34 Ad 27/2024 – 72

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph. D. ve věci žalobce: Z. T. bytem X zast. advokátem JUDr. Petrem Prchalem, Ph. D. sídlem Drdlova 540/18, Žďár nad Sázavou proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 9. 2024, č. j. X, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a napadené rozhodnutí

1. Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 9. 2024, č. j. X („napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 6. 2024, č. j. X („prvostupňové rozhodnutí“). Tím byl žalobci ode dne 12. 7. 2024 odňat invalidní důchod dle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění („zákon o důchodovém pojištění“).

2. Podkladem prvostupňového rozhodnutí byl posudek o invaliditě Institutu posuzování zdravotního stavu („IPZS“) ze dne 10. 6. 2024, podle něhož celkový pokles pracovní schopnosti žalobce již neodpovídá invaliditě. Tento závěr byl potvrzen rovněž v námitkovém řízení, v němž byl zpracován posudek ze dne 22. 8. 2024.

3. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je dle posudků zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII (postižení svalové a kosterní soustavy), oddílu A (artropatie), položce 1b [osteoartróza primární lokalizovaná nebo generalizovaná, sekundární vzniklá následkem traumatu, vrozené nebo vývojové vady, z důvodu mechanického přetížení nebo v důsledku jiného onemocnění, erozivní (postihující ruce, s více vyjádřenou zánětlivou komponentou), středně těžké postižení, s funkčně významným postižením dvou a více velkých/nosných kloubů nebo s funkčně významným omezením většiny malých kloubů rukou nebo nohou, zachovány pohybové schopnosti, snížení celkové výkonnosti, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi nebo s využitím kompenzačních mechanismů nebo prostředků] přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. („vyhláška o posuzování invalidity“), pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 30 % (v rámci rozmezí 20 – 35 %).

4. Dle napadeného rozhodnutí byla důvodem zániku invalidity v případě žalobce stabilizace zdravotního stavu spojená s adaptací žalobce na situaci vyvolanou zdravotním postižením. Žalobce je schopen pracovat s určitým omezením v oboru, pro který je vzdělán či pro něj má příslušnou praxi.

II. Žaloba

5. Žalobce namítá, že ve správním řízení nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav věci, resp. závažnost jeho zdravotního stavu. Posuzující lékaři se nevěnovali určení závažnosti dalších zdravotních potíží žalobce. Žalobce nemůže vykonávat běžné činnosti, bolest ho omezuje i v pracovní sféře.

6. Žalobce uvedl, že od roku 2016 do roku 2022, kdy mu byl přiznán invalidní důchod, pracoval jako seřizovač linek a lisů. Jednalo se o fyzicky náročnou práci, jeho zdravotní stav se začal zhoršovat a žalobce po provedené lékařské prohlídce u závodního lékaře pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost. Nyní je zaměstnán u Městské policie v Moravských Budějovicích, kde však dosahuje čistých příjmů v poloviční výši než před přiznáním invalidního důchodu. Navíc se jedná o pozici pouze dočasnou, smlouvu má uzavřenou pouze do konce letošního roku (2024).

7. Žalobce má za to, že by s ohledem na § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity měla být hodnota poklesu jeho pracovní schopnosti navýšena o 10 procentních bodů, a to vzhledem k vlivu zdravotního postižení žalobce na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace. Žalobce by tak na invaliditu dosáhl, neboť pokles jeho pracovní schopnosti by činil 40 %.

8. Žalobce uvedl, že v posledních měsících se jeho zdravotní stav zhoršil, musel opakovaně navštěvovat lékařská zařízení s bolestmi. Nemůže v noci bolestí spát, dvakrát do roka musí na injekce kolagenu i na obstřiky kloubů palců u nohou. Dne 7. 10. 2024 mu bylo praktickou lékařkou MUDr. E. N. zakázáno zvedat břemena nad 12 kg, nevhodná je pro něj práce v chladu, musí střídat polohy vsedě, chůze, stoj. Nevhodná je pro něj práce ve výškách, nevhodné jsou i rotační pohyby. Fyzické zdraví se také podepsalo na jeho psychice, byla mu diagnostikována depresivní fáze středně těžká.

9. Jako důkazy žalobce přiložil: lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 26. 5. 2022, platový výměr město Moravské Budějovice, dohodu o změně pracovní smlouvy s městem Moravské Budějovice, lékařskou zprávu psychiatrické ambulance, MUDr. V. B., ze dne 15. 10. 2024, lékařskou dokumentaci za rok 2024. Žalobce současně navrhl, aby došlo k vypracování posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

10. Dne 5. 8. 2025 žalobce soudu zaslal novou zdravotní dokumentaci – ambulantní zprávy z Nemocnice Třebíč ze dne 19. 6. 2025 a ze dne 2. 7. 2025, MUDr. A. V. Dále uvedl, že dne 25. 8. 2025 je objednán do Centra pohybové medicíny v Praze, kde podstoupí vyšetření MR a EMG. Také je odeslán na vyšetření na ortopedii. Momentálně je z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu v pracovní neschopnosti, což doložil. Dle vyjádření jeho současného zaměstnavatele je rozhodnuto o zrušení pracovní pozice žalobce, z důvodu ukončení dotačního programu. Pro žalobce bude obtížné najít si odpovídající práci. Podle žalobce byl v roce 2022, kdy mu byl přiznán invalidní důchod, v lepším zdravotním stavu než nyní.

III. Vyjádření žalované

11. Žalovaná ve vyjádření uvedla, že § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity lze aplikovat pouze v případech, kdy by stanovený pokles pracovní schopnosti dosahoval horní hranice rozmezí v rámci vymezené položky (a měl jí přesáhnout), což však není případ žalobce.

12. Argumentace lékařskými nálezy z října roku 2024 má limitovanou relevanci, neboť tyto zprávy byly vydány až po vydání napadeného rozhodnutí. Žalobce nezpochybnil zvolenou kategorii zdravotního postižení. Posudkoví lékaři zohlednili všechny objektivizované skutečnosti, tíže postižení žalobce však neodpovídá invaliditě.

IV. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem

13. V průběhu řízení si krajský soud vyžádal správní spis OSSZ a také správní (dávkový) spis žalované, z nichž vyplývají následující skutečnosti. Žalobce měl ode dne 1. 6. 2022 přiznanou invaliditu prvního stupně. Dle posudku OSSZ Třebíč ze dne 1. 7. 2022 se jednalo o pokles pracovního potenciálu ve výši 35 % s tím, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII oddílu E položce 1c přílohy k vyhlášce o posouzení invalidity. Podle posudkového lékaře šlo o středně těžké funkční postižení při bolestivém syndromu páteře. Doba platnosti posudku byla stanovena do 30. 6. 2024.

14. Při kontrole invalidity dospěl posudkový lékař IPZS dne 10. 6. 2024 k závěru, že žalobce již není invalidní, k čemuž uvedl „v komplexu všech příčinných souvislostí hodnotím jako polyarthrozu se středně těžkým omezením, vzhledem ke strukturálním a funkčním změnám volím střed pásma daného referenčního rozmezí…“ Zvolil proto pokles pracovní schopnosti v rámci kapitoly XIII. oddílu A položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity ve výši 30 %. Následně bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí.

15. Dle posudku IPZS zpracovaného v námitkovém řízení byl přijatý závěr potvrzen, a to „s ohledem na tíži onemocnění a také pro charakter profese a s přihlédnutím k dalším souběžným chorobám“. Dle posudku nejsou mezi doloženými lékařskými nálezy rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Všechny objektivizované skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, byly zohledněny.

16. Krajský soud nechal vypracovat posudek PK MPSV, pracoviště v Brně, která dne 1. 4. 2025 zasedala ve složení předseda komise, další lékař s odborností v oboru ortopedie a tajemnice. Žalobce byl přítomen jednání PK MPSV, která měla k dispozici kompletní správní spisovou dokumentaci, jakož i lékařské nálezy přiložené žalobcem k žalobě.

17. V posudku byl shrnut předchozí průběh řízení o invalidním důchodu žalobce, závěry prvostupňového rozhodnutí a napadeného rozhodnutí, byla uvedena pracovní anamnéza žalobce (posuzován jako asistent prevence kriminality), byly uvedeny závěry objektivního vyšetření žalobce při jednání komise, a byl uveden diagnostický souhrn – s důrazem na absenci funkčně významného omezení hybnosti kloubů. V rámci posudkového hodnocení (s. 5–8) reflektovány závěry ze zdravotní dokumentace žalobce.

18. K datu vydání napadeného rozhodnutí (9.9.2024) byl u žalobce prokázán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, je léčený pro kloubní onemocnění a vertebropatii, léčí se i na neurologii. Interní onemocnění jsou kompenzovaná. Žalobce má ukončené středoškolské odborné vzdělání s maturitou, pracoval jako truhlář, dále vrchní inspektor u PČR, dělník – seřizovač a naposledy jako asistent prevence kriminality u městské policie (od června 2023).

19. PK MPSV stanovila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu onemocnění kloubní, artrotické postižení kolenních a kyčelních kloubů, pravého ramene a metatarsalgii nohou (bolest v oblasti nártních kostí). Shodně jako v námitkovém řízení PK MPSV podřadila rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti do kapitoly XIII. oddílu A položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a ohodnotila pokles pracovní schopnosti na 30 % (v rámci rozmezí 20–35 %). Hodnotila jej při středu pásma s přihlédnutím ke všem ostatním zdravotním postižením i k profesi žalobce.

20. Jedná se podle PK MPSV o středně těžké postižení, není zde ale funkčně významné omezení hybnosti nosných kloubů, některé denní aktivity jsou vykonávány s obtížemi. Nejedná se ani o těžké funkční postižení, ani o zvlášť těžké postižení. Ostatní uvedená zdravotní postižení, pokud by byla posuzována jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, byla by posouzena s nižší taxací, tj. bez přiznání invalidity. Nově doložené nálezy neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí.

21. Posudek obsahuje též pracovní rekomandaci – žalobce je schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Ostatně pracuje s využitím svého vzdělání v plném rozsahu pracovní doby a adekvátně své kvalifikaci. PK MPSV se vyjádřila také k důvodům, pro které byla invalidita odňata. V roce 2022 byl žalobce posuzován pro vertebropatii se symptomatologií iritační, bez oslabení, bez klinického paretického postižení, dle neurologického vyšetření s výbavnými reflexy na končetinách, bez poruch čití a sfinkterů, neurologicky negativní nález, bez indikace k neurochirurgickému řešení. PK MPSV proto hodnotila tehdejší posouzení OSSZ Třebíč ze dne 1. 7. 2022 jako posudkově nadhodnocené.

22. PK MPSV proto dospěla k posudkovému závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nešlo u žalobce o invaliditu v žádném stupni, neboť míra poklesu pracovní schopnosti činila 30 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 vyhlášky o posuzování invalidity nemění.

23. Krajský soud ve věci nařídil ústní jednání, které se uskutečnilo dne 8. 8. 2025 za přítomnosti žalobce a zástupkyně žalované. Žalobce přiblížil svůj zdravotní stav, degenerativní změny na páteři má zřejmě po rodičích. Od doby odebrání invalidního důchodu se jeho stav zhoršuje, zhoršují se bolesti. Kvůli nim byl v pracovní neschopnosti, při rehabilitaci v Dačicích (před rokem) přestal úplně chodit, museli ho odvézt na kapačky. Asi dva měsíce zpátky mu začaly bolesti do obou horních končetin, do ramene, jde mu to přes ramenní kloub do svalů.

24. Neurolog žalobce odmítl poslat na vyšetření EMG, zprávu z tohoto vyšetření tedy nemohl doložit. Objednal si proto vyšetření v Praze, kam je objednán v srpnu. Sám se už ani ráno nezvedne z postele, levou rukou si už ani neposune židli, neodsune paži od těla. Do práce by chodil rád, jeho místo však má být zrušeno. Se svým postižením těžko něco sežene. Byl by rád, kdyby invalidní důchod mohl pobírat ještě dva roky a pak by šel do předčasného důchodu. Odebrání důchodu bylo překvapením i pro jeho lékařku. Také mu začínají tvrdnout šlachy, bude muset jít na operaci, při řízení má problémy řadit a držet volat.

25. Zástupkyně žalované odkázala na písemné vyjádření k žalobě a doplnila, že pokud dojde ke zhoršení zdravotního stavu, žalobce má kdykoliv možnost si podat žádost o nové zhodnocení zdravotního stavu.

26. V rámci dokazování byl proveden důkaz posudkem PK MPSV ze dne 1. 4. 2025 a byl stručně konstatován obsah listin předložených žalobcem. Platový výměr města Moravské Budějovice, ani dohoda o změně pracovní smlouvy s městem Moravské Budějovice nejsou pro posouzení sporné otázky relevantní. K žalobě předložené lékařské nálezy byly zohledněny PK MPSV (a tím doplněny k důkazu). Lékařské nálezy nově předložené před jednáním soud vyhodnotil z hlediska jejich potenciálu ovlivnit přijatý posudkový závěr. Po závěrečných návrzích bylo postupováno podle § 49 odst. 12 s. ř. s.

V. Posouzení věci krajským soudem

27. Žalobce nesouhlasil s tím, jak byl ve správním řízení posouzen jeho zdravotní stav, resp. nesouhlasil s tím, že již není invalidní, přestože se jeho zdravotní stav zhoršuje a trpí bolestí. Obecná právní východiska posuzování invalidity 28. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v § 39 zákona o důchodovém pojištění, který upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován.

29. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Náležitosti posudku jsou upraveny v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012–18).

30. Rozhoduje–li žalovaná o odnětí určité dávky, musí v odůvodnění svého rozhodnutí jednoznačně vysvětlit, proč příjemce dávky již nesplňuje podmínky, na základě, kterých mu byla dávka přiznána (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, č. j. 4 Ads 14/2009–37). Napadené rozhodnutí, resp. posudkové hodnocení, na jehož podkladě je rozhodnutí o odnětí či snížení invalidity vydáno, musí obsahovat přesvědčivé odůvodnění, co se při porovnání s obdobím, kdy byla odnímaná dávka přiznána, ve zdravotním stavu pojištěnce přesně změnilo, tj. určit a objasnit důvod či příčinu zániku nebo změnu stupně invalidity. Je tedy nutno přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení zdravotního stavu nebo jeho stabilizace při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána či naposledy ponechána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu. „Pro přesvědčivost posudkových závěrů je nezbytné, aby v posudku uváděný důvod zániku nebo změny stupně invalidity byl zcela konkrétně a jednoznačně vysvětlen, neboť jen tak může soud získat potřebný skutkový základ pro správné právní posouzení věci“ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2011, č. j. 4 Ads 147/2010–117).

31. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Při přezkumu rozhodnutí žalované vydaného na podkladě posudku IPZS v řízení o námitkách (dle § 88 zákona č. 582/1991 Sb.) neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek PK MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou–li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Posudek PK MPSV a zjištěný skutkový stav 32. S ohledem na spornou otázku byl pro účely rozhodnutí ve věci v soudním řízení vypracován posudek PK MPSV ze dne 1. 4. 2025, jímž soud provedl důkaz při ústním jednání dne 8. 8. 2025. Krajský soud vyhodnotil posudek z hledisek shora uvedených, zabýval se jeho úplností a přesvědčivostí, a to jak vzhledem ke skutkovému stavu zjištěnému ze správních spisů, tak i vzhledem k žalobním námitkám, přičemž dospěl k následujícím závěrům.

33. Posudek PK MPSV byl vypracován posudkovou komisí zasedající v řádném složení (členem byl odborný lékař se specializací v oboru ortopedie). Posudek byl založen na všech dostupných podkladech (spisová dokumentace včetně lékařské dokumentace, lékařská dokumentace doložená žalobcem k žalobě). Posudek PK MPSV a posudky zpracované v předcházejícím řízení se neliší v posouzení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce.

34. Posudek PK MPSV, stejně jako posudky, které byly podkladem pro vydání prvostupňového rozhodnutí a napadeného rozhodnutí, hodnotily zdravotní postižení žalobce s největším dopadem do jeho pracovní schopnosti v kapitole XIII oddílu A položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Všichni posudkoví lékaři se shodli na tom, že v rámci zvolené položky se v případě žalobce nejedná o těžké (položka 1c) či zvláště těžké (položka 1d) onemocnění, které by invaliditě odpovídalo. Nadto se u zvolené položky (tj. dle vymezení s funkčně významným postižením dvou a více velkých/nosných kloubů nebo s funkčně významným omezením většiny malých kloubů rukou nebo nohou, zachovány pohybové schopnosti, snížení celkové výkonnosti, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi nebo s využitím kompenzačních mechanismů nebo prostředků) dle posudkových lékařů nejedná o významné omezení hybnosti nosných kloubů.

35. Volba středního pásma rozmezí položky 1b je podle všech posudkových lékařů dána včetně přihlédnutí k ostatním zdravotním postižením i profesi žalobce. Další diagnózy žalobce, které nelze považovat za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce, pro přiznání invalidity nepostačují.

36. K vývoji invalidity žalobce, resp. k důvodům, pro které mu byla invalidita odňata, se posudkové lékaři ve správním řízení nevyjádřili. Žalovaná v napadeném rozhodnutí pak dovozovala – namísto toho, aby si od IPZS vyžádala upřesnění posudku – že se v případě žalobce jednalo o stabilizaci jeho zdravotního stavu a adaptaci na zdravotní postižení. Dle PK MPSV však byla invalidita žalobci v minulosti přiznána na základě posudkového nadhodnocení, což bylo v posudku podrobněji osvětleno s odkazem na neurologicky negativní nález a absenci paretického postižení.

37. PK MPSV se zabývala lékařskými nálezy, na něž žalobce odkazoval v žalobě a zohlednila je. Žalobce vedle nesouhlasu se závěry posudkového hodnocení, které však bylo jednoznačně potvrzeno též v řízení před soudem, nepředkládá jakákoli relevantní tvrzení či podklady, jimiž by hodnocení PK MPSV a jí přijaté závěry mohly být důvodně zpochybněny. Ostatně proti závěrům posudku PK MPSV žalobce ani jeho právní zástupce nevznesli žádnou argumentaci.

38. Posudková komise při vlastním posouzení vyhodnotila míru poklesu pracovní schopnosti shodně jako posudky IPZS. Funkční postižení žalobce objektivizované odbornými nálezy a vyšetřením na jednání posudkové komise hodnotila tak, že způsobuje pokles pracovní schopnosti žalobce ve výši 30 %. Posudek PK MPSV naplňuje kritéria úplnosti, srozumitelnosti a přesvědčivosti. Posudek je založen na veškerých relevantních lékařských podkladech, tj. podkladech osvědčujících zdravotní stav žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Srozumitelně vysvětluje průběh invalidity žalobce a vývoj posouzení invalidity žalobce správními orgány. Logicky vysvětluje, proč žalobce není invalidní a co bylo příčinou odlišného posudkového hodnocení.

39. K argumentaci žalobce, že měl být aplikován § 3 vyhlášky o posuzování invalidity, je nutno přisvědčit vyjádření žalované. Takto lze postupovat jen v situaci, kdy je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (odst. 1), resp. kdy má dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti pojištěnce je větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (odst. 2). V případě žalobce bylo zvoleno střední pásmo stanoveného rozpětí, a to i s přihlédnutím k ostatním postižením žalobce a jeho aktuální profesi. Podmínky pro další navýšení poklesu pracovní schopnosti dle uvedeného ustanovení tak nebyly splněny.

40. Žalobcem udávané obtíže, jež byly diagnostikovány až po vydání napadeného rozhodnutí (středně těžká deprese), resp. jež netrvají déle než 1 rok, nebylo možné při posouzení napadeného rozhodnutí zohlednit, neboť se ve vztahu k těmto obtížím nejednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Tím se rozumí podle § 26 zákona o důchodovém pojištění zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok. Žalobci byla teprve v říjnu 2024 předepsána medikace v psychiatrické ambulanci, vliv postižení duševního charakteru proto ještě nebylo možné při posouzení zdravotního stavu zohlednit jako zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.

41. Co se týká pracovních omezení či doporučení, ta korespondují s pracovní rekomandací uvedenou v posudku PK MPSV. Dosavadní zaměstnání žalobce (asistent prevence kriminality u městské policie) těmto požadavkům odpovídá. Finanční ohodnocení této profese (nižší než u profese dělníka) není pro stanovení poklesu pracovní schopnosti relevantní. Žalobcem poukazované zhoršování zdravotního stavu po dni vydání napadeného rozhodnutí lze při zajištění objektivních dokladů tohoto zhoršení zohlednit v rámci nové žádosti o přiznání invalidity.

VI. Závěr a náhrada nákladů řízení

42. V soudním řízení bylo potvrzeno, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní Žaloba není důvodná, krajský soud ji proto zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

43. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Nyní projednávaná věc se týkala důchodového pojištění, a proto ani žalovaná ex lege nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 2 s. ř. s.).

Poučení

I. Vymezení věci a napadené rozhodnutí II. Žaloba III. Vyjádření žalované IV. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem V. Posouzení věci krajským soudem Obecná právní východiska posuzování invalidity Posudek PK MPSV a zjištěný skutkový stav VI. Závěr a náhrada nákladů řízení