34 C 214/2019-117

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] za účasti vedlejšího účastníka [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 436 172,70 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 406 194,54 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 406 194,54 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 29 978,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 29 978,16 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 75 776,49 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 436 172,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 436 172,70 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaným uzavřel smlouvu o právním zastoupení, na základě které jej žalovaný zastupoval jako advokát v řízení o zaplacení směnky ve výši 270 000 Kč s 6 % úrokem z prodlení od 4. 10. 2012 do zaplacení a směnečné odměny ve výši 900 Kč. Řízení bylo vedeno u rozhodčího soudu [právnická osoba] Dne 16. 7. 2013 byl ve věci vydán rozhodčí nález, jímž bylo žalobci vyhověno. Následně žalovaná [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. podala žalobu na neplatnost vydaného rozhodčího nálezu, které bylo vyhověno rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 7. 2014, sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 7. 2016, č. j. [číslo jednací]. Tento rozsudek byl žalovanému doručen dne 25. 9. 2016 a dne 26. 9. 2016 nabyl právní moci. Dne 29. 9. 2016 žalobce udělil žalovanému pokyn uplatnit směnečnou pohledávku u obecného soudu, což žalovaný učinil dne 31. 10. 2016, tj. po uplynutí 30 denní lhůty k podání žaloby stanovené v § 16 zákona o rozhodčím řízení, čímž došlo k promlčení žalované směnečné pohledávky. [právnická osoba] vznesla námitku promlčení a v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni se tím ubránila. V důsledku opožděného podání žaloby vznikla žalobci škoda odpovídající jistině promlčené směnečné pohledávky ve výši 235 745,70 Kč, jejímu příslušenství ve výši 100 217 Kč (tj. 6% ročnímu úroku z částky 270 000 Kč od 4. 10. 2012 do 29. 9. 2016, z částky 253 932 Kč od 30. 9. 2016 do 20. 2. 2017, z částky 235 745,70 Kč od 21. 2. 2017 do 30. 4. 2019 a směnečné odměny ve výši 785 Kč), nákladům na soudní poplatek ve výši 12 739 Kč, nákladům právního zastoupení uhrazených žalobcem žalovanému ve výši 52 478 Kč a náhradě nákladů řízení ve výši 34 993 Kč uhrazených žalobcem k rukám právního zástupce [právnická osoba] s. r. o. Žalobce vyzval žalovaného, aby mu škodu nahradil do 31. 5. 2019, což žalovaný neučinil.

2. Žalovaný a vedlejší účastník na jeho straně se vyjádřili shodně. Ztotožnili se s tvrzeními žalobce, že jej žalovaný zastupoval v řízeních o zaplacení směnky před rozhodčím i obecným soudem, že žalovaný po zrušení rozhodčího nálezu podal za žalobce žalobu na zaplacení směnky opožděně a že směnečný dlužník namítl promlčení, v důsledku čehož se směnečná pohledávka stala nevymahatelnou a směnečný platební rozkaz byl v dané věci proto zrušen. Svou obranu proti žalobě postavili na tvrzení, že vyjma promlčení byly dány i jiné důvody pro zamítnutí opožděně podané žaloby. Předmětná směnka byla vystavena dne 3. 10. 2011 na částku 430 000 Kč, byla podepsána za [právnická osoba] s.r.o. [jméno] [příjmení], v té době jednatelkou této společnosti, ve prospěch žalobce, který je jejím bratrem, tj. osobou blízkou. Směnka zajišťovala pohledávku ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi [právnická osoba] s. r. o. a žalobcem, z níž byla financována koupě osobního automobilu Nissan Qashqai, které je vlastnictví [právnická osoba] s.r.o. Při uzavírání této smlouvy byl porušen zákon v ustanovení § 135 odst. 2 obchodního zákoníku ve spojení s § 196a odst. 1 obchodního zákoníku, protože smlouva byla uzavřena bez předchozího souhlasu valné hromady. Smlouva o půjčce je neplatná z důvodu rozporu se zákonem podle § 39 obč. zák., a proto směnka nebyla řádně uplatněna. V účetnictví [právnická osoba] s. r. o. nebyla evidována ani předmětná směnka, ani smlouva o půjčce. Tuto smlouvu žalobce doposud nepředložil. Z těchto důvodů navrhli zamítnutí žaloby.

3. Soud vzal za prokázané, že dne 2. 10. 2011 [jméno] [příjmení], jediný společník [právnická osoba] s. r. o., schválila uzavření smlouvy o půjčce ve výši 430 000 Kč se žalobcem a její zajištění směnkou vystavenou [právnická osoba] s. r. o. se splatností dne 3. 10. 2012. [právnická osoba] dne 3. 10. 2011 v Plzni vystavila směnku vlastní, v níž slíbila, že za směnku zaplatí 3. 10. 2012 na řad [celé jméno žalobce] směnečnou sumu 430 000 Kč v [obec], [ulice a číslo]. Jednalo se o směnku zajišťovací, která kryla vrácení půjčky z ústní smlouvy o půjčce uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobcem, dle níž měl žalobce přenechat [právnická osoba] [anonymizováno] 430 000 Kč a [právnická osoba] [anonymizováno] se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit do 3. 10. 2012. Žalobce a žalovaný v postavení advokáta zapsaného v seznamu advokátů České advokátní komory se dohodli na tom, že jej žalovaný zastoupí v rozhodčím řízení o zaplacení shora uvedené směnky. Žalovaný žalobce v tomto rozhodčím řízení zastupoval. Dne 16. 7. 2013 vydala rozhodkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za rozhodčí soud [právnická osoba] rozhodčí nález, kterým žalobě vyhověla a uložila [právnická osoba] [anonymizováno] k zaplacení směnečnou sumu 270 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 6 % od 4. 10. 2012 do zaplacení a směnečnou odměnu ve výši 900 Kč, jakož i náhradu nákladů řízení. Dále žalovaný převzal právní zastoupení žalobce v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka], v níž se [právnická osoba] s. r. o. domáhala zrušení tohoto rozhodčího nálezu. Žalobě bylo vyhověno rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 7. 2014 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 7. 2016, č. j. [číslo jednací], který byl žalovanému doručen 25. 9. 2016 a dne 26. 9. 2016 nabyl právní moci. Dne 29. 9. 2016 proběhla mezi žalobcem a žalovaným v sídle jeho advokátní kanceláře porada, při které žalobce dal žalovanému závazný pokyn uplatnit směnečnou pohledávku u obecného soudu. Téhož dne žalobce udělil žalovanému plnou moc, aby jej v tomto řízení zastoupil a žalobce se zavázal za to zaplatit žalovanému mimosmluvní odměnu dle advokátního tarifu. Dne 29. 9. 2016 žalovaný odeslal [právnická osoba] s.r.o. předžalobní upomínku s poskytnutím náhradní lhůty k plnění do 10. 10. 2016. Dne 31. 10. 2016 žalovaný jménem žalobce podal návrh na vydání směnečného platebního rozkazu podle směnky vystavené na řad žalobce uvedené shora. Krajský soud v Plzni dne 15. 12. 2016 vydal směnečný platební rozkaz č. j. [číslo jednací], proti kterému [právnická osoba] podala včasné námitky, v nichž namítla promlčení směnečného nároku. Tyto námitky byly dne 24. 1. 2017 dodány do datové schránky žalovaného. Výrokem pod bodem II rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 3. 2017 Krajský soud v Plzni svůj předchozí směnečný platební rozkaz zrušil s odůvodněním, že směnečný nárok je promlčen. Tento rozsudek byl stranám doručen a nikdo proti němu nepodal odvolání. Ve výroku pod bodem III tohoto rozsudku uložil Krajský soud v Plzni zaplatit žalobci [právnická osoba] s.r.o. na náhradě nákladů řízení částku 34 993 Kč, kterou žalobce [právnická osoba] s.r.o. zaplatil. Žalovaný vyúčtoval žalobci za právní služby spojené se zastoupením v řízení o zaplacení směnky celkem částku 52 478 Kč, tj. 4,5 úkonu právní služby: přípravu a převzetí právního zastoupení, podání předžalobní upomínky, sepsání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby a účast na jednání u soudu dne 15. 3. 2017, 5 režijních paušálů a náhradu za DPH. Žalobce žalovanému odměnu za právní služby zaplatil. Žalobce též zaplatil 12 739 Kč na soudní poplatek ve věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 41 Cm 125/2016. Dne 17. 5. 2019 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení žalované pohledávky do 31. 5. 2019 a upozornil ho, že nebude-li dobrovolně zaplaceno, obrátí se na soud se žalobou.

4. Skutečnost, že [jméno] [příjmení] byla ve dnech 2. a 3. 10. 2011 jediným společníkem a též jedním z jednatelů [právnická osoba] s.r.o. je prokázáno z úplného výpisu z obchodního rejstříku na č. l.

85. Z rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady [právnická osoba] s. r. o. na č. l. 87 vyplývá, že [jméno] [příjmení] 2. 10. 2011 schválila čerpání půjčky ve výši 430 000 Kč od žalobce, která měla být zajištěna směnkou společnosti se splatností 3. 10. 2012. Rozhodčím nálezem rozhodkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 16. 7. 2013 na č. l. 91 spisu Krajského soudu v Plzni sp. zn. [spisová značka] je prokázáno, že tohoto dne tato rozhodkyně, zapsaná v seznamu rozhodců vedeném Ministerstvem spravedlnosti ČR a v seznamu vedeném [právnická osoba], uložila [právnická osoba] [anonymizováno] k zaplacení směnečnou sumu ve výši 270 000 Kč spolu s 6 % ročním úrokem z prodlení od 4. 10. 2012 do zaplacení a směnečnou odměnu ve výši 900 Kč a uložila jí povinnost k zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 48 067,70 Kč. Z námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 12. 1. 2017 na č. l. 15 spisu Krajského soudu v Plzni sp. zn. [spisová značka] se podává, že [právnická osoba] s. r. o. se bránila proti směnečnému platebnímu rozkazu totožně jako žalovaný a vedlejší účastník proti této žalobě, a dále namítla promlčení směnečné pohledávky. Podle doručenky založené na č. l. 18 p. v. byly námitky dodány do DS žalovaného dne 24. 1. 2017. Učinění předžalobní výzvy je prokázáno z předžalobní upomínky na č. l. 46 a její podání na poště z poštovního podacího archu na č. l.

48. Zbytek skutkových zjištění učinil soud ze shodných tvrzení účastníků.

5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 24 odst. 1 věty první zákona o advokacii. Dle zmíněného ustanovení advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Jedná se o právní odpovědnost postavenou na objektivním principu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 25 Cdo 886/2004). Předpoklady této odpovědnosti jsou porušení právní povinnosti advokátem při výkonu advokacie, vznik újmy a příčinná souvislost.

6. Žalovaný je advokátem (v době škodného jednání byl) zapsaným v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou podle § 4 zákona o advokacii. Dne 29. 9. 2016 se žalovaný v souladu s § 2430 o. z. zavázal převzít právní zastoupení žalobce ve sporu o zaplacení směnky ze dne 3. 10. 2011 a žalobce se mu zavázal za to zaplatit mimosmluvní odměnu podle § 1 odst. 1 a § 6 odst. 1 advokátního tarifu.

7. Žalovaný porušil svou povinnost stanovenou v § 16 odst. 1 věty první zákona o advokacii, konkrétně chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a to tím, že ač právní zastoupení žalobce převzal už dne 29. 9. 2016 a téhož dne obdržel příkaz k podání žaloby na zaplacení směnky, učinil tak až dne 31. 10. 2016, kdy v mezidobí uběhla lhůta stanovená v § 16 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení k podání žaloby po zrušení rozhodčího nálezu u jiného příslušného orgánu do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž došlo k zrušení rozhodčího nálezu. Lhůta počala běžet 26. 9. 2016 a uběhla 26. 10. 2016. Jelikož byl návrh na vydání směnečného platebního rozkazu podán po uplynutí této lhůty, účinky původně podané žaloby před rozhodčím soudem nebyly zachovány a právo ze směnky se, podle článku I § 70 odst. 1 zákona směnečného a šekového, promlčelo. Žalovaný tak nechránil a neprosadil práva žalobce.

8. Škodou se rozumí újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná penězi, a tedy, nedochází-li k naturální restituci, je napravitelná poskytnutím majetkového plnění. Skutečnou škodou se rozumí újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného a představující majetkové hodnoty potřebné k uvedení v předešlý stav.

9. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo.

10. Ke vzniku škody spočívající ve ztrátě pohledávky dochází okamžikem, kdy je vzhledem k okolnostem případu nepochybné, že pohledávka za dlužníkem je nevymahatelná. Škoda věřiteli vzniká, jestliže jeho pohledávka není uspokojena, dlužník odmítá dobrovolně plnit a plnění na něm již nelze soudně vymáhat. V případě, že právo naplnění bylo u soudu uplatněno, stává se nevymahatelným, jakmile dlužník důvodně vznesl námitku promlčení; je-li námitka podána v řízení, je tím současně zřejmé, že dlužník odmítá dobrovolně plnit (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3672/2012, a judikatura tam citovaná).

11. Jelikož námitka promlčení vznesená [právnická osoba] [anonymizováno] došla do dispoziční sféry žalobce (zastoupeného žalovaným) dne 24. 1. 2017, se z toho důvodu k tomuto dni snížil majetkový stav žalobce o částku odpovídající jistině směnečné pohledávky ve výši 235 745,70 Kč a 6 % roční úrok stanovený v článku I § 48 odst. 1 bod 2 zákona směnečného a šekového, nejméně z částky 270 000 Kč od 4. 10. 2012 do 29. 9. 2016 a z částky 253 932 Kč od 30. 9. 2016 do 24. 1. 2017, po kapitalizaci ve výši 69 453,84 Kč, odměny ve výši jedné třetiny 1 % směnečného peníze podle článku I § 48 odst. 1 bod 4 zákona směnečného a šekového ve výši 785 Kč. Poté žalobci vznikly další škody spočívající v marně vynaložených nákladech v podobě zaplaceného soudního poplatku ve výši 12 739 Kč, nákladů právního zastoupení žalobce žalovaným ve výši 52 478 Kč a náhrady nákladů řízení ve výši 34 993 Kč zaplacené k rukám právního zástupce [právnická osoba] [anonymizováno] a přisouzené rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 3. 2017.

12. Škoda vzniklá nabytím dluhu k zaplacení náhrady nákladů řízení v prosouzeném sporu protistraně je následnou škodou. Pokud by žalovaný nepodal žalobu opožděně, [právnická osoba] [anonymizováno] by neměla k dispozici námitku k promlčení, v řízení by se jí neubránila a směnečný platební rozkaz by byl ponechán v platnosti. Opožděné podání žaloby žalovaným je conditio sine qua non ve vztahu k takto vynaloženým nákladům a tedy je příčinou vzniku těchto nákladů.

13. Náklady na zaplacení soudního poplatku a náklady na právní zastoupení žalobce žalovaným jsou marně vynaloženými náklady. Je sice pravdou, že tyto náklady by byly vynaloženy bez ohledu na to, zda se směnečná pohledávka promlčela či nikoliv, navíc soudní poplatek byl zaplacen ještě před škodnou událostí (před vznesením námitky promlčení). Je však třeba vidět, že takto vynaložené náklady se v důsledku škodné události staly post hoc neúčelnými - újma zde nespočívá v jejich vynaložení jako takovém, ale v tom, že škůdce zmařil jejich ekonomické využití. Za běžného chodu věcí by věřitel promlčenou pohledávku vůči aktivně vystupujícímu dlužníkovi nežaloval a tyto náklady by nevynaložil. Žalovaný způsobil, že ekonomická hodnota těchto nákladů nemohla být využita v souladu s jejich účelem, a proto i takto vynaložené náklady soud považuje za škodu, za níž odpovídá žalovaný.

14. Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení náhrady škody ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. v náhradní lhůtě do 30. 5. 2019. Nezaplatil-li žalovaný v tento den, ocitl se podle § 1968 o. z. v prodlení a žalobci proto podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Naproti tomu škodou není hodnota odpovídající úročení směnečné pohledávky pokračujícímu po dojití námitky promlčení žalobci (resp. jeho právnímu zástupci). Vznikla-li totiž škoda okamžikem, kdy vzhledem k okolnostem je nepochybné, že dlužník dobrovolně nesplní a neuspokojená pohledávka je soudně nevymahatelná, dochází touto ztrátou pohledávky ke snížení majetkového stavu poškozeného, mj. též o to, co odpovídalo jistině promlčené pohledávky. Z takto„ ztraceného“ majetku - jistiny promlčené pohledávky - už nelze navyšovat rozsah škody ad infinitum. Představuje-li částka odpovídající jistině majetkovou ztrátu poškozeného, úroky přirostlé po vzniku škody už nejsou samy další škodou. V souzené věci se jedná o 6% roční úrok z částky 235 745,70 Kč za období od 25. 1. 2017 (dne následujícího po dojití námitky promlčení žalobci) do 30. 4. 2019 (den, kdy žalobce sepsal žalobu, o níž jde), po kapitalizaci 29 978,16 Kč.

16. Pokud jde o námitky žalovaného a vedlejšího účastníka, čl. I § 17 z. s. š. a contrario umožňuje dlužníkovi ze směnky činit vůči výstavci námitky, které se zakládají na jejich vlastních vztazích. Žalovaný je přitom povinen prokázat své tvrzení o neexistenci kauzy směnky, není přitom podstatné, že se jedná o negativní tvrzení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 29 Cdo 2650/2007). Mezi kauzální námitky patří i ty spočívající v námitce neplatnosti smlouvy o půjčce zajištěné směnkou pro rozpor se zákonem dle § 39 obč. zák. pro absenci souhlasu jediného společníka podle § 196a odst. 1 obch. zák. ve spojení s § 135 odst. 2 obch. zák. Tato obrana však byla po skutkové stránce vyvrácena. Navíc je třeba přisvědčit žalobci v tom, že v případě, že smlouvu uzavírá společnost se svým statutárním orgánem, který je současně jediným společníkem, není tato smlouva neplatná jen proto, že nebyl předchozí souhlas udělen ve formě usnesení valné hromady (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. 29 Cdo 1780/2008, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2839/2009). Podmínky § 196 odst. 1 obch. zák. proto splněny byly - byl dán souhlas jediného společníka ve formě stanovené v § 132 odst. 1 věty druhé obch. zák. a podmínky smlouvy: vrácení půjčené sumy do jednoho roku a zajištění směnkou nejsou v obchodním styku neobvyklé.

17. K závěru o neexistenci kauzy směnky nevede ani to, že smlouva o půjčce nebyla uzavřena písemně, neboť § 657 obč. zák. požadavek obligatorní písemné formy nestanovuje. Rovněž nepřekáží, pokud rozhodnutí jediného společníka nebylo založeno do Sbírky listin, jednak pro to, že s přihlédnutím ke shora uvedené judikatuře nemuselo být ani formálně vydáno, jednak proto, že § 38i obch. zák. stanoví povinnost založit do Sbírky listin pouze usnesení valné hromady akciové společnosti o zvýšení základního kapitálu (odst. 1 písm. m) daného ustanovení ve znění zákona účinném mezi 1. 7. 2008 až 31. 12. 2011). Neexistenci kauzy směnky není způsobilé prokázat ani tvrzení, že [právnická osoba] [anonymizováno] o směnečném závazku neúčtovala, neboť to nevyvrací skutkovou verzi, že [právnická osoba] [anonymizováno] nevedla účetnictví tak, aby podávalo věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví, ani to, že se [jméno] [příjmení] nezmiňovala o existenci směnky, ani to, pokud by půjčené peníze byly použity v rozporu se sjednaným účelem, a ani to, pokud v řízení o vydání auta nejprve tvrdila, že jej koupila z větší části za vlastní peníze, neboť to nevyvrací skutkovou verzi, že tato tvrzení uváděla účelově, aby se vyhnula povinnosti vydat auto. Skutková zjištění v tomto směru by mohly vzbudit pochybnosti, nikoliv však na úrovni praktické jistoty prokázat, že kauzy směnky není.

18. Námitky, dle nichž:„ nebylo prokázáno, že by [právnická osoba] [anonymizováno] mohla dostát svým povinnostem, mohla být např. v úpadku,“ a že:„ je to otázka vykonávací, zda by byl tehdejší žalobce úspěšný ve vztahu k uspokojení své pohledávky,“ které žalovaný a vedlejší účastník vznesli poprvé ve svých závěrečných návrzích, nepovažuje soud za důvodné. Směnka je abstraktním cenným papírem, je s ní pevně spojeno právo na zaplacení směnečného peníze. Směnečná pohledávka je (s ohledem na datum emise směnky) právem ve smyslu § 118 odst. 1 obč. zák., a je proto součástí majetku osoby. Je-li pohledávka promlčena, dlužník namítl promlčení a odmítá dobrovolně splnit, znamená to, že se majetkový stav poškozeného o právo na zaplacení směnky, snížil. Z toho důvodu majetková ztráta způsobena promlčením pohledávky je skutečnou škodou a nikoliv ušlým ziskem, tj. tím, oč by se majetek poškozeného zvýšil, pokud by byl směnečný peníz zaplacen nebo vymožen. Takto by šlo uvažovat toliko v případě, že by za normálního běhu věcí poškozenému vznikla určitá pohledávka, ale kvůli škodné události k jejímu vzniku nedošlo, nikoliv však, když směnečná pohledávka vznikla, stala se součástí majetku poškozeného a teprve posléze se promlčela.

19. Proto žalobci k prokázání vzniku a výše škody, jak s tím ostatně počítá i shora uvedená judikatura, zcela postačuje, pokud prokáže, že měl směnečnou pohledávku a ta se přičiněním žalovaného promlčela a k jejímu splnění už dobrovolně nedojde. Vznik a výši škody nelze činit závislým na řadě následných a proměnlivých faktorů, zejména počtu věřitelů a hodnotě majetku dlužníka, které se po promlčení pohledávky mohly měnit jak ve směru poklesu, tak i nárůstu.

20. Je sice pravdou, že i nedobytnost pohledávky může být příčinou vzniku škody, ovšem pouze tehdy, bude-li prakticky jisté, že majetek dlužníka k úhradě pohledávky nedostačuje a do budoucna se na tom nic nezmění. Škůdce, který namítá, že pohledávka, která se jeho opomenutím promlčela, byla nedobytná, ve skutečnosti nenamítá, že škoda nevznikla, nýbrž namítá nedostatek příčinné souvislosti, tj. že škoda sice vznikla, ale z jiné příčiny (totiž trvalou nedobytností, k níž došlo ještě před promlčením).

21. Žalovaný a vedlejší účastník ve svých vyjádřeních k žalobě, na prvním jednání, ale ani do uplynutí lhůt k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů ve smyslu § 118b odst. 1 věty druhé o. s. ř. v tomto směru vůbec ničeho netvrdili, ani nenaznačovali. Jejich skutkové přednesy proto z hlediska těchto námitek nelze hodnotit jako neúplné, a proto účastníci nebyli (a - logicky vzato - ani nemohli být) k doplnění tvrzení a důkazních návrhů o trvalé nedobytnosti žalobcovy pohledávky vyzýváni. Z toho důvodu k těmto tvrzením nelze v souladu s § 118b odst. 1 věty druhé o. s. ř. přihlédnout, když zároveň nejsou splněny podmínky pro uplatnění žádné z výjimek stanovených v § 118b odst. 1 věty třetí o. s. ř., a to ani té poslední, kdy se nejedná o skutečnosti nebo důkazy, které by byly uvedeny poté, co byl některý z účastníků vyzván k doplnění (těchto) rozhodujících skutečností a kdy tuto třetí výjimku nelze vykládat tak široce, že by zcela popírala (negovala) základní pravidlo stanovené v předchozí větě.

22. Řada skutečností byla mezi účastníky nesporná, k jejich prokázání nebylo třeba vést dokazování, a proto soud neprovedl důkazy výpisem z živnostenského rejstříku na č. l. 7 a výtiskem z vyhledávání advokáta a koncipientů na stránkách ČAK na č. l. 8, fotokopii směnky, rozsudky Vrchního soudu v Praze na č. l. 21 a zápisem z jednání ze dne 29. 9. 2019 na č. l. 29, plnou mocí na č. l. 30, výzvou k úhradě dluhu na č. l. 31, návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu na č. l. 32, směnečným platebním rozkazem na č. l. 34 a vyjádřením na č. l. 39 a rozsudkem Krajského soudu v Plzni na č. l. 41, příjmovými platebními doklady na č. l. 45, listinami z rozhodčího spisu, zbylými listinami ze spisu Krajského soudu v Plzni sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka], dokladem o zaplacení částky 34 993 Kč. Důkazy účetnictvím [právnická osoba] [anonymizováno]., dotazem na prodejce Auta Nissan a fakturou na kupní cenu auta Nissan, k prokázání, zda kupní cena byla zahrnuta do účetnictví společnosti a kdy bylo auto pořízeno, nebyly provedeny, protože poslední dva nemohou prokázat, zda kupní cena vozidla byla zahrnuta do účetnictví [právnická osoba] [anonymizováno].; navíc, i pokud by zaplacení kupní ceny nebylo zaúčtováno, může to též znamenat, že [právnická osoba] [anonymizováno]. účtovala nesprávně, navíc nebylo důležité, kdy [právnická osoba] [anonymizováno]. přesně pořídila vozidlo. Důkaz účastnickým výslechem žalobce, výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] a výslechem svědka [jméno] [příjmení] nebyl proveden, protože uzavření smlouvy o půjčce nebylo mezi stranami sporné a okolnosti předání peněz s ohledem na abstraktní charakter cenného papíru žalobce dokazovat nemusel.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl úspěšný co do částky 406 194,54 Kč a neúspěšný co do částky 29 978,16 Kč. Jeho úspěch proto činí 93%, úspěch žalovaného činí 7%. Proto po zohlednění úspěchu žalovaného má právo na zaplacení náhrady 86% nákladů řízení.

24. Jeho náklady sestávají z nákladů na soudní poplatek ve výši 21 809 Kč a nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 AT z tarifní hodnoty ve výši 136 173 Kč, čemuž podle § 7 bod 6 AT odpovídá odměna ve výši 10 060 Kč za jeden úkon.

25. Advokát žalovaného provedl v řízení tyto úkony: převzetí a příprava právního zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, podání žaloby na č. l. 3, podání vyjádření ve věci samé ze dne 14. 2. 2020 na č. l. 83, vyjádření ve věci samé ze dne 23. 7. 2020 na č. l. 97, to vše podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, účast na jednání ve dnech 26. 6. 2020 a dne 27. 1. 2021, vše podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, odeslání jednoduché výzvy k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) AT a účast na jednání dne 3. 2. 2021, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí podle § 11 odst. 2 písm. f) AT. Spolu se jedná o šest úkonů v celé sazbě a dva úkony právní služby v poloviční sazbě. Odměna právního zástupce žalovaného proto činí 70 420 Kč (6 + (2 x 0,5) x 10 060 Kč).

26. Dále právnímu zástupci žalované náleží náhrada hotových výdajů k osmi úkonům právní služby podle § 13 odst. 3 AT v paušální výši 300 Kč, tj. 2 400 Kč a (8 x 300 Kč).

27. Jelikož právní zástupce žalované je plátcem DPH, je třeba ve smyslu § 151 odst. 2 o. s. ř. poskytnout též náhradu této daně, a to z odměny ve výši 70 420 Kč, režijního paušálu ve výši 2 400 Kč, což při sazbě ve výši 21% činí 15 292,20 Kč, ( (70 420 Kč + 2 400 Kč) x 0,21). Celková náhrada nákladů řízení proto činí 75 776,49 Kč ( (70 420 Kč + 2 400 Kč + 1 5 292,20 Kč) x 0,86).

Poučení