34 Ad 30/2023 – 63

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph. D. ve věci žalobce: Mgr. T. R. bytem X zast. advokátem Mgr. Jiřím Kočiščákem sídlem Plotní 332/73, 602 00 Brno proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 10. 2023, č. j. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 3. 10. 2023, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9 373 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Jiřího Kočiščáka.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Rozhodnutím žalované ze dne 24. 4. 2023, č. j. X („prvostupňové rozhodnutí“) byl žalobci ode dne 12. 5. 2023 snížen invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invaliditu druhého stupně. Podkladem prvostupňového rozhodnutí byl posudek Okresní správy sociálního zabezpečení Žďár nad Sázavou (OSSZ) ze dne 28. 2. 2023, podle něhož zdravotní stav žalobce odpovídal invaliditě druhého stupně. V námitkách proti prvostupňovému řízení žalobce požadoval přiznání invalidního důchodu třetího stupně.

2. V rámci námitkového řízení byl zpracován posudek o invaliditě dne 19. 7. 2023, v němž posudkový lékař ČSSZ dospěl k závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činila 40 %. Jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce bylo určeno zdravotní postižení uvedené v kapitole VI (postižení nervové soustavy) položce 1c (středně těžké funkční postižení, středně těžká motorická, senzorická, řečová nebo kognitivní disfunkce, některé denní aktivity omezeny) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. („vyhláška o posuzování invalidity“). V rámci rozmezí 40–60 % míry poklesu pro tento typ postižení zvolil posudkový lékař jeho dolní hranici. Tento posudek byl podkladem pro vydání rozhodnutí žalované ze dne 3. 10. 2023, č. j. X („napadené rozhodnutí“), proti němuž žalobce brojí touto žalobou.

II. Žaloba

3. Žalobce předně popsal svoje předcházející pracovní aktivity (byl jednatelem společnosti Falco computer s.r.o.), které musel přestat vykonávat v důsledku postižení cévní mozkovou příhodou s krvácením do mozku v březnu 2020. V roce 2022 mu byl přiznán invalidní důchod třetího stupně. Následně popsal průběh řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí.

4. Žalobce má za to, že posouzení jeho zdravotního stavu je nesprávné, neúplné a nepřesvědčivé, a to zvláště s přihlédnutím ke skutečnosti, že na základě jím podaných námitek ještě došlo ke zhoršení jeho postavení. Posudek zpracovaný v námitkovém řízení se nedostatečně vypořádal se závěry posudku zpracovaného v řízení prvostupňovém. Ani z jednoho posudku pak není zřejmé, v čem spočívá zlepšení oproti původnímu stavu žalobce.

5. Posudky se dále vůbec nevypořádaly se skutečností, že žalobce trpí kromě poruchy nervové soustavy po mozkové mrtvici i středně těžkými až těžkými depresemi. Zohledněna měla být též hypertenze a obezita. K tomu mělo být při taxaci rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu přihlédnuto a pokles pracovní schopnosti měl být mimořádně zvýšen (viz § 2 odst. 3 a § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 4. 2015, sp. zn. 6 Ads 166/2014).

6. Posudky se také nevypořádaly s tím, že žalobce dlouhodobě působil jako jednatel společnosti, vedl široký tým lidí, přičemž takovou práci již vůbec nemůže vykonávat. Rekvalifikace je zároveň v jeho stavu nemožná. V rozporu s § 5 písm. b) vyhlášky o posuzování invalidity tedy nebylo zohledněno vzdělání žalobce a jeho zkušenosti (k tomu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 6 Ads 61/2013).

7. S ohledem na nedostatečné odůvodnění předcházejících posudků, potažmo správních rozhodnutí, jakož i s ohledem na rozpor přijatých závěrů se skutkovým (zdravotním) stavem žalobce (konkrétně v tom, že v posudku zpracovaném v námitkovém řízení je nesprávně uvedena levostranná hemiparéza, resp. paréza PDK byla hodnocena jako lehká a až středně těžká a paréza PHK jako lehká; v případě žalobce však jde dle lékařských zpráv ze dne 9. 3. 2023 a 3. 7. 2023 o pravostrannou hemiparézu akcentovanou na PDK a na akru PHK středně těžkého stupně), navrhl žalobce doplnění dokazování posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (PK MPSV). A za tímto účelem předložil též zprávu z neurologického vyšetření ze dne 3. 7. 2023, kterou neměl posudkový lékař s ohledem na datum jejího vyhotovení k dispozici.

8. Žalobce z uvedených důvodů navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla žalované vrácena k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalované

9. Žalovaná se ve vyjádření přímo nevyjádřila k obsahu žaloby ani k jednotlivým námitkám uvedeným v žalobě. Zaměřila se na právní rámec, zdůrazňovala objektivitu a správnost svého rozhodnutí, opírajícího se o odborný posudek a právní předpisy. Ve věci odkázala na podrobné odůvodnění napadeného rozhodnutí a s ohledem na námitky žalobce navrhla provedení důkazu posudkem PK MPSV ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

IV. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem

10. V průběhu řízení si krajský soud vyžádal správní spis OSSZ a také správní (dávkový) spis žalované, z nichž vyplývají následující skutečnosti – podklady pro vydání prvostupňového a napadeného rozhodnutí.

11. Žalobci byl přiznán invalidní důchod ode dne 9. 3. 2021, kdy byl uznán invalidním ve třetím stupni pro pokles pracovní schopnosti o celkových 70 %. Dne 15. 2. 2022 byla provedena na OSSZ kontrolní lékařská prohlídka, přičemž žalobce byl hodnocen stejně jako při přiznání invalidity s tím, že platnost posudku byla omezena do 31. 3. 2023.

12. Po kontrolní lékařské prohlídce byl dne 28. 2. 2023 zpracován posudek, který se stal podkladem pro vydání prvostupňového rozhodnutí v této věci. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo určeno zdravotní postižení uvedené v kapitole VI položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na 60 %.

13. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce námitky, v nichž argumentoval, že jeho zdravotní stav mu neumožňuje jakékoliv zaměstnání, a že ztráta jeho pracovní schopnosti odpovídá přiznání invalidity třetího stupně. Dle posudku ze dne 19. 7. 2023 zpracovaného v námitkovém řízení bylo potvrzeno podřazení nejvýznamnějšího postižení žalobce do kapitoly VI položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míra poklesu jeho pracovní schopnosti však byla stanovena na 40 %. Následně bylo vydáno napadené rozhodnutí.

14. Krajský soud nechal vypracovat posudek PK MPSV, pracoviště v Brně, která dne 4. 4. 2024 zasedala ve složení předseda komise, další lékař s odborností v oboru neurologie a tajemnice. Žalobce byl přítomen jednání PK MPSV.

15. PK MPSV měla k dispozici dosavadní správní spisovou dokumentaci OSSZ a ČSSZ a zdravotní dokumentaci. V posudku byl shrnut předchozí průběh řízení o invalidním důchodu žalobce, závěry prvostupňového rozhodnutí a napadeného rozhodnutí, byla uvedena pracovní anamnéza žalobce (posuzován jako manažer), průběh vyšetření před PK MPSV a jeho závěry, soupis zdravotní dokumentace (včetně zprávy přiložené k žalobě), diagnostický souhrn, a výpisy ze zdravotní dokumentace. Na str. 6–7 posudku je uvedeno posudkové hodnocení.

16. PK MPSV uvedla, že žalobce je po mozkové příhodě v březnu 2020. Poté absolvoval rehabilitace, kde došlo prokazatelně dle doložených vyšetření ke zlepšení stavu motoriky. Z doložených neurologických vyšetření v březnu 2022 a listopadu 2022 je dokumentována lehká paréza pravé horní končetiny (v Ming. jen neklid, lehká dysmetrie), na pravé dolní končetině skles v Ming cca 5 cm, dysmetrie. Chůze lehce spastická pro pravou dolní končetinu. Z hlediska poruchy řeči dokumentována lehká expresivní porucha, senzitivní upravena k normě. Po provedené kontrole na OSSZ v únoru 2023, kdy došlo ke snížení invalidity ze třetího na druhý stupeň na základě doložených odborných vyšetření, bylo doloženo logopedické vyšetření, kde byla diagnostikována transkortikální senzorická afázie, provedené testy byly pod normou.

17. Z doložené dokumentace je jasný kognitivní deficit, jehož tíži však nikdo nevyšetřil, posuzovaný vzhledem ke svému stavu, pracovnímu zařazení a věku neprošel psychologickým vyšetřením, který PK MPSV považuje za stěžejní. K jednání bylo doloženo psychologické vyšetření z února 2024, které koreluje s ostatními informacemi o zdravotním stavu a které jednoznačně odpovídá i projevu při jednání PK MPSV. Zdravotní stav žalobce, tedy neurologické postižení na základě doložené dokumentace, které bylo po zavedené rehabilitaci stabilizované, PK MPSV hodnotí komplexně jako středně těžké funkční postižení (zohledněna lehká až středně těžká paretická symptomatologie, lehká expresivní fatická porucha a masivní propad kognitivních funkcí u VŠ vzdělaného žalobce s těžce deteriorovaným paměťovým výkonem) dle kapitoly VI položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 40–60 %, a PK MPSV při zhodnocení všech výše uvedených skutečností stanovila v rámci této položky pokles pracovní schopnosti ve výši 60%.

18. Dále PK MPSV konstatovala, že žalobce s ohledem na dosažené vzdělání není schopen vykonávat v žádném případě svou profesi, a rovněž není schopen vzhledem ke svému motorickému a především kognitivnímu deficitu ani rekvalifikace. Proto byl pokles pracovní schopnosti navýšen o dalších 10 % z důvodu profesního a jakéhokoliv pracovního zařazení. Ostatní diagnózy nedosahují posudkové významnosti.

19. Deprese je zaléčena s efektem, není tedy posudkově rozhodná. Z hlediska hypertenze není prokázáno žádné funkční postižení orgánů, které by mělo dopad na pokles pracovní schopnosti. Léčba hypertenze je kompenzovaná na terapii, není ani doložena žádná kardiologická či interní kontrola. Proběhlá cévní mozková příhoda na podkladě mozkového krvácení se v tomto případě hodnotí dle funkčních neurologických následků, je tedy hodnocena v neurologickém postižení. Z hlediska obezity je nutné k objektivizaci funkčního postižení obezitologické vyšetření, které prokazuje, že i přes odborně vedenou léčbu, nelze docílit zlepšení stavu. Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti z hlediska obezity je třeba hodnotit somatické a metabolické komplikace obezity (tj. srdečně cévní postižení, kardiorespirační výkonnost, metabolické postižení, gastrointestinální postižení, kloubní postižení apod.), které u žalobce nejsou objektivně prokazovány. Zlepšení zdravotního stavu PK MPSV již nepředpokládá.

20. PK MPSV dospěla k posudkovému závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI položky 1c) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které je stanoveno procentuální rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 40–60 %. PK MPSV stanovila míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 60 % (tedy na horní hranici) s ohledem na zjištěný zdravotní stav, kterou dále navýšila o 10 % z důvodu nemožnosti profesního zařazení. Celková míra poklesu pracovní schopnosti žalobce tak činí 70 % a k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídala třetímu stupni invalidity.

21. Žalovaná na posudek nereagovala, žalobce k němu zaslal vyjádření ze dne 25. 4. 2024. Považuje jej za stěžejní důkaz o tom, že napadené rozhodnutí bylo založeno na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu.

22. Krajský soud ve věci nařídil ústní jednání, které se uskutečnilo dne 7. 6. 2024 za přítomnosti zástupců účastníků řízení. Zástupce žalobce odkázal na žalobu a závěry posudku zpracovaného v průběhu řízení před soudem. Zástupkyně žalované odkázala na vyjádření k žalobě. V rámci dokazování byl proveden důkaz posudkem PK MPSV ze dne 4. 4. 2024, žádné další návrhy na doplnění dokazování vzneseny nebyly. Po závěrečných návrzích bylo postupováno podle § 49 odst. 12 s. ř. s.

V. Posouzení věci krajským soudem

23. Žalobce nesouhlasil s tím, jak byl ve správním (námitkovém) řízení posouzen jeho zdravotní stav, resp. nesouhlasil se závěrem, který se od tohoto posouzení odvíjel, tj. že již není invalidní ve třetím stupni.

24. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, jež umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

25. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Náležitosti posudku jsou upraveny v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012–18).

26. Rozhoduje–li žalovaná o odnětí určité dávky, musí v odůvodnění svého rozhodnutí jednoznačně vysvětlit, proč příjemce dávky již nesplňuje podmínky, na základě kterých mu byla dávka přiznána (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, čj. 4 Ads 14/2009–37). Napadené rozhodnutí, resp. posudkové hodnocení, na jehož podkladě je rozhodnutí o odnětí invalidity vydáno, musí obsahovat přesvědčivé odůvodnění, co se při porovnání s obdobím, kdy byla odnímaná dávka přiznána, ve zdravotním stavu pojištěnce přesně změnilo, jinak řečeno, určit a objasnit důvod či příčinu zániku nebo změnu stupně invalidity. Je tedy nutno přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení zdravotního stavu nebo jeho stabilizace při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána či naposledy ponechána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu. „Pro přesvědčivost posudkových závěrů je nezbytné, aby v posudku uváděný důvod zániku nebo změny stupně invalidity byl zcela konkrétně a jednoznačně vysvětlen, neboť jen tak může soud získat potřebný skutkový základ pro správné právní posouzení věci“. (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2011, č. j. 4 Ads 147/2010–117).

27. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Při přezkumu rozhodnutí žalované vydaného na podkladě posudku lékařské služby ČSSZ (resp. s účinností od 1. 1. 2024 Institutu o posuzování zdravotního stavu) v řízení o námitkách (dle § 88 zákona č. 582/1991 Sb.) neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou–li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna.

28. S ohledem na povahu sporu (spornou otázku) byl pro účely rozhodnutí ve věci v soudním řízení vypracován posudek PK MPSV ze dne 4. 4. 2024, jímž soud provedl důkaz při ústním jednání dne 7. 6. 2024. Krajský soud vyhodnotil posudek z hledisek shora uvedených, zabýval se jeho úplností a přesvědčivostí, a to jak vzhledem ke skutkovému stavu zjištěnému ze správních spisů, tak i vzhledem k žalobním námitkám, přičemž dospěl k následujícím závěrům.

29. Posudek PK MPSV byl vypracován posudkovou komisí zasedající v řádném složení (členem byl odborný lékař se specializací v oboru neurologie). Posudek byl založen na všech dostupných podkladech (spisová dokumentace správních spisů včetně lékařské dokumentace, lékařské zprávy doložené žalobcem). Posudek PK MPSV a posudky zpracované v předcházejícím řízení se neliší v zařazení zdravotního postižení žalobce do kapitoly VI položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, liší se však ve stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, kterou s sebou zdravotní postižení v případě žalobce nese. Posudky se dále odlišují v podrobnosti odůvodnění svých posudkových závěrů.

30. Posudkový lékař žalované stanovil míru poklesu pracovní schopnosti žalobce na samé spodní hranici stanoveného rozmezí pro zvolenou kategorii postižení, tj. ve výši 40 %. Oproti posudku zpracovanému v rámci prvostupňového řízení tak ještě umenšil pokles pracovní schopnosti žalobce, který byl po kontrolní lékařské prohlídce v únoru 2023 stanoven na 60 % (což odpovídalo druhému stupni invalidity). PK MPSV však stanovila míru poklesu pracovní schopnosti žalobce v rámci stanoveného rozmezí na samé horní hranici (60 %), přičemž tu dále navýšila o dalších 10 % z důvodu nemožnosti uplatnění žalobce na pracovním trhu.

31. Na rozdíl od posudku zpracovaného v námitkovém řízení PK MPSV přihlédla k prokázané tíži zdravotního postižení žalobce a jeho vlivu na jeho pracovní schopnosti. V souladu s obecnými posudkovými zásadami pro postižení nervové soustavy, jak jsou vymezeny v příloze k vyhlášce o posuzování invalidity pro kapitolu VI, vyšla z neurologických nálezů, poruch jednotlivých funkčních systémů a struktur, rozsahu a tíže motorických, senzitivních a kognitivních poruch, poruch vyjadřování, poruch smyslů, jakož i poruch inervace vylučovací soustavy. Vyhodnotila dopad postižení žalobce na jeho duševní a fyzickou výkonnost, funkci pohybového a nosného systému, jakož i na schopnost zvládat denní aktivity.

32. Z odůvodnění posudkového hodnocení PK MPSV je zřejmé, že za stěžejní považovala jasný kognitivní deficit, který je doložen psychologickým vyšetřením, resp. logopedickým vyšetřením. Na rozdíl od posudkového lékaře žalované, který tato zjištění v rozporu s uvedenými posudkovými zásadami nezohlednil (pouze jejich existenci stručně konstatoval). Posudkový lékař žalované rovněž nepřihlédl ke skutečnosti, že zdravotní stav žalobce nejen neumožňuje návrat k původní profesi, ale s ohledem na projevy zdravotního postižení je znemožněna rovněž jeho rekvalifikace. Rovněž podrobné odůvodnění změny poklesu pracovní schopnosti, o níž by měl být posudkový závěr přijatý v námitkovém řízení opřen, v odůvodnění posudku obsaženo není. Posudkový závěr přijatý v námitkovém řízení, který se následně projevil do závěru napadeného rozhodnutí, proto soud považuje za nedostatečně odůvodněný, nepřesvědčivý a neodpovídající zjištěnému skutkovému (zdravotnímu) stavu žalobce.

33. Na základě provedeného dokazování se soud ztotožnil s námitkou žalobce, že jeho zdravotní stav nebyl v předcházejícím řízení dostatečně posouzen. Posudek PK MPSV, který soud považuje za dostatečně odůvodněný a přesvědčivý, a který byl zpracován mj. v návaznosti na osobní vyšetření žalobce na jednání komise a s ohledem na aktuální lékařské nálezy, které dokládají zdravotní stav žalobce (zejména špatnou úroveň jeho kognitivních schopností) i ke dni vydání napadeného rozhodnutí, skýtá náležitý podklad pro přehodnocení závěrů, k nimž dospěly správní orgány na základě dosud vypracovaných posudků.

34. Soud považuje posudek PK MPSV ze dne 4. 4. 2023 za stěžejní důkaz o tom, že žalobce byl ke dni vydání napadeného rozhodnutí i nadále invalidní ve třetím stupni. Napadené rozhodnutí, jímž bylo změněno prvostupňové rozhodnutí (nadto v neprospěch žalobce), tedy nemůže obstát, neboť se ukázalo, že vycházelo z nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci.

VI. Závěr a náhrada nákladů řízení

35. Napadeným rozhodnutím byl žalobce uznán invalidním pouze v prvním stupni. Z provedeného dokazování v řízení před krajským soudem však vyplynulo, že napadené rozhodnutí spočívalo na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Krajský soud proto napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení [§ 76 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 78 odst. 1 a 3, 4 s. ř. s.], jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. V dalším řízení je žalovaná vázána závěrem krajského soudu opírajícím se o posudek PK MPSV ze dne 4. 4. 2023, podle něhož žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní ve třetím stupni invalidity.

36. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 s.ř.s. Žalobce měl ve věci úspěch, a proto mu soud přiznal náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem (v souladu se zaslaným vyúčtováním), které tvoří náklady za zastoupení advokátem, a to za šest úkonů právní služby po 1 000 Kč (převzetí věci, sepis žaloby, prostudování soudního spisu, účast na jednání PK MPSV, vyjádření k posudku, účast na jednání soudu) a tomu odpovídajících šest režijních paušálů po 300 Kč podle § 7, § 9 odst. 2, a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.

37. K tomu je třeba připočíst cestovní výdaje, které žalobce vynaložil na cestu k jednání PK MPSV dne 4. 4. 2024 (zdravotní stav žalobce neumožňuje využití hromadné dopravy), a to za cestu z místa bydliště ve Velkém Meziříčí do Brna a zpět (2x58 km), při použití osobního automobilu značky Volkswagen Touareg, palivo nafta, které činí dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. celkem 973 Kč (116 x 5,60, tj. 649,6 Kč – základní náhrada za použití vozidla + 38,70 x 8,4, tj. 323,2 Kč – náhrada za spotřebované pohonné hmoty), k čemuž je nutno přičíst náhradu za promeškaný čas advokáta cestou k jednání PK MPSV a zpět do sídla advokáta (50 min jedna cesta s využitím MHD) za 4 započaté půlhodiny a 2 započaté půlhodiny promeškaného času při cestě k soudnímu jednání dne 7. 6. 2024 a zpět (6 x 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu). Celkem je tedy žalovaná povinna žalobci prostřednictvím jeho právního zástupce uhradit 9 373 Kč (6000 + 1 800 + 973 + 600).