34 C 349/2021-103

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení částky 223 357 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 223 357 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 223 357 Kč od 22. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 99 028 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 223 357 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“) uzavřela s žalovanou dohodu, jejímž předmětem byl pronájem stavebního stroje [název] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Společnost [anonymizována dvě slova] vystavila žalované dne 31. 10. 2016 fakturu [číslo] na částku 509 657 Kč se splatností 21. 11. 2019. Následně byl na základě dohody smluvních stran vystaven opravný daňový doklad [číslo] ze dne 20. 11. 2019, kterým byla žalované poskytnuta sleva ve výši 36 300 Kč. Žalovaná tak měla uhradit 473 357 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 uzavřené mezi [anonymizována dvě slova] a žalobkyní byla pohledávka v částce 473 357 Kč s příslušenstvím postoupena na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno telefonicky, písemně i emailem. Dne 20. 12. 2019 žalovaná uhradila žalobkyni částku 250 000 Kč s tím, že zbývající částku přislíbila uhradit.

2. Žalovaná nezpochybnila existenci dluhu vůči [právnická osoba] [anonymizováno], avšak namítla, že ještě předtím, než došlo k postoupení pohledávky, pohledávka zcela zanikla. Dále uvedla, že částka 250 000 Kč nebyla zaplacena na účet žalobkyně, ale na účet [anonymizována dvě slova]. Zbývající výši pohledávky žalovaná uhradila zápočtem vlastní pohledávky ve výši žalované částky a učinila tak vůči [právnická osoba] [anonymizováno].

3. Následně žalovaná doplnila, že smlouvou o postoupení pohledávky se společností [právnická osoba] (dále je„ [anonymizováno]“) ze dne 11. 12. 2019 nabyla od této společnosti část pohledávky za dlužníkem [anonymizována dvě slova] (z obchodních závazků vyúčtovaných [právnická osoba] fakturou [číslo] na částku 318 835 Kč, z níž nebylo uhrazeno 203 835 Kč /a žalovaná celý zůstatek nabyla/, a fakturou [číslo] na částku 190 822 Kč, na níž nebylo nic uhrazeno /kde žalovaná nabyla část ve výši 19 522 Kč, celkem 223 357 Kč. Prohlášením o jednostranném zápočtu ze dne 11. 12. 2019 tuto pohledávku žalovaná započetla vůči pohledávce [anonymizována dvě slova] ve výši 473 357 do částky 223 357 Kč. Zápočet elektronicky zaslala 16. 12. 2019 [anonymizována dvě slova], současně informovala [anonymizována dvě slova], že zbývající část pohledávky v nejbližší době uhradí. K zaplacení zbývající části dluhu 250 000 Kč došlo dne 17. 12. 2021, kdy žalovaná částku zaplatila ze svého bankovního účtu na účet [anonymizována dvě slova].

4. V průběhu řízení žalobkyně namítla, že ji nebyl zaslán jednostranný zápočet ani smlouva o postoupení pohledávky mezi [anonymizováno] a žalovanou. Zpochybnila ujednání o kupní ceně a zaplacení kupní ceny žalovanou v souvislosti se smlouvou o postoupení pohledávek mezi [anonymizováno] a žalovanou. Tvrdila, že smlouva o postoupení pohledávky mezi [anonymizováno] a žalovanou byla uzavřena s osobou, která k tomu za [anonymizováno] nebyla oprávněna.

5. Žalovaná namítla, že žalobkyně zavinila, že dluh ve výši 250 000 Kč nebyl splněn, když uvedená částka po jejím uhrazení na účet [anonymizována dvě slova], byla žalované vrácena. V takovém případě by mělo být postupováno dle § 1975 o.z.

6. Ve věci soud zjistil následující skutkový stav.

7. Z faktury [číslo] soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] vyúčtovala žalované dne 31. 10. 2019 částku 509 657 Kč se splatností 21. 11. 2019 za pronájem stavebního stroje. Fakturovaná částka se skládala z částky 318 835,30 Kč za pronájem stroje [název zařízení] [anonymizováno] a z částky 190 821,84 Kč za pronájem stroje [název zařízení] [anonymizováno]. V kolonce číslo účtu je uvedeno [číslo].

8. Dne 20. 11. 2019 vystavila [anonymizována dvě slova] žalované z důvodu slevy opravný daňový doklad [číslo] k daňovému dokladu [číslo] na částku - 36 300 Kč se splatností 11. 12. 2019.

9. Z listiny označené jako„ Detail transakce“ soud zjistil, že na bankovní účet [anonymizováno] [číslo] pod [variabilní symbol] byla dne 20. 12. 2019 připsána částka 250 000 Kč z bankovního účtu [právnická osoba] [bankovní účet]. V kolonce pro poznámku je uvedeno„ [anonymizována dvě slova]“.

10. Z žalobkyní předložené listiny označené jako„ Oznámení“ soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyně oznamují žalované, že [právnická osoba] [anonymizováno] dne 30. 9. 2019 přešla pod inkasní správu žalobkyně. Zároveň žádají, aby platby byly hrazeny na účet [číslo] s tím, že platby provedené na účet [právnická osoba] [anonymizováno] budou vráceny.

11. Dne 19. 12. 2019 žalobkyně emailovou zprávou (z adresy [email]) žalované sdělila, že zasílá smlouvu postoupení pohledávky a současně ji vyzvala o uhrazení platby na její bankovní účet [číslo]. Součástí emailové zprávy je příloha pod názvem„ Smlouva“.

12. Z emailové komunikace mezi účastníky ze dne 21. 2. 2020 soud zjistil, že žalobkyně (z emailové adresy [email]) informovala žalovanou, že dne 20. 12. 2019 jí byla uhrazena částka 250 000 Kč a současně žalovanou žádala o uhrazení zbývající částky nejpozději do 24. 2. 2020.

13. Předžalobní výzvou ze dne 23. 12. 2020 žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovanou k uhrazení částky 265 112 Kč sestávající z částky 223 357 Kč, zákonného úroku z prodlení a nákladů právního zastoupení, a to nejpozději do 10. 1. 2021. Odeslání písemnosti doloženo podacím archem.

14. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 19. 12. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno] jakožto postupitel postoupila na žalobkyni jakožto postupníka pohledávku za žalovanou ve výši 473 357 Kč s příslušenstvím vyplývající z faktury [číslo] ze dne 31. 10. 2019 se splatností 21. 11. 2019.

15. Z listiny označené„ Export transakční historie“ soud zjistil, že z bankovního účtu [právnická osoba] [bankovní účet] byla dne 17. 12. 2019 provedena platba ve výši 250 000 Kč na bankovní účet [číslo] pod [variabilní symbol].

16. Z faktury [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) vyúčtovala [anonymizována dvě slova] dne 31. 10. 2019 za pronájem stavebního stroje [název stroje] [anonymizováno] částku 190 822 Kč se splatností 21. 11. 2019.

17. Z faktury [číslo] soud zjistil, že [anonymizováno] vyúčtovala [právnická osoba] dne 21. 10. 2019 za pronájem stavebního stroje [název ] [anonymizováno] částku 318 835 Kč se splatností 4. 11. 2019.

18. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 11. 12. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila na žalobkyni část pohledávky za [anonymizována dvě slova] ve výši 223 457 Kč vyplývající z faktury [číslo] na částku 318 835 Kč a faktury [číslo] [anonymizováno] na částku 190 822 Kč. Podle čl. 4 bod 2 postupitel ([anonymizováno]) se zavazuje v den nabytí účinností smlouvy vyhotovit oznámení o postoupení pohledávky a toto odeslat doporučeně na adresu dlužníka ([anonymizována dvě slova]) a kopii předat postupníkovi. Smluvní strany si sjednaly, že účinnost smlouvy mezi stranami nastává dnem zaplacení ceny za postoupení pohledávky. Dle článku 5 bod 2 účinnost smlouvy vůči dlužníkovi nastává doručením oznámení dle čl. 4 odst. 2 dlužníkovi. Dle článku 3 odst. 2 postupitel potvrzuje podpisem této smlouvy přijetí částky 200 000 Kč na účet č. [bankovní účet] nebo v hotovosti. Smlouvu za [právnická osoba] podepsal [příjmení] [příjmení].

19. Z Prohlášení o jednostranném započtu ze dne 11. 12. 2019, soud zjistil, že žalovaná učinila zápočet svých pohledávek proti závazku vůči [anonymizována dvě slova]. Konkrétně pohledávka odkoupená od [anonymizováno] se sestává ze dvou pohledávek (pohledávka z faktury [číslo] se splatností 11. 11. 2019 na částku 318 835 Kč, na kterou zbývá uhradit 203 835 Kč, přičemž částka určená k započtení je 203 835 Kč a dále pohledávka z faktury [číslo] se splatností 21. 11. 2019 na částku 190 822 Kč, na kterou zbývá uhradit 190 835 Kč, přičemž částka určená k započtení je 19 522 Kč). Pohledávka [anonymizována dvě slova] vůči žalované vyplývá z faktury [číslo] se splatností 21. 11. 2019 na částku 473 357 Kč, na kterou zbývá uhradit 223 357 Kč, přičemž částka určená k započtení je 223 357 Kč. Účinky zápočtu nastávají ke dni 11. 12. 2019.

20. Z emailu ze dne 16. 12. 2019 soud zjistil, že žalovaná reagovala na email zaslaný z adresy [email] a uvádí, že zasílá jednostranný zápočet na odkoupení pohledávky, druhou část pohledávky uhradí v nejbližší době. V kolonce přílohy je uvedeno„ Jednostranný započet“ stáhnout, zobrazit, odebrat.

21. Z výpisu [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že na bankovní účet č. [bankovní účet] ([anonymizováno]) byla dne 27. 4. 2020 poukázána platba 200 000 Kč z účtu žalované, a to pod [variabilní symbol].

22. Svědkyně [celé jméno účastnice] (dříve [příjmení]) uvedla, že na základě plné moc zastupuje žalobkyni a je k ní v pracovně právním poměru, na základě pracovní smlouvy. U žalobkyně pracuje od října 2019. Předtím byla zaměstnána u [právnická osoba] [anonymizováno]. U žalobkyně vykonává administrativu, fakturace, nabídky na zakázky, dispečera atd. Ty samé činnosti vykonávala u spol. [anonymizována čtyři slova] měla bankovní účty u [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], jejich čísla si nepamatuje. Žalobkyně má bankovní účtu taktéž u těchto bankovních ústavů. Emailová komunikace [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] z obchodními partnery v roce 2019 probíhala z emailové adresy: [email]. Emailová komunikace žalobkyně s obchodními partnery v roce 2019 probíhala z emailové adresy: [email]. Žalovaná uhradila žalobkyni na její účet částku ve výši 250 000 Kč na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Bylo to v roce 2019, v období mezi 16-20 prosincem. Předtím byly i jiné fakturace, které byly hrazeny žalovanou bez problémů. Žalovaná [právnická osoba] [anonymizováno] žádnou částku na fakturu, která je předmětem tohoto řízení neuhradila. Svědkyni po nahlédnutí listiny na č.l. 50 uvedla, že číslo bankovního účtu na listině je účtem spol. [anonymizována dvě slova]. V důsledku finančních problémů spol. [anonymizována dvě slova] přešla pod inkasní správu žalobkyně. O tom byla sepsána dohoda a pan [celé jméno účastníka] informován emailem. Protože žalovaná nechtěla posílat finanční prostředky na účet nové společnosti, tedy žalobkyně, došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek. Zaslané finanční prostředky byly žalované vráceny. Bankovní účty spol. [anonymizována dvě slova] byly zrušeny někdy koncem listopadu. V prosinci již účty nebyly k dispozici. Pokud jsou zaslány peněžní prostředky na zrušený účet, pak u bank existuje ochranná 14 denní lhůta, po uplynutí této lhůty se peníze vracejí odesílajícímu. Částka 250 000 Kč byla vrácena bankou, nikoliv [právnická osoba] [anonymizováno]. Jak [právnická osoba] [anonymizováno] tak i žalobkyně byly v obchodním kontaktu se spol. [anonymizováno]. Tato společnost dodávala p. [celé jméno účastníka] veškeré stroje na stavbu ve [anonymizováno]. Protože společnosti ať už [anonymizována dvě slova] i žalobkyně neměly k dispozici potřebné stroje, tak je na základě objednávky žalované tyto stroje objednávali u spol. [anonymizováno]. Za spol. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] jednal p. [příjmení] a p. [příjmení] [příjmení]. V roce 2019 byla spol. [anonymizována dvě slova] dlužníkem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Protože žalovaná dlužila peníze, tak [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] nezaplatila. Jednalo se o dluh za pronájem strojů. Dlužná částka byla ve výši uvedené v poslední faktuře určené žalované. Jakmile byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi [anonymizována dvě slova] a žalobkyní, tak žalovaná uhradila částku 250 000 Kč a tato částka byla obratem uhrazena [právnická osoba]. Žalobkyně, ani [právnická osoba] [anonymizováno] od žalované neobdrželi jednostranné započtení pohledávek. Po obdržení částky 250 000 Kč byla svědkyně v kontaktu s panem [celé jméno účastníka], který přislíbil, že zbývající dlužnou částku uhradí. Naposledy s ním byla v kontaktu prostřednictvím SMS zprávy, bylo to v únoru 2020 P. [celé jméno účastníka] ji ujišťoval, že věc řeší. O postoupení pohledávky mezi žalovanou a spol. [anonymizováno] nic neví. Po shlédnutí listiny na č.l. 59 svědkyně uvádí, že se jedná komunikační email mezi žalobkyni a p. [příjmení] avšak, email týkající se jednostranného zápočtu neobdrželi. V emailu chybí příloha. Sice u přílohy je uveden jednostranný zápočet ve formátu pdf. avšak chybí obrázek přílohy. Jednostranný zápočet poprvé viděla, až když jí ho právní zástupce žalobkyně ukázal v rámci tohoto řízení. Soudem předestřený email neobdržela v textové části. Pan [anonymizováno] jí byl i doporučen p. [jméno] [příjmení] [jméno] byl kolega a kamarád, ale díky této situaci, která nastala, se nestýkají. Společnosti [anonymizováno] stále dluží žalobkyni rozdílnou částku z fakturace. Společnost [anonymizována dvě slova] se dostala do finančních problému, proto se s žalobkyní dohodla, že ta za ni bude hradit pohledávky. Za tím účelem vznikla inkasní správa. Funkcí inkasní správy je, že odběratel uhradí na základě inkasní smlouvy peněžní prostředky žalobkyni, nikoliv [anonymizována dvě slova]. V současné době se [anonymizována dvě slova] nedá nic platit. Dluh spol. [anonymizováno] by měla uhradit žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova]. Je to z toho důvodu, že p. [celé jméno účastníka] nesouhlasil s inkasní smlouvou. V současné době žalobkyně dluží [právnická osoba]. S listinou označenou jako jednostranný zápočet se seznámila a to poté co ji předložil právní zástupce. Plnou moc, kterou má od žalobkyně, ji zmocňuje k tomu, aby ji zastupovala. S jednostranným zápočtem nebude nic dělat, ani s ním nesouhlasí. Mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova] nebyla další smlouva o postoupení pohledávek uzavřena. Mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova] byla zavřena pouze jedna smlouva o postoupení pohledávek. Mezi těmi subjekty nebyla uzavřena dohoda o úhradě dluhu [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]. 23. [celé jméno účastníka] uvedl, že ve společnosti žalované je jednatelem a byl jím v roce 2019. Společnosti [anonymizována dvě slova] dlužil částku asi ve výši 470 000 Kč. Společnost ho žádala, aby peníze zaplatil na jiný účet z důvodu, že závazky přebírá jiná společnost. To se mu nelíbilo. Začátkem prosince 2019 se setkal se zástupci [anonymizováno] p. [příjmení] a dalším člověkem, jehož jméno si nepamatuje, kteří mu řekli, že [anonymizována dvě slova] je ve finančních problémech. Žalovaná od [anonymizováno] odkoupila pohledávky [anonymizována dvě slova]. Poté uhradil na účet [anonymizována dvě slova] částku 250 000 Kč. Tato částka byla skutečně vrácena. Proto dne 19. 12. zaslal žalobkyni částku 250 000 Kč. Tím považoval věc za vyřízenou. Před odkoupením pohledávky se s [anonymizováno] dohodli, že pokud jim [anonymizována dvě slova] zaplatí, tak že mu [anonymizována dvě slova] peníze vrátí zpět a on je uhradí. K tomu nedošlo a tak uplatnil jednostranný zápočet. V té době [anonymizována dvě slova] neměla aktivní účet. Jednostranný zápočet zasílal emailem včetně přílohy a to na emailovou adresu myslí že, na„ [anonymizováno]“. Ten zápočet byl zasílán v návaznosti na emialovou komunikaci mezi ním a paní [příjmení]. Za [anonymizováno] jednal s p. [příjmení]. V souvislosti s dohodou o pohledávkách si nechal od nich poslat i jejich pohledávky vůči [anonymizována dvě slova]. Dokonce jimi byl ujištěn, že o této transakci budou paní [příjmení] informovat. Jaká částka měla být vrácena ze strany [anonymizováno], si nepamatuje. Nechtěl odkoupit od [anonymizováno] celou pohledávku, ale jenom část, připadalo mu to jako výhodná nabídka. [anonymizována dvě slova] sice ukazoval doklady na větší částky, ale chtěl odkoupit jen část a zbytek uhradit [anonymizováno]. Což učinil nejprve na účet, u kterého se posléze zjistilo, že není účtem aktivním a poté žalobkyni. Nemožnost uhradit dluh na účet [anonymizována dvě slova] s jednatelem společnosti neřešil. S p. [příjmení] řešil, to že se mupeníze vrátily. Ta řekla, že účet není aktivní a tak peníze poslal na účet žalobkyně. Na výzvy žalobkyně nereagoval, protože záležitost považoval za vyřízenou. Ze stejného důvodu nereagoval na žalobní výzvu. Za odkoupení pohledávky [anonymizováno] uhradil částku 200 000 Kč a to bylo začátkem roku 2000 a to bankovním převodem, z firemního účtu.

24. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. 25. [anonymizována dvě slova] vyúčtovala žalované dne 31. 10. 2019 ve spojení s opravným daňovým dokladem ze dne 20. 11. 2019 za pronájem stavebního stroje částku 473 357 Kč se splatností 21. 11. 2019, kterou měla žalovaná uhradit na bankovní účet [anonymizována dvě slova] [číslo]. Žalovaná dne 17. 12. 2019 odeslala na bankovní účet [právnická osoba] [anonymizováno] částku 250 000 Kč, avšak tato částka byla žalované vrácena z důvodu neaktivního bankovního účtu [anonymizována dvě slova]. Uvedené vyplývá z výpovědi jednatele žalované („ poté co jsem uhradil na účet [anonymizována dvě slova] částku 250 000 byla částka vrácena a proto dne 19. 12. jsem zaslal částku žalobkyni.“) a svědkyně („ Protože žalovaná nechtěla posílat finanční prostředky na účet nové společnosti, tedy žalobkyně, došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek. Zaslané finanční prostředky byly žalované vráceny. Bankovní účty spol. [anonymizována dvě slova] byly zrušeny někdy koncem listopadu. V prosinci již účty nebyly k dispozici“). Mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizováno] byla dne 19. 12. 2019 uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávky [anonymizována dvě slova] za žalovanou ve výši 473 357 Kč vyplývající z faktury [číslo] ze dne 31. 10. 2019 se splatností 21. 11. 2019 ve spojení s fakturou [číslo] ze dne 20. 11. 2019, na žalobkyni. Žalobkyně komunikovala se svými obchodními partnery prostřednictvím emailové adresy [email] a [anonymizována dvě slova] [email] (vyplývá z výpovědi svědkyně). Žalobkyně žalované dne 19. 12. 2019 zaslala elektronickou cestou smlouvu postoupení pohledávky a zároveň jí oznámila, na který bankovní účet má dluh uhradit. Žalovaná dne 20. 12. 2019 uhradila žalobkyni na její bankovní účet částku 250 000 Kč, což vyplývá zejména z listinných důkazů. Dne 21. 12. 2019 žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení zbývající dlužné částky. Mezi [právnická osoba] a žalovanou byla dne 11. 12. 2019 uzavřena smlouvou o postoupení pohledávky, jejímž předmětem bylo postoupení části pohledávky [anonymizováno] vůči [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši 223 457 Kč vyplývající z faktury [číslo] na částku 318 835 Kč a faktury [číslo] na částku 190 822 Kč. Celková částka z uvedených faktur činila 509 657 Kč. Následně žalovaná vystavila dne 11. 12. 2019 Prohlášení o jednostranném zápočtu, ve kterém specifikovala celkem dvě pohledávky odkoupené od [anonymizováno], které identifikovala číslem faktury, datem splatnosti, částkou k uhrazení, zůstatkem, zbývající částkou k úhradě a částkou k započtení a dále specifikovala pohledávku [anonymizována dvě slova] vůči žalované, kterou identifikovala číslem faktury, datem splatnosti, částkou k uhrazení, zůstatkem a zbývající částkou k úhradě a částkou k započtení. Žalovaná učinila Prohlášení o jednostranném zápočtu dříve, než [anonymizována dvě slova] postoupila pohledávku vůči žalované na žalobkyni. Žalovaná zasílala jednostranný zápočet na emailovou adresu žalobkyně nikoliv [anonymizována dvě slova]. Žalovaná neprokázala doručení jednostranného zápočtu [právnická osoba] [anonymizováno].

26. Po právní stránce soud věc posoudil následovně 27. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 S., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.„) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

28. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

29. Podle § 1884 odst. 1 o. z. dlužníku zůstávají i po postoupení zachovány námitky proti pohledávce, které měl v době postoupení. Své vzájemné pohledávky vůči postupiteli může dlužník namítat i vůči postupníkovi, i když v době postoupení ještě nebyly splatné; musí však své pohledávky postupníkovi oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o postoupení dozvěděl.

30. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. (2) Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

31. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

32. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

33. Podle § 1975 o. z. věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

34. Mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova] byla ve smyslu § 1879 o. z. uzavřena dne 19. 12. 2019 smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka ve výši 473 357 Kč, kterou měla [anonymizována dvě slova] vůči žalované. Žalobkyně jako postupník žalované téhož dne prokázala postoupení pohledávky zasláním uvedené smlouvy (§ 1882 o.z.) prostřednictvím emailu. Žalovaná jako dlužní tedy byla povinna plnit závazek postupiteli ([anonymizována dvě slova]) do okamžiku než ji postupník (žalobkyně) prokázal postoupení pohledávky smlouvou. Žalovaná uzavření smlouvy o postoupení pohledávky mezi [anonymizována dvě slova] a žalobkyní ani prokázání postoupení pohledávky žalobkyní nezpochybňovala. Dne 20. 12. 2019 žalovaná uhradila žalobkyni (postupníkovi) na její účet částku 250 000 Kč, avšak částku 223 357 Kč neuhradila. Žalovaná ke své obraně uvedla, že pohledávka ve výši 223 357 Kč zanikla jednostranným započtením. Mezi [anonymizováno] a žalovanou byla dne 11. 12. 2019 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z., na základě které [anonymizováno] postoupila žalované část pohledávky za [anonymizována dvě slova] ve výši 223 457 Kč vyplývající z faktury [číslo] na částku 318 835 Kč a faktury [číslo] [anonymizováno] na částku 190 822 Kč. Žalobkyně uvedla, že postoupení pohledávky mezi [anonymizováno] a žalovanou ji není známo, a jednostranný zápočet od žalované emailem neobdržela.

35. Žalovaná jako dlužník mohla vůči postupníkovi (žalobkyni) namítat vše, co by jinak mohl namítat proti nároku postupitele ([anonymizována dvě slova]). Dokud není postoupení pohledávky dlužníkovi oznámeno postupitelem nebo prokázáno postupníkem, může dlužník započíst svou pohledávku vůči dosavadnímu věřiteli, což potom už nemůže (srov. rozhodnutí Rc 78/05).

36. Pakliže žalovaná argumentovala zánikem pohledávky jednostranným zápočtem učiněným vůči [právnická osoba] [anonymizováno], pak bylo na ní, aby prokázala, že listina označená jako„ Prohlášení o jednostranném započtu“ se dostala do dispoziční sféry nikoli žalobkyně, ale původního věřitele, tedy [anonymizována dvě slova]. Email slouží jako důkaz stejně jako písemnost. To, že email byl odeslán, není důkazem toho, že [anonymizována dvě slova] email obdržela. Občanský zákoník neukládá doručení zásilky obsahující právní jednání směřující k započtení do vlastních rukou druhého účastníka, avšak taková zásilka se musí ocitnou alespoň v dispoziční sféře druhého účastníka. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2008, sp. zn. 29 Odo 805/2006 platí, že písemnost se ocitne ve sféře dispozice druhého účastníka tím, že získá možnost seznámit se s jejím obsahem. Není přitom vždy nezbytné, aby se druhý účastník opravdu s obsahem projevu vůle seznámil; rozhodující je, aby měl - objektivně vzato - možnost obsah písemnosti poznat. Žalovaná ani po poučení dle §118a odst. 3 o. s. ř. doručení jednostranného zápočtu [právnická osoba] [anonymizováno] neprokázala.

37. K tomu je třeba uvést, že žalovaná odesílala Prohlášení o jednostranném zápočtu na emailovou adresu žalobkyně nikoliv [anonymizována dvě slova], přestože k tomu ke dni 16. 12. 2019 neměla důvod. Ke dni 16. 12. 2019 byla žalovaná jako dlužník povinna plnit závazek postupiteli ([anonymizována dvě slova]), neboť v té době postupník (žalobkyně) nebyl věřitelem žalované. Postupník (žalobkyně) se stal místo postupitele ([anonymizována dvě slova]) věřitelem pohledávky až prokázáním postoupení pohledávky postupníkem (žalobkyní), a to bylo až dne 19. 12. 2019, kdy žalobkyně zaslala žalované smlouvu o postoupení pohledávky. Soud je i toho názoru, že tento email nebyl ve skutečnosti ani odeslán. Uvedené vyplývá z toho, že u„ Přílohy“ se zobrazuje krom ikonky stáhnout, zobrazit i ikonka odebrat, avšak ta se v případě skutečného odeslání emailu při jeho ověřování z odeslané pošty, neobjeví.

38. Žalovaná tedy neprokázala, že by se listina označená jako„ Prohlášení o jednostranném započtu“ dostala do dispoziční sféry [anonymizována dvě slova], a proto k zániku žalované pohledávky započtením před tím, než žalované bylo postoupení pohledávky [anonymizována dvě slova] vůči žalované na žalobkyni prokázáno postupníkem (19. 12. 2019), nedošlo.

39. Soud je i toho názoru, že započtení Prohlášením o jednostranném zápočtu ze dne 11. 12. 2019 je neurčité. Jedná se tak o zdánlivé právní jednání ve smyslu § 553 odst. 1 o. z., k němuž se podle § 554 o. z. nepřihlíží. Pohledávka žalované vůči [anonymizována dvě slova] se v „ Prohlášení“ sestává ze dvou dílčích pohledávek, přitom není zřejmé, v jaké výši žalovaná pohledávku odkoupila. Z listiny dále není zřejmé, jaká částka měla být skutečně započtena z částek určených k započtení. U faktury [číslo] je uveden zůstatek ve výši 190 822 Kč, přičemž k úhradě dle listiny zbývá uhradit částka výši 190 835 Kč. Z předložených faktur vyplývá, že pohledávka z faktury [číslo] se liší od pohledávky v „ Prohlášení“ dobou splatnosti. A pohledávka [anonymizována dvě slova] vůči žalované z faktury [číslo] se liší od pohledávky v „ Prohlášení“ výší pohledávky.

40. Nejasnosti zápočtu mají spojitost se smlouvou o postoupení pohledávek mezi [anonymizováno] a žalovanou, když z této smlouvy není zřejmé, jaká částka ze dvou pohledávek postupitele ([anonymizována dvě slova]) za dlužníkem ([anonymizována dvě slova]) má být částí, která je touto smlouvou postoupena na žalovanou. Požadavek, aby ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo jasné, jaká pohledávka je postupována, je vyžadován bez ohledu na formu, v níž je smlouva o postoupení pohledávky uzavřena. Tento požadavek směřuje k zajištění (zachování) jistoty v právních vztazích. Smyslem je, aby postupovaná pohledávka nebyla zaměnitelná s jinými pohledávkami téhož postupitele za týmž dlužníkem. Strany smlouvy o postoupení pohledávky musí být s to prokázat, jaká konkrétní pohledávka byla předmětem smlouvy o postoupení pohledávky. Z tohoto důvodu je třeba klást přísnější požadavky na identifikaci pohledávky v případě postupní smlouvy, jíž se postupuje jedna z více pohledávek, které má postupitel vůči věřiteli v době postoupení.

41. Na základě výše uvedeného nelze dovodit, kdy se které pohledávky setkaly a nastal tak jejich zánik.

42. K argumentu žalované, že již ke dni 10. 5. 2022 měla žalobkyně vědomost o všech rozhodných skutečnostech, tedy že žalovaná disponuje pohledávkou [anonymizováno] vůči původně [anonymizována dvě slova] nyní vůči žalobkyni a žalobkyně má vůči žalované pohledávku a že žalovaná učinila vůči žalobkyni projev směřující k započtení obou pohledávek, k zápočtu tedy došlo nejpozději dne 10. 5. 2022, soud uvádí, že aby mohla žalovaná svou pohledávku za postupitelem ([anonymizována dvě slova]) započíst vůči pohledávce, kterou má proti ní postupník (žalobkyně), je zapotřebí, aby dlužník (žalovaná) bez zbytečného odkladu poté co jí bylo postoupení pohledávky postupníkem prokázáno, oznámila novému věřiteli (žalobkyně), že má vzájemnou pohledávku vůči původnímu věřiteli (postupiteli- [anonymizována dvě slova]).

43. Nejvyšší soud vyložil v důvodech R 33/2006, že k tomu, aby dlužník mohl učinit úkon směřující k započtení pohledávky, kterou má za původním věřitelem (postupitelem), přímo proti novému věřiteli (postupníku), musí být splněny následující podmínky: 1) jde o pohledávku způsobilou k započtení (§ 581 obč. zák. a § 358 obch. zák.), 2) dlužník tuto pohledávku měl již v době, kdy se postoupení pohledávky stalo vůči němu účinným (§ 526 obč. zák.), 3) dlužník bez zbytečného odkladu poté, co mu bylo postoupení pohledávky postupitelem oznámeno nebo postupníkem prokázáno, oznámil novému věřiteli (postupníku), že má vzájemnou pohledávku vůči původnímu věřiteli (postupiteli). Jsou-li splněny předpoklady popsané pod body 1 až 3, může dlužník učinit jednostranný úkon směřující k započtení pohledávky, kterou má za postupitelem, přímo proti postupníku, je-li jeho pohledávka již splatná nebo dovoluje-li mu zákonná úprava (jinde než v § 529 odst. 2 obč. zák.) započíst si tuto pohledávku, i když splatná není.

44. V posuzovaném případě však žalovaná neoznámila žalobkyni bez zbytečného odkladu, že má vzájemnou pohledávku vůči původnímu věřiteli ([anonymizována dvě slova]). Lhůta bez zbytečného odkladu běží od okamžiku, kdy bylo dlužníkovi postoupení pohledávky postupitelem oznámeno nebo postupníkem prokázáno. V daném případě bylo postoupení pohledávky prokázáno postupníkem dne 19. 12. 2019 a od tohoto dne běží ona lhůta. Lhůta„ bez zbytečného odkladu“ vymezuje ustálená judikatura tak, že jde (v závislosti na konkrétních okolnostech věci) o lhůtu v řádech dnů, maximálně týdnů.

45. Postupník se má dozvědět bez zbytečného odkladu poté, co se postoupení stane účinným vůči dlužníkovi, že dlužník má vzájemné pohledávky vůči postupiteli, které mohou být započteny vůči němu. Nelze obecně vyloučit, že v konkrétních poměrech určitého případu tento ochranný účel bude naplněn, aniž by dlužník oznámil postupníku existenci vzájemné pohledávky vůči postupiteli, jelikož postupník získal o dlužníkově vzájemné pohledávce vědomost už před postoupením a vzhledem k okolnostem případu má k dispozici všechny informace, které by jinak získal (měl získat) z dlužníkova oznámení. Přitom musí jít o informace aktuální; podstatná je vědomost o stavu pohledávky, jakož i o záměru dlužníka využít ji k započtení, existující v době, kdy se postoupení stalo vůči dlužníku účinným (viz rozsudek NS ze dne 21. května 2020, sp. zn. 32 Cdo 2101/2018). V daném případě žalobkyně informace o existenci vzájemné pohledávky vůči postupiteli ([anonymizována dvě slova]), o jejím aktuálním stavu a záměru žalované ji využít k započtení, neměla. Žalobkyně získala o dlužníkově vzájemné pohledávce vědomost, až v průběhu tohoto soudního řízení, tedy v okamžiku seznámení se se smlouvou o postoupení pohledávek, jednostranným zápočtem, a to nejdřív při jednání dne 22. 3. 2022, tedy po více jak dvou letech. Takovou dobu nelze„ rozumně uznat“ za dobu„ bez zbytečného odkladu“ ve smyslu ustanovení § 1884 odst. 1 o. z.

46. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl.

47. Z důvodu prodlení žalované se zaplacením žalované částky má žalobkyně právo i na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti faktury [číslo]. Od 1. 1. 2014 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Procentní sazba zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ prodlení stejná, i když se později repo sazba ČNB změní, a proto soud neurčil výši úroku z prodlení tak, jak požadovala žalobkyně.

48. Žalované lze přisvědčit v tom, že povinností [anonymizována dvě slova] bylo dne 17. 12. 2019 přijmout od žalované nabízené plnění ve výši 250 000 Kč, avšak ta jej odmítla. V takovém případě se věřitel ([anonymizována dvě slova]) odmítnutím plnění dostává do prodlení a prodlení dlužníka končí (§ 1975 o.z.), což má své důsledky pro přiznání úroku z prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení s částkou 473 357 Kč splatnou dne 21. 11. 2019, přičemž její část ve výši 250 000 Kč žalovaná uhradila až dne 20. 12. 2019, tedy po splatnosti (v prodlení by s úhradou této částky byla i za situace, že by postupitel - [anonymizována dvě slova] nabízené plnění v této výši dne 17. 12. 2019 přijal). [anonymizována dvě slova] se dostala do prodlení odmítnutím plnění, a to i za předpokladu, že by mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova] existovala dohoda o inkasní zprávě, neboť žalovaná jednoznačně odmítla peněžní prostředky zasílat na nový účet než ten, který k tomu byl určen ve faktuře (uvedené vyplývá jak z výpovědi jednatele žalované tak svědkyně [celé jméno účastnice], která uvedla („ žalovaná nechtěla posílat finanční prostředky na účet nové společnosti, tedy žalobkyně, došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek“). Žalobkyně však úroky z prodlení z částky 250 000 Kč v rámci této žaloby nepožadovala. Soud rozhodoval o úrocích z prodlení z částky 223 357 Kč, o kterých žalovaná netvrdila, že je plněním, které žalobkyně či [anonymizována dvě slova] odmítly přijmout.

49. S ohledem na shora uvedené soud považoval za nadbytečné zabývat se námitkami žalobkyně týkající se ujednání o kupní ceně a zaplacení kupní ceny žalovanou v souvislosti se smlouvou o postoupení pohledávek mezi [anonymizováno] a žalovanou a zda tato smlouva o postoupení pohledávky byla uzavřena oprávněnou osobou.

50. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 99 028 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 168 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 223 357 Kč sestávající z částky 9 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 220 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 28. 1. 2022, z částky 9 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 3. 2022, z částky 9 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 8. 2022 včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 5 971,36 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 28. 1. 2022 náhrada 1 945,10 Kč za 192 ujetých km v částce 1 345,10 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,4 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 3. 2022 náhrada 1 945,10 Kč za 192 ujetých km v částce 1 345,10 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,4 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 8. 2022 náhrada 2 081,16 Kč za 192 ujetých km v částce 1 481,16 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6,4 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 72 611,36 Kč ve výši 15 248,39 Kč.

52. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.