34 C 291/2023

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce], zastoupený [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem v [obec], [ulice a číslo], proti žalované: [osobní údaje žalované] se sídlem [adresa žalované], zastoupené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem v [obec], [ulice a číslo], o zaplacení 92.904 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 92.904 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28.904 Kč za dobu od 6.5.2023 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32.000 Kč za dobu od 6.4.2023 do 5.5.2023, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32.000 Kč za dobu od 6.6.2023 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32.000 Kč za dobu od 6.7.2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 34.654,40 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal žalobou ze dne 8.6.2023 vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobci částku 28.094 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28.904 Kč od 6.5.2023 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32.000 Kč za dobu od 6.4.2023 do 5.5.2023. V žalobě uvedl, že na základě nájemní smlouvy ze dne 28.8.1992 ve znění pozdějších dodatků, byly žalované přenechány do užívání prostory sloužící k podnikání nacházející se v budově stojící na pozemku parc. č. [anonymizováno] [číslo], v [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětná provozovna“). Nájemné bylo sjednáno dodatkem [číslo] ze dne 31.3.2015 ve výši 32.000 Kč měsíčně se splatností vždy do 5. dne běžného měsíce. Nájemní smlouva byla původně uzavřena dne 28.8.1992 mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako pronajímateli a [jméno] [příjmení] jako nájemcem. Následně přešlo vlastnické právo k předmětu nájmu na žalobce a dodatkem [číslo] ze dne [číslo] došlo k přechodu práv a povinností plynoucích z nájemní smlouvy na žalovanou od 1.1.2016 Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s šestiměsíční výpovědní lhůtou, která počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Žalovaná nájemní smlouvu vypověděla dne 23.1.2023, nájemní vztah proto skončil 31.7.2023. Nájemné za měsíc květen 2023 ve výši 32.000 Kč bylo splatné dne 5.5.2023, žalovaná však uhradila pouze částku 3.096 Kč. Nájemné za měsíc duben 2023 bylo splatné dne 5.4.2023, žalovaná jej však uhradila až dne 5.5.2023. vyzval žalovanou k úhradě dopisem ze dne 10.5.2023, který byl zástupci žalované doručen dne 15.5.2023.

2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, proti kterému podala žalovaná odpor.

3. Ve vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že předmětnou provozovnu užívala od počátku roku 2016 a vždy za užívání řádně platila částku 32.000 Kč měsíčně, splatnou vždy do 5. dne příslušeného měsíce. Žalovaná vstoupila do nájemního vztahu s žalobcem na základě dodatku [číslo] k nájemní smlouvě. Z hlediska určitosti postoupení a z hlediska toho, zda došlo k postoupení celé smlouvy nebo jen její části, má žalovaná pochybnosti o platnosti závazku. S ohledem na číslování dodatku musí k nájemní smlouvě existovat předchozích [anonymizováno] dodatků, jejichž obsah však žalovaná nezná. Závazek žalované tvoří pouze postoupení nájemní smlouvy ze dne 28.8.1992. Žalovaná v lednu 2023 nájemní smlouvu vypověděla dopisem doručeným žalobci dne 25.1.2023, nájem tak měl skončit uplynutím šestiměsíční výpovědní doby ke dni 31.7.2023. Na výpověď reagoval žalobce požadavkem na zvýšení nájemného a za předchozí roky požadoval zpětně částku 183.168 Kč. Současně začalo ze strany žalobce šikanózní jednání v podobě domáhání se přístupu do předmětné provozovny za účelem prohlídky případných zájemců, avšak v rozporu s ustanovením § 2233 občanského zákoníku, kdy takové prohlídky se mohou uskutečňovat v posledních 3 měsících před skončením nájmu. Žalobce se dále jako pronajímatel v nájemní smlouvě zavázal dle čl. VI. smlouvy umožnit nájemci zásobování prodejny ze dvora objektu a povolit vjezd zásobovacích vozidel. Tuto svoji smluvní povinnost žalobce neplnil, přístup ze dvora byl zamezen, stejně tak jako vjezd pro zásobovací vozidla ze dvora. Žalovaná žalobce na tuto skutečnost mnohokrát upozorňovala ústně a jednou písemně dopisem ze dne 4.9.2020, nápravu však nezjednal. Dopisem ze dne 10.3.2023 doručeným žalobci dne 14.3.2023 a zástupci žalobce dne 20.3.2023 vyzvala žalovaná žalobce k plnění povinnosti dle čl. VI. nájemní smlouvy umožněním zásobování prodejny ze dvora a umožněním vjezdu zásobovacích vozidel do dvora, a to ve lhůtě do 31.3.2023 s tím, že tato lhůta nebude prodloužena. Na výzvu žalobce nereagoval, dopisem ze dne 6.4.2023 proto žalovaná informovala žalobce, že nadále smluvní povinnost porušuje a lhůta k nápravě již žalovanou prodloužena nebude, tedy marným uplynutím lhůty žalovaná od nájemní smlouvy odstoupila. Současně žalovaná vyzvala žalobce k poskytnutí součinnosti s předáním předmětu nájmu do 20.4.2023. Žalobce se měl dostavit do předmětných prostor dle sdělení zástupce žalobce dne 13.4.2023 za účelem prohlídky. Žalovaná nikdy s žalobcem neuzavřela dohodu ohledně znepřístupnění zásobovací rampy, navíc pokud by taková dohoda měla být uzavřena, musela by být sjednána ve formě písemného dodatku k nájemní smlouvě. Požadavek na písemnou dohodu v tomto směru vyplývá i z právní úpravy zákona č. 116/1990 Sb. S ohledem na nesoučinnost žalobce při předání předmětné provozovny jej žalovaná znovu vyzvala dopisem ze dne 28.4.2023 k součinnosti při demontáži plynoměru, avšak bezvýsledně. Následně se žalovaná pokusila žalobci předmětné prostory předat dne 2.5.2023. Po těchto marných pokusech žalovaná dne 3.5.2023 odeslala doporučenou zásilkou žalobci klíče od předmětné provozovny, zásilka byl žalobci doručena dne 9.5.2023. Ode dne 3.5.2023 žalovaná do provozovny přístup nemá. S ohledem na zánik nájemního vztahu odstoupením od nájemní smlouvy by žalobce mohl mít nárok na náhradu za užívání předmětné provozovny žalovanou do jejího faktického vyklizení. Za měsíc duben 2023 uhradila žalovaná žalobci částku 32.000 Kč, za tři dny měsíce května 2023 pak poměrnou částku 3.096 Kč.

4. Podáním ze dne 12.10.2023 žalobce doplnil, že v případě neplatnosti dodatku [číslo] k nájemní smlouvě by ke dni 1.1.2016 došlo k uzavření nájemní smlouvy ústní formou, kdy z jednání žalované je zcela evidentní, že byla sjednána šestiměsíční výpovědní lhůta a nájemné v částce 32.000 Kč měsíčně. S ohledem na reálnou nemožnost zásobování ze dvora nelze zpochybnit ujednání, že nebude umožněno zásobování prodejny ze dvora objektu a nebude logicky povolen vjezd zásobovacích vozidel. Žalované však při podpisu dodatku [číslo] k nájemní smlouvě muselo být jasné, že vstupuje do nájemního vztahu včetně veškerých modifikací nájemní smlouvy jednotlivými dodatky. Ještě před výpovědí nájemního vztahu žalovaná předložila žalobci návrh dohody o ukončení nájemního vztahu ke dni 30.4.2023. Vstup do předmětné provozovny byl ve vztahu k žalobci sjednán výslovně v čl. IX nájemní smlouvy. Dle názoru žalobce neexistoval důvod pro odstoupení od nájemní smlouvy, protože ze strany žalobce nedošlo k porušení nájemní smlouvy podstatným ani nepodstatným způsobem. V době uzavření nájemní smlouvy se ve dvoře objektu nacházela betonová plocha, na kterou navazovaly dveře, jimiž mělo být zásobování realizováno. Právní předchůdkyně žalované nikdy tuto možnost zásobování nevyužívala, proto se smluvní strany v roce 1993 dohodly na zazdění dveří určených k zásobování a na postavení další provozovny na předmětném místě. Došlo tedy k dohodě o změně nájemní smlouvy v tom směru, že zásobování ze dvora probíhat nebude, v důsledku této dohody došlo k provedení stavebních úprav. V době, kdy žalovaná předmět nájmu přebírala (1.1.2016), byla s tímto stavem srozuměna.

5. Podáním ze dne 16.11.2023 navrhla žalovaná spojení projednávané věci s věcí vedenou u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. [spisová značka] a věcí vedenou u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. [spisová značka]. Jedná se o věci mezi stejnými účastníky řízení se stejným skutkovým základem. Předmětem řízení ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] je požadavek žalobce na úhradu nájemného za měsíc červen 2023, předmětem řízení ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] je požadavek žalobce na úhradu nájemného za měsíc červenec 2023. Důvodem pro podání samostatných žalob je pouze navyšování nákladů řízení, když ve všech uvedených věcech jsou uplatněna stejná tvrzení a důkazní návrhy žalobce i totožná obrana žalované.

6. Usnesením vyhlášeným při jednání dne 22.11.2023 soud rozhodl o spojení věcí vedených u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] ke společnému řízení vedenému nadále pod sp. zn. [spisová značka]. Z žalobních návrhů ve věcech vedených pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] vyplývá, že žalobce se na základě totožných skutkových tvrzení domáhá vůči žalované úhrady dalších částek na nájemném, a to ve výši 32.000 Kč za měsíc červen 2023 a ve výši 32.000 Kč za měsíc červenec 2023 Tyto věci spolu skutkově souvisejí a jsou vedeny mezi stejnými účastníky řízení.

7. Při jednání soudu žalobce doplnil, že pokud jde o otázku doby, kdy došlo k zazdění, navrhuje k tomuto účastnický výslech žalobce a případně v další lhůtě doplní svědky. Pokud žalovaná užívala předmětnou provozovnu bez toho zásobování, dala tím dle žalobce konkludentní souhlas, že to tak bude. Dle názoru žalobce nemohla žalovaná odstoupit od nájemní smlouvy v době, kdy už plynula výpovědní doba.

8. Po provedeném dokazování byla učiněna následující skutková zjištění.

9. Z nájemní smlouvy uzavřené dne 28.8.1992 (č.l. 42-44 spisu) vyplývá, že jako pronajímatelé uzavřely nájemní smlouvu [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jako nájemce [jméno] [příjmení]. Předmětem nájmu byly nebytové prostory v domě na adrese [adresa], a nájemci byly přenechány za účelem zřízení prodejny průmyslového zboží a dalších činností v souladu s předmětem podnikání. Konkrétně se jednalo o dvě prodejní místnosti o podlahové ploše 98 m2, tři skladovací místnosti o podlahové ploše 44 m2 a kancelář s předsíňkou a toaletou o podlahové ploše 8 m2. Nájemné mělo být hrazeno čtvrtletně. Dle čl. VI. nájemní smlouvy se pronajímatelé zavázali, že umožní nájemci zásobování prodejny ze dvora objektu povolením vjezdu zásobovacích vozidel. Dle čl. VII nájemní smlouvy byla smlouva uzavřena na dobu neurčitou s šestiměsíční výpovědní lhůtou, která začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi. Dle čl. XII. nájemní smlouvy vyžaduje její jakákoliv změna vzájemnou dohodu nájemce a pronajímatele ve formě písemného dodatku k nájemní smlouvě.

10. Dodatkem [číslo] ze dne 31.3.2015 k nájemní smlouvě (č.l. 45 spisu) uzavřeným mezi žalobcem jako pronajímatelem a [jméno] [příjmení] jako nájemcem bylo dohodnuto nájemné v částce 32.000 Kč měsíčně od 1.4.2015. Dodatkem [číslo] ze dne 31.12.2015 k nájemní smlouvě (č.l. 46 spisu) uzavřeným mezi žalobcem jako pronajímatelem, žalovanou jako nájemcem a [jméno] [příjmení] jako původním nájemcem byla dohodnuta změna v osobě nájemce ke dni 1.1.2016 tak, že na místo původního nájemce nastupuje do nájemního vztahu žalovaná.

11. Dle výpisu z katastru nemovitostí (č.l. 41 spisu) je žalobce vlastníkem pozemků a budovy, ve které se nachází předmětná provozovna.

12. Výpovědí ze dne 23.1.2023 (č.l. 47 spisu) žalovaná vypověděla nájemní smlouvu ze dne 28.8.1992 s tím, že nájemní vztah skončí k 31.7.2023.

13. Dopisem ze dne 7.2.2023 (č.l. 23 spisu) žalobce upozornil žalovanou na zvýšení nájemného a vyzval ji k úhradě částky 183.168 Kč za„ léta 2016 – 2022“. Dopisem ze dne 1.3.2023 (č.l. 25 spisu) žalobce upozornil žalovanou na povinnost umožnit žalobci přístup do předmětné provozovny za účelem prohlídky. Dopisem zástupce žalobce ze dne 10.5.2023 (čl. 48-49 spisu) vyzval žalobce žalovanou k úhradě částky 28.904 Kč představující dlužné nájemné za měsíc květen 2023 a k úhradě úroku z prodlení do 5 dnů od doručení výzvy. Dle dokladu o doručení do datové schránky (č.l. 459), který je součástí výzvy, byla výzva doručena zástupci žalované dne 15.5.2023.

14. Dle kopie inzerátu [webová adresa] (č.l. 24 spisu) byla předmětná provozovna nabízena k pronájmu za částku 32.000 Kč.

15. Dopisem ze dne 4.9.2020 (č.l. 26 spisu) žalovaná vyzvala žalobce ke zpřístupnění zásobování předmětné prodejny ze dvora tak, jak je uvedeno v nájemní smlouvě s tím, že znemožnění tohoto zásobování má zásadní vliv na chod provozovny. Dopisem ze dne 10.3.2023 (č.l. 27-28 spisu) vyzvala žalovaná prostřednictvím právního zástupce žalobce mimo jiné opětovně k plnění smluvní povinnosti žalobce spočívající v umožnění zásobování předmětné prodejny ze dvora objektu a povolení vjezdu zásobovacích vozidel dle čl. VI. nájemní smlouvy. Ke splnění této povinnosti byla stanovena lhůta do 31.3.2023 s výslovným sdělením, že již nebude ze strany žalované prodloužena. Dopis byl doručen do datové schránky zástupce žalobce dne 20.3.2023. Dopisem ze dne 6.4.2023 (č.l. 29 spisu) sdělila žalovaná prostřednictvím právního zástupce žalobci, že marným uplynutím lhůty dle výzvy v dopise ze dne 10.3.2023 došlo k odstoupení žalované od nájemní smlouvy. Z důvodu jistoty učinila žalovaná v uvedeném dopise opětovně úkon odstoupení od nájemní smlouvy z důvodu neplnění povinnosti dle čl. VI. nájemní smlouvy žalobcem. Dopis byl doručen do datové schránky zástupce žalobce dne 11.4.2023. Dopisem ze dne 19.4.2023 (č.l. 32 spisu) žalobce sdělil žalované, že s odstoupením od nájemní smlouvy nesouhlasí, jelikož marným uplynutím lhůty nemůže dojít k odstoupení od smlouvy. Odstoupení od nájemní smlouvy je navíc právní úpravou vyloučeno. Na základě vzájemné dohody měla být dle sdělení žalobce zásobovací rampa znepřístupněna před mnoha lety a zásobování prodejny touto cestou již dlouhodobě není možné. Dopisem ze dne 20.4.2023 (č.l. 33 spisu) žalovaná prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalobce k poskytnutí součinnosti při předání předmětu nájmu. Dopis byl doručen do datové schránky zástupce žalobce dne 24.4.2023 ze dne 28.4.2023 (č.l. 35 spisu) žalobce sdělil žalované, že setrvává na svém názoru, že k odstoupení od smlouvy žalovanou nedošlo a podmínky pro odstoupení nemohly být splněny, když žalobce se nenachází v prodlení s plněním jakékoliv své povinnosti z nájemní smlouvy.

16. Emailem ze dne 6.4.2023 (č.l. 30 spisu) žalobce vyrozuměl žalovanou o realizaci prohlídky předmětné provozovny dne 13.4.2023 s žádostí o poskytnutí součinnosti ze strany žalované. Emailem ze dne 12.5.2023 (č.l. 36 spisu) žalobce vyrozuměl žalovanou o realizaci prohlídky předmětné provozovny dne 16.5.2023 s žádostí o poskytnutí součinnosti ze strany žalované.

17. Dopisem ze dne 11.4.2023 sdělila žalovaná prostřednictví právního zástupce žalobci, že nájemní vztah zanikl odstoupení od nájemní smlouvy, výzvy k součinnosti za účelem prohlídky prostor proto považuje za bezpředmětné. Totožnou skutečnost sdělila žalovaná prostřednictvím právního zástupce žalobci dopisem ze dne 15.5.2023 (č.l. 40 spisu) v návaznosti na výzvu ze dne 12.5.2023. Dopisem ze dne 28.4.2023 (č.l. 37-38 spisu) vyzvala žalovaná žalobce prostřednictvím právního zástupce k součinnosti při demontáži plynoměru. Dopis byl doručen do datové schránky zástupce žalobce dne 2.5.2023. Dopisem ze dne 2.5.2023 (č.l. 39 spisu) žalovaná sdělila žalobci, že mu předává prostory předmětné provozovny a přílohou dopisu zasílá klíče od všech dveří těchto prostor. Dopisem ze dne [číslo] (č.l. 18-19 spisu ve věci vedené před spojením věci pod sp. zn. [spisová značka]) vyzval žalobce žalovanou k úhradě částky 32.000 Kč s úrokem z prodlení do 5 dnů od doručení výzvy. Dle dokladu o doručení byl dopis doručen zástupci žalované dne 13.6.2023. Dopisem ze dne 7.7.2023 (č.l. 9, 17 spisu ve věci vedené před spojením věci pod sp. zn. [spisová značka]) vyzval žalobce žalovanou k úhradě částky 32.000 Kč s úrokem z prodlení do 5 dnů od doručení výzvy. Dle dokladu o doručení byl dopis doručen zástupci žalované dne 11.7.2023.

18. Dle skutkových tvrzení účastníků a provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení je nesporné, že [anonymizováno] [číslo] byla uzavřena nájemní smlouva mezi právními předchůdci účastníků, jejímž předmětem byl nájem předmětných nebytových prostor za účelem provozu provozovny. Mezi účastníky je dále nesporné, že od 1. 1. 2016 je nájemcem žalovaná, dále je nesporná výše nájemného, které bylo fakticky hrazeno žalovanou v částce 32.000 Kč měsíčně, a to minimálně do konce měsíce března 2023. Mezi účastníky je dále nesporné, že žalovaná podala výpověď z nájmu. Nesporným učinili účastníci řízení rovněž tvrzení žalované, že sdělení o předání provozovny a zaslání klíčů bylo žalobci doručeno dne 9.5.2023. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda trvala povinnost žalobce sjednaná v článku VI. nájemní smlouvy, tedy povinnost umožnit nájemci přístup do předmětu nájmu za účelem zásobování ze dvora objektu povolením vjezdu zásobovacích vozidel. Mezi účastníky bylo dále sporné, zda pro neplnění této povinnosti žalovaná od smlouvy platně odstoupila poté, co žalobce vyzvala k nápravě a stanovila k tomuto lhůtu.

19. S ohledem na nedostatečná a nekonkrétní skutková tvrzení žalobce ohledně údajného uzavření dohody o změně nájemní smlouvy v čl. VI. spočívající v tom, že nadále nebude trvat povinnost žalobce jako pronajímatele umožnit zásobování předmětné provozovny ze dvora a umožnit vjezd zásobovacích vozidel, soud vyzval žalobce (prostřednictvím zástupce žalobce, když žalobce se jednání soudu neúčastnil) při jednání dne 22.11.2023 k doplnění tvrzení, kdy, jak konkrétně a mezi jakými osobami byla taková dohoda o změně nájemní smlouvy ze dne 28. 8. 1992 uzavřena (§ 118a odst. 1 občanského soudního řádu). Současně soud žalobce vyzval k označení důkazů k prokázání tohoto tvrzení (§ 118a odst. 3 občanského soudního řádu), včetně poučení o následcích nevyhovění této výzvě v podobě neunesení břemene tvrzení či břemene důkazního. Zástupce žalobce na výzvu soudu uvedl, že konkrétně neví kdy, jak a mezi jakými osobami byla dohoda o změně nájemní smlouvy uzavřena. Modifikace smlouvy spočívala dle tvrzení žalobce v tom, že příjezd nebyl umožněn, jelikož došlo k zazdění. Dále zástupce žalobce uvedl, že k modifikaci smlouvy došlo ústně s tím, že není schopen doplnit mezi jakými konkrétními osobami a kdy.

20. S ohledem na uvedené soud dospěl k závěru, že žalobce neunáší břemeno tvrzení ohledně změny povinnosti sjednané v čl. VI. nájemní smlouvy, s tímto závěrem byl zástupce žalobce při jednání soudu výslovně seznámen.

21. Pokud zástupce žalobce žádal o poskytnutí lhůty žalobci k doplnění tvrzení a označení důkazů dle výzvy soudu, neshledal soud tuto žádost důvodnou. Pro posuzovanou věc se jedná o zcela základní skutkové tvrzení, jehož spornost mezi stranami je patrná již z písemných vyjádření účastníků a rovněž z písemné komunikace mezi zástupci účastníků řízení (viz dopisy a emailové zprávy provedené k důkazu). Nejedná se tedy o jakkoliv překvapivé tvrzení žalované, které by například bylo uvedeno až při samotném jednání. Pokud žalobce tvrdí, že ústní dohodou došlo k modifikaci povinnosti sjednané v čl. VI. nájemní smlouvy, musí být dle názoru soudu žalobce schopen při jednání soudu uvést, kdy a jak k takové modifikaci (dohodě) došlo a mezi jakými konkrétními osobami. Skutečnost, že se žalobce z vlastního rozhodnutí soudního jednání neúčastní a zástupce žalobce případně dostatečnými informacemi nedisponuje, není důvodem pro poskytování další lhůty a odročení jednání. Dle ustanovení § 114a odst. 1 občanského soudního řádu, připraví předseda senátu jednání tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání. Jakým konkrétním způsobem se na jednání připraví účastník řízení či jeho zástupce a zda si opatří veškeré podklady pro svá základní skutková tvrzení, je pouze věcí účastníka řízení a jeho zástupce.

22. Pokud žalobce navrhoval k důkazu fotodokumentaci, tuto soudu nepředložil. Důkaz fotodokumentací k tvrzenému zazdění zadního vstupu do předmětné provozovny soud navíc hodnotil jako nadbytečný, stejně tak jako návrh na provedení důkazu účastnickou výpovědí žalobce a výslechem blíže nespecifikovaných svědků. Účastnický výslech žalobce a výslech dosud nespecifikovaných svědků hodnotil soud rovněž jako důkaz nepřípustný, neboť žalobce výslechem těchto osob hodlal nahrazovat nedostatečná skutková tvrzení. Takový postup je ve sporném soudním řízení nepřípustný, jelikož povinností účastníka řízení je nejprve tvrdit rozhodné skutečnosti, které mohou následně být teprve předmětem dokazování.

23. S ohledem na nesporné tvrzení žalované, že sdělení o předání provozovny a zaslání klíčů bylo žalobci doručeno dne 9.5.2023, soud jako nadbytečný zamítl návrh žalované na provedení důkazu dokladem o odeslání a doručení zásilky.

24. Dle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor (dále jen„ zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor“) pronajímatel může nebytový prostor přenechat k užívání jinému (dále jen "nájemce") smlouvou o nájmu (dále jen "smlouva").

25. Dle ustanovení § 3 odst. 3 zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor smlouva musí mít písemnou formu a musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši a splatnost nájemného a způsob jeho platby, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá.

26. Dle ustanovení § 5 odst. 1 zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor není-li ujednáno jinak, pronajímatel je povinen odevzdat nebytový prostor nájemci ve stavu způsobilém k smluvenému nebo obvyklému užívání, v tomto stavu jej svým nákladem udržovat a zabezpečovat řádné plnění služeb, jejichž poskytování je s užíváním nebytového prostoru spojeno.

27. Dle ustanovení § 5 odst. 2 zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor je nájemce oprávněn užívat nebytový prostor v rozsahu dohodnutém ve smlouvě 28. Dle ustanovení § 3074 odst. 1 občanského zákoníku se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

29. Dle ustanovení § 1895 odst. 1 občanského zákoníku nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno.

30. Dle ustanovení § 1895 odst. 2 občanského zákoníku má-li být plnění ze smlouvy trvající nebo pravidelně se opakující, lze smlouvu postoupit s účinky k tomu, co ještě nebylo splněno.

31. Dle ustanovení § 2221 odst. 1 občanského zákoníku změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka.

32. V posuzované věci z provedeného dokazování vyplývá, že nájemní smlouva byla uzavřena 28.8.1992 mezi shora uvedenými pronajímateli a nájemcem. Následně na základě změny vlastnictví věci vstoupil do práv a povinností z nájemní smlouvy na straně pronajímatele žalobce. Žalovaná se stala nájemcem na základě dodatku [číslo] k nájemní smlouvě ke dni 1.1.2016.

33. Pro rozhodnutí o nároku žalobce je zásadní posouzení, zda žalobce porušil povinnosti jednané v nájemní smlouvě a zda žalovaná na základě takového porušení byla oprávněna od nájemní smlouvy odstoupit. Dle čl. VI. nájemní smlouvy byla sjednána povinnost nájemce umožnit zásobování předmětné provozovny ze dvora a příjezd zásobovacích vozidel ze dvora. Z provedeného dokazování je zřejmé, že tato povinnost nebyla žalobcem dlouhodobě plněna, což mezi účastníky řízení není sporné. Pokud žalobce obecně tvrdil, že došlo ke změně nájemní smlouvy v čl. VI. tak, že tato povinnost již nebude žalobce zavazovat, žalobce v prvé řadě neunesl břemeno tvrzení, jaká konkrétní dohoda, kdy, jakým způsobem a mezi jakými konkrétními osobami byla takto uzavřena. Z tvrzení žalobce vyplynulo pouze to, že k dohodě mělo dojít ústně, žalobce nejprve uváděl že v roce 1993 a dále že více než před dvaceti lety, poté při jednání soudu zástupce žalobce uvedl, že neví, kdy přesně k dohodě došlo a mezi jakými osobami. Neunesení břemene tvrzení žalobcem má za následek, že soud věc posuzoval tak, že uzavření takové změny nájemní smlouvy nedošlo. Nebylo tudíž třeba zabývat se podrobně argumentací ve vztahu k možnosti změny písemné nájemní smlouvy ústní dohodou, nicméně pokud žalobce uváděl, že ke změně mělo dojít již v roce 1993, případně„ před více než dvaceti lety“, jednalo by se o změnu smlouvy v právním režimu zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor, který vyžadoval pro nájemní smlouvu písemnou formu. Pro případ, že by smlouva o nájmu nebytových prostor byla uzavřena či měněna ústně, nejednalo by se o platné smluvní ujednání s ohledem na právní úpravu § 40 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ původní občanský zákoník“). Nedodržení zákonem stanovené písemné formy způsobuje absolutní neplatnost takového právního úkonu (totožně srov. například právní závěry rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. I. ÚS 1264/11 ze dne 12.6.2011).

34. Dle ustanovení § 1978 odst. 1 občanského zákoníku zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.

35. Dle ustanovení § 1978 odst. 2 občanského zákoníku oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil.

36. V posuzované věci žalovaná vyzvala žalobce k plnění povinnosti dle čl. VI. nájemní smlouvy spočívající v závazku žalobce umožnit zásobování předmětné provozovny ze dvora objektu povolením vjezdu zásobovacích vozidel. V řízení není sporu o tom, že žalobce tuto povinnost neplnil ani po výzvě žalované, ve které stanovila lhůtu do 31.3.2023 s tím, že nebude prodloužena. Dle citovaného ustanovení § 1978 odst. 2 občanského zákoníku proto platí, že žalovaná marným uplynutím této lhůty od nájemní smlouvy odstoupila. Odstoupení od smlouvy nebrání nikterak skutečnost, že současně běžela výpovědní lhůta, která měla skončit 31.7.2023. Ohledně možnosti odstoupit od nájemní smlouvy soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 4.4.2022, sp. zn. 26 Cdo 2177/2021, dle jehož právních závěrů i nájemní vztahy jsou vztahy závazkové, vztahují se na ně všeobecná ustanovení o závazcích (§ 1721 až § 2054 občanského zákoníku), pokud úprava nájmu (§ 2201 až § 2331 občanského zákoníku) neobsahuje ustanovení zvláštní. Zákonná možnost odstoupení v úpravě nájmu výslovně zakotvena není, ale není vyloučeno, aby si možnost odstoupení v nájemní smlouvě týkající se prostoru sloužícího k podnikání strany sjednaly. Proto není důvod nepřipustit zákonné odstoupení od nájemní smlouvy v případě prodlení podle obecné úpravy.

37. V posuzované věci shora uvedené vede soud k závěru, že žalovaná odstoupila o nájemní smlouvy marným uplynutím lhůty poskytnuté žalobci k plnění smluvní povinnosti dle čl. VI. nájemní smlouvy do 31.3.2023. Prodlením žalobce je právě skutečnost, že svůj smluvní závazek neplnil, tedy byl s jeho plněním v prodlení. Žalovaná v následujícím období od 1.4.2023 do 3.5.2023 (před uzamčením a zasláním klíčů žalobci, který předmětné prostory zjevně odmítal převzít s ohledem na názor, že nájemní vztah trvá) užívala předmětné prostory nadále bez právního důvodu po skončení nájemní smlouvy. Žalobci tak za uvedené období vzniklo právo na náhradu bezdůvodného obohacení ve výši sjednaného nájemného, tedy částky 32.000 Kč za měsíc duben 2023 a poměrné částky 3.096 Kč za tři dny měsíce května 2023 Tyto částky však byly již před podáním žaloby žalovanou uhrazeny. Na další částky za dobu, kdy žalovaná předmětnou provozovnu již neužívala a žalobci předla klíče od provozovny, tj. od [číslo] do 31.7.2023, žalobci nárok nevznikl. Pokud se žalobce domáhal úroku z prodlení, neshledal soud požadavek žalobce důvodným. Bezdůvodné obohacení žalované je splatné na základě výzvy žalobce učiněné vůči žalované. Z nesporných skutkových tvrzení o úhradách finančních částek ze strany žalované dne 5.5.2023 však vyplývá, že žalovaná tyto částky uhradila dříve, než ji žalobce k úhradě vyzval.

38. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 občasného soudního řádu, když žalobce byl ve věci neúspěšný a je tak povinen hradit náklady řízení žalované. Náklady řízení žalované jsou tvořeny náhradou právního zastoupení žalobce úkony právní služby dle § 7 ve spojení s § 8 vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. každý úkon v částce 2.260 Kč za úkony přípravy a převzetí věci, porady ze dne 4.9.2023, vyjádření k žalobě, návrh na spojení věcí a poradě ze dne 21.11.2023 (tarifní hodnota 28.904 Kč ve věci [spisová značka] do spojení věci ke společnému projednání). Dále se jedná o úkony po 2.380 Kč za převzetí a přípravu a vyjádření k žalobě (tarifní hodnota 32.000 Kč ve věci [spisová značka] do spojení věci ke společnému projednání) a úkony po 2.380 Kč za převzetí a přípravu a vyjádření k žalobě (tarifní hodnota 32.000 Kč ve věci [spisová značka] do spojení věci ke společnému projednání). Za úkon účasti při soudním jednání dne 22.11.2023 náleží náhrada dle tarifní hodnoty 92.904 Kč (tj. po spojení věcí ke společnému projednání) ve výši 4.820 Kč. Ke každému úkonu náleží dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč, celkem 3.000 Kč. Jelikož je zástupce žalované plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem činí náklady řízení žalované 34.654,40 Kč.

40. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když neshledal důvody pro její prodloužení.

Poučení