34 Ad 8/2022 – 50

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph. D. ve věci žalobce: P. Š. trvale bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 5. 2022, č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 5. 2022, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty námitky žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 20. 1. 2022, č. j. X (dále též jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Základem pro vydání prvostupňového rozhodnutí byl posudek Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) ze dne 3. 1. 2021, podle něhož pracovní schopnost žalobce poklesla pouze o 20 %.

2. Podle posudku o invaliditě ze dne 28. 4. 2022, vypracovaného pro účely námitkového řízení, bylo zjištěno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII (Postižení svalové a kosterní soustavy), oddílu E (Dorzopatie a Spondylopatie), položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Tímto posudkem bylo potvrzeno, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činí, včetně přihlédnutí k vlivu zdravotního stavu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, celkem 30 %; žalobce tedy není invalidní.

III. Žaloba

3. Žalobce nesouhlasí s tím, jak byl posouzen jeho zdravotní stav. Namítá, že se nemohl vyjádřit k podkladům podle § 36 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Dne 25. 4. 2022 byl vyzván k vyjádření do 8 dnů, posudkový lékař však posudek o invaliditě vyhotovil již dne 28. 4. 2022. Žalobci tak nebylo umožněno, aby se vyjádřil a doplnil další důkazy. K jednání o svém zdravotním stavu nebyl přizván. Posudkový lékař tak neměl odpovídající představu o zdravotním stavu žalobce.

4. Žalobce namítl, že nebyla zhodnocena jeho celková výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity. Jeho onemocnění je zlehčováno, k omezení běžných činností však přispívá velkou měrou, neboť vedlo též k dalším onemocněním. Každý den užívá analgetika a jiné léky k tišení bolesti. Zdravotní stav žalobce se výrazně zhoršil, jeho uplatnění ve společnosti je velmi problematické.

5. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla žalované vrácena k dalšímu řízení.

IV. Vyjádření žalované

6. Žalovaná ve svém vyjádření shrnula předcházející průběh řízení. Zjištění, že žalobce není invalidní, potvrzují obě vypracovaná posudková hodnocení. S ohledem na obsah žaloby žalovaná navrhla provedení důkazu posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, která pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů.

V. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem

7. V průběhu řízení krajský soud vyžádal správní spis OSSZ Třebíč a také správní (dávkový) spis žalované, z nichž vyplývají následující skutečnosti.

8. Žalobce podal žádost o přiznání invalidního důchodu dne 25. 11. 2021. Součástí spisu je ve vztahu k tomuto řízení profesní dotazník s údaji o vzdělání a předchozím zaměstnání žalobce ze dne 24. 2. 2021, zdravotnická dokumentace ošetřujícího lékaře MUDr. R. K. ze dne 6. 2. 2021 a další lékařská dokumentace (zprávy z neurochirurgické kliniky FN Brno a Neurologie Třebíč z let 2020–2021, zpráva z revmatologie ze dne 2. 9. 2021, MUDr. H.).

9. Dle posudkového hodnocení lékaře OSSZ ze dne 3. 1. 2022 žalobce není invalidní. Jako rozhodující příčina tohoto stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce bylo určeno zdravotní postižení podřaditelné do kapitoly XIII. oddílu E položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, konkrétně polytopní vertebrogenní algický syndrom. Přítomna je též somatoformní porucha. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobce o 20 %, z důvodu souběhu onemocnění bylo hodnoceno při horní hranici zákonem stanoveného rozpětí. Podle posudkového lékaře je žalobce schopen využít zbylý pracovní potenciál v psychicky a fyzicky nenáročné profesi, je schopen zaučení v jiném oboru. Zdravotní stav je stabilizovaný, delší léčbou neovlivnitelný. Následně bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí.

10. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce námitky. Poukázal na to, že z důvodu zhoršení zdravotního stavu byl odeslán do nemocnice, k čemuž přiložil propouštěcí zprávu z LDN odd., 21.2.2022 – 11.3.2022, MUDr. S. Přiložil též zprávu z neurologického vyšetření ze dne 14. 3. 2022, MUDr. V.

11. Dle posudku o invaliditě ze dne 28. 4. 2022, zpracovaného posudkovým lékařem ČSSZ v námitkovém řízení, byl hodnocen pokles pracovní schopnosti žalobce s navýšením o 10 % z důvodu vlivu postižení na výkon zaměstnání, tj. celkem o 30 %. Zjištěné zdravotní postižení bylo hodnoceno jako lehké funkční postižení s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez sfinkterových potíží. Závěr o tom, že žalobce není invalidní, byl potvrzen. Následně bylo vydáno napadené rozhodnutí.

12. Krajský soud nechal vypracovat posudek Posudkové komise MPSV, pracoviště v Brně (dále též jen „PK MPSV“), která dne 6. 12. 2022 zasedala ve složení předsedkyně komise, další lékařka s odborností v oboru neurologie a tajemnice. Žalobce byl na jednání PK MPSV zván, byl přítomen a posudkovými lékaři (resp. lékařem neurologem) přešetřen. PK MPSV měla k dispozici nově předložené nálezy (psychiatrický nález ze dne 5.12.2022, MUDr. P.; zpráva z amb. ARO ze dne 14.11.2022, MUDr. K., neurochir. nález ze dne 19.9.2022, MUDr. G.; EMG ze dne 1.12.2022, MUDr. H.).

13. V posudku byl shrnut předchozí průběh řízení a závěry prvostupňového rozhodnutí a napadeného rozhodnutí, soupis veškeré podkladové zdravotní dokumentace, dále byla uvedena pracovní anamnéza žalobce (posuzován jako autoopravář), průběh vyšetření před PK MPSV a jeho závěry, uveden byl diagnostický souhrn. Na s. 4–6 je popsáno posudkové hodnocení, z něhož lze shrnout následující:

14. U žalobce se jedná o bolestivý syndrom páteře, lehké funkční postižení, postižení více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře, s občasnými projevy kořenového dráždění s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu. Nejedná se o středně těžké funkční postižení více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, bez poškození nervu, bez symptomatologie neurogenního močového měchýře, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení. Nejedná se ani o těžké funkční poškození s trvalým funkčně významným neurologickým nálezem, závažné parézy, svalové atrofie, poruchy hybnosti končetin, závažné poruchy funkce svěračů.

15. Bolesti a omezená hybnost pravého ramene je v rámci dekompenzace CB syndromu /krční páteře/. Není indikace k neurochirurgickému řešení. Nadále konzervativní postup. Kyčelní a kolenní klouby jsou volné. Nejsou parézy ani závažné omezení hybnosti nosných kloubů, ztuhnutí několika úseků páteře. Psychický stav a duševní schopnosti posuzovaného jsou přiměřené věku. Porucha přizpůsobení, úzkostně depresivní příznaky v anamnéze, které nesnižují pracovní schopnost. Nálezy přiložené k námitkovému řízení a žalobě jsou ve shodě a potvrzují výše uvedené zdravotní postižení. Neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí. Ostatní onemocnění nesnižují výkonnost organismu.

16. PK MPSV potvrdila, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl u žalobce prokázán dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII oddílu E položka 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovila ve výši 20 %. Samotné postižení páteře hodnotila PK MPSV na dolní hranici daného procentního pásma (tj. 10 %). Horní hranice byla zvolena s ohledem na ostatní onemocnění a předchozí vykonávané výdělečné činnosti.

17. Na rozdíl od posudkového lékaře žalované PK MPSV nezvyšuje pokles pracovní schopnosti podle § 3 odst. 1 či 2 vyhlášky o posuzování invalidity, neboť pro to neshledala důvody. Ve stanovené hodnotě je dostatečně zohledněn zdravotní stav a předchozí vykonávané výdělečné činnosti.

18. PK MPSV shrnula, že přijatý posudkový závěr vycházel ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nejsou pochybnosti. Mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech, protože byly objektivizovány všechny skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr. V námitkách nebo v žalobě nebylo namítnuto nezjištění některé skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr, ani nezjištění takové skutečnosti nebylo doloženo lékařským nálezem, uplatněným v průběhu řízení.

19. PK MPSV prostudovala veškeré dostupné lékařské nálezy, použité v průběhu řízení o jako doplnění informací o zdravotním stavu a konstatovala, že neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí. Zdravotní stav byl posouzen objektivně z dostatečně doložené zdravotní dokumentace, ze které nevyplývá progrese zdravotního stavu. Zdravotní stav je stacionární. Nálezy předložené při jednání PK MPSV neprokazují zhoršení zdravotního stavu.

20. Krajský soud ve věci nařídil ústní jednání, které se uskutečnilo dne 27. 2. 2023 za přítomnosti žalobce a zástupkyně žalované. Žalobce uvedl, že se stále léčí, dochází nyní do algeziologické ambulance. Těžko se pohybuje, bere léky proti bolesti. Popsal těžkosti, s nimiž se potýká. Podivil se i nad průběhem jednání před PK MPSV, kde ho „zkoušeli“, má přece k dispozici jiné lékařské nálezy. Bolesti a špatná pohyblivost mají vliv též na jeho psychiku. Pochybuje, že by ve svém stavu našel pracovní uplatnění. Žalobce soudu předložil nález ze dne 16. 1. 2023, algeziologie – kontrolní vyšetření, MUDr. M. K. Žalobce byl poučen, že ve vztahu k napadenému rozhodnutí může být zohledněn pouze skutkový a právní stav ke dni jeho vydání.

21. Žalovaná shrnula předcházející průběh správního řízení a výsledky posudkových hodnocení, z nichž invaliditu žalobce nelze dovozovat. Nové nálezy dokladující zdravotní stav žalobce lze doložit v nové žádosti o invalidní důchod. V rámci dokazování byl proveden důkaz posudkem PK MPSV ze dne 6. 12. 2022, žádné další návrhy na doplnění dokazování vzneseny nebyly. Poté byl účastníkům řízení dán prostor ke konečným návrhům a následně bylo postupováno podle § 49 odst. 12 s. ř. s.

VI. Posouzení věci krajským soudem

22. Žaloba není důvodná.

23. Žalobce nesouhlasil s tím, jak byl ve správním řízení posouzen jeho zdravotní stav, resp. nesouhlasil se závěrem, který se od tohoto posouzení odvíjel, tj. že není invalidní.

24. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován.

25. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Při přezkumu rozhodnutí žalované vydaného na podkladě posudku lékařské služby ČSSZ v řízení o námitkách (dle § 88 zákona č. 582/1991 Sb.), resp. posudku odborné lékařské posudkové služby OSSZ vydaného pro účely prvoinstančního řízení, neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou–li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila.

26. Při rozhodování o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí ve dvouinstančním řízení, je tedy stěžejní naplnění požadavku na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění správního rozhodnutí, resp. posudkového hodnocení, na němž je založeno (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2003, č.j. 5 Ads 42/2003–61, č. 800/2006 Sb. NSS, ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011–43, ze dne 11. 10. 2013, č.j. 4 Ads 42/2013–43, či ze dne 8. 7. 2015, č. j. 10 Ads 116/2014–46). Úkolem krajského soudu je vyhodnotit, zda je z lékařských posudků a zejména z posudku PK MPSV zřejmé, že byl stav žalobce komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace a že bylo přihlédnuto ke všem tvrzeným obtížím – tedy zda je posudkový závěr náležitě, přesvědčivě a srozumitelně zdůvodněn (srov. např. rozsudek NSS ze dne 23. 3. 2017, č. j. 2 Ads 17/2017–15, bod 19).

27. Náležitosti posudku jsou upraveny v § 7 vyhlášky o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012–18).

28. Krajský soud vyhodnotil zjištěný skutkový stav ve světle uplatněné žalobní námitky, že byl zdravotní stav žalobce zjištěn nedostatečně. Za tímto účelem byl v soudním řízení vypracován posudek PK MPSV ze dne 6. 12. 2022, který byl proveden jako důkaz při ústním jednání soudu ve věci dne 27. 2. 2023. Krajský soud hodnotí tento posudek po formální stránce jako souladný s požadavky vyhlášky o posuzování invalidity, byl vypracován komisí zasedající v řádném složení (členem byla též lékařka s odborností v oboru neurologie), a PK MPSV zohlednila všechny relevantní lékařské zprávy.

29. Krajský soud má skutkový stav má za řádně a dostatečně zjištěný. Předmětný posudek PK MPSV soud považuje za úplný ve vztahu k podkladům i k hodnocení jednotlivých zdravotních postižení žalobce z hlediska jejich vlivu na jeho pracovní schopnost. Z hlediska přesvědčivosti závěrů tohoto posudku je třeba v prvé řadě zdůraznit, že tyto závěry se shodují ve stanovení kategorie zdravotního postižení žalobce jak s posudkem OSSZ Třebíč, tak s posudkem lékaře žalované v námitkovém řízení. Všechny vypracované posudky zdravotního stavu žalobce se shodují v kvalifikaci rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to podle kapitoly XIII (Postižení svalové a kosterní soustavy), oddílu E (Dorzopatie a Spondylopatie), položce 1b (Bolestivý syndrom páteře s lehkým funkčním postižením, postižení zpravidla více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity.

30. Odlišnost lze spatřovat pouze ve stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobce, která byla v posudku posudkového lékaře zpracovaného v námitkovém řízení stanovena na celkových 30 %, při uplatnění § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity. PK MPSV však ve svém posudku vysvětlila, proč není navýšení z důvodu vlivu zdravotního postižení na uplatnění žalobce v jím zastávané profesi na místě nad rámec horního zákonného rozpětí ve zvolené kategorii. Odůvodnění odlišnosti stanovené míry poklesu pracovní schopnosti lze mít ze strany PK MPSV za dostatečné. Bez ohledu na tuto odlišnost se nicméně stále jedná o stejný závěr, tj. že zdravotní stav žalobce neodůvodňuje závěr o jeho invaliditě.

31. Soud dále ověřil, zda posudek PK MPSV koresponduje s posudkovým hlediskem stanoveným pro zvolenou kategorii postižení. Podle přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity se při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti hodnotí funkční postižení páteře a z toho vyplývající omezení celkové výkonnosti a pohyblivosti a dopad na schopnost vykonávat denní aktivity. Přitom se vychází zejména z rozsahu a lokalizace postižení, časového průběhu funkčně významných strukturálních změn, funkčně významné neurologické symptomatologie, nálezu EMG, svalové dysbalance apod. PK MPSV toto posudkové hledisko při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti žalobce reflektovala a dospěla k závěru o tom, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s dopadem na pracovní schopnost byl ke dni vydání napadeného rozhodnutí bolestivý syndrom páteře s lehkým funkčním postižením, postižení více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře, s občasnými projevy kořenového dráždění s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu. Negovala středně těžké či těžké funkční postižení, neboť nebylo zjištěno.

32. Pokud žalobce namítal, že před vydáním napadeného rozhodnutí nemohl předložit další důkazy o svém zdravotním stavu, tato námitka není důvodná. Dle informace žalované ze dne 25. 4. 2022 byl žalobce zpraven o tom, že jeho námitky proti prvostupňovému rozhodnutí byly postoupeny do námitkového řízení, a že se ve lhůtě 8 dnů může vyjádřit a případně doplnit podklady. Ze správního spisu ovšem nevyplývá, že by tak žalobce učinil. Posudkový lékař žalované tak zohlednil nad rámec již zjištěné lékařské dokumentace nálezy předložené k námitkám. Je pravdou, že posudek lékaře žalované je datován dnem 28. 4. 2022. Pokud však ve stanovené lhůtě ani do doby vydání napadeného rozhodnutí nebyly ze strany žalobce předloženy další podklady (lékařské zprávy), nelze žalovanému vyčítat, že je nezohlednil. Na právu předložit tyto podklady žalobce zkrácen nebyl.

33. Žalobce rovněž namítal, že nebyl k jednání posudkového lékaře přizván. Právní úprava, jak konstantně potvrzuje též judikatura správních soudů, nestanoví povinnost provést vždy zjišťovací lékařskou prohlídku pro účely posouzení žádosti o invalidní důchod (viz též rozsudek NSS ze dne 29. 11. 2012, čj. 4 Ads 65/2012–21). Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení s tímto postupem počítá pouze jako s možností. Z ničeho nelze dovodit, že by žadatel o invalidní důchod musel být posudkovým lékařem, respektive posudkovou komisí, osobně vyšetřen. Jedná se pouze o možnost, kterou žalovaná, posudkoví lékaři či posudková komise mají (srov. rozsudek NSS ze dne 20. 6. 2012, čj. 6 Ads 21/2012–30, bod 14). Nutno dodat, že žalobce byl osobně vyšetřen na jednání PK MPSV, která závěry přijaté v předcházejícím řízení potvrdila.

34. Lze tak shrnout, že v řízení bylo uznáno, že žalobce má zdravotní postižení, které způsobuje dlouhodobý pokles jeho pracovní schopnosti. Tento pokles však ani při zohlednění kumulace zdravotních postižení a negativního vlivu na výkon profese, v níž byl žalobce posuzován, nedosahuje invalidizující úrovně, všichni posudkoví lékaři hodnotili zdravotní postižení žalobce z funkčního hlediska jako lehké. Subjektivní přesvědčení žalobce o zhoršení jeho zdravotního stavu potvrzeno nebylo, jeho zdravotní stav byl hodnocen jako stabilizovaný.

35. Vzhledem k účelu tohoto řízení, tj. přezkumu sporné otázky, zda je žalobce podle platné právní úpravy invalidní či nikoli, lze shrnout, že posudek, na jehož podkladě bylo vydáno napadené rozhodnutí, i posudek PK MPSV shodně konstatují, že žalobce nesplňuje podmínky pro uznání invalidity. Posudek PK MPSV, který soud hodnotil jako stěžejní důkaz, srozumitelně a relativně podrobně líčí veškeré zdravotní problémy žalobce. Samotné posudkové hodnocení je opřeno o volbu adekvátní položky kapitoly XIII oddílu E položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Soud neshledal, že by posudkové hodnocení nepřípustně vybočilo ze způsobu posouzení poklesu pracovní schopnosti žalobce, jak jej vymezuje právní úprava (§ 2–4 vyhlášky o posuzování invalidity), a neshledal ani jiné vady, pro něž by musel napadené rozhodnutí zrušit.

VII. Závěr a náhrada nákladů řízení

36. Lze uzavřít, že v soudním řízení nebylo prokázáno, že by žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní. Závěry napadeného rozhodnutí tedy nezbývá než potvrdit. Žaloba proto nebyla shledána důvodnou a krajský soud ji zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

37. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 s.ř.s., podle kterého nestanoví–li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšné žalované žádné náklady nad rámec její obvyklé úřední činnosti nevznikly, náhrada nákladů řízení jí tudíž přiznána nebyla (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014–47).

Poučení

I. Vymezení věci III. Žaloba IV. Vyjádření žalované V. Obsah správních spisů a řízení před krajským soudem VI. Posouzení věci krajským soudem VII. Závěr a náhrada nákladů řízení