33 C 77/2021 - 141

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci žalobce:město Rosice, IČO: [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] proti žalované:[Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená dne [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupená advokátem [Anonymizováno]. sídlem [Adresa zainteresované osoby 0/1] o vyklizení nemovitosti a o zaplacení 28 176 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna vyklidit a předat žalobci část pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], o výměře 356 m2, označenou geometrickým plánem č. [hodnota][Anonymizováno] vyhotoveným [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa], jenž je nedílnou součástí tohoto rozsudku, jako pozemek p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 28 176 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 6 409 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 3. 3. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost vyklidit a předat žalobci část pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] (dále jen „pozemku p. č. 1553/7“) o výměře 356 m označenou geometrickým plánem číslo [hodnota] vyhotoveným [právnická osoba]., IČO [IČO] jako pozemek p. č. [Anonymizováno] a dále povinnost zaplatit žalobci částku 28 176 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení za užívání této části pozemku v období od [datum] do [datum]. Uvedl, že pozemek p. č. [Anonymizováno] nabyl na základě směnné smlouvy uzavřené dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Tento pozemek sousedí s pozemkem p. č. [Anonymizováno], který je ve vlastnictví žalované. Shora označeným geometrickým plánem vyhotoveným dne [datum] došlo k zaměření hranice pozemků mezi pozemkem p. č. [Anonymizováno] a pozemkem p. č. [Anonymizováno] z geometrického plánu vyplývá, že část pozemku p. č. [Anonymizováno] byla připlocena k pozemku ve vlastnictví žalované p. č. [Anonymizováno], a to v rozsahu 356 m2. Tuto část pozemku užívá žalovaná bez právního důvodu a zároveň, aniž by za dané užívání hradila odpovídající finanční částku. Výše požadovaného bezdůvodného obohacení byla vyčíslena znaleckým posudkem číslo [hodnota] vyhotoveným dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO].

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Uvedla, že je vlastníkem pozemku p. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, a pozemku p. č. [Anonymizováno], zahrada, v k. ú. [adresa], přičemž její pozemky jsou po celém obvodu ohraničeny historickým oplocením. Pozemek p. č. [Anonymizováno] má společnou hranici s pozemkem žalobce p. č. [Anonymizováno], tato hranice je v katastru nemovitostí zakreslena v rozporu se skutečností, neboť skutečná hranice mezi pozemky se nachází právě v místě oplocení. Oplocení, které tyto dva pozemky odděluje, tvoří historickou hranici těchto pozemků od nepaměti, resp. existovalo i v době, kdy pozemky žalované vlastnila rodina [jméno FO], tedy rodina právního předchůdce žalované. Stav pozemků, resp. jejich hranice je neměnný minimálně od roku 1996, kdy předmětné pozemky nabyl právní předchůdce žalované pan [jméno FO], který následně v roce 2012 předmětné pozemky se všemi jejich součástmi a příslušenstvím, včetně celého oplocení převedl žalované a jejímu manželovi. Žalovaná nabyla předmětné pozemky včetně oplocení, neměla jakýkoliv důvod pochybovat o rozloze pozemků, resp. oprávnění užívat také předmětnou část pozemku žalobce, neboť pozemek takto užívali vždy v celém rozsahu daným oplocením také všichni právní předchůdci žalované. Oproti užívání sporné části pozemku žalobce vůči žalované ani jejím právním předchůdcům nikdy nevznesl námitky, nikdy nebyli upozorněni, že by snad kdokoliv z nich mohl užívat část pozemku, která jim podle stavu zapsaného v katastru nemovitostí nepatří, nebo že se skutečná hranice pozemků nachází v jiném místě, a to až do dne [datum], kdy byla žalované zaslána výzva žalobce. Předmětnou část pozemku p. č. [Anonymizováno] tak žalovaná neužívá neoprávněně, neboť jí k této části pozemku svědčí vlastnické právo. Dále žalovaná namítla, že žaloba je ze strany žalobce vůči ní šikanózní, poukázala na to, že žalobce od roku 2007, kdy se stal vlastníkem pozemku p. č. [Anonymizováno], nijak nekontroloval stav tohoto pozemku, ani průběh jeho hranic, byl po dobu více než 13 let nečinný a plně respektoval pokojný stav v daném místě a čase.

3. Skutková zjištění byla učiněna z provedených z listinných důkazů, výpovědí svědků [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] a ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] číslo [hodnota] ze dne [datum].

4. Z částečného výpisu z LV číslo [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [adresa] bylo zjištěno, že žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pozemku p. č. [Anonymizováno], o výměře 1 195 m, zahrada, nabývacím titulem je směnná smlouva ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum].

5. Z výpisu z katastru nemovitostí z LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [adresa] bylo zjištěno, že žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník pozemku p. č. [hodnota] o výměře 226 m, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [adresa], rodinný dům, a pozemku p. č. [Anonymizováno], o výměře 360 m, zahrada, tj. pozemků o výměře celkem [hodnota] m. Jako nabývací titul je uvedena smlouva o zúžení SJM ze dne [datum] s právními účinky zápisu k [datum].

6. Geometrickým plánem č. [hodnota] vyhotoveným [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa], ověřeným dne [datum] byla vyznačena část pozemku p. č. [Anonymizováno] užívaná žalovanou, byla označena jako pozemek p. č. [Anonymizováno], o výměře 356 m. Z geometrického plánu a rovněž předložených fotografií a ortofotomap bylo zjištěno, že pozemek p. č. [Anonymizováno] je užíván jako součást zahrady, navazuje na pozemek p. č. [Anonymizováno] a společně tvoří zahradu k domu č. p.[Anonymizováno] stojícímu na pozemku p. č. [hodnota]

7. Z výpisu z katastru nemovitostí z LV číslo [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [adresa], bylo zjištěno, že k datu [datum] byl jako vlastník pozemku p. č. [hodnota] o výměře 3 140 m zapsán [jméno FO], nabývacím titulem bylo rozhodnutí o dědictví Státního notářství Brno-venkov ze dne 27. 9. 1977, sp. zn. D 822/1977.

8. Z geometrického plánu OGIS geodetické práce č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byl vyhotoven pro „majetkoprávní vypořádání parcely [Anonymizováno]“, která měla být rozdělena na pozemky p. č. [Anonymizováno] a tyto dále na pozemky [Anonymizováno] až [Anonymizováno] s tím, že pozemek p. č. [Anonymizováno] měl zůstat dosavadnímu majiteli, pozemek p. č. [Anonymizováno] měli nabýt [jméno FO] a [jméno FO], pozemek p. č. 1553/3 Marie a [jméno FO], pozemek p. č. 1553/4 manželé Erik a [jméno FO], pozemek p. č. [Anonymizováno] [jméno FO], pozemek p. č. 1553/6 Karel a [jméno FO] a pozemek p. č. [Anonymizováno] [jméno FO] s tím, že pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 1 624 m měl být dále rozdělen na pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 385 m (který měla nabýt [jméno FO]), a dále pozemek p. č. [Anonymizováno] výměře 685 m a pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 554 m.

9. Z protokolu o vytyčení hranice pozemků ze dne [datum] bylo zjištěno, že na žádost paní [jméno FO] byla vytyčena hranice mezi pozemky p. č. 1554/3 a 1553/7 v k. ú. [adresa], vytyčená hranice pozemku byla v přírodě označena barvou, železnou tyčí, protokol byl podepsán [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO].

10. Z geometrického plánu č. [hodnota] vyhotoveného OGIS, geodetické práce dne [datum] bylo zjištěno, že pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 1 624 m2 měl být rozdělen na pozemky p. č. [Anonymizováno] o výměře 1 207 m, p. č. [Anonymizováno] o výměře 230 m, p. č. [Anonymizováno] o výměře 146 m a p. č. [Anonymizováno] o výměře 41 m s tím, že pozemek [Anonymizováno] měla nabýt [jméno FO] a pozemek p. č. [Anonymizováno] měla nabýt [jméno FO], zároveň je v geometrickém plánu uvedeno, že nové hranice byly v přírodě označeny „žel. trubkama“. Geometrický plán byl přílohou znaleckého posudku ze dne [datum] číslo [hodnota] vyhotoveného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] „pro potřebu převodu mezi občany“, který ocenil 1 m částkou 100 Kč. Z dopisu [jméno FO] [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že: „Na základě osobní domluvy s Vámi jsem vyřizovala formality k odprodeji pozemku Na mýtě p. č. [Anonymizováno]. Za tyto služby jsem zaplatila dle přiložených dokladů celkem 320 Kč. Přikládám poukázku a prosím o zaplacení. O parcely nemám osobně zájem, vzhledem k nově nabízené ceně.“ 11. Z darovací smlouvy s věcným břemenem uzavřené dne [datum] mezi [jméno FO] a [jméno FO] bylo zjištěno, že předmětem smlouvy byl pozemek p. č. [hodnota] o výměře 228 m, zastavěná plocha, s objektem bydlení č. p. [Anonymizováno] na této parcele postaveným a parcela č. [Anonymizováno] o výměře 356 m, zahrada, s tím, že výlučným vlastníkem těchto nemovitostí je dárkyně [jméno FO], a to na základě usnesení Státního notářství ze dne [datum] a rozhodnutí Státního notářství Brno-venkov ze dne 24. 3. 1988, sp. zn. D 2218/87, 111/88. Tyto nemovitosti byly [jméno FO] darovány jejímu vnukovi [jméno FO], a to v „hranicích, jak se dosud užívaly anebo užívat mohly“. V článku IX. smlouvy je uvedeno, že: „Obdarovaný vnuk je se stavem nemovitostí dobře seznámen z prohlídky na místě samém stejně jako se znaleckým posudkem, který dne [datum] vypracoval [tituly před jménem] [jméno FO], znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí.“ 12. Z dopisu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] odeslaného [jméno FO], manželům Karlovi a [jméno FO], [jméno FO], manželům [jméno FO] a [jméno FO] a [jméno FO] bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO] v dopise uvedl: „V příloze Vám zasílám k podpisu nájemní smlouvu na pozemek, který užíváte. Máte-li zájem uvedený pozemek i nadále využívat, žádám vás o vrácení obou Vámi podepsaných vyhotovení nájemní smlouvy do 14 dnů od jejich doručení. Pak bude připojen můj podpis a jedno oboustranně podepsané vyhotovení smlouvy Vám zašlu opět na Vaši adresu. V případě Vašeho zájmu můžeme přikročit k jednání o jeho odprodeji“. Jako přílohy smlouvy byly označeny: 2× návrh nájemní smlouvy, kopie výpisu z KN a kopie geometrického plánu. Dle předložených poštovních podacích lístků byl tento dopis odeslán shora označeným adresátům dne [datum]. Z připojeného vzoru nájemní smlouvy bylo zjištěno, že předmět nájmu je vymezen v čl. I. smlouvy tak, že: „Pronajímatel je podle rozhodnutí Státního notářství Brno-venkov ze dne 27. 9. 1977, č. j. D 822/77 a podle výpisu z katastru nemovitostí vedeného na Katastrálním úřadu [adresa]-venkov v Rosicích – LV číslo [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [adresa] výlučným vlastníkem nemovitosti – pozemku ve zjednodušené evidenci p. č. [hodnota] o výměře 4 650 m. Pronajímatel touto smlouvou pronajímá část tohoto pozemku o výměře … m2, označenou geometrickým plánem číslo [hodnota] ze dne [datum] jako p. č. 1553/… – zahrada. Nájemce tuto nemovitost přejímá za dále stanovených podmínek.“ 13. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi městem [adresa] jako prodávajícím a [tituly před jménem] [jméno FO] jako kupujícím bylo zjištěno, že za částku 4 500 Kč bylo na kupujícího převedeno vlastnictví k části pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře 15 m, která byla nově vymezena jako p. č. [Anonymizováno].

14. Dne [datum] byla mezi městem [adresa] jako směňovatelem I. a [tituly před jménem] [jméno FO] jako směňovatelem II. uzavřena smlouva o budoucí smlouvě směnné. Ze směnné smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobcem jako směňovatelem I. a [tituly před jménem] [jméno FO] jako směňovatelem II. bylo zjištěno, že mezi smluvními stranami smlouvy došlo k dohodě o směně pozemků, na základě níž nabyl žalobce vlastnictví mj. k pozemku p. č. [Anonymizováno], zahrada, o výměře 1 195 m.

15. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno FO] jako prodávajícím a manželi [jméno FO] a [jméno FO] jako kupujícím bylo zjištěno, že předmětem převodu byly nemovitosti: budova č. p. [Anonymizováno] nacházející se v části obce [adresa], postavená na parcele st. [Anonymizováno], pozemek parcela st. 143 o výměře 226 m, zastavěná plocha a nádvoří a pozemek parcela č. [Anonymizováno] o výměře 360 m – zahrada. Tyto nemovitosti byly prodány za dohodnutou kupní cenu ve výši 1 800 000 Kč.

16. Z žádosti žalované ze dne [datum] podepsané žalovanou dne [datum], adresované žalobci bylo zjištěno, že žalovaná požádala odkoupit celý pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 1 195 m. V písemném přípisu, který byl přílohou žádosti je uvedeno: „Žádám o odkoupení pozemku p. č. [Anonymizováno], o výměře 1 195 m z důvodu, že vlastním rodinný dům stojící na parcele č. st. [Anonymizováno] a zahradu p. č. [Anonymizováno] v obci [adresa], která přímo sousedí s tímto pozemkem – požaduji odkoupit. Navíc část tohoto pozemku užívám po původních majitelích jako zahradu, která je ze strany posledních majitelů mých nemovitostí také oplocená.“ Dopisem žalobce ze dne [datum] bylo žalované sděleno, že zastupitelstvo města [adresa] na svém 26. zasedání dne [datum] projednalo žádost žalované ze dne [datum] s tím, že neschválilo záměr prodeje pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], jehož vlastníkem je město [adresa]. Z listiny nazvané interní sdělení ze dne [datum] bylo zjištěno, že byl předán originál vytyčovacího náčrtu číslo [hodnota] ze dne [datum] vyhotoveného společností [právnická osoba]., jehož součástí je protokol o vytyčení hranice pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], se zákresem části pozemku užívané žalovanou. Výměra této části pozemku je dle zákresu přibližně 360 m. Část uvažovaná pro prodej by byla přibližně 110 m2 a část určená k nájmu 250 m2. Dopisem žalobce ze dne [datum] (jehož převzetí téhož dne potvrdila žalovaná svým podpisem) byla žalovaná vyzvána k nápravě protiprávního jednání s tím, že dne [datum] bylo žalobcem provedeno místní šetření, při němž bylo zjištěno, že žalovaná užívá část, resp. téměř celý pozemek p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], jehož je město [adresa] vlastníkem. Žalovaná byla vyzvána k bezodkladné nápravě shora popsaného jednání. Dopisem ze dne [datum] podala žalovaná žádost o uzavření nájemní smlouvy na pozemek p. č. [Anonymizováno] s tím, že požádala o možnost za úhradu dále užívat historicky ohraničený pozemek související s její zahradou [Anonymizováno] Zároveň žalovaná dne [datum] podepsala formulářovou žádost o koupi pozemku ve vlastnictví města [adresa] s tím, že jde o část pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře cca 110 m, který je historicky využíván jako příjezdová cesta k soukromé nemovitosti a prodejem pozemku dojde k narovnání vlastnických vztahů. Další formulářovou žádostí podepsanou dne [datum] požádala žalovaná o pronájem pozemku ve vlastnictví města [adresa] s tím, že jde o pronájem pozemku p. č. [Anonymizováno], a to jeho části o výměře cca 250 m, kdy jako budoucí účel využití je uvedeno: „jako doposud, pěstování zeleniny a ovoce“. Dopisem žalobce dne [datum] bylo žalované sděleno, že zastupitelstvo města [adresa] na svém 13. zasedání dne [datum] neschválilo záměr prodeje části pozemku p.[Anonymizováno]č. [Anonymizováno] o výměře cca 110 m, o kterou žalovaná projevila zájem. Dále je v dopise uvedeno, že vzhledem k tomu, že předmětný pozemek žalovaná užívá bez právního důvodu, bude další postup v této věci projednávat Rada města [adresa] a žalovaná bude o výsledku písemně informována. Žádostí ze dne [datum] požádala žalovaná o pronájem pozemku ve vlastnictví města [adresa], a to části pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře 360 m s tím, že pozemek je trvale užíván jako zahrada a bude tak užíván i nadále. Dopisem ze dne [datum] bylo žalované žalobcem sděleno, že na základě její žádosti o pronájem části pozemku Rada města Rosice schválila na své schůzi dne [datum] usnesením číslo [Anonymizováno] pronájem tohoto pozemku v rozsahu odsouhlaseného zákresu vytyčením hranice za cenu 792 Kč za 1 měsíc (9 500 Kč za 1 rok), a to na dobu neurčitou s účinností od [datum] s tím, že výše nájemného byla stanovena na základě znaleckého posudku. Dále bylo uvedeno, že Rada města [adresa] rovněž schválila usnesením číslo [Anonymizováno] vypořádání bezdůvodného obohacení za předchozí užívání části pozemku p. č. [Anonymizováno] za období od [datum] do [datum] v celkové výši 23 735 Kč vyčíslené na základě znaleckého posudku. Z návrhu nájemní smlouvy a dohody o uznání dluhu a způsobu jeho splácení bylo zjištěno, že žalobce vyhotovil návrh nájemní smlouvy, na základě níž měla být žalované přenechána k užívání část pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře 360 m, zároveň měla žalovaná uznat dluh ve výši 23 735 Kč. Z dopisu právního zástupce žalované ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaná žalobci sdělila, že vydržela spornou část pozemku p. č. [Anonymizováno] a žalobce byl vyzván k vydání potvrzení o uznání vlastnického práva k předmětné části pozemku. Na výzvu bylo reagováno dopisem žalobce ze dne [datum], který byl zároveň předžalobní výzvou.

17. Z výpovědi svědka [jméno FO], nar. [datum] bylo zjištěno, že nemovitosti v k. ú. [adresa] na něj převedla jeho babička, když mu bylo 18 let ([datum]), svědek bydlel v nemovitostech od svého narození do roku 2003. Vypověděl, že neví nic o tom, že by byl nějaký spor o tyto nemovitosti, že by nějaký spor řešila jeho babička, vypověděl, že jméno pana [jméno FO] jen zaslechl, ví, že je vlastníkem nějakého sousedního pozemku, vlastně ale ani neví kterého. Pozemky byly vždy užívány jako zahrada, a to až k oplocení, které je vidět na fotografiích ve spise, toto oplocení stavěl svědek, a to asi někdy v roce 1996 na místě původního oplocení.

18. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že pozemek v k. ú. [adresa], který je předmětem sporu, nabyl v roce 1977 jako dědictví, byl v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník tohoto pozemku, ale pozemek byl v užívání socialistické organizace. Svědek věděl, že pozemek užívá asi šest uživatelů, proto si v roce 1991 nechal vyhotovit geometrický plán. V roce 1992 byl na žádost paní [jméno FO] sepsán protokol o vytyčení hranice pozemku. [jméno FO] neměla o jednání ohledně pozemků zájem, nic konkrétního nebylo dohodnuto. V roce 1995 se na svědka obrátila paní [jméno FO] se žádostí o odkup části pozemku s tím, že nechá vyhotovit geometrický plán a znalecký posudek, následně od žádosti ustoupila, což sdělila svědkovi dopisem. V 1998 se svědek obrátil na všechny dotčené, včetně pana [jméno FO], všem poslal dopis, kterým je vyzval k jednání o uzavření nájemní smlouvy, respektive k jednání o prodeji pozemku. [jméno FO] na dopis nereagoval. Následně byly mezi svědkem a ostatními uživateli sepsány kupní smlouvy, a to s manželi [jméno FO] [datum], s panem [jméno FO] [datum], [jméno FO] [datum] a [jméno FO] [datum]. Nájem dosud platí pan [jméno FO], výzvu tehdy svědek směřoval na jeho matku [jméno FO], která již nežije. V roce 2005 uzavřel s městem [adresa] kupní smlouvu, na základě níž koupil od města [adresa] část pozemku o výměře 15 m tak, aby k pozemku byl přístup, neboť tento zamýšlel jako pozemek pro svoji dceru. Poté, co tuto smlouvu s městem [adresa] uzavřel, se na něj obrátil pan [jméno FO]. Bylo to tak, že svědek šel po ulici k auto, pan [jméno FO] jej zastavil s tím, zda by mu pozemek neprodal. Asi čtvrt roku poté se na svědka obrátil místostarosta města [adresa] [tituly před jménem] Dytrych se žádostí o směnu s tím, že město potřebuje pozemek pro otočku autobusu a svědek jeho žádosti vyhověl.

19. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že po roce 1989 se ukázalo, že pan [jméno FO] má v sousedství nějaké pozemky, pan [jméno FO] jednal s matkou svědkyně o tom, že tam má nějakou část zaplocenou. [jméno FO] tehdy chodil po sousedech, řešilo se to i geometrickým plánem, svědkyně chtěla část mamčiny zahrady a část pozemku pana [jméno FO], když se zjistilo, že část je jeho a je oplocená. Jednalo o část pozemku i před plotem i za plotem. Syn svědkyně je architekt a chtěl si tam postavit dům.

20. Svědkyně [jméno FO] vypověděla, že oplocení pozemků bylo vždy tak, jak je dnes. Nikdy nezaznamenala, že by se na ulici mluvilo tom, že jen nějaký spor o pozemky.

21. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že obvyklé roční nájemné pozemku p. č. [Anonymizováno] za 1 m/rok pro rok 2020 činí 26,40 Kč, tj. cena za užívání pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře 356 m za rok 2020 je 9 398 Kč, cena za předešlé roky je vždy o 10 % nižší.

22. Další navrhované důkazy včetně ohledání na místě samém soud neprovedl, neboť skutkový stav byl zjištěn v rozsahu dostačujícím pro právní posouzení věci.

23. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce je vlastníkem pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Žalovaná je vlastníkem pozemku p. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], a pozemku p. č. [Anonymizováno]. Žalovaná užívá část pozemku p. č. [Anonymizováno] o celkové výměře 356 m2 v rozsahu nově vymezeného pozemku p. č. [Anonymizováno], a to jako část zahrady, která bezprostředně navazuje na pozemek p. č. [Anonymizováno] a tvoří zahradu kolem domu č. p. [Anonymizováno], jenž je součástí pozemku p. č. [hodnota]. Předchozím vlastníkem pozemku p. č. [Anonymizováno] byl [tituly před jménem] [jméno FO], který vlastnické právo na žalobce převedl směnnou smlouvou ze dne [datum]. Předchozím vlastníkem pozemku p. č. [hodnota], jehož součástí je dům č. p. [Anonymizováno], a pozemku p. č. [Anonymizováno] byl [jméno FO], který vlastnické právo k nim převedl na žalovanou (a jejího manžela) kupní smlouvou ze dne [datum], žalovaná se výlučným vlastníkem těchto nemovitostí stala na základě smlouvy o zúžení SJM ze dne [datum]. [jméno FO] nabyl tyto nemovitosti darovací smlouvou [datum] od své babičky [jméno FO].

24. Podle § 1040 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

25. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

26. Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

27. Podle § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

28. Podle § 1091 odst. 1 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

29. Podle § 1092 o. z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

30. Podle § 992 odst. 1 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

31. Podle § 130 odst. 1 zák. č. 40/194 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.) je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

32. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

33. Podle § 2189 o. z. přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa.

34. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

35. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k následujícím právním závěrům. Podanou žalobou se žalobce domáhá jednak vyklizení shora specifikované části pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a jednak zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání této části pozemku žalovanou v období od [datum] do [datum] ve výši 28 176 Kč. Žaloba na vyklizení pozemku poskytuje ochranu vlastníkovi tohoto pozemku proti tomu, kdo tento pozemek užívá (§ 1040 o. z.).

36. Žalovaná předně namítala, že spor je sporem o průběh hranice mezi pozemkem žalobce a pozemky žalované s tím, že skutečná hranice mezi dotčenými pozemky je dána historickým oplocením. Pokud měla žalovaná za to, že spor je namístě posuzovat podle § 1028 o. z., pak této námitce nelze přisvědčit, neboť citované ustanovení dopadá na situace, kdy jsou hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, tj. skutečný průběh hranice nelze zjistit. V dané věci tento předpoklad splněný není, neboť jak žalobce, tak žalovaná tvrdí, že znají hranici mezi pozemky, tato hranice je tak pouze subjektivně sporná a její průběh lze po provedeném dokazování určit, tj. jde o situaci řešitelnou žalobou na určení vlastnického práva podle § 80 o. s. ř. Ve věci tedy nejde o spor o hranice mezi pozemky.

37. Žalovaná se žalobě na vyklizení bránila tím, že je vlastníkem předmětné části pozemku p. č. [Anonymizováno] jejíhož vyklizení se žalobce domáhá. Tvrdila, že tuto část pozemku nabyla od svého právního předchůdce [jméno FO], který ji nabyl od své právní předchůdkyně [jméno FO] s tím, že [jméno FO] nabyla tuto část pozemku vydržením. [jméno FO] nabyla nemovitosti v katastrálním území [adresa], jejichž vlastníkem je v současné době žalovaná, na základě usnesení Státního notářství ze dne 30. 8. 1961 a rozhodnutí Státního notářství Brno-venkov ze dne 24. 3. 1988, sp. zn. D 2218/87. Darovací smlouvou ze dne [datum] převedla vlastnictví k těmto nemovitostem na svého vnuka [jméno FO], který je následně prodal kupní smlouvou ze dne [datum] žalované (a jejímu manželovi [jméno FO]). Vlastníkem sousedního pozemku p. č. [Anonymizováno] byl v tomto období (a to na základě rozhodnutí o dědictví Státního notářství [adresa]-venkov ze dne [datum], sp. zn. D 822/1977) [tituly před jménem] [jméno FO], a to až do [datum], kdy byla uzavřena směnná smlouva mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a žalobcem a vlastnické právo k tomuto pozemku nabyl žalobce. Mezi stranami nebylo sporné, že [tituly před jménem] [jméno FO], ani žalobce pozemek p. č. [Anonymizováno] neužívali, a že část tohoto pozemku, která je nyní předmětem sporu, užívali právní předchůdci žalované jako součást zahrady – pozemku p. č. [Anonymizováno], že tato část pozemku byla jako součást zahrady oplocena, a to v takovém rozsahu, jako v současné době.

38. Podstatou sporu bylo proto posouzení, zda žalovaná, resp. některý z jejích právních předchůdců nabyl pozemek p. č. [Anonymizováno] vydržením. Možnost vydržení byla zakotvena novelou zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku č. 509/1991 Sb. účinnou od [datum]. Podmínky vydržení byly upraveny v ustanovení § 134 obč. zák. tak, že oprávněný držitel, tedy takový držitel, který je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, se stává vlastníkem nemovité věci, drží-li ji po dobu 10 let. Protože [jméno FO] držela spornou část pozemku p. č. [Anonymizováno] jen do [datum] (kdy byla uzavřena darovací smlouva s [jméno FO]), nemohla se stát vlastníkem této části pozemku. Navíc v případě [jméno FO] je nepochybné, že nebyla oprávněným držitelem tohoto pozemku, neboť věděla, že jeho vlastníkem je [tituly před jménem] [jméno FO], který s ní jednal o nájmu nebo prodeji pozemku, jak bylo zjištěno z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] a také svědkyně [jméno FO], které korespondují s provedenými listinnými důkazy, zejm. geometrickými plány vyhotovenými v roce 1992 a 1994.

39. Dále se soud zabýval posouzením, zda se vydržitelem sporné části pozemku p. č. [Anonymizováno] nemohl stát [jméno FO], který byl držitelem této části pozemku od [datum], kdy nabyl nemovitosti v k. ú. [adresa] darovací smlouvou od své babičky [jméno FO], do [datum], kdy tyto kupní smlouvou převedl na žalovanou (a jejího manžela). Nebylo žádného sporu o tom, že [jméno FO] předmětnou část pozemku držel, tj. nakládal s ní jako s vlastní, neboť pozemek užíval jako součást zahrady náležející k rodinnému domu. Podstatné bylo posouzení toho, zda byl držitelem poctivým (ve smyslu příslušných shora citovaných ustanovení obč. zák. neboť držitelem pozemku byl před [datum]), tj. zda byl jako držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu pozemek patří. Skutečnost, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo patří, je třeba vždy hodnotit objektivně, a nikoliv pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného držitele. Při hodnocení dobré víry je třeba vždy brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, respektive nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Držitel proto není „vzhledem ke všem okolnostem“ v dobré víře v případě, že je sice subjektivně přesvědčen, že mu věc, anebo právo patří, avšak při zachování obvyklé opatrnosti by musel vědět, že tomu tak není. 40. [jméno FO] slyšený jako svědek popřel, že by měl jakoukoliv povědomost o tom, že užívá část cizího pozemku. Soud však po provedeném dokazování dospěl k závěru, že [jméno FO] nebyl objektivně v dobré víře o tom, že mu sporná část pozemku p. č. [Anonymizováno] patří, a nebyl tedy oprávněným držitelem této sporné části pozemku. Z provedených důkazů, a to zejména z výpovědí svědka [tituly před jménem] [jméno FO], svědkyně [jméno FO] a provedených listinných důkazů, zejm. geometrického plánu ze dne [datum] zcela jednoznačně vyplynulo, že [tituly před jménem] [jméno FO] po roce 1989 jednal s [jméno FO] o nájmu nebo prodeji části pozemku p. č. [hodnota], sousedící s pozemky ve vlastnictví [jméno FO], a to na základě uvedeného geometrického plánu, podle něhož navíc dne [datum] byly v terénu vytyčeny hranice pozemků p. č. 1553/7 a 1554/[právnická osoba] výpovědí svědka [tituly před jménem] [jméno FO], svědkyně [jméno FO] a provedených listinných důkazů, zejm. geometrického plánu ze dne [datum] a dalších listinných důkazů předložených svědkem [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo, že [tituly před jménem] [jméno FO] jednal dále v letech 1994 až 1995 o prodeji části pozemku p. č. 1553/7 rovněž se svědkyní [jméno FO] (dcerou [jméno FO] a tetou [jméno FO]), a to na základě geometrického plánu ze dne [datum], podle něhož byly rovněž v terénu vyznačeny hranice mezi pozemky, které měly nově vzniknout, jednání byla ukončena dopisem [jméno FO] ze dne [datum]. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], geometrického plánu ze dne [datum] a svědkem [tituly před jménem] [jméno FO] předložených listinných důkazů bylo dále zjištěno, že dopisem ze dne [datum] se [tituly před jménem] [jméno FO] obrátil na všechny uživatele jednotlivých částí pozemku p. č. [hodnota] s návrhem na uzavření nájemní smlouvy s tím, že v letech 1997 až 2000 byly se všemi těmito uživateli uzavřeny kupní smlouvy (vyjma paní [jméno FO], jejíž syn dosud platí nájem). Výzva k uzavření nájemní smlouvy ze dne [datum] byla [tituly před jménem] [jméno FO] adresována rovněž [jméno FO], jak bylo doloženo poštovním podacím lístkem. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] dále vyplynulo, že v roce 2005 se uskutečnil hovor mezi [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] ohledně prodeje části pozemku p. č. [hodnota].

41. Soud proto s ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti neuvěřil výpovědi [jméno FO], který popřel, že by cokoliv věděl o tom, že by on, resp. jeho babička [jméno FO] užívali cizí pozemek. Byť [jméno FO] nabyl zletilosti až v roce 1996, lze stěží uvěřit tomu, že by nevěděl o jednáních mezi jeho babičkou [jméno FO], jeho tetou [jméno FO] a několika dalšími sousedy v ulici s [tituly před jménem] [jméno FO], tehdejším vlastníkem sousedního pozemku, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že v domě č. p. [Anonymizováno] v Rosicích bydlel. Přehlédnout nelze ani to, že darovací smlouva mezi ním a [jméno FO] byla uzavřena těsně poté, co [jméno FO] nabyl zletilosti, což koresponduje s výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO] o tom, že [jméno FO] už neměla zájem věc řešit (v době uzavření darovací smlouvy jí bylo 71 let) a také s formulací darovací smlouvy, kterou byly převedeny pozemky „v hranicích, jak se dosud užívaly, nebo užívat mohly“, což je formulace neobvyklá, nasvědčující možné vědomosti smluvních stran o problematičnosti hranic pozemků. Soud neshledal žádného důvodu, proč by nebylo možno dovodit, že dopis [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] byl [jméno FO] doručen a stejně tak neměl žádného důvodu [tituly před jménem] [jméno FO] nevěřit, že se realizovalo setkání mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] v roce 2005, kdy měl [jméno FO] oslovit [tituly před jménem] [jméno FO] se žádostí o prodej části pozemku p. č. [hodnota], resp. [Anonymizováno] Výpověď [tituly před jménem] [jméno FO] byla zcela přesvědčivá, podložena listinnými důkazy, které si svědek na jednání připravil, které soudu předložil a které zcela korespondovaly s výpovědí svědka i s dalšími listinnými důkazy, které byly v řízení provedeny. [tituly před jménem] [jméno FO] byl svědkem zcela nezainteresovaným na věci a bez zájmu na výsledku řízení. Pokud bylo žalovanou argumentováno tím, že vzor nájemní smlouvy zaslaný přílohou dopisu ze dne [datum] přesně nespecifikoval, o kterou část pozemku jde, pak podstatné je to, že jde o důkaz způsobilý vyvolat v [jméno FO] pochybnosti o tom, že je vlastníkem pozemku v celém rozsahu, jak jej užívá. Soud proto uzavřel, že [jméno FO] nebyl objektivně v dobré víře o tom, že je vlastníkem sporné části pozemku, podmínky vydržení u něj nebyly splněny, nenabyl vlastnictví k pozemku p. č. [Anonymizováno] a nemohl jej proto kupní smlouvou ze dne [datum] převést na žalovanou.

42. Jen pro úplnost soud dodává, že žalobcem opakovaně uváděný argument v podobě poměru plochy pozemků darovaných [jméno FO] a jím skutečně užívaných sám o sobě nemůže vést k závěru o tom, že [jméno FO] nemohl být v dobré víře (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3872/2015).

43. K argumentu žalované o tom, že ani žalobce od roku 2007 až do roku 2020 nijak neupozorňoval žalovanou na skutečnost, že užívá cizí pozemek, soud uvádí, že postoj žalobce k užívání předmětného pozemku žalovanou je jednou z okolností, kterou soud posuzuje v rámci posuzování omluvitelnosti omylu právních předchůdců žalované o tom, že jsou vlastníky sporné části pozemku. Pokud bylo shora dovozeno, že právní předchůdce žalované věděl, resp. mohl vědět, že není vlastníkem sporné části pozemku, pak na tomto závěru nemůže ničeho měnit skutečnost, že žalobce jej ani žalovanou o tom, že užívají cizí pozemek po dobu 13 let neupozornil.

44. Sama žalovaná mohla předmětný pozemek užívat v dobré víře pouze od 28. 12. 2012 do výzvy žalobce ze dne 10. 2. 2020, tj. nikoli po dobu 10 let. Soud dodává, že aby bylo možno dovodit, že je to žalovaná, kdo je vlastníkem předmětného pozemku, bylo by nutno dovodit, že je na místě započíst vydržecí dobu jejích právních předchůdců ve smyslu ustanovení § 1096 odst. 2 o. z. Tomu však brání jednak skutečnost, že [jméno FO] nebyl poctivým držitelem, jak je odůvodněno shora, a jednak dále uvedené závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021: „Vydržení je způsob nabytí vlastnického práva držitelem a jeho ztráty vlastníkem. Vydržecí doba je stanovena na ochranu vlastníka tak, aby měl možnost důsledkům držby jeho věci nevlastníkem zabránit. Bylo by protismyslné, aby držba vlastníka byla započtena ve prospěch toho, jehož držba má vlastníka o vlastnické právo připravit…. Stále tedy platí to, co Nejvyšší soud vyslovil, například v usnesení ze dne 5. 12. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2128/2005 a v rozsudku ze dne 7. 6. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2002/2006, že námitka držitele, že sporný pozemek vydržel již jeho právní předchůdce, nemůže mít kladný vliv na výsledek řízení o určení, že vlastníkem pozemku je držitel, jestliže právní předchůdce na držitele sporný pozemek nepřevedl (neoznačil ho ve smlouvě) a převedl na něj pouze pozemky jiné v hranicích a výměře dané příslušný katastrálním operátem. Jinými slovy vyjádřeno: Nabyl-li někdo vlastnictví k určitému řádně označenému pozemku, nemůže si při uplatňování vydržení pozemku sousedícího s nabytým pozemkem, jehož držby se chopil spolu s držbou pozemku skutečně do vlastnictví nabytého, započítat dobu, po kterou jej měl v držbě jeho právní předchůdce, jestliže již ten sousední pozemek vydržel.“ 45. Protože žalovaná není vlastníkem sporné části pozemku, učinil soud závěr, že jej užívá bez právního důvodu, a proto vyhověl žalobě na vyklizení. K tomu soud odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2003, sp. zn. 22 Cdo 396/2003: „Žaloba na vyklizení pozemku poskytuje vlastníku pozemku ochranu proti tomu, kdo má neoprávněně na tomto pozemku umístěny věci movité, příp. tento pozemek užívá, nedotýká se věci nemovité, nacházející se na pozemku a náležející tomu, kdo má pozemek vyklidit. Vlastník pozemku se může domáhat jeho vyklizení bez ohledu na to, zda se na uvedeném pozemku nachází rovněž nemovitá stavba náležející osobě, proti které žaloba na vyklizení směřuje. Pokud se vlastník pozemku chce domoci vyklizení pozemku, na které je též umístěna cizí stavba, nemusí žalovat na odstranění stavby.“ 46. Pokud bylo namítáno, že žaloba je ve vztahu k žalované šikanózní, pak soud odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4884/2015, podle nichž platí, že zamítnutí vlastnické žaloby pro rozpor výkonu vlastnického práva s dobrými mravy připadá do úvahy výjimečně, pokud výkon práva na ochranu vlastnictví vážně poškodí uživatele věci, aniž by vlastníkovi přinesl odpovídající prospěch, a vyhovění žalobě by se dotýkalo zvlášť významného zájmu žalovaného. Nic takového však v řízení tvrzeno nebylo a zamítnutí žaloby nepřichází v úvahu jen proto, že žalobce dlouhodobě stav hranice mezi pozemky nijak nekontroloval a ve vztahu k žalované byl od doby, kdy nabyl vlastnické právo k pozemku p. č. [Anonymizováno] v roce 2007, až do roku 2020 nečinný.

47. Vzhledem k tomu, že žalovaná užívala pozemek p. č. 1553/28 bez právního důvodu, náleží žalobci právo na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.), kdy předmět obohacení nelze vydat, a proto musí být poskytnuta peněžitá náhrada (§ 2999 odst. 1 o. z.). Peněžitá náhrada musí být poskytnuta ve výši obvyklého nájemného vynakládaného za užívání stejné nebo obdobné věci v daném místě, čase a za obdobných podmínek (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 53/2000, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2010, sp. zn. 28 Cdo 2562/2010). Soud proto vyhověl žalobě na zaplacení částky 28 176 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku p. č. 1553/28 žalovanou v období od 1. 11. 2017 do 28. 2. 2021, neboť žalobcem požadovaná částka odpovídá vyhotovenému znaleckému posudku. Nelze dovodit, že by mezi žalobcem a žalovanou byla sjednána výprosa ve smyslu § 2189 o. z., neboť je sice pravdou, že mezi účastníky probíhala jednání ohledně pozemku p. č. 1553/7 již od října 2017, avšak z okolností věci je zjevné, že nebylo úmyslem žalobce přenechat žalované k užívání tento pozemek nebo jeho část bezplatně.

48. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšnému žalobci byly přiznány náklady řízení v jím požadované výši, tj. ve výši zaplaceného soudního poplatku 6 409 Kč.

49. Ke splnění uložených povinností byla žalované stanovena lhůta v trvání 15 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení