34 C 133/2017-433

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Harmachovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 496 562,40 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplati žalobkyni částku 496 562,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 413 802 Kč od 21.3.2017 do zaplacení a z částky 82 760,40 Kč od 28.3.2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5 náklady řízení ve výši 13 686,60 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 424 483 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27.3.2017 domáhala po žalované zaplacení částky 496 562,40 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra] [anonymizována dvě slova] [část obce] [anonymizována dvě slova] [list vlastnictví]. Na základě rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] je žalobkyně provozovatelem pozemní části veřejného přístavu [obec] – [část obce] nacházejícím se na levém břehu vodního toku [anonymizováno], jehož vodní část je tvořena přístavním bazénem na říčním kilometru [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Předmětný pozemek je jedním z pozemků přiléhajících k vodní části veřejného přístavu [obec] – [část obce]. Na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi účastníky byla žalovaná oprávněna užívat část předmětného pozemku jako část pozemní části přístavu [obec] – [část obce], konkrétně parkoviště o výměře 355 m2, vázací zařízení pro odstavné plochy, kanalizační přípojku pro odstavné plochy, ostatní přípojky a zařízení nutná pro provoz botelu, jež nejsou majetkem pronajímatele, a kotviště pro botel. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 28.2.2011, následně dodatky [číslo] [číslo] prodloužen do 29.2.2016. Žalovaná však po tomto datu předmět nájmu ani zčásti nevyklidila a nepředala žalobkyni, a to ani na základě výzev. Od 1.3.2016 žalovaná neoprávněně užívá vodní část přístavu pro stání plovoucího zařízení botel [anonymizováno], vyvázání plovoucího tělesa (mola) užívaného nejméně pro 6 malých plavidel a pozemní části veřejného přístavu [obec] – [část obce] provozovaného žalobkyní, tj. část předmětného pozemku o rozloze 951 m2 včetně přípojek a vázacích zařízení. E-mailem ze dne 7.4.2016 žalovaná sdělila, že plovoucí těleso (molo) je v jejím vlastnictví, přináleží k botelu [anonymizováno] a je užíváno výhradně pro jeho návštěvníky. Žalovaná je proto povinna uhradit bezdůvodné obohacení za užívání pozemní části přístavu plovoucím tělesem. Žalované tak vzniká na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení ve výši obvyklé ceny za pronájem přístavu v rozsahu jeho užívání žalovanou. Toto žalobkyně vyčíslila na částku 82 760,37 Kč bez DPH měsíčně, z toho 28 530 Kč za užívání části předmětného pozemku o výměře 951 m2, 22 000 Kč za užívání pozemní části přístavu [obec] – [část obce] botelem [anonymizováno], 16 200 Kč za užívání přístavu 6 malými plavidly a molem, 1 667 Kč za užívání přípojek a 14 363,37 Kč jako DPH z uvedených částek. Cena za užívání předmětného pozemku byla stanovena na základě znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], cena za užívání pozemní části přístavu botelem [anonymizováno] a molem se 6 malými plavidly vychází z cenového předpisu žalobkyně [číslo] částka za užívání vodovodní a kanalizační přípojky pro dodávky vody a odvod splašků botelu [anonymizováno] vychází z nákladů na jejich údržbu a provoz. Za období září 2016 až únor 2017 vyúčtovala žalobkyně žalované toto bezdůvodné obohacení fakturami znějícími na celkovou částku 496 562,40 Kč.

2. Žalobkyně se proto po žalované domáhala zaplacení částky 496 562,40 Kč s příslušenstvím.

3. Žalovaná v následném vyjádření nárok žalobkyně zcela neuznala. Nesporovala, že se žalobkyní uzavřela dne [datum] nájemní smlouvu, tvrdila však, že ke skončení nájmu nedošlo, neboť byla smlouva za podmínek v ní ujednaných konkludentně prodloužena do 28.2.2017. I pokud by k této prolongaci nedošlo, byla žalovaná přístav užívat v souladu s § 6 odst. 1 písm. a), písm. c) zákona o vnitrozemské plavbě. Cena za užívání pozemní části přístavu je stanovena v cenovém předpise [číslo] pro plavidla bez vlastního pohonu o nosnosti do 500 tun činí 7 000 Kč měsíčně bez DPH, přitom žalobkyně není oprávněna po žalované žádat jakoukoli další platbu. Žalovaná za skutečně užívané plochy uhradila za období od 1.3.2016 do 28.2.2017 částku 421 563 Kč, čímž žalobkyni zaplatila veškeré platby, které byla žalobkyně oprávněna požadovat. Žalovaná dále sporovala, že by kdy užívala předmětný pozemek, neboť se jedná z velké části pouze o šikmý úsek břehu, jehož jakékoli další využití žalovanou je těžko představitelné. Plovoucí molo ve vlastnictví žalované je funkčně spojeno v botelem [anonymizováno] a jako kotviště pro krátkodobé návštěvníky botelu [anonymizováno] je zařízením nezbytným pro provoz botelu. Platba za jeho užívání byla uhrazena v rámci částky 421 563 Kč.

4. Ze všech uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.

5. Soud provedl dokazování všemi listinami, které účastníci předložili (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.), účastnickým výslechem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (§ 131 o.s.ř.), výslechem svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (§ 126 o.s.ř.) a znaleckými posudky [anonymizováno] [právnická osoba], [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] (§ 127 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

6. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:

7. Žalobkyně je vlastníkem pozemku [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra] [anonymizována dvě slova] [část obce] [anonymizována dvě slova] [list vlastnictví] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí).

8. Žalobkyně je provozovatelem pozemní části veřejného přístavu [obec] – [část obce] nacházejícím se na levém břehu vodního toku [anonymizováno], jehož vodní část je tvořena přístavním bazénem na říčním kilometru [anonymizována tři slova], a který přiléhá k pozemku žalobkyně (prokázáno přehledem veřejných přístavů, mapou přístavu, situačním plánkem, rozhodnutím státní plavební správy ze dne 12.2.2002 a ze dne 29.6.2016, výkresy).

9. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva, na základě které byla žalovaná oprávněna užívat část předmětného pozemku jako část pozemní části přístavu [obec] – [část obce], konkrétně parkoviště o výměře [výměra], vázací zařízení pro odstavné plochy, kanalizační přípojku pro odstavné plochy, ostatní přípojky a zařízení nutná pro provoz botelu, jež nejsou majetkem pronajímatele, a kotviště pro botel ([anonymizováno]), nájem byl sjednán na dobu určitou do 28.2.2011, následně dodatky [číslo] [číslo] prodloužen do 29.2.2016 (prokázáno nájemní smlouvou ze dne [datum], dodatky č. 1 a 2 k nájemní smlouvě, situačním plánkem, fotodokumentací).

10. Botel [anonymizováno] je komerčním zařízením nabízejícím ubytování (prokázáno internetovými stránkami [webová adresa]).

11. Mezi účastníky probíhalo počátkem roku 2016 jednání o uzavření nové nájemní smlouvy (prokázáno komunikací účastníků).

12. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzvala k vyklizení předmětu nájmu (prokázáno výzvou ze dne 8.4.2016, 11.4.2016, 3.5.2016, 26.5.2016, 3.2.2017).

13. Za měsíce září 2016 až únor 2017 vystavila žalobkyně žalované měsíčně faktury na částku 82 760,37 Kč bez DPH měsíčně, z toho 28 530 Kč za užívání části předmětného pozemku o výměře 951 m2, 22 000 Kč za užívání pozemní části přístavu [obec] – [část obce] botelem [anonymizováno], 16 200 Kč za užívání přístavu 6 malými plavidly a molem, 1 667 Kč za užívání přípojek a 14 363,37 Kč jako DPH z uvedených částek (prokázáno fakturou [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]).

14. Fakturovaná cena za užívání pozemní části přístavu botelem [anonymizováno] a molem se 6 malými plavidly vychází z cenového předpisu žalobkyně [číslo] (prokázáno cenovým předpisem [číslo] platným od 1.1.2016).

15. Dne 7.4.2016 sdělil zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] žalobkyni, že plovoucí zařízení (molo) je součástí botelu [anonymizováno] a slouží jako kotviště pro návštěvníky botelu, je tedy nutné pro provoz botelu a je v majetku žalované, vlastníci vyvázaných plavidel mu známi nejsou (prokázáno dopisem ze dne 6.4.2016 včetně průvodního e-mailu ze dne 7.4.2016).

16. Dopisem ze dne 1.6.2016 žalovaná považovala nároky žalobkyně za nedůvodné (prokázáno dopisem ze dne 1.6.2016, doručenkou).

17. Žalovaná dne 6.6.2016 uhradila žalobkyni částku 421 563 Kč označenou jako [příjmení] – nájem Botel [anonymizováno] 2016 (prokázáno výpisem z účtu). Tuto částku žalobkyně započetla na své pohledávky vůči žalované z titulu bezdůvodného obohacení za měsíce březen, duben a květen 2016 v celkové výši 142 890,45 Kč a evidovala přeplatek žalované ve výši 172 553,70 Kč (prokázáno oznámením o započtení pohledávek ze dne 9.6.2016). Žalovaná s tímto zápočtem nesouhlasila (prokázáno dopisem ze dne 21.6.2016, doručenkou). Dne 30.9.2016 provedla žalobkyně zápočet částky 421 563 Kč na své pohledávky vůči žalované z titulu bezdůvodného obohacení za měsíce březen - srpen 2016 a na vypočtené penále s tím, že za srpen 2016 žalovaná dluží částku 75 727,50 Kč (prokázáno oznámením o zápočtu ze dne 30.9.2016). Žalovaná s tímto zápočtem nesouhlasila (prokázáno dopisem ze dne 6.10.2016, dodejkou).

18. Dopisem ze dne 14.3.2017 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení za měsíce srpen 2016 – únor 2017 ve výši 572 298,16 Kč s tím, že platba žalované ve výši 421 563 Kč byla v plné výši použita na úhradu pohledávek za březen – červenec 2016 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 14.3.2017, podacím archem).

19. Na základě smlouvy o pronájmu plovoucího zařízení – mola pronajala žalovaná [právnická osoba] [anonymizováno] plovoucí zařízení – molo, nájem byl sjednán na dobu určitou od 1.5.2017 do 31.4.2018 (prokázáno smlouvou o pronájmu plovoucího zařízení – mola ze dne [datum]).

20. Oblast, ve které se [anonymizována dvě slova] a předmětný pozemek nachází, je atraktivní lokalitou, její význam vyplývá zejména z těsného sousedství s celoměstským centrem, novým centrem [část obce], [anonymizováno] památkovou rezervací a městskou památkovou zónou [část obce] (prokázáno urbanistickou studií [obec] – [okres]).

21. Hlavní přístup do botelu i tři evakuační lávky jsou pod uzamčením, klíči disponuje pouze žalovaná (prokázáno protokolem z místního šetření ze dne 27.10.2017 ve věci vedené zdejším soudem pod sp.zn. 16 C 168/2016).

22. Při místním šetření konaném dne 28.8.2018 bylo zjištěno, že chodník, na který ústí lávka do botelu [anonymizováno], je pozemkem žalobkyně, k němuž je ukotvena železnými pilíři. Pozemek je celý oplocen, nelze se na něj dostat ani branou, neboť je zamčená.

23. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo obvyklé nájemné za předmětný pozemek – jeho části o výměře 842 m2 stanoveno na částku 304 804 Kč ročně, tj. 362 Kč/m2. Znalec konstatoval, že funkční využití pozemku je pro stavby a zařízení pro provoz a údržbu přístavů a vodní dopravu, stavby a zařízení pro skladování a deponování zboží a materiálu, čerpací stanice PHM pro lodě, nemovitost je dopravně dobře dostupná především ze [anonymizována dvě slova], na pozemku nebo v těsné blízkosti jsou k dispozici inženýrské sítě (prokázáno znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]).

24. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne 26.1.2018 předloženého žalobkyní soud zjistil, že znaleckým úkolem bylo určení ceny obvyklé za užívání pozemní části přístavu v [obec] za období od září 2016 do února 2017, konkrétně za užívání částí pozemku [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra] (ostatní plocha) a o výměře [výměra] (cesta a lávka). Místním a cenovým šetřením bylo zjištěno, že se na území [obec] nenachází plně srovnatelný objekt trvale zakotvený ve veřejném přístavu a cena obvyklá dle zavedené definice daného předmětu ocenění tedy neexistuje a nelze ji tedy určit. Za dané situace bylo možné určit hodnotu v hodnotovém rozmezí MIN – MAX. Výsledek ocenění ve variantě MINIMÁLNÍ činí pro žalované období včetně DPH částku 493 926 Kč. Výsledek ocenění ve variantě MAXIMÁLNÍ činí pro žalované období včetně DPH částku 581 822 Kč.

25. Z revizního znaleckého posudku [právnická osoba] ze dne 27.3.2018 předloženého žalovanou soud zjistil, že znaleckým úkolem byla revize znaleckého posudku [anonymizováno] [právnická osoba] Znalec konstatoval, že způsob ocenění v revidovaném znaleckém posudku je velmi nevhodný a neodpovídající, výše kapitalizační míry 8 % se jeví jako příliš vysoká. Srovnatelnost předmětného pozemku s předmětem nájmu (dle nájemní smlouvy z roku 1996) nelze považovat za správnou, proto je využití tohoto postupu nevhodné a nevystihující. Další nepřesnost spatřuje v použití pouze jednoho srovnatelného vzorku. Srovnání s hotely na souši je nevhodné, neboť se jedná o zcela odlišné druhy nemovitostí. Lze souhlasit se závěrem, že cena obvyklá nemohla být stanovena, neboť neexistuje, v [obec] není žádný botel kotvící ve veřejném přístavu. Oceňovaný pozemek je velmi specifický, svažitý, neudržovaný, nevyužitelný jak z důvodu omezení územním plánem, tak také svojí lokalitou a charakterem. Nelze najít srovnatelné nemovitosti pro stanovení výše obvyklého nájemného ani ceny obvyklé, postupy znaleckého ústavu neodpovídají ceně obvyklé v daném místě a čase.

26. Z revizního znaleckého posudku [právnická osoba] ze dne 30.3.2020 vypracovaného soudem ustanoveným znalcem soud zjistil, že znaleckým úkolem bylo zhodnotit posudky [anonymizováno] - [právnická osoba] a [právnická osoba], a dále určit obvyklou cenu za užívání pozemní části přístavu [obec] – [část obce] botelem [anonymizováno] v období od září 2016 do února 2017, a to za užívání pozemku parc. [číslo] [anonymizována dvě slova] [výměra], za užívání přístavu plovoucím zařízením (botel [anonymizováno]), za užívání přístavu plavidlem (6 malých plavidel a 1 plovoucí těleso – molo) a za užívání přípojek (vodovod a kanalizace). Znalecký ústav určil obvyklou cenu za užívání předmětného pozemku v intervalu 57 060 Kč až 62 307 Kč, konstatoval, že určit obvyklou cenu za užívání pozemní čísti přístavu botelem [anonymizováno] nelze, obvyklá cena za užívání pozemní části přístavu 6 malými plavidly a molem činí 97 200 Kč a za užívání přípojek činí 2 655 Kč. Znalecký posudek [anonymizováno] – [právnická osoba] neurčuje cenu obvyklou, ale spravedlivou hodnotu (fair value, nebo též equitable value) podle mezinárodních oceňovacích standardů, což je jiná kategorie hodnoty. Znalecký posudek je komplexní a v rámci zvolené kategorie hodnoty posuzuje majetek z několika různých úhlů pohledu. Dvě stěžejní metody pro návrh spravedlivé hodnoty jsou však zatíženy dílčími vadami (chybná interpretace valorizační doložky v původní nájemní smlouvě, nezahrnutí nájemného z pozemku do výpočtu dle stávající nájemní smlouvy) či používá méně přesné postupy (použití ceny zjištěné, porovnání jiných typů pronájmů). Znalecký posudek [právnická osoba] nelze revidovat ve smyslu přezkoumávání postupu a výpočtů, neboť žádné neobsahuje.

27. Při ústním doplnění znaleckého posudku uvedl zástupce znaleckého ústavu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že předmětný pozemek byl porovnáván s pozemky sloužícími k nekomerčním aktivitám, jako účelové komunikace či nezpevněný břeh. Uvedl, že na výši nájemného zde lokalita nemá vliv. Je třeba rozlišit skutečnost, zda botel kotví ve veřejném přístavu nebo u části břehu, u náplavky. Ohledně znaleckého posudku [anonymizováno] – [právnická osoba] uvedl, že po korekci výpočtu inflační doložky by bylo možné stanovit spravedlivou cenu za užívání. 28. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] při své výpovědi uvedl, že od roku 2011 pracoval jako vedoucí přístavu, na starosti měl mimo jiné jednání se žalovanou. Jednání o pokračující spolupráci mezi stranami ztroskotala, neboť nebyli schopni se bavit ani o ceně předmětu nájmu. Žalobkyně dospěla k závěru, že má-li být nastaven vyrovnaný reciproční vztah, musí být rozšířen rozsah předmětu nájmu o břehovou část a kotviště pro molo a malá plavidla, tomu se žalovaná bránila. Historické oplocení přístavu jde po hranici předmětného pozemku, odděluje svažitý pozemek od veřejného prostoru. Při severní hranici je branka, od přístupové branky a části, která vede k molu, má přístup žalovaný. [anonymizováno] [příjmení] klíče nikdy neměl, byly vždy zřejmě na recepci botelu [anonymizováno].

29. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] při své výpovědi uvedl, že je zaměstnancem žalobce, jeho činnost je teritoriálně vymezená na přístavy [část obce] a [obec]. Je mu známo, v jaké lokalitě se nachází botel [anonymizováno], ví, že v jeho těsné blízkosti je úvazové molo pro malá plavidla. Pozemní část zahrnuje z větší části svah, na další části je zpevněná komunikace, která je veřejnosti nepřístupná, z jedné strany je oplocena brankou a z druhé strany je náletový terén. Hlavní vstup do botelu [anonymizováno] vede přes lávku, dále je zde cesta ve svahu uzavřená brankou, od které žalobkyně nemá klíče. Svědek má za to, že do oploceného pozemku se žalobkyně nemůže dostat, neboť jedinými zaměstnanci žalobkyně v úseku [část obce], [obec] jsou svědek a pan [příjmení], kteří klíče nemají. Má za to, že klíče má provozovatel botelu [anonymizováno]. Molo je též ukončeno brankou. Od branky vzdálenější od vody vede vodorovně i svisle k vodě oplocení. Komu branka či oplocení patří, není svědkovi známo.

30. Svědkyně [jméno] [příjmení] při své výpovědi uvedla, že pracuje jako recepční na botelu [anonymizováno]. K předmětnému pozemku nemají přístup, nemají klíče, lávky nepoužívají, zákaz vstupovat na pozemek mají od pana jednatele Vedle botelu [anonymizováno] je molo, když u něj někdo kotví, do botelu se nedostane, ze souše se na molo přes botel také nedostane.

31. Svědek [jméno] [příjmení] při své výpovědi uvedl, že je zaměstnancem žalované. Botel [anonymizováno] byl postaven v roce 1991 na místě, kde stojí. Směrem ke [anonymizováno] nechala žalovaná postavit oplocení pozemku včetně vjezdové brány. Druhý plot směrem k vodě zde byl již za Státní plavební správy. Přístup k botelu je z hlavní lávky z ulice [ulice], další vstup je možný po vodě z druhé strany. Předmětný pozemek žalovaná nikdy neužívala, je u něj branka, kterou nikdy neužívali, neboť nemají klíče. Přístup k botelu [anonymizováno] je po vstupní lávce, únikové lávky jsou uzavřeny, klíče jsou na recepci.

32. Svědek [jméno] [příjmení] byl jediným akcionářem žalované (prokázáno notářským zápisem ze dne 5.6.2014).

33. Svědek [jméno] [příjmení] při své výpovědi uvedl, že jeho nadřízený parkoval po dohodě s botelem svůj gumový člun vedle botelu u mola, obdrželi klíč, za místo se platilo cca 15 000 Kč na základě faktur. Svědek je technikem firmy [příjmení] [jméno], která sídlí naproti botelu na [anonymizováno] [číslo]. Vstup na kotviště byl přes betonovou lávku brankou, branka byla zamčená, klíč k ní dostávali na recepci botelu, cizí lidé tam neměli přístup, i molo bylo zamčené.

34. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], bývalý ředitel [právnická osoba] [anonymizováno], při své výpovědi uvedl, že využívání vodního toku je bezplatné, platí se za užívání pozemků na březích vodního toku. V [obec] je 5 – 10 obdobných případů, kdy jsou pozemky užívány botely, všichni platí nějakou částku za toto užívání, záleží kolik pozemku užívají. Záleží též na atraktivitě území a na účelu, k čemu je botel užíván, zda je připojení na energie či na tom, zda jsou zde vázací prvky. Místo, na kterém je umístěn botel [anonymizováno], je jedním z nejlepších míst srovnatelným s místy, na kterých kotví botely [anonymizováno] či [anonymizováno].

35. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.

36. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žalobě je třeba vyhovět.

37. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

38. Podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

39. Podle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

40. Mezi účastníky nebylo sporováno, že mezi nimi byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, na základě které byla žalovaná oprávněna užívat část předmětného pozemku jako část pozemní části přístavu [obec] – [část obce], konkrétně parkoviště o výměře [výměra], vázací zařízení pro odstavné plochy, kanalizační přípojku pro odstavné plochy, ostatní přípojky a zařízení nutná pro provoz botelu, jež nejsou majetkem pronajímatele, a kotviště pro botel ([anonymizováno]), nájem byl sjednán na dobu určitou do 28.2.2011, následně dodatky [číslo] [číslo] prodloužen do 29.2.2016. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. srpna 2018, č.j. 16 C 168/2016-443 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19. 2. 2020, č. j. 72 Co 424/2018-600 bylo postaveno najisto, že od 1.3.2016 užívá žalovaná předmět nájmu bez právního důvodu, neboť nájemní vztah založený smlouvou ze dne 1. 3. 1996, ve znění dodatků č. 1 a 2, skončil ke dni 29. 2. 2016, a neexistuje žádný jiný právní důvod, který by byl podkladem pro další časově neomezené užívání předmětného pozemku žalovanou.

41. Žalobkyně se proto po žalované domáhala vydání bezdůvodného obohacení za užívání vodní části přístavu pro stání plovoucího zařízení botel [anonymizováno], vyvázání plovoucího tělesa (mola) užívaného nejméně pro 6 malých plavidel a pozemní části veřejného přístavu [obec] – [část obce] provozovaného žalobkyní, tj. část předmětného pozemku o rozloze 951 m2 včetně přípojek a vázacích zařízení, které dle jejího tvrzení žalovaná fakticky užívá, a to za období září 2016 – únor 2017.

42. Žalovaná v prvé řadě tvrdila, že dne 6.6.2016 uhradila žalobkyni částku 421 563 Kč, čímž byla náhrada za užívání majetku žalobkyně botelem [anonymizováno] za předmětné období vyrovnána. Žalobkyně však dotvrdila a soudu je toto z jeho činnosti známo, že tato částka již byla žalobkyní započtena na bezdůvodné obohacení za období březen 2016 – srpen 2016, což bylo potvrzeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25.1.2017, č.j. 15 C 342/2016 – 95 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9.8.2017, č.j. 68 Co 205/2017 – 140.

43. Vzhledem k tomu, že tvrzená pohledávka žalované vůči žalobkyni ve výši 421 563 Kč zanikla započtením na pohledávku žalobkyně za žalovanou za bezdůvodné obohacení za období březen 2016 – srpen 2016, nelze ji již započíst na bezdůvodné obohacení, které je předmětem této žaloby.

44. Dále žalovaná sporovala že by užívala část předmětného pozemku žalobkyně o výměře 951 m2 s tím, že se jedná o neudržovaný šikmý úsek břehu. V řízení bylo prokázáno (a ostatně účastníky nesporováno), že celý předmětný pozemek je oplocen. Svědek [jméno] [příjmení] pak uvedl, že plot směrem k vodě zde byl již za Státní plavební správy, plot směrem ke [anonymizováno] ulici nechala postavit sama žalovaná, a to včetně vjezdové brány. Ze strany žalované tedy došlo ke kompletnímu ohraničení pozemku oplocením a ke znemožnění vstupu na něj dalším osobám včetně žalobkyně. Soud současně neuvěřil tvrzení žalované, že od brány nemá klíče, když ji ona sama nechala zbudovat.

45. Tím získala žalovaná faktickou moc nad předmětným pozemkem, tj. postavení detentora, přičemž je nerozhodné, zda sama pozemek užívá a zda si sama postavením plotu užívání tohoto pozemku znemožnila. Podstatné je, že postavením plotu jeho užívání znemožnila žalobkyni. Svědkyně [jméno] [příjmení], recepční žalované, pak uvedla, že mají od jednatele zákaz vstupovat na pozemek, je tedy zřejmé, že žalovaná možnost vstupu na předmětný pozemek má. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] plyne, že vstup na kotviště byl přes betonovou lávku brankou, branka byla zamčená, klíč k ní bylo možno dostat na recepci botelu, cizí lidé tam neměli přístup, i molo bylo zamčené.

46. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu vzniká bezdůvodné obohacení i tomu, kdo bez platného právního titulu na úkor vlastníka dosáhl postavení detentora věci, a to bez ohledu na to, nakolik intenzivně ji skutečně využíval (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 28 Cdo 2056/2009, ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. 25 Cdo 2029/2003, ze dne 8. 1. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2739/2012, nebo ze dne 6. 3. 2018, sp. zn. 28 Cdo 651/2017). Vzhledem k tomu, že žalovaná v daném případě dosáhla postavení detentora předmětného pozemku, aniž by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o užívání pozemku, bezdůvodně se na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 o.z. uvedené judikatury obohatila, tedy získala neoprávněný majetkový prospěch na úkor žalobkyně, a vznikla jí proto povinnost tento prospěch žalobkyni vydat.

47. Stejný závěr platí pro užívání předmětného pozemku plovoucím zařízením – molem pro 6 malých plavidel. Molo se při pozemku žalobkyně prokazatelně nachází a je ve vlastnictví žalované, jak sama uvedla. Nelze přitom přihlížet k tomu, zda je možno u mola kotvit plavidla i v zimním období, podstatné je opět pouze to, že molo se u pozemku nachází a žalobkyni je tak znemožněno tuto část pozemku užívat. Sama žalovaná pak toto molo pronajala třetí osobě, když nájem byl sjednán i na zimní období.

48. Na tomto místě soud k námitce žalované podotýká, že je zcela nerozhodné, co bylo předmětem přechozí nájemní smlouvy, v režimu bezdůvodného obohacení je podstatné, co obohacení fakticky či z pozice detentora užívá. V řízení pak bylo jednoznačně prokázáno, že se jedná právě o vodní část přístavu pro stání plovoucího zařízení botel [anonymizováno], vyvázání plovoucího tělesa (mola) užívaného nejméně pro 6 malých plavidel a část předmětného pozemku o rozloze 951 m2 včetně přípojek a vázacích zařízení, za které žalobkyně touto žalobou bezdůvodné obohacení požaduje.

49. Konečně se pak soud zabýval výší bezdůvodného obohacení. Majetkovým vyjádřením uvedeného prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase za užívání věci zpravidla formou placení nájmu. Ve věci bylo vypracováno několik znaleckých posudků, kdy jejich závěry se výrazně liší. Znalci se shodují pouze v tom, že určit obvyklou cenu za užívání pozemní čísti přístavu botelem [anonymizováno] nelze, neboť se na území [obec] nenachází plně srovnatelný objekt trvale zakotvený ve veřejném přístavu. Znalecký ústav [anonymizováno] [právnická osoba] proto ve svém znaleckém posudku stanovil tzv. spravedlivou hodnotu za užívání předmětného pozemku, a to v rozmezí od 493 926 Kč do 581 822 Kč včetně DPH za předmětné období. Znalecký ústav [právnická osoba] se s tímto závěrem ztotožnil, pouze uvedl, že [anonymizováno] nesprávně přistoupil k inflační doložce. [právnická osoba] ve znaleckém posudku určil obvyklou cenu za užívání předmětného pozemku v intervalu 57 060 Kč až 62 307 Kč, konstatoval, že určit obvyklou cenu za užívání pozemní čísti přístavu botelem [anonymizováno] nelze, obvyklá cena za užívání pozemní části přístavu 6 malými plavidly a molem činí 97 200 Kč a za užívání přípojek činí 2 655 Kč. Jeho zástupce Ing. [příjmení] však při svém výslechu uvedl, že pozemek srovnával s pozemky sloužícími k nekomerčním aktivitám jako účelové komunikace či nezpevněný břeh, nevzal v potaz lokalitu pozemku. V řízení však bylo prokázáno, ať již urbanistickou studií či výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], že se jedná o lokalitu atraktivní. Botel [anonymizováno] je pak beze sporu užíván ke komerčním aktivitám, jedná se o ubytovací a restaurační zařízení. Dle názoru soudu je třeba tyto skutečnosti při stanovení výše bezdůvodného obohacení zohlednit. Pokud žalovaná namítala, že předmětný pozemek je zanedbaný, zarostlý náletovými rostlinami, konstatuje soud, že vzhledem k tomu, že sama žalovaná, jak shora vyloženo, pozemek oplotila a zamezila tak žalobkyni přístupu na něj, nelze v žádném případě klást žalobkyni k tíži jeho stav. Znalec [příjmení] [příjmení], který stanovil výši bezdůvodného obohacení za užívání předmětné části pozemku na částku 362 Kč/m2 ročně, přitom ve znaleckém posudku konkrétně uvedl, že funkční využití pozemku je pro stavby a zařízení pro provoz a údržbu přístavů a vodní dopravu, stavby a zařízení pro skladování a deponování zboží a materiálu, čerpací stanice PHM pro lodě, nemovitost je dopravně dobře dostupná především ze [anonymizováno] ulice, na pozemku nebo v těsné blízkosti jsou k dispozici inženýrské sítě.

50. Ze všech uvedených důvodů se soud přiklonil k závěrům znaleckého posudku [anonymizováno]. K námitce znaleckého ústavu [právnická osoba] ohledně chybné interpretace valorizační doložky v původní nájemní smlouvě uvádí soud, že ocenění na základě varianty MAXIMÁLNÍ (ocenění na základě dřívějšího nájemního vztahu) činí dle [anonymizováno] částku 581 822 Kč, žalobkyně přitom požaduje částku 496 562,40 Kč, tedy výrazně při dolní hranici stanové tímto znaleckým posudkem, která byla stanovena odlišným postupem. Ke znaleckému posudku [právnická osoba] soud nepřihlédl, neboť se zaměřuje toliko na obecné popisy a obecnou kritiku posudku [anonymizováno], žádné konkrétní závěry nenabízí.

51. Soud tedy uzavírá, že se žalovaná užíváním části předmětného pozemku, plovoucího zařízení a inženýrských sítí na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, a je tak povinna jí bezdůvodné obohacení vydat, přičemž žalobkyní nárokovanou částku 496 562,40 Kč považuje soud za odpovídající a plynoucí ze znaleckého zkoumání.

52. Ze všech uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, a proto jí vyhověl.

53. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

54. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

55. O povinnosti žalované zaplatit státu na náhradě nákladů znalečné ve výši 13 686,60 Kč rozhodl soud v souladu s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci byla žalovaná zcela neúspěšná a předpoklady pro osvobození od soudních poplatků u ní nejsou dány ani tvrzeny, proto soud rozhodl tak, že je žalovaná povinna uhradit státu znalečné ve výši 13 686,60 Kč, tj. znalečné v celkové výši 28 686,60 Kč po odečtení již složené zálohy ve výši 15 000 Kč, přiznané a vyplacené znaleckému ústavu IRAs.r.o.

56. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Procesně zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení za uhrazený soudní poplatek ve výši 19 863 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 25 úkony právní pomoci po 10 300 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, vyjádření ze dne 2.8.2017, 15.6.2018, 20.7.2018 a 30.3.2021, g) – 13x účast na jednání soudu, když jednání konaná dne 11.10.2017, 7.3.2018, 28.3.2018, 23.5.2018, 22.6.2018 a 16.12.2020 trvala déle než dvě hodiny, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 25 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 55 650 Kč.

57. Dále soud žalobkyni přiznal náklady na vypracování znaleckého posudku [anonymizováno] [právnická osoba] v doložené výši 68 970 Kč a náklady na složenou zálohu na vypracování znaleckého posudku ve výši 15 000 Kč.

58. Celkové náklady žalobce ve výši 424 483 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) (výrok VI.).

59. Soud nepřiznal žalobkyni požadovaný úkon za druhé převzetí a přípravu zastoupení, neboť změna právního zástupce žalobkyně nemůže jít k tíži žalované.