34 C 237/2020-535

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení částky 249 924,40 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 222 216,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 222 216,50 Kč od 14. 2. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 27 707,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 249 924,40 Kč od 7. 9. 2018 do 13. 2. 2019 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 27 707,90 Kč od 14. 2. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 76 649,08 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 249 924,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 249 924,40 Kč od 8. 9. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že usnesením Policie ČR, Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, SKPV expozitury [obec] byl obviněn z pokračujícího trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1 a 3 písm. a) tr. zák. Jeho trestní stíhání započalo dne 29. 4. 2008 a skončilo pravomocným rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 9. 2017, sp. zn. [spisová značka], který byl obhájci doručen 9. 3. 2018, a dle něhož byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) tr. ř. Postup orgánů činných v trestním řízení, které zahájily trestní stíhání pro skutek, o němž bylo rozhodnuto, že není trestním činem, je nesprávným úředním postupem podle § 13 zák. č. 82/1998 Sb., jímž byla žalobci kromě jiného způsobena škoda spočívající v nákladech na obhajobu v trestním řízení, které žalobce uhradil z vlastních prostředků. V trestním řízení ho postupně obhajovali advokáti JUDr. [jméno] [příjmení], PhD., jemuž žalobce uhradil celkem částku 27 720 Kč, Mgr. [jméno] [příjmení], jemuž uhradil celkem 155 896,40 Kč a Mgr. [jméno] [příjmení], jemuž žalobce zaplatil 66 308 Kč, spolu 249 924,40 Kč. Žalobcovy obhájci mu poskytli: v přípravném řízení celkem 30 úkonů právní služby, po nařízení hlavního líčení do vyhlášení prvostupňového rozsudku 55 úkonů a v odvolacím řízení dalších 5 úkonů právní služby, které žalobce rozepsal v podání ze dne 10. 11. 2021 na č. l.

89. Odměna za jeden úkon právní služby činí dle § 10 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 2 300 Kč, k níž je třeba připočítat režijní paušál ve výši 300 Kč a náhradu za DPH; celková výše náhrady nákladů řízení podle AT by tak činila 283 140 Kč. Nárok na náhradu škody žalobce uplatnil u žalované dne 7. 9. 2018, avšak žalovaná dne 11. 1. 2019 zaplatit náhradu škody odmítla. Zákonný úrok z prodlení žalobce požaduje ode dne následujícího po uplatnění nároku na náhradu škody u žalované.

2. Žalovaná souhlasila se žalobními tvrzeními, že žalobce byl trestně stíhán pro shora uvedený trestný čin, že byl zproštěn obžaloby, že žalobcovy obhájci mu poskytli právní služby rozepsané žalobcem v podání ze dne 10. 11. 2021 na č. l. 89, a že žalobce dne 7. 9. 2018 uplatnil u žalované nárok na náhradu škody v podobě nákladů jeho obhajoby v dané výši, jež žalovaná odmítla. Svou obranu proti žalobě založila na tvrzení, že postup orgánů činných v trestním řízení, které zahájily trestní stíhání pro skutek, u nějž bylo rozhodnuto, že není trestním činem, není nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 zák. č. 82/1998 Sb., a tedy k přiznání požadovaného nároku chybí odpovědnostní titul. Žalobce při předběžném projednání nároku nedoložil vznik škody, ač byl k tomu vyzván, ani později v řízení vznik škody neprokázal, neboť nejméně z faktur vystavených JUDr. [jméno] [příjmení], PhD. a Mgr. [jméno] [příjmení] není zřejmé, za jaké právní služby byly vystaveny. Jelikož obhájci žalobce obhajovali v hlavních líčeních vícero osob, náleží za tyto úkony právní služby dle § 12 odst. 4 AT odměna snížená o 20 %, a dále při hlavním líčení ve dnech 4. 9., 9. 9., 11. 9., 12. 9., 15. 9., 16. 9. a 18. 9. 2014 byl vyhlašován rozsudek, a proto za účast na těchto jednáních náleží mimosmluvní odměna ve výši sazby ve smyslu § 11 odst. 2 písm. f) AT; taktéž při veřejném zasedání u odvolacího soudu dne 15. 9. 2017 byl toliko vyhlášen rozsudek, pročež za tento úkon rovněž náleží odměna ve výši sazby. Z těchto důvodů navrhovala zamítnutí žaloby.

3. Soud vzal za prokázané, že žalobce byl na základě usnesení Policie České republiky, Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, SKPV expozitury [obec], obviněn z pokračujícího trestného činu zkrácení daně, poplatků a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1 a 9 písm. a) trestního zákona Trestní stíhání započalo dne 21. 3. 2008, kdy bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání a skončilo pravomocným rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 9. 2017, sp. zn. [spisová značka], který byl obhájci doručen dne 9. 3. 2018, kdy v tomto rozsudku vrchní soud zamítl odvolání státního zástupce podané mj. v neprospěch žalobce, a žalobce tak byl prvostupňovým rozsudkem zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu. Žalobce obhajovali postupně advokáti JUDr. [jméno] [příjmení], PhD., Mgr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], kteří učinili ve prospěch žalobce úkony právní služby rozepsané níže v tabulkách. Žalobce zaplatil na nákladech obhajoby JUDr. [jméno] [příjmení], PhD. částku 27 720 Kč, Mgr. [jméno] [příjmení] částku 155 896,40 Kč a Mgr. [jméno] [příjmení] částku 66 308 Kč, ve všech případech včetně DPH. Žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody spočívající v nákladech obhajoby ve výši 249 924,40 Kč dne 7. 9. 2018 a žalovaná plnění tohoto nároku odmítla dne 13. 2. 2019 poté, co vyzvala žalobce k doplnění jeho žádosti, a žalobce této výzvě nevyhověl.

4. To, že žalobce byl obviněn ze shora uvedeného trestného činu a po zamítnutí odvolání státního zástupce v neprospěch žalobce rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 9. 2017 byl prvostupňovým rozsudkem pravomocně zproštěn obžaloby, že žalobce zastupovali shora uvedení advokáti, že poskytli žalobci v přípravném řízení právní služby rozepsané v tabulkách, že žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody dne 7. 9. 2018 a žalovaná vůči uplatnění nároku vyslovila nesouhlasné stanovisko dne 13. 2. 2019, vyplývají ze shodných tvrzení účastníků, které soud vzal za svá skutková zjištění.

5. Skutečnost, že obhájci žalobce poskytli žalobci právní pomoc spočívající v jeho obhajobě na hlavních líčeních od 21. 6. 2011 do 18. 4. 2014, jakož i na veřejném zasedání u Vrchního soudu v Praze ve dnech 11. 9. 2017 - 15. 9. 2017, kdo byl obhájcem, který se účastnil daného jednání u soudu, jakož i délka toho kterého hlavního líčení, resp. veřejného zasedání, včetně dob přestávek, je prokázána z protokolů o hlavním líčení od č. l. 184 po č. l. 508 a protokolem o veřejném zasedání na č. l.

509. V protokolu je pokaždé přehledně uvedeno, kdy se hlavní líčení konalo, kdo žalobce obhajoval, odkdy dokdy hlavní líčení trvalo a po jakou dobu bylo přerušeno a závěrem protokolu je vždy uvedeno, zda jednání bylo na další den přerušeno nebo odročeno. Údaje z jednotlivých protokolů o hlavním líčení, resp. protokolu o veřejném zasedání jsou přeneseny do tabulek níže.

6. Skutečnost, že žalobce zaplatil na nákladech obhajoby svým obhájcům částky ve výši 27 720 Kč, 155 896,40 Kč a 66 308 Kč je prokázána fakturami na č. l. 6 - 9 a výpisy z účtu žalobce u ČSOB a. s. na č. l. 93 - 97.

7. JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] vyúčtoval odměnu za obhajobu žalobce v daném trestním řízení fakturou [číslo] ze dne 21. 12. 2011 na č. l. 9 s odkazem na smlouvu o poskytování právní služby ze dne 21. 3. 2008 a její dodatek ze dne 16. 4. 2008. V ní vyúčtoval odměnu ve výši 27 720 Kč, zúčtoval žalobcem poskytnutou zálohu ve výši 25 000 Kč a požádal o zaplacení 2 720 Kč. Podle výpisů z účtu na č. l. 93 - 95 žalobce zálohu zaplatil ve dvou platbách po 10 000 Kč ve dnech 25. 3. 2008, 3. 9. 2008, a jednou platbou ve výši 5 000 Kč 17. 6. 2010. Zbytek odměny ve výši 2 720 Kč zaplatil dne 23. 12. 2011.

8. Podle zálohové faktury na č. l. 8 vystavené 12. 1. 2013 Mgr. [jméno] [příjmení] požádal tento advokát o zálohu za právní služby ve výši 29 040 Kč. Tuto zálohu žalobce zaplatil 23. 1. 2013, což vyplývá jak z kvitance na č. l. 8 p. v., tak z výpisu z účtu na č. l.

96. Konečnou fakturou [číslo] ze dne 29. 3. 2013 na č. l. 6 požádal Mgr. [jméno] [příjmení] o zaplacení odměny za obhajobu celkem ve výši 155 899 Kč, zohlednil uhrazené zálohy jak ve výši 29 040 Kč, tak již dříve uhrazené zálohy v souhrnné výši 99 800 Kč, od nichž zálohové faktury nejsou, nicméně z výpisů z účtu na č. l. 94 p. v. - 96 p. v. vyplývá, že byly zaplaceny v částkách 20 000 Kč, 60 000 Kč a 19 800 Kč zaplacených 8. 8. 2011, 21. 12. 2011 a 4. 9. 2012. Zbytek odměny ve výši 27 059 Kč žalobce zaplatil 22. 4. 2013 (výpis z účtu na č. l. 96 p. v.).

9. Mgr. [jméno] [příjmení] vyfakturoval svou odměnu za žalobcovu obhajobu dvěma fakturami, první ze dne 19. 9. 2014 na částku 20 328 Kč, druhou ze dne 11. 5. 2018 na částku 45 980 Kč, které žalobce zaplatil dne 1. 12. 2014 a 14. 5. 2018 (výpisy z účtu na č. l. 97 a 97 p. v.).

10. Na fakturách vystavených JUDr. [příjmení] [jméno]. a Mgr. [příjmení] není nic nejasného. Není pravdou, že by nebylo zřejmé, za jaké právní služby byla provedena jejich úhrada či zúčtování záloh jen proto, že neobsahují odkaz na spisovou značku, jako je tomu u faktur Mgr. [příjmení] na č. l. 7 a č. l. 7 p. v . Také nevadí, že nebyla předložena smlouva o poskytování právní služby ze dne 21. 3. 2008 mezi žalobcem a JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno]. Zmíněná smlouva byla uzavřena 21. 3. 2008, shodou okolností v den, kdy JUDr. [příjmení] [jméno]. připravil a převzal obhajobu na plnou moc udělenou žalobcem a téhož dne podal stížnost proti usnesení o zahájení žalobcova trestního stíhání (srov. shodné tvrzení účastníků na č. l. 90 a č. l. 105), proto je zřejmé, že se smlouva týkala obhajoby žalobce v dané věci. Tato časová a věcná souvislost by byla zřejmá i tehdy, pokud by ve smlouvě nebylo výslovně uvedeno, že se týká obhajoby v dané věci, ale obsahovala by obecné vymezení (např. závazek„ poskytovat právní služby ve věcech klientem advokátovi svěřených“). Výběr záloh časově odpovídá převzetí věci tím kterým advokátem (první platba JUDr. [příjmení] [jméno]. ze dne 25. 3. 2008, když právní zastoupení převzal 21. 3. 2008, první platba Mgr. [anonymizováno] dne 8. 8. 2011, když tento se účastnil prvního hlavního líčení 4. 10. 2011, první platba Mgr. [příjmení] 1. 10. 2014, když první úkon provedl 4. 9. 2014) a obráceně, poslední faktury a platby jsou z krátké doby po ukončení právního zastoupení (poslední platba JUDr. [příjmení] [jméno]. 23. 12. 2011, když poslední úkon je z 28. 6. 2011, Mgr. [příjmení] z 22. 4. 2013, když poslední úkon je z 11. 4. 2012 a Mgr. [příjmení] 14. 5. 2018, když poslední úkon je z 15. 9. 2017 (a rozsudek Vrchního soudu byl doručen 9. 3. 2018)).

11. Podmínky řízení byly splněny mj. i z hledisek § 14 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., neboť žalobce podle § 14 odst. 1 zmíněného zákona svůj nárok uplatnil u úřadu uvedeného v § 6 odst. 1 písm. a) zákona.

12. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 1 odst. 1, § 3 odst. 1 písm. a), § 5 písm. a), § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 věty první, § 31 odst. 1 a 3 zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“).

13. Naplnění podmínek stanovených v § 1 odst. 1, § 3 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 zmíněného zákona v skutkových znacích výkonu státní moci státním orgánem a účastenství žalobce v řízení, ve kterém bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, je zcela očividné a snad je ani není třeba blíže rozebírat: Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality je složkou Policie České republiky podle § 1 a § 6 odst. 1 písm. b) zák. č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky, a tedy státním orgánem, mezi něž patří i bezpečnostní sbory, přičemž daný útvar je policejním orgánem ve smyslu § 12 odst. 2 písm. a) tr. ř. Zahájení žalobcova trestního stíhání podle § 160 tr. ř. je případem výkonu státní moci par excellence, neboť policejní orgán (a též státní zástupce) je v přípravném řízení ve vztahu k obviněnému ve vrchnostenském postavení a autoritativně rozhoduje o jeho právech a povinnostech (v případech, kdy dle zákona nemusí rozhodovat soudce), zde konkrétně, že žalobce bude (bez ohledu na jeho vůli) trestně stíhán. Žalobce se po zahájení svého trestního stíhání podle § 160 tr. ř. stal účastníkem trestního řízení v procesním postavení obviněného podle § 33 tr. ř., resp. po nařízení hlavního líčení podle § 198 tr. ř. v procesním postavení obžalovaného podle § 12 odst. 8 tr. ř.

14. Dlouholetá judikatura počínaje rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 1990, sp. zn. 1 Cz 6/90 (též např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4771/2015) spatřuje právní základ práva na náhradu újmy způsobené trestním stíháním skončeným zproštěním obžaloby v nezákonnosti usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 8 odst. 1 věty první OdpŠk (předtím § 4 odst. 1 věty první zák. č. 58/1969 Sb. ve vztahu ke sdělení obvinění podle tehdejšího § 169 písm. a) tr. ř., byť formálně nebylo ani rozhodnutím), a to i naproti tomu, že formálně ke zrušení či změně usnesení o zahájení trestního stíhání zprošťujícím rozsudkem nedochází; argumentuje se však 1) smyslem a účelem daného ustanovení, 2) tím, že pravomocný zprošťující rozsudek materiálně popírá účinky zahájení trestního stíhání, a 3) též tím, že uvažovat tak, že zahájení trestního stíhání bylo důvodné, resp. zákonné, protože zde skutečně objektivně byly zjištěné a odůvodněné skutečnosti, že byl spáchán trestný čin, i dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchal podezřelý (budoucí obviněný), a stát proto nemohl předpokládat, že po provedení vyšetřování a dokazování v hlavním líčení bude věc posouzena tak, že je naplněn některý z důvodů pro zproštění obžaloby (vyjma těch uvedených v § 12 odst. 1 písm. b) OdpŠk), by v konečném důsledku znamenalo uvažovat tak, že se stát své odpovědnosti zprostil, což však zapovídá § 2 OdpŠk.

15. Žalovaná má proto pravdu, když poukazuje, že žalobce svůj nárok v žalobě nesprávně právně kvalifikuje a že o nesprávný úřední postup podle § 13 odst. 1 OdpŠk nejde. Žalobce však není povinen k právní kvalifikaci procesního nároku, neboť to není ve smyslu § 79 odst. 1 o. s. ř. obligatorní náležitostí žaloby; je vždy na soudu, aby si skutková tvrzení žalobce právně posoudil (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 32 Cdo 4071/2010). V souzené věci lze jeho skutková tvrzení týkající se zahájení žalobcova trestního stíhání a jeho zproštění obžaloby podřadit pod § 8 odst. 1 OdpŠk., a proto námitky žalované, že v dané věci není odpovědnostní titul v podobě nesprávného úředního postupu dán, jí před žalobou neobrání.

16. Z hlediska příčinné souvislosti soud věc hodnotí tak, že nebylo-li by zahájeno trestní stíhání žalobce, nemusel by ani vynaložit náklady na svou obhajobu, jinak řečeno nedošlo-li by k nezákonnému rozhodnutí, nesnížil by se majetek žalobce. Jelikož žádné ustanovení trestního řádu neumožňuje přiznání náhrady nákladů řízení obžalovanému zproštěnému obhajoby, nemůže být naplněna ani výjimka stanovená v § 14 odst. 2 OdpŠk. Příčinná souvislost je zřejmá na první pohled a byla postavena najisto. Žalovaná tak odpovídá za škodu, kterou žalobci způsobila (viz dikci § 1 odst. 1 OdpŠk) za náklady obhajoby, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí (§ 31 Odpšk - dané ustanovení systematicky zařazené k rozsahu a výši náhrady škody ve skutečnosti stanovuje požadavek příčinné souvislosti: nezákonné rozhodnutí není (nemůže být) příčinou neúčelně vynaložených nákladů řízení).

17. Škodou se rozumí újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je třeba vynaložit k uvedení věci do předešlého stavu (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 1970, zn. Cpj 87). To, že škoda zahrnuje i náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí stanovuje § 31 odst. 1 OdpŠk výslovně; první dvě věty třetího odstavce do nákladů řízení zahrnují i náklady právního zastoupení a třetí věta limituje výši škody podle ustanovení advokátního tarifu o mimosmluvní odměně (k ústavnosti této paušalizace viz nálezy Ústavního soudu ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. Pl. ÚS 18/01, a ze dne 6. 2. 2007, č. 84/2007 Sb.).

18. Soud proto výši škody určil podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“). Jelikož žalobce byl za trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1 a 3 písm. a) tr. ř. ohrožen trestem odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby v trvání osmi let, činí tarifní hodnota odměny obhájců žalobce částku 30 000 Kč podle § 10 odst. 3 písm. c) AT. Podle pravidel stanovených v § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 AT činí sazba mimosmluvní odměny obhájce žalobce částku 2 600 Kč za jeden úkon. Ke každému úkonu dále náleží náhrada hotových výdajů v paušální výši 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT a dále DPH.

19. Žalobcovy obhájci mu poskytli tyto úkony právní služby:

20. Podle § 11 odst. 1 písm. a) AT: obhájce:; úkon:; odměna:; režijní paušál:; náhrada za DPH:; celkem: [příjmení]; celý; 2300; 300; 546; 3146 [příjmení]; celý; 2300; 300; 546; 3146 [příjmení]; celý; 2300; 300; 546; 3146 součet:;; 6900; 900; 1638; 9438 21. Uvažovat nad tím, zda převzetí a příprava obhajoby dalším obhájcem je účelně vynaloženým nákladem by bylo možné pouze tehdy, pokud by trestní řád omezoval počet obhájců na jednoho (podobně jako § 24 odst. 1 in fine o. s. ř.). Jelikož však trestní řád v § 37 odst. tr. ř. připouští mnohost obhájců, je účelně vynaloženým nákladem na právní zastoupení, převzetí a příprava obhajoby každým z nich (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2533/2013).

22. Podle § 11 odst. 1 písm. c) AT: 8. porada dne:; úkon:; odměna:; režijní paušál:; DPH:; celkem: 9. 16. 4. 2008; celý; 2300; 300; 546; 3146 10. 25. 8. 2008; celý; 2300; 300; 546; 3146 11. 15. 6. 2011; celý; 2300; 300; 546; 3146 12. 20. 6. 2011; celý; 2300; 300; 546; 3146 13. 27. 6. 2011; celý; 2300; 300; 546; 3146 14. součet:;; 11500; 1500; 2730; 15730 23. Účelně vynaloženými náklady na právní zastoupení jsou též porady s klientem přesahující 1 hod., které s ohledem na délku trestního stíhání nejsou příliš četné a uskutečnily se: 16. 4. 2008, tj. v den, kdy žalobce podal další stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání (pro další skutky), 25. 8. 2008, tj. den před výslechem žalobce v přípravném řízení, 15. 6. 2011 a 20. 6. 2011, tj. krátce před zahájením hlavního líčení, a 27. 6. 2011, tj. před žalobcovým výslechem v hlavním líčení. Nutnost porad s obviněným před těmito úkony asi není třeba zdůrazňovat a soud je považuje bez dalšího za účelně vynaložené.

24. Podle § 11 odst. 1 písm. d) AT: úkon ze dne:; popis úkonu:; úkon:; odměna:; režijní paušál:; DPH:; celkem: 16. 4. 2008; stížnost; celý; 2300; 300; 546; 3146 součet:;;; 2300; 300; 546; 3146 25. Jelikož stížnost proti usnesení o zahájení žalobcova trestního stíhání mohla principiálně vést ke zrušení napadeného usnesení, nelze ji považovat za neúčelně vynaložený náklad jen proto, že jí nebylo (jelikož žalobcovo trestní stíhání pokračovalo) státním zástupcem vyhověno.

26. Podle § 11 odst. 1 písm. e) AT: úkon ze dne:; výslech osoby:; trvání od:; trvání do:; celkový čas:; zap. dvouhodin: 10. 6. 2008; obv. [příjmení]; 09:25:00; 09:40:00; 00:15:00; 1 13. 6. 2008; obv. [příjmení]; 09:05:00; 12:40:00; 03:35:00; 2 16. 6. 2008; obv. [příjmení]; 13:00:00; 13:10:00; 00:10:00; 1 19. 6. 2008; obv. [příjmení]; 12:50:00; 14:50:00; 02:00:00; 1 27. 6. 2008; obv. [příjmení]; 09:00:00; 09:15:00; 00:15:00; 1 7. 7. 2008; obv. [příjmení]; 09:05:00; 09:20:00; 00:15:00; 1 23. 7. 2008; obv. [příjmení]; 09:00:00; 09:15:00; 00:15:00; 1 23. 7. 2008; obv. [příjmení]; 08:55:00; 13:10:00; 04:15:00; 3 24. 7. 2008; obv. [příjmení]; 09:05:00; 09:15:00; 00:10:00; 1 24. 7. 2008; obv. [příjmení]; 12:55:00; 15:30:00; 02:35:00; 2 29. 7. 2008; obv. [příjmení]; 13:00:00; 16:00:00; 03:00:00; 2 26. 8. 2008; obv. [celé jméno žalobce]; 09:00:00; 09:20:00; 00:20:00; 1 30. 10. 2008; obv. [příjmení]; 09:00:00; 13:00:00; 04:00:00; 2 12. 11. 2008; obv. [příjmení]; 08:50:00; 12:15:00; 03:25:00; 2 22. 5. 2009; sv. [příjmení]; 13:05:00; 15:00:00; 01:55:00; 1 6. 10. 2009; obv. [příjmení]; 09:00:00; 09:15:00; 00:15:00; 1 8. 10. 2008; sv. [příjmení]; 15:00:00; 16:00:00; 01:00:00; 1 10. 12. 2009; obv. [příjmení]; 09:20:00; 09:25:00; 00:05:00; 1 úkonů spolu:;;;; 25 27. Pokud jde o účast obhájce při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení, je třeba mezi ně počítat též účast na výsleších obviněných včetně žalobce, jakož i svědků a jedná se o případ časového úkonu, u kterého přísluší odměna za každé započaté dvě hodiny. Soud zde proto vyšel ze shodných tvrzení účastníků o datu konání výslechu, osobu, o níž šlo a o trvání úkonu. Spočítal celkový čas trvání úkonu a přesahoval-li 2 hod, příp. 4 hod., započítal je jako 2, resp. 3 úkony. Od vyúčtování provedeného žalobcem na č. l. 90 se soud odchýlil při výpočtu odměny za účast při výslechu obviněné [příjmení], u níž žalobce počítá 1 úkon, ač ve skutečnosti jde o úkony 3.

28. V přípravném řízení tedy obhájci provedli celkem 25 úkonů. I k nim náleží režijní paušál a DPH. ; odměna:; režijní paušál:; DPH:; celkem: za 1 úkon:; 2300; 300; 546; 3146 za 25 úkonů:; 57500; 7500; 13650; 78650 29. Podle § 11 odst. 1 písm. f) a odst. 3 AT: úkon ze dne:; popis úkonu:; trvání od:; trvání do:; celkový čas:; zap. dvouhodin: 11. 4. 2008; nahlédnutí; 08:30:00; 09:45:00; 01:15:00; 1 4. 3. 2010; seznámení; 13:00:00; 15:05:00; 02:05:00; 2 úkonů spolu:;; 3 30. Zatímco seznámení se se spisem při skončení vyšetřování je v § 11 odst. 1 písm. f) AT označeno jako úkon právní služby výslovně, nahlédnutí žalobce do trestního spisu soud posoudil podle § 11 odst. 3 AT jako úkon nejbližší seznámení se se spisem při skončení vyšetřování. K účelnosti těchto úkonů je soud bez výhrad. Hodlal-li žalobce podat stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, resp. bránit se obvinění a později obžalobě, nelze mu vytýkat, že se po zahájení svého trestního stíhání seznámil s doposud obstaraným spisovým materiálem. ; odměna:; režijní paušál:; náhrada za DPH:; celkem: za 1 úkon:; 2300; 300; 546; 3146 za 3 úkony:; 6900; 900; 1638; 9438 31. Podle § 11 odst. 1 písm. g) a odst. 2 písm. f) AT: poř. č.:; hlavní líčení:; obhájce:; trvání od:; trvání do:; celkový čas:; zap. dvouhodin:; délka přestávky:; zap. půlhodin: 1; 21. 6. 2011; [příjmení]; 08:15:00; 09:40:00; 01:25:00;; 00:30:00; 0 ;;; 10:10:00; 11:45:00; 01:35:00;;; ; 22. 6. 2011; [příjmení]; 08:15:00; 10:00:00; 01:45:00;; 00:25:00; 0 ;;; 10:25:00; 11:50:00; 01:25:00;; 01:10:00; 3 ;;; 13:00:00; 13:50:00; 00:50:00;;; ; 23. 6. 2011; [příjmení]; 08:15:00; 09:15:00; 01:00:00;; 00:20:00; 0 ;;; 09:35:00; 10:25:00; 00:50:00;; 02:35:00; 6 ;;; 13:00:00; 14:05:00; 01:05:00;;; ; 27. 6. 2011; [příjmení]; 08:15:00; 09:35:00; 01:20:00;; 00:25:00; 0 ;;; 10:00:00; 11:45:00; 01:45:00;;; ; 28. 6. 2011; [příjmení]; 08:15:00; 10:00:00; 01:45:00;; 00:30:00; 1 ;;; 10:30:00; 13:00:00; 02:30:00;;; ; čas přestávek započtených do úkonu:; 00:55:00;;; ; spolu:;;;; 18:10; 10;; 10 2; 6. 9. 2011; nikdo;;;;;; ; 7. 9. 2011; nikdo;;;;;; ; 4. 10. 2011; [příjmení]; 08:15:00; 10:00:00; 01:45:00;; 00:30:00; 0 ;;; 10:30:00; 10:55:00; 00:25:00;; 02:05:00; 5 ;;; 13:00:00; 14:00:00; 01:00:00;; 00:15:00; 0 ;;; 14:15:00; 14:55:00; 00:40:00;;; ; 5. 10. 2011; [příjmení]; 08:15:00; 10:45:00; 02:30:00;; 02:15:00; 5 ;; sub [příjmení]; 13:00:00; 15:05:00; 02:05:00;;; ; 6. 10. 2011; nikdo;;;;;; ; 7. 10. 2011; nikdo;;;;;; ; 12. 10. 2011; [příjmení]; 08:15:00; 09:00:00; 00:45:00;; 01:00:00; 2 ;;; 10:00:00; 11:00:00; 01:00:00;; 02:00:00; 4 ;;; 13:00:00; 13:40:00; 00:40:00;;; ; 13. 10. 2011; nikdo;;;;;; ; 18. 10. 2011; nikdo;;;;;; ; 19. 10. 2011; nikdo;;;;;; ; 20. 10. 2011; nikdo;;;;;; ; 21. 10. 2011; nikdo;;;;;; ; 27. 10. 2011; nikdo;;;;;; ; čas přestávek započtených do úkonu:; 00:45:00;;; ; spolu:;;;; 11:35:00; 6;; 16 3; 10. 1. 2012; [příjmení]; 08:15:00; 09:20:00; 01:05:00;; 00:40:00; 2 ;;; 10:00:00; 10:10:00; 00:10:00;;; ; 11. 1. 2012; [příjmení]; 08:15:00; 08:50:00; 00:35:00;; 00:30:00; 0 ;;; 09:20:00; 09:50:00; 00:30:00;;; ; 12. 1. 2012; nikdo;;;;;; ; 26. 1. 2012; nikdo;;;;;; ; 08. 2. 2012; [příjmení]; 08:15:00; 09:45:00; 01:30:00;; 00:30:00; 0 ;;; 10:15:00; 11:50:00; 01:35:00;;; ; 09. 2. 2012; nikdo;;;;;; ; čas přestávek započtených do úkonu:; 01:00:00;;; ; spolu:;;;; 06:25:00; 4;; 2 4; 11. 4. 2012; [příjmení]; 08:15:00; 08:50:00; nekonalo se;;; ; čas přestávek započtených do úkonu:;;;; ; spolu:;;;;; 0;; 0 5; 20. 6. 2012; [příjmení] (H); 08:15:00; 09:30:00; 01:15:00;; 00:20:00; 0 ;;; 09:50:00; 11:00:00; 01:10:00;;; ; 26. 6. 2012; nikdo;;;;;; ; 27. 6. 2012; nikdo;;;;;; ; čas přestávek započtených do úkonu:; 00:20:00;;; ; spolu:;;;; 02:45:00; 2;; 0 6; 5. 12. 2012; nikdo;;;;;; ; 06. 12. 2012; [příjmení]; 08:15:00; 09:05:00; 00:50:00;; 00:30:00; 0 ;;; 09:35:00; 09:45:00; 00:10:00;;; ; 12. 12. 2012; [příjmení]; 08:15:00; 09:30:00; 01:15:00;; 00:20:00; 0 ;;; 09:50:00; 10:55:00; 01:05:00;; 02:05:00; 5 ;;; 13:00:00; 14:15:00; 01:15:00;;; ; 13. 12. 2012; [příjmení] (H); 08:15:00; 09:35:00; 01:20:00;; 00:25:00; 0 ;;; 10:00:00; 11:00:00; 01:00:00;; 02:00:00; 4 ;; [příjmení]; 13:00:00; 13:30:00; 00:30:00;;; ; 14. 12. 2012; [příjmení]; 08:15:00; 09:10:00; 00:55:00;;; ; čas přestávek započtených do úkonu:; 01:15:00;;; ; spolu:;;;; 09:35:00; 5;; 9 7-VR; 4. 9. 2014; [příjmení]; 08:30:00; 11:05:00; 02:35:00;;; ; 9. 9. 2014; [příjmení] (K); 08:30:00; 09:35:00; 01:05:00;; 00:25:00; 0 ;;; 10:00:00; 11:10:00; 01:10:00;;; ; 11. 9. 2014; [příjmení] (K); 08:30:00; 09:40:00; 01:10:00;; 00:20:00; 0 ;;; 10:00:00; 11:20:00; 01:20:00;;; ; 12. 9. 2014; [příjmení]; 08:30:00; 11:15:00; 02:45:00;;; ; 15. 9. 2014; [příjmení]; 08:30:00; 11:30:00; 03:00:00;;; ; 16. 9. 2014; [příjmení]; 08:30:00; 11:25:00; 02:55:00;;; ; 18. 9. 2014; [příjmení]; 08:30:00; 09:45:00; 01:15:00;; 00:25:00; 0 ;;; 10:10:00; 10:35:00; 00:25:00;;; ; čas přestávek započtených do úkonu:; 01:10:00;;; ; spolu:;;; z 80 %; 18:50:00; 5;; 0 8-VZ; 11. 9. 2017; [příjmení]; 09:00:00; 09:50:00; 00:50:00;; 00:10:00; 0 ;;; 10:00:00; 12:00:00; 02:00:00;; 00:30:00; 0 ;;; 12:30:00; 12:50:00; 00:20:00;;; ; 12. 9. 2017; [příjmení]; 09:00:00; 10:10:00; 01:10:00;; 00:50:00; 2 VR; 15. 9. 2017; [příjmení]; 11:00:00; 12:10:00; 01:10:00;;; ; čas přestávek započtených do úkonu:; 00:40:00;;; ; spolu:;;; 80,00 %; 06:10:00; 4;; 2 ; úkonů spolu:;;;; 36;; 39 32. Druhým případem časového úkonu, za který náleží odměna za každé započaté dvě hodiny jeho trvání, je účast advokáta na jednání před soudem, resp. přesněji účast obhájce na hlavním líčení.

33. Judikatura dovodila, že přestávka trvající do 30 min. se započítává jako úkon (tzn., že tato doba se včítá do úkonu), přerušení delší 30 min. se počítá jako promeškaný čas a AT s ní spojuje právo na náhradu podle § 14 ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 11. 2001, sp. zn. 8 To 143/01).

34. Je rozdíl mezi přerušením a odročením hlavního líčení dle § 219 tr. ř. Praktický důsledek je ten, že u několikadenního hlavního líčení je třeba sečíst dohromady všechny délky hlavního líčení ve všech dnech. Proto tam, kde bylo hlavní líčení přerušeno do druhého dne je třeba časy sčítat dohromady, přestávky do 30 min. se započítají do času trvání úkonu, přestávky delší 30 min. se spojují s nárokem na náhradu za ztrátu času ve výši 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. b) a odst. 3 AT.

35. V trestní věci žalobce bylo hlavní líčení odročeno 6x, jinak bylo přerušováno. Od 4. 9. 2014 do 18. 9. 2014 byl toliko vyhlašován rozsudek, za což náleží odměna ve výši sazby podle § 11 odst. 2 písm. f) AT, od 11. 9. 2017 do 15. 9. 2017 se konalo veřejné zasedání u Vrchního soudu v Praze, mimo jiné též o odvolání státního zástupce v neprospěch žalobce. S ohledem na shora zmíněné zásady se jedná o jedno veřejné zasedání, rozsudek byl vyhlášen na jeho konci 15. 9. 2017, v jiných dnech se jednalo o věci samé, státní zástupce přednesl své odvolání a obhájce žalobce se k němu vyjadřoval. Proto nelze souhlasit s názorem žalované, že za veřejné zasedání dne 15. 9. 2017 náleží odměna pouze ve výši poloviny sazby.

36. Soud vyšel z protokolů o hlavních líčení a protokolu o veřejném zasedání, převzal z nich údaj o jejich zahájení a konci, o době přestávek, přenesl je do tabulky výše, v níž je přehledně uvedeno, odkdy dokdy se jednalo, kdy bylo jednání přerušeno, a po jaké době se v jednání dále pokračovalo, a kdy jednání celkem skončilo.

37. Ve sloupci celkový čas je zanesena doba trvání jednání od jeho zahájení do přestávky, od pokračování po přestávce do další přestávky, či do skončení toho kterého dne. V předposledním řádku toho kterého hlavního líčení je uveden čas přestávek započtených do úkonu, jedná se o přestávky, které trvaly kratší dobu než 30 min. a mají být proto včítány do úkonu. Pod tím je uveden celkový čistý čas hlavního líčení, u prvního hlavního líčení např. 18:10 hod., tomu potom odpovídá 10 započatých dvouhodin, a tedy odměna ve výši desetinásobku sazby. Pokud jde o délky přestávek, ty, které přesahují 30 min., jsou (za každých započatých 30 min.) sečteny, např. u prvního hlavního líčení se jedná o 10 započatých půlhodin, za něž náleží náhrada za ztrátu času ve výši 1 000 Kč. Pokud je o obhájce, který se účastnil úkonu, je-li ve sloupci uvedeno„ nikdo“, znamená to, že hlavní líčení se sice konalo, ale trestní věc žalobce byla v té době vyloučena k samostatnému projednání, a hlavního líčení se proto toho dne nikdo neúčastnil. Ze sloupce je též patrné, že obhájci žalobce obhajovali postupně. V odpolední části hlavního líčení 5. 10. 2011 Mgr. [příjmení] zastupoval jako substitut JUDr. [příjmení], stejně 20. 6. 2012 a 13. 12. 2012. Ve dnech 9. 9. 2014 a 11. 9. 2014 za Mgr. [příjmení] substituoval JUDr. [příjmení].

38. Pokud jde o snížení mimosmluvní odměny podle § 12 odst. 4 AT, žalovaná se dle názoru soudu domáhá použití tohoto ustanovení oprávněně pouze zčásti, a to pokud jde o úkon účasti na hlavním líčení od 4. 9. 2014 do 18. 9. 2014 a veřejného zasedání od 11. 9. 2017 do 15. 9. 2017. Ze skutkových tvrzení žalobce totiž plyne, že jeho obhájce - v té době Mgr. [jméno] [příjmení] - obhajoval též na plnou moc nejméně jednu další obviněnou, a to [jméno] [příjmení].

39. Ve zbylých případech však obhájci žalobce substituovali za jiné obhájce, což je však situace, na kterou § 12 odst. 4 AT nedopadá. Smyslem a účelem zmíněného ustanovení je korigovat situaci, kdy obhájce převezme obhajobu několika osob v totožné trestní věci, kdy se jeví neetické, aby advokát účtoval za, lapidárně řečeno, stejnou nebo téměř totožnou práci celou odměnu každému ze svých klientů.

40. O jinou situaci však jde tehdy, chybí-li souběžné vztahy téhož advokáta k několika klientům založené smlouvami o poskytování právní pomoci. Tehdy totiž může advokát vyúčtovat svou odměnu pouze vůči tomu klientovi, k němuž ho váže smluvní vztah; druhému klientovi, jehož obhajuje jiný advokát, a dotyčný jej obhajoval pouze jako substitut, svou odměnu vyúčtovat ze zjevných důvodů - pro chybějící právní základ - nemůže.

41. Nesprávnost stanoviska žalované lze ilustrovat na dvou modelových situacích vedoucích k nepřijatelným důsledkům.

42. První příklad: Advokát A uzavírá smlouvu o právní pomoci - obhajobě v trestní věci obviněného č. 1, a současně advokát B uzavírá smlouvu o právní pomoci - obhajobě obviněného č. 2 v téže trestní věci. Advokát A zastoupí advokáta B na hlavním líčení. Aplikace 12 odst. 4 AT by v konečném důsledku vedla k tomu, že advokát A by měl vůči obviněnému č. 1 právo na odměnu ve výši 80 % sazby, zatímco advokát B (který na hlavním líčení ani nebyl) by měl proti svému klientovi právo na odměnu ve výši 100 % sazby.

43. Druhý příklad: Advokát A uzavírá dvě smlouvy o právní pomoci s obviněnými č. 1 a č.

2. Na hlavním líčení se nechá substitučně zastoupit dvěma spolupracujícími advokáty. Přísné použití § 12 odst. 4 AT by znamenalo, že má vůči každému ze svých klientů právo na odměnu ze 100 % sazby, protože ani jednoho (na daném úkonu) neobhajoval společně s druhým.

44. K tomu lze doplnit, že ani samy substituce nemusí být nutně úplatné, ale mohou být založeny na kolegiálních vztazích a stavovské zdvořilosti mezi advokáty, příp. reciprocitě. 45. § 12 odst. 4 AT nelze použít, protože na posuzovanou situaci sice přísně vzato dopadá dikce daného ustanovení, nedopadá však na ni jeho smysl a účel (teleologická redukce). Z toho důvodu nelze při určení výše odměny zohlednit to, že obhájce žalobce obhajoval jako substitut za jiného obhájce i další obžalované. ; odměna:; režijní paušál:; DPH:; celkem: za 1 úkon:; 2300; 300; 546; 3146 za 27 úkonů:; 62100; 8100; 14742; 84942 za 4 80 % úkony:; 7360; 1200; 1797; 10358 za 5 80 % úkonů:; 1840; 1500; 701,4; 4041 1 půlhodina;; 100; 21; 121 39 půlhodin;; 3900; 819; 4719 náhrada za 11. 4. 2012; 1150; 300; 304,5; 1754 46. Byť tedy v hlavním líčení obhájci žalobce vykonali 36 úkonů, toliko 27 z nich je odměňovaných ze 100 % sazby, 4 úkony jsou odměněny z 80 % sazby (veřejné zasedání u Vrchního soudu v Praze) a 5 úkonů ve výši 80 % sazby (účast na vyhlášení prvostupňového rozsudku). K tomu náleží náhrada za ztrátu času v rozsahu 39 půlhodin a náhrada za ztrátu času, pokud jde o hlavní líčení dne 11. 4. 2012, které se nekonalo, aniž by o tom byl obhájce včas předem vyrozuměn (§ 14 odst. 2 AT) ve výši mimosmluvní odměny. K úkonům náleží též režijní paušál a DPH.

47. Výše nákladů na obhajobu proto celkem činí 222 216,50 Kč (9 438 Kč + 15 730 Kč + 3 146 Kč + 78 650 Kč + 9 438 Kč + 84 942 Kč + 10 357,60 Kč + 4 041,40 Kč + 4 719 Kč + 1 754,50 Kč). Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl a ve zbytku jí zamítl (249 924,40 Kč - 222 216,50 Kč = 27 707,90 Kč).

48. Soud žalobci přiznal též úrok z prodlení ode dne následujícího po tom, co žalovaná v rámci předběžného projednání nároku sdělila žalobci své konečné a nesouhlasné stanovisko, a to i naproti tomu, že od uplatnění nároku u žalované k předběžnému projednání ještě neuplynula doba 6 měsíců.

49. Je sice pravdou, že Nejvyšší soud spojuje počátek prodlení žalované s uplynutím právě této šestiměsíční lhůty (srov. 10. právní větu stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, zn. Cpjn 206/2010 (per analogiam k majetkové újmě)), avšak nelze současně přehlédnout, že sdělením nesouhlasného stanoviska končí ve smyslu § 35 odst. 1 OdpŠk. předběžné projednání nároku a pokračuje běh promlčecí doby. Promlčet se však mohou pouze taková práva, která jsou uplatnitelná u soudu („ actio nata“). Pohledávky nesplatné však u soudu zásadně uplatnitelné nejsou (s výjimkou těch, které se stávají splatnými k výzvě věřitele). V poměrech odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci to konkrétně znamená, že pohledávka se musí stát splatnou dnem sdělení nesouhlasného stanoviska, došlo-li k němu dříve, než uplynulo 6 měsíců od uplatnění nároku podle § 14 OdpŠk. Jiný výklad by totiž poškozeného mohl ponechat v situaci, kdy mu po sdělení nesouhlasného stanoviska úřadu běží promlčecí doba, ovšem jeho pohledávka by ještě nebyla splatná, neboť by ještě neuplynulo 6 měsíců od uplatnění nároku, nemohl by ji zesplatnit ani jinou výzvou než podle § 14 OdpŠk., takže by ji v běhu promlčecí doby nemohl úspěšně uplatnit u soudu. Takový závěr je však zjevně nepřijatelný a je třeba jej odmítnout.

50. Žalovaná se tak dne 14. 2. 2019 dostala do prodlení se splněním žalované pohledávky podle § 517 odst. 1 věty první zák. č. 40/1964 Sb. ve spojení s § 3079 odst. 1 o. z., a žalobci proto vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 517 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Za dobu, v níž žalovaný úrok z prodlení předchází datum své splatnosti, soud žalobu zamítl.

51. Bez významu jsou tvrzení, že ke sdělení nesouhlasného stanoviska při předběžném projednání nároku došlo pro nedoplnění podkladů žalobcem k výzvě žalované. Je sice pravdou, že předběžné projednání nároků má za cíl snížit počet soudních sporů a pomoct vyřídit nesporné nároky. Nelze však přehlédnout, že předběžné projednání není správním řízením a stát, resp. úřad, v něm ve vztahu k poškozeným vystupuje v rovném, nikoli vrchnostenském postavení. O tom, zda byl nárok řádně doložen, může vzniknout mezi žadatelem a státem legitimní neshoda, při níž žadatel (poškozený) nemá právní povinnost (jen pragmatické ohledy) podřídit se výzvě žalované, nemá-li ji za důvodnou, resp. má-li za to, že si žalovaná má určité podklady opatřit sama. Postavení žalované se zde příliš neliší od postavení jakéhokoli jiného dlužníka v soukromoprávních věcech, který vyzve svého věřitele, aby mu před plněním pohledávky cosi prokázal či osvědčil.

52. Jelikož podle § 13 o. z. platí, že každý, kdo se domáhá právní ochrany může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně, jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích, a nedojde-li k tomu, má každý právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky, a současně je soudu z úřední činnosti známo, že o obdobných procesních nárocích dalších obviněných rozhodoval zdejší soud rozsudky ze dne 11. 1. 2020, č. j. 20 C 238/2020-117, a ze dne 7. 2. 2020, č. j. 28 C 264/2020-417, v němž zdejší soud věci dalších obviněných posoudil jinak. Je třeba uvést, že důvody odchylky jsou uvedeny již výše, lze však shrnout, že 1) zdejší soud, resp. soudci Mgr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení], ve zmíněných dvou věcech nesprávně spočítali výši odměny právního zástupce, neboť nerozlišili přerušení hlavního líčení od jeho odročení, a počítali každé započaté dvě hodiny pro každý jednací den zvlášť. Zda započítávali dobu přestávek do úkonu, není z jejich rozhodnutí zřejmé. Z pohledu soudu v této věci dále nesprávně právně posoudili otázku snížení odměny právního zástupce podle § 12 odst. 4 AT, neboť odměnu počítali z 80 % sazby i v případech substitučního zastoupení vícero obviněných jedním obhájcem, a konečně nesprávně určili počátek prodlení žalované se splněním žalované pohledávky, tj. prodlení určili ode dne následujícího po uplatnění nároku u žalované ve smyslu § 14 odst. 1 OdpŠk. Tento závěr je v zjevném rozporu se stanoviskem Nejvyššího soudu, které počátek prodlení (byť pro nemateriální újmu) spojuje s uplynutím lhůty 6 měsíců k předběžnému projednání nároku.

53. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Jelikož žalobce měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovaná suma s příslušenstvím kapitalizovaným ke dni vyhlášení rozsudku činí 330 037,15 Kč. Přisouzená suma po kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činí 290 004,71 Kč. Úspěch žalobce tak činí 87,84 % (290 004,71 Kč / 330 160,40 Kč), úspěch žalované činí 12,16 %. Po zohlednění úspěchu žalované má žalobce právo na náhradu 75,68 % nákladů řízení (87,84% - 12,16 %).

54. Náklady řízení žalobce sestávají ze soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovena v § 6 odst. 1 a § 7 AT z tarifní hodnoty ve výši 249 924,40 Kč v sazbě 9 300 Kč za jeden úkon právní služby. Advokát žalobce připravil a převzal právní zastoupení žalobce podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, podal žalobu a učinil písemné podání ve věci samé dne 10. 11. 2021 na č. l. 89, vše podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, nahlédl do spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 C 238/2020, k němuž byl připojen předemětný trestní spis a studoval jej 11 hodin, kdy tak ovšem činil pro účely tří věcí, celkem by se tedy jednalo o 6 úkonů, na žalobce však připadají dva, podle § 11 odst. 1 písm. f) a odst. 3 o. s. ř., kdy je nahlédnutí do spisu svou povahou a účelem nejbližší prostudování spisu při skončení vyšetřování, zastoupil ho při jednáních ve dnech 16. 3. 2022 a dne 23. 3. 2022, obojí podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, podal námitky proti výši soudního poplatku podle § 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. b) AT, neboť se jedná o úkon nejbližší k úkonům tam uvedeným, účastnil se jednání, na němž došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí podle § 11 odst. 2 písm. f) AT a účastnil se přípravného jednání dne 15. 11. 2021 podle § 11 odst. 2 písm. g) AT. Spolu se jedná o 7 úkonů právní služby v celé sazbě a 3 úkony právní služby v poloviční sazbě, tedy 8,5 úkonu právní služby, za níž mu náleží odměna celkem 79 050 Kč spolu s náhradou hotových výdajů k 10 úkonům právní služby podle § 13 odst. 3 AT v paušální výši 3 000 Kč (10 x 300 Kč). Jelikož je právní zástupce žalobce plátcem DPH, je třeba ve smyslu § 151 odst. 2 o. s. ř. poskytnout též náhradu této daně a to z odměny ve výši 79 050 Kč a režijního paušálu ve výši 3 000 Kč, spolu 17 230,50 Kč. Náhrada nákladů právního zastoupení tak celkem činí 99 280,50 Kč (79 050 Kč + 3 000 Kč + 17 230,50 Kč).

55. Náhrada nenáleží za uplatnění nároku u příslušného úřadu, neboť její náhradu zapovídá § 31 odst. 4 OdpŠk (k ústavnosti tohoto ustanovení viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 701/10 ze dne 15. 4. 2010, usnesení sp. zn. III. ÚS 1619/09 ze dne 10. 8. 2009 a usnesení sp. zn. III. ÚS 3120/11 ze dne 20. 12. 2011).

56. Celková výše nákladů řízení proto činí 101 280,50 Kč (2 000 Kč + 99 280,50 Kč). Výše náhrady nákladů řízení tak celkem činí 76 649,08 Kč (101 280,50 Kč X 0, 7668).