34 C 36/2012 - 1257

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci žalobce a): [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] žalobce b): [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená dne[Anonymizováno][Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] sídlem náměstí [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] proti žalovanému: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba] [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o zrušení rozhodčího nálezu takto:

Výrok

I. Rozhodčí nález rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO], se sídlem [adresa], sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 8.3.2012 a opravný rozhodčí nález [tituly před jménem] [jméno FO], sp. zn. [Anonymizováno] ze dne 14.3.2012 se zrušují.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) náhradu nákladů řízení ve výši 96 585 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce a).

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci b) náhradu nákladů řízení ve výši 48 379 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce b).

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 21.3.2012 na Městský soud v Brně se žalobce a) vůči žalovanému domáhal zrušení rozhodčího nálezu [tituly před jménem] [jméno FO], se sídlem [adresa], sp. zn. R 16/09 ze dne 8.3.2012 a rovněž zrušení opravného rozhodčího nálezu téhož rozhodce, sp. zn. [Anonymizováno] ze dne 14.3.2012. Žalobce b) přistoupil do řízení na základě návrhu žalobce a) ze dne 5.4.2012, což bylo připuštěno usnesením, č.j. [spisová značka](225). Žalobu odůvodnili tak, že uvedeným rozhodnutím bylo žalobcům a), b) a [tituly před jménem] [jméno FO] uloženo solidárně zaplatit žalovanému částku 23 932 442 Kč s příslušenstvím (výrok I.), žalované uloženo zaplatit rozhodci částku 27 00 Kč coby náklad na vyhotovení znaleckého posudku (výrok II.); rovněž bylo rozhodnuto o nákladech účastníků (výrok III.). Důvody pro zrušení rozhodčího nálezu jsou ty, které jsou uvedeny v § 31 písm. b), c), e) a g) zákona č. 216/1994 Sb. ve znění před 1.4.2012 (§ 31 písm. b), c), e) a i) zákona č. 216/1994 Sb. ve znění po1.4.2012), konkrétně tedy: 1) 2. věci se účastnil rozhodce, který neměl být dle rozhodčí smlouvy a ani jinak nebyl povolán k rozhodování sporu 1a) 3. - rozhodčí smlouva nebyla nikdy uzavřena - dohoda o řešení sporu ze dne 14.5.2009 (dále též rozhodčí smlouva) je totiž pouhým návrhem podepsaným žalobci a), b), v zastoupení žalobcem b) tehdy nezlou [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] coby spoluvlastníky budov a pozemků tvořící areál obchodního centra [Anonymizováno] (dále jen [právnická osoba]), rozhodčí smlouvu nepodepsal jednatel společnosti [právnická osoba], IČ [IČO], (jímž byla rovněž [tituly před jménem] [jméno FO]), coby nájemce tohoto obchodního centra, neboť žádný ze stejnopisů této dohody uzavírané fakticky dne 5.6.2009 u notáře [tituly před jménem] [jméno FO], který mají k dispozici žalobci neobsahuje takový podpis jednatele a ani otisk razítka společnosti [právnická osoba]. Má-li žalovaný v držení takovou listinu, pak jde o ověřenou kopii pouhé kopie a žalobci rozporují pravost této žalovaným předkládané listiny. Pokud by byly razítko společnosti [právnická osoba] a podpis jednatelky na některé z vyhotovení dohody o řešení sporu připojeny, stalo se tak až následně po podpisu tohoto právního úkonu, žalobcům nebyl tento případný akcept nikdy oznámen, resp. toto zjistili až při podání rozhodčí žaloby, nemohlo tedy ze strany společnosti [právnická osoba] jít o včasně přijetí návrhu na uzavření rozhodčí smlouvy. - dohoda o řešení sporu neměla být vlastně nikdy ani uzavřena, neboť dne 5.6.2009 došlo u notářky [tituly před jménem] [jméno FO] k podpisu většího množství listin - kupní smlouvy, dohody o svěření finančních prostředků, dohody o bezdlužnosti a dohody o převzetí dluhu za dlužníka - coby výsledku předchozího jednání mezi spoluvlastníky Max centra. [tituly před jménem] [jméno FO] hodlala odprodat svůj třetinový podíl ostatním spoluvlastníkům a současně vypořádat zhodnocení Max centra, ke kterému došlo ze strany společnosti [právnická osoba] v letech 2001 až 2007. V důsledku uzavření zejm. dohody o bezdlužnosti pak vzájemné závazky těchto osob z titulu zhodnocení [Anonymizováno] centra zanikly a společnost [právnická osoba] vůči žalobcům žádné takové závazky mít nemohla, úmyslem stran bylo vyřešit své vzájemné závazky takto - tedy dohodou o narovnání, resp. bezdlužnosti, nikoliv svůj spor předložit k rozhodování rozhodci. - [tituly před jménem] [jméno FO] dále za společnost [právnická osoba] nebyla oprávněna rozhodčí smlouvu podepsat, neboť současně s podpisem rozhodčí smlouvy byly podepsány výše uvedené právní úkony a též došlo k rozhodnutí valné hromady [právnická osoba] konané v jeden okamžik dne 5.6.2009. Tato společnost byla zrušena s likvidací, přičemž byl zvolen likvidátor - [tituly před jménem] [jméno FO], který jediný případně mohl za [právnická osoba] rozhodčí smlouvu uzavřít. - sama [tituly před jménem] [jméno FO] je spojena s žalovaným, zastupuje jej v jiných soudních řízeních, byť se v rozhodčím řízení snažila navodit dojem nestrannosti vůči všem účastníkům. - podpisem dohody o bezdlužnosti předchůdce žalovaného navodil situace, kdy žalobci měli za to, že si vzájemné závazky z titulu investic společnosti [právnická osoba] do Max centra vyrovnaly. Došlo-li následně k podpisu rozhodčí smlouvy, pak předchůdce žalovaného žalobce v podstatě uvedl v omyl, jeho jediným úmyslem bylo stvořit neexistující pohledávku společnosti [právnická osoba] za žalobci a takto se na jejich úkor obohatit 1b) 4. - žalovaný nebyl aktivně legitimován k podání rozhodčí žaloby, neboť ačkoliv s likvidátorem společnosti [právnická osoba] uzavřel dne 29.12.2009 smlouvu o postoupení pohledávky (vůči žalobcům z titulu zhodnocení areálu [Anonymizováno] centra, ke kterému došlo ze strany společnosti [právnická osoba] coby jeho nájemcem v letech 2001 až 2007), učinil tak neplatně, neboť nelze postoupit pohledávku, která neexistuje, jak je dovozeno pod bodem 1a). - i kdyby byla rozhodčí smlouva platně uzavřena, uzavřela ji společnost [právnická osoba] (s žalobci a dalšími osobami), nikoliv žalovaný. Práva a povinnosti z rozhodčí smlouvy tak vážou pouze ty osoby, které ji uzavřely (nemohou vázat osoby mimo tento vztah), smlouvou o postoupení pohledávky tedy na žalovaného nemohlo přejít právo řešit spor s žalobci před rozhodcem. Rozhodčí smlouva není v duchu § 524 a.n. zákona č. 40/1964 Sb. právem spojeným s pohledávkou ani příslušenstvím (žalobci odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]). Práva a povinnosti z rozhodčí smlouvy nelze bez souhlasu druhé strany postoupit smlouvou o postoupení pohledávky na další subjekt bez dalšího rovněž proto, že tím může dojít k porušení práva na spravedlivý proces, neboť dlužník nemusí mít zaručeno, že postupník není v bližším vztahu s rozhodcem, o čemž však dlužník nemusí vědět 1c) 5. rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl při rozhodování nepodjatý, neboť - je v přátelském vztahu s [tituly před jménem] [jméno FO], likvidátorem společnosti [právnická osoba] a právním zástupcem [tituly před jménem] [jméno FO] - přijal rozhodčí žalobu, aniž si obstaral do českého jazyka ověřenou plnou moc žalovaného pro jeho právního zástupce - neinformoval žalobce o tom, že podal ke zdejšímu soudu návrh na ustanovení opatrovníka nezletilé [jméno FO] coby nezletilému účastníku rozhodčí smlouvy, tam zastoupeném žalobcem b) a ani o výsledku tohoto řízení. - nepředal žalobcům přes jejich opakované výzvy audionahrávky, které pořídil na rozhodčím jednání dne 17.11.2010, ač to přislíbil - nesdělil žalobcům, dle jakého souboru pravidel bude v řízení postupováno, zda dle tzv. zásad ekvity či dle občanského soudního řádu, čímž znemožnil řádnou obranu žalobců ve věci - vytvořil nezákonnou fikci doručení výhodnou jednostranně pro žalovaného (str. 26 rozhodčího nálezu), tj. že tento je vykonatelný dnem doručení bez jakékoli lhůty k plnění, přičemž žalovaný lhůtu k plnění částky 27 000 Kč stanovenu měl - nepravdivě uvedl, že si vyžádal předložení originálů rozhodčí smlouvy, žalobce však žádnou takovou žádost neobdržel a o případné žádosti adresované protistraně nebyli žalobci informování - nepravdivě v odůvodnění nálezu uvedl, že mu bylo předloženo vícero znaleckých posudků s odlišnými závěry, posudek byl však předložen jediný, a to žalobci; zřejmě nevyhovoval rozhodci svým obsahem, proto nařídil vyhotovení posudku sám - posudek byl vyhotoven bez místního šetření nevhodnou metodou, na seznámení se s jeho obsahem poskytl žalobcům lhůtu pouhých 7 dnů - rozhodce obdržel od žalovaného částku 717.973,-Kč, aniž byla uzavřena dohoda o financování rozhodčího řízení, není zřejmé, jak k této částce rozhodce dospěl, je tedy evidentní, že rozhodce byl na žalovaném finančně závislý 6. K žalobci namítané podjatosti své osoby se rozhodce vyjádřil až v rozhodčím nálezu, nerozhodl o ní samostatným usnesením, jak předpokládá zákon č. 216/1994 Sb. 2) 7. rozhodčí smlouva je neplatná (a nebo) se na dohodnutou věc nevztahuje, neboť žalobci při svém jednání se společností [právnická osoba] vystupovali v pozici spotřebitelů, vykonávali své vlastnické právo. Společnost [právnická osoba] naopak jednala coby podnikatel; předmětem podnikání byl i pronájem nemovitostí. Aby bylo lze ve spotřebitelském sporu platně uzavřít rozhodčí smlouvu, je nutno garantovat procesní pravidla srovnatelná s těmi, která by na spotřebitele dopadla, i kdyby rozhodčí smlouvu neuzavřel, tj. rozhodčí smlouva měla obsahovat závazek vést rozhodčí řízení, kde by byla reflektována zásada ústnosti, odvolací instance, absence aplikace zásady ekvity; žalobci zde odkázali na rozhodnutí Ústavního soudu ČR, sp. zn. II. ÚS 2164/10). Jelikož toto v rozhodčí smlouvě ujednáno nebylo, byla rozhodčí smlouva v této spotřebitelské věci sjednána neplatně, což vyniká za situace, kdy účastníkem rozhodčí smlouvy a jedním z žalovaných byla též nezletilá [jméno FO]. Rozhodce sice vůči ní řízení zastavil, tím jí však odebral možnost jakékoliv obrany. Pokud by byla pohledávka vůči ostatním žalovaným vymožena, vznikl by nezletilé vůči nim regresní závazek. Jelikož tedy nezlou [jméno FO] nezastupoval při jejím uzavírání rozhodčí smlouvy kolizní opatrovník, je taková rozhodčí smlouva i z tohoto důvodu neplatná (jak dovodil zdejší soud v usnesení č.j. [spisová značka]) , neboť zde došlo ke kolizi mezi žalobcem b) a nezletilou, její neplatný projev vůle nelze oddělit od projevů vůle ostatních kontrahentů, přičemž smlouvu obsahující solidární závazek účastníků musí podepsat všichni tito solidární účastníci. 3) 8. žalobcům nebyla dána možnost věc řádně projednat 3a) 9. rozhodce nepoučil žalobce v řízení obdobně dle § 118a odst. 1 až 3 občanského soudního řádu a žalobci pro nedostatek těchto poučení nebyli v řízení úspěšní, konkrétně: - žalobci opakovaně namítali promlčení předmětné pohledávky společnosti [právnická osoba] vůči nim, tvrdili, že podpisy žalobce b) a jejího manžela na listině obsahující souhlas s prováděním změn v Max centru společností [právnická osoba] coby nájemcem, nejsou jejich pravými podpisy, rozhodce však žalobce nepoučil o povinnosti navrhnout k prokázání této skutečnosti důkazy ani k tomu, aby ohledně promlčení pohledávky vylíčili všechny rozhodné skutečnosti - žalobci namítali, že část provedených investic byla hrazena podnájemci Max centra, žalovaný nikdy netvrdil a ani neprokazoval, že to byl on či jeho právní předchůdce, kdo ze svých zdrojů zhodnotil nemovitosti tvořící [právnická osoba]; měla-li by povinnost k tomu, kdo tak činil ležet na žalobcích, měli být tito k jejímu prokázání rovněž poučeni - žalobci v rozhodčím řízení tvrdili, že úvěr použitý na část zhodnocení Max centra byl jimi splacen, rozhodce však tuto skutečnost nijak nezohlednil při ponížení výše případného zhodnocení 10. Žalobci v tomto směru odkázali na rozhodnutí Ústavního sp. zn. I. ÚS 3227/07 3b) 11. rozhodce nepoučil žalobce v rozhodčím řízení obdobně ani dle § 118b a 119a občanského soudního řádu, tj. o koncentraci řízení a o tom, že se končí dokazování a je nutnosti uvést všechna rozhodná tvrzení a důkazy před vyhlášením rozhodnutí ve věci 3c) 12. rozhodce neprovedl všechny důkazy, které navrhovali žalobci, a sice výslech [tituly před jménem] [jméno FO], výslech [jméno FO] a účetní doklady společnosti [právnická osoba], aniž přesvědčivě v rozhodčím nálezu odůvodnil, proč tak neučinil; žalobci zde odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka] 3d) 13. žalobci nemohli uplatnit řádně všechny své argumenty a neměli ani možnost vyjádřit se plně k argumentům žalovaného, neboť rozhodce určil pro závěrečný návrh a vyjádření se ke znaleckému posudku krátkou lhůtu 7 dnů, rovněž žalobcům přes jejich opakované urgence nepředal audionahrávky pořízené při jednáních, neboť protokol nebylo možno v plném rozsahu pořídit. 3e) 14. znalecký posudek č. ZU 3186-002/2012, z nějž rozhodce při svém rozhodování vycházel, byl proveden bez místního šetření, ačkoliv je znalecký ústav původně nařídil jako nutné a později je odvolal, posudek je tedy třeba proto považovat za nesprávný; žalobci zde odkázali na rozhodnutí Ústavního soudu ČR, sp. zn. I. ÚS 1012/07 4) 15. jsou zde dány důvody, pro které lze v občanském osudním řízení žádat obnovu řízení 4a) 16. mohou vyjít najevo nové skutečnosti, neboť lze předpokládat, že osobami podílejícími se na zpracování znaleckého posudku č. [Anonymizováno] v rozhodčím řízení mohl být spáchán trestný čin, což by nepochybně mělo vliv na výsledek sporu 4b) 17. žalobci až po skončení rozhodčího řízení (byť v jeho průběhu měli silné podezření) zjistili, že [tituly před jménem] [jméno FO] je ve spojení s žalovaným, což však v rozhodčím řízení zamlčovala, naopak uváděla, že žalovanému (tam v pozici žalobce) nijak nestraní.

18. Žalovaný se žalobě vyjádřil tak, že tato důvodná není, neboť - žalovaný založil do rozhodčího spisu ověřený opis rozhodčí smlouvy ze dne 14.5.2009, který obsahuje projev vůle společnosti [právnická osoba] k jejímu zavření, tj. otisk razítka této společnosti a podpis jednatele. Jen toto vyhotovení rozhodčí smlouvy lze pak pokládat za originál, ostatní listiny s tímto obsahem bez projevu vůle společnosti [právnická osoba], za originály považovat nelze, postačí, že společnost [právnická osoba] projevila tuto svoji vůli třebas i na jediném stejnopise rozhodčí smlouvy. Jinak se rozhodce s námitkou neexistence rozhodčí smlouvy ve svém nálezu detailně vypořádal, jako platně uzavřenou předmětnou rozhodčí smlouvu posoudil rovněž Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí č.j. [spisová značka] - pohnutky, resp. způsob vystupování [tituly před jménem] [jméno FO] v rozhodčím řízení nemá na platnost rozhodčí smlouvy, případné vady řízení či jeho výsledek žádný vliv, je výlučně na účastníku řízení, jaké zaujme k té či oné procesní otázce stanovisko, otázka případné újmy vzniklé žalobci v důsledku postupu [tituly před jménem] [jméno FO] se nijak netýká žalované, skutečnost, že v jiném soudním řízení [tituly před jménem] [jméno FO] zastupuje žalovaného je bez významu, takto řeší svůj závazek vůči němu - námitka neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 29.12.2009 z důvodu toho, že zde není pohledávka, kterou by bylo lze postoupit a žalovaný proto neměl aktivní legitimaci k zahájení rozhodčího řízení se týká již (přezkumu) věci samé, nicméně i s touto otázkou se rozhodce v nálezu vypořádal (dovodil, že dohoda o bezdlužnosti ze dne 5.6.2009 je pro neurčitost neplatná) - údajný přátelský vztah mezi rozhodcem a [tituly před jménem] [jméno FO] či [tituly před jménem] [jméno FO] zůstal pouze v rovině obecného tvrzení, žalobci jej ani nijak nedoložili, o podjatosti rozhodce pak nesvědčí ani to, že žalobcům nebyly předány audiozáznamy z rozhodčích jednání ani jiný jeho procesní postup, nesprávný procesní postup je vadou řízení nikoliv dokladem podjatosti rozhodce - v řízení před rozhodcem nešlo o spotřebitelský spor v pravém slova smyslu, rozhodnutí Ústavního soudu ČR, sp. zn. II. ÚS 2164/10 se tedy nepoužije - rozhodčí smlouva není neplatná pro to, že při jejím podpisu nebyla nezletilá [jméno FO] zastoupena kolizním opatrovníkem, účastníci smlouvy nejsou solidárně z ní zavázáni a nejsou ani nerozlučnými společníky - žalobci měli možnost se účastnit všech ústních jednání před rozhodcem, zde vznášet své námitky návrhy a též se vyjadřovat k podáním a vyjádřením žalovaného, což také činili, mohli a také podávali obsáhlá písemná vyjádření ve věci, nelze tedy mít za to, že by jim bylo znemožněno věc před rozhodcem projednat, poskytnutí lhůty k závěrečnému návrhu je nadstandardní a nebývá pravidlem ani v občanském soudním řízení, rozhodce nemá povinnost pořizovat audiozáznam, podpůrně se v řízení před rozhodcem neužívá trestního řádu, odkaz na rozhodnutí Ústavního soudu ČR, sp. zn. IV. ÚS 388/06 je tedy nepřípadné - rozhodce neprovedl důkaz účetnictvím společnosti [právnická osoba], neboť žalobci neupřesnili, jaká konkrétní listina má prokazovat jakou konkrétní skutečnost, námitky proti znaleckému posudku jsou námitkami proti hodnocení tohoto důkazu, které přísluší výlučně rozhodci - analogická aplikace § 119a občanského soudního řádu nemá v rozhodčím řízení opodstatnění, neboť zde není navazující odvolací řízení - pro absenci případného poučení obdobně dle § 118a odst. 1 až 3 občanského soudního řádu žalobci spor neztratili, neboť rozhodce se vypořádal jak s námitkou zániku předmětné pohledávky s odkazem na dobropisy, tak s otázkou platnosti listiny obsahující souhlas se změnami předmětu nájmu, resp. s tím, byl-li tento souhlas dán jinak, rozhodce věc neposuzoval dle jiného zákonného ustanovení, k němuž by bylo třeba dalších tvrzení a důkazů, i dle odůvodnění rozhodčího nálezu měl rozhodce dostatečný skutkový podklad pro rozhodnutí, neuvádí, že by žalobci nedostatečně něco tvrdili či prokazovali - zpracovatel znaleckého posudku č. [Anonymizováno] nebyl odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti s jeho vyhotovením a vztah [tituly před jménem] [jméno FO] k žalovanému není skutečností, pro kterou lze žádat obnovu řízení Žalovaný tedy navrhl, nechť soud žalobu zamítne.

19. Cizí prvek je v řešené věci dán tím, že žalovaný je právnickou osobou se sídlem na území [Anonymizováno]. Pravomoc českých soudů se odvíjí od § 37 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb. ve spojení s § 43 zákona č. 216/1994 Sb.. Vzhledem k povaze nároku bylo aplikováno české - ve své podstatě procesní - právo, tj. zákon č. 216/1994 Sb..

20. Ve věci byl dne 5.3.2015 vyhlášen rozsudek č.j. 34 C 36/2012-492, jímž soud žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl též o nákladech řízení účastníků (výrok II.). K odvolání žalobců Krajský soud v Brně rozsudek soudu I. stupně usnesením ze dne 30.11.2018, č.j. [spisová značka], zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení s tím, že z hlediska věcné opodstatněnosti jsou relevantními toliko ty skutečnosti, z nichž žalobci dovozovali, že rozhodčí smlouva nebyla nikdy uzavřena a že tedy ve věci se účastnil rozhodce, který neměl být dle rozhodčí smlouvy a ani jinak nebyl povolán k rozhodování sporu dle § 31 písm. c) zákona č. 216/1994 Sb.. Soud I. stupně však k prokázání pro rozhodnutí významné skutečnosti, byl-li dovršen kontraktační proces, tj. vůbec uzavřena rozhodčí smlouva, neprovedl žádné důkazy navržené, jak stranou žalující (účastnické výslechy žalobců, výslech notářky [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky [tituly před jménem] [jméno FO], znaleckým posudkem k pravosti listiny), tak stranou žalovanou (výslech [tituly před jménem] [jméno FO]) a vyšel ze závěrů Krajského soudu v Brně coby soudu odvolacího, učiněných v řízení sp. zn. [spisová značka] (sp. zn. [spisová značka]), který tedy rozhodoval v jiném řízení a tuto věc posuzoval jako předběžnou otázku; takovým závěrem ovšem soud I. stupně v řízení sp. zn. [spisová značka] není vázán. Soudu I. stupně bylo tak uloženo ke zjištění toho, zda došlo k dovršení kontraktační procesu, tj. uzavření rozhodčí smlouvy, provést účastníky navržené důkazy, když dosud provedené dokazování bylo zcela nedostatečné.

21. V reakci na obsah rozhodnutí odvolacího soudu žalobci svá žalobní tvrzení doplnili, resp. upřesnili tak, že podpis [tituly před jménem] [jméno FO] i razítka společnosti [právnická osoba] na vyhotovení rozhodčí smlouvy předloženém žalovaným pravděpodobně je jejím pravým podpisem, ten však, včetně otisku razítka, byl na toto vyhotovení rozhodčí smlouvy připojen v blíže nezjištění době po jednání dne 5.6.2009 u notářky [tituly před jménem] [jméno FO], nemohlo tedy dojít k včasnému přijetí návrhu žalobců na uzavření rozhodčí smlouvy. Dále doplnili, že navrhovaná svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] je nevěrohodná, krom toho, že žalovanému poskytuje právní služby a má k němu tedy užší vztah, i z toho důvodu, že existuje další dohoda o bezdlužnosti, a to ze dne 24.9.2009 uzavřená mezi [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a společnosti [právnická osoba], jejímž prostřednictvím měl být [tituly před jménem] [jméno FO] uveden v omyl ohledně likvidace společnosti [právnická osoba]. Za nevěrohodného je třeba považovat rovněž svědka [tituly před jménem] [jméno FO], který poskytoval právní služby [tituly před jménem] [jméno FO], navíc dříve, v rámci trestního řízení (vedeném Policií ČR pod sp. zn. [adresa]) vypovídal o okolnostech uzavření rozhodčí smlouvy a dalších právních úkonů, zejm. dohody o bezdlužnosti jinak.

22. V reakci na závěry odvolacího soudu a po z toho plynoucím poučení ze strany soudu I. stupně žalovaný doplnil, že [tituly před jménem] [jméno FO] rozhodčí smlouvu podepsala i coby statutární zástupce společnosti [právnická osoba] dne 5.6.2009 na jednání u notářky [tituly před jménem] [jméno FO]. Důkaz výslechem žalobce a) je důkazem nepřípustným, neboť účastníka řízení lze vyslýchat pouze za situace, kdy tvrzenou skutečnost nelze prokázat jinak, což v tomto případě možné bylo. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] je nevěrohodná, jde o zástupkyni žalobců při uzavírání právních úkonů dne 5.6.2009, její výpovědi, které učinila v řízení před rozhodcem a v řízení před soudem si odporují, nepravdivé jsou vzhledem k ostatním provedeným důkazům svědkyní popisované spoluurčující okolnosti při jednání dne 5.6.2009, tj., že by se jako první podepisovala rozhodčí smlouva, jednání bylo bouřlivé, trvalo několik hodin, finance za odkup podílů [tituly před jménem] [jméno FO] na [Anonymizováno] centru byly již složeny v její úschově, vedl se spor o osobu rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO], kterému [tituly před jménem] [jméno FO] telefonoval; v doslovném přepisu z jednání u rozhodce pak tato svědkyně připustila, že razítko společnosti [právnická osoba] bylo na rozhodčí smlouvě otištěno již před 5.6.2009. Nevěrohodná jsou již i sama tvrzení žalobců ohledně (ne)uzavření rozhodčí smlouvy, když poprvé se tato objevují až v přípisu žalobců rozhodci ze dne 26.1.2011. Do té doby, jak se podává z obsahu jejich podání rozhodci zen dne 19.5.2010 a 6.10.2010, jakož i přípisu právního zástupce žalobce a) právnímu zástupci žalovaného žalobci argumentovali dohodou o bezdlužnosti, případně namítali jiné důvody neplatnosti rozhodčí smlouvy, nikoliv však, že by nebyla uzavřena. V roce 2010 tedy žalobci tímto způsobem učinili nesporným, že rozhodčí smlouva uzavřena byla, námitku jejího neuzavření účelově stvořili až v roce 2011.

23. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:

24. Z rozhodčího nálezu rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO], se sídlem na adrese [adresa], sp. zn. [Anonymizováno] ze dne 8.3.2012, vydaného v Brně, soud zjistil, že uvedeným rozhodnutím bylo žalobcům a [tituly před jménem] [jméno FO] uloženo zaplatit společně a nerozdílně žalovanému částku 23 932 442 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 30.10.2008 do zaplacení (výrok I.), žalovanému bylo uloženo zaplatit rozhodci částku 27 000 Kč coby náklad na vyhotovení znaleckého posudku (výrok II.); rovněž bylo rozhodnuto o nákladech účastníků tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Dne 14.3.2012 pak rozhodce vydal opravný rozhodčí nález, který doplnil výrok I. původního nálezu ze dne 8.3.2012, a to o lhůtu k plnění - tři dny od právní moci rozhodčího nálezu. Z obsahu rozhodčího nálezu se podává - pokud jde o věc samu - že žalovaný coby právní nástupce společnosti [právnická osoba], která byla nájemcem Max centra se vůči žalobcům, nezletilé [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], coby podílových spoluvlastníkům Max centra domáhal zaplacení částky ve výši 23 932 442 Kč s příslušenstvím. Částka měla představovat zhodnocení nemovitostí tvořících [právnická osoba] (§ 667 odst. 1 věta čtvrtá zákona č. 40/1964 Sb.), které v důsledku investic do těchto nemovitostí provedla se souhlasem spoluvlastníků v letech 2001 až 2007 společnost [právnická osoba]. Výše zhodnocení dosáhla částky 37 940 000 Kč, přičemž žalobci uhradili z toho částku toliko 14 007 557,68 Kč. Na základě znaleckého posudku č. [Anonymizováno] byla zjištěna výše investice společnosti [právnická osoba] a žalobci s Mg. [jméno FO] zavázáni k úhradě zbývající dlužné částky.

25. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] (obsahujícího rozhodčí spis) se podává, že rozhodčí řízení bylo zahájeno dne 30.12.2009, kdy na adresu sídla [tituly před jménem] [jméno FO], došel rozhodčí návrh (žaloba) žalovaného. Ten byl doručen žalobcům a rovněž [tituly před jménem] [jméno FO], neboť tito na ni, na další podání žalovaného, jakož i procesní úkony rozhodce (jednání, znalecký posudek) reagují svými podáními ze dne 7.2.2012, 2.2.2012, 18.8.2011, 4.8.2011, 26.1.2011, 30.9.2010, 25.10.2010, 19.5.2010, 23.9.2010. Ve věci se konala tři ústní jednání - dne 17.10.2010, 15.4.2011 a 6.5.2011. Po posledním jednání bylo odročeno na neurčito, rozhodce zadal vyhotovení znaleckého posudku č. [Anonymizováno] který byl doručen oběma žalobcům (dne 1.2.2012 a dne 27.1.2012) a rovněž žalovanému s výzvou rozhodce k podání závěrečnému návrhu ve lhůtě sedmi dnů. Rozhodčí nález byl žalobci a) doručen dne 13.3.2012, žalobci b) dne 2.4.2012.

26. Ostatní jednotlivá dílčí skutková zjištění vyplývající z rozhodčího spisu pak soud pro přehlednost uvede níže u rozboru jednotlivých námitek žalobců proti rozhodčímu nálezu, resp. proti průběhu rozhodčího řízení.

27. Mezi stranami nebylo sporným (§ 120 odst. 4 občanského soudního řádu), že žalobci, tehdy nezletilá [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] byli nejméně do 5.6.2009 podílovými spoluvlastníky nemovitostí tvořících areál Max centra, jak potvrzuje kupní smlouva ze dne 5.6.2009, kterou žalobci a tehdy nezletilá [jméno FO] odkoupili od [tituly před jménem] [jméno FO] její id. spoluvlastnické podíly; tuto skutečnost podporuje rovněž výpis z katastru nemovitostí ze dne 12.1.2012 a přípis [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 19.1.2009.

28. Spornou skutečností nebylo dále to, že společnost [právnická osoba] byla od roku 2001 nájemcem nebytových prostor v objektu [Anonymizováno] centra, jak podporuje i dohoda ze dne 21.12.2007.

29. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že společnost zanikla dnem 25.5.2012, od roku 1999 byla jednatelem této společnosti [tituly před jménem] [jméno FO] (do 2.1.2004 společně s [tituly před jménem] [jméno FO], právním předchůdcem žalobců), a to do 25.5.2012. Od října 2009 do 25.5.2012 byla [tituly před jménem] [jméno FO] držitelkou 50 % obchodního podílu společnosti. Od října 2005 do 25.5.2012 žalobci a tehdy nezletilá [jméno FO] drželi společný podíl rovněž v rozsahu 50 % na majetku společnosti.

30. Sporu dále nebylo v tom, že mezi žalobci coby spoluvlastníky [Anonymizováno] centra na jedné straně a [tituly před jménem] [jméno FO] coby spoluvlastníkem a též jednatelem společnosti [právnická osoba] vyvstaly po smrti [tituly před jménem] [jméno FO] postupně rozpory, týkající se společného užívání a správy [Anonymizováno] centra, předmětem sporů bylo zejména zhodnocení budovy [Anonymizováno] investicemi společnosti [právnická osoba] a dále vyplácení nájemného, resp. jiných výnosů z pronájmu [Anonymizováno] centra. Tyto rozpory se ukázaly být nepřekonatelnými a žalobci (zastoupení [tituly před jménem] [jméno FO]) s [tituly před jménem] [jméno FO] (zastoupenou [tituly před jménem] [jméno FO]) se je rozhodli po cca čtyřměsíčním vyjednávání vyřešit podpisem baterie smluv dne 5.6.2009 na jednání u notářky [tituly před jménem] [jméno FO], po jejichž podpisu následovala valná hromada společnosti [právnická osoba] a její vstup do likvidace. Jednání se přímo účastnil žalobce a), žalobce b), [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], do zasedací místnosti se na krátké okamžiky dostavila též notářka [tituly před jménem] [jméno FO] a její zaměstnankyně za účelem ověření podpisů.

31. Uvedené podporují následující listiny: kupní smlouva ze dne 5.6.2009, dohoda o svěření finančních prostředků ze dne 5.6.2009, dohoda o bezdlužnosti ze dne 5.6.2009, dohoda o převzetí či úhradě dluhu ze dne 5.6.2009 a prohlášení likvidátora [tituly před jménem] [jméno FO] rovněž z 5.6.2009.

32. Z kupní smlouvy se podává, že žalobci a tehdy nezletilá [jméno FO] odkoupili od [tituly před jménem] [jméno FO] její id. spoluvlastnické podíly na budovách tvořících objekt [Anonymizováno] za celkem 20 000 000 Kč; dohoda o svěření finančních prostředků byla uzavřena za účelem vyplacení kupní ceny [tituly před jménem] [jméno FO].

33. Z dohody o bezdlužnosti uzavřené mezi žalobci (a nezletilou [jméno FO]), [tituly před jménem] [jméno FO] a též společnostmi [právnická osoba], [právnická osoba]. a [právnická osoba] soud zjistil, že v ní strany deklarovaly prodej spoluvlastnického podílu [tituly před jménem] [jméno FO] žalobcům, vymezily okruh sporných skutečností - pod bodem III/1. coby „závazky stran dohody 1 až 4 (tedy žalobců, nezletilé [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]) vůči [právnická osoba] z titulu zhodnocení nemovitostí, či jiných závazků“ a dále v bodech III/2 až III/7, prohlásily, že si z důvodů uvedených ad) III/1 až III/7 navzájem ničeho nedluží, jejich závazky jsou vyrovnány, krom jediného - závazku žalobců z dohody o převzetí dluhu, kterou žalobci převzali na sebe dluh z úvěrové smlouvy uzavřené s [právnická osoba] Bank č. [tel. číslo] na úvěr v původní výši 6 000 000 Kč. Dohodu o bezdlužnosti podepsal žalobce a), žalobce b) za sebe, za nezletilou [jméno FO] a společnost [právnická osoba]. a dále [tituly před jménem] [jméno FO] za sebe a společnosti [právnická osoba], a [právnická osoba].

34. Z dohody o převzetí či úhradě dluhu uzavřené mezi žalobci, [tituly před jménem] [jméno FO] a též společností [právnická osoba], se podává, že v roce 2015 uzavřela společnost [právnická osoba] s [právnická osoba] Bank č. [tel. číslo] coby věřitelem úvěrovou smlouvu na částku 6 000 000 Kč, žalobci jsou spoludlužníky a ručiteli. S ohledem na prodej podílů [tituly před jménem] [jméno FO] na [Anonymizováno] žalobcům zavázali se žalobci dluh z této úvěrové smlouvy převzít (čl. III). Dohodu podepsal žalobce a), žalobce b) a [tituly před jménem] [jméno FO] za sebe a společnosti [právnická osoba].

35. Z prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO] coby likvidátora společnosti [právnická osoba] plyne, že likvidátorovi je známo uzavření dohody o bezdlužnosti mezi zúčastněnými a on ji akceptuje a za společnost [právnická osoba] k ní přistupuje.

36. Z listiny s názvem Dohoda o řešení sporu s datem 14.5.2009 se podává, že žalobci a) a b), nezletilá [jméno FO] zastoupena žalobcem b) a [tituly před jménem] [jméno FO] projevili vůli podřídit rozhodování majetkového sporu mezi nimi a společností [právnická osoba] z titulu investic společnosti [právnická osoba] do nemovitostí tvořících areál [Anonymizováno] (čl. I) rozhodci, podpisy těchto osob byly na dvou stejnopisech ověřeny notářem (jak se detailně podává i z důkazů uvedených níže). Z rozhodčí smlouvy se dále podává (čl. II), že rozhodcem byl stranami smlouvy určen [tituly před jménem] [jméno FO], rozhodováno mělo být bez ústního jednání jen dle písemných materiálů, rozhodce ale mohl ústní jednání nařídit pro případ, že mu listinné podkladu nebudou postačovat, rozhodným právem mělo být hmotné právo české, měla být uplatněna zásady spravedlnosti, rozhodčí nález nemusel být odůvodněn. Stejnopisy předložené žalobci (jeden s notářkou ověřenými podpisy a jeden bez nich) neobsahuje žádný projev vůle dalšího účastníka rozhodčí smlouvy, tj. společnosti [právnická osoba]. Stejnopis předložený žalovaným pak obsahuje podpis [tituly před jménem] [jméno FO] coby jednatelky společnosti [právnická osoba] a otisk razítka této společnosti.

37. Ze sdělení notářky [tituly před jménem] [jméno FO], resp. kopie její ověřovací knihy na č.l. 826 spisu se podává, že dne 5.6.2009 byly při jednání ověřeny podpisy zúčastněných na následujících listinách: č. [hodnota] až 2535 žalobce a) - 2x dohoda o řešení sporu, 2x dohoda o bezdlužnosti a 1x plná moc, č. [hodnota] až 2543 žalobce b) - 2x dohoda o řešení sporu ale čtyři podpisy, 2x dohoda o bezdlužnosti a 1x plná moc, ale dva podpisy a č. [hodnota] až 2548 [tituly před jménem] [jméno FO] - 2x dohoda o řešení sporu, 2x dohoda o bezdlužnosti a 1x žádost týkající se úvěru.

38. Z vyhotovení rozhodčí smlouvy předloženého žalobci (tj. bez podpisu [tituly před jménem] [jméno FO] coby jednatelky společnosti [právnická osoba] a otisku razítka této společnosti) se podává, že zde byly ověřeny podpisy žalobce a) pod č. [hodnota], žalobce b) pod č. [hodnota] a pod č. [hodnota] - zjevně za nezletilou [jméno FO] coby účastníka smlouvy a [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. [hodnota].

39. Z vyhotovení rozhodčí smlouvy předloženého žalovaným (tj. s podpisem [tituly před jménem] [jméno FO] coby jednatelky společnosti [právnická osoba] a otiskem razítka této společnosti) se podává, že zde byly ověřeny podpisy žalobce a) pod č. [hodnota], žalobce b) pod č. [hodnota] a pod č. [hodnota] - za nezletilou [jméno FO] coby účastníka smlouvy a [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. [hodnota]. Druhý podpis [tituly před jménem] [jméno FO] coby jednatelky společnosti [právnická osoba] zde ověřen není.

40. Ze sdělení notářky [tituly před jménem] [jméno FO] (učiněné v rámci trestního řízení, které je součástí spisu Policie ČR sp. zn. [adresa] ze dne 14.2.2011 a 1.3.2012 krom uvedeného shora vyplývá, že přidělená čísla ověřovací knihy jsou přidělena náhodně a nepodává se z nich, v jakém pořadí byla ta která listina podepsána.

41. Podání [tituly před jménem] [jméno FO] - advokáta, na č.l. 95 a plná moc na č.l. 96 potvrzují tvrzení žalobců, že [tituly před jménem] [jméno FO] zastupuje v jiných občanských soudních řízeních žalovaného, podporují to i usnesení exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] o nařízení dražební vyhlášky ze dne 16.7.2012 (č.l. 894) a usnesení téhož exekutora ze dne [datum] (č.l. 896).

42. Z obžaloby Okresního státního zastupitelství ve [adresa] sp. zn. [Anonymizováno], znaleckého posudku znalce [Anonymizováno], rozsudku Okresního soudu ve [adresa], č.j. [spisová značka] čl. 372/374 a usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka [adresa] č.j. [spisová značka] se podává, že [tituly před jménem] [jméno FO], který k zadání žalobce b) vyhotovil znalecký posudek č. [hodnota] a který byl žalobci použit k podpoře jejich tvrzení v rozhodčím řízení, byl odsouzen pro trestný čin podání nepravdivého znaleckého posudku dle § 364 odst. 1 a 3, písm. a) trestního zákoníku. Z posudku znalce [Anonymizováno], který byl zadán v trestním řízení Policií ČR, vyplynula výše zhodnocení Max centra rozhodné době v částce cca 31 000 000 Kč, což odpovídá závěrům posudku pořízeného v řízení rozhodčím.

43. Z usnesení Policie ČR, č.j. [Anonymizováno]-[adresa]-[Anonymizováno] ze dne 10.12.2013, se podává, že trestní věc (podezření ze zpronevěry a porušování povinnosti při správě cizího majetku) vůči likvidátoru společnosti [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO] byla odložena.

44. Z úředního záznamu ze dne 30.7.2012, který je součástí spisu Policie ČR, sp. zn. [adresa], přípisu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 11.7.2011 Policii ČR a též ze zvukového záznamu jednání před rozhodcem ze dne 17.12.2010 se podává, že rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] měl být stranami rozhodcem ustanoven, aniž to dopředu věděl, aniž byl některou ze stran dopředu kontaktován, toto zjištění učinil z rozhodčí žaloby doručené mu dne 30.12.2009.

45. Ze sdělení znalce, jenž zpracovával k zadání rozhodce znalecký posudek č. ZU 3186-002/2012 ze dne 7.10.2011 a 13.10.2011 se podává, že znalec účastníky vyrozuměl o konání místní šetření za účasti stran dne 17.10.2011, následně bylo místní šetření zrušeno neboť dva účastníci rozhodčího řízení se omluvili.

46. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]. (dříve [právnická osoba].) se podává, že od září 2005 do března 2010 byl žalobce b) společníkem se 100 % obchodním podílem této společnosti, od března 2004 do března 2010 rovněž jedním z jednatelů, tato společnost byla také jednou ze stran dohody o bezdlužnosti ze dne 5.6.2009, jak se podává z této dohody.

47. Z výpisu z ARES se podává, že žalobce b) byl statutárním orgánem a společníkem společnosti [právnická osoba]., společníkem společnosti OC [právnická osoba]. a rovněž že je podnikatelem dle živnostenského zákona s IČ [IČO].

48. Výpis z účtu u KB na č.l. 130 spisu prokazuje, že rozhodce obdržel od žalovaného částku 717 973 Kč dne 8.3.2010 coby rozhodčí poplatek (3 % z předmětu řízení) na základě výzvy rozhodce ze dne 30.12.2009 obsažené v rozhodčím spisu.

49. Soud zhodnotil výše provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti.

50. S ohledem na okolnosti provázející uzavírání smluv mezi zúčastněnými osobami dne 5.6.2009, jak budou rozebrány níže, s nimiž v rámcovém souladu jsou i obsahy výpovědí svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a žalobce a) učinil soud takový závěr o skutkovém stavu věci, že rozhodčí smlouva - Dohoda o řešení sporu datovaná 14.5.2009, nebyla uzavřena, neboť dne 5.6.2009 na jednání u účastníků u notářky [tituly před jménem] [jméno FO] ji nepodepsala i za společnost [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO] coby jednatel této společnosti (přičemž skutkové tvrzení žalovaného bylo takové, že se tak mělo stát právě onoho dne); k připojení „druhého“ podpisu [tituly před jménem] [jméno FO] a otisku razítka společnosti [právnická osoba] tak muselo dojít někdy později, po 30.12.2009, když o existenci stejnopisu s „druhým“ podpisem a razítkem se žalobci dozvěděli až v rámci rozhodčího řízení.

51. Na počátku je třeba konstatovat, že okolnosti provázející proces kontraktace, tj. uzavírání rozhodčí smlouvy oběma stranami, jakož i následné jednání stran vůči sobě navzájem (např. použití nepravdivého znaleckého posudku žalobci v rozhodčím řízení - tam v postavení žalovaných) se může jevit při pohledu nezaujaté osoby zvenčí jako poněkud zvláštní až snad nepochopitelné (např. že strany fyzicky neznehodnotily všechny stejnopisy rozhodčích smluv, pokud mělo dojít uzavřením kupní smlouvy a dohody o bezdlužnosti k vyřešení všech existujících sporů mezi nimi), nicméně oněch „zvláštností“ je zde více ve prospěch strany žalující, jimi tvrzený skutkový stav se jeví jako pravděpodobnější, tedy, že k perfekci rozhodčí smlouvy nedošlo, neboť strany nakonec uzavřely připravenou kupní smlouvu, dohodu o bezdlužnosti a dohodu o převzetí dluhu, kterými své sporné záležitosti týkající se Max centra finálně vyřešily. Tedy: 52. - pouze na vyhotovení rozhodčí smlouvy předložené žalovaným se nachází (druhý) podpis [tituly před jménem] [jméno FO] i za společnost [právnická osoba] a otisk razítka této společnosti, žalobci disponují stejnopisy bez tohoto druhého podpisu [tituly před jménem] [jméno FO]. Přitom stejnopisy ostatních listin, které toho dne podepisovala [tituly před jménem] [jméno FO] i za společnost [právnická osoba], tj. dohodu o bezdlužnosti a dohoda o převzetí dluhu byly jí podepsány všechny, resp. žádná námitka v tomto směru od žádné ze stran nevzešla - podpis [tituly před jménem] [jméno FO] za společnost [právnická osoba] a otisk razítka této společnosti na vyhotovení rozhodčí smlouvy předloženém žalovaným, se nachází na volné části listu, není zde předtištěna žádná linka či kolonka, přitom žalobce a), b), nezletilá [jméno FO] i [tituly před jménem] [jméno FO] coby spoluvlastník na všech stejnopisech takovou „kolonku“ tvořenou jejich jménem mají. Rozhodčí smlouvu přitom, stejně jako dohodu o bezdlužnosti a dohodu o převzetí dluhu tvořil právní zástupce [tituly před jménem] [jméno FO], ať již sám (jak vypověděla [tituly před jménem] [jméno FO]) nebo ve spolupráci s ní - na stejnopisech rozhodčí smlouvy předložených jak žalobci, tak žalovaným jsou (třebas s různými ověřovacími čísly) ověřeny vždy čtyři podpisy, a sice žalobce a), žalobce b) za sebe a za nezletilou [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Pokud byl podpis žalobce b) podepisujícího za sebe a za své nezletilé dítě ověřen dvakrát, velí logika tohoto postupu, aby byl podpis [tituly před jménem] [jméno FO] podepisující dle tvrzení žalovaného také dvakrát - jednou za sebe a jednou za společnost [právnická osoba] - razítko společnosti [právnická osoba] není otištěno na žádném stejnopisu ostatních listin, které toho dne podepisovala [tituly před jménem] [jméno FO] za společnost [právnická osoba], tj. dohody o bezdlužnosti a dohody o převzetí dluhu. Vysvětlení, že pro to nebyl důvod, neboť v těchto dokumentech byly předtištěny řádky k podpisu s označením účastníka dle názoru soudu neobstojí, např. z dohody ze dne 21.12.2007 je zřejmé, že [tituly před jménem] [jméno FO] používala razítko společnosti i v případě předtištěného názvu společnosti. Lze si samozřejmě představit, že razítko používala či nepoužívala nahodile, nicméně, při podpisu tak zásadních dokumentů, které ve spojení s dalšími řešily finálně celý konglomerát vztahů mezi účastníky, se jeví jako dosti zvláštní, že na některé listiny razítko připojila a některé ne, měla-li ho mít dle žalovaného ten den při sobě - obsah dohody o bezdlužnosti v bodě III/1 ve spojení s bodem IV výslovně uvádí, že si žalobci a), b), nezletilá [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] coby spoluvlastníci Max centra na jedné straně a společnost [právnická osoba] na druhé straně z titulu zhodnocení nemovitostí (společností [právnická osoba]) či jiných závazků vzájemně ničeho nedluží, resp., jejich závazky jsou vyrovnány. Obdobně si tyto subjekty, jakož i další dvě obchodní společnosti upravily další sporné otázky s tím, že jediným trvajícím závazkem zůstává nesplacená část úvěru u [právnická osoba] bank, který však žalobci a) a b) na sebe převzali výslovně specifikovanou dohodou o převzetí či úhradě dluhu. Žádný jiný nadále existující sporný vztah mezi účastníky není v dohodě o bezdlužnosti zmiňován. Z tohoto pohledu se pak skutečně jeví jako beze smyslu téhož dne uzavřít rozhodčí smlouvu, které by se měl podřídit stejný rozsah sporných vztahů, tj. zhodnocení objektu Max centra nájemcem společností [právnická osoba], tedy dohodnout se současně o zániku sporných vztahů a současně ohledně týchž vztahů uzavřít rozhodčí smlouvu s tím, že okolnosti uzavření dohody o bezdlužnosti nejsou žádnou ze stran napadány a ani zde není žádná jiná okolnost hodná pozornosti, jako právě zde u smlouvy rozhodčí - na prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO] coby likvidátora společnosti [právnická osoba]. kde tento deklaruje své povědomí o uzavření dohody o bezdlužnosti mezi zúčastněnými s tím, že ji akceptuje a za společnost [právnická osoba] k ní přistupuje je otisk jeho razítka coby advokáta, nikoliv razítka společnosti [právnická osoba], za kterou jako likvidátor již měl činit právní úkony, tedy nikoliv jako advokát „na plnou moc“ - což svědčí spíše o tom, že razítko společnosti [právnická osoba] se dne 5.6.2009 při jednání nenacházelo 53. [právnická osoba] s uvedenými skutečnostmi je pak výpověď jak samotného žalobce a) a tak svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO].

54. Zde je nejprve třeba uvést, že soud k výpovědím svědků (účastníka) přistupoval s obezřetností, neboť ani jeden z nich není bez vztahu k věci či účastníkům. Pomine-li se účastnická výpověď žalobce a), který má přímý zájem na výsledku sporu, pak [tituly před jménem] [jméno FO] byla při jednání dne 5.6.2009 právní zástupkyní žalobců a) a b), s ohledem na povinnosti advokáta pak nelze mít za to, že by vystupovala v rozporu se zájmy klienta. Totéž platí pro [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta, právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] a likvidátora společnosti [právnická osoba]. [tituly před jménem] [jméno FO], též advokátka, pak má vztah k žalovanému, jehož právně zastupovala ještě i v roce 2020.

55. Nicméně - k výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] přistupují ony závažné okolnosti svědčící o nepodepsání rozhodčí smlouvy [tituly před jménem] [jméno FO] též za společnost [právnická osoba], proto soud dospěl k závěru, že z její výpovědi vycházet lze. Svědkyně vypovídala o základních meznících podepisování smluv u notářky dne 5.6.2009 shodně, a to jak v řízení před rozhodcem, tak i v řízení tomto, kdy tedy soud mohl v souladu se zásadou přímosti bezprostředně hodnotit průběh její svědecké výpovědi. [tituly před jménem] [jméno FO], jak v řízení před rozhodcem, tak v řízení před soudem zcela vyloučila, že by [tituly před jménem] [jméno FO] na rozhodčí smlouvu připojila druhý podpis, tj. podpis za společnost [právnická osoba], počínání [tituly před jménem] [jméno FO] sledovala s tím, že k finalizaci rozhodčí smlouvy nedošlo proto, že strany nakonec své spory vyřešily odprodejem podílu [tituly před jménem] [jméno FO] na objektu [Anonymizováno] a uzavřením dohody o bezdlužnosti.

56. Žalovaný vyvíjel intenzivní snahu, aby poukázal na údajné rozpory a nepravdy ve výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], pokud jde o spoluurčující okolnosti průběhu uzavírání smluv dne 5.6.2009, konkrétně, že oproti tomu co svědkyně vypověděla jednání dne 5.6.2009 nebylo bouřlivé, netrvalo déle jak hodinu, jako první se nepodepisovala rozhodčí smlouva, finance na odkup podílů [tituly před jménem] [jméno FO] na Max centru nebyly složeny dne 5.6.2009 v úschově, vedl se spor o osobu rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO], kterému [tituly před jménem] [jméno FO] telefonoval s tím, že v doslovném přepisu z jednání u rozhodce pak tato svědkyně připustila, že razítko společnosti [právnická osoba] bylo na rozhodčí smlouvě otištěno již před 5.6.2009 a rovněž zde o rozhodčí smlouvě uvedla, že „přestala mít význam“ čímž uznala, že tedy musela být uzavřena.

57. Dle názoru soudu jsou okolnosti bouřlivosti (jinak vnímatelné každým z účastníků subjektivně jinak), délky jednání věcí podružného charakteru. Číslo ověření bylo dle sdělení notářky náhodně zvoleno, nevyplývá z něj pořadí podepisovaných dokumentů (ač svědkyně dovozovala opak) svědkyně však ve všech případech (i v rámci své výpovědi v rámci trestního řízení vedeném u Policie ČR, sp. zn. [adresa]) uvedla, že rozhodčí smlouva byla uzavírána k žádosti [tituly před jménem] [jméno FO], pro případ, že se strany nedohodnou jinak. Obsah dohody o bezdlužnosti vyložený výše podporuje z hlediska logické návaznosti skutečnost, že rozhodčí smlouva, resp. její návrh byl podepsán navrhovateli jako první, následně se strany dohodly i převodu podílů a vyřešení vzájemných závazků tzv. nulovou variantou s tím, že finalizovat rozhodčí smlouvu přestalo mít smysl, byť jak uvedeno soudem již shora, jde o postup poněkud krkolomný. Obsah kupní smlouvy ohledně složení kupní ceny si žalovaný vykládá po svém, přitom ani svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] neuváděla, že by snad kupní cenu od žalobců za prodej svých podílů neobdržela, zde soud žádný závažný nedostatek ovlivňující věrohodnost svědkyně nepozoruje. Skutečnost, že by snad razítko společnost [právnická osoba] na rozhodčí smlouvě bylo již dříve je i v rozporu s výpovědí samotné [tituly před jménem] [jméno FO], která uvedla, že jej tam měla otisknout právě v den jednání u notářky 5.6.2009. Obrat použitý svědkyní, že rozhodčí smlouva „přestala mít význam“ si žalovaný opět vykládá ve svůj prospěch, dle názoru soudu z něj nelze dovozovat uznání podpisu rozhodčí smlouvy i za společnost [právnická osoba], když jinak svědkyně tuto skutečnost všude výslovně neguje. Co se týká - pro žalovaného významné okolnosti - tj. zda v průběhu jednání dne 5.6.2009 byl telefonicky osloven vybraný rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO], pak ani to není věc, která by mohla narušit v jádru shodné výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO]. K této otázce se nicméně soud vyjádří níže.

58. Žalobce a) pak soud vyslechl dle závazného pokynu odvolacího soudu, přičemž i když lze tvrzenou skutečnost dokázat i jinak, nelze pravidlo uvedené v § 131 odst. 1 občanského soudního řádu vykládat tak, že by snad soud účastníka vyslýchat nesměl. Soud jej vyslechl, a to před svědky, aby pak nemohl případně upravovat svoji účastnickou výpověď poté, co by se s obsahem svědeckých výpovědí seznámil.

59. V rozporu s výše uvedenými okolnostmi provázejícími uzavírání smluv mezi zúčastněnými osobami dne 5.6.2009 a výpověďmi [tituly před jménem] [jméno FO] a žalobce a) jsou potom výpovědi svědků [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci výpovědi před soudem uvedl, že ani nesledoval, co která jednotlivá osoba podepisuje a zda došlo k podpisu všech vyhotovení všech listin. Významný rozpor však spočívá v tom, že svědek uvedl, že dne 5.6.2009 [tituly před jménem] [jméno FO] razítko společnosti [právnická osoba] otiskla na jednotlivé smlouvy, které se ten den podepisovaly, toto vyjádření není pravdivé, jak plyne z obsahu dohody o bezdlužnosti a dohody o převzetí dluhu, sama [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci své výpovědi uvedla, že razítkem (které se dle obou těchto svědků mělo dne 5.6.2009 na jednání nacházet a dle výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] v řízení sp. zn. [spisová značka], resp. [spisová značka], být z její strany předáno likvidátorovi) jiné právní úkony, než rozhodčí smlouvy neoznačovala. Vedle okolností provázející uzavírání smluv mezi zúčastněnými osobami dne 5.6.2009 a výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO] a žalobce a) vylučují to, aby soud vycházel z výpovědi, resp. výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO] i další skutečnosti, resp. rozpory. V řízení před rozhodcem (jak plyne z protokolu i přepisu zvukového záznamu) tato uvedla, že došlo k vyjednávání o osobě rozhodce, kterým měl být původně [tituly před jménem] Pernica, v řízení před soudem uvedla (shodně jako [tituly před jménem] [jméno FO]) že původním rozhodcem měl být Doc. [tituly před jménem] Schelle. To vynikne za situace, kdy žalovaný klade značnou váhu k tomu, jak byl nakonec rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] vybrán, resp. zda mu [tituly před jménem] [jméno FO] před tím telefonoval, či nikoliv. V tomto směru jsou pro soud rozhodující vyjádření samotného rozhodce ve zvukovém záznamu ze dne 17.12.2010, úředním záznamu ze dne 30.7.2012, který je součástí spisu Policie ČR, sp. zn. [adresa] a přípisu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 11.7.2011 Policii ČR. Ve všech těchto dokumentech [tituly před jménem] [jméno FO] jednoznačně deklaruje, že se o své funkci dozvěděl až z podané rozhodčí žaloby, před tím nebyl nijak v tomto směru kontaktován, s čímž v přímém rozporu je jeho vyjádření ze dne 19.5.2022, učiněné k žádosti žalovaného po cca 12 letech od původních vyjádření pro Policii ČR.

60. Vzhledem ke všemu shora uvedenému má tedy soud za to, že se žalobcům podařilo prokázat, že rozhodčí smlouva - Dohoda o řešení sporu datovaná 14.5.2009, nebyla uzavřena, neboť dne 5.6.2009 na jednání u účastníků u notářky [tituly před jménem] [jméno FO] ji nepodepsala i za společnost [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO] coby jednatel společnosti [právnická osoba]. Žalobci prokazující negativní skutečnost nebyli zatíženi břemenem důkazním. To, že strana sporu není zatížena důkazním břemenem, jí však nebrání, aby vyvíjela procení aktivitu a i tak prokazovala skutečnosti, které prokazovat nemusí, resp. jejich opak. Bylo na žalovaném - neboť jde o pozitivní skutečnost jdoucí v jeho prospěch, to bez ohledu na jeho postavení žalovaného v řízení o zrušení rozhodčího nálezu - aby prokázal, že tedy rozhodčí smlouva uzavřena byla. Přes poučení soudu dle § 118a občanského soudního řádu však žalovaný tuto skutečnost neprokázal, byť v reakci na takové poučení soudu důkazy navrhl, a sice: opětovný výslech žalobců a) a b), opětovný výslech [tituly před jménem] [jméno FO], výslech notářky [tituly před jménem] [jméno FO] a její pracovnice [tituly před jménem] Machotové, které se dne 5.6.2009 účastnily (byť ne po celou dobu) jednání, výslech [tituly před jménem] [jméno FO] - rozhodce, zvukový záznam z jednání před rozhodcem a předsmluvní dokumentaci stran. Soud žalobce a) a [tituly před jménem] [jméno FO] již vyslechl a jejich výpovědi mohl zhodnotit, k opakovanému výslechu stejných osob již tedy neshledal důvod. Žalobce b) odmítl dát souhlas se svým účastnickým výslechem (§ 131 odst. 1 občanského soudního řádu), soud jej tedy vyslýchat nemohl. Žalobci a) a b) coby účastníci právních úkonů uzavíraných dne 5.6.2009, jejichž podpis byl ověřen (§ 56 odst. 1, písm. c) a odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., notářský řád) odmítli zprostit notářku [tituly před jménem] [jméno FO] mlčenlivosti, soud ji tedy rovněž vyslýchat nemohl; povinnost mlčenlivosti se pak vztahuje i na zaměstnance notáře (§ 56 odst. 7 zákona č. 358/1992 Sb.). [tituly před jménem] [jméno FO] se jednání dne 5.6.2009 neúčastnil, jeho výpověď tak k průběhu uzavírání jednotlivých smluv, resp. rozhodčí smlouvy nemohla ničeho přinést, otázku telefonátu v průběhu jednání (pro případné posouzené věrohodnosti svědků) má soud vyřešenu z listinných důkazů, jak uvedeno výše. Zvukové záznamy neobsahují žádné jiné informace, než jejich podstatný obsah v podobě protokolů z rozhodčího jednání, tedy ani z nich - přestože se to žalovaný snaží dovodit, resp. vyložit - nelze učinit závěr, že by rozhodčí smlouva uzavřena být měla. Předsmluvní dokumentace stran, tedy návrhy jednotlivých smluv a formou e-mailů vedená diskuse právních zástupců žalobců a [tituly před jménem] [jméno FO] je rovněž nerozhodná, rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná (§ 3 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb.), tedy teprve až podpisem listiny obsahující rozhodčí doložku je skutečně uzavřena, tehdy až fakticky vznikne. Z tohoto pohledu není podstatné, co a jak si strany sdělovaly před jednáním dne 5.6.2009 (jaké byly původní záměry stran rozhodčí smlouvy ohledně způsobu řešení rozporů, které mezi účastníky byly - zejm. z titulu investic společnosti [právnická osoba] do pronajatých nemovitostí Max centra v období let 2001 - 2007, jaké byly návrhy a protinávrhy stran a jaký je obsah komunikace stran při přípravě převodu podílu [tituly před jménem] [jméno FO] na žalobce) podstatné je, jaká byla jejich vůle rozhodčí smlouvu uzavřít na jednání dne 5.6.2009 a zda byla právně relevantním způsobem projevena.

61. Zapadá pak do mozaiky vždy ne úplně pochopitelných postupů či jednání stran, že žalobci námitku proti vůbec uzavření rozhodčí smlouvy s plným odůvodněním uplatnili „až“ v podání ze dne ze dne 26.1.2011, byť u jednání před rozhodcem dne 17.12.2010 již uváděli, že rozhodčí smlouva je neexistentní, nebyla uzavřena. Je samozřejmě na uvážení účastníka, ať rozhodčího nebo občanského soudního řízení sporného, v jaký okamžik to které tvrzení, námitku či argumentaci tzv. „vytáhne z rukávu“, v zásadě je omezen jen zásadou koncentrace řízení (s danými výjimkami), soud či rozhodce se tak „včas“ uplatněným tvrzením, námitkou či argumentací musí zabývat bez ohledu na to, v jakém pořadí jsou tyto uplatněny a zda jim případně předchází i námitky jiné. Skutečnost, že žalobci v podáních ze dne 19.5.2010 a 6.10.2010 a v i přípisu ze dne 2.4.2010 namítali toliko neplatnost rozhodčí smlouvy nesvědčí o tom, že by její uzavření jaksi dopředu uznávali, právě proto, že následně vznesli námitku její neexistence, kterou je třeba se tak jako tak komplexně zabývat, stejně jako dalšími jejich námitkami vůči rozhodčímu nálezu sp. zn. R 16/09 ze dne 8.3.2012 a opravnému rozhodčímu nálezu.

62. Soud pak vůbec neprováděl důkaz znaleckým posudkem navrhovaným původně žalobci ke zjištění pravosti druhého podpisu [tituly před jménem] [jméno FO] za společnost [právnická osoba] na rozhodčí smlouvě, neboť v podání ze dne 31.10.2019 upřesnil, jak tuto nepravost míní, tj. že jde o podpis [tituly před jménem] [jméno FO], avšak připojený dodatečně. Soud rovněž nevyslýchal žalobci navrhovaného svědka [tituly před jménem] [jméno FO], který rovněž jako [tituly před jménem] [jméno FO], nebyl účasten jednání u notářky dne 5.6.2009 s tím, že jednání společnosti [právnická osoba], potažmo [tituly před jménem] [jméno FO] v jiné věci nepodmiňuje nijak (ne)uzavření rozhodčí smlouvy mezi žalobci, nezletilou [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a společností [právnická osoba].

63. Z ostatních provedených listinných důkazů soud žádné skutečnosti potřebné pro právní posouzení věci nečerpal, neboť rozhodné skutečnosti měl za prokázány již důkazy uvedenými výše.

64. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod níže uvedená ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. - občanského zákoníku a zákona č. 216/1994 Sb., dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

65. Nejprve je třeba uvést, že věc je nutno posuzovat dle ustanovení zákona č. 216/1994 Sb. ve znění po 1.4.2012, neboť zákon č. 19/2012 Sb. neobsahuje žádné zvláštní přechodné ustanovení v tomto směru. Žalobci dále žalobu podali v průběhu tříměsíční propadné lhůty dle § 32 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., když rozhodčí nález byl vydán dne 8.3.2012 a žalobu podal žalobce a) dne 21.3.2012 (žalobce b) přistoupil do řízení na základě návrhu žalobce a) ze dne 5.4.2012, což bylo připuštěno usnesením č.j. [spisová značka](225).

66. Soud se - veden pro něj závazným rozhodnutím odvolacího soudu - zabýval tedy argumentací žalobců ([právnická osoba]), 1a) a z výsledků obsáhlého dokazování dospěl k závěru, že [tituly před jménem] [jméno FO] dne 5.6.2009 na jednání účastníků u notářky [tituly před jménem] [jméno FO] rozhodčí smlouvu nepodepsala (§ 3 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. ve spojení s § 40 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.) i za společnost [právnická osoba] coby její statutární orgán ani tam nepřipojila otisk razítka společnosti [právnická osoba]. Ze strany žalobců, nezletilé [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] jednající sama za sebe coby podílový spoluvlastník nemovitosti, kteří rozhodčí smlouvu mimo jakoukoliv pochybnost podepsali, šlo o návrh na uzavření smlouvy (§ 43a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.). Jelikož ze strany společnosti [právnická osoba] nebyl tento návrh vůbec akceptován, neboť se strany o vzájemných sporných právech dohodly jinak - uzavřením kupní smlouvy, dohody o bezdlužnosti a dohody o převzetí dluhu, nedošlo ke včasnému přijetí návrhu (§ 43c odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb.) a tedy uzavření smlouvy coby povahou alespoň dvoustranného právního úkonu (§ 44 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.). Byl-li na jedno vyhotovení rozhodčí smlouvy následně po 5.6.2009 připojen i druhý podpis [tituly před jménem] [jméno FO], tj. za společnost [právnická osoba] a otisk razítka, nemohlo jít o včasné přijetí návrhu, neboť se takový „projev vůle“ dostal do dispozice žalobců nejdříve za cca šest měsíců, v souvislosti se zahájením rozhodčího řízení. Nebyla-li tedy nejen že neplatně, ale vůbec, uzavřena rozhodčí smlouva (§ 31 písm. b) zákona č. 216/1994 Sb.), nemohl [tituly před jménem] [jméno FO] vést rozhodčí řízení a následně vydat dne 8.3.2012 rozhodčí nález sp. zn. R 16/09 a dne 14.3.2012 opravný rozhodčí nález.

67. Vzhledem k uvedenému tedy soud tyto rozhodčí nálezy zrušil (výrok I.).

68. Jelikož soud shledal naplnění jednoho z vícero zákonných důvodů pro zrušení rozhodčího nálezu, nebylo by již v zásadě třeba zabývat se dalšími žalobci uváděnými, soud se k nim však přesto z důvodu úplného vyčerpání žalobní argumentace vyjádří, byť by měly relevanci toliko za situace, že by došlo k uzavření platné rozhodčí smlouvy. Ad 1) 1b) 69. podle § 2 odst. 5 zákona č. 216/1994 Sb. váže také právní nástupce stran, pokud to strany v této smlouvě výslovně nevyloučí. Singulárním právním nástupcem společnosti společností [právnická osoba] se stal na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 29.12.2009 (jak se podává z této smlouvy) žalovaný. Žalovaný tedy nebyl povinen uzavírat s žalobci nějakou další rozhodčí smlouvu. Lze uvést, že postoupit je možno i pohledávku, která teprve vznikne a též pohledávku, která je sporná a je o ní vedeno soudní či jiné řízení. Pokud se následně zjistí, že pohledávka, která byla postoupena, neexistuje, je to jednak výsledkem zkoumání věci samé a jednak to nemá vliv na platnost samotné smlouvy o postoupení pohledávky. Jinak legitimace v řízení o zrušení rozhodčího nálezu se odvíjí od toho, kdo byl účastníkem v řízení před rozhodcem a nikoliv od toho, kdo byl účastníkem smlouvy o postoupení pohledávky - otázka aktivní legitimace účastníka rozhodčího řízení (tj. zjištění, je-li nositelem určitého hmotně právního nároku či nikoliv) však už je, jak zmíněno výše, posuzováním věci samotné, které ovšem soudu nepřísluší (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] či [spisová značka]). Rozhodnutí, na něž odkazovali žalobci (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]) se pak týkají jiné věci - rozhodování soudu dle § 107a občanského soudního řádu, neplyne z nich závěr, že by rozhodčí smlouva neměla zavazovat právní nástupce jejich účastníků. Rozhodnutí sp .zn. [spisová značka] se pak týká jiné situace - (ne)vázanosti ručitele rozhodčí smlouvou, kterou uzavřel toliko věřitel a dlužník; o takový vztah mezi žalovaným a společností [právnická osoba] zde však nejde 1c) 70. žalobci namítali „podjatost“ rozhodce v zásadě od počátku rozhodčího řízení (např. v podání ze dne 19.5.2010 či 23.9.2010), tj. ještě před konáním ústních jednání ve věci. Zákon č. 216/1994 Sb. ukládá rozhodci v § 8 odst. 1 a 2 sdělit stranám všechny okolnosti, které by mohly vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti a pro něž by byl jako rozhodce vyloučen. Dle obsahu rozhodčího spisu [tituly před jménem] [jméno FO] žádnou takovou skutečnost účastníkům nesdělil, tím že v řízení pokračoval, tj. nevzdal se funkce rozhodce dle § 12 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., dal stranám najevo, že se zjevně podjatý ve věci necítí být. Měli-li žalobci za to, že jsou zde okolnosti, svědčící o podjatosti rozhodce, bylo na nich, aby podali k soudu návrh na jeho vyloučení dle § 12 odst. 2 citovaného zákona. Takový návrh však nepodali, nyní tedy nelze již podjatost rozhodce zpětně zkoumat, koneckonců to není ani některým z důvodů pro zrušení rozhodčího nálezu, dle § 31 zákona č. 216/1994 Sb., a to právě proto, že zde existuje procedura dle § 12 odst.

2. V zákoně č. 216/1994 Sb. není zakotvena povinnost rozhodce rozhodovat o své (ne)podjatosti samostatným rozhodnutím (o vlastní nepodjatosti nerozhoduje v občanském soudním řízení ani soudce, jehož podjatost je namítána - srov. § 14 až 16b občanského soudního řádu). Ad 2) 71. - žalobce nelze považovat za typické spotřebitele (uzavírající s podnikatelskými subjekty např. úvěrové či leasingové smlouvy), byť při pronájmu nemovitostí tvořících areál Max centra (společnosti [právnická osoba]) realizovali své vlastnické právo nikoliv jako podnikatelé. Oba žalobci byli totiž současně společníky společnosti [právnická osoba], žalobce a) má právnické vzdělání, jak je soudu známo z jeho činnosti, žalobce b) má živnostenské oprávnění a je jednatelem a společníkem v dalších společnostech ([právnická osoba]., [právnická osoba]. či [právnická osoba].), jak se podává z výpisu z ARES a obchodního rejstříku. Je tedy zřejmé, že tato realizace vlastního - mnohamilionového majetku - musela byla ze strany žalobců vykonávána s nutnou dávkou odbornosti. Ustanovení obsažená v zákoně č. 216/1994 Sb. k ochraně typického (neznalého a nepoučeného) spotřebitele se zde tedy neuplatní. - pokud rozhodce zastavil řízení vůči tehdy nezletilé [jméno FO] (neboť jí nebyl soudem ustanoven kolizní opatrovník), pak žádný z výroků rozhodčího nálezu tuto osobu nezavazuje, otázka „regresu“ vůči nezletilé [jméno FO] je pak otázkou vztahu mezi spoluvlastníky Max centra, kterou mohou tito vůči sobě případně řešit v občanském soudním řízení. V rozhodčím řízení o vztahy mezi spoluvlastníky nešlo. Pokud soud v řízení o ustanovení opatrovníka nezletilé [jméno FO] v usnesení sp. zn. [spisová značka] (jak vyplývá z tohoto usnesení obsaženého v rozhodčím spisu) opatrovníka pro rozhodčí řízení neustanovil s tím, že rozhodčí smlouva je neplatná (neboť pro možnou kolizi zájmů nemohl nezletilou při uzavírání rozhodčí smlouvy zastupovat žalobce b) coby zákonný zástupce a ani k tomu neměl souhlas opatrovnického soudu), pak se to týká platnosti rozhodčí smlouvy vůči nezletilé. Účastníci rozhodčí smlouvy na jedné straně nejsou z povahy věci pro potřeby rozhodčího řízení nerozlučnými společníky, byť jsou třebas podílovými spoluvlastníky (§ 139 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.) jedné nemovité věci. Neplatnost části rozhodčí smlouvy (vůči jednomu z účastníků smlouvy) lze oddělit od ostatních (§ 41 zákona č. 40/1964 Sb.). Solidarita účastníků právního úkonu či právního poměru není totožná s nerozlučným společenstvím (v řízení), a solidárně oprávnění či povinní nejsou automaticky nerozlučnými společníky k tomu srov. Komentář OSŘ, C.H. Beck, 2009, str. 589 - 596. Ad 3) 72. na počátku je nutno zdůraznit, že soud při posuzování rozhodčího nálezu (zda jsou zde důvody pro jeho zrušení z důvodů dle § 31 zákona č. 216/1994 Sb.) nemůže přezkoumávat napadené rozhodnutí věcně, tedy z hlediska správnosti hodnocení provedených důkazů, správnosti skutkových zjištění a následného právního posouzení věci; institut návrhu na zrušení rozhodčího nálezu totiž nemůže sloužit jako opravný prostředek proti rozhodčímu nálezu. Při posuzování otázky, zda byla žalobcům v rozhodčím řízení poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, musí soud zkoumat, zda v konkrétním rozhodčím řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem případu byla straně rozhodčího řízení poskytnuta dostatečná možnost k uplatnění jejích procesních práv a rovněž zda se procesním postupem rozhodčího soudu jedna ze stran nedostala do nerovného postavení vůči druhé straně. Současně je třeba si uvědomit původní účel a smysl rozhodčího řízení, které je alternativou občanského soudního řízení. Rozhodčí řízení má být oproti občanskému soudnímu řízení rychlejší a méně formální (ne však bez jakýchkoliv pravidel samozřejmě), což nachází svůj výraz v ustanovení § 30 zákona č. 216/1994 Sb. o tom, že se občanský soudní řád užije toliko přiměřeně. Z uvedeného vyplývá, že na rozhodčí řízení a rozhodčí nález (např. co do obsahu odůvodnění) nelze mít zcela totožné nároky jako na řízení před soudem. 3a) 73. dle rozhodnutí Ústavního soudu ČR, sp. zn. I. ÚS 3227/07, na něž odkazovali žalobci (nebo např. též rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka]) nemůže být ani rozhodčí nález „překvapivý“ tj., že by některý z účastníků rozhodčího řízení ztratil spor proto, že nějakou skutečnost netvrdil či neprokázal, účastníkům se tedy má obdobně § 118a občanského soudního řádu dostat poučení o doplnění skutečností a důkazů k nim - je, li toho samozřejmě pro rozhodnutí konkrétní věci třeba. Po poučení soudem žalobci doplnili tři skutečnosti, o jejichž prokázání nebyli rozhodcem v řízení poučení obdobně dle § 118a občanského soudního řádu (což však ve svém důsledku znamená zabývat se alespoň zčásti věcí samou) - nepravost podpisu své matky a otce na listině bez data obsahující souhlas se změnou pronajaté věci ze strany společnosti [právnická osoba] namítá ve své podání ze dne skutečně pouze žalobce a), žalobce b) nepravost vlastního podpisu na listině nepopřel, nicméně rozhodce se s otázkou souhlasu s těmto změnami vypořádává na str. 23 rozhodčího nálezu, kdy s ohledem na obsah další listiny - dohody ze dne 21.12.2007 -dovozuje, že souhlas s investicí, resp. změnou věci pronajaté byl dán, a mj. proto je tedy nárok žalovaného dle § 667 odst. 1, věty čtvrté, zákona č. 40/1964 Sb., důvodný, přičemž nejde o bezdůvodné obohacení žalovaného, které by bylo promlčeno - rovněž s touto námitkou se rozhodce vypořádal (na str. 25 rozhodčího nálezu) tak, že dovodil platnost nájemní smlouvy ze dne 20.2.2001, na jejímž základě byla společnost [právnická osoba] coby nájemce oprávněna vybírat od podnájemců podnájemné, které tak bylo jejím příjmem (užitým rovněž ke zhodnocení Max centra), nikoliv příjmem spoluvlastníků [Anonymizováno], ani zde tedy nenastala situace, kdy by rozhodce nevzal tuto námitku jako důvodnou proto, že by žalobci nepředložili k ní nějaký důkaz, resp. nebyli k jeho označení poučeni - k označení skutečnosti, že úvěr použitý na část zhodnocení Max centra byl žalobci splacen, avšak rozhodce však tuto skutečnost nijak nezohlednil při ponížení výše případného zhodnocení, žalobci důkaz navrhli - v podání ze dne 26.1.2011, a sice právě dohodu ze dne 27.12.2007, nutnost poučovat žalobce dle § 118a tedy odpadla. Rozhodce důkaz touto dohodou provedl, jak se podává z obsahu rozhodčího nálezu (str. 16 rozhodčího nálezu), jaké skutečnosti z ní zjistil a jak je zhodnotil však je výlučně v pravomoci žalobce a soudu jejich přezkum již (viz výše) nepřísluší. 3b) 74. poučení obdobně dle § 119a občanského soudního řádu postrádá v rozhodčím řízení poněkud smysl, není-li v řízení dána možnost odvolání; toto ustanovení brání totiž uplatňování tzv. nepřípustných novot a jeho absence není odnětím možnosti projednat věc před rozhodcem. Jinak o skutečnosti, že rozhodce hodlá ve věci již rozhodnout a nebude proto nařizovat jednání, uvědomil tento účastníky ve svém přípise ze dne 25.1.2012, žalobci právně zastoupeni advokáty tedy měli dostatečný signál k tomu, že pokud mají ještě nějaké zásadní skutkové tvrzení či důkaz k němu, je nutno jej uplatnit ve lhůtě jim v přípisu dané. 3c) 75. je plně na rozhodci (obdobně jako na soudu ve smyslu § 120 odst. 1 věta druhá občanského soudního řádu), jaké důkazy ke zjištění skutkového stavu věci provede a které nikoliv. Výslech [tituly před jménem] [jméno FO] byl žalobci navržen v zásadě ke zjištění „podjatosti“ rozhodce, tedy ne k věci samé, k tomu proč neprováděl důkaz účetnictvím společnosti [právnická osoba] se vyjadřuje detailně na st. 47 rozhodčího nálezu (bod [právnická osoba] návrhu důkazu výslechem [jméno FO] (tj. proč jej neprovedl) se sice znalec výslovně nevyjadřuje, nicméně na str. 15 až 19 rozhodčího nálezu detailně rozebírá jednotlivé provedené důkaz a konkrétní skutečnosti, které z nich zjistil - ty tvoří ve svém souhrnu ucelený skutkový děj, který rozhodce následně právně hodnotí, včetně námitek žalobců. Lze tedy dovodit, že rozhodce považoval výslech svědkyně [jméno FO] za nadbytečný. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka], na něž odkazovali žalobci, je sice zmíněn požadavek na to, aby rozhodce zdůvodnil, proč ten který důkaz neprovedl, tam však šlo o zásadní důkaz (všeobecné smluvní podmínky pro užívání systému přímého bankovnictví) z něhož obě strany vyvozovaly pro sebe příznivé následky, obě jej navrhly, rozhodce jej jako nadbytečný zamítl a pak žalobu zamítl pro to, že skutečnost, jíž měly všeobecné smluvní podmínky prokazovat, prokázána nebyla. Šlo tedy o zjevné porušení zásad, na nichž civilní proces stojí. Vzhledem k obsahu a podrobnosti rozhodčího nálezu [tituly před jménem] [jméno FO], který si nezadá s rozsudkem soudu, však nelze opominutí tohoto spíše dílčího důkazu dle názoru soudu posuzovat jako narušení práva žalobců věc před rozhodcem projednat, to při opětovném připomenutí toliko přiměřeného užití občanského soudního řádu. 3d) 76. jak uvedeno výše, žalobci se ve věci opakovaně písemně vyjadřovali, a to tak, že vznášeli své jednak své vlastní argumenty, reagovali na vyjádření žalovaného, které měli k dispozici (předávací protokol ze dne 22.12.2010), což tedy mohli činit i v rámci tří ústních jednání ve věci. Ani v občanském soudním řízení není každodenní praxí poskytování specielní lhůty k přípravě závěrečné řeči, nicméně občas se tak samozřejmě - zejm. ve složitějších věcech - činí. [adresa] dnů k závěrečné řeči tedy nelze považovat za něco, co by odpíralo žalobcům možnost argumentace, a znamenalo odnětí jim možnosti věc projednat. Závěrečná řeč slouží ke stručnému shrnutí dosavadních přednesů, dokazování a právních názorů, nikoliv ke vznášení dosud neuplatněných rozhodných skutečností a důkazů. Stejná lhůta byla určena stranám rovněž k vyjádření ke znaleckému posudku č. ZU 3186-002/2012, z tohoto pohledu není nijak dlouhá, ale ani extrémně krátká; posudek byl rozhodcem nařízen jako nezávislý, neboť každá ze stran přišla s vlastním oceněním investic, ať již ve formální podobě znaleckého posudku či jiné (posudek [tituly před jménem] [jméno FO] předložený žalobci se ukázal být následně nepravdivým). Podstatné je ovšem, že stejnou lhůtu k vyjádření se k posudku (a též závěrečné řeči) obdržel i žalovaný, žalobci tedy nebyli postaveni do procesně jednostranně nevýhodnější pozice než on; byla tu tedy zachována rovná pozice stran v duchu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka] a dalších). Neposkytnutí nahrávek pořízených na ústním jednání rozhodcem může představovat jistou jeho nevstřícnost, nicméně samo o sobě to nelze opět považovat za znemožnění věc projednat. Žalobci se všech ústních jednání všech zúčastnili, protokoly z nich byly vyhotoveny, přičemž žádnou konkrétní námitku proti protokolaci žalobci v řízení před rozhodcem a v zásadě ani před soudem nevznesli. Poukázat je třeba na to, že protokoly z ústních jednání jsou - co stýká zejm. výslechů osob - obsáhlé, přičemž protokolovat lze jen podstatný obsah jednání či jiného roku, nikoliv tzv. „každé slovo“ (§ 40 odst. 6 občanského soudního řádu). Jinak nutnost nahrávání soudního jednání v občanském soudním řízení jako takového je jen tam, kde existuje příslušné záznamové zařízení, jímž tedy diktafon není. Odkaz na rozhodnutí Ústavního osudu ČR, sp. zn. IV. ÚS 388/09 tak případný není, neboť, jak uváděl žalovaný, podpůrně se v řízení před rozhodcem užívá občanský soudní řád, nikoliv trestní řád, k němuž se vztahuje uvedené rozhodnutí. 3e) 77. provádět místní šetření není nezbytným předpokladem pro vyhotovení znaleckého posudku, je na znalci, jakou metodu znaleckého zkoumání zvolí (v rámci vyhotovování posudku může samozřejmě potřebnost toho či onoho úkonu korigovat). Jinak to byl znalec, kdo nakonec místní šetření neprováděl, nikoliv rozhodce. Nutnost místního šetření pro učinění správných závěrů v posudku, tedy jakési snad povinné součásti znaleckého zkoumání, neplyne ani z žalobci uváděného rozhodnutí Ústavního soudu ČR, sp. zn. I. ÚS 1012/07, kde vada řízení, resp. posudku spočívala v tom, že místní šetření proběhlo, leč protistrana neměla možnost se jej účastnit. V tomto řízení neproběhlo místní šetření nakonec vůbec, takže nedošlo ke zkrácení žádné strany. Vliv na faktickou správnost posudku to zjevně nemělo (což nemůže soud přezkoumávat, nicméně plyne to ze závěrů posudku zadaného Policií ČR v trestním řízení proti znalci [tituly před jménem] [jméno FO] -zhotoviteli posudku pro žalobce č. 2134).

78. V rámci námitek žalobců proti nepodjatosti rozhodce uplatnili tito další skutečnosti, které dle svého obsahu nejsou znakem podjatosti rozhodce, s čímž se soud vypořádal již výše, mohly by však být hodnoceny případně jako další vady rozhodčího řízení z pohledu § 31 písm. e) zákona č. 216/1994 S., soud k nim tedy vyjádří i z tohoto pohledu: - námitka, že rozhodce přijal rozhodčí žalobu, aniž si obstaral do českého jazyka ověřenou plnou moc žalovaného pro jeho právního zástupce - s ohledem na neformálnost rozhodčího řízení není dle názoru soudu překlad takového dokumentu do českého jazyka nutný, pokud jeho obsahu rozhodce rozumí; jinak jednání a písemná podání byla činěna v českém jazyce, žalobci měli tedy možnost seznámit se s jejich pravým obsahem. - námitka, že rozhodce neinformoval žalobce o tom, že podal ke zdejšímu soudu návrh na ustanovení opatrovníka nezletilé [jméno FO] coby nezletilému účastníku rozhodčí smlouvy, tam zastoupeném žalobcem b) a ani o výsledku tohoto řízení - o výsledku opatrovnického řízení rozhodce žalobce nepochybně informoval, jak se podává z obsahu protokolu o převzetí dokumentů ze dne 22.12.2010. - námitka, že rozhodce nesdělil žalobcům, dle jakého souboru pravidel bude v řízení postupováno, zda dle tzv. zásad ekvity či dle občanského soudního řádu, čímž znemožnil řádnou obranu žalobců ve věci - strany si v rozhodčí smlouvě sjednaly postup dle „zásad spravedlnosti“, v rozhodčím nálezu rozhodce uvádí, že nepostupoval dle občanského soudního řádu. Nesdělení této skutečnosti opět nepředstavuje odnětí možnosti žalobcům věc projednat, neboť - ať už rozhodce postupoval tak či tak, žalobci se ústního jednání účastnili, podání žalovaného ve věci samé obdrželi, vyjádřit se k nim, jakož i k posudku, byť v relativně krátké lhůtě, mohli. - námitka, že rozhodce vytvořil nezákonnou fikci doručení výhodnou jednostranně pro žalovaného (str. 26 rozhodčího nálezu), a dále, že rozhodčí nález je vykonatelný dnem doručení bez jakékoli lhůty k plnění, přičemž žalovaný lhůtu k plnění částky 27 000 Kč stanovenu měl - rozhodce (ani soud) žádnou fikci doručení „tvořit“ nemůže. Pokud se námitka „fikce doručení“ měla týkat výzvy žalované žalobcům k plnění pro určení počátku prodlení, pak zde jde o posouzení věci samé. Jinak otázka doručování rozhodnutí, nabytí právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí je upravena zákonem -občanským soudním řádem, který se v rozhodčím řízení přiměřeně použije. Absenci lhůty k plnění pro žalobce (k čemuž došlo zřejmě omylem) rozhodce zhojil vydáním opravného rozhodčího nálezu - proto jej právě vydal, jak se podává z odůvodnění tohoto opravného rozhodčího nálezu. Poučení o vykonatelnosti pak obsahově odpovídá § 28 zákona č. 216/1994 Sb.. - námitka, že rozhodce nepravdivě uvedl, že si vyžádal předložení originálů rozhodčí smlouvy, žalobce však žádnou takovou žádost neobdržel a o případné žádosti adresované protistraně nebyli žalobci informování - rozhodce detailně v nálezu uvádí, proč dospěl k závěru o svojí pravomoci. Konkrétní - spíše již technický - postup (jak získal pro tento závěr podklady se průběhu řízení, koho a jak oslovil a koho ne) však na možnost věc projednat vliv nemá. - námitka, že rozhodce nepravdivě v odůvodnění nálezu uvedl, že mu bylo předloženo vícero znaleckých posudků s odlišnými závěry, posudek byl však předložen jediný, a to žalobci; zřejmě nevyhovoval rozhodci svým obsahem, proto nařídil vyhotovení posudku sám - v zásadě není rozhodná forma, v níž žalovaný ocenění investice společnosti [právnická osoba] předložil (tržní ocenění společností [právnická osoba], založené do rozhodčího spisu). Rozhodce měl dvě odlišná stanovení ceny investic, pokud nařídil nezávislý znalecký posudek, jde o postup správný, obvyklý rovněž v soudní praxi; ke znaleckému posudku č. [Anonymizováno] se jinak soud vyjádřil již výše. Lze tedy celkově uzavřít, že žalobcům nebyla upřena možnost věc v řízení před rozhodcem projednat a tento důvod pro zrušení rozhodčího nálezu tedy v souhrnu dán není. Ad 4) 4a) 79. osoby podílející se na zpracování znaleckého posudku č. ZU 3186-002/2012 nebyly odsouzeny pro [podezřelý výraz] čin nepravdivého znaleckého posudku, jak bylo mezi účastníky nakonec nesporné, důvod, pro který by mohlo v občanském soudním řízení být obnoveno řízení, zde tedy naplněn není. 4b) 80. skutečnost (resp. důkaz k tomu), v jakém vztahu byla [tituly před jménem] [jméno FO] vůči žalovanému v průběhu rozhodčího řízení, nemůže být vůbec způsobilým důvodem obnovy řízení - není totiž povahově novou skutečností či důkazem, která by mohla mít vliv na žalobcům příznivější posouzení věci samé rozhodcem.

81. Soud o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovaným (výrok II.) rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalovanému, neboť žalobce a) měl plný úspěch ve věci. Náklady řízení žalobcem a) vynaložené činí 96 585 Kč a představují: - zaplacené soudní poplatky ve výši 6 590 Kč - náklady právního zastoupení advokátem za 23 úkonů právní služby po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za písemná podání ve věci samé ze dne 21.3.2012, 30.3.2012, 22.6.2012, 18.3.2012, 12.11.2014, 31.8.2017, 31.10.2019, 3.5.2021, 18.6.2021, 27.9.2021, 12.1.2022, 3.3.2022 a účast na jednání soudu dne 13.11.2014, 26.2.2015, 21.11.2018, 20.4.2021, 22.6.2021 delší než dvě hodiny, 5.10.2021 delší než dvě hodiny, 18.1.2022, 17.3.2022 a 29.6.2022) - náklady právního zastoupení advokátem za 6 (půl)úkonů právní služby po 750 Kč dle § 9 odst. 1 společně s § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za písemná podání ze dne 4.4.2012, 20.5.2013, 19.2.2015, 27.2.2015, účast na vyhlášení rozhodnutí dne 5.3.2015, za písemné podání ze dne 7.2.2019) - paušální částku náhrad hotových výdajů 8 700 Kč (za 29 úkonů po 300 Kč) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - cestovné za jednu cestu právního zástupce žalobce na jednání soudu dne 12.11.2014 z [adresa] a zpět o délce 340 km vykonané osobním automobilem zn. Citroën R, RZ [SPZ] se spotřebou paliva NM 4,9 litrů na 100 km při ceně 36,00 Kč dle tehdy platné vyhlášky č. 435/2013 Sb. a pevné sazbě náhrad 3,70 Kč/ km, tj. 1 857 Kč - cestovné za dvě cesty právního zástupce žalobce na jednání soudu dne 26.2.2015 a 5.3.2015 z [adresa] a zpět o délce 340 km vykonané osobním automobilem zn. [Anonymizováno], RZ [SPZ] se spotřebou paliva NM 4,9 litrů na 100 km při ceně 36,10 Kč dle tehdy platné vyhlášky č. 328/2014 Sb. a pevné sazbě náhrad 4,70 Kč/ km, tj. 2x 1 859 Kč, celkem 3 718 Kč - cestovné za jednu cestu právního zástupce žalobce na jednání odvolacího soudu dne 21.11.2018 z [adresa] a zpět o délce 340 km vykonané osobním automobilem zn. [Anonymizováno], RZ [SPZ] se spotřebou paliva NM 4,9 litrů na 100 km při ceně 29,80 Kč dle tehdy platné vyhlášky č. 463/2017 Sb. a pevné sazbě náhrad 4,00 Kč/ km, tj. 1 856 Kč - cestovné za tři cesty právního zástupce žalobce na jednání soudu dne 20.4.2021, 22.6.2021 a 5.10.2021 z [adresa] a zpět o délce 340 km vykonané osobním automobilem zn. [Anonymizováno], RZ [SPZ] se spotřebou paliva NM 4,9 litrů na 100 km při ceně 27,20 Kč dle tehdy platné vyhlášky č. 589/2020 Sb. a pevné sazbě náhrad 4,40 Kč/ km, tj. 3x 1 949 Kč, celkem 5 847 Kč - cestovné za dvě cesty právního zástupce žalobce na jednání soudu dne 18.1.2022 a 17.3.2022 z [adresa] a zpět o délce 340 km vykonané osobním automobilem zn. [Anonymizováno], RZ [SPZ] se spotřebou paliva NM 4,9 litrů na 100 km při ceně 36,10 Kč dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění do 13.5.2022 a pevné sazbě náhrad 4,70 Kč/ km, tj. 2x 2 199 Kč, celkem 4 398 Kč - paušální částku náhrad za promeškaný čas 9 000 Kč za 9 cest x 10 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za promeškaný čas strávený cestou ze sídla právního zástupce žalobce na místo jednání soudu a zpět, přičemž cesta z [adresa] trvá průměrně 2 hodiny a 20 minut a měří 340 km - částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 15 619 Kč.

82. Ostatní žalobcem a) účtované úkony soud nepovažoval za náklady účelně vynaložené, když podání ze dne 26.5.2020 a 19.4.2021 opakují již uplatněnou argumentaci, doplnění dokazování ze dne 26.5.2020 je předložením důkazů na výzvu soudu, tj. důkazy, které žalobce navrhl, avšak sám nepředložil, sdělení či žádosti ze dne 9.7.2020, 9.9.2020, 9.11.2020 a 10.1.2022 jsou krátká sdělení procesního charakteru o jedné či několika málo větách a závěrečný návrh ze dne 20.6.2022 pouze odkazuje na závěrečný návrh žalobce b).

83. Soud o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovaným (výrok III.) rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalovanému, neboť žalobce b) měl plný úspěch ve věci. Náklady řízení žalobcem b) vynaložené činí 48 379 Kč a představují: - zaplacené soudní poplatky ve výši 5 000 Kč - náklady právního zastoupení advokátem za 17 úkonů právní služby po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí zastoupení písemná podání ve věci samé ze dne 26.3.2015, 6.1.2022, 16.5.2022, 3.6.2022 a závěrečný návrh z 3.6.2022 a účast na jednání soudu dne 13.11.2014, 26.2.2015, 21.11.2018, 20.4.2021, 5.10.2021 delší než dvě hodiny, 18.1.2022, 17.3.2022, 19.5.2022 delší než dvě hodiny a 29.6.2022) - náklady právního zastoupení advokátem za 5 (půl)úkonů právní služby po 750 Kč dle § 9 odst. 1 společně s § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za písemná podání ze dne 30.5.2013, 26.5.2013 návrh na opravu rozsudku dle § 164, 26.5.2013 návrh na opravu rozsudku dle § 165, 19.3.2016, 8.12.2016) - paušální částku náhrad hotových výdajů 6 600 Kč (za 22 úkonů po 300 Kč) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 7 529 Kč.

Poučení