34 C 139/2021

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno]., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupená advokátkou [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení částky 60 000 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 10. 12. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 60 000 Kč od 3. 12. 2020 do 9. 12. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 10. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 27 325,03 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu Plzeň-město náhradu nákladů řízení ve výši 458,78 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu Plzeň-město náhradu nákladů řízení ve výši 2 247,17 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 60 000 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne 12. 6. 2020 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce podlah v rodinném domě žalobkyně na adrese [adresa]. Žalobkyně dne 15. 6. 2020 uhradila zálohu na cenu díla ve výši 50 000 Kč. Termín zahájení realizace díla byl sjednán ke dni 24. 6. 2020, termín dokončení díla bez vad a nedodělků a jeho předání žalobkyni ke dni 26. 6. 2020. Již dne 24. 6. 2020 manžel žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] upozorňoval žalovanou na nerovnost podkladu po sejmutí původní podlahové krytiny, na kterou žalovaná zahájila pokládku nové krytiny. Jednatel žalované tento postup hájil, rozhodl o neprovedení nivelační stěrky, načež žalovaná pokračovala v pokládce podlahy. V průběhu realizace díla byly vady podlahy viditelné pouhým okem, což žalobkyně žalované vytýkala. Dne 26. 6. 2020 žalobkyně společně se svým manželem ihned na místě reklamovala stav provedených prací, konkrétně mezery ve spojení podlahové krytiny, nerovnost povrchu, mezery při ukončení podlahových lišt a odlišné ukončení podlahových lišt pod schody. Pro tyto závažné nedostatky v kvalitě k dokončení díla a jeho předání nedošlo, žalovaná k převzetí díla žalobkyni ani nikdy nevyzvala. Jednatel žalované téhož dne osobně vůči žalobkyni a jejímu manželovi pochybení žalované uznal a slíbil opravu díla sejmutím krytiny, vyrovnáním podkladu, nivelizací a pokládkou nové krytiny nejpozději do dne 1. 7. 2020. Žalovaná termín nedodržela, což zdůvodňovala dlouhou čekací dobou na dodání nové podlahové krytiny. Posléze žalovaná i přes proklamace, že nezbytný materiál již má k dispozici, zůstala nečinná. Dne 4. 8. 2020 zaslala žalobkyně žalované e-mail, ve kterém požadovala dokončení prací do 11. 8. 2020. V e-mailu ze dne 5. 8. 2020 žalovaná slíbila nastoupit k opravě po 21. 8. 2020, avšak dne 25. 8. 2020 provedla pouze lokální opravu díla a místo plnění opustila. Na další dopis žalobkyně ze dne 6. 9. 2020 žalovaná nereagovala. Dne 22. 10. 2020 zaslala žalobkyně žalované písemnou výzvu, v níž jí vyzvala k nápravě nastalé situace, a to sejmutí původní krytiny, vyrovnání podkladu broušením a po nivelizaci položení nové podlahové krytiny, nejpozději do 16. 11. 2020 za současného upozornění na možnost sejmutí krytiny a realizaci nového díla ze strany jiného zhotovitele. Dopisem ze dne 25. 11. 2020 žalobkyně od smlouvy o dílo odstoupila, neboť měla za to, že došlo k podstatnému porušení smlouvy o dílo a tím i k naplnění ustanovení § 2002 o. z., přičemž současně s tím vyzvala žalovanou k odstranění díla, vrácení zálohy na cenu díla a k náhradě nemajetkové újmy, která v souvislosti s jednáním žalované vznikla žalobkyni. Žalobkyně se tak žalobou domáhá vrácení zaplacené zálohy na cenu díla ve výši 50 000 Kč a náhrady nemajetkové újmy ve výši 10 000 Kč z toho důvodu, že kvůli prodlení žalované s dokončením díla došlo od 29. 6. 2020 do odstoupení od smlouvy dne 25. 11. 2020 k zásadnímu snížení uživatelského komfortu obytného prostoru obývacího pokoje, který přechází v jídelnu a kuchyň, tj. v místnosti, v níž byla pokládka podlahy žalovanou prováděna. Žalobkyně v této době nemohla v předmětném prostoru užívat řádně vlastní nábytek, měla v něm umístěny provizorní židle a nemohla v daných prostorách přijímat návštěvy.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Svou obranu proti ní postavila na tom, že dne 26. 6. 2020 dílo dokončila a vyzvala žalobkyni k převzetí, přičemž žalobkyně odmítla dílo převzít a podepsat předávací protokol. Žalobkyní vytýkané vady podlahy byly drobné, spíše estetického charakteru, neměly vliv na užívání díla dle sjednaného účelu. Žalovaná navrhovala opravit nedostatky ve spojích jejich svařením za tepla, což žalobkyně bez bližšího vysvětlení odmítla. V souladu se smluvním ujednáním měla být nivelační stěrka provedena pouze v případě, kdy po stržení stávající podlahy bude zjištěno, že stávající stěrka byla poškozena. Ta však byla v dobrém stavu, a proto bylo provedeno lokální vyspravení rychlooprávkovou hmotou CHEMOS OT 101 a celoplošné zbroušení. Předmětem zakázky rovněž nebylo dosažení maximálního výškového rozdílu 2 mm ve vztahu ke keramické dlažbě v koupelně a nášlapem schodiště. Žalovaná tedy dílo provedla ve střední jakosti, vady byly odstranitelné a nemohly být odstraněny pro neposkytnutí součinnosti ze strany žalobkyně. Žalobkyně proto nebyla oprávněna od smlouvy odstoupit a tudíž nemá ani právo na vrácení zálohy na cenu díla z titulu bezdůvodného obohacení. Ustanovení § 2002 o. z. navíc vyžaduje, aby k odstoupení od smlouvy došlo bez zbytečného odkladu. Jelikož žalobkyně dne 26. 6. 2020 dílo odmítla převzít, musela nejpozději k tomuto dni seznat, že došlo k porušení smlouvy podstatným způsobem, nicméně přesto pro podstatné porušení smlouvy odstoupila až dne 25. 11. 2020, tedy po pěti měsících, tudíž opožděně. Nárok na zaplacení náhrady nemajetkové újmy za snížení uživatelského komfortu v dané místnosti ve výši 10 000 Kč je nedůvodný, protože žalobkyně neuvedla žádné konkrétní skutečnosti, na základě nichž tento nárok uplatňovala. Není ani zřejmé, na základě jakého zákonného nebo smluvního ustanovení tak činí, není zřejmá ani příčinná souvislost mezi vznikem újmy a jednáním žalované. Žalobkyně si sama zapříčinila nemožnost plnohodnotně užívat obytnou místnost, o níž jde. Z těchto důvodů navrhovala zamítnutí žaloby.

3. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 12. 6. 2020 smlouvu o dílo, v níž se zavázali na straně žalované provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalobkyni pokládku podlah v kuchyni spojené s obývacím pokojem ve 2. NP rodinného domu na adrese [adresa] a na straně žalobkyně dílo převzít a zaplatit cenu díla ve výši 69 899 Kč. Předmět díla je blíže rozepsán v nabídce žalované ze dne 8. 6. 2020, jež je součástí smlouvy. Podlé této nabídky stávající vinylová podlaha v obývacím pokoji spojeném s kuchyní bude stržena a ekologicky zlikvidována. V případě, že při stržení podlahy bude poškozena stěrka, bude tato vybourána a podlaha zbroušena a na takto připravený povrch vylita nová nivelační stěrka. Po vyschnutí bude stěrka přebroušena a položeno (celoplošně přilepeno a zaválcováno) PVC v rolích, přičemž spoje budou provedeny za studena (lepení bez svařovací šňůry). V rámci rozpočtu jsou pak mimochodem oceněny též položky „příprava podkladu“ za 2 168,38 Kč a „vylití nivelační stěrky“ za 5 269,90 Kč. Práce na díle měly být zahájeny dne 24. 6. 2020, dílo mělo být dokončeno a bez vad a nedodělků předáno žalobkyni dne 26. 6. 2020. K předání díla mělo dojít v místě samém po včasné výzvě žalované, a to písemně předávacím protokolem s ve smlouvě vyjmenovanými náležitostmi. Žalobkyně byla povinna dílo převzít pouze v případě, že na něm nebudou v době převzetí zjištěny žádné podstatné vady a nedodělky, či jiné nedostatky bránící řádnému užívání a provozování díla. Pokud by žalobkyně bez oprávněného důvodu odmítla dílo převzít, považovalo by se za předané v den, kdy k předání mělo dojít. Ohledně platby ceny díla byla sjednána povinnost žalobkyně zaplatit žalované zálohu ve výši 50 000 Kč nejpozději do 16. 6. 2020 podle faktury vystavené žalovanou.

4. Fakturou ze dne 12. 6. 2020 č. [hodnota] požádala žalovaná žalobkyni o platbu zálohy na cenu díla ve výši 50 000 Kč se splatností do 16. 6. 2020. Žalobkyně zaplatila žalované zálohu dne 15. 6. 2020.

5. Žalovaná zahájila práce na díle dne 24. 6. 2020 po odstranění původní podlahy. Byl pod ní starý beton a zbytky lepidla po původní podlahové krytině, které žalovaná zbrousila a aniž by podklad vylila nivelační stěrkou, položila na takto nerovný podklad pásy z PVC. Značné nerovnosti podkladu se do nově položené podlahové krytiny výrazně protlačily, současně v důsledku neprovedení nivelační stěrky nebyly vyrovnány výškové rozdíly navazujících vnitřních podlah, zejména u přechodu na horní nástupnici vnitřního schodiště, který činil cca 8 mm, a tudíž došlo i k nevzhledné a šikmé instalaci přechodových lišt ve dveřích. Při pokládce podlahové krytiny došlo též k nedostatečnému provedení bezespárého spojení jednotlivých pásů z PVC a byly tak na mnoha místech vytvořeny značné mezery mezi jednotlivými pásy. Taktéž žalovaná chybně ukončila soklové lišty u dveřních obložek, jejich zakončení ve styku s omítkou a neodborně provedla silikonovou spáru u keramického obkladu v kuchyni. Vady spočívající ve výškových rozdílech navazujících vnitřních podlah, protlačení nerovností původního podkladu do nově položené krytiny a vyrovnání šikmo instalovaných přechodových lišt ve dveřích by musely být odstraněny strhnutím nově položené podlahy, obroušením celé plochy, vysátím nečistot, její následnou penetrací a kompletním přestěrkováním původního podkladu a položením nové podlahové krytiny. Nedostatečné provedení bezespárého spojení jednotlivých pásů PVC bylo možné odstranit též jejich svařením za tepla, nicméně celoplošně lepené PVC v současné době nevyžaduje svařovaný spoj.

6. Dne 26. 6. 2020 žalobkyně, její manžel [tituly před jménem] [jméno FO] a jednatel žalované [jméno FO] jednali o předání díla. [tituly před jménem] [jméno FO] za žalobkyni poukazoval na vady díla, mimo jiné dvoumilimetrové mezery na spojích mezi jednotlivými pásy, nerovnosti povrchu a špatné zakončení podlahy ke schodištím. Jednatel žalované na této schůzce předložil písemný předávací protokol, který však ze strany žalobkyně podepsán nebyl.

7. Dne 6. 9. 2020 oznámila žalobkyně žalované, že dílo ve stavu jakém je, nepřijímá a žádá o výměnu povrchů s provedením nivelační stěrky, přičemž poukázala, že dne 26. 6. 2020 reklamovala se svým manželem mezery ve spojení podlahové krytiny, nerovnost povrchu, mezery při ukončení podlahových lišt a odlišné ukončení podlahových lišt pod schody, když se žalovaná pokoušela nejzávažnější chybu ve spojích opravit bez uspokojivého výsledku. Žalobkyně několikrát urgovala o opravu, která se měla naposledy uskutečnit dne 25. 8. 2020, nicméně žalovaná opravila pouze chybné spoje, a to opět neuspokojivě.

8. Dne 8. 10. 2020 vytkla žalovaná žalobkyni, že nepřevzetí díla z její strany je porušením smlouvy o dílo a nabídla žalobkyni svaření pásu PVC za tepla svařovací šňůrou v podobném barevném odstínu, jako jsou pásy, nebo ponechání díla v současném stavu za poskytnutí slevy ve výši 10 % z ceny díla.

9. Dopisem ze dne 22. 10. 2020 se obrátila žalobkyně na žalovanou opětovně s tím, že upozorňovala, že dílo nebylo ze strany žalované řádně realizováno, když do toho dne nebylo dokončeno a ani nedošlo k jeho protokolárnímu předání, rekapitulovala obsah dosavadní korespondence stran i vytýkané vady a vyzvala žalovanou, aby ve lhůtě 3 dnů od doručení dopisu sdělila termín nástupu k opravě díla tak, aby oprava byla nejpozději provedena, tj. dílo bylo dokončeno a řádně předáno bez vad a nedodělků, do 16. 11. 2020, přičemž tato zásilka byla dodána žalované dne 3. 11. 2020 a dopis byl zaslán ještě jednou e-mailem ze dne 2. 11. 2020, na který žalovaná odpověděla e-mailem ze dne 10. 11. 2020 v tom smyslu, že dílo považuje za dokončené s drobnými vadami odstranitelnými opravou, nebo řešitelné slevou z ceny díla, vytkla, že žalobkyně nepostupovala podle smlouvy o dílo, po odmítnutí převzetí díla neučinila jakési smluvně dohodnuté kroky a vyúčtovanou cenu díla nezaplatila.

10. Dne 25. 11. 2020 žalobkyně od smlouvy o dílo odstoupila. Odstoupení odůvodnila jednak v tom směru, že ač byla kvalita provedených prací reklamována bezprostředně po jejich ukončení, žalovaná se po počáteční součinnosti odmlčela a ani přes výzvu z 22. 10. 2020 nesdělila, kdy nastoupí k sejmutí stávající podlahy, vyrovnání podkladu a pokládce nové krytiny, a neučinila tak ani v náhradní lhůtě do 16. 11. 2020, a jednak tím, že pokládka podlahy byla realizována v rozporu se smlouvou, nebyla provedena s odbornou péčí a v požadované kvalitě s poukazem na vady již vyjmenované výše, v čemž spatřovala podstatné porušení smlouvy o dílo a naplnění podmínek stanovených v § 2002 o. z. Současně s odstoupením od smlouvy vyzvala žalovanou k vrácení zálohy ve výši 50 000 Kč do 7 dnů od doručení výzvy. Zároveň ve stejné lhůtě vyzvala žalovanou k zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 20 000 Kč. Odstoupení od smlouvy o dílo bylo žalované dodáno do datové schránky dne 25. 11. 2020 a doručeno dne 2. 12. 2020.

11. Vůči odstoupení od smlouvy se žalovaná ohradila dopisem ze dne 30. 12. 2020. Že by nebyla předložená plná moc advokáta žalobkyně, jí nevadilo, závady díla jsou drobné a odstranitelné svařením spojů za tepla, případně zpětným nalepením soklových lišt. Žalobkyně naposledy dne 4. 2. 2021 vyzvala žalovanou k mimosoudnímu jednání o narovnání jejich sporu nejpozději do 15. 2. 2021.

12. Skutečnost, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, je prokázána písemnou smlouvou ze dne 12. 6. 2020 na č. l. 19, viz zejména čl. I a II, v nichž je popsána základní charakteristika závazku a definováno dílo, jehož podrobnější podpis je pak rozepsán v cenové nabídce žalované ze dne 8. 6. 2020, která je podle čl. XIV bodu 10 a také čl. IV bod 2 věty první smlouvy její nedílnou součástí. Tato nabídka je založena na č. l. 9, viz zejména popis díla, kde se počítá s vylitím nivelační stěrky v závislosti na použitelnosti stávající stěrky a také je zde výslovně uvedeno, že spoje jednotlivých PVC rolí budou provedeny za studena, bez použití svařovací šňůry. Současně je v položkovém rozpočtu též oceněna příprava podkladu a vylití nivelační stěrky. Cena díla je sjednána v čl. IV bod 1 se zamýšleným vyúčtováním podle skutečně provedených prací (čl. IV bod 2 smlouvy). Povinnost žalobkyně složit zálohu na cenu díla ve výši 50 000 Kč je sjednána v čl. V bod 1 smlouvy, termín zahájení a dokončení díla jsou sjednány v čl. III bod 1 a bod 2 smlouvy. Postup při předání díla je upraven v čl. VIII smlouvy. Jednotlivé body zde uvedené je třeba vykládat tak, že dílo bude předáno prostřednictvím písemného předávacího protokolu s povinnými náležitostmi (body 6 a 7). K předání dojde v místě samém (bod 2) po včasné výzvě žalované před dohodnutým termínem (bod 3), nebo po předchozí písemné výzvě, dojde-li k dokončení díla před stanoveným termínem (bod 4). Žalobkyně je povinna dílo převzít pouze v případě, že na něm nebudou v době převzetí zjištěny žádné podstatné vady a nedodělky či jiné nedostatky bránící řádnému využívání a provozování díla (bod 8 věta první), tedy jinak řečeno žalobkyně je povinna dílo převzít s drobnými vadami a nedodělky, které pak musejí být uvedeny v předávacím protokolu s dohodnutými termíny jejich odstranění (bod 8 věta druhá a bod 9). Odstraněním drobných vad a nedodělků bude dílo dokončeno (bod 1). Odmítne-li žalobkyně převzít dílo s drobnými vadami a nedodělky, tedy odmítne-li dílo převzít neoprávněně, považuje se za předané dnem, kdy mělo dojít k předání (bod 5).

13. To, že žalobkyně zaplatila žalované dne 15. 6. 2020 zálohu na cenu díla ve výši 50 000 Kč, je prokázáno fakturou žalované ze dne 12. 6. 2020, č. [hodnota], na č. l. 11 p. v., v níž žalovaná požádala žalobkyni o zaplacení zmíněné zálohy do 16. 6. 2020, a potvrzením o platbě na č. l. 14, podle které z účtu [jméno FO] bylo na účet žalované a pod dalšími platebními údaji uvedenými ve faktuře 15. 6. 2020 zaplaceno 50 000 Kč se zprávou pro příjemce „[jméno FO]“.

14. Skutečnost, že žalovaná po odstranění původní podlahy zbrousila zbytky lepidla, aby byl povrch co nejrovnější, avšak zůstaly na něm nerovnosti a nivelační stěrku neprovedla, je prokázáno ze svědecké výpovědi [jméno FO], který za žalovanou dílo prováděl. Uvedené taktéž plyne ze soupisu provedených prací a dodaného materiálu ze dne 26. 6. 2020 na č. l. 96, dle něhož lokálně poškozená původní stěrka byla vyspravena rychlooprávkovou hmotou CHEMOS OT 101 a poté byla celoplošně zbroušena. Po vyschnutí byl podklad přebroušen a položeno (celoplošně přilepeno a zaválcováno PVC v rolích, spoje byly provedeny za studena (lepení bez svařovací šňůry)). To, že se dne 26. 6. 2020, kdy žalovaná měla dílo za dokončené za účelem jeho předání, sešli jednatel žalované, žalobkyně a její manžel, je prokázáno z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO], který vypověděl, že když jim jednatel sdělil, že je dílo hotové, domluvili se s ním na termínu předání, na něm mu sdělil výtky stran nerovnosti podlahy, mezer mezi jednotlivými spáry a nepovedeného provedení soklových a přechodových lišt.

15. Na to, že žalovanou prováděné dílo vykazovalo vady popsané výše, soud usoudil ze znaleckého posudku [jméno FO] ze dne 25. 11. 2020, č. [Anonymizováno], a z jeho výslechu na jednání. Znalecký posudek je náležitě odůvodněn, má podklad v obsahu nálezu, jeho odůvodnění odpovídá pravidlům logického myšlení. Znalec vyčerpal úkol ve vztahu k zadání a přihlédl ke skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat. Závěry posudku jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s ostatními důkazy. Znalec provedl místní šetření dne 17. 11. 2020, pořídil fotodokumentaci, jež je založena v přílohách posudku. Vyšel i z dalších podkladů založených v jeho přílohách a usoudil, že neprovedením nivelační stěrky zůstaly v podkladu značné nerovnosti, které se do nově položené podlahové krytiny výrazně protlačily. Tyto nerovnosti se vytvořily na 5 - 8 místech, a to tam, kde původní stěrka měla prohlubeň nebo výstupek. Nově položené PVC bylo lesklé a proto proti světlu byly nerovnosti markantně vidět při běžném pohledu na zem. Žalovaná takto jednala i naproti tomu, že výrobce doporučuje aplikaci nivelační stěrky pro řádné vyrovnání podkladu nebo k vyrovnání nevhodného výškového rozdílu navazujících podlah v obytném prostoru (viz kladečský předpis [Anonymizováno] na č. l. 58). Žalovaná při prohlídce předmětného prostoru musela zjistit výškové rozdíly navazujících vnitřních podlah, a to zejména u přechodu na horní nástupnici vnitřního schodiště. Tento výškový rozdíl podlahy a schodiště byl určen bývalou pokládkou plovoucí podlahy a rozdíl výšky navazujících podlah po demontáži plovoucí podlahy činil tedy cca 8 mm, což je v rozporu s normou ČSN, dle které podlahy v místnostech pro trvalý pobyt osob uvnitř objektu připouští mezní rozdíl výšky podlah v maximální výši 2 mm. Vyrovnáním rozdílu vnitřních podlah by byly odstraněny i nevzhledně a šikmo instalované přechodové lišty ve dveřích, u schodiště nebo u jiných podlahových přechodů. Zároveň při pokládce nové podlahové krytiny došlo k nedostatečnému provedení bezespárého spojení jednotlivých pásů z PVC a byly tak na mnoha místech vytvořeny značné mezery mezi jednotlivými pásy PVC. Jedná se o značně neodborně provedenou řemeslnou práci, neboť PVC, které je celoplošně lepené, nevyžaduje svařovaný spoj. Svařovaný spoj byl prováděn v době, kdy se PVC pokládalo na podložku PETEX a bylo tedy nutno pásy PVC mezi sebou svařit, aby došlo k jejich fixaci a nedocházelo k zatékání vody pod PVC při provádění úklidových prací, ovšem současná technologie pokládky PVC je založena na velmi pečlivé a rozměrově přesné montáži, kdy po nalepení jednotlivých pásů nejsou tyto spoje znatelné. Žalovaná tedy provedla montáž pásů z PVC chybně, chybně provedla i opravu spojů a objednateli nabízela technologicky nevhodné svařování spojů PVC. Ostatní zjištěné vady díla (chybné ukončení soklových lišt, dveřních obložek, jejich zakončení ve styku s omítkou, neodborně nasazené přechodové lišty mezi dveřní výplní a neodborně provedená silikonová spára u keramického obkladu v kuchyni) se dají klasifikovat jako vady vzniklé nedostatečnou řemeslnou zručností. Tyto vady jsou méně významné a nebrání užívání díla jako takového.

16. S uvedeným koresponduje též vyjádření [jméno FO], autorizovaného stavitele pro pozemní stavby ze dne 29. 8. 2020, který prostory, o něž jde, prohlédl dne 27. 8. 2020 a měl za to, že podlahová krytina kopíruje nerovný podklad a vykazuje značné nerovnosti na mnoha místech. V místech podélných nerovných spojů jsou patrny velké mezery a bubliny, tyto spoje k sobě nepřiléhají a jsou neodborně začištěny tmelem. Některá ukončení podlahových lišt u ostění dveří není dotaženo až k rámu dveří a vykazuje mezery, lišty ve styku se zdí nejsou řádně začištěny, ukončení podlahové lišty u schodů je na každé straně rozdílné, kamenný obklad barového kuchyňského koutu je ve spodní části znečištěn tmelem. Takto provedenou krytinu je třeba odstranit, povrch vyrovnat broušením, provedením nivelace spodních vrstev a dodržet technologický postup určený dodavatelem krytiny.

17. Z fotografií od č. l. 85 po č. l. 89 je vidět mezery ve spojích jednotlivých pásů PVC, avšak je pravdou, že protlačené nerovnosti původního podkladku na nich vidět nejsou. Je tomu tak z důvodu zkreslení vzniklého tím, že fotografie není schopna zachytit detaily v takovém rozsahu, jako by to bylo možné při pohledu volným okem. Jinými slovy z toho, že výstupky či prohlubně není vidět na fotografiích pořízených z pohledové vzdálenosti proti světlu, ještě neplyne, že tyto nerovnosti nebylo vidět z pohledu osoby přítomné v místnosti.

18. Zároveň není významné, že v návodu na instalaci mimo jiné podlahové krytiny [Anonymizováno] na č. l. 83 je uvedeno, že horké svařování spojů pomocí svařovací šňůry se doporučuje pro role a dlaždice jednoduše proto, že žalovaná se zavázala provést svařování za studena, tzn., tento požadavek měl být při provádění díla zohledněn.

19. To, jak probíhalo jednání o předání díla, vzal soud za prokázané z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO], který uvedl, že se dne 26. 6. 2020 se svou manželkou a jednatelem žalované kolem 17. hodiny sešli na místě samém a poté, co jim jednatel žalované dříve sdělil, že je dílo hotové, [tituly před jménem] [jméno FO] na jednání sděloval výtky stran jednotlivých nedostatků díla. Též popravdě uvedl, že na této schůzce jednatel žalované předložil žalobkyni písemný předávací protokol (ten je založen na č. l. 82), který žalobkyně nepodepsala.

20. Obsah korespondence mezi stranami je prokázán jednotlivými dopisy, nejdříve dopisem ze dne 6. 9. 2020 na č. l. 17 adresovaným žalované, a později e-mailem na č. l.

27. Odpověď žalované je prokázána dopisem ze dne 8. 10. 2020 na č. l. 90, jeho podání na poště podací stvrzenkou na č. l. 91 a jeho vrácení žalované fotokopií obálky na č. l.

92. Výzva k dokončení díla dne 16. 11. 2020 je prokázána dopisem z 22. 10. 2020 na č. l. 12, její podání na poště a dodání žalované je prokázáno z výtisku z pošty on-line na č. l.

13. Že stejný dopis byl žalované doručen též e-mailem, se podává z e-mailu ze dne 2. 11. 2020 na č. l. 7 a jak žalovaná odpověděla, plyne z e-mailu z 10. 11. 2020 na tomtéž č. l. To, že žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo a z jakých důvodů tak učinila, vyplývá z dopisu ze dne 25. 11. 2020 na č. l. 10, jeho dodání do datové schránky žalované je prokázáno doručenkou datové schránky na č. l.

11. Nesouhlasné stanovisko žalované k odstoupení vyplývá z dopisu z 30. 12. 2020 na č. l.

16. Poslední výzva žalobkyně k jednání o narovnání je prokázána dopisem ze dne 4. 2. 2021 na č. l. 18.

21. Soud neprovedl důkaz výslechem syna žalobkyně [jméno FO], neboť skutečnosti, které měl jeho výslech prokázat, byly prokázány výslechem manžela žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Podobně i skutečnosti, které měl objasnit výslech [jméno FO], byly prokázány z jeho vyjádření ze dne 29. 8. 2020, znaleckého posudku [jméno FO] a jeho výslechu při jednání. Výslech účastníků soud neprovedl proto, že skutečnosti, k nimž byly tyto výslechy navrženy, šlo prokázat jinak (§ 131 odst. 1 o. s. ř.).

22. Po právní stránce soud vyšel z § 2576 odst. 1 o. z., neboť strany se ve smlouvě zavázaly na straně žalované provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalobkyni dílo a žalobkyně se zavázala dílo převzít a zaplatit cenu, když dílo spočívalo v úpravě části stavby podle § 2587 věty druhé o. z.

23. Podle § 2615 odst. 1 dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Jestliže smlouva nestanoví ohledně jakosti či provedení díla nic jiného, je třeba s ohledem na § 2615 odst. 2 větu první o. z. pro účely zjištění, zda dílo odpovídá smlouvě, postupovat podle § 2099 odst. 1 věty první o. z. ve spojení s § 2095 věty druhé o. z., které představují zvláštní úpravu k § 1915 o. z., tedy vycházet z toho, že zhotovitel má plnit v jakosti a provedení vhodném pro účel patrný ze smlouvy, jinak pro účel obvyklý.

24. V poměrech souzené věci smlouva stanovila požadavek, aby spojení jednotlivých rolí PVC bylo provedeno za studena, jiné požadavky stran kvality či způsobu provedení díla v ní uvedeny nejsou; ze smlouvy je však patrné, že se jednalo o pokládku nové podlahy v obývacím pokoji s kuchyňským koutem v rodinném domku.

25. Nic z toho, co je ohledně jakosti a provedení díla uvedeno v 5., 15. a 16. odstavci rozsudku, nelze ve zdejších poměrech považovat za obecně akceptovatelný výsledek pokládky nové podlahy v obytné místnosti rodinného domu. Jelikož ta plní mj. i významnou estetickou funkci, nelze vady bagatelizovat poukazem na jejich estetický charakter, neboť z hlediska užívání podlahy v obývací místnosti s kuchyní není vzhledová stránka vedlejší ani podřadná. Je-li na díle větší počet či větší rozsah nevzhledných prvků, v souzené věci zejména prohlubně či výstupky markantně viditelné proti světlu při běžném pohledu na zem, pro nepřesnosti pokládky vzniklé značné mezery mezi jednotlivými pásy PVC, pro výškové rozdíly navazujících podlah zešikma instalované přechodové lišty, lze uzavřít, že nově položená podlaha neodpovídá běžné, střední jakosti a nemůže sloužit svému obvyklému účelu (či účelu patrnému ze smlouvy, což v této věci spadá v jedno).

26. Stanovují-li technické normy mezní rozdíl výšky podlah v obytných místnostech na 2 mm, je 8 mm rozdíl ve výšce podlahy v místnosti, o níž jde a horní nástupnicí schodiště zjevným porušením povinnosti zhotovit dílo ve střední jakosti, resp. pro účel uvedený výše.

27. Vadám spočívajícím v protlačení nerovností podkladu do nově položené podlahy a ve výškovém rozdílu nově položené a navazujících podlah se žalovaná mohla vyhnout vylitím podkladu nivelační stěrkou, což byla možnost, s níž smlouva, resp. rozpočet, i výslovně počítala. Když se žalovaná rozhodla, že stávající podklad je dostatečný, jednalo se o rozhodnutí nesprávné, jdoucí k tíži žalované, neboť to byla ona, kdo se zavázal ke zhotovení díla na svou vlastní odpovědnost, kterou tudíž nelze přenášet na žalobkyni. I kdyby žalobkyně trvala na tom, aby původní podklad nebyl vylit nivelační stěrkou, byla by žalovaná povinna podle § 2594 odst. 1 věty první o. z. upozornit žalobkyni na nevhodnou povahu příkazu, který jí dala. Obdobně měla žalovaná předem upozornit žalobkyni i na to, že není prakticky schopna spojit delší role PVC bez mezer tzv. za studena, když si takový požadavek žalobkyně zjevně vymínila a je ve smlouvě i uveden.

28. Že se nejedná o žádné drobné vady či nedodělky, je patrné též z toho, že oprava mohla být provedena jen stržením stávající podlahy a provedením nové pokládky po vylití podkladu nivelační stěrkou. To platí nejen o nerovnostech podlahy a výškových rozdílech podlah mezi navazujícími místnostmi, ale též o nepřiléhajících spojích mezi jednotlivými pásy. Ty sice bylo možné svařit tzv. za tepla, nicméně žalobkyně nebyla povinna akceptovat takový způsob opravy, neboť si ve smlouvě vymínila provedení spojů tzv. za studena, tudíž by i po provedení opravy výsledek neodpovídal smlouvě a dílo zůstalo vadné.

29. Provedení díla, resp. dokončení a předání díla, je ve smlouvě sjednáno odchylně od § 2604 a násl. o. z. (viz druhou polovinu 3. odstavce a druhou polovinu 12. odstavce rozsudku). K předání díla však nedošlo ani písemným předávacím protokolem, jež představoval hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2010, sp. zn. 23 Cdo 3948/2010) dne 26. 6. 2020 či někdy později, ani fikcí založenou neoprávněným odmítnutím převzít dílo sjednaným způsobem (k přípustnosti takového ujednání viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021).

30. Jelikož žalobkyně byla povinna dílo převzít pouze v případě, že na něm nebudou v době převzetí zjištěny žádné podstatné vady a nedodělky či jiné nedostatky bránící řádnému užívání a provozování díla, a tento skutkový předpoklad se zjevně nenaplnil, žalobkyně odmítla převzetí díla oprávněně, a tedy k jeho převzetí nedošlo ani náhradním způsobem. Důležité je podotknout že vzhledem k tomu, že dílo vykazovalo shora uvedené vady, nelze mluvit ani o tom, že by žalovaná splnila svou povinnost dokončit dílo bez vad a nedodělků, případně že by drobné vady a nedodělky odstranila, jak se k tomu ve smlouvě zavázala. Dílo tedy nebylo k 26. 6. 2020 či později nejen předáno, ale nebylo ani dokončeno.

31. Podle § 2617 části věty první před středníkem o. z. má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění, a tedy obráceně práva objednatele z vadného plnění vyjmenovaná v § 2106 a násl. o. z. ve spojení s § 2615 odst. 2 věty první o. z. vznikají mimo jiné předáním díla (rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 1067/2003, ze dne 16. 10. 2007, sp. zn. 32 Odo 998/2005). I když žalobkyně na řadě míst uvádí, že vady díla reklamovala či u žalované uplatnila práva z vadného plnění, jelikož dílo nebylo nikdy předáno, o uplatnění takových nároků v pravém slova smyslu nejde.

32. Podle § 2593 věty druhé o. z. zjistí-li objednatel, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Pod prováděním díla řádným způsobem je třeba rozumět mimo jiné takový postup zhotovitele na díle, který jednak povede k bezvadnému výsledku a jednak k dodržení smlouvy z hlediska termínu provedení díla, a pod zajištěním nápravy je třeba rozumět přijetí opatření spočívajících v odstranění stávajících nedostatků, jež by - nebylo-li sjednáno něco jiného - odůvodnily závěr o nezpůsobilosti díla sloužit svému účelu, nebo k převzetí díla s výhradami (§ 2605 odst. 1 o. z.).

33. Když žalobkyně dne 26. 6. 2020 poukázala na vady díla, mimo jiné 2 mm mezery ve spojích mezi jednotlivými pásy, nerovnosti povrchu a špatné zakončení podlahy ke schodištím a dne 6. 9. 2020 oznámila žalované, že dílo ve stavu jakém je, nepřijímá a žádá výměnu povrchu s provedením nivelační stěrky a též dne 22. 10. 2020 a upozorňovala, že dílo nebylo ze strany žalované řádně realizováno, nebylo dokončeno ani předáno, opakovala vytýkané vady a vyzvala žalovanou, aby ve lhůtě 3 dnů sdělila termín nástupu k opravě díla tak, aby bylo provedeno bez vad a nedodělků do 16. 11.2020, je třeba tyto úkony posoudit jako výzvy k zajištění nápravy a provádění díla řádným způsobem.

34. Žalobkyně od smlouvy platně odstoupila, nikoli však podle § 2002 o. z., nýbrž podle § 2593 věty třetí o. z. Jelikož se dílo mělo provádět od 24. 6. 2020 do 26. 6. 2020, přičemž nebylo dokončeno ani k 25. 11. 2020 a žalovaná jej navíc odmítala dále provádět, je zřejmé, že žalovaná v přiměřené době nápravu nezajistila a dílo řádným způsobem neprováděla. Její postup očividně vedl k podstatnému porušení smlouvy. I v poměrech § 2593 odst. 1 věty třetí o. z. se podstatným porušením smlouvy rozumí takové porušení, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by tato porušení předvídala (§ 2002 odst. 1 část věty druhé před středníkem o. z.). V souzené věci jsou takové porušení očividná a spočívají jednak ve zhotovení podlahy s takovými nedostatky, jejichž odstranění by vyžadovalo její stržení a novou pokládku, jednak v pětiměsíčním prodlení s provedením díla bez vad a nedodělků, jež je v hrubém nepoměru k třídenní lhůtě k provedení díla. Za těchto okolností žalovaná musela vědět, že by žalobkyně smlouvu s ní neuzavřela, pokud by tato porušení předvídala.

35. Jelikož žalobkyně od smlouvy neodstoupila podle § 2002 odst. 1 věty první o. z., nebyla žalobkyně povinna od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu ve smyslu § 2002 odst. 2 o. z.

36. Plná moc k odstoupení od smlouvy nemusela být přiložena (stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2000, zn. Cpjn 38/98, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 1995, sp. zn. Odon 28/95, a ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. 26 Cdo 2857/2007). Je tomu tak jednak proto, že jelikož odstoupení od smlouvy nemuselo být písemné, ani plná moc nemusela být udělena v písemné formě (arg. a contrario k § 441 odst. 2 ve větě druhé o. z.), jednak proto, že i kdyby neexistovala, nastoupila by v souzené věci nevyvratitelná domněnka ratihabice právního jednání zástupce dle § 446 věty druhé o. z. K tomu lze pro úplnost uvést, že plná moc navíc ve skutečnosti existovala (č. l. 6) a byla i hmotněprávní. Jak dopis ze dne 22. 10. 2020, tak dopis ze dne 25. 11. 2020 obsahují sdělení, že zástupce jedná za žalobkyni (§ 436 odst. 1 věta druhá o. z.). Byť žalovaná tvrdí, že jí první dopis nebyl nikdy doručen, ve skutečnosti na oba dopisy odpověděla a žádné pochybnosti o existenci právního zastoupení neprojevila.

37. Jelikož žalovaná získala majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl, je podle § 2991 o. z. povinna vydat žalobkyni, oč se obohatila. Předmět jejího obohacení je v případě zrušeného závazku představován přijatým plněním (§ 2993 věta první a třetí o. z.). Jelikož žalobkyně zaplatila žalované zálohu na cenu díla ve výši 50 000 Kč, je žalovaná povinna tuto částku vrátit žalobkyni.

38. Splatnost bezdůvodného obohacení nebyla mezi stranami ujednána, není ani stanovena zákonem, proto je žalovaná povinna zaplatit ve lhůtě určené žalobkyní (§ 1958 odst. 2 o. z.). Ta ji vyzvala k zaplacení do 7 dnů od doručení dopisu ze dne 25. 11. 2020, ten byl žalované doručen dne 2. 12. 2020, splatnost proto nastala dne 9. 12. 2020. Nezaplatila-li žalovaná v tento den, ocitla se ve smyslu § 1968 věty první o. z. od 10. 12. 2020 v prodlení a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 351/2013 Sb. V době od 3. 12. 2020 do 9. 12. 2020 žalovaná v prodlení nebyla, a proto žalobkyni právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení nevzniklo.

39. Podle § 2894 odst. 2 věty první o. z. nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce jen, stanoví-li to zvlášť zákon. Uvedené znamená, že na rozdíl od škody (majetkové újmy), není nemajetková újma zásadně nahraditelná, neboť je vázána buď na zvláštní ujednání, nebo na zvláštní ustanovení zákona. Žalobkyní vylíčené trápení spočívající v tom, že od 29. 6. 2020 do 25. 11. 2020 nemohla v obývacím pokoji s kuchyňským koutem užívat řádně vlastní nábytek, měla v něm umístěny provizorní židle, nemohla v daných prostorách přijímat návštěvy, atp. nelze podřadit pod žádnou skutkovou podstatu náhrady nemajetkové újmy dle občanského zákoníku (například § 2971, § 2956, §2969 odst. 2, § 2543 nebo § 2988). Nelze použít ani žádné ustanovení zákona, kde zákon sice zvlášť nestanovuje povinnost k náhradě nemajetkové újmy a mluví jen o nahrazení škody, nicméně smysl a účel zákona vyžaduje, aby se nahrazovala také nemajetková újma, neboť dané normy chrání též život a zdraví či jiné osobní statky (např. všechny skutkové podstaty od § 2923 o. z. po § 2925 o. z. a od § 2927 o. z. po § 2939 o. z.). Žalobkyně proto právo na zaplacení jí tvrzené nemajetkové újmy nemá.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Jelikož žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně požadovala zaplatit celkem částku 74 048,79 Kč včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, z toho úspěšná byla co do částky 61 628,43 Kč, úspěch žalobkyně proto činí 83,23 % (61 628,43 Kč / 74 048,79 Kč). Úspěch žalované činí 16,77 % (100 % - 18,23 %). Po zohlednění úspěchu žalované má žalobkyně právo na náhradu 66,46 % (83,23 % - 16,77 %).

41. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze soudního poplatku ve výši 3 000 Kč a nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 AT z tarifní hodnoty ve výši 60 000 Kč v sazbě 3 500 Kč za jeden úkon právní služby. Advokát žalobkyně připravil a převzal právní zastoupení žalobkyně podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, dne 25. 5. 2021 podal žalobu a učinil písemná podání ve věci samé ve dnech 19. 5. 2022 na č. l. 108 a 14. 8. 2023 na č. l. 154, vše podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, zastoupil ji na přípravném jednání dne 20. 4. 2022 podle § 11 odst. 2 písm. g) AT a dále na jednáních ve dnech 26. 9. 2022, 12. 6. 2023, 31. 7. 2023, které přesáhlo 2 hodiny a dne 25. 9. 2023, vše podle § 11 odst. 1 písm. g) AT. Spolu se jedná o 9 úkonů právní služby v plné sazbě mimosmluvní odměny a jeden úkon právní služby v poloviční sazbě mimosmluvní odměny, za něž mu náleží celkem 28 500 Kč (9,5 x 3 000 Kč) spolu s náhradou hotových výdajů k 10 úkonům právní služby podle § 13 odst. 3 AT v paušální výši 3 000 Kč (10 x 300 Kč).

42. Žalobkyni nepatří náhrada za dopisy ze dne 22. 10. 2020 a 25. 11. 2020. Samotné odstoupení od smlouvy, které je současně výzvou k zaplacení peněžitého dluhu, i kdyby obsahovalo náležitosti předžalobní upomínky, nelze považovat za předžalobní upomínku ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) nebo odst. 2 písm. h) AT. Soud je toho názoru, že předžalobní upomínku a výzvu, kterou se dluh stává splatným, nelze učinit současně (shodně usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 23 Co 210/2013).

43. Smyslem a účelem právní úpravy § 142a odst. 1 o. s. ř. je upomenout dlužníka o zaplacení splatného dluhu s tím, že neuhradí-li jej dobrovolně, podá věřitel žalobu. Tomuto smyslu a účelu se příčí, je-li tímto způsobem o plnění dlužník upomenut vůbec poprvé, a který před doručením výzvy povinnost k zaplacení dluhu ani neměl. Neodeslání předžalobní upomínky však přiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobkyni nebrání, neboť žalovaná ve vyjádření k žalobě i v době rozhodování soudu o věci samé navrhovala zamítnutí žaloby (srov. již konstantní judikaturu k této otázce, např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2620/2014).

44. Jelikož právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, je třeba ve smyslu § 151 odst. 2 o. s. ř. poskytnout též náhradu této daně, a to z odměny ve výši 28 500 Kč, režijního paušálu ve výši 3 000 Kč, spolu 31 500 Kč. Při sazbě DPH ve výši 21 % činí náhrada DPH částku 6 615 Kč ((28 500 Kč + 3 000 Kč) x 0,21).

45. Náhrada nákladů právního zastoupení tak spolu činí 38 115 Kč (28 500 Kč + 3 000 Kč + 6 615 Kč). Náhrada nákladů řízení tak celkem činí 27 325,03 Kč ((3 000 Kč + 38 115 Kč) x 0,6646).

46. O nákladech státu rozhodl soud v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. Státu vznikly náklady odpovídající znalečnému znalce [jméno FO], které mu bylo přiznáno usnesením ze dne 30. 6. 2023 na č. l. 145 ve výši 2 699,95 Kč. U žádného z účastníků nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, proto jsou povinni zaplatit státu náhradu nákladů řízení podle výsledků řízení, tj. podle poměru svého úspěchu ve vztahu k předmětu řízení. Žalobkyně měla úspěch co do 83,23 % jí uplatněného procesního nároku a žalovaná měla úspěch co do 16,77 %, proto je žalobkyně povinna zaplatit státu 16,77 % jeho nákladů a žalovaná je povinna zaplatit státu 83,23 % jeho nákladů. U žalobkyně se jedná celkem o částku 458,78 Kč (2 699,95 Kč – 2 247,17 Kč) a užalované se jedná o částku 2 247,17 Kč (2 699,95 Kč x 0,8323).

47. Pariční lhůty byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř.; náhrady nákladů řízení žalobkyně je třeba zaplatit k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení