34 C 23/2022 - 162

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci žalobce:a) [Jméno žalobce], narozená dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] b) [Jméno advokátky B], [Anonymizováno] bytem [Adresa advokátky B] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky C] sídlem [Adresa advokátky C] proti žalovanému:[Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 497 580 Kč s příslušenstvím - smlouva o dílo takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b), kteří jsou oprávnění společně a nerozdílně, částku ve výši 314 347 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 314 347 Kč od 30.8.2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b), kteří jsou oprávnění společně a nerozdílně, částku ve výši 78 233 Kč s úrokem z prodlení ve výši - 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 30.8.2021 do zaplacení - 8,5 % ročně z částky 17 000 Kč od 21.10.2021 do zaplacení - 11,75 % ročně z částky 11 233 Kč od 13.1.2022 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Návrh žalobců a) a b), aby jim byl žalovaný povinen zaplatit částku ve výši 105 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši - 8,5 % ročně z částky 60 000 Kč od 21.10.2021 do zaplacení - 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 1.12.2021 do zaplacení - 11,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 13.1.2022 do zaplacení se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b), kteří jsou oprávnění společně a nerozdílně, náhradu nákladů řízení ve výši 127 890 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobců a) a b).

Odůvodnění

Žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 13.1.2022 se žalobci domáhali solidárně po žalovaném zaplacení částky ve výši celkem 497 580 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a též náhrady nákladů řízení. Návrh odůvodnil tak, že coby objednatelé uzavřeli s žalovaným coby zhotovitelem dne 28.3.2021 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce rodinného domu žalobců v [adresa] (dále též jen „dům“). Přesný rozsah prací byl přílohou e-mailu žalobce ze dne 28.3.2021 obsahující cenovou nabídku na bourací i stavební práce. Celková cena díla byla dohodnuta na částku 1 474 880 Kč včetně daně z přidané hodnoty (dále jen DPH), později se účastníci dohodli na takzvaných vícepracích v hodnotě 47 755,49 Kč včetně DPH, v součtu tedy 1 522 655,59 Kč včetně DPH. Dílo mělo být ukončeno a předáno žalobcům dle obsahu e-mailu ze den 28.3.2021 „přibližně za osm týdnů“ tedy do 30.5.2021, žalovaný však tento termín přes opakované výzvy ze strany žalobců nedodržel. Protože bylo dokončení rekonstrukce domu - zejména střechy - žalovaným neustále odkládáno, odstoupili žalobci v souladu s § 2002 odst. 1 občanského zákoníku od smlouvy o dílo pro její podstatné porušení, a to přípisem ze dne 22.8.2021. V odstoupení od smlouvy žalobci žalovaného vyzvali k vrácení zaplacených záloh za dosud neprovedené práce, žalovaný však žalobcům nevrátil ničeho, ačkoliv to přislíbil s tím, že neprovedl stavební práce ve výši minimálně 128 000 Kč. Žalobcům coby ochuzeným však z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného náleží částka vyšší, a to 314 347 Kč. Žalobci na zálohách na cenu díla uhradili částku ve výši 1 167 975 Kč, celková cena díla měla činit 1 522 655,59 Kč včetně DPH a žalovaný neprovedl práce dle smlouvy v celkové výši 669 027,77 Kč včetně DPH, jejichž cena vychází z cenové nabídky žalovaného, konkrétně: - konstrukce klempířské - 253 450 Kč, - izolace tepelné stropů, vložené mezi krokve 2 vrstvy - 90 750 Kč - montáž laťování střech, svislé, vzdálenost 100 cm včetně dodávky řeziva, latě - 14 850 Kč - střešní okna - 34 400 Kč - lešení lehké pomocné, výška podlahy do 1,2 m - 17 040 Kč - deska polystyren EPS Rigifloor 4000 1000x500x40mm - 3 973 Kč - deska polystyren EPS Rigifloor 4000 1000x500x50mm - 31 698 Kč - montáž záklopu, vrchní přesahovaný, hrubá prkna včetně dodávky řeziva, prkna 24 mm - 52 831,35 Kč - malba tekutá, bíla, 2x, bělost minimálně 94 % - 21 538,80 Kč, - natažení další vrstvy stěrky a broušení stěrky - 61 232,13 Kč (provedena jen 1/2) Žalovaný tedy neprovedl práce v rozsahu 669 027,77 Kč včetně DPH, provedl práce v rozsahu 853 627,82 Kč, žalobci uhradili na cenu díla částku 1 167 975 Kč, rozdíl tak činí právě 314 347 Kč, které žalobci tzv. přeplatili. V odstoupení od smlouvy poskytli žalobci žalovanému lhůtu k vydání bezdůvodného obohacení do 29.8.2021, ode dne následujícího tak mají nárok rovněž zákonné úroky z prodlení. V průběhu provádění díla, dne 9.6.2021, odkryl žalovaný na domě žalobců původní střechu a překryl ji difuzní fólií, pouze však z 1/3 její plochy. V důsledku toho do domu žalobců vnikl dne 11.6.2021 déšť a poškodil jeho vnitřek. Přes sliby ze strany žalované o vyřešení této situace do domu zateklo opakovaně, a to dne 26.7.2021 a 5.8.2021. Aby žalobci odvrátili další možné škody, byli nuceni střechu zakrýt provizorně sami, neboť opravu následků deště žalovaný neustále odsouval. Nesprávným postupem při rekonstrukci střechy domu tak žalobcům vznikla škoda v podobě nákladů na odstranění následků zatečení do domu (práce a materiál obstaral pro žalované nový zhotovitel, pan [jméno FO]), konkrétně: - odstranění dosavadního bednění, odstranění pomocných latí - 16 500 Kč - natáhnutí nové difúzní fólie - 12 000 Kč - nové stropy po stržení sádrokartonu (lepidlo, omítka) - 41 824,50 Kč - materiál na provizorní zakrytí střechy fólií, latěmi - 7 908,85 Kč Žalovaný přislíbil provést opravu poškození domu po zatečení s tím, že vše vyřeší přes svoji pojišťovnu, svému slibu však nedostál a přes opakované výzvy žalobců škodu neuhradil. Žalobcům tak i v tomto případě vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení, který co do částky 50 000 Kč požadují od marného uplynutí lhůty uvedené v odstoupení od smlouvy (od 30.8.2021), co do částky 17 000 Kč od marného uplynutí lhůty uvedené v předžalobní výzvě (od 21.10.2021), a co do částky 11 233 Kč od souhrnného vyčíslení škody (od 13.1.2022). Dle obsahu smlouvy mělo být dílo hotovo do 30.5.2021, pro prodlení žalovaného s prováděním díla však žalobci mohli dům začít užívat až od konce roku 2022. Do té doby museli nadále bydlet v bytě o velikosti 3 + 1 na adrese [adresa], který vlastní žalobce b) a nemohli jej pronajímat. Z tohoto pohledu tedy žalobcům vznikla škoda v podobě ušlého zisku za dobu sedmi měsíců od 6/2021 až 12/2021 ve výši 15 000 Kč/měsíc, tj. celkem 105 000 Kč. [adresa] 000 Kč přestavuje obvyklé měsíční nájemné za pronájem obdobných bytů v téže době a místě dle realitní inzerce, resp. je ještě nižší, než nájemné obvyklé. I k zaplacení ušlého zisku byl žalovaný žalobci opakovaně vyzýván, avšak neuhradil ničeho, i zde tedy žalobcům náleží úrok z prodlení. Žalovaný se k nárokům žalobců vyjádřil tak, že jsou důvodné jen z menší části, neboť: - mezi účastníky byla skutečně dne 28.3.2021 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce domu žalobců v [adresa], cena však byla sjednána v částce 1 474 880 Kč bez DPH, nikoliv 1 474 880 Kč včetně DPH, jak o tom svědčí mj. e-mail ze dne 22.3.2021 - byl to žalovaný, kdo odstoupil od smlouvy o dílo, a to pro opakované prodlení žalobců s placením záloh na cenu díla (od tohoto důvodu však žalovaný následně ustoupil) a rovněž proto, že žalobci vůči žalovanému jednali v rozporu s dobrými mravy, konkrétně žalobce b) se snažil sám jednat se subdodavateli žalovaného při provádění díla či je žalovanému „přetahovat“ a takto žalovaného jaksi obcházet; ani jedna ze stran tak již neměla zájem ve smluvním vztahu setrvávat - žalobci žalovanému na cenu díla uhradili částku 1 167 975 Kč včetně DPH a žalobcům skutečně vznikl přeplatek na ceně díla, nicméně pouze ve výši 128 000 Kč; ty je žalovaný ochoten žalobcům vrátit. Rozsah prací, které byly sjednány, které žalovaný na domě provedl a které neprovedl však žalobci neuvádějí správně, neboť ze sjednaného položkového rozpočtu nebyly provedeny práce pouze v celkové hodnotě 421 000 Kč bez DPH. Naopak byly provedeny bourací práce ve výši 104 180,58 Kč bez DPH, vícepráce ve výši 41 543,90 Kč bez DPH; a zednické práce ve výši 756 587,24 Kč bez DPH; tj. stavební práce v celkové výši 902 311,72 Kč bez DPH, tj. 1 039 658,48 Kč včetně DPH. Žalobci rovněž výši svého nároku na vydání bezdůvodného obohacení v průběhu času měnili, i z toho je zřejmé, že „přeplatek“ ve výši 314 347 Kč není správně určen - škodu na domě způsobenou zatečením dešťové vody si způsobili žalobci vlastním jednáním. Výslovně po žalovaném žádali, aby sám zakoupil střešní krytinu, že mu ji uhradí až následně, neboť pořízení střešní krytiny nebylo součástí původní smlouvy o dílo ze dne 28.3.2021. Tento návrh žalovaný odmítl a k odkrytí původní střechy přistoupil až poté, co jej žalobci přesvědčili, že tedy nakonec novou střešní krytinu uhradí přeci jen oni; bez toho by žalovaný původní střešní krytinu vůbec neodkrýval. Z předložených důkazů vůbec neplyne výše údajné škody, i tu žalobci v průběhu doby měnili, když se po žalovaném z tohoto titulu domáhali různých částek - ve smlouvě o dílo nebyl sjednán konkrétní termín ukončení a předání díla, žalovaný se tak nemohl dostat do prodlení s plněním svých smluvních povinnost a žalobcům tedy nemohl vzniknout nárok na náhradu škody v podobě ušlého zisku - nájemného za byt žalobce b) v Brně - Bohunicích. Neprokázali, že by byt mohl a měl být pronajat hned od měsíce 6/2021 a že by byl užívání schopen. Neprůkazná je rovněž výše tvrzeného obvyklého nájemného 15 000 Kč zjištěná pouze s odkazem na realitní inzerci. V reakci na obranu žalovaného se žalobci vyjádřili ještě tak, že původní celková cena stavebních prací byla sjednána v částce 104 180,59 Kč za bourací práce a 1 178 323,84 Kč za vlastní stavební práce bez upřesnění zda se jedná o cenu s DPH či bez DPH. Dohromady tedy byla sjednána cena díla ve výši 1 282 504,43 Kč. Žalobci připouští, že k této ceně měla být připočtena DPH ve výši 15 %. Tvrzení žalovaného, že k takto vypočtené částce, tj. 1 474 880 Kč, má být ještě připočtena dále DPH, tak nemá oporu ve smlouvě. Žalovaný sám od smlouvy o dílo neodstoupil, takový projev vůle nikdy nedoručil do sféry dispozice žalobců. Žalobci měli dle smlouvy o dílo uhradit na cenu díla čtyři zálohy po 300 000 Kč, vždy po 14 dnech od uzavření smlouvy, zbytek měl být doplacen žalovanému po dokončení díla. V době odstoupení od smlouvy však měl žalovaný „předplaceny“ práce, které neprovedl a právě toto jeho prodlení s prováděním díla bylo důvodem, že žalobci pozastavili další placení záloh. Žalobci žalovanému zaplatili dne 30.3.2021 částku 150 000 Kč, dne 1.3.2021 částku 150 000 Kč, dne 18.4.2021 částku 300 000 Kč, dne 5.5.2021 částku 280 000 Kč, dne 6.5.2021 částku 70 100 Kč, dne 24.5.2021 částku 117 875 Kč a dne 2.6.2021 částku 100 000 Kč. Žalovaný v době rekonstrukce vystavil pouze dvě faktury č. [hodnota] a č. [hodnota] znějící na částku 117 875 Kč a 228 045 Kč, všechny ostatní faktury vystavil dodatečně, poněkud chaoticky až v září a říjnu 2021. Práce uvedené původně v žalobě jako: „deska polystyren EPS Rigifloor 4000 1000x500x40mm - 3 973 Kč“, „deska polystyren EPS Rigifloor 4000 1000x500x50mm - 31 698 Kč“ a „montáž záklopu, vrchní přesahovaný, hrubá prkna včetně dodávky řeziva, prkna 24 mm - 52 831,35 Kč“ žalovaný fakticky provedl, nicméně v důsledku opakovaného zatečení byli žalobci nuceni tyto části díla demontovat a odstranit, neboť byly deštěm poškozeny a nadále nepoužitelné, tyto práce dodnes nebyly znovu provedeny. Pokud žalovaný přistoupil k odkrytí původní střešní krytiny, měl si jako podnikatel v oboru a profesionál počínat tak, aby střechu domu provizorně zabezpečil odpovídajícím způsobem a aby do ní, natož opakovaně, nezatékalo. Žalobci se skutečně domlouvali se subdodavateli žalovaného na odstraňování škod po zatečení do domu, to však pouze pro nečinnost samotného žalovaného. Žalobci hodlali byt pronajmout svému známému, panu [jméno FO], nabízeli jej i dalším známým, nemohli však svůj byt v Brně - Bohunicích pronajmout, když v květnu 2021 bylo zřejmé, že práce na domě řádně nepokračují. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: Z výpisu z obchodního rejstříku žalovaného je zřejmé, že ten je podnikatelem tzv. dle formy s předmětem činnosti, mj. projektová činnost ve výstavbě a provádění a odstraňování staveb. Mezi stranami nebylo sporným (§ 120 odst. 3 občanského soudního řádu), že žalobci coby objednatelé uzavřeli s žalovaným coby zhotovitelem smlouvu o dílo, a to dne 28.3.2021, předmětem díla měla být rekonstrukce domu žalobců v [adresa] s tím, žalobci budou žalovanému hradit na cenu díla zálohy po 300 000 Kč, vždy po 14 dnech od uzavření smlouvy, to po dobu osmi týdnů, po kterou bude předpokládaná doba rekonstrukce trvat. Uvedené podporuje e-mail z tohoto dne, jehož součástí jsou dvě přílohy, zaslaný žalovaným žalobci b) v reakci na návrh žalobců - e-mail ze dne 13.3.2021. První příloha obsahuje harmonogram („první fakturace, tj. i z logiky věci na počátku provádění prací žalovaným) a soupis bouracích prací v celkové částce 104 180,59 Kč; v této příloze není uvedeno jde-li o částku s DPH nebo bez DPH. Druhá příloha obsahuje harmonogram (čtyři „fakturace“ po cca 14 dnech) a soupis samotných stavebních prací, jednotlivá čtyři fakturační období, s tím že celková cena těchto vlastních stavebních prací činí 1 178 323,84 Kč, bez uvedení, jde-li o částku s DPH nebo bez DPH. Součástí rekonstrukce měly být mj. položky označené v této příloze čísly: 25 - 31 - konstrukce klempířské - 253 450 Kč 14 - izolace tepelné stropů, vložené mezi krokve 2 vrstvy - 90 750 Kč 19 - montáž laťování střech, svislé, vzdálenost 100 cm včetně dodávky řeziva, latě - 14 850 Kč 36 - střešní okna - 34 400 Kč 11 - lešení lehké pomocné, výška podlahy do 1,2 m - 17 040 Kč 17 - deska polystyren EPS Rigifloor 4000 1000x500x40mm - 3 973 Kč 18 - deska polystyren EPS Rigifloor 4000 1000x500x50mm - 31 698 Kč 22 - montáž záklopu, vrchní přesahovaný, hrubá prkna včetně dodávky řeziva, prkna 24 mm - 52 831,35 Kč 39 - malba tekutá, bíla, 2x, bělost minimálně 94 % - 21 538,80 Kč 5 - úprava stropů aktivovaným štukem - 39 124,25 Kč 8 - úprava vnitřních stěn aktivovaným štukem - 83 340 Kč. Skutečnost, že cena díla byla sjednána bez DPH podporuje též e-mail žalovaného ze dne 22.3.2021, kde žalovaný sděluje, že ceny uvádí vždy bez DPH. Mezi stranami nebylo původně sporu v tom, že všechny položky z první i druhé přílohy smlouvy o dílo byly žalovaným provedeny, krom položek z druhé přílohy č. [hodnota] - 31, 14, 19, 36, 11, 17, 18, 22, 39, 5 a 8; po jednání dne 25.4.2023 strany (formou výpovědi žalobce b) a jednatele žalovaného) znespornily, že nebyly provedeny vůbec položky č. [hodnota] - 31, 14, 36, 39, položky 5 a 8 pak z jedné poloviny, a to ani do osmi či devíti týdnů od uzavření smlouvy o dílo, ani poté. Sporu dále nebylo o tom, že žalovaný pro žalobce nad rámec smlouvy o dílo provedl další tzv. vícepráce v ceně 47 775,49 Kč včetně DPH. Z účastnické výpovědi žalobce b) se podává, že tyto práce a materiál zahrnovaly: navýšení ceny střešní krytiny o částku 8 560 Kč (jak podporuje též e-mail ze dne 13.4.2021), tři další malá okna a odvoz různého nepořádku ze stavby, suti apod. Spornou nakonec nebyla skutečnost (jak vyplynulo z obsahově shodných částí výpovědí žalobce b) a jednatele žalovaného), že obsahem původní smlouvy o dílo bylo též provedení střechy, jež měla být hrazena z průběžných čtrnáctidenních záloh (byť žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uváděl, že se mělo jednat o smlouvu samostatnou), zahrnující objednání a položení nové střešní krytiny v podobě střešních tašek, byť ve druhé příloze je střešní krytina označena jako „falcovaný plech“. Sporným dále nebylo, že žalobci žalovanému na cenu díla uhradili částku ve výši celkem 1 167 975 Kč (jak se podává též z e-mailu žalovaného žalobci b) ze dne 12.10.2021), a to dne 30.3.2021 částku 150 000 Kč, dne 1.3.2021 částku 150 000 Kč, dne 18.4.2021 částku 300 000 Kč, dne 5.5.2021 částku 280 000 Kč, dne 6.5.2021 částku 70 100 Kč, dne 24.5.2021 částku 117 875 Kč a dne 2.6.2021 částku 100 000 Kč (jak podporují i potvrzení o platbách a výpisy z účtu na č.l. 76 až 86 spisu). Z elektronické komunikace stran za dobu od 11.5.2021 až 8.8.2021 se podává, že žalovaný dne 28.5.2021 přislíbil žalobcům začít se stavbou střechy, dne 7.6.2021 sdělil, že odstraní střešní krytinu, k čemuž došlo dne 9.6.2021. Dne 11.6.2021 pak pracovníci žalovaného položili na střechu domu difuzní folii, avšak v nedostatečném rozsahu, téhož dne do odkrytého domu napršelo (jak se dále podává z fotografie na č.l. 51 spisu). V době od 11.6.2021 do 6.8.2021 pak žalobce b) opakovaně žádal žalovaného, nechť jednak odstraní následky průniku deště do domu, zabezpečí střechu proti dalšímu zatečení a zejména dokončí stavbu střechy. Žalovaný opakovaně žalobci b) přislíbil, že střechu, včetně dodání nové střešní krytiny, provede - např. jeho zprávy ze dne 25.6., 2.7., 23.7., 29.7. a 5.8.2021, což se však nestalo, žalovaný dále nijak neodstranil žádné z následků průniku dešťové vody do domu. Z výpovědi žalobce b) a též fotografií na č.l. 93 až 103 spisu má soud za prokázáno, že žalovaný provedl sjednané položky díla, označení jako 17, 18 a 22, nicméně v důsledku zatečení dešťové vody byl nucen polystyrény, prkna a OSB desky použité na tuto část díla pro jejich poškození vlhkostí a plísní odstranit; rovněž svědek [jméno FO] uvedl, že na půdě domu po zatečení nebyla provedena nová podlaha. Z výpovědi svědka [jméno FO] má soud za prokázáno, že laťování na střeše, poté co svědek započal se stavebními pracemi (smlouva o dílo ze dne 23.8.2021, jakož i faktura vystavená společností [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 23.8.2021 prokazují, že svědek [jméno FO] stavební práce na střeše domu zahájil na konci srpna 2021) na domě, bylo provedeno ze starých latí, za účelem jejího provizorního zakrytí, difuzní fólie potrhaná a OSB desky, (provizorně použité po 11.6.2021 k zakrytí střechy, jak vypověděl žalobce b) a jak se podává i z e-mailové komunikace stran ze dne 5.8.2021) poškozené deštěm a vše toto muselo být odstraněno. Soud má tedy za prokázáno, že žalovaný neprovedl ani část díla pod položkou 19. Svědek [jméno FO] dále vypověděl, že k pracím na střeše domu byl nucen obstarat si zdvihací plošinu, lešení na stavbě po předchozím zhotoviteli nebylo k dispozici, z toho je zřejmé, že žalovaným nebyla provedena ani část díla pod položkou 11. Z výpovědi žalobce b) a rovněž z elektronické komunikace stran se ze dne 5.8.2021, se podává, že žalovaný fakticky ukončil svoji pracovní činnost na stavbě domu žalobců dne 6.8.2021, vzhledem k důkazům a nesporným skutečnostem uvedeným výše pak je zřejmé, že dílo nebylo žalovaným dokončeno. Z přípisu ze dne 22.8.2021 se podává, že žalobci odstoupili od smlouvy o dílo ze dne 28.3.2021 a to pro prodlení žalovaného s dokončením díla. Žalobci žalovaného vyzvali k vydání bezdůvodného obohacení za neprovedené práce ve výši 348 196 Kč, současně žalovaného vyzvali k náhradě škody způsobené zatečením deště do domu ve výši 50 000 Kč, to vše do 29.8.2021. Připojená doručenka do datové schránky prokazuje, že tento přípis byl žalovanému doručen dne 22 8 2021. Z výpovědi žalobce b), elektronické komunikace stran za dobu od 11.5.2021 až 8.8.2021 a fotografie na č.l. 51 má soud za prokázáno, že dne 11.6.2021 vnikl v důsledku neúplného zakrytí střechy domu difuzní folií pracovníky žalovaného déšť. Jednatel žalovaného v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že kontroloval toho dne předpověď počasí dle meteorologického radaru, domníval se že oblast provádění díla nebude dočtena, nicméně zasáhla ji intenzivní dešťová přeháňka. Pracovníci žalovaného ovšem neměli dostatečné množství difuzní folie na zakrytí celé střechy, zbývající část jim dovezl až po dešti. Z výpovědi žalobce b) a elektronické komunikace stran za dobu od 11.5.2021 až 8.8.2021 má pak soud za prokázáno, že v důsledku nedokonale připevněné difuzní folie do domu zateklo při dešti opakovaně, a to ještě dne 26.7.2021 a 5.8.2021; z fotografií na č.l. 98 až 101 a též záznamu [Anonymizováno] pojišťovny o škodě ze dne 10.8.2021 se podává, že žalovaný provizorně překryl střechu domu OSB deskami původně položenými na půdě domu a následně žalobce b) sám v srpnu 2021 střechu překryl proti zatečení. Ze záznamu [Anonymizováno] pojišťovny o škodě ze dne 10.8.2021 se dále podává, že v důsledku zatečení do domu byly poničeny stropy (sádrokartonové podhledy) a malby na stěnách ve druhém podlaží domu (jak se podává též z fotografií č.l. 115 až 117 a fotografií v příloze spisu), v půdních prostorách pod střechou byly odstraněny [Anonymizováno] podlahové desky a izolace pod nimi a jak již zjištěno shora v důsledku zatečení dešťové vody byl žalobce b) nucen polystyrény, prkna a OSB desky použité na podlahu půdy domu pro jejich poškození vlhkostí a plísní odstranit; potřebu takového postupu potvrdil i svědek [jméno FO], který na základě smlouvy o dílo odstraňoval též následku průniku dešťové vody do domu. Z výpovědi žalobce b) a z výpovědi svědka [jméno FO], soud zjistil, že provizorní zakrytí střechy, tj. větrem potrhanou difuzní folii a zmáčené OSB desky, jakož i původní latě musely být svědkem [jméno FO] odstraněny a následně natažena nová difuzní folie což prokazuje i faktura vystavená [jméno FO] č. [hodnota] ze dne 12.11.2021 znějící na částku 16 500 Kč a 12 000 Kč za každou z těchto činností, přičemž materiál na nové provizorní zakrytí střechy přišel žalobce na částku 7 908,85 Kč, jak se podává z pokladních dokladů OD Hornbach, faktury č. [hodnota] vystavené společností [právnická osoba]., a faktury vystavené společností [právnická osoba]. č. [hodnota] ze dne 10.8.2021. Z výpovědi žalobce b), z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že svědek [jméno FO] opravil omítky, resp. zhotovil nové stropy po stržení sádrokartonu (lepidlo, omítka, penetrace zdiva), což prokazuje i faktura vystavená [jméno FO] č. [hodnota] ze dne 2611.2021 znějící na částku 41.824,50 Kč. Z faktury č. [hodnota] vystavené společností [právnická osoba]. dne 23.8.2021 na jméno [jméno FO] se podává, že za materiál na pokrytí střechy domu novou krytinou vydali žalobci částku 135 948,24 Kč (nejde o částku uplatňovanou v tomto řízení). Z přípisu žalobců žalovanému ze dne 13.10.2021 se podává že žalobci žalovaného vyzvali mj. k náhradě škody způsobené zatečením do domu ve výši 67 000 Kč, a to do 20.10.2021. Z připojené doručenky do datové schránky vyplývá. že tento přípis byl žalovanému doručen do datové schránky dne 13.10.2021. Z přípisu žalobců žalovanému ze dne 29.11.2021 se podává že žalobci žalovaného opětovně vyzvali mj. k náhradě škody způsobené zatečením do domu ve výši 67 000 Kč. Z připojené doručenky do datové schránky vyplývá. že tento přípis byl žalovanému doručen do datové schránky dne 30.11.2021. Z přípisu žalobců žalovanému ze dne 12.1.2022 se podává že žalobci žalovaného opětovně vyzvali mj. k náhradě škody způsobené zatečením do domu ve výši 78 233 Kč. Z připojené doručenky do datové schránky vyplývá. že tento přípis byl žalovanému doručen do datové schránky dne 12.1.2022. Z výpovědi žalobce b) se podává, že měl v zájmu pronajmout byt v [adresa] (jehož je vlastníkem, jak se podává z výpisu z katastru nemovitostí) po přestěhování se do zrekonstruovaného domu v [adresa]. Uvedl, že se jej jeho známý [jméno FO] a další dotazovali na možnost užívání bytu v Brně, připustil však, že on sám však na pronájem nijak „extrémně netlačil“. Rovněž z elektronické komunikace mezi žalobcem b) a [jméno FO] (č.l. 87 spisu) z října 2020 se podává, že jde pouze o nezávazný rozhovor bez jakýchkoliv konkrétních ujednání, cca sedm měsíců před 1.6.2021, odkdy mohl a chtěl dle svých tvrzení uvedených v žalobě žalobce b) byt pronajímat. [jméno FO] zde uvádí, že se mu nabídka sice zamlouvá, ale ještě není rozhodnut, byt žalobce mu připadá příliš velký. Žalobce b) dále připustil, že v domě - bez ohledu na stav díla prováděného žalovaným - nebyly ke dni 1.6.2021 hotovy koupelny, topení ani kuchyň, navíc žalobkyně a) byla v jiném stavu. Z uvedených dílčích důkazů má tedy soud za postavené najisto, že dům žalobce nebyl jednak schopen běžného užívání v době od 6/2021 do 12/2021, a to nikoliv výlučně vlivem jednání žalovaného a současně, že žalobci neměli vážného a reálného zájemce o pronájem bytu v Brně. Byt byl nakonec pronajat od 1.1.2023, jak plyne z nájemné smlouvy o nájmu bytu (č.l. 60 spisu), úplná rekonstrukce domu ukončena až na konci roku 2022, jak uvedl sám žalobce b). Soud zhodnotil provedené listinné důkazy z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Žalovaný namítl, že se na výpisu z elektronické komunikace stran, kterou předložili k důkazu žalobci, mohlo co do jejího obsahu něčeho měnit. Na přímý dotaz soudu však uvedl, že mu není známa žádná konkrétní část této komunikace, která by snad měla být pozměněna či zcela zfalšována. Jinak pravost ani pravdivost provedených listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Naproti tomu žalovaný nedoplnil ani rozhodná tvrzení (kdy měl sám od smlouvy o dílo s žalovanými odstoupit) a ani neprokázal přes poučení ze strany soudu, že se tak stalo, tj. že by takový svůj ústní projev vůle oběma žalobcům doručil do sféry jejich dispozice (což oba žalobci popírali). Žalovaný dále neprokázal, že by si strany sjednaly původní cenu díla ve výši 1 474 880 Kč bez DPH, neboť ve smlouvě jsou uvedeny částky 104 180,59 Kč za bourací práce a 1 178 323,84 Kč za vlastní stavební práce bez dalšího, v součtu tedy 1 282 503 Kč a po připočtení 15 % DPH právě 1 474 880 Kč včetně DPH. Ostatně, sečtou-li se položky uvedené žalovaným v jeho podání ze dne 9.5.2022, tj. práce, které nebyly dle žalovaného provedeny (421 000 Kč bez DPH) a které byly provedeny včetně nesporných víceprací (902 311 Kč bez DPH), je výsledek 1 323 311 Kč bez DPH, tj. 1 521 807 Kč s DPH, tedy částka, kterou v žalobě jako cenu díla po připočtení víceprací 47 775 Kč včetně DPH uvádějí s minimální odchylkou jako celkovou i sami žalobci. Žalovaný rovněž neprokázal, že by žalobci byli v prodlení s platbami záloh na cenu díla, a proto přestal provádět dílo, což plyne už jen z prosté skutečnosti, že žalobci uhradili žalovanému více prací, než fakticky provedl a což nebylo ani sporným. V elektronické komunikaci stran navíc žalovaný od konce května 2021 do konce června 2021 opakovaně žalobce ubezpečoval, že s pokládkou nové střešní krytiny začne, aniž jakkoliv namítal, že by mu v tom bránil nedostatek finančních prostředků od žalobců. Již v e-mailu ze dne 13.4.2021 (tedy v době, kdy bylo mezi účastníky „vše v pořádku“) žalovaný sděluje, že krytinu objedná, což vůbec neučinil. Výslech účastníka, potažmo statutárního zástupce účastníka, který je právnickou osobou je důkazem povahově toliko podpůrným, nicméně lze z něj vycházet, pokud je v souladu s jinými provedenými důkazy, popřípadě, jsou-li výpovědi účastníků v určité otázce shodné a nerozporné. Shrnuto - výpověď jednatele ohledně sjednání ceny díla ve výši 1 474 880 Kč bez DPH, ohledně toho, že nejprve se žalobci dostali do prodlení s placením záloh na cenu díla, a proto žalovaný přestal pokračovat v provádění díla je v rozporu s jinými provedenými důkazy. Ohledně odstoupení od smlouvy žalovaný ani nedoplnil rozhodná skutková tvrzení. Jiné relevantní důkazy ohledně všech těchto skutečností krom tedy vlastního „účastnického“ výslechu neoznačil. Z ostatních provedených listinných důkazů soud žádná podstatná skutková zjištění nečerpal, skutkový stav měl za prokázaný z důkazů shora provedených. Soud potom vůbec neprováděl důkazy výslechem svědků [jméno FO], [jméno FO] a [adresa], jakož ani výslechem svědků [jméno FO] a [jméno FO]. Skutečnosti, o nichž měli vypovídat svědkové [jméno FO] a [jméno FO] byly nakonec mezi účastníky učiněny nespornými - rozsah provedených stavebních prací na střeše domu. Jelikož se neprokázalo, že by (též) žalovaný od smlouvy o dílo odstoupil, bylo zbytečné vyslýchat svědka [jméno FO] k tomu, byly-li důvody odstoupení naplněny, vedle toho to bylo zbytečné i proto, jak takový důvod odstoupení, resp. jeho možné právní následky, soud právně posoudil už jen s ohledem na jeho vymezení (přetahování subdodavatelů žalobci). Svědectví [jméno FO] nebylo rovněž třeba, vzhledem k obsahu e-mailové komunikace s žalobcem b) a skutečnostmi, které sám žalobce b) připustil ohledně faktické možnosti pronájmu bytu v [Anonymizováno]. Stav domu poté, co na něm žalovaný přestal provádět stavební práce má soud dostatečně osvědčen jinými důkazy, zejména ve spise již založenými fotografiemi a zápisem [Anonymizováno] pojišťovny, výslech svědka [jméno FO] a další fotografie ze dne 10.8.2021 by byly tedy také nadbytečné. Soud pak rovněž nezadával ani znalecký posudek z oboru stavebnictví, neboť rozsah provedených a neprovedených prací byl až na položky 11 a 19 nakonec nesporný, ohledně těchto položek pak byly dostatečně provedeny jiné důkazy, což platí i ve vztahu k návrhu žalobců na ohledání domu. Znalecký posudek oboru ekonomie na obvyklou výši nájemného nebyl třeba, dospěl-li soud k závěru, že není dán ani základ nároku na náhradu škody v podobě ušlého zisku. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1723 odst. 1 občanského zákoníku, závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 2586 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2587 občanského zákoníku, dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2913 odst. 1 občanského zákoníku, poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle § 2952 občanského zákoníku, hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po podřazení skutkového stavu pod výše (a i níže) uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je - ohledně nároku na vydání bezdůvodného obohacení a náhradu věcné škody způsobené zatečením do domu důvodná, ohledně nároku na náhradu škody v podobě ušlého zisku pak důvodná není. Smlouva, kterou strany dne 28.3.2021 uzavřely je zákonem upraveným smluvním typem - smlouvou o dílo. Základní povinností žalobce coby zhotovitele bylo provést dílo (§ 2586 odst. 1 občanského zákoníku), a to řádně a včas (§ 1968), což je obecný zákonný požadavek kladený na účastníka smlouvy. Žalobcům coby objednatelům oproti tomu svědčila povinnost (dokončené) dílo převzít a zaplatit jeho cenu. Strany si dobu provedení díla (§ 2604), tedy jeho dokončení a předání (§ 2605) sjednaly jako „osm týdnů, což je předpokládaná doba rekonstrukce“, míněno od uzavření smlouvy o dílo. Byla-li smlouva uzavřena dne 28.3.2021, lze mít shodně s žalobci za to, že dílo mělo být žalovaným provedeno do 30.5.2021, což je tedy doba ještě o jeden týden delší, plně odpovídající obratu „předpokládaná“, ostatně sám jednatel žalovaného v rámci svého účastnického výslechu připustil, že časový úsek osmi týdnů bral jako adekvátní dobu k provedení stavebních prací, včetně i sjednaných víceprací. Žalovaný nicméně dílo do osmi, resp. devíti týdnů od uzavření smlouvy o dílo nedokončil (zejména, pokud jde o střechu, s tím, že rozsah všech neprovedených částí díla se podává blíže ze skutkové části rozsudku), a to - jak plyne z výsledků dokazování z důvodů na svojí straně, tedy nikoliv pro prodlení žalobců s placením záloh na cenu díla (§ 1968, věta druhá se tedy v jeho prospěch nepoužije; zde je třeba mít na zřeteli, že smlouva o dílo je synallagmatický závazek a žalobci mají postavení věřitelů co do zhotovování díla a dlužníků co do placení ceny díla, žalovaný je naopak věřitelem co do placení ceny díla a dlužníkem co do jeho zhotovení). Nesplnil-li žalovaný dílo včas, tj. do 30.5.2021, dostal se do prodlení s plněním této svojí sjednané povinnosti (§ 1968 věta první) a žalobcům vznikly nároky z odpovědnosti za prodlení. Zvolili možnost danou § 1977 a od smlouvy důvodně odstoupili. Soud považuje prodlení žalovaného za prodlení, kterým žalovaný porušil smlouvu podstatným způsobem, jak je definováno v § 2002 odst. 1 občanského zákoníku, neboť o rekonstrukci domu, který nemá dokončenou střechu, tedy nepokrytou střešními taškami zjevně nikdo stát nebude, tedy lze mít za to, že by za takových okolností žalobci smlouvu o dílo uzavřeli jen stěží. I pokud by mělo jít o prodlení zakládající nepodstatné porušení smlouvy (§ 1978 odst. 1), byli žalobci oprávněni od smlouvy odstoupit, neboť - jak plyne z elektronické komunikace - opakovaně žalovaného vyzývali k dokončení střechy, tedy stanovili mu další a další lhůtu k dokončení díla a žalovaný opakovaně dokončení díla přislíbil; dobu od minimálně 20.6.2021 do 21.8.2021 lze považovat za přiměřenou, ani v ní však žalovaný svůj závazek nesplnil. Zde lze ještě podotknout, že dodatečná lhůta může být určena i mlčky a věřiteli nic nebrání ji poskytnout i v případě podstatného porušení smlouvy prodlením. Lze tedy v zásadě i při prodlení znamenajícím podstatné porušení smlouvy od ní odstoupit nikoliv bez zbytečného odkladu, leč po uplynutí přiměřené dodatečné doby. Důsledkem platného odstoupení od smlouvy je dle § 2004 odst. 1 občanského zákoníku zánik smlouvy, resp. závazků smlouvou založených, a to tzv. ex tunc, zde, pokud si strany již navzájem plnily, jen ohledně nesplněné části závazku (§ 2004 odst. 2). Žalobcům tak vznikl závazek (pohledávka) z bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, plněním z právního důvodu, který odpadl a mají nárok na vydání jimi poskytnutého plnění (§ 2993). Jeho rozsah, resp. výše činí 314 347 Kč a jde o rozdíl mezi žalobci zaplacenými zálohami na cenu díla (1 167 975 Kč) a pracemi, které žalovaný dle smlouvy o dílo provedl (853 627 Kč), když z celkového objemu prací v částce 1 522 655,59 Kč žalovaný neprovedl práce v celkové výši 669 027,77 Kč (jejíchž rozsah se blíže podává ze skutkové části rozsudku). Lze ještě připojit, že pokud jde o práce, resp. položky díla specifikované pod č. [hodnota], 18 a 22, pak ty je nutno považovat za neprovedené. Nebylo sporu, že je žalovaný sice fakticky zhotovil, nicméně v důsledku zatečení dešťové vody do domu, které (jak bude rozebráno níže) nastalo z důvodů na straně žalovaného, resp. jemu pouze přičitatelných, byl výsledek této části díla zničen. Pokud žalovaný přes opakované výzvy žalobců nepřistoupil bezodkladně k odstranění následků zatečení vůči těmto položkám díla, nelze žalobci vytýkat, že promočenou a zahnívající podlahu z půdy domu včetně polystyrénů sám odstranil. Vzhledem k uvedenému soud žalovaného zavázal k úhradě částky 314 347 Kč žalobcům, a to solidárně (výrok I.). Protože žalovaný žalobcům k jejich výzvě ze dne 22.8.2021 částku 314 347 Kč (byť výzva obsahovala částku vyšší) neuhradil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobcům takto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení. Podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto žalobcům přiznal též úroky z prodlení, a to v zákonné výši ode dne 30.8.2021 do zaplacení, neboť výzva ze dne 22.8.2021 byla žalovanému doručena dne 22.8.2021 a v ní dána žalobci lhůta k plnění do 29.8.2021. Bezdůvodné obohacení je jinak pravidelně splatné k výzvě oprávněného účastníka (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku), přičemž nic věřiteli nebrání požadovat z včas nevráceného bezdůvodného obohacení úrok z prodlení (srov. i nadále využitelné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25 Cdo 2895/99). Pokud jde o požadavek žalobců na zaplacení částky 78 233 Kč, je třeba uvést, že jde o škodu vzniklou porušením závazku žalovaného ze smlouvy o dílo. Žalobce se domáhal úhrady nákladů (detailně specifikovaných výše ve skutkové části rozsudku), které mu vznikly při odstraňování následků vniknutí deště do domu, nejde tedy povahově o nároky z případných vad díla (§ 1925 občanského zákoníku) tedy nápravu vlastní defektnosti předmětu plnění (byť dílo samotné nebylo dokončeno a předáno), nýbrž o požadavek na náhradu škody vadným plněním vyvolané. Odpovědnost za škodu (obecně) je právní institut představující sekundární sankční povinnost subjektu, tj. povinnost snést zákonem stanovené nepříznivé následky za porušení své právní povinnosti primární - plynoucí buď přímo ze zákona, nebo též ze smlouvy, případně i z jiných právních skutečností. Odpovědnost žalovaného za škodu má v tomto případě charakter odpovědnosti za škodu způsobenou porušením povinnosti ze závazkového vztahu dle § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., ta je tvořena třemi složkami či předpoklady: - vzniklá škoda - protiprávní jednání škůdce spočívajícím v porušení smluvně převzaté povinnosti - příčinná souvislostí mezi protiprávním jednáním a vzniklou škodou. Soud se tedy pro rozhodnutí toho, zda je žalovaný odpovědný za škodu vzniklou žalobcům ve smyslu § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., zaměřil na posouzení těchto jednotlivých předpokladů existence odpovědnosti za škodu. Prvním předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je vůbec její existence. Škoda (majetková újma, jež je ocenitelná penězi) může nastat buď v podobě škody skutečné (to oč se majetek poškozeného reálně zmenšil) nebo v podobě ušlého zisku (nerozmnožení majetku poškozeného). Škoda v podobě škody skutečné na straně žalobců vznikla, a představuje ji částka 78 233 Kč, kterou žalobci musel vynaložit na odstranění následků zatečení deště do svého domu. Vynaložili ji na stavební práce, které uhradili jejich zhotoviteli [jméno FO]. První předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu je tedy dán. Druhým předpokladem vzniku této odpovědnosti za škodu je protiprávní jednání spočívající v porušení smluvně převzaté povinnosti škůdce. Jednání je jednou ze subjektivních právních skutečností, jde o lidské chování. Protiprávnost je potom třeba chápat coby naopak objektivní kategorii spočívající rozporu určitého lidského jednání s platným právem, resp. zde s uzavřenou smlouvou. Protiprávní jednání žalovaného spočívá v porušení jeho závazku provádět dílo s potřebnou péčí (§ 2590), tím spíše, je-li podnikatelem a odborníkem na provádění staveb (§ 5 odst. 1 občanského zákoníku), když nezakryl difuzní folií část střechy, a proto do domu vnikl déšť, resp. i po doplnění chybějící části krycí folie do domu v důsledku jejího nedokonalého upevnění na střeše znovu opakovaně zateklo. Třetím předpokladem odpovědnosti za škodu je příčinná souvislost mezi způsobenou škodou a protiprávním jednáním žalovaného. Pod tímto pojmem je třeba chápat vztah příčiny a následku mezi protiprávním jednáním a později vzniklou škodou, tedy určení toho, zda by škoda bez předchozího jednání subjektu vznikla. I zde lze mít za to, že existence příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a vzniklou škodou byla prokázána, když právě to, že žalovaný nesprávně provedl zatímní zakrytí střechy, mělo za následek, že do ní opakovaně vnikla dešťová voda déšť a dům poškodila. Případnou existenci nějakého konkrétního liberačního důvodu (ve vlastním pojetí toho institutu dle § 2913 odst. [právnická osoba] zákoníku) žalovaný ani netvrdil ani nedokládal. Vzhledem k uvedenému soud žalovaného zavázal k úhradě částky 78 233 Kč žalobcům, a to solidárně (výrok II). Protože žalovaný k výzvám žalobců doručeným žalovanému postupně dne 22.8.2021, 13.10.2021 a 12.1.2022 škodu v celkové výši 78 233 Kč neuhradil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobcům takto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2012 Sb.. Soud proto žalobcům přiznal též úroky z prodlení, v zákonné výši, vždy ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta, kterou žalobci žalovanému k plnění ve výzvách poskytli (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku), neboť i nárok na náhradu škody je povahově splatný na výzvu poškozeného. Pokud jde o požadavek žalobců na náhradu škodu vzniklé rovněž porušením povinností žalovaného ze smlouvy od dílo (§ 2913) ve výši 105 000 Kč představující ušlý zisk v podobě nájemného, který by žalobci získali pronajmutím bytu v Brně - [Anonymizováno] od 6/2021 do 12/2021, pak je soud toho názoru, že tento nárok dán není. Žalovaný se sice dostal do prodlení s prováděním díla, nicméně z výsledku dokazování vyplynulo, že ani kdyby sjednané práce včas a řádně dokončil, nebyl jednak dům od 1.6.2021 schopen obvyklého užívání (chyběly zde koupelny, topení a kuchyně), žalobci by i tak museli nadále užívat byt v Brně - [Anonymizováno] a nemohli by jej tedy pronajmout. Současně vyšlo najevo, že zde ani reálná možnost byt pronajmout, tj. skutečný a vážný zájemce o pronajmutí bytu od 1.6.2021 do 31.12.2022 nebyl, vše bylo pouze ve stavu úvah. Je tedy nutno mít za to, že mezi porušením smlouvy žalovaným a případným ušlým ziskem chybí příčinná souvislost. Chybí-li byť jediná složka konkrétního odpovědnostního vztahu, nelze nárok na náhradu škody přiznat. Právo na náhradu škody v podobě ušlého zisku za pronájem bytu (či jiné věci) náleží vlastníku bytu pouze, existuje-li reálná, faktická možnost nemovitost k danému datu za určitou částku pronajmout (nepostačuje tedy pouhá obecná možnost či záměr), tedy stav, kdy by se při obvyklém chodu věcí tak neúhybně událo - nebýt výlučně a hlavně - protiprávního jednání škůdce; (srov. např. i dnes použitelné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25 Cdo 676/2001). Soud proto požadavek žalobců na zaplacení části částky 105 000 Kč zamítl (výrok III.), a to včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení, aniž bylo třeba se zabývat dalšími námitkami žalovaného stran obyvatelnosti bytu žalobce b) či obvyklé výše nájemného. Co se týká dalších námitek žalovaného (ve vztahu k nárokům na zaplacení částek 314 347 Kč a 78 233 Kč) pokud se s nimi soud nevypořádal již shora, pak ani ty nejsou důvodné: - z výsledků dokazování vyplynulo, že původní cena díla (později navýšená o vícepráce v ceně 47 775,49 Kč včetně DPH) byla sjednána v částce 1 282 504,43 Kč, bez DPH, tedy v částce 1 474 880 Kč včetně DPH. E-mail ze dne 22.3.2021 potvrzuje, že ceny budou sjednány v částce bez DPH, to ostatně žalobci od počátku připouštěli. Nabídková cena z doby vyjednávání stran o obsahu smlouvy pak není rozhodná, neboť smlouva o dílo byla mezi stranami uzavřena dne 28.3.2021, zde uvedená a nakonec sjednaná cena díla je tedy pro strany závazná - skutečnost, že by žalovaný odstoupil od smlouvy o dílo (a kdy se tak stalo) nebyla v řízení prokázána, zde lze jen uvést, že i pokud by se tak stalo, důvod odstoupení, který nakonec „zbyl“ tj. jednání žalobců pro rozpor s dobrými mravy spočívající v přetahování subdodavatelů žalovanému, není způsobilým důvodem pro odstoupení od smlouvy. Od smlouvy lze totiž odstoupit (tedy ukončit smlouvou založený právní vztah předčasně jiným způsobem než splněním) jen je-li to stranami ujednáno nebo tam, kde to zákon výslovně umožňuje (§ 2001 občanského zákoníku). Popsaný důvod odstoupení (i kdyby byl podřaditelný pod jednání proti dobrým mravům) si strany ve smlouvě nesjednaly, jak se podává z jejího obsahu (žádný z účastníků pak nic takového netvrdil ani nedokládal) a ani v zákon - občanský zákoník - jednání účastníka smlouvy proti dobrým mravům jako důvod pro odstoupení od takové smlouvy neobsahuje - z výsledků dokazování dále vyplynulo, že žalobci nebyli v prodlení s placením záloh na cenu díla, resp. neplatili je sice v plné výši dle smlouvy, avšak pro prodlení žalovaného s prováděním díla. To je zřejmé už jen ze skutečnosti, že žalovanému ke dni odstoupení od smlouvy uhradili více, tj. za práce, které neprovedl, částku 314 347 Kč. I po odečtení případných sporných položek 19, 11, 17, 18 a 22 by tak žalovaný měl k dispozici částku 176 000 Kč, což je suma, za kterou mohl nakoupit střešní krytinu (žalobci ji pořídili v srpnu 2021 včetně dalšího materiálu na tuto část díla za cca 136 000 Kč), jejíž pořízení žalobcům avizoval již v dubnu 2021. I bez toho, pokud žalovaný nakonec přistoupil k odkrytí střechy domu, tedy odstranil starou střešní krytinu, měl jako profesionál (§ 5 odst. 1 občanského zákoníku) prostřednictvím svých pracovníků položit difuzní folii způsobem, který by znemožnil vniknutí deště do domu, tedy postupovat s takovou mírou pečlivosti, aby zabránil možnému vzniku škody - skutečnost, že žalobci výši svých jednotlivých nároků měnili v průběhu času není rozhodná, podstatné je, jaké nároky uplatnili žalobou a zda se jim podařilo je doložit. Co se týká nákladů řízení (výrok IV.), předmětem řízení byla na jistině částka 497 580 Kč. Z toho byla žalobcům soudem přiznána částka 392 580 Kč, v tomto rozsahu byli tedy v řízení úspěšní. Ohledně částky 105 000 Kč byla žaloba zamítnuta, zde byl naopak úspěšný žalovaný. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Náklady řízení žalobci vynaložené činí 221 264 Kč a představují: - zaplacený soudní poplatek ve výši 19 904 Kč - náklady právního zastoupení advokátem 201 360 Kč za 2x 12 úkonů právní služby po 8 240 Kč dle § 9 odst. 1 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, 5 písemných podání ve věci samé a účast na jednání soudu dne 16.2.2023 delší než dvě hodiny, 25.4.2023, 20.6.2023, 1.8.2023) s tím, že původní sazbu 10 300 Kč za každou ze zastupovaných osob je třeba snížit o 20 % dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - paušální částku náhrad hotových výdajů advokáta 3 600 Kč (za 12 úkonů po 300 Kč) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že úspěch žalobců ve věci představoval 78,9 % a úspěch žalovaného 21,1 %, činí výše náhrady nákladů řízení žalobců v tomto případě 127 890 Kč, tedy 57,8 % celkových vynaložených nákladů řízení.