33 C 449/2023 - 288

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: B+[Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 962 043 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 962 043 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 962 043 Kč za dobu od 16. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v němž se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 962 043 Kč za den 15. 12. 2022.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 203 072,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni vrácena nespotřebovaná složená záloha na náklady důkazu ve výši 7 901,50 Kč.

V. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalované vrácena nespotřebovaná složená záloha na náklady důkazu ve výši 2 901,50 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 27. 11. 2023 se žalobkyně domáhala, po částečném zastavení řízení v důsledku částečného zpětvzetí žaloby, zaplacení částky 962 043 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 962 043 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tak, že jako pojistník uzavřela se žalovanou jako pojistitelem pojistnou smlouvu č. [hodnota] ze dne 16. 9. 2021, jejíž součástí byly všeobecné a zvláštní pojistné podmínky. Předmětem byl stroj – pojízdný jeřáb označený jako GROVE GMK 3050-1, číslo W090553909WG12564. Pojištění bylo sjednáno na dobu od 15. 9. 2021 do 14. 9. 2022, pojistná částka činila 9 650 000 Kč a spoluúčast žalobkyně 10 000 Kč. Dne 1. 6. 2022 došlo ke škodné události, kdy při servisní práci došlo v důsledku postupu jeřábníka k poškození výložníku a kladnice jeřábu. Škodná událost byla nahlášena žalované. Společnost Pragotechnik, spol. s r.o., autorizovaný dodavatel a oprávce jeřábů GROVE, po prohlídce poškozeného jeřábu vystavila nejprve zálohovou fakturu, následně provedla podrobnější vyčíslení. Žalobkyně žalované poskytla kalkulaci a též technické zdůvodnění potřebnosti jednotlivých oprav. Podle konečné faktury společnosti Pragotechnik, spol. s r.o., činila cena za opravu 1 669 743,20 Kč bez DPH. Dále byla vynaložena částka 5 800 Kč bez DPH na demontáž ramene jeřábu [adresa], částka 30 500 Kč bez DPH na dopravu do servisu společností [právnická osoba] a částka 31 500 Kč bez DPH na dopravu zpět ze servisu společností [právnická osoba] Celková žalobkyní vynaložená částka tak činila 1 735 543,20 Kč bez DPH. Žalovaná dne 21. 11. 2022 sdělila žalobkyni stanovení výše škody na 1 544 542 Kč včetně přepravného, nicméně podle ní činila časová cena stroje 1 546 000 Kč bez DPH, z níž byly odečteny zbytky ve výši 50 %; škoda tak podle žalované činila pouze 773 500 Kč. Žalovaná ukončila šetření pojistné události dopisem ze dne 30. 11. 2022. Po odečtení spoluúčasti ve výši 10 000 Kč vyplatila žalovaná pojistné plnění v částce 763 500 Kč. Na tomto stanovisku již nic nezměnila. Žalobkyně nesouhlasila se stanovením ceny poškozeného jeřábu; podle posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který si nechala vypracovat, činila časová cena jeřábu 4 242 400 Kč bez DPH. Poškození jeřábu škodnou událostí tedy nebylo tzv. totální škodou. Žalovaná navíc v době, kdy byla informována o potřebné opravě, nesdělila žalobkyni, že by šlo o totální škodu a oprava by byla neekonomická. Pojištění bylo nadto sjednáno jen o rok dříve s tím, že žalobkyně platila pojistné přiměřené pojistné částce 9 650 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k doplacení pojistného plnění před podáním žaloby. Žalovaná na to reagovala tím, že chtěla cenu opravy posoudit [tituly před jménem] [jméno FO], což však žalobkyně pokládala za nadbytečné vzhledem k existenci znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO].

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně na pojistné plnění byl opodstatněný co do základu a částečně co do výše, nikoli však v žalobou uplatněné částce. Za nesporné označila uzavření pojistné smlouvy, jejíž součástí byly všeobecné a zvláštní pojistné podmínky, na pojištění stroje specifikovaného v žalobě s pojistnou částkou 9 650 000 Kč a spoluúčastí ve výši 10 000 Kč, jakož i to, že dne 1. 6. 2022 došlo k pojistné události. Podle žalované došlo u stroje k totální škodě, neboť dle pojistných podmínek se za zničení považuje i takové poškození, které sice lze opravit, avšak náklady na opravu by přesáhly časovou cenu stroje v době bezprostředně před pojistnou událostí. Žalovaná nesouhlasila s tím, že by časová cena jeřábu činila 4 242 400 Kč bez DPH, neboť podle ní nepostupoval znalec [tituly před jménem] [jméno FO] při vypracování posudku správně. Žalovaná sama si škodu posoudila jako totální, neboť jeho časovou cenu vyčíslila na 15 % z ceny nové ve výši 10 310 000 Kč (což tedy činí 1 546 500 Kč – pozn. soudu) a z ní odečetla hodnotu zbytků ve výši 50 %. Proto žalobkyni vyplatila konečnou částku 763 500 Kč. Žalovaná k odstranění rozporu mezi stranami požádala společnost [právnická osoba]. o vypracování znaleckého posudku ke stanovení částky odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejného nebo srovnatelného nového stroje snížené o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení stroje s přihlédnutím k případnému zhodnocení z doby bezprostředně před vznikem pojistné události a snížené o cenu využitelných zbytků. Žalobkyně vypracování znaleckého posudku neumožnila s odkazem na nadbytečnost. Žalobkyně však dle žalované měla povinnost podle pojistných podmínek umožnit pojistiteli nebo jím pověřené osobě veškerá šetření nezbytná pro posouzení nároku na pojistné plnění a jeho výši. Vzhledem k porušení této povinnosti žalobkyní má žalovaná právo snížit pojistné plnění. Pokud by tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na pojistné plnění převyšující částku 763 500 Kč, žalovaná v souladu s pojistnými podmínkami pojistné plnění na tuto částku snižuje. Ze všech těchto důvodů žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Ve svém pozdějším podání (ze dne 19. 4. 2024) žalovaná modifikovala své stanovisko tak, že akceptovala životnost stroje v délce 20 let, uvedla, že vychází z nové ceny 10 340 000 Kč, s ohledem na stáří vyčíslila jeho časovou cenu na 26 % z nové ceny, tj. na 2 688 400 Kč, a tvrdila, že využitelné zbytky činí „minimálně 50 %“ z časové ceny, tedy 1 344 200 Kč. Ve svém pozdějším podání (ze dne 3. 6. 2024) žalovaná změnila své stanovisko tak, že uvedla, že o totální škodu nešlo, neboť nešlo o takové poškození stroje, kdy by náklady na opravu převyšovaly časovou cenu. Je proto třeba postupovat podle článku 8 odst. 1 písm. a) a b) zvláštních pojistných podmínek. Využitelné zbytky podle písmene b) odpovídaly šrotu vyměněných částí v ceně zhruba 1 100 Kč, nicméně pojistné plnění podle písmene b) nemůže převýšit plnění vypočtené podle písmene a), přičemž pro účely písmene a) se cenou využitelných zbytků rozumí cena předmětného stroje po provedené opravě ve výši 1 344 200 Kč. Při ústním jednání dne 3. 9. 2025 žalovaná své stanovisko znovu změnila tak, že cenou využitelných zbytků pro účely písmene a) se nerozumí cena předmětného stroje po provedené opravě, ale cena předmětného stroje po poškození danou pojistnou událostí před provedením opravy. I po těchto změnách a doplněních trvala žalovaná na tom, že žaloba by měla být zamítnuta.

3. Z tvrzení stran, nakolik byla shodná, a z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, učinil soud následující skutková zjištění.

4. Soud vzal na základě shodných tvrzení stran za svá skutková zjištění, že došlo k uzavření pojistné smlouvy specifikované v žalobě, jejíž součástí byly níže uvedené všeobecné a zvláštní pojistné podmínky, na pojištění jeřábu s pojistnou částkou 9 650 000 Kč a spoluúčastí ve výši 10 000 Kč, dále že dne 1. 6. 2022 došlo k poškození jeřábu způsobem, který odpovídá vymezení pojistné události dle pojistné smlouvy, a dále že žalovaná žalobkyni poskytla pojistné plnění ve výši 763 500 Kč.

5. Pojistná smlouva č. [hodnota] uzavřená mezi žalobkyní jako pojistníkem a žalovanou jako pojistitelem dne 16. 9. 2021 se týkala mj. pojištění strojů pro případ poškození nebo zničení nahodilou událostí, přičemž v ní byl stroj konkrétně specifikován jako „GROVE GMK 3050-I vč. PHM v nádrži“, „výrobní/inventární číslo W090553909WG12564“, rok výroby 2008 (zjištěno z uvedené pojistné smlouvy).

6. V článku 15 odst. 3 písm. e) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti č. P-100/14 (dále jen „VPP“) bylo uvedeno, že „nastane-li škodná událost, jsou pojistník, pojištěný a jiná osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, zejména povinni umožnit pojistiteli nebo jím pověřeným osobám veškerá šetření nezbytná pro posouzení nároku na pojistné plnění a jeho výši.“ Dále bylo v článku 16 odst. 3 VPP uvedeno, že „pojistitel má právo snížit pojistné plnění, pokud porušení povinnosti pojistníka, pojištěného nebo jiné oprávněné osoby mělo podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu jejich následků nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění. Pojistitel sníží pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo porušení povinnosti na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit. Pojistitel má v takovém případě právo neposkytnout pojistné plnění či v případě opakovaného plnění pozastavit jeho výplatu až do splnění povinnosti.“ Dále bylo v článku 25 odst. 1 VPP uvedeno, že „časovou cenou je cena, která se stanoví z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo ke zhodnocení věci opravou, modernizaci nebo jiným způsobem.“ Dále bylo v článku 25 odst. 4 VPP uvedeno, že „novou cenou je cena, za kterou lze stejnou nebo srovnatelnou věc, sloužící ke stejnému účelu, znovu pořídit v daném čase a na daném místě jako věc novou.“ (vše zjištěno z uvedených VPP)

7. V článku 8 odst. 1 Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění strojů č. P-300/14 (dále jen „ZPP“) bylo uvedeno, že „není-li ujednáno jinak, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí pojistitel vyplatil: a) v případě zničení stroje částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejného nebo srovnatelného nového stroje sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnoceni stroje s přihlédnutím k případnému zhodnoceni z doby bezprostředně před vznikem pojistné události a sníženou o cenu využitelných zbytků, b) v případě poškození stroje částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozeného stroje sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí. Plnění pojistitele stanovené podle písm. b) však nepřevýší částku vypočtenou podle písm. a).“ Dále bylo v článku 9 odst. 26 ZPP uvedeno, že „zničením stroje se rozumí takové poškození, které není možné odstranit opravou, přičemž stroj již nelze dále používat k původnímu nebo podobnému účelu. Za zničení bude považováno i takové poškození stroje, které lze sice odstranit opravou, ale náklady na tuto opravu by přesáhly časovou cenu stroje v době bezprostředně před pojistnou událostí.“ (vše zjištěno z uvedených ZPP)

8. Předmětný stroj byl v registru vozidel zapsán jako pracovní stroj samojízdný – jeřáb, tovární značka a typ GROVE GMK 3050-1, [jméno FO] [VIN kód], poprvé byl registrován 10. 11. 2008, v České republice pak 5. 12. 2008 (zjištěno z technického průkazu zvláštního motorového vozidla).

9. Žalobkyně zmocnila společnost [právnická osoba]., jako pojišťovacího makléře k zastupování v souvislosti s realizací pojistných smluv (zjištěno z plné moci ze dne 30. 11. 2018).

10. Pojistná událost ze dne 1. 6. 2022 byla hlášena žalované dne 2. 6. 2022 (zjištěno z hlášení pojistné události a potvrzení o nahlášení škody).

11. Společnost Pragotechnik, spol. s r.o., sdělila dopisem ze dne 2. 6. 2022, že poškození kladnice s hákem vylučuje další bezpečný provoz jeřábu a podle podmínek výrobce je možno provést pouze výměnu (zjištěno z uvedeného dopisu).

12. Pojišťovací makléř žalobkyně zaslal žalované zálohovou fakturu vystavenou společností Pragotechnik, spol. s r.o., na 296 900 Kč bez DPH e-mailem ze dne 6. 6. 2022 (zjištěno z uvedeného e-mailu a zálohové faktury č. [hodnota]).

13. Podle faktury č. FAV2022072 ze dne 31. 8. 2022 vystavené [adresa] činila cena za demontáž ramene jeřábu dne 18. 8. 2022 částku 5 800 Kč bez DPH (zjištěno z uvedené faktury).

14. Podle faktury č. [hodnota] ze dne 9. 9. 2022 vystavené společností [právnická osoba], činila cena za dopravu od žalobkyně do Heppenheimu uskutečněná ve dnech 18. až 22. 8. 2022 částku 30 500 Kč bez DPH (zjištěno z uvedené faktury).

15. Společnost Pragotechnik, spol. s r.o., vyhotovila kalkulaci opravy výložníku dle stavu po rozebrání k 8. 9. 2022 na 47 260 EUR bez DPH.

16. Pojišťovací makléř žalobkyně zaslal žalované kalkulaci opravy vyhotovenou společností Pragotechnik, spol. s r.o., a žádost o poskytnutí zálohy na pojistné plnění e-mailem ze dne 9. 9. 2022 (zjištěno z uvedeného e-mailu) a žádal žalovanou o sdělení, zda bude poskytnuta záloha, emailem ze dne 30. 9. 2022 (zjištěno z uvedeného e-mailu).

17. Společnost Pragotechnik, spol. s r.o., vystavila zálohovou fakturu č. [hodnota] ze dne 5. 10. 2022 na cenu opravy poškozeného výložníku s podrobným uvedením práce a jednotlivých dílů na částku celkem 1 223 401,21 Kč bez DPH.

18. Pojišťovací makléř žalobkyně zaslal žalované podrobný popis vzniku škody a cenovou nabídku s uvedením potřebných náhradních dílů e-mailem ze dne 6. 10. 2022 (zjištěno z uvedeného emailu, popisu nehody jeřábníkem [jméno FO] a seznamu potřebných dílů), znovu žádal žalovanou o sdělení, zda bude poskytnuta záloha, emailem ze dne 12. 10. 2022 (zjištěno z uvedeného e-mailu) a doposlal žalované zálohovou fakturu emailem rovněž ze dne 12. 10. 2022 (zjištěno z uvedeného e-mailu).

19. Žalovaná sdělila pojišťovacímu makléři e-mailem ze dne 13. 10. 2022, že lze akceptovat náklady na opravu ve výši 59 280 Kč bez DPH s tím, že další náklady na opravu nesouvisí se škodou na laně s hákem; dále uvedla, že celková cena za opravu je za hranicí opravitelnosti vzhledem k (zde nespecifikované) časové ceně stroje (zjištěno z uvedeného e-mailu).

20. Pojišťovací makléř žalobkyně poskytl žalované podrobné stanovisko e-mailem ze dne 18. 10. 2022, v němž objasnil mechanismus poškození i souvislost oprav s událostí a vyzval k prohlídce stroje za účasti kompetentního technika žalované (zjištěno z uvedeného e-mailu); znovu požádal o zajištění prohlídky za účasti likvidátora e-mailem ze dne 20. 10. 2022 (zjištěno z uvedeného eemailu) a zaslal žalované zprávu od německého oprávce včetně fotografií e-mailem ze dne 25. 10. 2022 (zjištěno z uvedeného e-mailu), 21. Podle (konečné) faktury č. [hodnota] vystavené společností Pragotechnik, spol. s r.o., dne 27. 10. 2022 činila celková cena za opravu předmětného jeřábu, s podrobným rozpisem jednotlivých úkonů a dílů, celkem 1 669 743,20 Kč bez DPH, přičemž dle faktury již z toho bylo zálohově uhrazeno 296 900 Kč a 1 223 401,21 Kč bez DPH (zjištěno z uvedené faktury).

22. Podle faktury č. [hodnota] vystavené společností [právnická osoba] činila cena za dopravu ze servisu k žalobkyni uskutečněná ve dnech 11. až 12. 10. 2022 částku 31 500 Kč bez DPH (zjištěno z uvedené faktury).

23. Pojišťovací makléř žalobkyně zaslal žalované konečnou fakturu za opravu, fakturu za dopravu zpět ze servisu a kupní smlouvu k jeřábu e-mailem ze dne 2. 11. 2022 (zjištěno z uvedeného emailu) a zaslal žalované potvrzení, že žalobkyně již uhradila zálohovou fakturu, emailem ze dne 3. 11. 2022 (zjištěno z uvedeného e-mailu).

24. Žalovaná sdělila pojišťovacímu makléři e-mailem ze dne 21. 11. 2022, že nově stanovila výši nákladů na opravu na celkem 1 576 042 Kč, avšak jde o totální škodu, neboť časová cena jeřábu je 1 546 000 Kč bez DPH, z níž žalovaná odečítá (zde nespecifikované) zbytky ve výši 50 %, takže výše škody činí 773 500 Kč před odečtením spoluúčasti (zjištěno z uvedeného e-mailu). Na tomto stanovisku setrvala v oznámení o poskytnutí pojistného plnění, v němž sdělila, že ukončila šetření pojistné události, ze dne 30. 11. 2022 (zjištěno z uvedeného oznámení).

25. Žalovaná sdělila žalobkyni dopisem ze dne 15. 5. 2023, že posoudila zaslaný posudek, avšak jeho výsledek není vypovídající, přičemž požadovala upřesnit metodiku znalce (zjištěno z uvedeného dopisu). Následně sdělila žalobkyni dopisem ze dne 13. 6. 2023, že trvá na svém závěru a výpočtu (zjištěno z uvedeného dopisu).

26. Žalovaná se obrátila dne 27. 6. 2023 na [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že žádá o zpracování znaleckého posudku (zjištěno z e-mailu ze dne 27. 6. 2023 s přílohou).

27. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění před podáním žaloby výzvou ze dne 11. 7. 2023 (zjištěno z uvedené předžalobní výzvy a podacího lístku). Žalovaná reagovala dopisem ze dne 1. 8. 2023, v němž setrvala na svém stanovisku (zjištěno z uvedeného dopisu).

28. Právní zástupkyně žalobkyně sdělila e-mailem ze dne 11. 9. 2023 (adresovaným zřejmě [tituly před jménem] [jméno FO] či společnosti [právnická osoba].), že vzhledem ke zpracování znaleckého posudku soudním znalcem pokládá žalobkyně další odborný posudek za nadbytečný (zjištěno z uvedeného e-mailu). Společnost [právnická osoba]. vyúčtovala žalované za zpracování dokladů a komunikaci s makléřem částku 7 600 Kč bez DPH (zjištěno z faktury č. [č. účtu] ze dne 13. 9. 2023). 29. [tituly před jménem] [jméno FO], znalec v oborech ekonomika, strojírenství a doprava, ve svém písemně vypracovaném znaleckém posudku č. [č. účtu] předloženém žalobkyní vypočetl časovou cenu předmětného jeřábu na částku 4 242 400 Kč bez DPH s tím, že jeho zůstatková technická hodnota je 41 % a podle mínění znalce by se stroj prodal na trhu za cenu vyšší. Podle fotografických příloh posudku byl znalcem oceňovaný jeřáb označen [jméno FO] [VIN kód], typem GMK 3050-1, sériovým číslem [hodnota] a rokem výroby 2009. (vše zjištěno z uvedeného znaleckého posudku) 30. [tituly před jménem] [jméno FO] dále ve svém dalším písemně vypracovaném znaleckém posudku č. [č. účtu], vyhotoveném jako doplnění a částečné přepracování předchozího posudku, uvedl, že původní posudek koriguje podle znaleckého standardu č. 1/2022, nicméně vypočetl ve výsledku totožné hodnoty (časovou cenu i zůstatkovou technickou hodnotu) jako v původním posudku. V doplnění původního posudku navíc zjistil, že jeřáb byl pravidelně servisován a vzhledem k vynikajícímu stavu je namístě jej amortizovat ve stupnici pro 20 let. (vše zjištěno z uvedeného znaleckého posudku) 31. [tituly před jménem] [jméno FO] při svém výslechu před soudem doplnil, že při prohlídce stroje shledal, že hodnota v řádu 15 % z nové ceny je podhodnocená. Stroj viděl přímo při práci na stavbě, svrchu i zespodu, byl i v obou kabinách stroje. Fotografie v posudku pořídil sám. Při ocenění vyšel z částky zhruba 400 000 eur jako výchozí a poté stanovil opotřebení a z něho zůstatkovou technickou hodnotu stroje. Stroj byl hodně udržovaný. K odhadované životnosti uvedl, že nedojde-li k havárii, může vydržet i 30 let od výroby. Stroj se zůstatkovou technickou hodnotou [hodnota] % by byl třeba o 10 let starší nebo po větší nehodě, zřejmě na hranici použitelnosti. Časová cena vypočtená z tabulek byla v tomto případě stejná jako cena prodejní, protože použil koeficient prodejnosti v hodnotě [hodnota]. Podle jeho zjištění byly srovnatelné stroje nabízené na trhu spíše dražší, nicméně se jeřáb snažil ocenit spíše níže, aby ho nenadhodnocoval. 32. [tituly před jménem] [právnická osoba], znalec v oborech ekonomika, strojírenství a doprava, ustanovený k podání posudku soudem, ve svém písemně vypracovaném znaleckém posudku č. 546/10/2024 vypočetl časovou cenu jeřábu na částku 3 421 000 Kč při redukované technické hodnotě [hodnota] %; dále uvedl, že vzhledem k porovnání s nabídkovými cenami obdobných jeřábů činí obecná cena – tržní hodnota jeřábu částku vyšší, a to 3 700 000 Kč bez DPH. Dále znalec určil cenu využitelných zbytků částí jeřábu, které byly nahrazeny při opravě, na částku přibližně 1 000 Kč s tím, že jde pouze o železný šrot. Dále uvedl, že jeřáby daného typu jsou svým provedením i vlastnostmi velmi kvalitní, čemuž odpovídá i jejich cena. (vše zjištěno z uvedeného znaleckého posudku) 33. [tituly před jménem] [jméno FO] při svém výslechu před soudem doplnil, že daný jeřáb je šestikolovým jeřábem na podvozku Mercedes, poměrně unikátní s výškou ramene až 50 m. Jeho ocenění se neřídí běžnými amortizačními stupnicemi jako běžná vozidla, je to pracovní stroj s pořizovací cenou převyšující 10 000 000 Kč. Znalec jeřáb viděl a ten je ve velmi dobrém stavu. V posudku se zabýval i zahraničními nabídkami. Opravu daného jeřábu ve srovnání s jeho hodnotou pokládal znalec za rentabilní. Podle mínění znalce je životnost předmětného jeřábu větší než 30 let, vyšel v souladu se znaleckým standardem z amortizační stupnice pro 20 let jako spíše opatrný odhad zohledňující, že u konkrétního vozidla může záležet i na údržbě a servisu. Použil následně koeficient prodejnosti 1,1, neboť technická hodnota dle amortizace počítané při 20 letech by podle mínění znalce bez použití tohoto koeficientu neodpovídala oceňovanému jeřábu vzhledem k jeho stavu. Dále znalec uvedl, že při stanovení ceny vycházel ze znaleckého standardu a podkladů, nikoli z pojistných podmínek žalované, a že při výpočtu nekalkuloval s jinými využitelnými zbytky než s využitelnými zbytky nahrazovaných částí jeřábu.

34. S ohledem na pochybnosti vznesené žalovanou ohledně totožnosti stroje oceňovaného znalci soud provedl k důkazu též kupní smlouvu č. [hodnota] ze dne 10. 10. 2008, jejímž předmětem byl jeřáb označený jako GROVE GMK 3050-1, výrobní číslo [hodnota], rok výroby 2008, za kupní cenu ve výši 640 220 EUR včetně 19 % DPH a s tím, že k dodání dojde do 30. 11. 2008, dále listinu označenou jako kontrola tachometru, týkající se vozidla GROVE GMK 3050-1, datum první registrace 10. 11. 2008, a dále e-mail od [jméno FO] ze dne 24. 4. 2025.

35. Jednotlivé provedené důkazy shledal soud věrohodnými. Se zřetelem k pochybnostem vzneseným žalovanou o identitě stroje soud uvádí, že znalecké posudky obou znalců netrpí nevěrohodností, která by byla způsobena tím, že by znalci neoceňovali tentýž stroj, o nějž od počátku jde. Soud k tomu předně poukazuje na uvedení totožného čísla W090553909WG12564 (dle formátu jde zjevně o [jméno FO]) v pojistné smlouvě i technickém průkazu; totéž číslo je zachyceno i ve fotografické dokumentaci pořízené [tituly před jménem] [jméno FO] při obhlídce stroje. [jméno FO] je unikátní a nepřipadá v úvahu, že by je měla dvě různá vozidla, která by se lišila jen rokem výroby. Dále je z technického průkazu i kupní smlouvy č. [hodnota] zřejmé, že jeřáb byl poprvé zaregistrován v roce 2008. V kupní smlouvě není uveden [jméno FO], nicméně výrobní číslo, které je zde zachyceno, má stejné čtyřčíslí, jako je zachyceno ve fotografické dokumentaci pořízené [tituly před jménem] [jméno FO] při obhlídce stroje (9564). Shoduje se ve všech případech též tovární typové označení jeřábu. Jediným zdrojem možné nesrovnalosti tedy je údaj „2009“ na štítku umístěném na stroji (nikoli ovšem u [jméno FO], kde se nic takového nenachází). S ohledem na jinak naprosto jasnou shodu zejména u [jméno FO] lze nicméně jednoznačně usoudit, že údaj „2009“ neodpovídá skutečnému roku první registrace (2008). Žádná rozumná pochybnost o totožnosti jeřábu tím podle mínění soudu založena není. Zmíněnou diskrepanci nadto vysvětlil pan [jméno FO] tak, že pokud byl jeřáb vyroben ve druhé polovině roku 2008, může být na kabince jeřábníka uveden rok 2009, protože byl inovován, ale v technickém průkazu je uveden rok první registrace. Soud toto vysvětlení pokládal za dobře možné, nicméně je dále neověřoval, neboť i bez něho neměl s ohledem na shora řečené o totožnosti jeřábu pochyb.

36. Soud neprovedl žalovanou navrhovaný důkaz tabulkou na č. l. 263 spisu, neboť šlo o kalkulaci, kterou si provedla sama žalovaná, nikoli tedy o listinu, která by byla způsobila prokázat nějaký konkrétní skutkový děj či okolnost.

37. Jiné relevantní důkazy nebyly navrhovány a nevyplynuly ani z obsahu spisu.

38. Zjištěný skutkový stav lze stručně shrnout tak, že došlo k uzavření pojistné smlouvy specifikované v žalobě, jejíž součástí byly shora uvedené všeobecné a zvláštní pojistné podmínky, na pojištění jeřábu GROVE GMK 3050-I, [jméno FO] [VIN kód], s pojistnou částkou 9 650 000 Kč a spoluúčastí ve výši 10 000 Kč, že uvedený jeřáb byl poprvé registrován v roce 2008 a je totožný se strojem oceněným oběma znalci, že dne 1. 6. 2022 došlo k poškození jeřábu způsobem, který odpovídá vymezení pojistné události dle pojistné smlouvy, že pojistná událost byla žalované ohlášena a její šetření ukončeno dne 30. 11. 2022 a že žalovaná žalobkyni poskytla pojistné plnění ve výši 763 500 Kč. Pokud jde o opravu stroje po poškozené události, celkové náklady na ni sestávaly z částek 1 669 743,20 Kč bez DPH (za vlastní opravu zajištěnou společností Pragotechnik, spol. s r.o.), 5 800 Kč bez DPH (za demontáž ramene jeřábu), 30 500 Kč bez DPH (za dopravu do servisu) a 31 500 Kč bez DPH (za dopravu ze servisu). Pokud jde o cenu stroje bezprostředně před poškozením vypočtenou za pomoci stanovení opotřebení z nové ceny, znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ji odhadl na částku 4 242 400 Kč bez DPH, znalec [tituly před jménem] [jméno FO] na částku 3 421 000 Kč bez DPH. Oba znalci shodně uváděli, že s ohledem na dobrý technický stav by cena stroje při prodeji na trhu byla vyšší než jimi vypočtená časová cena. Cena využitelných zbytků částí nahrazených při opravě činila 1 000 Kč. Vzájemná korespondence po ukončení šetření pojistné události nevedla ke změně stanoviska žalované ohledně výše pojistného plnění; žalovaná se pak obrátila v červnu 2023 na [tituly před jménem] [jméno FO] o vypracování znaleckého posudku, avšak žalobkyně to pokládala za zbytečné. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění před podáním žaloby.

39. Lze dodat specificky k nákladům vynaloženým na opravu, že soud ze shora popsaného dokazování vyvodil, že je žalobkyně prokázala ve výše vysvětlené částce celkem 1 737 543,20 Kč. Žalovaná k odbornosti osoby provádějící opravu ani k obvyklosti ceny opravy neměla žádné námitky. Účelnost nákladů na opravu žalovaná nežádala zkoumat ani v době, kdy byl soudem zadáván znalecký posudek ke stanovení ceny jeřábu (což je patrné i z podání žalované ze dne 1. 7. 2024 a 15. 8. 2024). Teprve ve svém podání ze dne 26. 3. 2025, po vypracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] (a ostatně i po koncentraci řízení), žalovaná navrhovala, aby znalec posoudil, zda všechny vyúčtované položky jsou v příčinné souvislosti s pojistnou událostí, a to zejména ve vztahu k „elektrosoučástkám na stroji“ a „výsuvnému válci“, kdy zpochybnila materiál v ceně 125 201 Kč (čehož se měla týkat tabulka vyhotovená žalovanou a založená na č. l. 263 spisu). Nelze však pominout, že pokud žalovaná chtěla tvrdit, že část poškození jeřábu nevznikla při předmětné pojistné události (protože samotnou skutečnost, že poškození jeřábu byla účelně a hospodárně opravena, žalovaná nijak nezpochybnila), mohla to konkrétně uvést a především vysvětlit, jak jinak k takovému poškození mělo dojít. Jinak jde totiž o pouhé subjektivní dojmy, které nejsou ani tak konkrétní, aby je vůbec bylo možno činit předmětem nějakého zkoumání, např. znaleckého. V průběhu řízení naprosto žádná indicie o tom, že by jeřáb byl poškozen ještě při nějaké jiné události, nevyplynula a ani popis škodného děje ze strany jeřábníka [jméno FO] nebyl žalovanou jakkoli rozporován. Soud proto pokládal provedené dokazování za dostatečnou oporu pro závěr, že poškození jeřábu vznikla při předmětné pojistné události, který nebyl nijak relevantně zpochybněn.

40. Po právní stránce soud věci posoudil následovně. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

41. Podle § 2811 o. z. při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.

42. Občanský zákoník s ohledem na variabilitu pojištění ponechává vymezení pojistné události, pojistných nebezpečí i dalších podmínek pro vznik nároku na pojistné plnění převážně na ujednání smluvních stran. Je tedy nutno zabývat se tím, co si strany mezi sebou ujednaly. Pojistná smlouva včetně pojistných podmínek, které jsou její součástí, je právním jednáním a jako takové podléhá výkladu, bez ohledu na to, zda se případně jeví jako jednoznačné (jasné). Je tomu tak již proto, že sám závěr o jednoznačnosti (jasnosti) určitého právního jednání je výsledkem jeho výkladu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3424/2019). Ustanovení § 555 odst. 1 o. z. formuluje východisko výkladu jakéhokoliv právního jednání; podstatný je jeho obsah, nikoliv např. jeho označení či pojmenování (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017).

43. Každý projev vůle (výslovný nebo konkludentní) se vykládá podle úmyslu (záměru) jednajícího, jestliže druhá strana takový úmysl (záměr) poznala nebo o něm musela vědět; není-li možné zjistit úmysl (záměr) jednajícího, přisuzuje se jednajícímu v projevu vůle takový úmysl (záměr), jaký by mu zpravidla přikládala (rozumí se v dobré víře a v souladu s dobrými mravy) osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (srov. § 556 odst. 1 o. z.). Kromě úmyslu (záměru) jednajícího (ve zjištěné nebo přisouzené podobě) se při výkladu projevu vůle přihlíží také k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co projevu vůle předcházelo, a k tomu, jak strany daly následně najevo, jaký obsah a význam projevu vůle přikládají (srov. § 556 odst. 2 o. z.). Byl-li při výslovném projevu vůle použit výraz, který sám o sobě připouští různý výklad, a nepodaří-li se výše uvedeným postupem vyjasnit projev vůle, měl by se podle ustanovení § 557 o. z. vyložit k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. Výklad projevu vůle může směřovat jen k objasnění jeho obsahu, tedy ke zjištění toho, co bylo skutečně projeveno. Pomocí výkladu projevu vůle nelze „nahrazovat“ nebo „doplňovat“ vůli, kterou zaměstnanec nebo zaměstnavatel (popřípadě jiný subjekt pracovněprávních vztahů) neměl nebo kterou sice měl, ale neprojevil ji. Výkladem projevu vůle není dovoleno ani měnit smysl jinak jasného pracovněprávního jednání (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4606/2018, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2017, sp. zn. 21 Cdo 3480/2016, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016).

44. Lze konstatovat, že občanský zákoník klade důraz na hledisko skutečné vůle jednajících osob. Základním hlediskem pro výklad právního jednání je podle něho úmysl jednajícího (popřípadě – u vícestranných právních jednání – společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li (musel-li) o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba postupovat shora vyloženým způsobem. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4606/2018, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2021, sp. zn. 21 Cdo 2954/2020).

45. Jak se podává níže, v projednávané věci má pro rozhodnutí význam výklad shora citovaných ujednání pojistných podmínek (VPP a ZPP). Žádnou ze strany nebylo tvrzeno, že by o nich bylo vedeno jakékoli vyjednávání a že by ve vztahu k obsahu citovaných relevantních ujednání bylo stranami míněno něco jiného, než co bylo vtěleno do písemného textu (ostatně zjevně připraveného jednostranně žalovanou coby obecně používané podmínky). V řízení tedy žádným způsobem nevyšlo najevo, že by strany pojistné smlouvy měly společný úmysl upravit podmínky pojištění ve skutečnosti nějak jinak, než jaký význam objektivně vyplývá z písemného textu. Vzhledem k tomu je nutno tento projev vůle (text pojistných podmínek) vykládat objektivně, podle toho, jak by se jevil adresátovi v daném postavení.

46. Pokud jde o jednotlivé hlavní sporné otázky, soud se zabýval nejprve výší časové ceny předmětného jeřábu v době poškození. Za tím účelem byly k důkazu podány dva znalecké posudky. Soud vyšel z posudku soudem ustanoveného znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který logicky vysvětlil, jak postupoval, a dospěl k jejímu určení ve výši 3 421 000 Kč bez DPH (ostatně znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ji určil jako ještě vyšší, což by pozici žalované nijak neposílilo). Žalovaná uváděla v průběhu sporu postupně dvě zcela odlišné částky (nejprve 1 546 500 Kč, posléze 2 688 400 Kč), ani jednu z nich ovšem nedoložila žádnými podklady, o něž by se opírala. Pojistné podmínky žalované neuváděly žádný konkrétní postup, jak by měla být časová cena stanovena, nad rámec článku 25 odst. 1 a 4 VPP, podle nichž se má vyjít z nové ceny a přihlédnout k opotřebení či jinému znehodnocení, nebo naopak ke zhodnocení věci. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] postupoval fakticky v souladu s tímto principem, neboť vyšel z nové ceny ve výši 10 340 000 Kč, která je v podstatě souladná s tím, z čeho vycházela sama žalovaná (ta kalkulovala nejprve s jen drobně odlišnou částkou 10 310 000 Kč, následně pak shodně se znalcem s částkou 10 340 000 Kč), a přiměřená též sjednané pojistné částce (9 650 000 Kč při pojištění na novou cenu), a následně ji redukoval na základě technického znehodnocení (v podstatě opotřebení). Byť tedy postupoval primárně podle znaleckého standardu, věcně si počínal způsobem, kterému z hlediska pojistných podmínek žalované není co vytýkat.

47. Při takto zjištěné časové ceně ve výši 3 421 000 Kč bez DPH nelze hovořit o tom, že by předmětný jeřáb byl pojistnou událostí zničen. Náklady na opravu ve výši dosahující celkem 1 737 543,20 Kč (= 1 669 743,20 Kč + 5 800 Kč + 30 500 Kč + 31 500 Kč) bez DPH jednoznačně nepřesahují časovou cenu stroje, takže se nemůže uplatnit ani druhá věta článku 9 odst. 26 ZPP (Za zničení bude považováno i takové poškození stroje, které lze sice odstranit opravou, ale náklady na tuto opravu by přesáhly časovou cenu stroje v době bezprostředně před pojistnou událostí.).

48. Výši pojistného plnění tak bylo namístě stanovit podle článku 8 odst. 1 písm. b) ZPP, podle nichž vzniklo žalobkyni právo na částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozeného stroje sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí. Vzhledem ke zjištění ceny využitelných zbytků nahrazovaných částí ve výši 1 000 Kč a sjednané spoluúčasti ve výši 10 000 Kč vzniklo žalobkyni právo na zaplacení částky 1 726 543,20 Kč, z níž však vyplatila pouze 763 500 Kč a žalobkyni zůstala dlužna 963 043,20 Kč (což dokonce přesahuje žalovanou jistinu po částečném zpětvzetí žaloby).

49. Žalovaná se v souvislosti s výpočtem výše pojistného plnění dovolávala dovětku článku 8 odst. 1 ZPP, podle něhož plnění pojistitele stanovené podle písm. b) však nepřevýší částku vypočtenou podle písm. a). Tvrdila, že pokud se pro tyto účely vypočte výše plnění postupem podle písmene a), výsledkem bude částka nižší než podle písmene b), takže pojistné plnění pro žalobkyni má být nižší. Jediným důvodem, proč by tomu tak mělo podle žalované být, ovšem bylo, že podle písmene a) (v případě zničení stroje částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejného nebo srovnatelného nového stroje sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnoceni stroje s přihlédnutím k případnému zhodnoceni z doby bezprostředně před vznikem pojistné události a sníženou o cenu využitelných zbytků) je nutno odečíst hodnotu využitelných zbytků. O to se žalovaná opírala, nicméně výši hodnoty využitelných zbytků v průběhu sporu tvrdila zcela rozporně a naprosto nekonzistentně též vysvětlovala, v čem má spočívat. Nejprve mělo jít o částku 773 250 Kč vypočtenou bez bližšího vysvětlení jako jedna polovina časové ceny stroje v době poškození, následně mělo jít o částku 1 344 200 Kč, která měla být cenou předmětného stroje po provedené opravě, následně pak mělo jít sice o tutéž částku, avšak coby cenu předmětného stroje po poškození danou pojistnou událostí před provedením opravy (což je něco zcela jiného než cena téhož stroje po opravě). Již jen z toho je zřejmé, že žalovaná nebyla s to podat žádnou jednoznačnou a přesvědčivou interpretaci svých vlastních pojistných podmínek. V nich pojem využitelných zbytků není nijak definován. S ohledem na to je podle shora uvedených výkladových pravidel nutno vycházet z toho, jak by tomuto pojmu rozuměl adresát právního jednání, a případnou výkladovou nejistotu přičíst k tíži žalované (contra proferentem).

50. Podle mínění soudu nelze v tomto případě přehlížet, že jeřáb fakticky (a ani ve smyslu článku 9 odst. 26 ZPP) zničen nebyl, byl pouze poškozen, tudíž při běžném chápání pojmu nedává smysl o využitelných zbytcích nezničeného stroje (nad rámec využitelných zbytků dílů vyměněných při opravě, což zohledněno bylo) uvažovat. Při běžném chápání se např. funkční a při nehodě jen lehce odřený automobil nepokládá za „využitelný zbytek“ neodřeného automobilu. Nelze odhlížet od toho, že postup dle písmene a) článku 8 odst. 1 ZPP se zde nemá použít přímo, protože stroj nebyl zničen, nýbrž má sloužit pouze k podpůrnému porovnání. Pojistným podmínkám lze rozumět z hlediska ekonomické logiky tak, že pojistné plnění při opravě poškozeného stroje nemá být vyšší, než kdyby byl takový stroj zcela zničen (a proto dává smysl porovnávat náklady na opravu s jeho časovou cenou). Není však důvodu při tomto pomocném (nepřímém, resp. porovnávacím) použití písmene a) článku 8 odst. 1 ZPP kalkulovat s pojmem, který je při pouhém poškození nepřiléhavý, resp. ve smlouvě není jasně vymezeno, jak by měl být chápán a aplikován a sama žalovaná v průběhu sporu uváděla jeho údajný význam zcela nekonzistentně a rozporně a žádnou z nabízených variant nebyla s to opřít o nějaké smluvní ujednání. Konečně lze podotknout, že žalovaná částku těchto údajných využitelných zbytků (definovaných z její strany postupně zásadně odlišně) kalkulovala jako 50 % časové ceny stroje před poškozením. I pokud by tedy soud akceptoval, že by z nějakého důvodu měla být tato hodnota z časové ceny pro účely pomocného výpočtu výše pojistného plnění dle písmene a) článku 8 odst. 1 ZPP odčítána (byť není zřejmé, proč by mělo jít zrovna o 50 %), šlo by vzhledem k časové ceně odhadované znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] na 3 421 000 Kč bez DPH (bez zohlednění, že obvyklá cena stroje byla zřejmě vyšší) po odpočtu o částku 1 710 500 Kč, tedy téměř se rovnající částce, na niž vznikl žalobkyni nárok výpočtem podle písmene b) článku 8 odst. 1 ZPP. I při tomto postupu (byť se s ním soud ze shora uvedených důvodů neztotožnil) by tak nárok žalobkyně byl téměř v úplnosti dán.

51. Soud se neztotožnil s argumentací žalované, že jí vzniklo právo krátit pojistné plnění z důvodu nespolupráce žalobkyně při šetření, když si žalovaná chtěla nechat vypracovat znalecký posudek. Žalovaná šetření pojistné události ukončila podle svého dopisu ke dni 30. 11. 2022, přičemž předtím mj. byla dne 27. 10. 2022 provedena doprohlídka jeřábu (viz dopis žalované ze dne 1. 8. 2023, kde to je uvedeno). Své odmítavé stanovisko k jakémukoli přehodnocení zopakovala žalovaná i v dopisu ze dne 13. 6. 2023. Tyto úkony žalovaná činila, aniž by jakoukoli potřebu zadání znaleckého posudku projevila. Je tedy zcela nepřiléhavé hovořit o tom, že by žalobkyně neumožnila žalované provést šetření nezbytná pro posouzení nároku na pojistné plnění. Žalovaná šetření a likvidaci provedla, aniž by znalecký posudek chtěla. Žalobkyně tedy nic neporušila, nehledě na to, že dle článku 16 odst. 3 VPP by hypotetické porušení povinnosti muselo mít podstatný vliv na mj. zjištění či určení výše pojistného plnění a snížení by muselo být úměrné tomuto vlivu. Za popsané situace již jen z časového hlediska postup žalobkyně žádný vliv na stanovení výše pojistného plnění ze strany žalované neměl. Nad rámec řečeného lze podotknout, že lze i porozumět stanovisku žalobkyně, která si pro setrvale odmítavé stanovisko žalované nechala vypracovat znalecký posudek na základě vlastní objednávky, že po jeho vypracování pokládala vyhotovení dalšího znaleckého posudku za nadbytečné.

52. Soud z vyložených důvodů shledal, že žalobkyni vzniklo právo na pojistné plnění, z něhož zůstalo neuhrazeno 963 043,20 Kč, tedy částka mírně převyšující zbývající žalobou požadovanou jistinu v částce 962 043 Kč. Žalobě proto v celém rozsahu jistiny vyhověl (výrok I.).

53. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pokud jde o počátek prodlení, žalovaná ukončila šetření pojistné události ke dni 30. 11. 2022, jak vyplývá z jejího dopisu z téhož dne. Pojistné plnění bylo podle § 2798 odst. 1 o. z. splatné do 15 dnů (žádná ze stran ani netvrdila, že by byla splatnost ujednána jinak), tedy do 15. 12. 2022 včetně. Prodlení žalované tak nastalo až následujícího dne 16. 12. 2022. S ohledem na to soud žalobu co do úroku z prodlení zamítl v rozsahu, v němž byl požadován za den 15. 12. 2022 (výrok II.), jinak jí rovněž vyhověl (výrok I.).

54. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal ji v plné výši žalobkyni, která měla ve věci úspěch ve zcela převážné části a neúspěch pouze v poměrně nepatrné části úroku z prodlení za jeden den a dále částky 3 218 Kč s úrokem z prodlení, ohledně níž vzala žalobkyně žalobu zpět, což je pro tyto účely namístě hodnotit rovněž jako procesní neúspěch.

55. Pokud jde o tarifní hodnotu, šlo v řízení o částku 965 261 Kč (s příslušenstvím) až do dne 22. 5. 2024, kdy nabylo právní moci usnesení o částečném zastavení řízení ohledně částky 3 218 Kč (s příslušenstvím), následně tedy v řízení šlo o částku 962 043 Kč (s příslušenstvím), nicméně při obou těchto tarifních hodnotách je výše odměny za zastupování advokátem za jeden úkon právní služby shodná.

56. Výše náhrady nákladů řízení žalobkyně činí celkem 203 072,70 Kč a sestává z následujících položek: a) soudní poplatek ve výši 48 264 Kč; b) náklady důkazů ve výši 12 098,50 Kč (spotřebovaná část složené zálohy na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] – k tomu viz níže) a 6 440 Kč (náklady vynaložené přímo žalobkyní na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]), tj. celkem 18 538,50 Kč; c) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), po 12 180 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 9 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba, účast při ústním jednání dne 3. 4. 2024, vyjádření ve věci samé ze dne 30. 4. 2024, účast při ústním jednání dne 20. 5. 2024, vyjádření ve věci samé ze dne 21. 6. 2024, vyjádření ve věci samé ze dne 29. 4. 2025, účast při ústním jednání dne 3. 9. 2025. Jako samostatný úkon právní služby soud nehodnotil vyjádření ze dne 7. 2. 2025, které obsahovalo pouze zcela jednoduché sdělení žalobkyně, že proti znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] nemá výhrady a navrhuje jeho výslech; d) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedených 7 úkonů učiněných před 1. 1. 2025; e) paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedené 2 úkony učiněné od 1. 1. 2025; f) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z položek c), d) a e), tedy 23 650,20 Kč.

57. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.).

58. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

59. Ve věci samé bylo rozhodnuto, aniž by byly zcela spotřebovány stranami složené zálohy na náklady důkazu. Žalobkyně složila zálohu ve výši 5 000 Kč na náklady výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který však v této souvislosti znalečné nepožadoval, tato záloha tedy nebyla spotřebována vůbec. Dále strany složily po 15 000 Kč na náklady znaleckého posudku, včetně následného výslechu, znalce [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž tento posudek se týkal skutkových okolností významných jak pro žalobkyni (co do stanovení ceny jeřábu), tak pro žalovanou (co do stanovení ceny využitelných zbytků po opravě). S ohledem na to celkové náklady na toto dokazování ve výši 24 197 Kč (21 497 Kč za písemný posudek + 2 700 Kč za výslech znalce) je namístě odečíst rovným dílem ze záloh obou stran, tj. z každé z nich částku 12 098,50 Kč, takže zbývá k vrácení pro každou ze stran 2 901,50 Kč. Proto soud rozhodl o vrácení částky 7 901,50 Kč (tedy 5 000 Kč + 2 901,50 Kč) žalobkyni a 2 901,50 Kč žalované (výroky IV. a V.).

Poučení