33 C 38/2025 - 113

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o zaplacení 58 200 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 47 194,33 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 44 189 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 2 703,81 Kč, s úrokem z prodlení z částky 44 120,18 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 414,55 Kč, s úrokem z prodlení z částky 43 898,21 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 160,96 Kč, s úrokem z prodlení z částky 43 657,43 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 320,15 Kč, s úrokem z prodlení z částky 43 412,96 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 308,41 Kč, s úrokem z prodlení z částky 43 147,24 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 385,63 Kč, s úrokem z prodlení z částky 42 898,97 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 344,09 Kč, s úrokem z prodlení z částky 42 663,86 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 166,21 Kč, s úrokem z prodlení z částky 42 429,40 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 252,81 Kč, s úrokem z prodlení z částky 42 201,78 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 299,81 Kč, s úrokem z prodlení z částky 41 972,12 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 298,18 Kč, s úrokem z prodlení z částky 41 746,70 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 296,58 Kč, s úrokem z prodlení z částky 41 523,42 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 323,54 Kč, s úrokem z prodlení z částky 41 290,05 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 255,48 Kč, s úrokem z prodlení z částky 41 121,82 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 292,14 Kč, s úrokem z prodlení z částky 40 937,14 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 300,21 Kč, s úrokem z prodlení z částky 40 739,80 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 261,41 Kč, s úrokem z prodlení z částky 40 542,51 Kč ve výši 8,25% ročně od [datum] do [datum] ve výši 278,73 Kč, s úrokem z prodlení z částky 40 370,35 Kč výši 8,25% ročně od [datum] do [datum] ve výši 425,57 Kč, s úrokem z prodlení z částky 40 199,33 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení z částky 29 193,66 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 70,89 % ročně z částky 35 677,77 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 75 772 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 005,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 005,67 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 58 200 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že smlouvou o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] (dále jen „Smlouva“) se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 37 000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků ve výši 70,89 % ročně splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 508 Kč. Žalovaný uhradil pouze 7 016 Kč. V důsledku prodlení žalovaného o délce 65 dní došlo k zesplatnění celého úvěru. V souladu se smlouvou se tak dosud nesplacené úroky staly součástí jistiny, když nová jistina činí částku ve výši 43 290,18 Kč. Žalobkyni v souladu se smlouvou dále vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč za dlužnou splátku, se kterou byl žalovaný v prodlení více jak 30 dní. Žalobkyni v souladu se smlouvou dále vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, a to v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou nové jistiny, a to ode dne prodlení do jejího zaplacení. Žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty za období od [datum] do [datum] kapitalizovanou částkou ve výši 18 001 Kč. Žalobkyni v souladu se smlouvou vznikl rovněž nárok na úhradu smluvního úroku z úvěru ve výši 70,89 % ročně z částky 35 677,77 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 75 772 Kč. Žalovaný po zesplatnění úvěru uhradil částku 3 989,67 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil novou jistinu včetně přirostlých úroků a smluvní pokutu z dlužné splátky řádně a včas, vzniklo žalobkyni právo na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši.

2. Ohledně kontroly úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů poskytnutým žalovaným. Výše příjmů dle předložených listin činila 58 000 Kč měsíčně. Žalobkyně nemá objektivní možnost ověřit výdaje žalovaného. Žalobkyně tak vycházela z částky životního minima ve výši 3 410 Kč a nákladů na bydlení uvedených žalovaným ve výši 2 000 Kč. Dále nahlížela do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a vycházela i z jiných zdrojů. Žalobkyně vycházela zejména z údajů získaných z databází NRKI, SOLUS a databáze společnosti [právnická osoba] a rovněž z výpisu z bankovního účtu žalovaného. Žalobkyně vycházela při uzavření smlouvy z premisy, že žalovaný má v úmyslu smlouvu plnit. Žalobkyně odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, ze kterého plyne, že soudy mají vést poskytovatele úvěrů k přesvědčivému zkoumání toho, zda žadatel o úvěr nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Respektive, zda je reálné splacení dluhu, což v tomto případě bylo nadevší pochybnost prokázáno. Dále odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 4 Tdo 238/2019, kde Nejvyšší soud uzavřel, že posouzení splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žadatele, je třeba vždy posuzovat z toho hlediska, jaké údaje úvěrová společnost po žadateli požadovala, když tyto primárně tvoří základní podklad pro ověřování úvěruschopnosti konkrétního žadatele, když sdělením určitých údajů je vytvořen podklad pro následné prověřování. Je třeba vždy minimálně zvažovat, jaké informace je nutno požadovat a do jaké hloubky je nutné je prověřovat za situace, kdy obviněný žádal vždy o úvěry v malých částkách, neboť zvýšená opatrnost úvěrových společností by měla být zejména u poskytování úvěrů v řádech mnohem vyšších, především u desetitisícových, statisícových a milionových úvěrů. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.

4. Žalobkyně je evidována v evidenci ČNB jako subjekt oprávněný poskytovat spotřebitelské úvěry (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ze dne [datum]).

5. Žalovaný elektronicky podepsal dne [datum] listinu označenou „návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru“. Žalobkyně se smluvně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 37 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit tento úvěr včetně smluveného úroku, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 508 Kč splatných vždy k 18. dni v měsíci. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 63 144 Kč. Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 76,22 % ročně. Za prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů náleží žalobkyni náhrada účelně vynaložených nákladů v částce 200 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části o více než 30 dní, je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Při prodlení žalovaného s úhradou splátky o více než 65 dní, dojde k zesplatnění úvěru. V případě zesplatnění úvěru se dosud nesplacené splátky stávají součástí jistiny, kdy tato nová jistina je splatná v den následující po zesplatnění úvěru. V případě, že nebude nová jistina uhrazena řádně a včas je žalovaný povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny za každý den prodlení s úhradou nové jistiny (oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], dodejka na č. l. 44 spisu, návrh na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum] a předsmluvní formulář ze dne [datum]).

6. Počáteční zůstatek na účtu žalovaného ke dni [datum] činil 16,73 Kč, konečný zůstatek ke dni [datum] činil 21 339,73 Kč (výpis z účtu ze dne [datum]).

7. Žalovaný měl při uzavření smlouvy pravidelný příjem cca 59 300 Kč čistého měsíčně (výplatní páska za říjen 2019 na č. l. 29 spisu, výplatní páska za září 2019 na č. l. 29 p. v. spisu, vybrané pohyby na účtu ze dne [datum], pracovní smlouva ze dne [datum] a mzdový výměr ze dne [datum]).

8. Žalovaný nebyl ke dni [datum] evidován v registru SOLUS se splátkami po splatnosti (výpis záznamů z registru SOLUS ze dne [datum]).

9. Žalovaný poskytnutý úvěrový rámec ve výši 37 000 Kč zcela vyčerpal (karta klienta ze dne [datum] a doklad o vyplacení úvěru ze dne [datum]).

10. Žalovaný uhradil celkem částku 25 994,33 Kč (karta klienta ze dne [datum]).

11. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z čistého měsíčního příjmu ve výši 58 000 Kč, výdajů ve výši životního minima v částce 3 410 Kč, splátek dalších úvěrů ve výši 15 783 Kč a výdajů na bydlení uvedených žalovaným ve výši 2 000 Kč (hodnocení klienta ze dne [datum]).

12. Totožnost žalovaného byla při sjednávání úvěru ověřena předložením občanského průkazu žalovaného (kopie OP žalovaného na č. l. 13 a 14 spisu).

13. Žalovaný byl opakovaně upomínán k úhradě dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru a vymáhání dlužných částek v soudním řízení (výzva k zaplacení ze dne [datum], výzva k zaplacení ze dne [datum] a oznámení ze dne [datum]).

14. Žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 39 300,51 Kč s příslušenstvím a smluvními pokutami nejpozději do 15 dní od odeslání předžalobní výzvy s upozorněním na možnost podání žaloby (předžalobní výzva ze dne [datum] a podací arch ze dne [datum]).

15. Při provedení kredit skóringu dosáhl žalovaný skóre 406, tedy kategorie II odpovídající menší míře rizika nesplácení (výpis z NRKI ze dne [datum]).

16. Soud neprovedl pro nadbytečnost další žalobkyní navržené listiny (zejména listinu označenou jako „Vánoční akce“) pro nadbytečnost, když skutkový stav byl na základě provedených důkazů zjištěn bez důvodných pochybností.

17. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:

18. Žalobkyně je evidována v evidenci ČNB jako subjekt oprávněný poskytovat spotřebitelské úvěry. Žalovaný elektronicky podepsal dne [datum] listinu označenou „návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru“. Žalobkyně se smluvně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 37 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit tento úvěr včetně smluveného úroku, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 508 Kč splatných vždy k 18. dni v měsíci. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 63 144 Kč. Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 76,22 % ročně. Za prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů náleží žalobkyni náhrada účelně vynaložených nákladů v částce 200 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části o více než 30 dní, je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Při prodlení žalovaného s úhradou splátky o více než 65 dní, dojde k zesplatnění úvěru. V případě zesplatnění úvěru se dosud nesplacené splátky stávají součástí jistiny, kdy tato nová jistina je splatná v den následující po zesplatnění úvěru. V případě, že nebude nová jistina uhrazena řádně a včas je žalovaný povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny za každý den prodlení s úhradou nové jistiny. Počáteční zůstatek na účtu žalovaného ke dni [datum] činil 16,73 Kč, konečný zůstatek ke dni [datum] činil 21 339,73 Kč. Žalovaný měl při uzavření smlouvy pravidelný příjem cca 59 300 Kč čistého měsíčně. Žalovaný nebyl ke dni [datum] evidován v registru SOLUS se splátkami po splatnosti. Žalovaný poskytnutý úvěrový rámec ve výši 37 000 Kč zcela vyčerpal. Žalovaný uhradil celkem částku 25 994,33 Kč. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z čistého měsíčního příjmu ve výši 58 000 Kč, výdajů ve výši životního minima v částce 3 410 Kč, splátek dalších úvěrů ve výši 15 783 Kč a výdajů na bydlení uvedených žalovaným ve výši 2 000 Kč. Totožnost žalovaného byla při sjednávání úvěru ověřena předložením občanského průkazu žalovaného. Žalovaný byl opakovaně upomínán k úhradě dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru a vymáhání dlužných částek v soudním řízení. Žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 39 300,51 Kč s příslušenstvím a smluvními pokutami nejpozději do 15 dní od odeslání předžalobní výzvy s upozorněním na možnost podání žaloby. Při provedení kredit skóringu dosáhl žalovaný skóre 406, tedy kategorie II odpovídající menší míře rizika nesplácení.

19. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do [datum] (dále jen „z. s. ú.“).

20. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

24. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

26. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

28. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Žalobkyně nepostupovala v souladu s požadavkem náležité péče při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, když nezkoumala pravidelné výdaje žalovaného a pouze mechanicky vycházela z výše životního minima. Soud proto posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru mezi účastníky jako neplatnou a právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení, konkrétně jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1, 2 o. z.).

30. Ust. § 86 a 87 z. s. ú. jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Soud proto musí tato ustanovení výklad v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Soud se ztotožňuje se závěry Soudního dvora Evropské unie a ve shodě s ním dospěl k závěru, že se nelze při posuzování úvěruschopnosti omezit pouze na ničím nepodložená tvrzení žadatele o úvěr, ale je nutné trvat na předložení listin, které tvrzení žadatele o úvěr osvědčují (zejména potvrzení o výši příjmu). Jiný výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem zákona, který má zabránit úvěrování bez dostatečného posouzení schopnosti žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet.

31. Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C-679/18, OPR-Finance s. r. o., dostupný na: http://curia.europa.eu/juris/recherche.jsf?language=cs).

32. Soud dospěl k závěru, že v případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaná dovolat. Naopak dospěl k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní (§ 580 odst. 1 a 588 o. z.). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Smyslem a účelem této normy je ochrana spotřebitele před nezodpovědným úvěrováním. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr.

33. Žalobkyně neprovedla v souladu s veřejnoprávním předpisem (z. s. ú.) kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče. Smyslem a účelem § 86 a 87 z. s. ú. není toliko ochrana spotřebitele jakožto jedné ze smluvních stran, nýbrž i ochrana celé společnosti před negativními důsledky, k nimž předluženost a neschopnost fyzických osob splácet své závazky pravidelně vede. Současně je zprostředkovaně chráněno konkurenční prostředí na trhu se spotřebitelskými úvěry tak, aby poskytovatelé úvěru porušující zákon o spotřebitelském úvěru nezískali neoprávněnou konkurenční výhodu oproti poskytovatelům provádějící kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavky odborné péče. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani prohlášení žalovaného, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C-449/13, CA Consumer Finance SA).

34. Ohledně odkazu na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 4 Tdo 238/2019, soud uvádí, že zde byl opět rozdíl v předmětu řízení. Rozhodnutí bylo vydáno v trestní věci, kde soud řešil otázku odpovědnosti za trestný čin. Platnost smlouvy byla z tohoto hlediska bez právního významu. Pokud Nejvyšší soud uzavřel, že podrobné zkoumání je nutné až u smluv na úvěry v řádech desítek tisíc korun, tak v této věci byl uzavřen úvěr na částku 37 000 Kč. Závěr soudu o nutnosti zkoumat podrobně úvěruschopnost žadatele o úvěr je tak s rozhodnutím Nejvyššího soudu souladné.

35. Obohacený (žalovaný) je povinen bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat ochuzené (žalobkyni) dle § 2991 odst. 1 o. z. a soud mu tak uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 11 005,67 Kč (jistina ve výši 37 000 Kč po zohlednění úhrady ve výši 25 994,33 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 005,67 Kč od [datum] do zaplacení (bod II. výroku). V části, v níž se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 47 194,33 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 44 189 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 2 703,81 Kč, s úrokem z prodlení z částky 44 120,18 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 414,55 Kč, s úrokem z prodlení z částky 43 898,21 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 160,96 Kč, s úrokem z prodlení z částky 43 657,43 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 320,15 Kč, s úrokem z prodlení z částky 43 412,96 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 308,41 Kč, s úrokem z prodlení z částky 43 147,24 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 385,63 Kč, s úrokem z prodlení z částky 42 898,97 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 344,09 Kč, s úrokem z prodlení z částky 42 663,86 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 166,21 Kč, s úrokem z prodlení z částky 42 429,40 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 252,81 Kč, s úrokem z prodlení z částky 42 201,78 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 299,81 Kč, s úrokem z prodlení z částky 41 972,12 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 298,18 Kč, s úrokem z prodlení z částky 41 746,70 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 296,58 Kč, s úrokem z prodlení z částky 41 523,42 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 323,54 Kč, s úrokem z prodlení z částky 41 290,05 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 255,48 Kč, s úrokem z prodlení z částky 41 121,82 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 292,14 Kč, s úrokem z prodlení z částky 40 937,14 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 300,21 Kč, s úrokem z prodlení z částky 40 739,80 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 261,41 Kč, s úrokem z prodlení z částky 40 542,51 Kč ve výši 8,25% ročně od [datum] do [datum] ve výši 278,73 Kč, s úrokem z prodlení z částky 40 370,35 Kč výši 8,25% ročně od [datum] do [datum] ve výši 425,57 Kč, s úrokem z prodlení z částky 40 199,33 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení z částky 29 193,66 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 70,89 % ročně z částky 35 677,77 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 75 772 Kč, soud žalobu zamítl (bod I. výroku), neboť tato částka převyšovala výši bezdůvodného obohacení ke dni rozhodování soudu. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku do dne určeného žalobkyní ve výzvě k úhradě, ocitl se žalovaný s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dluhu na základě doručení žaloby jakožto kvalifikované výzvy k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.) nastala po uplynutí 15 dnů od doručení výzvy, tedy dne [datum].

36. Žalobkyni byla přiznána částka 11 005,67 Kč s příslušenstvím. Co do částky 47 194,33 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na jejich úhradu. Procesně úspěšnému žalovanému totiž žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení