33 C 393/2020-219
Citované zákony (18)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 120 odst. 2 § 137 odst. 1 § 137 odst. 3 § 142 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. c § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. g § 6 odst. 1 § 7 § 9 odst. 3 písm. a § 13 § 13 odst. 4 § 14
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 338 § 338 odst. 2 § 67 § 69 odst. 1
Rubrum
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Blažeje a přísedících [přísedící] ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o neplatnost rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením takto:
Výrok
I. Žaloba o určení, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne [datum] danou žalovanou žalobci dne [datum] je neplatné se zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal rozhodnutí, jímž by bylo určeno, že rozvázání pracovního poměru ze strany žalované výpovědí ze dne [datum] je neplatné, přičemž žaloba byla odůvodněna následujícími skutečnostmi. Žalobce je zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené s právním předchůdkyní žalované – [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], sjednaným druhem práce v pracovní smlouvě byl [anonymizováno 5 slov]. Dne [datum] uzavřeli žalobce a obchodní společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], [anonymizována dvě slova] [adresa] ([anonymizována dvě slova] [právnická osoba]; [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]„ [anonymizováno]“) [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [příjmení] [jméno], [anonymizováno 5 slov] (dále také jen„ manažerská smlouva“). Přípisem společnosti [anonymizováno] datovaným [datum] byl žalobce informován o přechodu všech práv a povinností z jeho pracovněprávního vztahu na žalovanou v důsledku převodu činnosti stávajícího zaměstnavatele, a to ke dni [datum]. Dne [datum] obdržel žalobce výpověď (datovanou dnem [datum]) dle § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu organizační změny přijaté rozhodnutím žalované ze dne [datum], neboť došlo ke zrušení žalobcova pracovního místa a pro žalovanou se tak žalobce stal nadbytečným. Žalobce považuje skončení pracovního poměru za neplatné, přičemž trvá na dalším pokračování pracovněprávního vztahu ve smyslu § 69 odst. 1 zákoníku práce ve znění manažerské smlouvy. Žalobce uvádí, že navzdory jeho žádosti nebyl žalovanou řádně informován o organizační změně a o jejím důvodu, a tedy nebyl naplněn předpoklad pro skončení pracovního poměru dle shora uvedeného ustanovení zákoníku práce. Nelze tak učinit závěr o tom, že je dána příčinná souvislost mezi přijatou organizační změnou a tvrzenou nadbytečností žalobce. Žalobce též rozporuje samotné provedení organizační změny žalované, neboť je přesvědčen, že deklarovaná organizační změna je účelová a uměle vykonstruovaná, když pracovní pozice ve skutečnosti zrušena nebyla, nýbrž došlo k jejímu přejmenování na pozici označenou„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“ a tato byla následně obsazena [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce má za to, že náplň práce uvedené pozice je stejná jako náplň práce zrušené pracovní pozice žalobce. Ve vztahu k nadbytečnosti žalobce uvádí, že přijetí jiného zaměstnance na místo uvolněné odchodem propuštěného zaměstnance, jemuž byla dána výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost (případně obsazení tohoto místa některým ze stávajících zaměstnanců), je zpravidla důkazem o neopodstatněnosti použitého výpovědního důvodu. V takovém případě totiž nelze hovořit o tom, že by se zaměstnanec, resp. druh práce, který na základě pracovní smlouvy vykonává, stal v důsledku přijatého rozhodnutí o organizační změně nadbytečným a že by tedy opravdovým důvodem rozvázání pracovního poměru byly okolnosti uvedené v ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Nadbytečným je zaměstnanec též tehdy, jestliže podle rozhodnutí o organizační změně zaměstnanci odpadne jen část jeho dosavadní pracovní náplně nebo pouze některá z více dosud vykonávaných prací. Žalobce dále uvádí, že jím vykonávaná práce (bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární ochrana dále jen,,BOZP a PO“) je pro žalovanou stále nezbytná, resp. potřebná (a povinně zajišťovaná), když u žalované vykonávají stejnou náplň práce i jiní zaměstnanci na obdobných pozicích. Rovněž oddělení, které žalobce vedl, vždy musí někdo řídit a koordinovat práci zaměstnanců. S ohledem na skutečnost, že žalobce vytvořil nové pracovní místo s totožným druhem práce, pouze s mírně odlišným označením, na které nyní hledá nového zaměstnance, i s ohledem na skutečnost, že stejné činnosti, které vykonával žalobce na své údajně zrušené pozici, vykonávají ve společnosti i jiní zaměstnanci, má žalobce za to, že se pro zaměstnavatele nestal nadbytečným (případně je chybně vymezen výpovědní důvod), a tedy že nebyl splněn předpoklad pro výpovědní důvod dle § 52 písm. c) zákoníku práce. Dále žalobce uvádí, že paní [příjmení] [celé jméno svědkyně], [anonymizováno] (dále jen,,paní [celé jméno svědkyně]“) část pracovních povinností žalobce převzala, ačkoli nemá způsobilost v oblasti prevence rizik a nemohla tak tuto agendu převzít. Práce žalobce byla od začátku roku [rok] předávána [anonymizováno] [celé jméno svědkyně]. Účelovost přijaté organizační změny, resp. i její neexistenci, spatřuje žalobce ve skutečnosti, že byl již delší dobu před samotnou výpovědí ze strany původního zaměstnavatele upozorňován, že s ním nový zaměstnavatel po přechodu práv a povinností z pracovněprávního nepočítá a pracovní poměr s ním bude ukončen. Žalobce se proti uvedenému (i plánované změně) vymezil přípisem ze dne [datum]. Žalobce se též domnívá, že skutečným účelem žalovaného mohla být i snaha obejít povinnost vyplatit žalobci mimořádnou odměnu ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku sjednanou v manažerské smlouvě ze dne [datum], která by žalobci dle předmětného znění náležela v případě jeho odvolání a následném ukončení pracovního poměru. Z uvedeného důvodu je tak výpověď neplatná mimo jiné i pro rozpor s dobrými mravy. Žalobce má s ohledem na vše výše uvedené za to, že nebyly naplněny podmínky pro ukončení pracovního poměru ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce a je přesvědčen, že skončení pracovního poměru výpovědí ze dne [datum], kterou žalobce převzal dne [datum], je neplatné.
2. Žalovaná v obraně vyjádřila nesouhlas s uplatněným nárokem žalobce, neboť tento považuje za nepodložený. Uvedla, že výpověď ze dne [datum], doručená žalobci dne [datum] a daná žalobci z důvodu nadbytečnosti dle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, není neplatná z následujících důvodů. Žalobce u žalované vykonával práci na vedoucím pracovním [anonymizováno 7 slov]“ na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a společností [anonymizováno] (resp. její právní předchůdkyní), jakožto zaměstnavatelem, ve znění manažerské smlouvy ze dne [datum] a dodatků ze dne [datum], [datum] a [datum]. Žalobce se s účinností k [datum] stal zaměstnancem žalované, když v souladu s § 338 zákoníku práce došlo k převodu části zaměstnanců společnosti (včetně žalobce) a činností ze společnosti [anonymizováno] na žalovanou, v důsledku čehož došlo rovněž k přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu. Převod práv a povinností byl žalobci oznámen dopisem společnosti [anonymizováno] ze dne [datum]. Příjem přecházejících zaměstnanců a činností na byl straně žalované proveden na základě dokumentu nazvaného,,Carve out, 2. vlna, Organizační změny, přechod práv a povinností [datum]“, který byl žalobci řádně oznámen. Výše popsaný přechod se týkal celkem 46 zaměstnanců společnosti [anonymizováno], z toho 6 zaměstnanců organizačního útvaru žalobce ([anonymizováno 5 slov]“). U žalované byl žalobce k [datum] zařazen do stejnojmenného útvaru, organizačně podřazeného sekci nazvané,,Devize podpory a služeb“ vedené paní [celé jméno svědkyně]. V rámci následných organizačních změn přijatých žalovanou a schválených dne [datum] došlo mimo jiné s účinností ke dni [datum] ke zrušení pracovního místa zastávaného žalobcem i celého organizačního útvaru [anonymizováno 5 slov]. Zaměstnanci zrušeného útvaru nově spadali do přímé podřízenosti Divize podpory a služeb vedeného paní [celé jméno svědkyně], která převzala část žalobcových pracovních činností, včetně manažerského postu. Pracovní místo žalobce se tak v důsledku organizačních změn stalo nadbytečným. Paní [celé jméno svědkyně] je vedoucím zaměstnancem žalované na pracovním místě Vedoucí podpory a služeb (Chef Services Officer, dále jen,,CSO“) již od [datum], tj. zastávala dané místo ještě před přechodem žalobce. Organizační změny (včetně zrušení pracovního místa žalobce) byly projednány a schváleny odborovými organizacemi dne [datum] za účasti zástupců žalované jakožto zaměstnavatele (konkrétně [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [role v řízení]), zástupců [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] (zastoupen panem [jméno] [příjmení]) a zástupců [příjmení] [jméno] (zastoupen paní [jméno] [příjmení]) a probíhaly dlouhodobě po dobu několika měsíců napříč celou organizační strukturou. V rámci výpovědi dle § 52 písm. c) zákoníku práce žalovaná žalobce o organizačních změnách i o z toho plynoucích důsledcích informovala. Výpověď byla žalobci doručena dne [datum], po skončení jeho pracovní neschopnosti, za účasti pana [příjmení] a paní [celé jméno svědkyně], přičemž při osobním jednání s žalobcem byly probrány důvody zrušení jeho pracovního místa a byla mu vysvětlena provedená organizační změna. Společně s výpovědí bylo žalobci doručeno oznámení o překážkách v práci na straně zaměstnavatele. Žalovaná tak konstatuje, že žalobce byl (nejpozději) ke dni předání výpovědi řádně informován a přijatých organizačních změnách a o důvodech zrušení pracovního místa. Na základě shora uvedeného tak byly splněny veškeré hmotněprávní předpoklady pro výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce. Žalovaná neguje tvrzení žalobce o účelovosti výpovědi, resp. tvrzení, že k žádným organizačním změnám fakticky nedošlo a dále odmítá nařčení, že se chtěla vyhnout výplatě mimořádné odměny žalobci. Žalovaná zdůraznila, že je zcela v kompetenci zaměstnavatele určit si, jak se bude podnikání vyvíjet, zvolit si v souladu s takovou volbou strukturu a vybrat zaměstnance tak, aby při jejich vhodné skladbě zaměstnavatel dosáhl zvýšené efektivity práce. V návaznosti na shora uvedené je tedy zcela na žalované zvolit pracovní pozici, kterou v případě organizačních změn zruší a to zejména v případě, kdy přejde část pracovní náplně daného pracovního místa na jiné, již existující místo (v daném případě na pracovní místo zastávané paní [celé jméno svědkyně]) a část náplně zanikne, neboť ji zaměstnavatel již nepotřebuje. Za nadbytečného žalovaná považuje zaměstnance tehdy, jestliže jeho práce vykonávaná dle pracovní smlouvy, již není po provedení organizačních změn zcela či v dosavadním rozsahu u zaměstnavatele potřebná. Nadbytečnost může být přitom konstatována i v případě, že stávající pracovní agendu nadbytečného zaměstnance převezme jiný pracovník. Žalobce dále konstatoval, že i v případě, že zaměstnavatel rozhodl o organizační změně spočívající ve zrušení pracovního místa s tím, že pracovní činnost na této pozici bude vykonávat jiný jeho zaměstnanec v rámci své činnosti (částečné sloučení pracovních míst), je odůvodněn závěr, že následkem této organizační změny se stal zaměstnanec pro zaměstnavatele nadbytečným. V daném případě se žalobce stal pro žalovanou nadbytečným, neboť žalovaná neměla s ohledem na organizační změny možnost žalobce dále zaměstnávat pracemi dohodnutými v pracovní smlouvě, když část prací odpadla a část agendy byla převzata jiným zaměstnancem. Žalovaná se rovněž vymezila proti nařčení žalobce, že jím zastávané pracovní místo nebylo zrušeno, nýbrž pouze přejmenováno [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“ s tím, že původní náplň práce zůstává stejná. Žalobkyně uvádí, že pracovní pozice [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] - bylo obsazeno v rámci organizačního [anonymizováno 5 slov]“ ve společnosti [anonymizováno] (nikoliv u žalované) a bylo obsazeno panem [příjmení] [jméno] [příjmení] (na zkrácený úvazek 8 %), přičemž se nejednalo o vedoucí pracovní místo, neboť pan [příjmení] neměl žádné podřízené pracovníky. Pan [jméno] nebyl v rámci útvaru žalobce převeden k žalované, protože jeho pracovní poměr se společností innogy vykonávaný na pozici [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] byl ukončen dohodou se zaměstnavatelem (společností [anonymizováno]). Pozice [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] se v organizačních grafech struktury společnosti (tzv. organigramech) vyskytovalo pouze proto, že žalovaná převzala organigram společnosti [anonymizováno], konkrétně útvaru [anonymizováno 5 slov], kde toto místo existovalo po ukončení pracovního poměru s panem [příjmení] jako prázdné. Žalovaná tedy nikoho na pracovním místě [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] nezaměstnávala, žádného pracovníka na specifikovanou pozici nepoptávala, pozice nebyla nikdy obsazena, inzerována, ani neprobíhalo výběrové řízení. Pan [jméno] byl v [měsíc] a [měsíc] [rok] zaměstnán u společnosti [právnická osoba] (současný název [právnická osoba]) a to na vedoucím postu označeném jako Vedoucí BOZP a PO (na plný pracovní úvazek). Toto pracovní místo přešlo na základě přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahu ke dni [datum] ze společnosti [právnická osoba] na žalovanou, skončení pracovního poměru žalobce výpovědí tedy s přechodem shora jmenovaného zaměstnance nikterak nijak nesouvisí. Ke shodnému datu též došlo k přejmenování odboru BOZP a PO na WHS ([příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), přičemž označení vedoucí pozice útvaru (Vedoucí BOZP a PO) se změnilo [název] [jméno] [příjmení] tak, aby odpovídalo názvu odboru. Ve vztahu k zaměstnanci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalovaná doplnila, že tento pracovník byl u žalované zaměstnán na vedoucím manažerském pracovním na místě uvolněném po panu [příjmení], který byl u žalované od [datum] zaměstnán na manažerském místě (Vedoucí BOZP a PO), a který na základě své žádosti (a následné dohody s žalovanou) působil od [datum] pouze jako řadový zaměstnanec na pozici [příjmení] [jméno] [příjmení] ([příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]). Zaměstnání pana [příjmení], který od [datum] nahradil ve vedoucím postu pana [příjmení], tedy nemá souvislost se zrušením pracovního místa žalobce. Žalovaná dále své vyjádření doplnila o komparaci pracovní náplně žalobce a pana [příjmení], z nichž vyplynulo, že náplní práce žalobce byly tyto činnosti a úkoly: definuje strategii HSE (aktivity v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví, požární ochrany a ochrany životního prostředí; dále jen,,služby [anonymizováno]“ [anonymizováno 5 slov]“) v souladu s firemní strategií, implementuje strategii, systém řízení, operativní standardy a opatření HSE, je vedoucím týmu HSE, funkčně řídí tým HSE, funkčně řídí týmy HS společností [právnická osoba] a [právnická osoba], působí jako kontaktní osoba pro představenstvo společnosti [anonymizováno], poskytuje konzultace ředitelům ostatních společností a vedoucím zaměstnancům a v oblasti HSE, připravuje reporty pro vedení společnosti, analyzuje data o incidentech a vytváří preventivní programy, které mají dopad na trend nehodovosti, vytváří a udržuje efektivní a podporující vztahy s představenstvem společnosti [anonymizováno] a vedoucími zaměstnanci, propojuje byznys a oblast HSE, zdokonaluje systém řízení HSE, dohlíží na to, aby projekty v oblasti HSE byly v souladu se zákonnými i firemními požadavky, prosazuje programy na zlepšování kultury a podporu zdraví a zajišťuje jejich implementaci, dohlíží na vyšetřování nehod a zajišťuje implementaci opatření a podnětu ke zlepšení, zajišťuje běžnou podporu v oblasti HSE (hodnocení rizik, konzultace) a koordinaci operativy, implementuje programy pro řízení bezpečnosti dodavatelů. Do náplně práce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] patřily tyto činnosti a úkoly: řídí cíle v oblasti BOZP (řízení cílů WHA), v úzké spolupráci s provozem a investiční výstavbou je zodpovědný za přidělování povinně vykonávaných činností členům týmu BOZP a PO, plánuje inspekce na plynárenském zařízení, kontroly a školení (plánování inspekcí, kontrol a školení), distribuuje právní předpisy mezi členy týmu, průběžně komunikuje s odborovými organizacemi za oblast BOZP, rozhoduje o tématech BOZP, která budou interně komunikována, dohlíží na vyšetřování nehod a úrazů a zajišťuje implementaci opatření a podnětů ke zlepšení, řídí proces analýzy kořenových příčin pro nehody a úrazy na plynárenském zařízení, fyzická účast na stavbách a při šetření incidentů, identifikuje rizika a příležitosti pro cíle BOZP, implementuje programy pro řízení bezpečnosti dodavatelů především pro oblast práce na plynárenském zařízení, spravuje a řídí rozpočet oboru BOZP. Nad rámec výše uvedeného žalovaná též upozornila na skutečnost, že žalobce neoznámil žalované bez zbytečného odkladu poté, co obdržel výpověď, že s postupem nesouhlasí, a že nadále trvá na dalším zaměstnání a nemá tak nárok na uplatnění práv plynoucích z § 69 odst. 1 zák. práce (náhradu mzdy za období od svého oznámení směřovaného vůči zaměstnavateli do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru). Na základě shora uvedeného proto žalovaná navrhuje, aby žaloba na určení neplatnosti skončení pracovního poměru výpovědí ze dne [datum] byla zamítnuta.
3. Soud provedl dokazování v níže uvedeném rozsahu, když z důkazů specifikovaných v závorce za dílčím skutkovým poznatkem, soud zjistil následující skutečnosti.
4. Dne [datum] byla mezi žalobcem a společností [právnická osoba] uzavřena pracovní smlouva, na základě které byl sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou počínaje [datum], jako druh práce byla označena pozice [anonymizováno 5 slov] a dále byla ujednána fixní a variabilní část mzdy vyplácené čtvrtletně (pracovní smlouva ze dne [datum] na č. l. 8 - 9 spisu; mzdové podmínky ze dne [datum] na č. l. 10 spisu).
5. Dne [datum] byla mezi žalobcem a společností [anonymizováno] uzavřena manažerská smlouva (resp. dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum]), na jejímž základě byl počínaje dnem [datum] sjednán druh práce [příjmení] [jméno], [anonymizováno 5 slov], dále byly upraveny mzdové podmínky a současně se zaměstnavatel zavázal převzít náklady právní ochrany žalobce v soudních sporech, které budou v souvislosti s jeho pracovní činností proti manažerovi vedeny před soudy prvního stupně s výjimkou případů, v nichž bude zaměstnavatel na straně poškozeného či žalobce. S účinností ode dne [datum] a [datum] byly mezi žalobcem a žalovanou upraveny podmínky odměňování manažera a dnem [datum] se zaměstnavatel zavázal vyplatit žalobci mimořádnou odměnu ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku platného ke dni ukončení pracovního poměru manažera v případě, že bude manažer odvolán a následně a následně dojde k ukončení pracovního poměru. Společnost [anonymizováno] se zavázala převzít náklady právní ochrany žalobce v soudních sporech, které budou vůči žalobci vedeny v souvislosti s jeho pracovní činnost s výjimkou případů, kdy společnost [anonymizováno] bude vystupovat jako poškozený nebo žalobce. Závazek úhrady nákladů se vztahuje pouze na řízení před soudem prvního stupně (manažerská smlouva ze dne [datum] na č. l. 11-15, 64-66 spisu, dodatek k manažerské smlouvě ze dne [datum], [datum] a [datum] na č. l. 16, 61-63 spisu).
6. Sdělením společnosti [anonymizováno] ze dne [datum] bylo žalobci oznamováno, že na základě rozhodnutí představenstva [anonymizováno] a rozhodnutí jednatelů žalované dochází dnem [datum] k převodu činností a úkolů týkajících se aktivit v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví, požární ochrany a ochrany životního prostředí (služby HSE) vykonávaných pro společnost [právnická osoba] a pro žalovanou dosud zajišťovaných společností [anonymizováno], útvarem [anonymizováno 5 slov], do žalované. Uvedené sdělení dále oznamovalo, že ke shodnému datu přechází na žalovanou práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců jmenovaného útvaru (včetně žalobce) se zachováním druhu, místa výkonu práce i podmínek odměňování a dále přechází závazky v oblasti pracovních podmínek a zaměstnaneckých výhod sjednané pracovních, manažerských či jiných smlouvách. Vyrozumění bylo podepsáno [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (předsedou představenstva [anonymizováno]) a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] (členem představenstva [anonymizováno]). Oznámení bylo žalobci zasláno zaměstnankyní společnosti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] prostřednictvím emailové komunikace dne [datum] (převod zaměstnanců společnosti [právnická osoba] do společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] na č. l. 17 spisu a emailová komunikace ze dne [datum] na č. l. 59 spisu).
7. Sdělením ze dne [datum] adresovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] žalobce reagoval na vyrozumění žalobce uvedené pod bodem 6, přičemž se k uvedenému vymezil následovně. Žalobce uvedl, že jeho převod do žalované nelze uskutečnit, neboť více než 90% jeho pracovních aktivit v rámci útvaru [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] ([anonymizováno] [anonymizováno]“) je vykonávána pro společnost [anonymizováno] nikoliv pro žalovanou, přičemž na uvedenou skutečnost již dříve poukazoval. Žalobce dále upozornil, že v rámci žalované je odbor bezpečnost práce a ochrany zdraví (BOZP a PO) vedený [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přičemž tato skutečnost není v oznámení ze dne [datum] nijak tematizována, resp. oznámení neřeší plánovanou koexistenci tohoto odboru a HSE. Většina předchozích žalobcových úkolů v pozici [příjmení] [jméno] [příjmení] týkajících se společnosti [právnická osoba] měla za cíl pouze koordinaci aktivit v oblastech bezpečnosti práce, ochrany zdraví a požární ochrany a to pouze do doby, kdy se tyto společnosti staly součástí skupiny [anonymizováno], tj. do [datum]. Žalobce dále uvedl, že potřeba jeho práce ve společnosti [anonymizováno] je nadále zachována s ohledem na skutečnost, že pracovní agendu HSE od žalobce přebírala [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přičemž jmenovaná pracovnice nesplňuje požadavky odborné způsobilosti v prevenci rizik a oblasti požární ochrany. Žalobce byl rovněž požádán, aby část své agendy předal [anonymizováno] [celé jméno svědkyně], která má útvar s agendou HSE v rámci žalované vést, která přiděluje úkoly podřízeným žalovaného a agendu HSE komunikuje s vedením společnosti. Žalobce zdůraznil, že paní [celé jméno svědkyně] žalobci již dne [datum] oznámila, že bude ze své pozice odvolán, resp. že je plánováno ukončení pracovního poměru s žalobcem. Žalobce vyslovil domněnku, že plánované převedení jeho osoby je prováděno pouze za účelem jeho následného propuštění. Upozornil, že s ohledem, že jeho budoucí nadřízenou má být paní [celé jméno svědkyně], nelze uskutečnit jeho převedení se zachováním dosavadních pracovních podmínek souvisejících s výkonem vedoucí pozice. Žalobce tak s ohledem na výše uvedené trval na dalším zaměstnávání v rámci jeho současného zaměstnavatele. Žalobce si byl však vědom skutečnosti, že [anonymizováno] ani žalovaná s ním nechtějí dlouhodobě spolupracovat a v takové situaci považoval za jediné přijatelné řešení odvolání z funkce a následnou výpověď z organizačních důvodů, případně za shodných finančních podmínek ukončení pracovního poměru dohodou (sdělení žalobce ze dne [datum] na č. l. 18, 19 spisu).
8. Sdělením ze dne [datum] vedení společnosti [anonymizováno] reagovalo na dopis žalobce ze dne [datum] (blíže viz bod 7. odůvodnění), když k výtkám žalobce uvedlo následující. Alokace jednotlivých pracovních pozic v souvislosti s rozdělením skupiny [anonymizováno] byla dohodnuta v [anonymizována tři slova] uzavřené mezi společnostmi [anonymizováno] a žalovanou, přičemž pracovní pozice žalobce byla alokována do žalované, neboť došlo k ukončení služeb HSE poskytovaných ze stran [anonymizováno] společnostem [anonymizováno] (žalovaná, [právnická osoba], [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] ), přičemž při plánování alokace jednotlivých zaměstnanců byl dodržován princip fair split of employes. Společnost žalobce upozornila, že sám žalobce, jako vedoucí zaměstnanec, připravoval alokace zaměstnanců útvaru HSE do jednotlivých segmentů – Retailu (společnosti skupiny [anonymizováno]), [anonymizováno] (společnosti skupiny [anonymizováno]) a [anonymizováno] [právnická osoba] Alokace jednotlivých zaměstnanců, včetně pozice vlastní, proto byla žalobci dobře známa, a to již od [rok] [rok]. Pokud si žalobce ponechal kompetence a odpovědnost související s činnostmi skupiny [anonymizováno], případně [právnická osoba], pak jednal v rozporu s požadavkem na předání kompetencí tak, aby zaměstnanci alokovaní do skupiny [anonymizováno] měli kompetence vztahující se pouze k této skupině. Společnost [anonymizováno] zdůraznila, že je rozhodné pouze to, zda přechází činnost útvaru zaměstnance (nikoliv přechod činnosti konkrétního zaměstnance útvaru) a není rozhodné, do jakého útvaru bude následně zaměstnanec zařazen. Společnost ve své reakci též žalobce upozornila, že odpovědným zástupcem pro živnosti Technicko-organizační činnosti v oblasti požární ochrany a poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebude [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nýbrž jiná osoba alokovaná do skupiny [anonymizováno] splňující odbornou způsobilost. Společnost [anonymizováno] dále zdůraznila, že jakékoliv případné organizační změny společnostmi skupiny [anonymizováno] jsou mimo kontrolu [anonymizováno] a interní postupy skupiny [anonymizováno] nemají vliv na platnost a účinnost přechodu zaměstnanců, když skupina [anonymizováno] i [anonymizováno] jsou ve všech ohledech samostatnými uskupeními (sdělení ze dne [datum] na č. l. 20, 21 spisu).
9. Žalobce se nadřízených pracovníků (jmenovitě paní [celé jméno svědkyně]) již v [měsíc] a [měsíc] [rok] opakovaně dotazoval na informace týkající se data jeho odvolání v souvislosti s plánovaným přechodem činností (emailová komunikace ze dne [datum] a [datum] na č. l. 80, 81 spisu).
10. Na základě rozhodnutí žalované ze dne [datum] o organizační změně v útvaru [anonymizováno 5 slov] bylo pracovní místo žalobce zrušeno a žalobce se tak pro žalovanou stal s účinností od [datum] nadbytečným. Z uvedeného důvodu byla dne [datum] žalobci osobně předána výpověď dle § 52 písm. c) zákoníku práce, přičemž žalobci náleželo ve smyslu § 67 zákoníku práce a kolektivní smlouvy odstupné. Vyplacení odstupného bylo žalobci přislíbeno v termínu za kalendářní měsíc, ve kterém skončil pracovní poměr žalobce. Pracovní poměr žalobce měl skončit k datu [datum] (výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] na č. l. 22 spisu).
11. Usnesením ze dne [datum] přijatým jednateli žalované bylo v rámci projektu Deadalus (vyčlenění gridových společností ze skupiny [anonymizováno]) s účinností k [datum] schváleno převzetí činností, aktivit a úkolů dosud zajišťovaných pro žalovanou společností [anonymizováno], dále bylo schváleno organizační zařazení přecházejících zaměstnanců a vznik nových útvarů. V rámci převzetí činností, aktivit a úkolů útvarů gridových společností ze skupiny innogy na žalovanou bylo převedeno celkem 28 zaměstnanců (a dvou neobsazených pozic) z útvarů Facility & Services, Health, Safety [anonymizována tři slova] a 17 zaměstnanců z útvarů [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. V souladu s § 338 odst. 2 zákoníku práce tak došlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů převáděných zaměstnanců k novému zaměstnavateli – žalované, přičemž pracovněprávní podmínky a podmínky plynoucí z kolektivní smlouvy zůstaly nezměněny, všechny stávající závazky a pohledávky zaměstnanců byly převedeny k novému zaměstnavateli. Plán převzetí činností a zaměstnanců a související nově vzniklá organizační struktura navazovala na již schválenou organizační změnu MngBoard ze dne [datum] (Organizační změny, přechod práv a povinností [datum] na č. l. 53-58 spisu).
12. Usnesením ze dne [datum] přijatým jednateli žalované byly schváleny organizační změny spočívající ve zrušení pracovních míst a útvarů k [datum] a dále bylo schváleno přijetí činností, aktivit a úkolů (a zaměstnanců) dosud zajišťovaných odborem BOZP a PO společnosti [právnická osoba] a zařazení těchto útvarů do organizační struktury žalované. V rámci převzetí činností, aktivit a úkolů shora jmenovaného odboru došlo k převodu celkem 9 pracovních pozic. V souladu s § 338 odst. 2 zákoníku práce tak s účinností k [datum] došlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů převáděných zaměstnanců k žalované za současného zachování pracovněprávních podmínek a podmínek plynoucích z kolektivní smlouvy a současného převodu všech závazků a pohledávek zaměstnanců. Převedený odbor BOZP a PO byl organizačně začleněn do Divize podpory v přímé podřízenosti paní [celé jméno svědkyně]. S platností k [datum] byla zrušena pozice [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována čtyři slova] včetně celé příslušné organizační jednotky a dále byly zrušeny dvě pracovní pozice [anonymizována tři slova] [příjmení] [jméno] a pozice [název] [jméno], [anonymizována dvě slova] včetně příslušné organizační jednotky. Dle odůvodnění rozhodnutí měly být jmenované pozice zrušeny v rámci optimalizace a racionalizace práce, neboť pracovní činnosti jimi zastávané z části odpadly a z části přešly na jiné zaměstnance. Žalovaná se dle přijatého usnesení zavázala nabídnout dohodu o ukončení pracovního poměru, za kterou zaměstnanci získají vyšší odstupné ([anonymizováno] organizační změny [datum], přechod práv a povinností [datum] na č. l. 48-52 spisu).
13. Z předloženého grafického znázornění struktury společnosti je zřejmá (částečná) struktura společnosti [anonymizováno] a žalované v době před přechodem práv a povinností i v době po přechodu práv, přičemž organigramy reflektují vznik, zánik a přeskupení pracovních pozic a útvarů, změny jejich názvů včetně jmenné specifikace zaměstnanců na jednotlivých pozicích (organizační struktura [anonymizována dvě slova] ke dni [datum] na č. l. 107 spisu, [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] ke dni [datum] na č. l. 108 spisu, [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] ke dni [datum] [anonymizováno] č. l. 109 spisu, [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] ke dni [datum] na č. l. 110 a GASNET, [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] ke dni [datum] na č. l. 111 spisu).
14. Na printscreenu organigramu a tabulky alokací žalované je zřejmá část organizační struktury, z níž plyne, že k datu [datum] je jako [příjmení] [jméno] [příjmení] uveden [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s přímou nadřízenou [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] ([příjmení] [anonymizována čtyři slova]), přičemž podřízenými [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jsou mimo jiné [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (organizační schéma na č. l. 82, 83 spisu a organizační struktura na č. l. 94-96 spisu, tabulka alokací na č. l. 97 a organizační struktura na č. l. 117 spisu).
15. Mgr. [jméno] [příjmení] působil jako vedoucí útvaru BOZP a PO s účinností od data [datum]. Počínaje datem [datum] byl změněn druh práce na pozici [příjmení] [jméno] [příjmení], přičemž ve zbývající části zůstala pracovní smlouva nezměněna (dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] na č. l. 112 spisu, dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] na č. l. 113 spisu). 16. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] působil u žalované v pozici [příjmení] [jméno] [příjmení] s účinností od [datum] na základě pracovní smlouvy sjednané na dobu neurčitou (manažerská smlouva ze dne [datum] na č. l. 114-116 spisu).
17. Žalobce předával jím vykonávanou agendu [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] (předávací protokol ze dne [datum] na č. l. 98 spisu a emailová komunikace na č. l. 90-92 spisu).
18. Žalobce byl dne [datum] vyšetřen v [anonymizováno] ambulanci, do které se dostavil po předcházejícím incidentu v zaměstnání, kdy žalobce uvedl, že gradovala několik měsíců trvající šikana ze strany zaměstnavatele. Žalobce byl úzkostný, nesoustředěný a v noci nespal. Lékař konstatoval přítomnost masivní anxiety a uznal žalobce práce neschopným (lékařská zpráva ze dne [datum] na č. l. 93 spisu).
19. Pan [anonymizováno] pracoval od [datum] u [právnická osoba] na pozici technik krizového řízení (pracovní smlouva ze dne [datum] na č. l. 159 spisu a dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] na č. l. 159a spisu).
20. Po několika převodech byl ke dni [datum] byl pan [příjmení] [příjmení] převeden k žalované (převod zaměstnanců společnosti [právnická osoba] do [právnická osoba], s. r. o. ze dne [datum] na č. l. 160 spisu, dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] na č. l. 161 spisu, převod zaměstnanců [právnická osoba], s. r. o. do společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] na č. l. 162 spisu a převod zaměstnanců společnosti [právnická osoba] do společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] na č. l. 163 spisu).
21. S účinnosti ode dne [datum] byl pan [příjmení] [příjmení] převeden na pozici [název] [jméno], [anonymizováno] (dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] na č. l. 164).
22. Dne [datum] byl přijat na pozici [název] [jméno], [anonymizováno] pan [příjmení] [jméno] [příjmení] (manažerská smlouva ze dne [datum] na č. l. 165-167 spisu).
23. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně] soud k převodu práv a povinností ze společnosti [anonymizováno] zjistil, že se ze jmenované společnosti měly v rámci dlouhodobě plánované změny (tzv. carveoutu) vydělit servisní činnosti a následně přejít na tři nástupnické společnosti. Za účelem zajištění shora uvedeného byli společností určeni projektoví vedoucí, kteří koordinovali a dohlíželi na převod činností a přibližně tří set zaměstnanců. Přesun činností a pracovníků trval rok, probíhal ve 4 vlnách, přičemž jednotlivé agendy byly vykonávány a zajišťovány i v průběhu vlastního převodu. Termín přechodu nastavovali projekt leadeři společnosti [anonymizováno] tak, aby byl zajištěn plynulý chod všech dotčených subjektů. S žalobcem i dalšími zaměstnanci v útvaru žalobce bylo při plánovaných převodech činností počítáno jako s pracovníky žalované. Společnost [anonymizováno] nerušila v rámci plánovaného carveoutu žádné pracovní pozice. Po převodu k žalované bylo zrušeno cca 50 pracovních pozic.
24. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] se podává, že svědkyně pracovala ve společnosti [anonymizováno] na pozici [název] [jméno] [příjmení]. Náplní její práce byla oblast bezpečnosti, tj. krizové řízení, ochrana osobních údajů, kybernetická bezpečnost. V rámci procesu převodu servisních činností na nástupnické společnosti svědkyně odpovídala za rozdělení útvaru (Security) a přechod zaměstnanců [právnická osoba] na nástupnické společnosti (včetně žalované) se zachováním činnosti útvaru. Svědkyně odborně dohlížela na to, aby byly jednotlivé agendy nadále odborně vykonávány na stejné úrovni jako u společnosti [anonymizováno] a za tímto účelem, aby byly na nástupnické subjekty přesunuty dostatečné personální kapacity a kompetence pro udržení stejné úrovně činností. Společně s žalobcem a dalšími vedoucími pracovníky svědkyně současně projektově zodpovídala za to, že se převádění zaměstnanci překvalifikují tak, aby mohli vykonávat práci i v nástupnických společnostech. Za tímto účelem se svědkyně též s žalobcem (a dalšími zaměstnanci) pracovně setkávala, když řešili projektovou organizaci a dohled nad přesunem podřízených pracovníků ze [právnická osoba] do žalované. V rámci druhé vlny carveoutu, k datu [datum], byla svědkyně převedena do žalované. Po svém přesunu svědkyně, již jako zaměstnankyně žalované na vedoucí pozici [název] [anonymizována čtyři slova], odpovídala za příjem agend životního prostředí, komplexní udržitelnosti a BOZP a PO žalovanou (tj. agend spadajících pod útvar [název] [anonymizována dvě slova]) a zároveň odpovídala za předání své původní pracovní agendy (bezpečnosti). Svědkyně byla organizačně podřízená útvaru Divize podpory a služeb vedeným svědkyní [celé jméno svědkyně].
25. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] plyne, že jmenovaná pracuje pro žalovanou a její právní předchůdkyni (společnost [anonymizováno]) přibližně 12 let na různých pozicích – na personálním oddělení, následně jako personální ředitelka a v současnosti je u žalované zaměstnána jako ředitelka [anonymizována čtyři slova] ([název] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno]). Svědkyně je nadřízenou přibližně 20 zaměstnanců, kteří řeší agendu na úseku BOZP a PO a environmentální ochrany, dalších přibližně 10 zaměstnanců vykonává činnost na tomto úseku v divizi [anonymizována dvě slova]. Svědkyně navrhovala, aby byla pracovní poměr žalobce ukončen před převodem jeho místa na žalovanou, ale statutární orgány společnosti [anonymizováno] takový postup zamítly, když nechtěly rušit žádné pozice, které měly být převedeny v rámci projektu carveout.
26. Z výpovědí svědkyň [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že žalobce a jeho dosavadní podřízení byli přesunuti do žalované k datu [datum] a po svém převodu byli začleněni do útvaru [anonymizována čtyři slova] (vedeného svědkyní [celé jméno svědkyně]) zřízeného v předchozích vlnách carveoutu. Až do [datum] však zaměstnance projektově řídila svědkyně [celé jméno svědkyně] (do té doby stále zaměstnankyně [anonymizováno]), která jim po konzultaci se svědkyní [celé jméno svědkyně] přidělovala práci a dohlížela nad kvalitou jimi provedené práce. [ulice] nadřízená paní [celé jméno svědkyně] zaměstnancům schvalovala dovolenou a řešila další personální agendu.
27. Z výpovědí obou výše jmenovaných svědkyň ohledně pracovní pozice žalobce po převodu činností na žalovanou plyne, že u žalované již nebyla nezbytná existence samostatné vedoucí pozice zajišťující ochranu životního prostředí a agendu BOZP a PO, když tato agenda byla součástí agendy udržitelnosti ([anonymizována tři slova]), kterou měla ve vedoucí pozici na starosti svědkyně [příjmení]. Ohledně oblasti ochrany životního prostředí nebylo manažerské řízení potřeba, když k výkonu této agendy postačovali specialisté, resp. řadový pracovníci útvaru. Činnost na úseku BOZP a PO pak byla vykonávána zprvu externě osobou zaměstnanou ve společnosti [právnická osoba], konkrétně panem [příjmení] [jméno] [příjmení]. S ohledem na další plánované vlny převodu zaměstnanců by byly u žalované dvě vedoucí místa na stejné úrovni řízení, a to vedoucí pracovní pozice žalobce a pozice pana [příjmení], který původně pracoval ve společnosti [právnická osoba] na pozici vedoucí BOZP a PO a posléze byl převeden do žalované. Vedoucí pracovní pozice vykonávaná žalobcem na původním úseku společnosti [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] se tak stala nadbytečnou. Dne [datum] proto žalovaná rozhodla o zrušení pozice žalobce s účinností ke dni [datum] s tím, že od [datum] byli podřízení žalobce organizačně převedeni pod přímé vedené svědkyně [celé jméno svědkyně]. Žalobce fakticky práci u žalované vykonávat nikdy nezačal, neboť byl od [datum] do [datum] v pracovní neschopnosti. Dne [datum] poté, kdy žalobce ukončil pracovní neschopnost, mu byla osobně předána výpověď svědkyní [celé jméno svědkyně] a panem [příjmení]. Na pracovní pozici žalobce nebyla následně přijata žádná jiná osoba, neboť tato pozice byla zrušena.
28. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že po zrušení pracovní pozice žalobce, jmenovaná organizačně vedla zaměstnance dříve podřízené žalobci, avšak od žalobce nepřevzala žádnou jeho agendu. Svědkyně [celé jméno svědkyně] řídila tým cca 100 lidí, a proto musela některé činnosti přesunout včetně pracovních porad, které byly delegovány na svědkyni [celé jméno svědkyně] (svědkyně [celé jméno svědkyně] se účastnila pouze první porady se zaměstnanci po jejich převedení). Na svědkyni [celé jméno svědkyně] byla s ohledem na pracovní neschopnost žalobce v průběhu [měsíc] [rok] taktéž delegována činnost na úseku ochrany životního prostředí s tím, že svědkyně [celé jméno svědkyně] vykonávala pouze strategické řízení.
29. Z výpovědí obou svědkyň plyne, že k datu [datum] přešel ze společnosti [právnická osoba] celý útvar BOZP a PO tvořený vedoucím úseku panem [příjmení], když společnost [právnická osoba] měla dále vykonávat pouze provoz a údržbu distribuční soustavy. Celý úsek BOZP a PO byl po svém přesunu do žalované podřazen do útvaru vedeného svědkyní [celé jméno svědkyně], když svědkyně dohlížela na to, aby žalovaná měla zajištěny veškeré agendy na úseku BOZP a PO, a to za využití vlastních zaměstnanců nebo externích osob. Samotnou činnost BOZP a PO však svědkyně [celé jméno svědkyně] nevykonávala (tuto činnost zajišťovali specialisté v útvarech). Útvar BOZP a PO byl přejmenován na WHS ([název], [anonymizována tři slova]) a původní vedoucí pozice zastávaná panem [příjmení] byla přejmenována na [příjmení] [jméno] [příjmení]. [příjmení] [příjmení] již vedoucí pozice v útvaru BOZP a PO nevyhovovala, a proto byl na vlastní žádost převeden na pozici řadového zaměstnance. Vedoucí pozici následně obsadil pan [příjmení] [jméno] [příjmení]. Po organizačních změnách a přejmenování útvaru na WHS již agendu na úseku BOZP a PO vykonávali pouze zaměstnanci tohoto útvaru. [anonymizováno] [příjmení] převzal část zaměstnanců dříve podřízených žalobci. Oddělení WHS mělo na starosti vyšetřování incidentů a vytváření preventivních programů na úseku BOZP. Svědkyně [celé jméno svědkyně] byla zodpovědná za zdokonalování systému bezpečnosti práce, požární ochrany a ochrany životního prostředí, za tuto agendu byla svědkyně zodpovědná od svého nástupu k žalované s tím, že za jednotlivé oblasti jsou odpovědní konkrétní specialisté. V rámci útvaru ESG a WHS byla osobou zodpovědnou za soulad nastavení BOZP a PO a ochrany životního prostředí s právními předpisy.
30. K náplni práce žalobce, pana [příjmení] a pana [příjmení] soud z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] a svědkyně [celé jméno svědkyně] zjistil, že ve [právnická osoba] se nevytvářely popisy práce u jednotlivých pracovních pozic. Žalobce jakožto manažer měl nastavené cíle, které byly jeho nadřízenými kontrolovány, z těchto cílů žalobce vyvozoval, jaké činnosti má vykonávat. Pracovní náplň žalobce byla zejména skupinová agenda BOZP a PO, reporting, ochrana životního prostředí, vedení týmu, v součinnosti s personálním oddělením se podílel na agendě systému zdravotních prohlídek. Náplň práce pana [příjmení] se částečně s náplní práce žalobce překrývala, pan [příjmení] však dále vedl regionální specialisty na úseku BOZP a PO, kteří prováděli dohled nad stavbami z hlediska dodržování pravidel BOZP. Žalobce, na rozdíl od pana [příjmení] provoz nikdy neřešil, neboť tuto agendu měl vždy na starosti pan [příjmení]. Pan [příjmení] neměl na starosti agendu ochrany životního prostředí, tato činnost byla ze žalobce převedena na specialisty podřízených svědkyni [celé jméno svědkyně]. V oblasti BOZP a PO k formálnímu předání agendy mezi žalobcem a p. [příjmení] nedocházelo, když agendu v provozu standardně vykonával pan [příjmení] a agendu na úseku kancelářských pozic pan [příjmení] společně se dvěma specialisty převzal bez nutné součinnosti se žalobcem (tuto činnost fakticky vykonávali již před zrušením pozice žalobce s ohledem na pracovní neschopnost žalobce). Po zrušení pozice žalobce vykonával preventivní činnost stejně jako analýzu příčin pracovních úrazů pan [příjmení]. Agendu pracovně- lékařských služeb byla zajišťována personálním oddělením u žalované. Z náplně práce dříve vykonávané žalobcem odpadl ihned po carveoutu reporting a komunikace s centrálou v [země] a realizace globálních programů skupiny [anonymizováno].
31. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že žalobce si nikdy nestěžoval na nerovné zacházení ze strany zaměstnavatele. Společnost [anonymizováno] měla na tyto účely zřízenou pozici complience officer a komisy a dále pak externí zelenou linku.
32. Při hodnocení věrohodnosti svědeckých výpovědí soud zhodnotil jejich obsahovou stránku, případnou motivaci na výsledku řízení, rozsah, v němž se výpovědi co do popisu skutkového stavu shodují či rozcházejí, přičemž soud rovněž přihlédl k verbálním i neverbálním projevům předvolaných svědků při výslechu. Se zohledněním výše uvedeného soud neshledal výpovědi obou shora jmenovaných svědkyň nepravdivé, když tyto lze považovat za konzistentní, logicky na sebe navazující a vzájemně se doplňující.
33. Soud neprovedl důkaz listinou„ oznámení o překážce v práci na straně zaměstnavatele“ ze dne [datum] na č. l. 47 spisu a svědeckou výpovědí [anonymizováno] et [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] et [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (svědků navrhovaných žalobcem), neboť skutkový stav byl na základě provedených důkazů zjištěn dostatečně a bez důvodných pochybností. Provedení dalších důkazů by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.
34. Žalobce namítal, že část listinných důkazů byla soudu předložena po koncentraci řízení (pracovní smlouva ze dne [datum] na č. l. 159 spisu, dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] na č. l. 159a spisu, převod zaměstnanců společnosti [právnická osoba] do [právnická osoba], s. r. o. ze dne [datum] na č. l. 160 spisu, dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] na č. l. 161 spisu, převod zaměstnanců [právnická osoba], s. r. o. do společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] na č. l. 162 spisu, převod zaměstnanců společnosti [právnická osoba] do společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] na č. l. 163 spisu, dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] na č. l. 164 spisu a manažerská smlouva ze dne [datum] na č. l. 165-167 spisu). Soud důkazy připustil, když důkazy byly navrženy již v podání dne [datum] (na č. l. 160 spisu), tedy v rácmi koncentrační lhůty. Navíc se jednalo o listiny, které soud potřeboval pro zjištění skutkového stavu věci, a vyplývaly z obsahu spisu. Byly tak zároveň splněny podmínky pro soudcovský důkaz, který soud provádí z úřední povinnosti (§ 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).
35. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
36. Žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zaměstnancem právní předchůdkyně žalované – obchodní společnosti [právnická osoba], na pracovní pozici [anonymizováno 5 slov]. Dodatkem k pracovní smlouvě ze dne [datum] (tzv. manažerská smlouva) uzavřeným s obchodní společností [anonymizováno], jakožto s právním nástupcem původního zaměstnavatele, byl změněn druh práce na [příjmení] [jméno], [anonymizováno 5 slov]. Společnost [anonymizováno] se zavázala převzít náklady právní ochrany žalobce v soudních sporech, které budou vůči žalobci vedeny v souvislosti s jeho pracovní činnost s výjimkou případů, kdy společnost [anonymizováno] bude vystupovat jako poškozený nebo žalobce. Závazek úhrady nákladů se vztahuje pouze na řízení před soudem prvního stupně. Prostřednictvím dalších dodatků pracovní smlouvy se zaměstnavatel zavázal vyplatit žalobci mimořádnou odměny ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku při odvolání a následném ukončení pracovního poměru žalobce. Žalobce vedl útvar [anonymizováno 5 slov]. Do pracovní náplně žalobce, kromě vedené svého týmu, patřila zejména skupinová agenda BOZP a PO, reporting, ochrana životního prostředí, v součinnosti s personálním oddělením se podílel též na agendě systému zdravotních prohlídek. Žalobce koordinoval aktivity v oblastech bezpečnosti práce, ochrany zdraví a požární ochrany ve společnosti [právnická osoba] a v žalované do doby, než se tyto společnost vyčlenily ze skupiny [anonymizováno], tj. do [datum]. V rámci dlouhodobé plánované organizační změny společnost [anonymizováno] plánovala vydělit servisní činnosti, které měly v rámci tzv. procesu carveoutu následně přejít na nástupnické společnosti. Změna byla sjednána v dohodě nazvané [anonymizována tři slova] (uzavřené mimo jiné též mezi společností [anonymizováno] a žalovanou), na základě které došlo k ukončení poskytování služeb bezpečnosti práce (tj. služeb HSE) ze stran [anonymizováno] společnostem skupiny [anonymizováno] (žalovaná, [právnická osoba], [právnická osoba]) a k přerozdělení zaměstnanců zajišťujících tyto služby do společností skupiny [anonymizováno], společností skupiny [anonymizováno] a [anonymizováno] [právnická osoba] V rámci uvedené změny bylo přesunuto přibližně 300 zaměstnanců společně s jimi vykonávanými činnostmi. Převod činností a zaměstnanců trval přibližně jeden rok, probíhal ve čtyřech vlnách a koordinovali ho tzv. projekt leadeři společnosti tak, aby v rámci probíhajícího carveoutu byla zajištěna kontinuita a kvalita činností. Žalobce se jako vedoucí zaměstnanec podílel na přípravě alokace jednotlivých zaměstnanců konajících činnosti HSE, s jejich plánovaným rozdělením tak byl seznámen již v průběhu roku [rok]. S žalobcem i dalšími pracovníky jeho útvaru bylo při převodech činností počítáno jako s budoucími zaměstnanci žalované. V rámci plánované změny společnost [anonymizováno] nerušila žádná pracovní místa, po převodu zaměstnanců bylo však zrušeno přibližně 50 pozic. Žalovaná rozhodnutím svého vedení z května roku [rok] s účinností k [datum] schválila převzetí činností, aktivit a úkolů dosud zajišťovaných pracovními pozicemi v organizačních útvarech společnosti [anonymizováno] a přijetí zaměstnanců konajících tyto činnosti, žalovanou bylo dále schváleno organizační zařazení přecházejících pracovníků a vznik příslušných organizačních útvarů. Plán převzetí činností a zaměstnanců a související nově vzniklá organizační struktura žalované navazovala na organizační změnu žalované schválenou již v [měsíc] roku [rok]. Žalobce byl svým původním zaměstnavatelem s převodem činností formálně seznámen dopisem ze dne [datum], kterým společnost [anonymizováno] sdělovala, že na základě rozhodnutí jejího představenstva a rozhodnutí jednatelů žalované dochází dnem [datum] k převodu činností a úkolů týkajících se aktivit v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví, požární ochrany a ochrany životního prostředí doposud vykonávaných pro žalovanou útvarem vedeným žalobcem do žalované. Uvedeným sdělením byl žalobce též vyrozuměn o tom, že ke shora specifikovanému datu přecházejí beze změny práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů příslušných zaměstnanců jmenovaného útvaru (včetně žalobce) ze společnosti [anonymizováno] do žalované a to se zachováním druhu a místa výkonu práce, beze změny obsahu přechází rovněž pracovněprávní závazky a výhody sjednané v manažerských či jiných smlouvách. Žalobce se proti převodu činností vymezil dopisem adresovaným vedení společnosti [anonymizováno], když upozornil, že valnou většin svých pracovních činností vykonává pro společnost [anonymizováno] a zároveň poukázal na existenci odboru již externě zajišťujícího agendu bezpečnosti práce a ochrany zdraví pro žalovanou (vedený [anonymizováno] [jméno] [příjmení]), přičemž upozornil, že případná koexistence tohoto odboru s převáděným odborem žalobce nebyla v rámci organizačních změn řešena. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že potřeba jím vykonávaných činností je v rámci společnosti [anonymizováno] zachována, na což usuzoval ze skutečnosti, že pracovní agendu [anonymizováno] byl povinen předat spolupracovnici (bez potřebné kvalifikace). Žalobce dále upozornil, že paní [celé jméno svědkyně] (původní zaměstnankyně [anonymizováno] a po přechodu činností vedoucí [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení]), žalobci již v [měsíc] roku [rok] oznámila, že bude ze své pozice odvolán, resp. že je plánováno ukončení pracovního poměru. Žalobce tak vyjádřil požadavek na setrvání na stávající pozici ve společnosti [anonymizováno] a v případě, kdy tato varianta nebyla možná, označil jako možné řešení své odvolání s následným ukončením pracovního poměru z organizačních důvodů (s vyplacením mimořádné odměny). Společnost [anonymizováno] se s námitkami žalobce vypořádala písemným sdělením, přičemž na svém dosavadním postupu setrvala. S účinností k datu [datum] se tak žalobce stal zaměstnancem žalované. V rámci převzetí činností žalovanou došlo k převodu několika desítek zaměstnanců, z toho 6 zaměstnanců organizačního útvaru [anonymizováno 5 slov]. Žalobcovo pracovní místo zůstalo po přechodu zachováno a celý pracovní tým žalobce byl zařazen do stejnojmenného útvaru organizačně podřazeného [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] paní [celé jméno svědkyně] (tou dobou již převedenou zaměstnankyní žalované). Zaměstnance útvaru [anonymizováno] projektově řídila [anonymizováno] [celé jméno svědkyně], přidělovala zaměstnancům práci (po konzultaci s paní [celé jméno svědkyně]) a kontrolovala kvalitu práce, a to až do svého převodu ze společnosti [anonymizováno] do žalované k datu [datum] v rámci další carveoutové vlny. Usnesením ze dne [datum] žalovaná schválila organizační změny spočívající ve zrušení pracovních míst a útvarů k [datum] a dále schválila přijetí činností (a pracovníků) dosud pro žalovanou externě zajišťovaných odborem BOZP a PO společnosti [právnická osoba] a zařazení těchto útvarů do organizační struktury žalované. Ze společnosti [právnická osoba] bylo na základě tohoto rozhodnutí převedeno celkem 9 zaměstnanců odboru BOZP a PO včetně jeho vedoucího pana [příjmení]. Převedený odbor byl k [datum] organizačně začleněn do [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Přijatým usnesením byla též s účinností k [datum] zrušena dosavadní pozice žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] včetně příslušné organizační jednotky a dále pracovní pozice [anonymizována tři slova] [příjmení] [jméno] a pozice [příjmení] [jméno], [anonymizována dvě slova] včetně příslušné organizační jednotky, neboť potřeba pracovních činností zastávaných těmito pracovními pozicemi z části odpadla a z části přešla na jiné zaměstnance. Dne [datum], po ukončení žalobcovi pracovní neschopnosti trvající od [datum] do [datum], byla žalobci osobně předána výpověď z pracovního poměru datovaná dnem [datum], když na základě shora uvedeného rozhodnutí ze dne [datum] o organizační změně bylo pracovní místo žalobce zrušeno. Žalobce se pro žalovanou stal s účinností od [datum] nadbytečným, žalovaná proto ukončila pracovněprávní vztah s žalobcem dle § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu nadbytečnosti. Společně s výpovědí bylo žalobci předáno oznámení o překážce v práci na straně zaměstnavatele, neboť žalovaná v období od [datum] do [datum] (tj. od předání výpovědi po ukončení pracovní neschopnosti žalobce do uplynutí výpovědní doby) nemohla žalobci přidělovat práci původně sjednanou v manažerské smlouvě. Žalobce byl s přijatým rozhodnutím, resp. s provedenou organizační změnou, seznámen v rámci předané výpovědi, v níž bylo na rozhodnutí odkazováno. Svědkyně [celé jméno svědkyně] navrhovala, aby byla pracovní poměr žalobce ukončen před převodem jeho místa na žalovanou, ale statutární orgány společnosti [anonymizováno] takový postup zamítly, když nechtěly rušit žádné pozice, které měly být převedeny v rámci projektu carveout.
37. Z provedeného dokazování soud dále zjistil, že za převod servisních činností na nástupnické společnosti a přechod zaměstnanců společnosti [anonymizováno] odpovídala paní [celé jméno svědkyně], která pracovala ve společnosti [anonymizováno] na pozici [příjmení] [jméno] [příjmení]. Náplní její práce byla oblast bezpečnosti, tj. krizové řízení, ochrana osobních údajů, kybernetická bezpečnost. Společně s žalobcem (a dalšími vedoucími pracovníky) projektově zodpovídala za to, že se převádění zaměstnanci překvalifikují tak, aby mohli vykonávat práci i v nástupnických společnostech v dosavadní kvalitě. Paní [celé jméno svědkyně] společně se svým pracovním týmem Security, byla do žalované převedena v rámci druhé vlny carveoutu, k datu [datum]. Zastávala vedoucí pozici [příjmení] [anonymizována čtyři slova], odpovídala za příjem agend životního prostředí, komplexní udržitelnosti a BOZP a PO, tj. agend spadajících pod útvar [anonymizována tři slova] organizačně podřízenému útvaru [anonymizována čtyři slova]. Do útvaru [anonymizována tři slova] byla k [datum] přesunuta většina pracovního týmu žalobce a současně celý pracovní tým odboru BOZP a PO dosud vedený panem [příjmení]. Útvar BOZP a PO byl přejmenován na útvar WHS ([příjmení], [anonymizována tři slova]) a původní vedoucí pozice zastávaná p. [příjmení] byla přejmenována na [příjmení] [jméno] [příjmení]. Do útvaru WHS byli následně přesunuti dva zaměstnanci z útvaru [anonymizována tři slova] (z původního týmu žalobce), zbývající zaměstnanci útvaru [anonymizována tři slova] zůstali podřízení paní [celé jméno svědkyně] Pan [příjmení] byl na základě smlouvy a k jeho žádosti s účinností od [datum] změněn druh práce z pozice Vedoucí BOZP a PO na [příjmení] [jméno] [příjmení] bez podřízených zaměstnanců. Uvolněné pracovní místo pana [příjmení] bylo přejmenováno na [příjmení] [jméno] [příjmení] a k [datum] bylo a beze změny pracovní náplně obsazeno panem [jméno] [příjmení], který ve vedoucí pozici útvaru nahradil pana [příjmení]. Po organizačních změnách a přejmenování útvaru BOZP a PO na WHS již agendu na úseku bezpečnosti práce vykonávali pouze zaměstnanci tohoto útvaru. Paní [celé jméno svědkyně], jako nadřízený pracovník, odpovědná za zdokonalování systému bezpečnosti práce, požární ochrany a ochrany životního prostředí, byla v rámci útvaru [anonymizována tři slova] osobou zodpovědnou za soulad nastavení BOZP a PO a ochrany životního prostředí s právními předpisy. Oddělení WHS mělo na starosti vyšetřování incidentů a vytváření preventivních programů na úseku BOZP, za koordinaci operativní agendy na úseku BOZP, PO odpovídal vedoucí příslušného úseku WHS. Náplň práce pana [příjmení] ve vedoucí pozici se částečně překrývala s původní náplní práce žalobce, pan [příjmení] však nad rámec žalobcovy agendy dále vedl regionální specialisty na úseku BOZP a PO provádějícími dohled nad stavbami z hlediska dodržování pravidel BOZP. Před obsazením pozice pana [příjmení] měl tuto agendu na starosti pouze pan [příjmení] (nikoliv žalobce), který po zrušení pozice žalobce rovněž vykonával preventivní činnost stejně jako analýzu příčin pracovních úrazů. V oblasti BOZP k formálnímu předání agendy mezi žalobcem a panem [příjmení] nedošlo, když agendu v provozu již pan [příjmení] vykonával a agendu na úseku kancelářských pozic pan [příjmení] společně s dalšími specialisty převzal bez součinnosti s žalobcem, když tuto činnost fakticky vykonávali již před zrušením pozice žalobce a to pro jeho pracovní absenci ze zdravotních důvodů. Agenda ochrany životního prostředí původně vykonávaná žalobcem přešla na specialisty. Agendu pracovně- lékařských služeb byla zajišťována personálním oddělením u žalované. Z náplně práce dříve vykonávané žalobcem odpadl ihned po carveoutu reporting a komunikace s centrálou v [země] a realizace globálních programů skupiny [anonymizováno].
38. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:
39. Podle § 55 odst. 1 písm. c) zák. práce zaměstnavatel může pracovní poměr ukončit, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
40. Podle § 69 odst. 1 zák. práce dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.
41. Podle § 72 zák. práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázání.
42. Podle § 338 odst. 1 a 2 zák. práce k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může dojít jen v případech stanovených tímto nebo jiným zákonem. Dochází-li k převodu činnosti zaměstnavatele nebo její části (dále jen "činnost zaměstnavatele"), přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele; práva a povinnosti z kolektivní smlouvy přecházejí na přejímajícího zaměstnavatele na dobu účinnosti kolektivní smlouvy, nejdéle však do konce následujícího kalendářního roku. Dle odst. 3 téhož ustanovení nejde-li o převod činnosti zaměstnavatele podle jiného zákona, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů na přejímajícího zaměstnavatele při převodu činnosti zaměstnavatele pouze v případě, že a) činnost je po převodu vykonávána stejným nebo obdobným způsobem a rozsahem, b) činnost nespočívá zcela nebo převážně v dodávání zboží, c) bezprostředně před převodem existuje skupina zaměstnanců, která byla záměrně vytvořena zaměstnavatelem za účelem výhradního nebo převážného vykonávání činnosti, d) činnost není zamýšlená jako krátkodobá nebo nemá spočívat v jednorázovém úkolu a e) je převáděn majetek, popřípadě právo jeho užívání nebo požívání, je-li tento majetek s ohledem na charakter činnosti pro její výkon zásadní, nebo je převzata podstatná část zaměstnanců, které dosavadní zaměstnavatel používal při výkonu činnosti, závisí-li tato činnost v podstatné míře pouze na zaměstnancích, nikoliv na majetku. Dle odst. 4 ustanovení se za přejímajícího zaměstnavatele bez ohledu na právní důvod převodu a na to, zda dochází k převodu vlastnických práv, považuje právnická nebo fyzická osoba, která je způsobilá jako zaměstnavatel pokračovat v plnění činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu.
43. Dle § 339 odst. 1 a 2 přede dnem nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů k jinému zaměstnavateli jsou dosavadní zaměstnavatel a přejímající zaměstnavatel povinni v dostatečném časovém předstihu, nejpozději 30 dnů před přechodem práv a povinností k jinému zaměstnavateli, informovat odborovou organizaci a radu zaměstnanců o této skutečnosti a projednat s nimi za účelem dosažení shody a) stanovené nebo navrhované datum, d) připravovaná opatření ve vztahu k zaměstnancům převodu, b) důvody převodu, c) právní, ekonomické a sociální důsledky převodu pro zaměstnance. Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace ani rada zaměstnanců, je dosavadní a přejímající zaměstnavatel povinen předem informovat zaměstnance, kteří budou převodem přímo dotčeni, o skutečnostech uvedených v odstavci 1 nejpozději 30 dnů přede dnem nabytí účinnosti přechodu práv a povinností k jinému zaměstnavateli.
44. Předně soud konstatuje, že žaloba je včasná (§ 72 zák. práce).
45. Soud se v předmětné věci musel nejprve zabývat otázkou pasivní věcné legitimace žalované, tedy otázkou, zda je nositelem subjektivních hmotněprávních povinností, resp. zda na žalovanou přešla práva a povinnosti plynoucí z pracovněprávního vztahu původně sjednaného mezi žalobcem a společností [anonymizováno] na základě pracovní smlouvy. K převodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu dochází při převodu činností zaměstnavatele (případně části činností) k jinému, přejímajícímu subjektu, přičemž právním důvodem může být koupě závodu, pacht přeměna právnické osoby, fúze, ale též důvody vzniklé při změně poskytování služeb). K uvedenému předpokladu přistupuje nutnost kumulativního naplnění podmínek zákonem taxativně vymezených v § 338 odst. 3 (a podrobně uvedených pod bodem 42 odůvodnění). Přejímajícím zaměstnavatelem musí být zároveň fyzická či právnická osoba, jež je způsobilá přejímané činnosti v pozici zaměstnavatele vykonávat. Při splnění zákonem stanovených předpokladů se pro účinný přechod práv a povinností souhlas dotčeného zaměstnance nevyžaduje, resp. jeho nesouhlas právní účinky přechodu na nového zaměstnavatele nevylučuje (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2520/2009). V předmětné věci soud zjistil, že společnost [anonymizováno] prostřednictvím vlastního samostatného organizačního útvaru ([anonymizováno 5 slov]) dlouhodobě zajišťovala služby bezpečnosti práce pro společnosti funkčně spřízněné, mimo jiné i pro žalovanou. V rámci plánovaných organizačních změn společnost [anonymizováno] přijala rozhodnutí, na jehož základě již neměly být služby HSE nadále centrálně zajišťovány. Společnost proto vyčlenila skupinu svých specializovaných zaměstnanců zajišťující tento servis (resp. celý útvar HSE) a z rozhodnutí vedoucích orgánů a rovněž dle smlouvy uzavřené s žalovanou celou specifikovanou sekci zaměstnanců převedla do žalované, kde ve výkonu a zajišťování služeb HSE doposud pokračují v zásadě stejným způsobem a ve stejném rozsahu. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že byly naplněny všechny podmínky stanovené v § 338 zák. práce a na žalovanou tak přešla práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu sjednaného mezi žalobcem a společností innogy, resp. že je žalovaná v předmětné věci pasivně věcně legitimována.
46. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne ze dne 27. 4. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2204/2003 je neplatná výpověď z pracovního poměru, kterou dal zaměstnavatel zaměstnanci podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zák. práce (nyní § 55 odst. 1 písm. c) zák. práce – pozn. soudu), jestliže rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu nebylo přijato k dosažení změny úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiné organizační změny, pomocí níž měl být regulován počet zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnavatel nadále zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám, a podle svého obsahu nebo účelu směřovalo k jinému cíli.
47. Hlediska posouzení otázky platnosti zaměstnavatelem přijaté organizační změny vymezil blíže Nejvyšší sodu ČR rozsudkem ze dne 25. 8. 2020 sp. zn. 21 Cdo 4696/2018, když konstatoval, že:,,posuzuje-li soud platnost rozhodnutí o organizační změně zaměstnavatele, musí pečlivě zvážit, zda opravdu k oné organizační změně ve struktuře zaměstnavatele došlo a zda skutečně odpovídala aktuálním potřebám zaměstnavatele, tedy, zda rozhodnutí zaměstnavatele bylo opravdu přijato (posuzováno podle jeho skutečného smyslu) k dosažení změny úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiné organizační změny. V rozsudku mimo jiné soud shrnul základní kritéria posouzení platnosti výpovědi dle § 55 odst. 1 písm. c) takto:,,K předpokladům pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce patří to, že o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách přijal zaměstnavatel nebo příslušný orgán rozhodnutí, podle kterého se konkrétní zaměstnanec stal nadbytečným, a že tu je příčinná souvislost mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami, tj. že se zaměstnanec stal právě v důsledku takového rozhodnutí (jeho realizací u zaměstnavatele) nadbytečným. Pro výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce je současně charakteristické, že zaměstnavatel i nadále může (objektivně vzato) zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy (v důsledku rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách zaměstnavatel neztrácí možnost přidělovat zaměstnanci práci, kterou pro něj dosud konal), avšak jeho práce není (vůbec nebo v původním rozsahu) pro zaměstnavatele v dalším období potřebná, neboť se stal nadbytečným vzhledem k rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Rozvázání pracovního poměru výpovědí pro nadbytečnost zaměstnance není vždy podmíněno absolutním snížením počtu zaměstnanců u zaměstnavatele. Celkový počet zaměstnanců se v souvislosti s realizací organizačního opatření může i zvýšit, a to tehdy, bylo-li organizační opatření zaměřeno za změnu ve složení zaměstnanců z hlediska jejich profesí a kvalifikace. Zaměstnavatelům zákon uvedeným způsobem umožňuje, aby regulovali počet svých zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnávali jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jejich potřebám. O výběru zaměstnance, který je nadbytečným, rozhoduje výlučně zaměstnavatel; soud není oprávněn v tomto směru rozhodnutí zaměstnavatele přezkoumávat (srovnej například rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 1968, sp. zn. 6 Cz 215/67, uveřejněný pod č. 57/1968 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 23. 7. 1968, sp. zn. 6 Cz 49/68, uveřejněný pod č. 94/1968 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1369/2001). Nadbytečným je zaměstnanec též tehdy, jestliže podle rozhodnutí o organizační změně zaměstnanci odpadne jen část jeho dosavadní pracovní náplně nebo pouze některá z více dosud vykonávaných prací (srovnej rozhodnutí býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne 21. 11. 1980, sp. zn. 6 Cz 36/80, které bylo uveřejněno pod č. 42/1982 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2014, sp. zn. 21 Cdo 4442/2013, uveřejněný pod číslem 50/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).“ 48. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 6. 2021, sp. zn. 21 Cdo 3680/2020 pro posouzení nadbytečnosti zaměstnance vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách § 52 písm. c) zák. práce je rozhodným den účinnosti organizační změny, nikoliv okamžik, kdy je dosaženo cíle, k němuž organizační změna směřuje.
49. Na základě provedeného dokazování a v souladu se shora citovanou recentní judikaturou soud v daném případě soud dospěl k závěru, že výpověď pracovního poměru dle § 55 dost. 1 písm. c) zák. práce není neplatná, a to z níže uvedených důvodů. Zákonné ustanovení výše citované (viz bod 39 odůvodnění) spojuje výpověď z pracovního poměru s kumulativním naplněním několika předpokladů. Mezi tyto zákonné podmínky patři skutečnost, že o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách přijal zaměstnavatel náležité rozhodnutí, na základě kterého se konkrétní zaměstnanec stal nadbytečným, přičemž mezi nadbytečností zaměstnance a přijatým rozhodnutím zaměstnavatele je přímá příčinná souvislost, tedy, že se zaměstnanec pro zaměstnavatele stal nepotřebným právě v důsledku přijatého rozhodnutí. Vzniklá nadbytečnost pak nutně neznamená absolutní nemožnost přidělovat zaměstnanci dosud vykonávanou práci, nýbrž nepotřebnost či zbytečnost práce prováděné zaměstnancem zcela či v původně vymezeném rozsahu v důsledku provedené změny dle rozhodnutí. Nadbytečnost zaměstnance rovněž není vyloučena ani za situace, kdy v rámci provedené změny dojde ke zvýšení celkového počtu pracovníků, neboť zaměstnavatel je oprávněn regulovat počet zaměstnanců z hlediska kvalifikace potřebné pro vykonávané práce. Stane-li se nadbytečnými více zaměstnanců, je pak plně v gesci zaměstnavatele, určit nejvhodnějšího adepta pro ukončení pracovního poměru, přičemž tento výběr nemůže být předmětem soudního přezkumu. Neméně důležitým kritériem hodnocení platnosti ukončení pracovního poměru je účel zaměstnavatelem přijatého rozhodnutí, tedy, že takové rozhodnutí nezbytně nutně musí být přijato výlučně s cílem reorganizovat úkoly zaměstnavatele, jeho technické vybavení, zefektivnit práci snížením počtu zaměstnanců případně přijmout jinou organizační změnu, v jejímž důsledku bude nezbytné usměrnit počet zaměstnanců. V předmětné věci tedy soud za účelem přezkoumání platnosti výpovědi současně zkoumal a ve vzájemných konotacích hodnotil několik shora vymezených kritérií, tedy zda došlo k organizační změně (resp. k rozhodnutí o jejímu přijetí), zda tato změna byla přijata za účelem zaměstnavatelem tvrzeného zefektivnění práce, zda opadla potřeba práce vykonávané žalobcem a zda se tento stal nadbytečným právě v důsledku popsaného postupu zaměstnavatele.
50. Z provedeného dokazování vyplynulo, že společnost [anonymizováno] v pozici původního zaměstnavatele žalobce servisně zajišťovala funkčně spjatým společnostem poskytování a provádění služeb HSE, které byly vykonávány specializovaným útvarem vedeným žalobcem. Společnost [anonymizováno] však přijala rozhodnutí o ukončení poskytování shora vymezených služeb externím subjektům, resp. bylo rozhodnuto o přesunu těchto činností včetně zaměstnanců, kteří je prováděli, přímo do potřebných společností, které si poptávané služby napříště zajišťovaly již prostřednictvím vlastních zaměstnanců (internalizace služeb). Tato strukturální změna probíhala na úrovni vedení všech zúčastněných společností, ve vzájemné kooperaci, byla dlouhodobě plánována, probíhala po delší časové období a týkala se stovek zaměstnanců, přičemž na ní participoval sám žalobce, když se podílel na přípravě umístění zaměstnanců. Ačkoliv se svým plánovaným přesunem žalobce nesouhlasil, byl společně s celým svým útvarem ze společnosti [anonymizováno] převeden do žalované a stal se tak jejím zaměstnancem. Obdobným způsobem byl do zaměstnanecké struktury žalované krátce po převodu žalobce včleněn celý pracovní útvar BOZP a PO jiné funkčně spřízněné společnosti, která tuto agendu do převodu činností pro žalovanou externě zajišťovala. Na převod, resp. příjem zaměstnanců, nezbytně nutně musela žalovaná zareagovat organizačními změnami. V průběhu několikaměsíčního období v roce [rok] žalovaná na úrovni svého vedení rozhodla formou na sebe navazujících rozhodnutí o strukturálních změnách spočívajících ve schválení přijetí několika desítek nových zaměstnanců a jimi vykonávaných aktivit a činností, rozhodla o vzniku nových útvarů, rozdělení zaměstnanců, jejich přeskupení a zařazení do těchto útvarů a o zrušení několika nadbytečných míst. Nutno zdůraznit, že tyto změny probíhaly kontinuálně, reflektovaly kvalifikaci, odbornost a specializaci převáděných zaměstnanců. K vytvoření organizační struktury, tedy ke vzniku finálního hierarchického uspořádání společnosti docházelo postupně a to v návaznosti na plán přechodu jednotlivých zaměstnanců zastávajících funkce na různé úrovní vedení v různých oblastech odbornosti. Převodem útvaru HSE vedeným žalobcem a téměř bezprostředně navazujícím převodem útvaru BOZP a PO rovněž s vedoucí manažerskou funkcí a se zohledněním plánu vytvoření nadřízeného útvaru [anonymizována tři slova], součástí jehož agendy je rovněž ochrana životního prostředí zajišťovaná specialisty (resp. řadovými zaměstnanci), se tak stala samostatná vedoucí pozice zajišťující ochranu životního prostředí a částečně agendu BOZP a PO vykonávaná žalobcem nadbytečná. Zároveň odpadla část agendy žalobce se zahraničním přesahem (reporting a komunikace s centrálou [anonymizováno] v [země]) a agenda dosud navázaná výlučně na původního zaměstnavatele (realizace globálních programů). Samotné přejmenování úvaru BOZP a PO na WHS pak lze označit spíše za kosmetickou změnu, která ve výsledku lépe reflektovala útvarem zpracovávanou agendu. Na základě shora uvedeného je tak zcela zřejmé, že k nezbytným organizačním změnám v důsledku přijetí desítek zaměstnanců vykonávajících žalovanou dosud samostatně nezajišťované činnosti skutečně došlo, přičemž tyto změny byly přijaty právě účelem vytvoření nové struktury společnosti v návaznosti požadavek efektivního výkonu nově obsáhlé agendy. Změny nelze vnímat pouze izolovaně z pohledu žalované, když se jednalo o optimalizaci a nové rozdělení činnosti v rámci koncernové struktury. S ohledem na výše uvedené se proto nelze ztotožnit s námitkou žalobce spočívající v tvrzení o účelovosti přijatých změn, resp. dokonce s tvrzením, že změny nebyly přijaty vůbec. Tvrzení žalobce pak ztrácí na významu s přihlédnutím ke skutečnosti, že v rámci strukturální reorganizace společnosti bylo zrušeno několik pracovních pozic, nikoliv pouze pracovní místo žalobce. K námitce žalobce, že byl ve své pozici nahrazen nově přijatým zaměstnancem se stejnou náplní práce (panen [příjmení]), soud dodává, že tento manažerský post byl obsazen až poté, kdy pan [příjmení], původně zastávající vedoucí pozici, ke své žádosti (a bez přičinění zaměstnavatele) místo opustil a bylo proto nezbytné pozici znovu obsadit, to vše navíc až v období, kdy žalobce již nebyl zaměstnancem žalované. S ohledem na výše uvedené soudu nezbývá než konstatovat, že žalovaná přijala organizační změny nezbytné pro výkon a zefektivnění pracovních procesů, přičemž právě v důsledku přijatých organizačních rozhodnutí se žalobce stal nadbytečným. Podmínky platnosti výpovědi dle § 55 odst. 1 písm. c) zákoníku práce tak byly ve všech bodech naplněny.
51. Na základě shora uvedeného proto soud žalobu žalobce na určení, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne [datum] danou žalovanou žalobci dne [datum] je neplatné, zamítl.
52. Závěrem soud doplňuje, že mezi účastníky byl rovněž spor, zda žalobce řádně a včas vyjádřil nesouhlas s ukončením pracovního poměru ve smyslu § 69 odst. 1 zák. práce. K uvedenému soud uvádí, že otázka vyjádření nesouhlasu se způsobem skončení zaměstnaneckého vztahu je pro meritum věci (přezkum platnosti ukončení pracovního poměru) v zásadě nepodstatná, když stěžejní je skutečnost, že svůj nesouhlas žalobce vyjádřil žalobou na neplatnost skončení pracovního poměru. Včasné vyjádření nesouhlasu a žádost zaměstnance o další trvání pracovněprávního vztahu dle § 69 odst. 1 zákoníku práce je kruciální pouze z hlediska případného nároku zaměstnance na náhradu mzdy za období, kdy práci reálně vykonávat nemohl, přičemž tento nesouhlas může vyjádřit až do rozhodnutí soudu, jímž bylo řízení o žalobě zaměstnance o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí pravomocně skončeno a kterým byla určena neplatnost rozvázání pracovního poměru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2000, sp. zn. 21 Cdo 227/2000). Oznámení zaměstnance ve smyslu shora uvedeném pak není podmínkou úspěchu žaloby na neplatnost ukončení pracovního poměru, nýbrž má vliv pouze na povinnost zaměstnavatele vyplatit zaměstnanci náhradu mzdy a stanovení rozhodného okamžiku, od kterého náhrada mzdy zaměstnanci náleží. Pro předmět řízení je pak shodně nepodstatná otázka mezi účastníky taktéž sporného nároku na vyplacení mimořádné odměny ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku v případě žalobcova odvolání z manažerské funkce a následného ukončení pracovního poměru.
53. Ačkoliv byla ve věci zcela úspěšná žalovaná a měla by tak dle podle § 142 odst. 1 o. s. ř., nárok na náhradu nákladů, soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel primárně z dohody uzavřené v rámci pracovní smlouvy ze dne [datum] (resp. manažerské smlouvy ve znění uzavřených dodatků), kterou se původní zaměstnavatel žalobce (společnost [anonymizováno]) zavázal převzít náklady právní ochrany žalobce v soudních sporech, které budou v souvislosti s jeho pracovní činností proti němu vedeny před soudy prvního stupně s výjimkou případů, v nichž bude zaměstnavatel na straně poškozeného či žalobce. Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci přechodu činností (a zaměstnanců) z původního zaměstnavatele na žalovanou přešla rovněž i práva a povinnosti plynoucí z pracovněprávních vztahů, je žalovaná, navzdory svému úspěchu ve věci, zavázána uhradit žalobci náklady dle podmínek definovaných uzavřenou pracovní smlouvou. O náhradě nákladů řízení proto soud rozhodl soud tak, že žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] dle § 9 odst. 3 písm. a) a. t. sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby ze dne [datum] a doplnění tvrzení a důkazních návrhů ze dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne [datum], dne [datum] a dne [datum] (z toho první nepřesahující 2 hodiny, druhé přesahující 4 hodiny, třetí přesahující dvě hodiny), z částky [částka] za další poradu s klientem přesahující hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne [datum], včetně deseti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. celkem ve výši [částka], cestovní náhrada v celkové výši [částka] v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum], [datum] a dne [datum] za 954 ujetých kilometrů (1x [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec a číslo] 00 – [ulice a číslo], [obec a číslo] 24 a zpět; 2x [obec] - [ulice a číslo], [obec a číslo] 24 a zpět), náhrada je vypočtena dle obecného vzorce ([částka], [částka] a [částka] za litr paliva, při průměrné spotřebě 6,2 l [číslo] km a [částka] a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., č. 511/2021 Sb., ve znění do [datum] a ve znění účinném ke dni rozhodnutí soudu), podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 26 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum], [datum] a [datum], navýšené o částku [částka] představující náhradu 21 % DPH z částky nákladů snížené o uhrazený soudní poplatek, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.).
54. Soud nepřiznal odměnu advokáta za sepis vyjádření ze dne [datum], když tento úkon právní služby nebyl učiněn na výzvu soudu a nejedná se tak o účelně vynaložený náklad.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (4)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.