34 C 189/2019-171

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Valešovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobce] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobce] oba zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastupování státu ve věcech majetkových, [IČO] sídlem [adresa žalované] o vydržení vlastnického práva k pozemku takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce a) je spoluvlastníkem ideálních [číslo] pozemku parc. [číslo] v obci [obec], katastrální území Říčany Radošovice.

II. Určuje se, že žalobce b) je spoluvlastníkem ideálních [číslo] pozemku č. parc. [číslo] v obci [obec], katastrální území Říčany Radošovice.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) plnou náhradu nákladů řízení v částce 7 720 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) plnou náhradu nákladů řízení v částce 26 320 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobci domáhali proti žalované (a původně také žalovaným [jméno] [jméno], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) určení, že jsou podílovými spoluvlastníky (se spoluvlastnickým podílem o velikosti 1/2 každý) pozemku parc. [číslo] (zahrada) o výměře 204 m v Říčanech, [anonymizováno 5 slov] Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ na listu vlastnictví [číslo] pro obec Říčany, katastrální území Říčany – [obec] (dále také jen„ sporný pozemek“). Na odůvodnění své žaloby uvedli, že dne [datum] uzavřeli s organizací [anonymizováno] výrobní družstvo kupní smlouvu, dle které nabyli do vlastnictví nemovitosti, a to dům [adresa] na pozemku parc. č. st. 219 a dále pozemky parc. [číslo] o výměře 517 m (zastavěná plocha a nádvoří) a parc. [číslo] o výměře 108 m (veden jako zahrada), vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro obec Říčany, katastrální území Říčany – [obec] (dále také jen„ areál [ulice]“). Žalobci měli areál [ulice] v nájmu od roku 1993. Žalobci, výrobní družstvo [anonymizováno] i jejich předchůdce [jméno] [příjmení] užívali tyto nemovitosti ve stejném rozsahu, jedná se o uzavřený areál s provozními budovami, přístupný pouze jedním vjezdem z ulice [ulice]. Tímto vjezdem je možné se dostat do uzavřeného dvora, na jehož konci se po dobu více než třiceti let nachází sklad zabírající celou šíři pozemku. Areál [ulice] užívali žalobci v dobré víře, že jsou jeho vlastníky, a to včetně budovy skladu. Při přípravě projektové dokumentace na rekonstrukci provozních budov žalobci zjistili, že budova skladu v zadní části dvora se celá nachází na sporném pozemku. Budova skladu zabírá celou plochu sporného pozemku. Žalobci i jejich právní předchůdci užívali celý areál v dobré víře, že všechny pozemky v tomto jednotném a funkčním celku jsou v jejich vlastnictví. Tuto dobrou víru za dobu užívání areálu žalobci nikdo nezpochybnil.

2. Usnesením Okresního soudu Praha – východ ze dne 11. 9. 2019, č. j. 34 C 189/2019 – 31, bylo řízení ve vztahu k původní žalované 4) [jméno] [příjmení] zastaveno, neboť zemřela před podáním žaloby. Citované usnesení nabylo právní moci dne [datum].

3. Usnesením Okresního soudu Praha – východ ze dne 7. 9. 2020, č. j. 34 C 189/2019 – 94, bylo řízení proti původnímu žalovanému 2) [jméno] [jméno] a žalovanému 3) [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pro zpětvzetí žaloby zastaveno. Citované usnesení nabylo právní moci dne [datum].

4. Původními žalobci byli [celé jméno žalobce] (narozen roku 1943) a [celé jméno žalobce] (narozen roku 1972). Usnesením Okresního soudu Praha – východ ze dne 7. 9. 2020, č. j. 34 C 189/2019 – 94, bylo připuštěno, aby z řízení vystoupil žalobce [celé jméno žalobce] (narozen roku 1943) a na jeho místo vstoupil [celé jméno žalobce]. Poté vzal [celé jméno žalobce] podanou žalobu zpět a usnesením Okresního soudu Praha – východ ze dne 2. 11. 2021, č. j. 34 C 189/2019 – 142, bylo řízení mezi ním a žalovanou zastaveno. Poté žalobce [celé jméno žalobce] (narozen roku 1972) navrhl vstup [celé jméno žalobce] (narozen roku 1943) do řízení jako žalobce. Usnesením Okresního soudu Praha – východ ze dne 1. 2. 2022, č. j. 34 C 189/2019 - 155, byl vstup [celé jméno žalobce] (narozen roku 1943) do řízení jako žalobce připuštěn.

5. Žalobci poté změnili žalobu. Při jednání soudu dne [datum] bylo vyhlášeno usnesení o připuštění změny žaloby tak, že žalobci se nadále domáhají určení, že každý z nich je spoluvlastníkem sporného pozemku se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo].

6. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že podíl o velikosti 5/8 ke spornému pozemku nabyla na základě usnesení Okresního soudu Praha – východ ze dne 8. 11. 2017, č. j. 25 D 350/2014 – 77, které nabylo právní moci dne [datum]. [příjmení] pozemek navazuje na areál [ulice]. Žalovaná namítla, že sporný pozemek nebyl označen v kupní smlouvě ze dne [datum], kterou žalobci nabyli vlastnictví k areálu [ulice] od výrobního [anonymizována dvě slova]. Nebyl označen ani v kupní smlouvě předcházející, kterou převedl vlastnictví k areálu [příjmení] [jméno] [příjmení] na výrobní [anonymizována dvě slova]. Nebyl označen ani ve smlouvě nájemní, kterou si žalobci areál [ulice] pronajali od výrobního [anonymizována dvě slova]. Stejně tak ani v jedné ze smluv nebyl označen sklad (přístřešek se střechou z vlnitého plechu, který není se zemí pevně spojen), který je na sporném pozemku umístěn. Dále uvedla, že areál [ulice] neměli v nájmu přímo žalobci, ale [právnická osoba] [obec] spol. s r. o. Tato společnost jej má v nájmu do současnosti. Dne [datum] žalobci zaplatili na výzvu žalované částku 6 667 Kč jako náhradu za bezesmluvní užívání majetku žalované. O vlastnictví sporného pozemku měli žalobci pochybnosti již delší dobu. Jejich dobrá víra ohledně vlastnictví se nemohla vztahovat i na sporný pozemek, neboť ten nebyl předmětem kupních smluv. [obec] víra se tak nemohla vztahovat na nabývací titul. Vynaložením běžné opatrnosti museli žalobci mít pochybnosti o své vlastnictví. [příjmení] pozemek by bylo možné samostatně zpřístupnit přes oplocení. Po podání žaloby uzavřeli žalobci s ostatními spoluvlastníky sporného pozemku darovací smlouvy na jednotlivé podíly, čímž v podstatě uznali vlastnické právo dárců. V roce 2004, kdy byly učiněny stavební úpravy skladu, museli žalobci na stavebním úřadu zakládat výpisy z katastru nemovitostí a mapy, z nichž jsou patrné hranice pozemků a také skutečnost, že vlastníky sporného pozemku byli v danou dobu manželé [příjmení].

7. Soud provedl v řízení následující důkazy, z nichž učinil níže popsaná zjištění.

8. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] prodal [anonymizována dvě slova] v [obec] nemovitosti označené jako rodinný domek [adresa] v [obec a číslo], k němu náležejících drobných staveb, studny, oplocení a pozemků, zapsaných u [anonymizována dvě slova] [okres] na [list vlastnictví], tedy pozemek parc. č. st. 219 s výměrou 517 m, parc. [číslo] zahrada o výměře 108 m (areál [ulice]).

9. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že výrobní [anonymizována dvě slova] jako pronajímatel přenechal areál [ulice] k užívání soukromému podnikateli žalobci a). Areál [ulice] je ve smlouvě označen výměrou jednotlivých pozemků. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum].

10. Z příloh k nájemní smlouvě ze dne [datum] a situačního plánku bylo zjištěno, že u haly [číslo] označené v plánku jako dřevěná kůlna se zastavěnou plochou 70 m, byl konstatován špatný stav plechové střechy.

11. Z dodatku [číslo] nájemní smlouvy ze dne [datum] vyplynulo, že [anonymizováno] – výrobní družstvo invalidů se sídlem [obec] jako pronajímatel a žalobce a) jako nájemce se dohodli na změně osoby nájemce. Od [datum] se novým nájemcem stala [právnická osoba] [obec], spol. s r. o.

12. Ze znaleckého posudku [číslo] [jméno] [příjmení] ze [datum] vyplynulo, že byl vypracován pro účely převodu vlastnického práva a následné daňové přiznání. Oceňován byl provozní objekt na adrese [adresa]. Prohlídka a zaměření nemovitostí bylo provedeno [datum], a to včetně skladu v průčelí dvora s konstrukční výškou 2,60 m a zastavěnou plochou 81,78 m. Zadavatelem znaleckého posudku bylo [anonymizována tři slova].

13. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že DISK výrobní družstvo, se sídlem [adresa], [IČO] jako prodávající prodalo žalobcům jako kupujícím areál [ulice]. Ve smlouvě je uvedeno, že na základě nájemní smlouvy ze [datum] a jejího dodatku ze dne [datum] je v objektu nájemníkem [právnická osoba] [obec] spol. s r. o.

14. Ze spisu Městského úřadu Říčany, stavebního odboru, č. evid. [číslo] soud zjistil, že žalobci podali dne [datum] žádost o vydání stavebního povolení na nástavby stávajících skladů ve dvoře domu [adresa] v katastrálním území Říčany – [obec] v obci [obec], umístěných v areálu [ulice]. Žádost o stavební povolení je podepsána žalobci a dle razítka úřadu byla podána osobně. V seznamu sousedních parcel, který tvořil přílohu stavebního povolení, byl mezi jinými pozemky jako sousední označen i sporný pozemek s tím, že jeho vlastníky byli v danou dobu manželé [příjmení]. Dne [datum] vydal [ulice] odbor Městského úřadu Říčany žalobcům stavební povolení na nástavbu stávajících skladů o jedno podlaží, s pultovou střechou a vstupními schodišti. Z přiložené katastrální mapy je zjevné, že sporný pozemek navazuje na areál [ulice], který sousedí s ulicí [anonymizováno].

15. Z žádosti o kolaudaci stavby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci požádali o kolaudaci nástavby skladu. Přiložený plán nese zaznačení objektu, kde byla nástavba realizována a označení dvora. V plánu je načrtnut průběh hranice mezi sporným pozemkem a areálem [ulice].

16. Ze spisu Okresního soudu Praha – východ sp. zn. 6 C 628/2013 vyplynulo, že dne [datum] podali žalobci proti [jméno] a [jméno] [příjmení] žalobu, kterou se domáhali určení, že se stali vlastníky sporného pozemku. Z odůvodnění žaloby vyplynulo, že žalobci zjistili, že vlastníky výše označeného pozemku jsou dle katastru nemovitostí manželé [příjmení] v době, kdy se rozhodli pro rekonstrukci skladových a dílenských budov. Zahájené řízení bylo usnesením Okresního soudu Praha – východ ze dne 24. 1. 2014, č. j. 6 C 628/2013 – 11, zastaveno, neboť žalovaní [jméno] a [jméno] [příjmení] zemřeli před podáním žaloby.

17. Ze spisu Okresního soudu Praha – východ sp. zn. 25 D 349/2014 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] narozená dne 26. 5. [číslo] zemřela dne [datum]. V době svého úmrtí byla vdaná. Rozhodnutím ze dne [datum] bylo potvrzeno, že dědictví po [jméno] [příjmení] nabyli pozůstalý manžel [jméno] [příjmení] a pozůstalí synové [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno], a to všichni rovným dílem. Dne [datum] byl usnesením Okresního soudu Praha – východ, č. j. 25 D 349/2014 – 24, pověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k projednání pozůstalosti po [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byla Okresnímu soudu Praha – východ doručena žádost Ing. [jméno] [příjmení] (vnuk) o dodatečné projednání dědictví s tím, že bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] vlastnila poloviční spoluvlastnický podíl na sporném pozemku. Usnesením Okresního soudu Praha – východ ze dne 24. 7. 2017, č. j. 25 D 349/2014 – 192, bylo potvrzeno nabytí dědictví po [jméno] [příjmení] jejímu pozůstalému manželovi [jméno] [příjmení] (spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8 na sporném pozemku), pozůstalému synovi [jméno] [příjmení] (spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8 na sporném pozemku; [jméno] [příjmení] zemřel [datum]), pozůstalému synovi [jméno] [příjmení] (spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8 na sporném pozemku; [jméno] [příjmení] zemřel [datum]) a pozůstalému synovi [jméno] [jméno] (spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8 na sporném pozemku; [jméno] [jméno] zemřel [datum]). Citované usnesení nabylo právní moci dne [datum].

18. Ze spisu Okresního soudu Praha – východ sp. zn. 25 D 350/2014 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] narozený dne 11. 1. [číslo] zemřel dne [datum]. V době svého úmrtí byl vdovec. Pohřeb vypravil jeho nevlastní syn [jméno] [příjmení]. Dědické řízení bylo dne [datum] zastaveno, neboť zemřelý [jméno] [příjmení] nezanechal majetek. Usnesením Okresního soudu Praha – východ ze dne 6. 5. 2014, č. j. 25 D 350/2014 – 14, byl JUDr. [jméno] [příjmení] pověřen jako soudní komisař k projednání pozůstalosti po [jméno] [příjmení], která zahrnovala mimo jiné spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na sporném pozemku na základě trhové smlouvy a spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8 na stejném pozemku jako dědictví po předemřelé manželce [jméno] [příjmení]. Usnesením Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tom, že celé dědictví po [jméno] [příjmení], jehož nenabyl žádný dědic, a to spoluvlastnický podíl ve výši 5/8 na sporném pozemku, připadlo státu Česká republika. Citované usnesení nabylo právní moci dne [datum].

19. Z výpisu z katastru nemovitostí s platností údajů ke dni [datum] vyplynulo, že k tomuto dni byli spoluvlastníky areálu [ulice] žalobce a) (spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2) žalobce b) (spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2). Nabývacím titulem byla smlouva kupní z [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum].

20. Z výpisu z katastru nemovitostí s platností údajů ke dni [datum] vyplynulo, že k tomuto dni byli spoluvlastníky sporného pozemku Česká republika (spoluvlastnický podíl 5/8), [jméno] [jméno] (spoluvlastnický podíl 1/8), [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (spoluvlastnický podíl 1/8) a [jméno] [příjmení] (spoluvlastnický podíl 1/8).

21. Z výpisu z katastru nemovitostí s platností údajů ke dni [datum] vyplynulo, že k tomuto dni byli spoluvlastníky sporného pozemku Česká republika (spoluvlastnický podíl 5/8), žalobce b) (spoluvlastnický podíl 1/8), [celé jméno žalobce] (spoluvlastnický podíl 1/8) a [jméno] [příjmení] (spoluvlastnický podíl 1/8).

22. Z výpisu z katastru nemovitostí s platností údajů ke dni [datum] vyplynulo, že k tomuto dni byli spoluvlastníky areálu [ulice] žalobce b) (spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2) a [celé jméno žalobce] (spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2). Podkladem pro vklad změny spoluvlastníka byla darovací smlouva ze dne [datum].

23. Z katastrální mapy ze dne [datum] bylo zjištěno, že sporný pozemek navazuje na areál [ulice].

24. Ze žádosti o vyjádření k užívání pozemku ze dne [datum] vyplynulo, že toho dne žalovaná oslovila [právnická osoba] [obec] spol. s r. o. s dotazem, zda užívá sporný pozemek.

25. Z žádosti o informaci a podnětu k dodatečnému projednání dědictví ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno 7 slov] podal Okresnímu soudu v Benešově podnět k dodatečnému projednání dědictví po [jméno] [příjmení].

26. Z žádosti o informaci a podnětu k dodatečnému projednání dědictví ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno 7 slov] podal Obvodnímu soudu pro Prahu 10 podnět k dodatečnému projednání dědictví po [jméno] [jméno] (narozen roku 1917).

27. Z žádosti o informaci a podnětu k dodatečnému projednání dědictví ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno 7 slov] podal Okresnímu soudu Praha - východ podnět k dodatečnému projednání dědictví po [jméno] [příjmení].

28. Z darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [jméno] (narozen [datum]) jako dárcem a žalobcem b) a [celé jméno žalobce] vyplynulo, že [jméno] [jméno] daroval svůj spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8 žalobci b) a [celé jméno žalobce] tak, že každému z nich náležel podíl o velikosti [číslo].

29. Z darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako dárcem a žalobcem b) a [celé jméno žalobce] vyplynulo, že [jméno] [příjmení] daroval svůj spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8 žalobci b) a [celé jméno žalobce] tak, že každému z nich náležel podíl o velikosti [číslo].

30. Z darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako dárcem a žalobcem b) a [celé jméno žalobce] vyplynulo, že Ing. [jméno] [příjmení] daroval svůj spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8 žalobci b) a [celé jméno žalobce] tak, že každému z nich náležel podíl o velikosti [číslo].

31. Z místního šetření soud zjistil faktické uspořádání areálu. Vjezdem z ulice [ulice] je přístup do dvora širokého 7,5 až 8 metrů a dlouhého přibližně 37 metrů k hranici sporného pozemku. Dvůr je z levé a pravé strany obklopen dvoupatrovými budovami. Na sporném pozemku se nachází tři dřevěné kůlny s dvoukřídlými dveřmi, jsou hluboké přibližně 7 metrů. Nalevo od kůlen je cihlová zeď a nad ní stěna z vlnitého plechu. Za touto stěnou je cizí pozemek ve vyvýšené poloze oproti spornému pozemku.

32. Z výpovědi žalobce a) vyplynulo, že areál užívali v nájmu od roku 1993. Žalobce a) užíval areál původně na své jméno a v roce 1994 to změnili na [právnická osoba] [obec] [anonymizována tři slova], jejímž byl spolumajitelem. Přibližně v roce 2002 pozemky koupili. Areál zahrnuje budovu, která přiléhá k hlavní ulici, dále je dvůr obklopený z obou stran budovami. Vzadu je sklad, který také užívali. [příjmení] kůlny v zadní části areálu chtěli předělat na zděné stavby, proto si obstarali výpis z katastru. Při té příležitosti vyšlo najevo, že pozemek pod kůlnami je ve vlastnictví manželů [příjmení].

33. Z výpovědi [jméno] [příjmení] vyplynulo, že pracoval od roku 1975 do roku 2008 v [anonymizována dvě slova] v různých funkcích. Původně bylo v předmětném místě provozováno řeznictví pana [příjmení], a to až do roku 1975 či 1976, kdy nemovitosti nabylo [anonymizována dvě slova]. Dvůr, který je v katastru zapsán jako zahrada, byl již tehdy provozním dvorem. Nacházely se tam sklady, spíše apod. Již tehdy byl dvůr uzavřen dřevěnou kolnou přibližně o rozměrech přibližně 10 krát 8 metrů, která tam byla po celou dobu. [anonymizována dvě slova] kolnu užívalo jako sklad kovomateriálu. Otázka sporného vlastnictví pozemku pod kolnou nikdy nevyvstala. Celý areál byl pronajímán žalobcům, kteří jej užívali a i dnes užívají tak, jak byl užíván dříve. [ulice] budovy tvoří uzavřený areál, zepředu a ze stran jsou pozemky zastavěny přízemními budovami. Vpravo před kolnou je plot, který však nebyl průchozí. Kolnu od zbytku areálu žádný plot nedělil. Při pronájmu pozemků žalobcům [anonymizována dvě slova] nerozlišovalo, zda jsou pronajímány přímo žalobcům, či [právnická osoba] [obec] spol. s r. o.

34. Z výpovědi [jméno] [příjmení] vyplynulo, že přibližně v roce 2000 žalobcům projektoval nástavbu dvou bočních skladů v areálu na ulici [ulice]. Ohledně tohoto projektu komunikoval pouze se žalobcem a), zpracoval projekt, sepsal žádost, nechal ji podepsat zadavatelům a podal ji na stavební úřad. Údaje o osobách zadavatelů vyplnil dle sdělených údajů, zbývající informace doplnil sám. Žádost předal na stavebním úřadu osobně, zadavateli pak pouze dodal potvrzení o podání žádosti. Tím skončila jeho práce na projektu, neboť již nebylo nutné se stavebním úřadem něco vyřizovat. Předmětný areál je tvaru písmeně U, boční stavby se v rámci projektu navyšovaly o jedno patro. Jde o uzavřený areál, kam není jiný přístup než z ulice [ulice].

35. Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a v roce 2018 jednala se žalobcem a) kvůli náhradě za bezesmluvní užívání sporného pozemku. Na sporném pozemku se nachází dřevěné boudy se střechou z vlnitého plechu. Při pohledu od ulice [ulice] je na levém boku plot, který by bylo možné odstranit a užívat plochu jako přístup ke spornému pozemku.

36. Svědci [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] uvedli, že před svým výslechem byli v kontaktu se zástupcem žalobců. Soud se tedy v rámci hodnocení jejich výpovědí jako důkazu zabýval tím, zda je snížena věrohodnost jejich výpovědí. [příjmení] [příjmení] uvedl, že sice mluvil se zástupcem žalobců, ale dodal, že již při rozhovoru zdůraznil, že bude vypovídat podle pravdy, co si pamatuje. Pokud jde o svědka [jméno] [příjmení], tak ten uvedl, že se zástupcem žalobců hovořil o tom, čeho konkrétně by se měla jeho výpověď týkat. Zástupce žalobců pak na dotaz soudu vysvětlil, že si prostřednictvím telefonického hovoru ověřoval, že žalobci označený svědek byl skutečně účasten zpracování projektu. Je běžné, že v případě, kdy svědek obdrží předvolání k soudu, zeptá se účastníka, kterého zná, na podstatu věci. Ani jeden ze svědků neuvedl, že se zástupcem žalobců probírali konkrétní otázky a odpovědi na ně. Obě výpovědi působily autenticky a byly učiněny po poučení svědka o možných následcích křivé výpovědi v trestněprávní rovině. Zástupce žalobců po výslechu [jméno] [příjmení] dostatečně věrohodně objasnil, za jakým účelem byl se svědky v kontaktu. Soud tedy dospěl k závěru, že věrohodnost svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nebyla narušena, jejich výpovědím uvěřil a při utváření skutkového závěru z nich vycházel.

37. Soud neprovedl důkaz výslechem žalobce b), neboť skutkový stav byl již dostatečně objasněn ostatními provedenými důkazy.

38. Po provedeném dokazování a jeho zhodnocení dle § 132 o. s. ř. soud dospěl k níže popsanému skutkovému závěru.

39. Areál [ulice] je tvořen budovou na ulici [ulice], která slouží jako vjezd do dvora. Dvůr je uzavřen budovami, přičemž na levé a pravé straně dvora (při pohledu od ulice [ulice]) se nachází dvoupatrové stavby. [příjmení] dvora oproti vjezdu z ulice [ulice] je zastavěna dřevěnými kůlnami, které se nachází na sporném pozemku. Na levé straně vedle kůlen je zeď z cihel a vlnitého plechu, která sousedí s pozemkem třetí osoby. Mezi areálem [ulice] a tímto sousedním pozemkem je výškový rozdíl. V současné době je funkční vstup či vjezd pouze z ulice [ulice] skrz budovu na pozemku žalobců (resp. žalobce b) a [celé jméno žalobce]). Tento závěr o faktickém uspořádání předmětných pozemků a staveb učinil soud především na základě místního šetření a ve shodě s tím vypověděli o tvaru areálu i svědci [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděla, že vlnitý plech na levé straně od dřevěných kůlen by bylo možné odstranit a zajistit tak přístup ke spornému pozemku. Dle zjištěného stavu pozemků by toto řešení nebylo vyloučeno, avšak v současné době žádný jiný přístup do areálu zprovozněn není a nadto by navrhované řešení bylo realizovatelné jen s obtížemi s ohledem na výškový rozdíl mezi pozemky.

40. Dne [datum] uzavřel [jméno] [příjmení] s [anonymizována dvě slova] v [obec] smlouvu, kterou převedl na družstvo vlastnické právo k pozemkům tvořící areál [ulice]. Již v této době fungoval dvůr jako provozní areál a byl uzavřen dřevěnou kůlnou. [anonymizována dvě slova] užívalo kůlnu jako sklad. Tento areál byl poté [datum] pronajat žalobci a), přičemž smlouva obsahovala označení jednotlivých pozemků a jejich výměr. Připojený situační plánek obsahoval označení dřevěné kůlny s plechovou střechou o zastavěné ploše 70 m. Od [datum] se nájemcem areálu [ulice] stala [právnická osoba] [obec], spol. s r. o. Dne [datum] uzavřelo výrobní družstvo [anonymizováno] smlouvu se žalobci, na které touto smlouvou převedlo vlastnické právo k areálu [ulice]. Pro účely uzavření smlouvy byl zpracován znalecký posudek, kterým byly předmětné pozemky a stavby na nich oceňováno, a to včetně skladu v průčelí dvora o ploše 81,78 m. Ke vkladu vlastnického práva žalobců došlo dne [datum]. Po celou dobu užívání areálu žalobci byly pozemky a stavby užívány stejně jako dříve družstvem [anonymizováno] (vyplynulo z výpovědi [jméno] [příjmení]). Dne [datum] podali žalobci žádost o stavební povolení na nástavby skladů v areálu [ulice]. Součástí žádosti byl seznam sousedních pozemků, který zahrnoval i sporný pozemek včetně údaje o jeho vlastnících (manželé [anonymizováno]). Projekt stavby včetně zajištění žádosti o stavební povolení vyřizoval pro žalobce [jméno] [příjmení]. Ten také žádost o stavební povolení osobně předal stavebnímu úřadu. Dne [datum] jim byla stavba povolena. Dne [datum] požádali žalobci o kolaudaci nástavby, přičemž připojili plán s náčrtem hranic pozemku. Dne [datum] podali žalobci žalobu proti manželům [příjmení] na určení vlastnictví ke spornému pozemku. Řízení zahájené touto žalobou bylo zastaveno, neboť žalovaní zemřeli před podáním žaloby. V době před podáním této žaloby měli žalobci v úmyslu předělat dřevěné kůlny na konci dvora v areálu [ulice] a při této příležitosti zjistili, že pozemek pod kůlnami je ve vlastnictví manželů [příjmení] (zjištěno z výpovědi žalobce a). 41. [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum]. Dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí, že dědictví po [jméno] [příjmení] nabývají pozůstalý manžel [jméno] [příjmení] a pozůstalí synové [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno], a to všichni rovným dílem. [příjmení] pozemek byl projednán v rámci dodatečného projednání dědictví a usnesením Okresního soudu Praha – východ ze dne 24. 7. 2017, č. j. 25 D 349/2014 – 192, bylo potvrzeno nabytí dědictví jejímu pozůstalému manželovi [jméno] [příjmení] (spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8 na sporném pozemku), pozůstalému synovi [jméno] [příjmení] (spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8 na sporném pozemku; [jméno] [příjmení] zemřel [datum]), pozůstalému synovi [jméno] [příjmení] (spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8 na sporném pozemku; [jméno] [příjmení] zemřel [datum]) a pozůstalému synovi [jméno] [jméno] (spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8 na sporném pozemku; [jméno] [jméno] zemřel [datum]). 42. [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum]. Dědické řízení bylo dne [datum] zastaveno, neboť zemřelý [jméno] [příjmení] nezanechal majetek. Usnesením Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tom, že celé dědictví po [jméno] [příjmení], jehož nenabyl žádný dědic, a to spoluvlastnický podíl ve výši 5/8 na pozemku parc. [číslo] (zahrada) o výměře 204 m v [obec], připadlo státu Česká republika.

43. V roce 2018 jednal [anonymizováno 7 slov] se žalobci ohledně náhrady za bezesmluvní užívání sporného pozemku. Písemně byla [právnická osoba] [obec] spol. s r. o. vyzvána k vyjádření k užívání sporného pozemku dne [datum]. Dne [datum] podal [anonymizováno 7 slov] podněty k dodatečnému projednání dědictví po [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] (narozeném roku 1917) a [jméno] [příjmení].

44. Vlastníky sporného pozemku byli v katastru nemovitostí ke dni zahájení řízení zapsáni Česká republika (spoluvlastnický podíl 5/8), [jméno] [jméno] (spoluvlastnický podíl 1/8), Ing. [jméno] [příjmení] (spoluvlastnický podíl 1/8) a [jméno] [příjmení] (spoluvlastnický podíl 1/8). Žalobce b) a [celé jméno žalobce] v průběhu řízení uzavřeli celkem 3 darovací smlouvy, kterými na ně nástupci [jméno] [příjmení] darováním převedli spoluvlastnické podíly o velikosti 1/8 každý (darovací smlouva z [datum] s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], darovací smlouva ze [datum] s [jméno] [jméno] narozeným roku 1942, darovací smlouva ze [datum] s [jméno] [příjmení]). Tak se žalobce b) a [celé jméno žalobce] stali spoluvlastníky sporného pozemku se žalovanou, přičemž žalované náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 5/8 a žalobci b) a [celé jméno žalobce] náleží každému spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo].

45. Naopak neprokázáno v řízení zůstalo tvrzení žalované, že kontakt se žalobci ohledně užívání sporného pozemku byl zahájen již před rokem 2018. Dále zůstalo neprokázáno, že žalobci zjistili skutečné vlastníky sporného pozemku již v rámci stavebního řízení týkající se nástavby budov po bocích areálu [ulice]. Žalovaná namítala, že žádost o stavební povolení podepsali osobně žalobci a tedy si museli být vědomi údajů obsažených v přílohách k této žádosti (seznam sousedních pozemků). Soud vyšel ze zjištění z výpovědi [jméno] [příjmení], který pro žalobce vyřizoval dokumentaci ke stavebnímu projektu, a uzavřel, že z důkazů nebylo zjištěno, že žalobci v rámci tohoto stavebního řízení zjistili skutečný stav vlastnictví pozemků pod dřevěnými kůlnami, resp. že se kůlny nachází na cizím pozemku. Byť seznam sousedních pozemků byl přiložen k žádosti o stavební povolení, neznamená to nutně, že s touto konkrétní listinou byli žalobci seznámeni a že jim byl zřejmý obsah v ní uvedených údajů.

46. Dle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

47. Dle § 3028 odst. 2 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

48. Dle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

49. Dle § 129 odst. 1 obč. zák., držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

50. Dle § 130 odst. 1 obč. zák., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

51. Žalobci podali žalobu, kterou se domáhali určení vlastnictví ke spornému pozemku, přičemž tvrdili a prokazovali svou držbu s vírou ve své vlastnictví od [datum], resp. od [datum], kdy došlo ke vkladu vlastnictví do katastru nemovitostí. Dle výše citovaných přechodných ustanovení o. z. je třeba na rozhodnou otázku v tomto řízení použít úpravu účinnou v době tvrzeného vzniku vlastnictví žalobců ke sporným pozemkům, tedy úpravu obsaženou v obč. zák.

52. Soud se dále zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na navrhovaném určení, neboť to vyžaduje ustanovení § 80 o. s. ř. Podle ustálené judikatury obecných soudů naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 31 Cdo 1836/2005). Za situace, kdy žalobci jsou přesvědčeni o svém vlastnickém právu ke spornému pozemku, ale neodpovídá tomu stav údajů v katastru nemovitostí, je dán naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení.

53. Soud se dále zabýval tím, zda z provedeného dokazování vyšlo najevo, že žalobci splnili všechny zákonné předpoklady pro vydržení sporného pozemku, tedy že byli oprávněnými držiteli a měli sporný pozemek v držbě nepřetržitě po dobu deseti let.

54. Vlastnické právo vydržením může nabýt pouze držitel, který je držitelem oprávněným. Oprávněným držitelem je v souladu s výše citovaným ustanovením § 130 odst. 1 obč. zák. pouze taková osoba, která vykonává faktické panství nad věcí, nebo taková, která vykonává právo pro sebe, nakládá s věcí jako s věcí vlastní a je současně v dobré víře, a to se zřetelem ke všem okolnostem, že jí věc nebo právo patří. [obec] víra držitele se musí vztahovat ke všem právním skutečnostem majícím za následek nabytí věci nebo práva, které je předmětem držby. Je třeba ji hodnotit objektivně; nelze dospět k závěru, že za stejné situace by jedna osoba byla v dobré víře, a druhá nikoliv. Ze slov zákona„ se zřetelem ke všem okolnostem“ vyplývá, že omyl držitele, ze kterého jeho přesvědčení o existenci drženého práva vychází, musí být omluvitelný. Omyl je omluvitelný, jestliže držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl a nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. [obec] víra držitele, která je dána se zřetelem ke všem okolnostem věci, se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu (titulu), na jehož základě mohlo držiteli vzniknout vlastnické právo. (viz nález Ústavního soudu sp. zn.

IV. ÚS 2000/18, ze dne [datum])

55. Soud se zabýval několika otázkami, které mohly přispět k objasnění subjektivního vztahu žalobců k vlastnictví sporného pozemku. Předně se zabýval tím, zda z tvaru areálu [ulice] a jeho užívání mohli žalobci zjistit, že sporný pozemek není v jejich vlastnictví. Dále se soud zabýval tím, zda absence sporného pozemku v kupních smlouvách vylučuje nabytí vlastnictví k tomuto pozemku vydržením žalobci. Soud se také zabýval tím, zda postupné uzavírání darovacích smluv na spoluvlastnické podíly na sporném pozemku vypovídají o vztahu žalobců k vlastnictví spoluvlastnického podílu na pozemku žalovanou. 56. [příjmení] pozemek nebyl nikdy zahrnut do kupních smluv, vždy nesl vlastní označení. Soud však uzavřel, že ani tato skutečnost nevylučuje dobrou víru na straně žalobců ohledně toho, že vlastnictví k pozemku nabyli na základě kupních smluv uzavíraných ohledně sousedních pozemků. Z důkazů provedených v řízení vyšlo najevo, že areál tvoří uzavřený funkční celek, který byl takto užíván nejprve výrobním družstvem [anonymizováno] (včetně kůlny na sporném pozemku jakožto skladu) a později žalobci. Byť tato skutečnost by znamenala užívání pozemku ve výměře vyšší, než je uvedeno v katastru nemovitostí, ani tak nelze vyloučit, že areál [ulice] byl žalobci užíván včetně sporného pozemku v dobré víře v jejich vlastnictví. [příjmení] pozemek zabírá svou výměrou plochu 204 m a z velké části je zastavěn dřevěnými kůlnami. Oproti ploše areálu [ulice] se tedy jedná o relativně menší plochu (areál [ulice] zabírá 625 m). Kůlny stojící na sporném pozemku pak ztěžují srovnání výměr pozemků při běžné opatrnosti žalobců jako nabyvatelů areálu [ulice]. Judikatura dovolacího soudu nepožaduje, aby osoba, která se ujala držby pozemku, přeměřovala jeho výměru nebo požadovala vytýčení hranic (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3079/2014, ze dne 28. 1. 2015). Uzavřenost celého areálu vypovídá ve prospěch dobré víry žalobců ohledně jejich vlastnického práva. V řízení vyšlo najevo, že celý areál byl užíván jako jeden funkční celek s jedním přístupem z veřejné komunikace. Po zvážení všech těchto dílčích závěrů dospěl soud k rozhodnutí, že omyl na straně žalobců je omluvitelný, neboť při vynaložení běžné opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměli a nemohli mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že jim sporný pozemek patří.

57. Žalobci se držby sporného pozemku v domnění svého vlastnictví ujali společně se vkladem vlastnického práva k areálu [ulice], tedy dne [datum]. Pochybnosti o svém vlastnickém právu ke spornému pozemku získali v době před podáním žaloby k Okresnímu soudu Praha – východ, jíž zahájili řízení vedené pod sp. zn. 6 C 628/2013. Znamená to, že nejpozději dne [datum] žalobci přišli o dobrou víru ohledně svého vlastnictví. Z výpovědi žalobce a) vyšlo najevo, že k tomu však došlo před tímto dnem, konkrétní den se však zjistit nepodařilo. Posledním dnem desetileté zákonné lhůty dle § 134 odst. 1 obč. zák. připadá na [datum], tedy téměř rok a půl před podáním výše zmíněné žaloby. Za situace, kdy se žalované nepodařilo prokázat, že žalobci ztratili dobrou víru před [datum], uzavřel soud, že i zákonná podmínka desetileté držby pozemku byla naplněna.

58. Ani skutečnost, že v průběhu řízení došlo k darování spoluvlastnických podílů na sporném pozemku žalobci b) a [celé jméno žalobce], nevyvrací, že žalobci nabyli spoluvlastnické podíly vydržením. Soud má za to, že uzavřením darovacích smluv nedošlo k uznání vlastnictví sporného pozemku osobami odlišnými od žalobců. Takové následky nelze přičítat jednání žalobců, kteří se v průběhu řízení snaží vyřešit spor jinou cestou, například prostřednictvím darování.

59. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě vyhověl a výroky I. a II. tohoto rozsudku určil, že žalobci jsou spoluvlastníky sporného pozemku, každý se spoluvlastnickým podílem [číslo], což odpovídá polovině spoluvlastnického podílu žalované (ta je ke dni vyhlášení rozsudku spoluvlastnicí s podílem 5/8).

60. O nákladech řízení mezi žalobcem a) a žalovanou soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšnému žalobci a) přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 7 720 Kč, které představují odměnu za zastupování účastníků advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], kterou tvoří odměna právního zástupce žalobce a) dle ustanovení § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 ve spojení vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu - za 1 úkon právní služby po 3 100 Kč (při tarifní hodnotě 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za převzetí a přípravu zastoupení žalobce a); - za 1 úkon právní služby po 2 480 Kč (při tarifní hodnotě 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) a při zohlednění zastupování 2 účastníků dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za jednání u Okresního soudu Praha – východ ve dne [datum]; - za 1 úkon právní služby po 1 240 Kč (při tarifní hodnotě 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) a při zohlednění zastupování 2 účastníků dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za vyhlášení rozhodnutí u Okresního soudu Praha – východ ve dne [datum]. - a dále jsou náklady žalobce a) představovány náhradou hotových výdajů dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč; 61. O nákladech řízení mezi žalobcem b) a žalovanou soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšnému žalobci b) přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 26 320 Kč, které představují jednak zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč a dále odměnu za zastupování účastníků advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], kterou tvoří odměna právního zástupce žalobce b) dle ustanovení § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 ve spojení vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu -) za 5 úkonů právní služby po 3 100 Kč (při tarifní hodnotě 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za převzetí a přípravu zastoupení žalobce b), návrh ve věci samé, účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum] a místní šetření dne [datum]; -) za 1 úkon právní služby po 2 480 Kč (při tarifní hodnotě 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) a při zohlednění zastupování 2 účastníků dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za jednání u Okresního soudu Praha – východ ve dne [datum]; -) za 1 úkon právní služby po 1 240 Kč (při tarifní hodnotě 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. b) a při zohlednění zastupování 2 účastníků dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za vyhlášení rozsudku u Okresního soudu Praha – východ ve dne [datum]. -) a dále jsou náklady žalobce a) představovány náhradou hotových výdajů dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v celkové výši 2 100 Kč. Jako neúčelné náklady vyhodnotil soud vyjádření žalobce b) z [datum], neboť to nebylo soudem vyžádáno.

62. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobců, který je advokátem dle § 149 odst. l o. s ř. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení lhůty jiné neshledal soud důvody.

Poučení