34 C 4/2024 - 64

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného A] jenž má v [Anonymizováno] [Jméno žalovaného B], IČO [IČO žalovaného B] sídlem [Adresa žalovaného B] o zaplacení 324 171 Kč s příslušenstvím - faktura takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci - částku ve výši 263 152 Kč - smluvní pokutu ve výši 61 019 Kč - kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 19 182 Kč - smluvní úrok z prodlení 0,01 % denně z částky 15 882 Kč od 5.6.2021 do zaplacení - smluvní úrok z prodlení 0,01 % denně z částky 69 747 Kč od 1.3.2021 do zaplacení - smluvní úrok z prodlení 0,01 % denně z částky 23 100 Kč od 1.3.2021 do zaplacení - smluvní úrok z prodlení 0,01 % denně z částky 14 225 Kč od 1.4.2021 do zaplacení - smluvní úrok z prodlení 0,01 % denně z částky 7 000 Kč od 1.5.2021 do zaplacení - smluvní úrok z prodlení 0,01 % denně z částky 133 128 Kč od 1.3.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 85 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně náklady řízení ve výši 1 150 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 28.2.2023 a doplněnou podáním ze dne 15.10.2024 a též na jednání soudu dne 22.10.2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 263 152 Kč, smluvní pokuty ve výši 61 019 Kč, příslušenství v podobě smluvního úroku z prodlení ve výši 0,01 % denně a též náhrady nákladů řízení. Návrh odůvodnil tak, že coby zhotovitel uzavřel s žalovaným coby objednatelem dne 13.7.2020 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byly stavební úpravy rodinného domu na parcele p.č. st. [Anonymizováno] v obci [adresa] specifikované detailně v krycím listu. Cena díla byla sjednána pevnou částkou 693 711 Kč bez, tj. 797 768 Kč včetně daně z přidané hodnoty (DPH) s tím, že bude žalobcem účtována měsíčně dle skutečně provedených prací. Pro případ prodlení s placením ceny díla si strany sjednaly právo žalobce žádat po žalovaném smluvní úrok z prodlení ve výši 0,01 % z neuhrazené ceny díla a rovněž smluvní pokutu ve výši 0,02 % z neuhrazených fakturovaných částek. V průběhu realizace díla - s ohledem na stav budovy - se vyskytla potřeba provedení víceprací, které žalovaný na základě požadavků žalobce provedl. Cena díla dosáhla částky celkem 913 152 Kč, které žalobce žalovanému vyúčtoval dle smlouvy následujícími fakturami: - č. [hodnota] znějící na 515 882 Kč ze dne 17.11.2020, splatná 30.11.2020 (práce dle původní smlouvy) - č. [hodnota] znějící na 69 747 Kč ze dne 15.2.2021, splatná dne 28.2.2021 (vícepráce) - č. [hodnota] znějící na 23 100 Kč ze dne 15.2.2021, splatná 30.2.2021 (vícepráce) - č. [hodnota] znějící na 14 225 Kč ze dne 12.3.2021, splatná 30.3.2021 (vícepráce) - č. [hodnota] znějící na 157 000 Kč ze dne 4.9.2020, splatná 15.9.2020 (záloha na materiál) - č. [hodnota] znějící na 7 000 Kč ze dne 25.4.2021, splatná 30.4.2021 (nedoplatek za materiál z předchozí faktury č. [hodnota]) - č. [hodnota] znějící na 133 198 Kč ze dne 15.2.2021, splatná 28.2.2021 (vícepráce) Žalovaný však uhradil dne 16.9.2020 částku 150 000 Kč na fakturu č. [hodnota] (zbývá z ní tak k úhradě částka 7 000 Kč, kterou žalobce žalovanému vyúčtoval znovu fakturou č. [hodnota]) a dne 4.6.2021 částku 500 000 Kč na fakturu č. [hodnota] (zbývá z ní tak k úhradě částka 15 882 Kč), na ostatní faktury neuhradil žalovaný ničeho. Dílo bylo žalovanému předáno dne 4.12.2020, vykazovalo však jisté vady, proto se strany sešly k jednání za účasti vlastníka nemovitosti a zástupce stavebního dozoru Ing. [jméno FO] dne 21.5.2021. O jednání byl pořízen zápis ve stavebním deníku, v němž žalovaný uznal nárok žalobce na zaplacení částky v součtu činící 622 954 Kč, tj. nároku na úhradu faktur č. [hodnota] (515 882 Kč), č. [hodnota] (69 747 Kč), č. [hodnota] (23 100 Kč) a č. [hodnota] (14 225 Kč) s tím, že částku 550 000 Kč žalovaný uhradí do týdne (tj. do 28.5.2021), částku 72 954 Kč si pak ponechá jako pozastávku do odstranění vad, které se na díle dodatečně projevily, poté ji žalobci vyplatí. Vady byly žalobcem odstraněny dne 1.7.2021. Strany se vedle toho ústně dohodly tak, že pokud žalovaný uhradí částku 550 000 Kč do týdne od uznání závazku a pozastávku po odstranění vad, žalobce žalovanému poskytne slevu, či promine zaplacení faktur č. [hodnota] a č. [hodnota], tj. částek 7 000 Kč a 133 198 Kč s tím, že - ohledně smluvní pokuty dle čl. 9 smlouvy o dílo a úroku z prodlení dle čl. 3 téže smlouvy - pokud tak žalovaný neučiní, bude povinen platit smluvní pokuty a úrok z prodlení od splatnosti všech původních šesti faktur, bez ohledu na pozdější změnu splatnosti ceny díla sjednanou dne 21.5.2021. Žalovaný však uvedenou podmínku nesplnil, když uhradil žalobci pouze částku 500 000 Kč, navíc po uplynutí týdenní lhůty, neuhradil ani zadrženou část ceny díla poté, co byly vady díla odstraněny. Za této situace je povinen žalobci uhradit jak částku 7 000 Kč a 133 198 Kč, tak smluvní pokutu a smluvní úrok z prodlení vždy ode dne splatnosti jednotlivých výše uvedených faktur. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že tato důvodná není. Učinil nesporným, že odštěpný závod žalovaného se podílel na projektu přestavby budovy v obci [adresa], dle smlouvy a rozpočtu se prováděla rekonstrukce objektu, funkci stavebního dozoru zastával Ing. [jméno FO]. Stavba probíhala v době mimořádné situace vyvolané pandemií nemoci [Anonymizováno], strany komunikovaly víceméně pouze telefonicky či elektronickými prostředky na dálku. Předání stavby se zpozdilo, strany se setkaly na jednání v květnu 2021 a uzavřely dohodu formou zápisu ve stavebním deníku, kde výsledná zbývající cena díla, kterou žalovaný uhradí, byla stanovena na částku 622 954 Kč. Z ní měl žalovaný uhradit 550 000 Kč do týdne, 72 954 Kč si mohl ponechat jako zádržné do odstranění vad, které dílo vykazovalo. Žalovaný - z důvodu nedostatku finančních prostředků - uhradil žalobci v červnu roku 2021 částku 500 000 Kč. Ohledně částky 122 954 Kč žalovaný navrhl její úhradu po odstranění vad, což tedy neučinil, tuto částku tedy uznává jako oprávněný nárok žalobce. Žádné další účtované částky (jiné faktury, doúčtované slevy atd.) důvodné nejsou, neboť finální cena díla byla sjednána právě částkou 622 954 Kč. Odstraňování vad žalobcem bylo zdlouhavé, došlo k němu až na konci roku 2021. V reakci na uvedené vyjádření žalovaného navrhl žalobce, nechť soud ohledně částky 122 954 Kč vydá částečný rozsudek pro uznání (§ 153a odst. 1, věta druhá občanského soudního řádu). Cizí prvek v řešené věci spočívá v tom, že žalovaný má sídlo na území Slovenské republiky. Pravomoc českých soudů se odvíjí čl. 25 nařízení EU č. 1215/2012, když si ji strany v čl. 13 odst. 3 smlouvy o dílo sjednaly, dovodit ji lze i z čl. 7 odst. 5 (téhož nařízení), neboť spor se týká „pobočky“ žalovaného, totiž jeho odštěpného závodu zřízeného na území České republiky (odštěpný závod žalovaného je uveden v záhlaví smlouvy o dílo), současně se žalovaný se řízení před soudem účastnil, případný nedostatek pravomoci českých soudů nenamítal (čl. 26 téhož nařízení). Rozhodným právem je hmotné právo české, neboť si ho strany v čl. 13 odst. 1 smlouvy o dílo ve smyslu dle čl. 3 odst. 1 nařízení ES č. 593/2008 sjednaly. Soud věc projednal na jednání dne 22.10.2024 a dne 16.1.2025, a to dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu vždy v nepřítomnosti žalovaného. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k žádnému z jednání nedostavil, žádost o odročení ani omluvu soudu nezaslal. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce je zřejmé, že ten je podnikatelem tzv. dle formy, společností s ručením omezeným. Z výpisu z obchodního rejstříku a slovenského obchodného registru se dále podává, že žalovaný je slovenskou právnickou osobou, rovněž podnikatelem tzv. dle formy, společností s ručením omezeným, jež má na území České republiky zřízen odštěpný závod. Jednatel žalovaného a vedoucí odštěpného závodu je tatáž osoba - Ing. [jméno FO]. Mezi stranami nebylo sporným (§ 120 odst. 3 občanského soudního řádu), že žalobce coby zhotovitel uzavřel s žalovaným (jednajícím prostřednictvím svého odštěpného závodu jak je uvedeno v záhlaví smlouvy) coby objednatelem dne 13.7.2020 smlouvu o dílo. Předmětem díla měla být rekonstrukce, resp. stavební úpravy rodinného domu na parcele p.č. st. [Anonymizováno] v obci [adresa] v rozsahu dle krycího listu, krycí list obsahoval veškeré požadavky, náklady a podmínky obsažené ve výzvě k předložení nabídky ze dne 22.6.2020 (čl. 1 smlouvy). V čl. 2 smlouvy se žalobce zavázal zahájit stavební práce dne 13.7.2020, s tím že termín jejich dokončení byl stanoven na 30.9.2020, nejpozději však do 25.10.2020. Dle dalšího odstavce čl. 2 měla platba probíhat výhradně v českých korunách, platby za dílo měly být žalovaným vůči žalobci realizovány prostřednictvím měsíční fakturace na základě soupisu skutečně provedených prací. Dle čl. 3 smlouvy o dílo - pro případ prodlení žalovaného s úhradou platebních dokladů mohl žalobce žádat po žalovaném úrok z prodlení až ve výši 0,01 % z dlužné částky za každý den prodlení. V čl. 4 smlouvy se žalobce zavázal provést dílo, tedy veškeré práce a dodávky kompletně, kvalita měla být vymezena právními předpisy a normami ČSN. Žalobce se rovněž zavázal vést stavební deník zapisovat do něj průběh stavby a nechat ho kontrolovat stavebním dozorem Ing. [jméno FO]. V čl. 5 byla sjednána cena díla jako cena nejvýše přípustná a nepřekročitelná v částce 693 711 Kč bez DPH, tj. 797 768 Kč s 15 % DPH. Podle čl. 5 odst. 2 byla cena dohodnuta na základě žalobcem vypracovaného položkového rozpočtu, který měl nadále sloužit k ohodnocení provedených částí díla za účelem fakturace, na jehož základě bude žalovaný schvalovat ohodnocení provedených dodávek prací a služeb a který bude podkladem pro měsíční fakturaci zhotovitele; položkový rozpočet je přílohou smlouvy. Dle čl. 5 odst. 3 jsou do ceny díla zahrnuty veškeré náklady potřebné ke zhotovení díla. Strany si dále v čl. 5 odst. 7 smlouvy o dílo dohodly, že pokud se při provádění díla vyskytne nutnost provedení víceprací nebo méně prací, je žalobce povinen vypracovat takzvaný změnový list, v němž se uvede přesný popis víceprací či méněprací včetně jejich odůvodnění a ocenění a tento změnový list předloží žalovanému k odsouhlasení; součástí změnového listu musí být i popis příčin, které vyvolaly potřebu víceprací nebo méněprací. V čl. 6 smlouvy se žalovaný zavázal uhradit zálohu na nákup materiálu a přípravu stavby ve výši 200 000 Kč, 100 000 Kč a dalších 100 000 Kč. V čl. 7 si strany sjednaly postup ohledně předání a převzetí díla, v čl. 8 poskytl žalobce žalovanému záruku na vady díla v díla v délce 36 měsíců od předání díla. V čl. 9 smlouvy o dílo se strany dohodly, že žalobce může požadovat smluvní pokutu ve výši 0,02 % denně z dlužné částky v případě, že žalovaný bude v prodlení s placením faktur dle článku 5 smlouvy. Splatnost smluvních pokut je patnáct dnů, a to na základě faktury vystavené oprávněnou stranou. V čl. 13 byla sjednána pravomoc českých soudů pro případné řešení vzniklých sporů, rovněž bylo sjednáno za tímto účelem české hmotné právo. Podle čl. 14 smlouvy bylo možno tuto smlouvu měnit či doplňovat pouze písemnými dodatky odsouhlasenými oběma stranami. Z krycího listu rozpočtu s přílohami na č.l. 30 až 33 spisu (za objednatele, tedy žalovaného podepsané Ing. [jméno FO], coby stavebním dozorem) se pak podává detailní rozpis činností a prací, které měl v rámci zhotovení díla žalobce provést. Z faktury č. [hodnota] ze dne 4.9.2020, splatné dne 15.9.2020, se podává, že žalobce žalovanému vyúčtoval zakoupený materiál v souladu s čl. 6 smlouvy (část ceny díla - záloha na materiál) v částce 157 000 Kč dle seznamu [právnická osoba] z OD Bauhaus; mezi stranami nebylo sporným, že žalovaný žalobci na fakturu č. [hodnota] uhradil dne 16.9.2020 částku 150 000 Kč, což se podává i z potvrzení o úhradě částky 150 000 Kč. Z faktury č. [hodnota] ze dne 17.11.2020, splatné 30.11.2020, se podává, že žalobce žalovanému vyúčtoval cenu provedených stavebních prací dle smlouvy o dílo ve výši 515 882 Kč; mezi stranami nebylo sporným, že žalovaný žalobci na fakturu č. [hodnota] (515 882 Kč) uhradil - po jednání stran dne 21.5.2021 - částku 500 000 Kč dne 4.6.2021, což se podává i z potvrzení o úhradě částky 500 000 Kč. Z faktury č. [hodnota] ze dne 15.2.2021, splatné dne 28.2.2021, se podává, že žalobce žalovanému vyúčtoval cenu provedených víceprací ve výši 69 747 Kč. Z faktury č. [hodnota] ze dne 15.2.2021, splatné [Datum narození advokáta], se podává, že žalobce žalovanému vyúčtoval cenu provedených víceprací ve výši 23 100 Kč. Z faktury č. [hodnota] ze dne 12.3.2021, splatné 30.3.2021, se podává, že žalobce žalovanému vyúčtoval cenu provedených víceprací ve výši 14 225 Kč. Z faktury č. [hodnota] ze dne 25.4.2021, splatné 30.4.2021, se podává, že žalobce žalovaného touto formou opětovně vyzval k úhradě části dodaného materiálu nakoupeného v OD Bauhaus, který byl již zahrnut ve faktuře č. [hodnota] ve výši 7 000 Kč. Z faktury č. [hodnota] ze dne 15.2.2021, splatné 28.2.2021, se podává, že žalobce žalovanému vyúčtoval cenu provedených víceprací ve výši 133 198 Kč, jejich přesný rozsah se podává z listiny s názvem „rozdíl v nákladech na dodávku materiálu a vícepráce provedené na základě požadavků investora“ (omítka klenby WC a chodby, demontáž dřevěných podlah, nivelační stěrka a nivelační stěrka zimní zahrady, demontáž přístřešku ve dvoře a příprava nabídky v Brně), jak podporují i zápisy ve stavebním deníku ze dne 26.7. až 23.11.2020. Z vyjádření žalobce a zápisu ve stavebním deníku ze dne 26.7.2020 vyplynulo, že strany ohledně dohody o vícepracích nesepisovaly v průběhu provádění díla žádné změnové listy, jak předpokládá čl. 5 odst. 7 smlouvu o dílo, ani dodatky ve ke smlouvě ve smyslu čl. 14, strany toto řešily formou zápisů do stavebního deníku; jelikož žalovaný nárok žalobce na úhradu víceprací účtovaných fakturami č. [hodnota] (69 747 Kč), č. [hodnota] (23 100 Kč) a č. [hodnota] (14 225 Kč) opakovaně uznal, je zřejmé, sjednávání víceprací uvedeným způsobem, tj., zápisem do stavebního deníku bylo praxí obou stran, šlo o první obchodní případ mezi účastníky, jiné smluvní vztahy mezi sebou předtím neměly, tedy ani případnou jinou obchodní praxi. Ze zápisu o předání díla ze dne 4.12.2020 se podává, že žalobce dílo dle smlouvy provedl a předal je žalovanému (za žalovaného převzal Ing. [jméno FO] coby stavební dozor, který tuto činnost vykonával v rámci společnosti [právnická osoba], coby její jednatel a společník). V zápisem bylo deklarováno, že předávané dílo nemá vady či nedodělky. Mezi stranami nebylo sporným, že v průběhu záruční doby se na díle vyskytly vady, ohledně čeho se strany setkaly dne 21.5.2021, o tomto jednání byl pořízen zápis ve stavebním deníku (jak podporuje tento záznam na č.l. 29 spisu). Z tohoto zápisu se podává, že žalovaný uznal nárok žalobce na zaplacení částky v součtu činící 622 954 Kč, tj. nároku na úhradu faktur č. [hodnota] (515 882 Kč), č. [hodnota] (69 747 Kč), č. [hodnota] (23 100 Kč) a č. [hodnota] (14 225 Kč) s tím, že částku 550 000 Kč žalovaný uhradí do týdne, částku 72 954 Kč si ponechá jako tzv. zádržné do odstranění vad, níže v zápisu detailně specifikovaných. Zápis ze stavebního deníku (č.l. 29 verte) ze dne 1.7.2021 prokazuje, že žalobce reklamované vady odstranil dne 1.7.2021, byť je žalovaný reklamoval i poté - v přípisech žalovaného žalobci a žalovaného společnosti [právnická osoba], v obou ze dne 7.7.2021. Nesporným nicméně je, že vady díla nakonec žalobcem odstraněny byly, jak sám žalovaný připustil (i když dle jeho tvrzení až na konci roku 2021). Z výpovědi [jméno FO], zaměstance žalobce a z vyjádření stavebního dozoru rekonstrukce domu ve [adresa] Ing. [jméno FO] ze dne 15.1.2025 má soud za prokázáno tvrzení žalobce, že při jednání stran dne 21.5.2025, kterého se účastnili svědek [jméno FO], majitelka nemovitosti, zástupce žalovaného Ing. [jméno FO] a Ing. [jméno FO] se žalobce s žalovaným dohodli (vedle toho, že žalovaný část nároku na cenu díla výslovně uznal zápisem ve stavebním deníku) ústně tak, že pokud žalovaný uhradí částku 550 000 Kč do týdne od uznání závazku, žalobce žalovanému poskytne slevu, resp. promine povinnost zaplatit faktury č. [hodnota] a č. [hodnota], tj. částky 7 000 Kč a 133 198 Kč. Strany se dále - pokud jde o smluvní úrok z prodlení a smluvní pokutu dle čl. 3 a 9 smlouvy o dílo - dohodly tak, že neuhradí-li žalovaný částku 550 000 Kč do 28.5.2021 a částku 72 954 Kč po odstranění vad díla, bude povinen žalobci platit smluvní pokutu a úrok z prodlení od splatnosti jednotlivých faktur, bez ohledu na pozdější změnu splatnosti ceny díla ujednanou v zápise ze dne 21.5.2021. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužných částí cen díla, tj. faktur č. [hodnota] (v rozsahu zbývajících 15 882 Kč), č. [hodnota] (69 747 Kč), č. [hodnota] (23 100 Kč), č. [hodnota] (14 225 Kč) č. [hodnota] (7 000 Kč) a č. [hodnota] (133 198 Kč), celkem 263 152 Kč a též smluvní pokuty 61 019 Kč a smluvního úroku z prodlení, jak se podává z přípisu ze dne 28.6.2023 a připojené doručenky z datové schránky; žalobce žalovaného k zaplacení smluvní pokuty formou nevyzval formou vystavení faktury dle čl. 9 smlouvy o dílo. Žalovaný však žalobci částku 263 152 Kč s úrokem z prodlení ani smluvní pokutu neuhradil, nic takového netvrdil, ani nedokládal. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Jinak pravost ani pravdivost provedených listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Z ostatních provedených listinných důkazů soud žádné skutečnosti potřebné pro právní posouzení věci nečerpal, neboť rozhodné skutečnosti měl za prokázány již důkazy uvedenými výše. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1723 odst. 1 občanského zákoníku, závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 2586 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2587 občanského zákoníku, dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po podřazení skutkového stavu pod výše (a i níže) uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Smlouva, kterou strany dne 13.7.2020 uzavřely je zákonem upraveným smluvním typem - smlouvou o dílo. Základní povinností žalobce coby zhotovitele je provést dílo (§ 2586 odst. 1 občanského zákoníku), a to řádně a včas (§ 1968), což je obecný zákonný požadavek kladený na účastníka smlouvy. Žalovanému coby objednateli oproti tomu svědčí povinnost (dokončené) dílo převzít a zaplatit jeho cenu (§ 2604, 2605 a 2610 zákona č. 89/2012 Sb.), nicméně tu byl žalovaný povinen - dle od zákona odlišného ujednání ve smlouvě - hradit na základě žalobcem měsíčně vystavovaných faktur dle objemu reálně vykonaných prací. Současně si strany sjednaly ve smlouvě o dílo, že žalovaný formou zálohy zaplatí část ceny díla zahrnující nákup materiálu a přípravu staveniště. Smlouva o dílo rovněž počítala s tím, že cenu díla sjednanou jako pevnou bude možno s ohledem na postup provádění díla měnit - dle toho, jak vznikne potřeba provést tzv. vícepráce či odpadne potřeba provést práce již sjednané (tzv. méněpráce). Žalobce dílo provedl a žalovanému dne 4.12.2020 předal, byť později, než bylo ujednáno původně ve smlouvě o dílo a přes to, že s určitými vadami, které však žalobce v rámci uplatněné reklamace v záruční době odstranil dne 1.7.2021. V souladu s ujednáním ve smlouvě tedy žalobci vzniklo právo na zaplacení ceny díla, účtované fakturou č. [hodnota] znějící na 515 882 Kč ze dne 17.11.2020 splatnou 30.11.2020 (práce dle původní smlouvy), č. [hodnota] znějící na 69 747 Kč ze dne 15.2.2021 splatnou dne 28.2.2021 (vícepráce), č. [hodnota] znějící na 23 100 Kč ze dne 15.2.2021 splatnou [Datum narození advokáta] 30.3.2021 (vícepráce) a č. [hodnota] znějící na 133 198 Kč ze dne 15.2.2021 splatnou 28.2.2021 (vícepráce), když žalovaný formou zmíněné zálohy uhradil již 16.9.2020 část ceny díla v částce 150 000 Kč za pořízení materiálu (faktura č. [hodnota] znějící na 157 000 Kč ze dne 4.9.2020 splatná 15.9.2020). Dne 21.5.2021 po jednání stran žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci na zaplacení částky v součtu činící 622 954 Kč, tj. nárok žalobce na úhradu faktur č. [hodnota] (515 882 Kč), č. [hodnota] (69 747 Kč), č. [hodnota] (23 100 Kč) a č. [hodnota] (14 225 Kč). Současně se strany dohodly (což je právně třeba posoudit jako změnu závazků plynoucích ze smlouvy o dílo v podobě modifikace - § 1901 občanského zákoníku) tak, že částku 550 000 Kč žalovaný uhradí do týdne, částku 72 954 Kč si ponechá jako tzv. zádržné do odstranění vad, v zápisu do stavebního deníku detailně specifikovaných a poté ji žalobci vyplatí. Jinak je nutno uvést, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše (§ 2053 občanského zákoníku) prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval; uznání dluhu není samostatným zavazovacím důvodem, jde o způsob zajištění (dle nynější terminologie utvrzení) závazku. Je-li platně uznán dluh, presumuje se existence takového dluhu v době uznání. Následkem toho je přesun důkazního břemene na žalovaného. Má-li tedy takový žalovaný být ve sporu úspěšný, je na něm, aby prokázal, že dluh nevznikl nebo už zanikl. Uznání dluhu coby povahově jednostranný právní úkon musí být učiněno písemnou formou, která zde byla naplněna. Pokud jde o způsob, jakým byly ujednány vícepráce účtované fakturami č. [hodnota] (69 747 Kč), č. [hodnota] (23 100 Kč) a č. [hodnota] (14 225 Kč) a č. [hodnota] (133 198 Kč), pak i ten (tj. zápisem do stavebního deníku) je nutno považovat rovněž za modifikaci původní smlouvy o dílo, resp. následnou praxi stran (§ 545 občanského zákoníku), pokud žalovaný nároky žalobce na úhradu části účtovaných víceprací opakovaně uznal, je zřejmé, že tento jiný zvolený způsob sjednání víceprací akceptovaly obě strany a není na újmu platnosti těchto ujednání. Pokud jde o vícepráce dle faktury č. [hodnota] (133 198 Kč), pak tyto vícepráce žalobce doložil, žalovaný jejich sjednání a ani provedení nijak nepopíral. Bránil se tak, že v rámci uznání dluhu, se strany dohodly na tom, že výsledná cena díla, resp. cena díla, kterou žalovaný doplatí, bude činit toliko 622 954 Kč (což je třeba opět posoudit jako modifikaci původního závazku ohledně ceny díla), nad to již ničeho. Žalobce nicméně doložil, jak se detailněji podává ze skutkové části rozsudku, že si strany ústně ujednaly (třebas smlouvu bylo lze měnit jen písemnými dodatky, případnou námitku ve smyslu § 582 odst. 1 a 2 občanského zákoníku však žalovaný nevznesl, navíc již ze smlouvy bylo plněno) - další práva a povinnosti v podobě povahově odkládací podmínky (§ 548 odst. 1 občanského zákoníku) spočívající v tom, že pokud žalovaný uhradí částku 550 000 Kč do týdne od uznání závazku a pozastávku 72 954 Kč po odstranění vad, žalobce žalovanému poskytne slevu, resp. promine mu povinnost zaplatit část ceny díla účtované fakturami č. [hodnota] (7 000 Kč) a č. [hodnota] (133 198 Kč). Takovému ujednání nebrání - navíc ve vztazích mezi podnikateli - žádné kogentní zákonné ustanovení. Jelikož žalovaný svůj změněný závazek nedodržel, tedy neuhradil částku 550 000 Kč do 28.5.2021 a pozastávku po odstranění vad vůbec, ať by již byly odstraněny dne 1.7.2021 nebo 31.12.2021 (totiž jen 500 000 Kč a až dne 4.6.2021) žalovaný žalobci výše uvedený již vzniklý dluh neprominul (§ 1995 a.n. občanského zákoníku) a závazek žalovaného tak v tomto rozsahu nezanikl. Vzhledem k uvedenému soud žalobě v této části vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě zbývající dosud nezaplacené části ceny díla v částce 263 152 Kč (výrok I.) účtované žalobcem žalovanému fakturami č. [hodnota] (v rozsahu zbývajících 15 882 Kč - práce dle smlouvy), č. [hodnota] (69 747 Kč - vícepráce), č. [hodnota] (23 100 Kč - vícepráce), č. [hodnota] (14 225 Kč - vícepráce) č. [hodnota] (7 000 Kč zbývající část zálohy na nákup materiálu) a č. [hodnota] (133 198 Kč - vícepráce). Žalovaný nárok žalobce uplatněný v žalobě v rozsahu částky 122 954 Kč (součet částek 15 882 Kč, 69 747 Kč, 23 100 Kč a 14 225 Kč) v podání ze dne 26.2.2024 uznal a žalobce v reakci na to navrhl vydání částečného rozsudku pro uznání (§ 153a odst. 1, věta druhá občanského soudního řádu), v této části, tj. ohledně částky 122 954 Kč se z procesního pohledu jedná o rozsudek pro uznání, co do částky 140 198 Kč jde o „obyčejný“ rozsudek dle § 152 odst. 1 občanského soudního řádu). Jak bylo prokázáno, strany se při jednání dne 21.5.2021, které vyústilo v uznání jedné části dluhu žalovaným a podmíněnému prominutí další části dluhu - ceny díla, dohodly dále ústně tak, že pokud žalovaný neuhradí uznanou část dluhu výše uvedeným způsobem (tj. částku 550 000 Kč do týdne od uznání závazku a pozastávku 72 954 Kč po odstranění vad díla žalobcem) bude povinen platit úrok z prodlení nikoliv od doby určené nově v ujednání ze dne 21.5.2021 (srov. zde např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 2062/2013), nýbrž od splatnosti původních faktur coby výzev k plnění. Tak jako ujednání uvedené výše mající povahu podmínky, tak ani taková dohoda o příslušenství mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti, není vyloučena, resp. žádné kogentní ustanovení zákona jí nebrání. Protože žalovaný k výzvám žalobce majícím podobu faktur č. [hodnota] (515 882 Kč), č. [hodnota] (69 747 Kč), č. [hodnota] (23 100 Kč), č. [hodnota] (14 225 Kč) č. [hodnota] (7 000 Kč) a č. [hodnota] (133 198 Kč) cenu díla neuhradil (za situace, kdy za výše uvedených podmínek nedostál splnění své modifikované povinnosti), dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši ve smlouvě sjednané (§ 1970). Soud proto žalobci přiznal též úroky z prodlení, vždy od data splatnosti jednotlivé faktury, při zohlednění dílčího plnění dne 4.6.2021 v částce 500 000 Kč, jak se detailněji podává z výroku I. rozsudku, přičemž pokud žalobce žádal u faktury č. [hodnota] úrok z prodlení z částky 133 128 Kč, je to jeho právem, tedy chtít méně, než náleží. V čl. 9 smlouvy o dílo si strany ujednaly právo žalobce požadovat po žalovaném smluvní pokutu. Smluvní pokuta je obecně jedním ze způsobu zajištění, závazku (dluhu). Jde povahově o peněžní částku (příp. i jiné plnění), kterou je dlužník povinen uhradit věřiteli, pokud nesplní svoji smluvní či zákonnou povinnost, bez ohledu na to, zda věřiteli vznikne nějaká škoda. Smluvní pokuta má funkce motivační či preventivní (přimět dlužníka k plnění, resp. neporušování své smluvní povinnosti), dále může mít funkci reparační (kdy se jedná o paušalizovanou náhradu škody) a sankční (potrestat dlužníka za porušení jeho smluvní povinnosti). Funkci motivační či prevenční lze vysledovat u každé smluvní pokuty, ostatní funkce dle konkrétního případu může mít smluvní pokuta obě, jedna z může být dominantní, případně může smluvní pokuta plnit buď výlučně funkci sankční či výlučně reparační. Jde o akcesorický, tedy na hlavním závazku závislý právní poměr (§ 2048 a.n. občanského zákoníku). Smluvní pokuta ve smlouvě o dílo byla sjednána za porušení povinnosti žalovaného hradit řádně a včas faktury dle čl. 5 smlouvy, tj. faktury jimiž žalobce účtoval cenu díla. Smluvní pokuta měla činit 0,02 % z dlužné částky za každý den prodlení s placením ceny díla. Strany si následně - obdobným způsobem jako u úroku z prodlení - ještě ústně upravily své povinnosti týkající se nároku na smluvní pokutu, tj. pokud žalovaný neuhradí uznanou část dluhu - částku 550 000 Kč do týdne od uznání závazku a pozastávku 72 954 Kč po odstranění vad díla žalobcem - bude povinen platit smluvní pokutu nikoliv od doby vyplývající nově z ujednání ze dne 21.5.2021, nýbrž od splatnosti původních faktur coby výzev k plnění. Jelikož tedy žalovaný porušil svůj závazek uhradit cenu díla - shodně jak uvedeno u úroku z prodlení, náleží žalobci též smluvní pokuta ve výši 0,02 % z dlužných částek, vždy od data splatnosti každé jednotlivé faktury, při zohlednění dílčího plnění dne 4.6.2021 v částce 500 000 Kč, s tím, že žalobce žádá v souladu s judikaturou (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 23 Cdo 5280/2009) takto určenou smluvní pokutu do konkrétního dne, zde vždy do 19.6.2023, tj. 0,02 % denně z částky 515 882 Kč od 1.12.2020 do 4.6.2021, z částky 15 882 Kč od 5.6.2021 do 19.6.2023, z částky 69 747 Kč od 1.3.2021 do 19.6.2023, z částky 23 100 Kč od 1.3.2021 do 19.6.2023, z částky 14 225 Kč od 1.4.2021 do 19.6.2023, z částky 7 000 Kč od 1.5.2021 do 19.6.2023, z částky 133 198 Kč od 1.3.2021 do 19.6.2023, v součtu 61 019 Kč. Soud tedy žalobci i tento nárok přiznal (výrok I.). Skutečnost, že žalobce žalovaného k zaplacení smluvní pokuty vyzval formou přípisu, a nikoliv faktury ve smyslu čl. 9 odst. posledního, nemá na vznik samotného nároku na smluvní pokutu, resp. jeho splatnost vliv, když rozhodující je obsahová složka takové výzvy, nikoliv její formální vzhled či označení. Pokud jde o námitky žalovaného vůči požadavku na úrok z prodlení a smluvní pokutu, jakož i o formu následného ujednání stran o těchto nárocích, lze odkázat na to, co je uvedeno shora u ujednání o nárocích na cenu díla ve výši 7 000 Kč a 133 198 Kč. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalovanému, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Náklady řízení žalobcem vynaložené činí 85 200 Kč a představují: - zaplacený soudní poplatek 13 000 Kč - náklady právního zastoupení advokátem za šest úkonů právní služby po 9 620 Kč dle § 7 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za předžalobní výzvu, převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé ze dne 28.8.2023 a 15.10.2024 a účast na jednání soudu dne 22.10.2024 a 16.1.2025) - paušální částku náhrad hotových výdajů 1 500 Kč (za pět úkonů po 300 Kč) podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do 31.12.2024 - paušální částku náhrad hotových výdajů 450 Kč (za jeden úkon za 450 Kč) podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od 1.1.2025 - částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 12 530 Kč. Pokud jde o výrok III. rozsudku, pak dle § 148 odst. 1 občanského soudního řádu má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady, jež stát v tomto řízení vynaložil, činí celkem 1 150 Kč, a jsou představovány tlumočným v částce 1 150 Kč, tj. s odkazem na § 139 odst. 2 občanského soudního řádu odměnou ustanoveného tlumočníka Ing. [adresa] a náhradou jejích hotových výdajů vzniklých jí v souvislosti s podáním tlumočnického úkonu (podrobná specifikace zmíněných nákladů státu je uvedena v usnesení č.j. 34 C 4/2024-60). Soud tedy žalovanému, který nebyl v řízení úspěšný, uložil zaplatit náklady řízení státu ve výši 1 150 Kč Co se týká eventuelních předpokladů žalovaného pro osvobození od soudních poplatků, pak tyto dle názoru soudu dány nejsou - to s ohledem už jen na výši nákladů a dále s ohledem na majetkové poměry žalovaného (jak plynou z výpisu ze slovenského obchodního rejstříku), který je podnikatelem dle formy a vyvíjí svoji činnost na území dvou států, ostatně žalovaný sám ani o osvobození od soudních poplatků nežádal.

Poučení