34 A 18/2024–36

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph.D. ve věci žalobkyně: ZPĚTNÝ LEASING, s.r.o. sídlem Nová výstavba 218, 435 21 Obrnice zast. advokátem Mgr. Jaroslavem Topolem sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4 proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 5. 2024, č. j. MK 76710/2024, sp. zn. S–JMK 72413/2024/OD/VW takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 5. 2024, č. j. MK 76710/2024, sp. zn. S–JMK 72413/2024/OD/VW („napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Městského úřadu Rosice ze dne 9. 1. 2024, č.j. MR–C 1451/24–ODO PAL, sp. zn. MR–S 41538/22–ODO PAS („rozhodnutí správního orgánu prvního stupně“). Odvolání bylo zamítnuto pro opožděnost.

2. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo žalobkyni doručeno dne 21. 1. 2024. Dne 5. 2. 2024 bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno odvolání prostřednictví datové schránky fyzické osoby A. H. (mělo jít o zaměstnankyně žalobkyně) bez uznávaného elektronického podpisu. Dne 12. 2. 2024 podala žalobkyně odvolání z datové schránky A. H., avšak toto podání bylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem jednatele žalobkyně. Žalovaný vyhodnotil situaci tak, že odvolání bylo řádně podáno osobou oprávněnou až dne 12. 2. 2024, což je po uplynutí zákonné lhůty k podání odvolání. Žalovaný proto odvolání jako opožděné zamítl.

II. Obsah žaloby

3. Žalobkyně v žalobě namítá, že odvolání bylo podáno včas, a to už dne 5. 2. 2024. Podání učiněné dne 12. 2. 2024 je doplněním podání ze dne 5. 2. 2024 ve smyslu § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, neboť jde o totožné podání stejného obsahu. Odvolání doručené dne 5. 2. 2024 bylo podáno nedostatečným způsobem, avšak bylo v pětidenní lhůtě potvrzeno řádným odvoláním, které bylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem. Žalobkyně mohla podat prvotní odvolání nepodepsaným emailem. Podle názoru žalobkyně není rozdíl v tom, zda podá nepodepsané odvolání prostřednictvím emailu nebo datové schránky, výsledek je stejný. Podstatné je, že žalovaný nemohl mít pochyby o tom, že žalobkyně probovala, že se s podáním ztotožňuje. Z těchto důvodů je datem podání odvolání den, kdy odvolání bylo podáno prvotně, tedy 5. 2. 2024, a proto bylo podáno včas.

4. Žalobkyně dále namítá, že žalovaný posoudil podání doručené dne 5. 2. 2024 jako samostatné podání třetí osoby, které nemá souvislost s následným podáním žalobkyně doručené dne 12. 2. 2024. Podle žalobkyně jde o její podání, což vyplývá z toho, že toto podání potvrdila dne 12. 2. 2024. Podle textu podání doručeného dne 5. 2. 2024 bylo odvolání učiněno žalobkyní zastoupené jednatelkou Petrou Helenou Vávrovou, avšak bylo podáno z datové schránky třetí osoby (paní A. H.). Podle žalobkyně bylo toto podání podepsáno pouze jednoduchým podpisem žalobkyně, za které považuje uvedení označení žalobkyně a osoby jednající za ni. Takové podání bylo nutné doplnit, což žalobkyně učinila. Na podání doručené dne 5. 2. 2024 se nevztahovala fikce podpisu držitelky datové schránky. Jednalo se o podání, které bylo nutné v pětidenní lhůtě potvrdit ve smyslu § 37 odst. 4 s. ř. listinným originálem či řádným způsobem elektronicky. To žalobkyně učinila podáním doručeným dne 12. 2. 2024.

5. V této souvislosti žalobkyně odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2019, č.j. 6 As 22/2018–30, podle kterého se fikce podpisu neuplatní v případě, že podání učiní majitel datové schránky, nikoli však pokud je datovou schránkou zasláno podání osoby odlišné od majitele datové schránky.

6. Dále odkázala na stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, podle kterého: „Nepovažuje–li se z určitých důvodů elektronický dokument v podobě datové zprávy za podepsaný úkon ve smyslu § 18 odst. 2 zák. č. 300/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů (např. byl–li odeslán z cizí datové schránky), musí být – z hlediska požadavků ustanovení § 42 odst. 3 o. s. ř. a § 59 odst. 1 tr. ř. – opatřen uznávaným elektronickým podpisem (§ 6 odst. 1, 2 zák. č. 297/2016 Sb., dříve § 11 odst. 1, 3 zák. č. 227/2000 Sb., ve znění účinném do 18. 9. 2016) jednající fyzické osoby elektronický dokument v podobě datové zprávy obsahující podání.“ Z toho žalobkyně usuzuje, že Nejvyšší soud předpokládá, že pokud je dokument odeslán z cizí datové schránky, je nutné jej následně potvrdit.

7. Dále žalobkyně poukazuje na to, že v rozdělovníku napadeného rozhodnutí je uveden pan V. Ch. Žalobkyni není zřejmé, proč bylo rozhodnutí doručováno takové osobě. Tato osoba nebyla účastníkem řízení a žalobkyně nebyla v této věci zastoupena.

III. Vyjádření žalovaného a replika žalobkyně

8. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že s žalobou nesouhlasí a napadené rozhodnutí považuje za správné a odůvodněné. Žalovaný dále uvedl, že podatelka k odvolání ze dne 5. 2. 2024 nikdy ani přes výzvu správního orgánu nedoložila zmocnění, na základě kterého by byla oprávněna zastupovat žalobkyni v tomto řízení a činit podání. Podání ze dne 5. 2. 2024 tedy vyhodnotil jako nepřípustné. Žalovaný zaslal výzvu k doložení zmocnění i žalobkyni, kde ji poučil o důsledcích nedoložení zmocnění pro podatelku, žalobkyně však na výzvu nereagovala. Žalobkyně také nikdy netvrdila, že podatelka A. H. jednala z pozice zaměstnance žalobkyně a tuto skutečnost ani neprokázala. Podání doručené dne 12. 2. 2024 žalovaný nepokládá za doplnění podání doručeného dne 5. 2. 2024.

9. Žalovaný dále uvedl, že doručoval rozhodnutí také V. Ch., protože dne 2. 11. 2023 mu byla udělaná prezidiální plná moc pro zastupování. Žalovaný doručoval rozhodnutí i žalobkyni z procesní opatrnosti, protože celé schéma udělování zmocnění, zasílání podání přes prostředníky i další vystupování žalobkyně v rámci správního řízení nese znaky obstrukčního chování. V rozdělovníku je uvedeno jméno Ch., jde však o chybu v psaní, rozhodnutí bylo doručeno do datové schránky zmocněnce.

10. Žalobkyně v replice ze dne 25. 11. 2024 nad rámec již uvedeného popřela, že by jednala obstrukčně. Žalobkyně dne 11. 11. 2023 doručila správnímu orgánu prvního stupně presidiální plnou moc, která měla opravňovat zmocněnce jen pro zastupování v řízeních, která budou zahájena v budoucnu. Toto řízení však bylo zahájeno o rok dříve, než byla plná moc předložena, a proto plná moc pro pana Ch. není pro toto řízení relevantní. Žalobkyně po celou dobu jednala sama bez zastoupení.

11. Žalobkyně dále uvedla, že nebyl důvod, aby A. H., z jejíž datové schránky bylo odvolání prvotně podáno, dokládala jakékoli zmocnění k podání odvolání. Toto odvolání bylo totiž v pětidenní lhůtě potvrzeno z datové schránky žalobkyně. Žalovaný nemohl mít žádné pochyby o tom, že odvolání odráží vůli samotné žalobkyně. V odvolání nebyla nikde zmíněna A. H., v odvolání je uvedeno, že jde o podání žalobkyně zastoupené jednatelkou. Na podporu svého názoru žalobkyně odkázala též na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2017, č. j. Vol 65/2017–24.

12. Nakonec žalobkyně uvádí, že je na jejím uvážení, jak si zorganizuje své vnitřní činnosti a jak učiní podaní (za předpokladu, že je učiní podle zákona).

IV. Skutečnosti zjištěné ze správního spisu

13. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že Městský úřad Rosice („správní orgán“) vydal dne 9. 1. 2024 rozhodnutí, kterým byla žalobkyně uznána vinnou z přestupku provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona o č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. Dne 5. 2. 2024 bylo správnímu orgánu z datové schránky A. H. doručeno podání opatřené datem 3. 2. 2024. Obsahem podání je odvolání proti rozhodnutí ze dne 9. 1. 2024. Na konci textu odvolání je uvedeno, že odvolání podává žalobkyně jednající jednatelkou Petrou Helenou Vávrovou, odvolání neobsahuje uznávaný elektronický podpis. Dne 12. 2. 2024 obdržel správní orgán podání opatřené datem 4. 2. 2024. Obsahem podání je odvolání, jehož text je shodný s textem odvolání ze dne 3. 2. 2024, které bylo správnímu orgánu doručeno dne 5. 2. 2024. Toto podání bylo také odesláno z datové schránky A. H., odvolání je opatřeno uznávaným elektronickým podpisem Petry Heleny Vávrové, jednatelky žalobkyně.

14. Správní orgán dne 8. 2. 2024 vyzval žalobkyni, aby sdělila, zda A. H. byla zmocněna k jednání a zastupování žalobkyně. Žalobkyně byla rovněž vyzvána, aby doložila plnou moc A. H., jinak bude podání doručené dne 5. 2. 2024 pokládat za neplatné. Správní orgán dne 17. 4. 2024 vyzval A. H., aby sdělila správnímu orgánu, zda je zmocněncem žalobkyně a případně zaslala plnou moc. Následně žalovaný rozhodl napadeným usnesením. Žalovaný také rozhodl dne 24. 5. 2024, č.j. JMK 76760/2024, sp. zn. S–JMK 72413/2024/OD/VW, o odvolání, které podala A. H. dne 5. 2. 2024 tak, že odvolání zamítl pro nepřípustnost, jelikož bylo podáno subjektem, kterým nebyl účastníkem řízení.

V. Řízení před soudem a posouzení věci samé

15. Soud ve věci nařídil jednání na 24. 1. 2025, neboť žalobkyně původně nesouhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Dne 21. 1. 2025 však žalobkyně soudu doručila přípis, z něhož vyplývá, že svůj postoj v tomto směru přehodnotila a vyjadřuje souhlas s rozhodnutím bez jednání. Vzhledem k tomu, že žalovaný s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasil, přistoupil soud z důvodu hospodárnosti soudního řízení ke zrušení již nařízeného jednání a ve věci rozhodl bez jednání.

16. Při splnění podmínek řízení soud přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

17. Žaloba není důvodná.

18. Mezi účastníky je sporné, jakou formu má podání doručené dne 5. 2. 2024. Zda jde o elektronické podání podepsané držitelem datové schránky (v důsledku fikce podpisu podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) nebo zda jde o elektronické podání bez podpisu. Na vyřešení této otázky potom závisí posouzení podání doručeného dne 12. 2. 2024. Podle názoru žalobkyně jde o doplnění nepodepsaného podání doručené dne 5. 2. 2024 ve smyslu § 37 odst. 4 s. ř. Podle názoru žalované jde o jiné podání jiné osoby a nejde o doplnění dřívějšího podání. Rozdílné posouzení těchto otázek potom vede k rozdílnému závěru o včasnosti podaného odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.

19. Podle § 37 odst. 2 správního řádu z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst.

4. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

20. Podle § 37 odst. 3 správního řádu nemá–li podání předepsané náležitosti nebo trpí–li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

21. Podle § 37 odst. 4 správního řádu podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu.

22. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisuje–li se elektronický dokument, kterým se činí úkon vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti. Podle odst. 2 téhož ustanovení uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

23. Podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob. Podle § 8 odst. 1 téhož zákona k přístupu do datové schránky fyzické osoby je oprávněna fyzická osoba, pro niž byla datová schránka zřízena.

24. Podle § 83 odst. 1 správního řádu odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo–li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty.

25. Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že podání vůči správnímu orgánu lze učinit ústně do protokolu, písemně nebo v elektronické podobě. V elektronické formě lze podání učinit prostřednictvím veřejné datové sítě, kterou je informační systém datových schránek nebo celosvětová síť internet využívaná k odesílání a příjímání elektronické pošty (e–mail). Nezbytnou náležitostí podání je podpis osoby, která jej činí. Pokud je podání učiněno v elektronické formě, musí být podepsáno uznávaným elektronickým podpisem, kterým je zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu. V případě, že elektronické podání není podepsáno (nebo je podepsáno jinak než uznávaným elektronickým podpisem), je třeba jej do pěti dnů potvrdit nebo doplnit řádnou formou (listinou nebo elektronickou s uznávaným elektronickým podpisem).

26. V případě běžné elektronické pošty (e–mailová zpráva) není možné bezpečně ověřit autenticitu odesílatele. Proto zákon nejen ve správním řízení požaduje následný kvalifikační autorizační postup tedy doplnění těchto podání v listinné formě nebo elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem. Uznávaný elektronický podpis je verifikační nástroj k určení osoby odesílatele. Naproti tomu datová schránka není anonymním úložištěm dat, naopak je striktně individuálně přidělena a osoba odesílatele je tak věrohodně identifikovatelná. Podpis osoby, která činí úkon prostřednictvím datové schránky, nahrazují specifické přístupové údaje do datové schránky a odeslaný dokument je autentizován specifickými přístupovými údaji. Nelze tak přistoupit na argument žalobkyně, že není rozdíl v tom, zda pošle nepodepsané podání emailem nebo datovou schránkou.

27. Do datové schránky mají přístup pouze oprávněné osoby a je tedy vyloučeno, aby podání učiněné prostřednictvím datové schránky určité osoby bylo považováno za podání učiněné jinou osobou. Soud připouští, že se může stát, že se do datové schránky přihlásí přes přihlašovací údaje oprávněné osoby někdo jiný. V takovém případě by mohlo jít o zneužití přístupů do datové schránky. O takový případ se však v projednávané věci nejedná a žalobkyně nic takového ani netvrdí. Navíc jsou osoby oprávněné povinny zacházet s přístupovými údaji tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití (srov. § 9 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb.).

28. Také je možné, aby podání doručila soudu jiná osoba odlišná od účastníka řízení, avšak takové podání musí být účastníkem řízení řádně podepsáno. V případě elektronických dokumentů je takovou možností pouze uznávaný elektronický podpis.

29. Z obsahu správního spisu vyplývá, že dne 5. 2. 2024 bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno odvolání datované dnem 3. 2. 2024, přičemž toto odvolání bylo odesláno z datové schránky fyzické osoby A. H. Odvolání nebylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem, což žalobkyně ani netvrdí. Vzhledem k tomu, že odvolání bylo podáno prostřednictvím datové schránky, jejímž držitelem je fyzická osoba A. H., platí, že toto podání je podepsáno touto osobou. Jde tedy o řádné podání podle § 37 správního řádu, které vyvolá zamýšlené účinky. Takové podání pak není třeba doplnit ani potvrdit podle § 37 odst. 4 správního řádu.

30. Soud se ztotožnil s hodnocením žalovaného, že pokud byl obsahem zprávy doručené do datové schránky soubor označený jako odvolání proti jednoznačně identifikovanému správnímu rozhodnutí, přičemž dokument obsahoval údaje přestupce, jenž je odlišnou osobou od držitele datové schránky, z níž byla zpráva odeslána, nabízí se úvaha, že se jedná o odvolání podané v zastoupení držitelem datové schránky.

31. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že podání doručené správnímu orgánu dne 5. 2. 2024 je vadné, nedostatkem podání je absence průkazu zastoupení (§ 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., k tomu srov. též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2012, č. j. 8 As 89/2011–31), nikoli však nedostatek formy podání, jež by pro zachování účinků muselo být ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu doplněno nebo potvrzeno (jak lze dovodit z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2019, č. j. 6 As 22/2018–30). Správní orgán tedy správně vyzval žalobkyni i podatelku podle § 37 odst. 3 správního řádu k odstranění nedostatků a poskytl přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatku, neboť se jednalo o odstranitelný nedostatek podání. Podání odeslané z datové schránky třetí osoby je přičitatelné osobě, z jejíž datové schránky byla datová zpráva zaslána, a to s ohledem na § 9 odst. 2 a § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. Ke stejným závěrům dospěl také Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 24. 7. 2024, č.j. 6 As 20/2024–27.

32. Odvolání ze dne 5. 2. 2024 bylo řádně podepsáno A. H., avšak jeho nedostatkem bylo nedoložení zastoupení. Nedostatek podání nebyl ani přes výzvu odstraněn, a proto bylo odvolání zamítnuto jako podané osobou neoprávněnou. Podání doručené správnímu orgánu dne 12. 2. 2024 tak nemůže být doplněním podání doručeného dne 5. 2. 2024 ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu.

33. Podání doručené správnímu orgánu dne 12. 2. 2024 bylo sice také zasláno z datové schránky A. H., avšak obsahovalo uznávaný elektronický podpis. V takovém případě se neuplatní fikce podpisu držitele datové schránky podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., přestože bylo podání učiněno prostřednictvím datové schránky jiné osoby. V takové situaci se jedná o podání podepsané osobou, jejímž uznávaným elektronickým podpisem je podání opatřeno. Odvolání doručené dne 12. 2. 2024 je tedy řádným podáním žalobkyně. Díky připojenému uznávanému elektronickému podpisu není pochyb o tom, že toto podání učinila žalobkyně, přestože bylo odesláno z datové schránky jiné osoby.

34. Správní rozhodnutí bylo doručeno žalobkyni dne 21. 1. 2024, poslední den lhůty k podání odvolání tedy bylo pondělí 5. 2. 2024. Řádně podané bezvadné odvolání podala žalobkyně až dne 12. 2. 2024, tedy po uplynutí patnáctidenní odvolací lhůty. Žalovaný tedy postupoval správně, pokud odvolání zamítl jako opožděné.

35. Žalobkyně odkázala na některá rozhodnutí, která měla spornou otázku posoudit jinak než žalovaný. Případy posuzované v těchto rozhodnutích jsou však odlišné a jejich závěry nelze na projednávaný případ aplikovat. V případě řešeném v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2017, č.j. Vol 65/2017–24, šlo o situaci, kdy soud obdržel podání odeslané z datové schránky účastníka řízení, zatímco v jednom případě bylo podání podepsáno uznávaným elektronickým podpisem jiné osoby (dle Nejvyššího správního soudu zde nenastal fikce podpisu podatele), v druhém nikoli (jednalo se o nedostatek podání spočívající v nedoložení plné moci). V nyní posuzovaném případě jsou navíc řešena podání z datové schránky osoby, která není účastníkem řízení.

36. V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2019, č. j. 6 As 22/2018–30, vyhodnotil soud podání odeslané z datové schránky jiného subjektu jako podání osobou, která nebyla účastníkem řízení ani nebyla zástupcem takového účastníka, neboť nebyla doložena plná moc ve prospěch držitele datové schránky, ze které bylo podání odesláno. Navíc Nejvyšší správní soud v daném kontextu vyhodnotil takový postup jako obstrukční.

37. Stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, se zabývá řízením před soudy v civilních a trestních věcech. Judikatura v občanskoprávních věcech není pro soudy ve správním soudnictví závazná a analogická aplikace této judikatury není na místě, pokud existuje relevantní judikatura soudů ve správním soudnictví (viz výše).

38. Pokud jde o námitky týkající se údajného zmocněnce V. Ch. (v rozdělovníku chybně označen jako V. Ch.), ty nedokládají vadu řízení, která by měla za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalovaný napadené rozhodnutí žalobkyni doručil. Žalobkyně tvrdí, že neměla zmocněnce. Rozhodnutí bylo tedy doručeno řádně přímo účastníkovi. Pokud žalovaný doručoval rozhodnutí osobě, která nebyla účastníkem řízení ani zástupcem účastníka, nejde o správný postup, avšak nemá to vliv na řádnost doručení napadeného rozhodnutí žalobkyni jako účastníkovi řízení.

VI. Závěr a náklady řízení

39. Soud neshledal žalobu důvodnou, proto ji zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). Neshledal ani jiná pochybení, pro která by měl napadené rozhodnutí zrušit.

40. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 s. ř. s., podle kterého nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšnému žalovanému žádné náklady nad rámec jeho obvyklé úřední činnosti nevznikly, náhrada nákladů řízení mu tudíž přiznána nebyla (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014–47).

Poučení

I. Vymezení věci II. Obsah žaloby III. Vyjádření žalovaného a replika žalobkyně IV. Skutečnosti zjištěné ze správního spisu V. Řízení před soudem a posouzení věci samé VI. Závěr a náklady řízení