové okolnosti, které dle nich naplňují předpoklady vymezené ustanovením § 2959 o. z., posléze se soustředili spíše na skutkové okolnosti, které dle nich naplňují předpoklady vymezené ustanovením § 2971 o. z.

3. Žalobci takto nejprve uvedli, že porušením dopravních předpisů škůdcem došlo k porušení zákonné povinnosti, která vedla v příčinné souvislosti ke vzniku jejich nemajetkové újmy. Uvedli, že újmou na zdraví dcery došlo k intenzivnímu zásahu do osobnostní sféry žalobců, kteří se obávali o život dcery, po celou dobu léčby zažívali hluboké utrpení způsobené pohledem na trpící dceru a i nadále se obávají o budoucí kvalitu jejího života. U žalobkyně a) navíc došlo v důsledku dopravní nehody dcery k rozvoji její generalizované úzkostné poruchy. Z toho důvodu se domáhala vyšší částky náhrady než žalobce b).

4. Žalobci posléze svou argumentaci doplnili tak, že ke způsobení újmy došlo porušením důležité právní povinnosti z hrubé nedbalosti. Tyto faktory spatřovali v tom, že škůdce zavinil dopravní nehodu tak, že nepřizpůsobil rychlost vozidla svým schopnostem, vlastnostem vozidla a jiným okolnostem, neboť v místě, kde je povolena rychlost 50 km/h, jel rychlostí 78 km/h, navíc jel riskantně, předjížděl na místě, kde to není povoleno, jízdním pruhem vyhrazeným pro autobusy a na vozidle měl letní pneumatiky. Dále poukázali na to, že škůdce v [anonymizováno] řízení uvedl, že již byla za porušení povolené rychlosti postižen. Proto mělo jít z jeho strany o zřejmou bezohlednost k zájmům jiných.

5. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Poukázala na to, že u [jméno] [příjmení] nedošlo k usmrcení ani zvlášť závažnému ublížení na zdraví ve smyslu § 2959 o. z. Zlomeniny a pohmoždění, které utrpěla, nelze srovnávat s usmrcením, není vyřazena z většiny sfér života, nevyžaduje doživotní péči, není invalidní.

6. K ustanovení § 2971 o. z. uvedla, že vyžaduje hrubou nedbalost, tedy nedbalost nejvyšší intenzity, což v tomto případě nebylo naplněno. Řidič neměl vzhledem k povětrnostní situaci povinnost mít na vozidle zimní pneumatiky, předjíždění pruhem pro autobusy nemělo na následky nehody vliv. O porušení povinnosti lze hovořit pouze v souvislosti s překročením povolené rychlosti, avšak i kdyby se jednalo o důležitou povinnost, nešlo o hrubou nedbalost.

7. Žalovaná dále poukázala na to, že [jméno] [příjmení] při nehodě nebyla připoutána, i kdyby tedy byl dán základ nároku, bylo by nutno zkoumat, jaký vliv na rozsah zranění měla tato skutečnost. Dále poukázala i na to, že u žalobkyně a) nebylo doloženo, že by její psychické obtíže souvisely s předmětnou dopravní nehodou a že žalobce b) s [jméno] [příjmení] nesdílel společnou domácnost.

8. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení stran o tom, že došlo k předmětné dopravní nehodě tak, jak specifikovali žalobci v žalobě, že při ní došlo ke zranění [jméno] [příjmení] tak, jak bylo popsáno v žalobě, a že odpovědnost za újmu z provozu předmětného vozidla byla sjednána u žalované. Dokazování soustředil na sporné otázky, tedy zda skutkové okolnosti nehody a zranění [jméno] [příjmení] naplnily ustanovení § [číslo], případně § 2971 o. z.

9. Pokud šlo o rozsah zranění [jméno] [příjmení] (o němž by následně bylo možno uvažovat, zda naplnil pojem zvlášť závažného ublížení na zdraví), ten byl žalobci v žalobě specifikován jako četné zlomeniny, pohmoždění plic s přítomností vzduchu v pohrudniční dutině a tržně zhmožděné rány. Tento rozsah, jak je uvedeno výše, nebyl mezi stranami sporný. Soud provedl dokazování souborem lékařských zpráv týkajících se jmenované. Nad rámec toho, co uvedli žalobci, z nich zjistil, že jmenovaná byla již při příjezdu rychlé zdravotnické pomoci na místo nehody při vědomí, orientovaná a komunikující, kardiopulmonálně stabilní; po zahájení lékařské péče nedošlo k žádnému zásadnímu nepříznivému vývoji, naopak byla postupně léčena a její zranění se hojila. Soud dále provedl k důkazu znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ohledně újmy na zdraví jmenované, avšak nikoli za účelem detailního zkoumání ztížení společenského uplatnění jmenované (neboť to není předmětem řízení), nýbrž pouze za účelem zjištění, zda ze znaleckého posudku nevyplývá případně jiný obraz rozsahu zranění utrpěných při nehodě. Zjistil, že tomu tak není a že závěry posudku rozsah zranění utrpěných při nehodě nijak nezpochybňují.

10. V souvislosti s předmětnou nehodou bylo zahájeno trestní stíhání [jméno] [příjmení] pro trestný čin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti spáchaného zjednodušeně řečeno tím, že zavinil předmětnou nehodu, při níž došlo ke zranění mj. [jméno] [příjmení] (zjištěno z usnesení policejního orgánu ze dne 24. 6. 2019, č. j. KRPA-453285/TČ-2018-000005-43), posléze na něj byla pro tentýž přečin podána obžaloba (zjištěno z obžaloby podané státní zástupkyní Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] sp. zn. [spisová značka]), posléze byl pravomocně uznán vinným trestním příkazem (zjištěno z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. 9. 2019, sp. zn. 29 T 82/2019, který dle vyznačené doložky nabyl právní moci dne [datum]). Podle tohoto pravomocného rozhodnutí [jméno] [příjmení] řídil vozidlo tovární značky Opel Tigra v pravém pruhu vyhrazeném pro autobusy rychlostí 78 km/h v místě, kde je povoleno 50 km/h, při průjezdu levotočivé zatáčky v důsledku nepřizpůsobení rychlosti vozidla svým schopnostem, vlastnostem vozidla a jiným předvídatelným okolnostem vjel v bočním smyku do protisměru, kde se střetl s jiným vozidlem; svým jednáním porušil důležitou povinnost vyplývající z § 14 odst. 1, § 18 odst. 1 a 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a tím z nedbalosti způsobil jinému těžkou újmu na zdraví.

11. Soud dále zjistil, že k nehodě došlo v 15.25 hod. a že v úseku ulice [ulice] v [obec a číslo], kde došlo k předmětné nehodě, je vozovka tvořena živicí, v době ohledání policií (zhruba 2 hodiny po nehodě) mokrou, bez komunikačních závad (zjištěno z protokolu o nehodě v silničním provozu).

12. Pokud jde o počasí v době nehody, soud zjistil, že dne [datum] mezi [číslo] a 16.00 hod. bylo dle pozorování meteorologických stanic nejbližších lokalitě ulice [ulice] v [obec a číslo] zcela zataženo beze srážek, teplota vzduchu kolem 0 °C, bez sněhové pokrývky (zjištěno ze sdělení Českého hydrometeorologického ústavu ze dne [datum]); údaj o absenci sněhové pokrývky v den [datum] vyplýval i z přehledu údajů z klimatických stanic v [obec] ke dni [datum] předloženého žalobci (zjištěno z uvedeného přehledu). 13. [jméno] [příjmení] sdělil policejnímu orgánu, že vozidlo [anonymizována dvě slova] nemělo žádnou závadu, na vozidle byly nové letní pneumatiky, on sám nepožil před jízdou ani při ní alkohol ani návykové látky. Uvedl, že dopravní předpisy dodržuje, že v minulosti někdy hradil sankci za mírné překročení rychlosti. Uvedl, že příčiny nehody ani sled událostí při ní si nepamatuje, rovněž se nemůže vyjádřit k povětrnostním podmínkám, připustil, že se mohl dostat do smyku (zjištěno z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum]).

14. Svědek nehody [jméno] [jméno] sdělil policejnímu orgánu, že řídil své vozidlo v koloně jedoucí po ulici [ulice], přičemž vozidlo [anonymizována dvě slova] ho začalo předjíždět pravým pruhem vyhrazeným pro autobusy, pak je krátce ztratil z výhledu, pak je uviděl, jak ve smyku vjelo do protisměru a došlo k nárazu do dalších vozidel. K jízdě vozidla [anonymizována dvě slova] uvedl, že zrychlilo odhadem na 70 až 80 km/h a že podle jeho mínění si řidič vozidla [anonymizována dvě slova] počínal riskantně, neboť po 200 m následuje křižovatka řízená světelnou signalizací, tudíž neměl kam pospíchat. Ke stavu vozovky uvedl, že nepršelo, nesněžilo, bylo chladno cca 4 °C, povrch vozovky byl asi vlhký (zjištěno z úředních záznamů o podaném vysvětlení ze dne [datum] a [datum]).

15. Svědek nehody [jméno] [příjmení] sdělil policejnímu orgánu, že řídil své vozidlo v koloně jedoucí po ulici [ulice], přičemž vozidlo [anonymizována dvě slova] ho začalo předjíždět výrazně vyšší rychlostí pravým pruhem vyhrazeným pro autobusy, při pokusu o zařazení do levého pruhu se dostalo do smyku a došlo ke střetu s dalšími vozidly (zjištěno z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum]).

16. Svědek nehody [jméno] [příjmení] sdělil policejnímu orgánu, že řídil své vozidlo po ulici [ulice], zaslechl střet, poté uviděl vozidlo [anonymizována dvě slova], bylo zřejmé, že dostalo smyk; vznik a průběh dopravní nehody neviděl (zjištěno z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum]).

17. Soud vycházel z úředních záznamů o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a nevyslýchal je jako svědky, a to z důvodu, že v současnosti, cca 3,5 roku po předmětné nehodě, nelze očekávat, že by k ní sdělili něco dalšího relevantního; jejich výpověď by naopak mohla být spíše zkreslená časovým odstupem. Jimi podaná vysvětlení jsou obsahově souladná i s ostatními provedenými důkazy. Obě strany též shodně uvedly, že nenavrhují výslech žádné z těchto osob a že lze vycházet ze záznamů o jimi podaných vysvětleních.

18. Soud dále k důkazu provedl znalecké posudky vypracované Ing. [jméno] [příjmení] v rámci trestního řízení, a to [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum]. Znalec v prvním posudku uvedl, že na vozidle [anonymizována dvě slova] nebyla shledána zjevná technická závada, že použité pneumatiky nebyly v provedení pro zimní provoz, přičemž„ tato skutečnost mohla mít vliv na vznik nehodového děje“; v druhém, komplexnějším posudku uvedl, že vozidlo [anonymizována dvě slova] v okamžiku střetu mělo rychlost 70 km/h, ke střetu došlo v důsledku najetí do protisměrného jízdního pruhu v bočním smyku, přičemž jeho řidič mohl střetu zabránit, kdyby jel rychlostí 50 km/h (zjištěno z uvedených posudků). Soud k uvedenému podotýká, že znalec se otázkou pneumatik, klimatických podmínek a stavu vozovky v prvním posudku nijak více nezabýval a omezil se na citované konstatování, které však soud hodnotí jako obecné (připuštění možnosti), avšak nijak nedokládající, že by použití jiných pneumatik v tomto konkrétním případě vedlo k jinému nehodovému ději. Z jeho druhého posudku, v němž nehodový děj komplexně analyzoval, neplyne, že by na nehodu mělo nepoužití zimních pneumatik jakýkoli konkrétní vliv.

19. Z dalších provedených důkazů (potvrzení o účasti na dopravní nehodě, vzájemná korespondence stran týkající se uplatnění nároku) soud žádná pro věc podstatná zjištění neučinil.

20. Jiné důkazy soud neprováděl, neboť nebyly navrženy a ze spisu nevyplynuly. Soud měl zároveň za to, že skutkový stav věci byl objasněn v dostatečné míře pro její právní posouzení. Soud se nezabýval zjišťováním, zda [jméno] [příjmení] byla při nehodě připoutána bezpečnostním pásem, neboť na posouzení věci by to vzhledem k níže uvedeným závěrům nemělo vliv.

21. Zjištěný skutkový stav lze shrnout tak, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, kterou zavinil [jméno] [příjmení] coby řidič vozidla [anonymizována dvě slova], při níž došlo ke zraněním [jméno] [příjmení] spočívajícím v tom, že utrpěla zejména zlomeniny a pohmoždění plic. K nehodě došlo v okamžiku, kdy se [jméno] [příjmení] chtěl s vozidlem zařadit z pravého jízdního pruhu, kterým předjížděl a který byl vyhrazen pro autobusy, zpět do jízdního pruhu, v němž jela kolona vozidel; dostal smyk a v důsledku něho vjel do protisměru, kde došlo ke střetu. Uvedené předjíždění uskutečnil rychlostí [číslo] km/h v místě, kde je dovoleno 50 km/h. V minulosti byl sankcionován za mírné překročení rychlosti. Na vozidle byly letní pneumatiky. Na vozovce neležel sníh, námraza ani led, byla však vlhká.

22. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Předně je nutno uvést, že žalobci jsou sekundárními oběťmi a jako takoví mají nárok na odčinění nemajetkové újmy pouze za splnění zvláštních předpokladů stanovených zákonem, které limitují odčinění tohoto druhu újmy pouze na některé případy ze všech možných. Na rozdíl od újmy primární oběti, jejíchž nároků se toto řízení netýkalo, zde musejí být naplněny předpoklady § 2959 o. z. nebo § 2971 o. z., jinak žalobcům žádný nárok na odčinění duševních útrap ve spojitosti se zraněními jejich dcery nevzniká.

23. Podle § 2959 o. z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

24. Pojem zvlášť závažného ublížení na zdraví je relativně obecný a je nutno ho vyložit nejen podle jeho samotného textu, ale i podle kontextu a systematiky úpravy odčinění újem v občanském zákoníku. Ustanovení § 2959 o. z. zakládá tam uvedeným osobám právo na náhradu za duševní útrapy vytrpěné v souvislosti se ztrátou někoho blízkého. Tato ztráta může spočívat nejen ve smrti blízké osoby, ale i v jejím uvedení do stavu, který působí blízkým lidem okolo ní smutek, pocity zoufalství a beznaděje či strach v podstatě srovnatelné, jako kdyby došlo k usmrcení. Stavem, který tyto útrapy působí, může být dlouhodobé či trvalé bezvědomí, výrazné ochrnutí těla apod. V obecné rovině zde soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 25 Cdo 4210/2018 (ústavní stížnost proti němu byla zamítnuta nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3449/19).

25. Soud má za to, že žalobci netvrdili a neprokázali (a to i přes poučení dané jim soudem podle § 118a o. s. ř.), že by zranění utrpěná [jméno] [příjmení] naplnila takto vymezený pojem zvlášť závažného ublížení na zdraví. Soud nijak nezpochybňuje ani nezmenšuje obavy či neštěstí pociťované žalobci v souvislosti se zraněním dcery. Nicméně má za to, že utrpěné zlomeniny a pohmoždění, a to ani ve spojitostí s případným několikaměsíčním léčením, chůzí o berlích apod., nepředstavují dlouhodobé (tím spíše ne trvalé) omezení. [jméno] [příjmení] není trvale vyřazena z většiny sfér života, není v komatu ani ochrnutá, může se zapojovat do rodinných, pracovních i společenských aktivit. Soud nezpochybňuje, že její osobní život i budoucí uplatnění mohou být méně kvalitní, než by bývaly mohly být, kdyby nedošlo k předmětné nehodě, nicméně to není takovým vyřazením ze sfér běžného života, aby útrapy rodičů s tím spojené (které byly předmětem tohoto řízení) mohly být srovnávány s útrapami rodiče, jehož dítě bylo usmrceno. Za případné ztížení společenského uplatnění jí mohl vzniknout její vlastní nárok, který není předmětem tohoto řízení.

26. Podle § 2971 o. z., odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

27. Citované ustanovení neskýtá žádné konkrétnější vymezení pojmu hrubé nedbalosti, nicméně dle judikatury se jí rozumí nedbalost nejvyšší intenzity, jež svědčí o lehkomyslném přístupu škůdce k plnění svých povinností, kdy je zanedbán požadavek náležité opatrnosti takovým způsobem, že to svědčí o zřejmé bezohlednosti škůdce k zájmům jiných osob (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 23 Cdo 2702/2012, či ze dne 28. 3. 2019, sp. zn. 25 Cdo 972/2018). V této souvislosti není bez významu, že je ve svých důsledcích postavena na roveň úmyslnému způsobení újmy ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky, musí se tedy jednat o nedbalost mimořádnou, dokládající zřejmou (tedy zjevnou) bezohlednost škůdce. Nestačí pouze to, že škůdce jedná neopatrně, nebezpečně apod., neboť to je již zahrnuto v prosté nedbalosti.

28. V projednávané věci je zřejmé, že [jméno] [příjmení] porušil své povinnosti podle zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ zákon o silničním provozu“), ostatně za to byl pravomocně odsouzen. Jde o povinnosti podle § 18 odst. 4 uvedeného zákona (překročil povolenou rychlost 50 km/h), § 18 odst. 1 uvedeného zákona (jel příliš rychle, takže vozidlo se dostalo při návratu do levého jízdního pruhu do smyku) a § 14 odst. 1 uvedeného zákona (vjel do vyhrazeného jízdního pruhu, aniž by pro to měl zákonný důvod). Lze připustit, že povinnosti podle § 18 odst. 1 a 4 mohou být obecně považovány za důležité pro předcházení nehodám a vzniku újem na životě a zdraví. Povinnost podle § 14 odst. 1 má dle mínění soudu význam spíše pro plynulost dopravy, neboť vyhrazené pruhy zpravidla slouží preferovaným druhům dopravy např. autobusové, nicméně lze připustit, že i ona může být důležitá např. pro zabránění nehody spočívající ve střetu s vozidlem, které v tomto pruhu oprávněně jede a jehož řidič neočekává, že mu do něj vjede jiné vozidlo. Nicméně bez ohledu na tyto úvahy nelze dospět k závěru, že by [jméno] [příjmení] tyto povinnosti porušil z hrubé nedbalosti. Je zřejmé, že neměl jet rychlostí vyšší než 50 km/h a neměl předjíždět vyhrazeným pruhem, nicméně to samo o sobě neumožňuje dovodit, že by si počínal se zřejmou bezohledností k životu a zdraví své spolujezdkyně či dalších osob. Soud má za to, že jednoduše bez přiměřené opatrnosti spoléhal na to, že se mu předjížděcí manévr podaří. K ničemu jinému nevede ani vyjádření svědka nehody [jméno] [jméno], že si počínal riskantně, neboť předjíždění bylo vzhledem k blížící se světelné křižovatce zbytečné. O tom, že jízdní manévr [jméno] [příjmení] byl riskantní ve smyslu neopatrný, vytvářející zbytečné nebezpečí, není pochyb, ovšem to stále spadá do obecného pojmu nedbalosti. Hrubou nedbalost nezakládá ani to, že [jméno] [příjmení] v minulosti dle svého vyjádření dostal nějakou sankci za mírné překročení rychlosti. Na nehodovém ději, který je předmětem řízení, se tato okolnost nijak nepodílela, ani z ní nelze vyvozovat žádný obecný závěr o jeho zřejmé bezohlednosti k zájmům jiných osob.

29. Posledním argumentem žalobců, který měl dokládat porušení důležité povinnosti z hrubé nedbalosti, bylo, že na vozidle [anonymizována dvě slova] byly letní pneumatiky.

30. Podle § 40a odst. 1 zákona o silničním provozu v období od 1. listopadu do 31. března, pokud a) se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo b) lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, lze užít motorové vozidlo kategorie M nebo N k jízdě v provozu na pozemních komunikacích pouze za podmínky použití zimních pneumatik.

31. Ze skutkových zjištění soudu vyplývá, že vozovka byla mokrá či vlhká, na což však citované ustanovení nemíří. Vozovky bývají běžně mokré i v letních měsících během deště či po něm, přičemž soud považuje za notorietu, že letní pneumatiky jsou zcela adekvátní pro zvládání takových situací. Citované ustanovení míří na sníh, led či námrazu, které se však dle skutkových zjištění soudu na předmětné vozovce nevyskytovaly. V době nehody nejen nepršelo, ale ani nesněžilo, sněhová pokrývka se nevyskytovala, námrazu ani led na vozovce nikdo neudával. Za této situace neměl [jméno] [příjmení] právní povinnost zimní pneumatiky použít. Nelze proto dovodit, že by použitím letních pneumatik porušil právní povinnost, ani že by si v tomto směru počínal nedbale, či dokonce hrubě nedbale.

32. Vzhledem k popsané absenci některých nezbytných předpokladů vzniku povinnosti k odčinění újmy, a to ať již podle § 2959 o. z., či § 2971 o. z., žalobcům nárok nevznikl, a to již co do samotného jeho základu. Bylo pak nadbytečné zabývat se okolnostmi, které by mohly mít vliv na jeho výši, např. případnými důsledky nepřipoutání [jméno] [příjmení], kvalitou rodinných vztahů či tvrzeným rozvojem psychických obtíží žalobkyně a).

33. S ohledem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalované.

35. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 1 800 Kč a sestává z paušální náhrady hotových výdajů účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 6 úkonů (vyjádření ze dne [datum] a [datum], příprava účasti na jednání dne [datum] a [datum], účast na jednání dne [datum] a [datum]).

36. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Poučení