34 C 441/2018-239

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] pro: vypořádání zaniklého společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazují nemovitosti: -) pozemek p. [číslo] trvalý travní porost, pozemek p. [číslo] – zahrada, pozemek p. [číslo] plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], pozemek p. [číslo] – orná půda, pozemek p. [číslo], pozemek p. [číslo] – trvalý travní porost, pozemek p. [číslo] trvalý travní porost, pozemek p. [číslo] travní porost, pozemek p. [číslo] – vodní plocha, pozemek p. [číslo] – vodní plocha, vše v katastrálním území a obci [obec] zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce],

II. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazují: -) práva plynoucí ze smlouvy o stavebním spoření [číslo] uzavřené s [právnická osoba] s naspořenou částkou na účtu č. [bankovní účet] ve výši 108 785,09 Kč, -) práva plynoucí ze smlouvy [číslo] uzavřené s [právnická osoba] se zůstatkem na účtu č. [bankovní účet] ve výši 70 591,06 Kč, -) zůstatek na účtu [číslo] [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba] ve výši 635,95 Kč, -) zůstatek na účtu č. [bankovní účet], vedeném u [právnická osoba] ve výši 3 154,46 Kč, -) pohledávka z půjčky vůči [jméno] a [jméno] [příjmení] ve výši 185 000 Kč, -) výtěžek z prodeje osobního vozidla [anonymizováno], [registrační značka] ve výši 65 000 Kč, -) práva vyplývající z pojistné smlouvy o životním pojištění [anonymizováno] [číslo] uzavřené s [právnická osoba]

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání podílu částku 455 900 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem na náhradě nákladů řízení částku 3 887,5 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem na náhradě nákladů řízení částku 3 887,5 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou nadepsanému soudu dne [datum] ve spojení s její opravou ze dne [datum] (č. l. 45) se žalobce domáhal vypořádání společného jmění manželů. Předmětem vypořádání učinil žalobce 1) nemovitosti - pozemek [parcelní číslo], trvalý travní porost, pozemek [parcelní číslo] - zahrada, pozemek [parcelní číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], pozemek [parcelní číslo] - orná půda, pozemek [parcelní číslo] - zahrada, pozemek [parcelní číslo] - trvalý travní porost, pozemek p. [číslo] trvalý travní porost, pozemek [parcelní číslo] - trvalý travní porost, pozemek [parcelní číslo] vodní plocha, pozemek [parcelní číslo] - vodní plocha, vše v katastrálním území a obci [obec] zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], 2) osobní vozidlo [značka automobilu] [registrační značka], 3) pohledávku za rodiči žalované ve výši 185 000 Kč představují půjčku na koupi bytu, 4) vnos z jeho výlučných peněžních prostředků do společného jmění manželů ve výši 800 000 Kč, 5) finanční prostředky nacházející se na bankovních účtech (běžný a spořící) u [právnická osoba], 6) práva ze stavebního spoření žalované u [anonymizována čtyři slova], 7) práva ze smlouvy o penzijním pojištění uzavřené žalovanou, 8) práva ze smlouvy uzavřené žalovanou se [právnická osoba] pojišťovací a finanční poradenství a.s. 9) práva ze smlouvy uzavřené žalobcem se [právnická osoba] pojišťovací a finanční poradenství a.s., 10) peněžní prostředky ve výši 185 000 Kč, které žalovaná před rozvodem manželství vybrala a použila výhradně pro svoji potřebu. Žalobce navrhl, aby soud vypořádal společné jmění účastníků tak, že do jeho výlučného vlastnictví budou přikázány shora specifikované nemovitosti a práva ze smlouvy uzavřené žalobcem se [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] a do vlastnictví žalované zbývající věci a majetkové hodnoty, přičemž při určení výše vypořádacího podílu má soud vycházet ze stejných podílů účastníků. Při jednání konaném dne [datum] učinil žalobce předmětem vypořádání částku 23 600 Kč za opravu společné nemovitosti, která je předmětem vypořádání, přičemž opravu realizoval po zániku manželství účastníků. Při jednání konaném dne [datum] učinil žalobce předmětem vypořádání vnos z jeho výlučných peněžních prostředků získaných ze stavebního spoření ve výši 30 571,30 Kč a použitých na rekonstrukci společné nemovitosti. Podáním ze dne [datum] žalobce namítl disparitu podílu v poměru 70% pro žalobce a 30% pro žalovanou z důvodu přesunutí peněžních prostředků žalovanou, resp. vyvedením peněz, čímž došlo k nerovnováze při vypořádání společného jmění zapříčiněné žalovanou. Podáním ze dne [datum] doručením soudu téhož dne učinil žalobce předmětem vypořádání investice ze společného jmění ve výši 52 000 Kč. Podáním ze dne [datum] doručením soudu téhož dne učinil žalobce předmětem vypořádání vnos z jeho výlučných peněžních prostředků ve výši 78 000 Kč nad rámec vnosu 800 000 Kč.

2. Žalovaná v zásadě s návrhy žalobce souhlasila. Vnos žalobce z jeho výlučných peněžních prostředků ve výši 800 000 Kč nezpochybňuje a souhlasí s jeho vypořádáním, současně uznala pohledávku ve výši 185 000 Kč, finanční prostředky nacházející se na bankovních účtech [číslo] [číslo] u [právnická osoba], práva ze stavebního spoření žalované u [právnická osoba] se zůstatkem ke dni [datum] ve výši 108 785,09 Kč, práva ze smlouvy o penzijním pojištění [číslo] uzavřené žalovanou se zůstatkem k rozhodnému dni ve výši 69 031,06 Kč, práva ze smlouvy uzavřené žalovanou se [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov]., práva ze smlouvy uzavřené žalobcem se [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov]. Dále poukázala, na to, že osobní vozidlo [značka automobilu] [registrační značka] prodala za částku 65 000 Kč a částku 185 000 Kč ze spořicího účtu použila na výživu 4 dětí, když po opuštění společné domácnosti byla na rodičovské dovolené a žalobce opakovaně v rámci opatrovnického řízení u zdejšího soudu uvedl, že tuto částku považoval za výživné, proto výživné nehradil. Předmětem vypořádání dále žalovaná učinila částku 59 137 Kč, která představuje vnos z jejích výlučných peněžních prostředků získaných ze stavebního spoření do [datum] a použité na rekonstrukci společné nemovitosti. Vnos žalobce z jeho výlučných peněžních prostředků ve výši 30 571, 30 Kč zpochybnila.

3. V průběhu řízení nebyl žalobce ve svých postojích konzistentní. Oproti tvrzením učiněným v žalobě uvedl, že s půjčkou poskytnutou rodičům žalované ve výši 185 000 Kč nesouhlasil. Následně však učinil pohledávku v této výši za nespornou. Zpochybnil vnos žalované ve výši 59 137 Kč, aby posléze i tento vnos učinil nesporným. Byť v žalobě žalobce tvrdil, že žalovaná částku 185 000 Kč vybrala a použila výhradně pro svoji potřebu, pak již při jednání konaném dne [datum] hovořil o této částce jako o spotřebované s tím, že ji nečiní předmětem vypořádání, avšak co do této částky žalobce i přes výzvu soudu žalobu zpět nevzal.

4. Ve věci soud zjistil následující skutkový stav.

5. Z kupní smlouvy ze dne [datum] (č. l. 19) soud zjistil, že žalovaná prodala [jméno] [příjmení] osobní vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] za kupní cenu 65 000 Kč. Předávacím protokolem sepsaným dne [datum] (č. l. 20) bylo uvedené osobní vozidlo kupující předáno a ta jej převzala spolu s technickými doklady a seznamem povedených servisních úkonů na předmětném vozidle v období od roku [rok] do [datum] [rok] (č. l. 21).

6. Z výpisu z účtu stavebního spoření za rok [rok] (č. l. 22) soud zjistil, že dne [datum] žalovaná uzavřela u [právnická osoba] smlouvu [číslo]. Konečný zůstatek na účtu ke dni [datum] činil 110 278, 50 Kč, přičemž ke dni [datum] byl zůstatek na tomto účtu 108 785,09 Kč.

7. Z bankovního výpisu k účtu [bankovní účet] ze dne [datum] (č. l. 24) soud zjistil, že se jedná o běžný účet a jeho majitelem je žalovaná. Dne [datum] z tohoto účtu odešla platba ve výši 125 922 Kč na účet společnosti [právnická osoba] Konečný zůstatek účtu ke dni výpisu činí 66 400 Kč.

8. Z bankovního výpisu k účtu [bankovní účet] ze dne [datum] (č. l. 26) soud zjistil, že na účet byla dne [datum] připsána platba z účtu č. [bankovní účet] ve výši 158 966,81 Kč a dne [datum] odepsána platba ve výši 100 000 Kč ve prospěch společnosti [právnická osoba]

9. Z bankovního výpisu k účtu [bankovní účet] ze dne [datum] (č. l. 28) soud zjistil, že dne [datum] z tohoto účtu odešla platba ve výši 20 000 Kč na účet společnosti [právnická osoba] Konečný zůstatek účtu ke dni výpisu činí 42 575 Kč.

10. Z bankovního výpisu k účtu [bankovní účet] ze dne [datum] (č. l. 30) soud zjistil konečný zůstatek účtu k tomuto dni ve výši 102 290,70 Kč. 11. [právnická osoba] zaslala žalované dopis ze dne [datum] (č. l. 32), ve kterém ji sděluje stav účtu penzijního připojištění za rok [rok] sjednaného smlouvou [číslo]. Zůstatek na účtu č. [bankovní účet] ke dni [datum] činí částku 71 761,06 Kč, přičemž při měsíčních platbách 300 Kč od ledna do [datum] [rok] činí naspořená částka 70 591,06 Kč.

12. Z výpisu z účtu [právnická osoba] (č. l. 33) soud zjistil, že žalovaná dne [datum] uzavřela se stavební spořitelnou Smlouvu o stavebním spoření [číslo]. Zůstatek na účtu k [datum] činil 50 921,04 Kč, od ledna do [datum] [rok] byly na účet zaslány platby ve výši 5 000 Kč a dne [datum] byla na účet připsána státní podpora ve výši 3 216 Kč, celkem ke dni [datum] činila naspořená částka 59 137 Kč.

13. Dopisem ze dne [datum] (č. l. 34) [právnická osoba] žalovanou informovala o skončení smlouvy o stavebním spoření [číslo] ke dni [datum] s tím, že stav účtu č. [bankovní účet] ke dni vypořádání je 161 116,81 Kč, přičemž částka 2 150 Kč bude převedena na smlouvu [číslo] částka 158 966,81 Kč bude poukázána na účet č. [bankovní účet].

14. Z výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] zachycující stav ke dni [datum] (č. l. 36) soud zjistil, že vlastnické právo k nemovitostem: pozemek [parcelní číslo], trvalý travní porost, pozemek [parcelní číslo] -zahrada, pozemek [parcelní číslo] -zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], pozemek [parcelní číslo] - orná půda, pozemek [parcelní číslo] -zahrada, pozemek p. [číslo] travní porost, pozemek [parcelní číslo] -trvalý travní porost, pozemek [parcelní číslo] - trvalý travní porost, pozemek [parcelní číslo] - vodní plocha, pozemek [parcelní číslo] - vodní plocha, vše v katastrálním území a obci [obec] je zapsáno ve prospěch účastníků [příjmení].

15. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (č. l. 37) soud zjistil, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] bylo rozvedeno. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

16. Z výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] zachycující stav ke dni [datum] (č. l. 47) soud zjistil, že vlastnické právo k nemovitostem: pozemek [parcelní číslo], trvalý travní porost, pozemek [parcelní číslo] - zahrada, pozemek [parcelní číslo] -zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], pozemek [parcelní číslo] - orná půda, pozemek [parcelní číslo] - zahrada, pozemek [parcelní číslo] - trvalý travní porost, pozemek [parcelní číslo] - trvalý travní porost, pozemek [parcelní číslo] - trvalý travní porost, pozemek [parcelní číslo] – vodní plocha, pozemek [parcelní číslo] -vodní plocha, vše v katastrálním území a obci [obec] je zapsáno ve prospěch účastníků [příjmení].

17. Z bankovního výpisu k účtu [bankovní účet] ze dne [datum] (č. l. 58) soud zjistil, že se jedná o spořicí účet a jeho majitelem je žalovaná. Konečný zůstatek na účtu k uvedenému dni činí 63 630,43 Kč. Za období od [datum] do [datum] z účtu odešla platba ve výši 43 000 Kč ve prospěch účtu [bankovní účet], platba 100 000 Kč ve prospěch účtu společnosti [právnická osoba] V průběhu měsíce od [datum] do [datum] byly odepsány z účtu další platby (např. 109 900 Kč výběr v hotovosti a připsány platby (např. 50 000 Kč půjčka, sociální dávky 28 310 Kč).

18. Z posudku o tržní hodnotě ze dne [datum] (č. l. 52) soud zjistil, že žalovaná si nechala pro účely vypořádání společného jmění vyhotovit posudek tržení ceny nemovitosti, jež jsou předmětem vypořádání. Posudek zpracoval podle stavu ke dni [datum] [jméno] [příjmení], který jej vypracoval na základě živnostenského oprávnění nikoli jako soudní znalec. Nemovitosti ocenil částkou 2 500 000 Kč. Při stanovení ceny provedl porovnání šestí nemovitostí podobných parametrů jako předmětné nemovitosti.

19. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že byl vyhotoven [titul]. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí. Znalecký posudek si nechal vyhotovit žalobce pro účely stanovení ceny nemovitostí, které jsou předmětem vypořádání. Znalec předmětné nemovitosti ocenil tržní cenou 1 500 000 Kč a cenou dle oceňovacích předpisů ve výši 1 469 670 Kč. Znalec při stanovení ceny vycházel z porovnávací metody. Znalecký posudek neobsahuje doložku ve smyslu § 127a o. s. ř. tedy prohlášení znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku.

20. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že byl vyhotoven [titul]. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí. Znalecký posudek si nechal vyhotovit žalobce pro účely stanovení ceny nemovitostí, které jsou předmětem vypořádání. Znalec předmětné nemovitosti ocenil tržní cenou 1 500 000 Kč a cenou dle oceňovacích předpisů ve výši 1 582 160 Kč. Znalec při stanovení ceny vycházel z nákladové metody a porovnávací metody. Znalecký posudek neobsahuje doložku ve smyslu § 127a o. s. ř., tedy prohlášení znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku.

21. Z bankovního výpisu k účtu [bankovní účet] (spořicí účet) ze dne [datum] (č. l. 55) soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu k uvedenému dni činí 370 582,51 Kč.

22. Z bankovního výpisu k účtu [bankovní účet] ze dne [datum] (č. l. 56) soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu k uvedenému dni činí 175 630,43 Kč.

23. Z bankovního výpisu k účtu [bankovní účet] ze dne [datum] (č. l. 57) soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu k uvedenému dni činí 106 630,43 Kč. Za období od [datum] do [datum] z účtu odešly platby v celkové výši 69 000 Kč ve prospěch účtu [bankovní účet].

24. Z bankovního výpisu k účtu [bankovní účet] ze dne [datum] (č. l. 58) soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu k uvedenému dni činí 63 630,43 Kč. Za období od [datum] do [datum] z účtu odešly platby v celkové výši 43 000 Kč ve prospěch účtu [bankovní účet].

25. Z bankovního výpisu k účtu [bankovní účet] ze dne [datum] (č. l. 59) soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu k uvedenému dni činí 28 635,07 Kč. Za období od [datum] do [datum] z účtu odešly platby v celkové výši 35 000 Kč ve prospěch účtu [bankovní účet].

26. Z bankovního výpisu k účtu [bankovní účet] ze dne [datum] (č. l. 60) soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu k uvedenému dni činí 7 635,07 Kč. Za období od [datum] do [datum] z účtu odešly platby v celkové výši 21 000 Kč ve prospěch účtu [bankovní účet].

27. Z bankovního výpisu k účtu [bankovní účet] ze dne [datum] (č. l. 61) soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu k uvedenému dni činí 635,77 Kč.

28. Z bankovního výpisu k účtu [bankovní účet] ze dne [datum] (č. l. 62) soud zjistil, že na účet byla dne [datum] připsána částka 4 700 Kč od [jméno] [příjmení] jakožto příspěvek na letní pneumatiky.

29. Z výpisu z účtu stavebního spoření (č. l. 67) soud zjistil, že dne [datum] žalobce uzavřel s [právnická osoba] smlouvu [číslo] o stavební spoření. Konečný zůstatek na účtu ke dni [datum] činil 41 683 Kč, přičemž ke dni [datum] činila naspořená částka 30 571 Kč (platba 22 000 Kč + státní podpora 4 500 Kč + 5 plateb po 1 500 Kč od ledna 2004 úrok 6,30 Kč do [datum], přičemž od výsledné částky je třeba odečíst, částku 145 Kč, 3 000 Kč a 290 Kč).

30. Z bankovního výpisu k účtu [bankovní účet] ze dne [datum] s počátečním zůstatkem 7 212 Kč (č. l. 68) soud zjistil, že na účet byla dne [datum] připsána částka 185 000 Kč z účtu č. [bankovní účet] a dne [datum] odešla platba ve výši 185 000 Kč na účet č. [bankovní účet].

31. Z bankovního výpisu k účtu [bankovní účet] ze dne [datum] (č. l. 70) soud zjistil, že na účet byla dne [datum] připsána platba ve výši 10 000 Kč z účtu č. [bankovní účet].

32. Z bankovního výpisu k účtu [bankovní účet] ze dne [datum] (č. l. 72) soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] byla z účtu odepsána platba v celkové výši 18 542,70 Kč.

33. Z bankovního výpisu k účtu [bankovní účet] ze dne [datum] (č. l. 74) soud zjistil, že na účet byla dne [datum] připsána platba ve výši 10 000 Kč a 30 000 Kč, dne [datum] částka 9 000 Kč, dne [datum] částka 6 000 Kč, dne [datum] částka 3 000 Kč, dne [datum] částka 6 000 Kč, dne [datum] částka 5 000 Kč, a to z účtu č. [bankovní účet]. Za období od [datum] do [datum] byla z účtu odepsána platba v celkové výši 75 717,32 Kč.

34. Z bankovního výpisu k účtu [bankovní účet] ze dne [datum] (č. l. 77) soud zjistil, že na účet byla dne [datum] připsána platba ve výši 5 000 Kč, dne [datum] částka 10 000 Kč, dne [datum] částka 6 000 Kč, dne [datum] částka 10 000 Kč, dne [datum] částka 7 000 Kč, dne [datum] částka 5 000 Kč, a to z účtu č. [bankovní účet]. Za období od [datum] do [datum] byla z účtu odepsána platba v celkové výši 40 477,73 Kč.

35. Z bankovního výpisu k účtu [bankovní účet] ze dne [datum] (č. l. 80) soud zjistil, že na účet byla dne [datum] připsána platba ve výši 5 000 Kč, dne [datum] částka 6 000 Kč, dne [datum] částka 5 000 Kč, dne [datum] částka 5 000 Kč, a to z účtu č. [bankovní účet]. Za období od [datum] do [datum] byla z účtu odepsána platba v celkové výši 46 514 Kč.

36. Z bankovního výpisu k účtu [bankovní účet] ze dne [datum] (č. l. 83) soud zjistil, že na účet byla dne [datum] připsána platba ve výši 7 000 Kč z účtu č. [bankovní účet]. Za období od [datum] do [datum] byla z účtu odepsána platba v celkové výši 33 159, 25 Kč.

37. Vzájemná emailová komunikace z listopadu 2018 mezi účastníky se týká prodeje osobního vozidla a pneumatik.

38. Vzájemná emailová komunikace z května 2019 se týká výskytu dřevomorky v přístavku a s tím spojených stavebních prací. Žalovaná s těmito pracemi v cenovém rozsahu do 25 000 Kč souhlasí. Této komunikaci předcházela komunikace z roku 2016, kdy žalovaná projevila nesouhlas s opravou společné nemovitosti a půjčkami na opravu.

39. Z fotografií na č. l. 98 soud nezjistil skutečnosti významné pro toto řízení.

40. Průměrný čistý měsíční příjem žalobce v roce [rok] činil 23 746 Kč (č. l. 109), v roce [rok] byl 29 268 Kč (č. l. 109), v roce [rok] činil 29 430 Kč (č. l. 110), v roce [rok] byl 37 998 Kč (č. l. 110), v roce [rok] byl 36 243 Kč (č. l. 111), v roce [rok] činil 43 001 Kč, v roce [rok] byl 39 394 Kč (č. l. 112), v roce [rok] pak 39 025 Kč.

41. Z faktury ze dne [datum] (č. l. 113) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] vyúčtoval žalovanému částku 23 600 Kč za stavební materiál a provedené práce na přístavku, přičemž částka byla vyplacena dodavateli hotově.

42. Z rekapitulace pojistné smlouvy ke dni [datum] (č. l. 115) soud zjistil, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] (v žalobě nesprávně uvedené jako [anonymizováno 6 slov]). smlouvu o životním pojištění. Pojištěním je [jméno] [příjmení]. Výše odkupného ke dni [datum] činil 35 118 Kč.

43. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] (č. l. 118) soud zjistil, že byl vyhotoven [titul]. [jméno] [příjmení], znalcem mimo jiné z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí. Znalecký posudek nechala vyhotovit žalovaná pro potřeby vypořádání SJM. Posudkem byla stanovena cena osobního vozidla [anonymizováno] [registrační značka] ke dni [datum]. Tato cena byla stanovena ve výši 87 000 Kč. Znalecký posudek obsahuje doložku ve smyslu § 127a o. s. ř. o tom, že si je znalec vědom následků nepravdivého znaleckého posudku.

44. Oznámením o čerpání úvěru ze dne [datum] (č. l. 126) [právnická osoba] žalobci sdělila, že bylo provedeno čerpání finančních prostředků z jeho meziúvěrového účtu č. [bankovní účet] ve výši 195 500 Kč a částky 4 500 Kč na úhradu poplatku za poskytnutí meziúvěru dle Smlouvy o poskytnutí smlouvy o meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo]. Prostředky byly zaslány na bankovní účet [jméno] [příjmení].

45. Oznámením o čerpání úvěru ze dne [datum] (č. l. 127) [právnická osoba] žalobci sdělila, že bylo provedeno čerpání finančních prostředků z jeho meziúvěrového účtu č. [bankovní účet] ve výši 230 000 Kč dle Smlouvy o poskytnutí smlouvy o meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo]. Prostředky byly zaslány na bankovní účet [jméno] [příjmení].

46. Oznámením o čerpání úvěru ze dne [datum] (č. l. 128) [právnická osoba] žalobci sdělila, že bylo provedeno čerpání finančních prostředků z jeho meziúvěrového účtu č. [bankovní účet] ve výši 20 000 Kč dle Smlouvy o poskytnutí smlouvy o meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] Prostředky byly zaslány na bankovní účet [jméno] [příjmení]. 47. [právnická osoba] žalobci dopisem ze dne [datum] (č. l. 133) sdělila, že mu zasílá přeplatek ve výši 213,70 Kč evidovaný na jeho úvěrovém účtu.

48. Ze soupisu dokladů o použití prostředků ze stavebního spoření na bytové účely ze dne [datum] (č. l. 129) soud zjistil, že se jedná o soupis pro potřeby [právnická osoba] v souvislosti s poskytnutým úvěrem [číslo] žalobci. Vynaložená částka činí 5 742,50 Kč.

49. Ze soupisu dokladů o použití prostředků ze stavebního spoření na bytové účely ze dne [datum] (č. l. 130, 131) soud zjistil, že se jedná o soupis pro potřeby [právnická osoba] v souvislosti s poskytnutým úvěrem [číslo] žalobci. Vynaložená částka činí 202 662 Kč.

50. Ze soupisu dokladů o použití prostředků ze stavebního spoření na bytové účely ze dne [datum] (č. l. 132) soud zjistil, že se jedná o soupis pro potřeby [právnická osoba] v souvislosti s poskytnutým úvěrem [číslo] žalobci. Vynaložená částka činí 241 710 Kč.

51. Z potvrzení o zaměstnání ze dne [datum] (č. l. 134) soud zjistil, že žalobce byl zaměstnancem ve [právnická osoba], [anonymizováno] v období od [datum] do [datum].

52. Žalobce požádal dne [datum] zaměstnavatele [anonymizováno] [právnická osoba] o zasílání výplaty na bankovní účet č. [bankovní účet] (č. l. 135).

53. Dle sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] byl ke dni [datum] zůstatek na bankovním účtu [číslo] ve výši 63 510,95 Kč a na účtu [číslo] ve výši 3 154,46 Kč (č. l. 140). 54. [anonymizována tři slova] vydal dne [datum rozhodnutí] rozhodnutí [číslo jednací] (č. l. 149), kterým rozhodl ve výroku 1 o výměně nebo přechodu vlastnických práv v obci [obec], [katastrální uzemí] tak, že žalobce a žalovaná pozbývají vlastnické právo k pozemkům zahrnutých do pozemkových úprav, a to pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], [parcelní číslo] o výměře [výměra], [parcelní číslo] o výměře [výměra], [parcelní číslo] o výměře [výměra] nabývají vlastnické právo podle schváleného návrhu pozemkových úprav k pozemkům [parcelní číslo] o výměře [výměra], [parcelní číslo] výměře [výměra], [parcelní číslo] o výměře [výměra], [parcelní číslo] o výměře [výměra], [parcelní číslo] o výměře [výměra].

55. Soudem ustanovená znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně], znalkyně v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti, vyhotovila dne [datum] znalecký posudek [číslo] (č. l. 174), kterým ocenila nemovitosti, které jsou předmětem vypořádání k [datum] vycházejíce ze stavu ke dni [datum]. Znalkyně stanovila cenu obvyklou ve výši 2 140 000 Kč a cenu zjištěnou dle oceňovacího předpisu ve výši 1 899 636 Kč. Proti znaleckému posudku vznesl žalobce námitky.

56. Z výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví], zachycující stav ke dni [datum] (č. l. 184) soud zjistil, že vlastnické právo k bytové jednotce [číslo] v budově [adresa] v k.ú. a obci [obec] je zapsáno ve prospěch [jméno] a [jméno] [příjmení] (SJM). Nabývací titulem je kupní smlouva ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum].

57. Dopisem ze dne [datum] (č. l. 196) [anonymizováno] informovala žalovanou, že ke dni [datum] byla hodnota zaplaceného pojistného ze smlouvy o životním pojištění [číslo] plně spotřebována.

58. Žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu o kapitálovém životní pojištění [číslo] s [právnická osoba], v žalobě nesprávně uvedené jako [anonymizováno 6 slov], (č. l. 201, č. l. 221). Z dodatku k této pojistné smlouvě soud jistil, že smlouvě bylo přiděleno nové [číslo] (č. l. 199).

59. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] (č. l. 212) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] uzavřela s [jméno] [příjmení] bezúročnou smlouvu o půjčce. Podle čl. 1 žalovaná před podpisem smlouvy převedla na bankovní účet dlužníka částku 185 000 Kč, kterou obdržel dne [datum] na účet, což stvrzuje podpisem. Půjčka byla sjednána jako účelová na koupi bytové jednotky [číslo] v k. ú. [obec].

60. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] (č. l. 213) soud zjistil, že ke dni [datum] u pojistné smlouvy [číslo] nárok na odkupné nevznikl a u pojistné smlouvy [číslo] by odkupné činilo 23 856 Kč.

61. Z protokolu o jednání ze dne [datum] ve věci vedené zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka] ([spisová značka]) soud zjistil, že žalobce uvedl, že doposud výživné na děti nehradí s tím, že žalované dal souhlas k tomu, aby ze společných prostředků čerpala finance na uspokojování potřeb dětí. Konkrétně se jedná o peníze, které rodiče naspořili za trvání manželství a jsou uloženy na účtu žalované. K tomu právní zástupce žalované uvedl, že žalovaná naspořené peníze čerpala. Jednalo se o částku 115 000 Kč, což zahrnuje dlužné výživné za období od [datum] do [datum] ve výši 60 000 Kč a výživné za období od ledna do [datum] [rok] ve výši 46 000 Kč. K dnešnímu dni nemá žalovaný na výživném žádný dluh. V rámci své účastnické výpovědi uvedl, že dne [datum] dal žalované souhlas k výběru peněz z účtu na výživu dětí.

62. Z protokolu o jednání ze dne [datum] ve věci vedené zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka] ([spisová značka]) soud zjistil, že žalovaná v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že ze společné domácnosti se s dětmi odstěhovala v [datum] [rok]. Ze začátku si s žalobcem výživné na děti neplatili, protože měli našetřené peníze, které po souhlasu žalobce mohla použít. Na účtu bylo 375 000 Kč, z toho 185 000 Kč bylo použito na koupi bytu a 185 000 Kč průběžně používala jako výživné pro nezletilé děti. Výživné za období od [datum] [rok] do [datum] [rok] považuje za uhrazené.

63. Soud neprovedl důkaz listinami ze spisu [spisová značka], které žalobce navrhoval ve svém podání ze dne [datum], neboť na nich žalobce netrval. Soud neprovedl důkaz příkazy k úhradě na č. l. 189-190, neboť tyto listiny byly označeny k důkazu po koncentraci řízení, výpisem z účtu [anonymizována dvě slova] na č. l. 202, listinou na č. l. 203 výpisy z účtu na č. l. 204- 205, kupní smlouvou na č. l. 217-2019, č. l. 220, neboť tyto listiny jsou již obsahem soudního spisu a soud jimi provedl dokazování. Soud neprovedl důkaz emailovou korespondencí na č. l. 209-2011, smlouvou o dílo na č. l. 207-208, neboť byly předloženy po koncentraci řízení a s ohledem na závěry o skutkovém stavu věci (viz níže) je soud považoval za nadbytečné. Nadbytečným soud považoval důkaz výpisem z evidence vozidel, když ze skutkových zjištění vyplynulo, že vozidlo nabyli účastníci za trvání manželství a žalovaná jej po zániku manželství prodala. Za nadbytečné dále soud považoval důkaz výslechy svědků a znaleckým posudkem z oboru statiky. Pakliže soud provedl dokazování listinami po koncentraci řízení, pak se jednalo o listiny, které byly v průběhu řízení před koncentrací řízení účastníky označeny, ale předloženy později, a byly podstatné pro zjištění skutkového stavu věci.

64. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

65. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a pravomocně rozvedeno dne [datum].

66. Mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění.

67. Mezi účastníky byl nesporný vnos z výlučných peněžních prostředků žalobce do společného majetku (nermovitosti) účastníků ve výši 800 000 Kč.

68. Za trvání manželství účastníci nabyli osobní vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], přičemž žalovaná jej po zániku manželství prodala za částku 65 000 Kč. Pakliže žalobce namítal, že žalované s vozidlem předal sadu letních a zimních pneumatik, které však byly prodány zvlášť, a proto trvá na částce 70 000 Kč, tak soud musí konstatovat, že tyto žalobcem uváděné skutečnosti nic nemění na tom, že vozidlo bylo prodáno za částku 65 000 Kč a dále soud konstatuje, že žalobce neučinil předmětem vypořádání žádnou ze sad pneumatik, popřípadě částku z jejího prodeje. Ze zjištěné ceny vozidla dle znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] nebylo možné vycházet ze dvou důvodů. Za prvé byl znalecký posudek vypracován před zánikem manželství, tedy zánikem společného jmění účastníků. Za druhé, vozidlo bylo dříve, než mohlo být v rámci společného jmění vypořádáno, prodáno (dále viz bod 95).

69. Ke dni zániku společného jmění účastníků byly na účtech žalované u [právnická osoba] peněžní prostředky, a to ve výši 635,95 Kč (spořicí účet) a ve výši 3 154,46 Kč (běžný účet), což nebylo mezi účastníky sporné.

70. Za trvání manželství žalovaná uzavřela s [právnická osoba] Smlouvu o stavebním spoření [číslo] s [právnická osoba] Smlouvu o penzijním pojištění [číslo]. Ke dni zániku společného jmění manželů byla na účtu [právnická osoba] částka 108 785,09 Kč a na účtu [právnická osoba] částka 70 591,06 Kč. Mezi účastníky nebylo o tomto sporu.

71. Před uzavřením manželství žalovaná uzavřela s [právnická osoba] Smlouvu o stavebním spoření [číslo] přičemž na účtu stavebního spoření ke dni zániku manželství byla naspořena částka 59 137 Kč.

72. Pokud jde o vnos peněžních prostředků ve výši 59 137 Kč, které žalovaná získala ze stavebního spoření před uzavřením manželství, a které vložila do rekonstrukce společné nemovitosti, je třeba přihlédnout k časové souvislosti jednotlivých událostí. Dne [datum] uzavřela žalovaná s [právnická osoba] smlouvu o stavebním spoření [číslo]. Dopisem ze dne [datum] stavební spořitelna žalované sděluje, že ke dni [datum] skončila smlouva [číslo] s tím, že částka 158 966,81 Kč (z toho je částka 59 137 Kč naspořena ke dni zániku společného jmění) bude poukázána na účet č. [bankovní účet]. Jedná se o běžný účet žalované. Dne [datum] byla na tento účet připsána částka 158 966,81 Kč. Z bankovního výpisu ze dne [datum] vyplývá, že počáteční zůstatek na účtu k [datum] byl 66 400 Kč, následně dne [datum] se eviduje příchozí platba 158 966,81 Kč a dne [datum] je z tohoto účtu odepsána platba 100 000 Kč a dne [datum] částka 20 000 Kč, a to ve prospěch společnosti [právnická osoba] Z časové souvislosti obdržení částky ze stavebního spoření a s rekonstrukcí domu lze usuzovat, že žalovaná měla v úmyslu použít finanční prostředky ze stavebního spoření na stavbu domu a i je použila. Ačkoli nelze spárovat výběry z účtu s daňovými doklady, které nebyly předloženy tak výše uvedené skutečnosti a jejich časová souvislost ve svém souhrnu odpovídá tomu, že žalovaná ze svých výlučných finančních prostředků (59 137 Kč) získaných ze stavebního spoření investovala do nemovitosti ve společném jmění manželů. Nelze souhlasit s tvrzením žalobce, že nemovitost byla financována jen z částky 450 000 Kč představující úvěr ze stavebního spoření žalobce, neboť žalobce čerpal úvěr poskytnutý na bytové účely v letech [rok] [číslo] a bez příchozí částky 158 966,81 Kč na běžný účet dne [datum] by nemohla být uhrazena částka 120 000 [právnická osoba], pakliže z účtu odcházely i jiné platby. Žalobce v průběhu řízení učinil vnos nesporným (jednání ze dne [datum]).

73. Před uzavřením manželství žalobce uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o stavebním spoření [číslo] přičemž na účtu stavebního spoření ke dni zániku manželství byla naspořená částka 30 571 Kč.

74. Pokud jde o vnos těchto peněžních prostředku ve výši 30 571 Kč, které žalobce získal ze stavebního spoření před uzavřením manželství, a které vložil do rekonstrukce nemovitostí, které jsou předmětem vypořádání, je třeba přihlédnout k časové souvislosti jednotlivých událostí. Dne [datum] žalobce uzavřel s [právnická osoba] smlouvu [číslo]. Žalobce na základě Smlouvy o poskytnutí smlouvy o meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] uzavřené s [anonymizována tři slova] čerpal v letech [rok] [číslo] částku ve výši 455 500 Kč. Peněžní prostředky ve výši 450 115 Kč byly v období let [rok] [číslo] použity na bytové účely. Z časové souvislosti obdržení částky ze stavebního spoření a s rekonstrukcí domu lze usuzovat, že žalobce měl v úmyslu použít finanční prostředky ze stavebního spoření na stavbu domu.

75. Žalobce vynaložil po zániku společného jmění účastníků na společný dosud nevypořádaný majetek částku 23 600 Kč. Žalovaná tuto částku nikterak nesporovala. Ze vzájemné emailové komunikace vyplývá, že o opravě věděla, souhlasila s ní za podmínky, že oprava nepřesáhne částku 25 000 Kč, což se stalo.

76. Mezi účastníky bylo nesporné, že za trvání manželství nabyli nemovitosti uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Z žalobcem předložených znaleckých posudků nebylo možné vycházet, neboť neobsahovaly doložku vyplývající z § 127a o. s. ř., spočívající v prohlášení znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku a tak soud na tyto„ znalecké posudky“ hleděl jako na soukromou listinu opatřenou jednou ze stran sporu. Znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] byl dokonce vypracován před zánikem manželství, tedy zánikem společného jmění, tudíž ze zjištěné ceny v něm uvedené nebylo možné vycházet i z tohoto důvodu. Soud proto přistoupil k ustanovení znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně], která vyhotovila znalecký posudek [číslo] s tím, že obvyklá cena nemovitostí ke dni [datum] vycházejíc ze stavu ke dni [datum] byla znalkyní stanovena ve výši 2 140 000 Kč (dům 1 900 000 Kč a pozemky 240 000 Kč). Žalobce se závěry znaleckého posudku nesouhlasil, a proto soud provedl doplňující výslech znalkyně, která doplnila svůj znalecký posudek s tím, že popsala, jakým způsobem k obvyklé ceně předmětných nemovitostí dospěla. Soud, který nemá příslušné odborné znalosti, nemůže metodiku ocenění stanovit. Je výhradně na znalci, aby v souladu s poznatky dosaženými v jeho oboru zvolil, jakou metodu ocenění použije. V posuzovaném případě ustanovená znalkyně stanovila obvyklou cenu, která je cenou, které by bylo dosaženo při prodeji obdobné nemovitosti v obdobné lokalitě ve stejné době a v obvyklém obchodním styku, za použití metody porovnávací. Porovnávací metoda se provádí vyhodnocením cen inzerovaných prodejů nemovitostí srovnatelných svým charakterem, velikostí a lokalitou. Inzerovaná cena resp. dosažená cena nemovitostí objektů je pak porovnána s oceňovanou nemovitostí a upravena. Srovnávací nemovitosti, jak vyplývá ze znaleckého posudku, byly převzaty z aktuálních nabídek realitní kanceláře a údajů z katastru nemovitostí. Soud je přesvědčen, že znalkyně, která je znalkyní v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací nemovitosti, nalezla v optimálním počtu vhodné vzory pro srovnání oceňovaných nemovitostí. Znalkyně současně podrobně popsala, jakým způsobem k obvyklé ceně předmětných nemovitostí dospěla. Znalkyně se při výslechu přesvědčivě vypořádala s námitkami žalobce, když uvedla, že při přepočtu trvalých travních porostů na pozemcích, je třeba jejich cenu ponížit, avšak tato okolnost vliv na celkovou obvyklou cenu nemovitostí nemá. Na tuto by neměla vliv ani případná trhlina na nemovitosti, o které se žalobce zmiňuje, neboť parametr technického stavu nemovitosti je při dolní hranici posuzování. Zmiňovanou trhlinu, kterou je vidět skrz nemovitost, znalkyně při svém ohledání nezjistila. Soud má za to, že pokud by se jednalo o trhlinu žalobcem popisovanou, pak by ji nebylo možné přehlédnout. Námitky žalobce nebyly shledány důvodnými.

77. Po zániku společného jmění účastníků [anonymizována tři slova] vydal dne [datum rozhodnutí] rozhodnutí [číslo jednací] kterým rozhodl ve výroku 1 o výměně nebo přechodu vlastnických práv v obci [obec], [katastrální uzemí] tak, že žalobce a žalovaná pozbývají vlastnické právo k pozemkům zahrnutých do pozemkových úprav, a to pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], [parcelní číslo] o výměře [výměra], [parcelní číslo] o výměře [výměra], [parcelní číslo] o výměře [výměra] nabývají vlastnické právo podle schváleného návrhu pozemkových úprav k pozemkům [parcelní číslo] o výměře [výměra], [parcelní číslo] výměře [výměra], [parcelní číslo] o výměře [výměra], [parcelní číslo] o výměře [výměra], [parcelní číslo] o výměře [výměra]. Soud má za to, že hranice všech zaniklých a vzniklých pozemků jsou totožné. Jedná se sice o případ komplexních pozemkových úprav, nicméně, de facto byly zaniklé pozemky jen přečíslovány do podoby pozemků vzniklých.

78. Mezi účastníky nebylo sporu, že za trvání manželství naspořili částku 370 000 Kč. Za období od [datum] [rok] do [datum] [rok] byly ze spořicího účtu na běžný účet žalované průběžně odesílány platby, které ve svém souhrnu činí částku 370 000 Kč (bankovní výpisy). Žalobce si nechával posílat výplatu od zaměstnavatele na běžný účet žalované do [datum] [rok] (tvrzení žalobce při jednání ze dne [datum] podpořeno tvrzením žalované při jednání konaném dne [datum]).

79. Za trvání manželství vznikla účastníkům pohledávka vůči manželům [příjmení] ve výši 185 000 Kč, která představuje půjčku poskytnutou na zakoupení bytové jednotky. Smlouvu o půjčce uzavřela dne [datum] žalovaná s [jméno] [příjmení]. Částka 185 000 Kč odešla z běžného účtu žalované dne [datum] na účet p. [příjmení] poté, co dne [datum] tuto částku na účet obdržela žalovaná ze spořicího účtu, na kterém ke dni [datum] byla částka 370 582,51 Kč. [jméno] a [jméno] [příjmení] zakoupili na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum] bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa] v k. ú. a obci [obec]. Mezi účastníky nebylo sporu, že částka v této výši byla rodičům žalované poskytnuta za účelem zakoupení bytu, který následně rodiče skutečně koupili. Žalobce namítal, že nedal souhlas s půjčkou, avšak posléze tuto pohledávku za rodiči žalované učinil nespornou (jednání ze dne [datum]).

80. Částka 185 000 Kč byla získána za trvání manželství účastníků a byla vybrána žalovanou ze spořicího účtu tak, že žalovaná průběžně v období od [datum] [rok] do [datum] [rok] prováděla převody ze spořicího účtu v řádech tisíců a i desítek tisíců na běžný účet. Žalovaná tvrdila, že částka byla použita, spotřebována na běžné záležitosti, zejména na výživné na děti. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně toho, jakým způsobem s takovými prostředky naložila tíží žalovanou. Za uvedené období od [datum] [rok] do [datum] [rok] z běžného účtu byly použity peněžní prostředky ve výši 185 000 Kč. V tomto období žalobce na běžný účet žalované již neposílal výplatu od zaměstnavatele, ale ani výživné na děti, jak uvedl při jednání dne [datum]. Žalobce dal žalované souhlas k tomu, aby ze společných prostředků naspořených za trvání manželství čerpala peněžní prostředky na výživné pro děti (protokol z jednání ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka]). Pakliže žalobce věděl, že část peněz bude použita na výživné, ale nepředpokládal, že celá částka (uvedl při jednání ze dne [datum]), pak bylo z jeho strany neuvážené, že nestanovil mantinely výběru peněžních prostředků žalovanou. Tvrzení žalované o spotřebování této částky následně žalobce uznal, když při jednání konaném dne [datum] uvedl, že byla spotřebována a nečiní ji předmětem vypořádání. Soud tedy dospěl k závěru, že částka 185 000 Kč na účtu žalované není součástí SJM, neboť byla žalovanou spotřebovaná.

81. Žalovaná před uzavřením manželství uzavřela dne [datum] smlouvu o kapitálovém životní pojištění [číslo] s [právnická osoba], ke dni zániku na manželství nárok na odkupné nevznikl.

82. Žalovaný uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o životním pojištění [číslo] kde pojištěním je [jméno] [celé jméno žalobce] [datum narození]. Ke dni zániku společného jmění by odkupné z této smlouvy činilo 23 856 Kč.

83. Právní hodnocení.

84. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

85. V daném případě bylo manželství účastníků uzavřeno dne [datum], za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dále jen„ obč.zák.“, ale zaniklo a spolu s ním i společné jmění manželů dne [datum], tedy za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z. Společné jmění manželů soud vypořádal podle zákona č. 89/2012 Sb., přičemž rozsah aktiv a pasiv, které tvoří součást vypořádávaného SJM, je třeba posuzovat podle právních předpisů účinných v době, kdy je účastníci nabyli.

86. Podle § 143 odst. 1 obč.zák. společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka,3) b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Podle odst. 2 stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev 87. Podle § 708 odst. 1 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

88. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Podle odst. 2 Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

89. Podle § 714 odst. 1 o. z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. Podle odst. 2 jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

90. Podle § 738 odst. 1 o. z. dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu. Podle odst. 2 platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv.

91. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

92. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle odst. 2 Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

93. Na základě zjištěného závěru o skutkovém stavu věci ve spojení se shora citovanými ustanoveními soud dospěl k těmto právním závěrům.

94. Společné jmění účastníků zaniklo ke dni [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu jejich manželství. Mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění účastníků ve smyslu § 738, § 739 o. z. Žalobce žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] navrhl, aby o vypořádání společného jmění rozhodl soud (§ 740 o. z.). Účastníci uplatnili svoje nároky z vypořádání jejich společného jmění včas, před uplynutím 3 let od zániku společného jmění (§ 741 o. z.), když žaloba byla podána dne [datum], vyjma vnosu ve výši 52 000 Kč na pořízení nemovitosti a vnosu ve výši 78 000 Kč (přesahující částku vnosu 800 000 Kč), které žalobce uplatnil až v podáních doručených soudu dne [datum] a dne [datum]. Stalo se tak bez jakýchkoliv pochybností po uplynutí tří let od zániku společného jmění a právo na vypořádání těchto vnosů ve vztahu k nemovitostem zaniklo uplynutím tří let. Soud mohl vypořádat v řízení jen to, co učinili účastníci předmětem řízení do [datum]. Ke dni zániku manželství tvořily společné jmění manželů ve smyslu § 709 odst. 1 o. z.: pozemek [parcelní číslo] - trvalý travní porost, pozemek [parcelní číslo] - zahrada, pozemek [parcelní číslo] -zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], pozemek [parcelní číslo] - orná půda, pozemek [parcelní číslo] -zahrada, pozemek [parcelní číslo] - trvalý travní porost, pozemek [parcelní číslo] - trvalý travní porost, pozemek [parcelní číslo] - trvalý travní porost, pozemek [parcelní číslo] - vodní plocha, pozemek [parcelní číslo] - vodní plocha, vše v katastrálním území a obci [obec] zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], zůstatky na účtu vedeném u [právnická osoba] ve výši 108 785,09 Kč, zůstatek na účtu č. [bankovní účet] vedeném u [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši 70 591,06 Kč, zůstatky na účtech [právnická osoba], pohledávka za [anonymizováno] ve výši 185 000 Kč, částka 65 000 Kč za prodej osobního vozidla [anonymizováno], [registrační značka], práva z pojistné smlouvy o životním pojištění [anonymizováno] [číslo] uzavřené s [anonymizována čtyři slova] .

95. Osobní vozidlo [značka automobilu] bylo získáno za trvání manželství, o čemž nebylo mezi účastníky sporu a tudíž je součástí společného jmění účastníků, přičemž žalovaná toto vozidlo po zániku společného jmění účastníků prodala za částku 65 000 Kč. Žalobce se nedovolal relativní neplatnosti právního jednání žalované, soud jej tedy posoudil jako platné. Předmětem vypořádání je tak výtěžek z prodeje tohoto vozidla ve výši 65 000 Kč, neboť dojde-li k platnému prodeji věci tvořící součást společného jmění manželů, je předmětem vypořádání společného jmění částka za prodej získaná, nikoliv tzv. obvyklá cena takové věci zjištěná ke dni zániku společného jmění (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 3457/2018, sp.zn. 22 Cdo 5/2016). Pakliže žalobce opakovaně zmiňoval, že u osobního vozidla byla sada dalších pneumatik, pak tyto neučinil předmětem vypořádání, resp. neučinil předmětem vypořádání ani případnou částku z jejich prodeje. Cena zjištěná znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] nemohla být předmětem vypořádání ze dvou důvodů. Prvním z důvodů je, že znalecký posudek byl vypracován před zánikem manželství, tedy zánikem společného jmění. Druhým důvodem je, že vozidlo bylo dříve, než mohlo být v rámci společného jmění vypořádáno, prodáno a v takovém případě platí viz shora, že prodej věci ve společném jmění manželů po jeho zániku má za následek, že předmětem vypořádání společného jmění je částka takovým prodejem získaná, neboť jde o transformaci věci v režimu společného jmění na získané finanční prostředky nikoliv tzv. obvyklá cena takové věci zjištěná ke dni zániku společného jmění viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 3457/2018, sp.zn. 22 Cdo 5/2016).

96. Zbylé nespotřebované peněžní prostředky na účtech [právnická osoba] ve výši 635,95 Kč a ve výši 3 154,46 Kč byly ke dni zániku manželství součástí společného jmění manželů účastníků a je rovněž třeba vypořádat.

97. Naspořené peněžní prostředky na účtu [právnická osoba] ve výši 108 785,09 Kč a na účtu [právnická osoba] ve výši 70 591,06 Kč, které ke dni zániku manželství byly součástí společného jmění manželů účastníků, je rovněž třeba vypořádat.

98. Vnos z výlučných peněžních prostředků žalobce do společného majetku účastníků ve výši 800 000 Kč učinili účastníci nesporným. Žalobce má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložili na společný majetek (§ 742 odst. 1 písm. c) o. z.).

99. Žalovaná investovala ze svých výlučných prostředků získaných ze stavebního spoření ke dni [datum] do rekonstrukce nemovitosti ve společném jmění účastníků částku 59 137 Kč. Naproti tomu žalobce investoval ze svých výlučných prostředku získaných ze stavebního spoření ke dni [datum] do rekonstrukce nemovitosti ve společném jmění účastníků částku 30 517 Kč. Účastníci proto mají právo žádat, aby jim bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložili na společný majetek (§ 742 odst. 1 písm. c) o. z.).

100. Peněžní prostředky ve výši 23 600 Kč vynaložené žalobcem po zániku společného jmění na dosud nevypořádaný společný majetek je třeba považovat za vnos a žalobce může požadovat jejich náhradu. O výši částky nebylo sporu.

101. Součástí společného jmění účastníků ke dni jeho zániku je i pohledávka vůči rodičům žalované ve výši 185 000 Kč, neboť vznikla za trvání manželství. Žalobce nejprve tvrdil, že s půjčkou nedal souhlas, avšak nedovolal se relativní neplatnosti smlouvy o půjčce vůči všem stranám právního jednání (§ 714 odst. 1,2 o. z.). V takovém případě je třeba na toto jednání hledět jako na platné (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 1765/2018, sp. zn. 22 Cdo 2465/2010). V průběhu řízení učinil pohledávku za rodiči žalované za nespornou.

102. Součástí společného jmění účastníků ke dni jeho zániku jsou nemovitosti uvedené ve výroku rozsudku, jejichž aktuální obvyklá (tržní) cena v době, kdy se provádí vypořádání, ale stavu ke dni zániku společného jmění manželů, činí částku 2 140 000 Kč (dům 1 900 000 Kč a pozemky 240 000 Kč) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4089/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3674/2011).

103. U smlouvy o kapitálovém životní pojištění [číslo] s [právnická osoba], ke dni zániku na manželství nárok na odkupné nevznikl.

104. Do společného jmění manželů nelze zařadit částku 185 000 Kč, která byla na spořicím účtu a spotřebována za trvání manželství žalovanou. Prostředky tvořící společné jmění manželů může každý z manželů vybírat z účtu a používat pro běžnou spotřebu, což žalovaná činila (viz bod 80).

105. Do společného jmění manželů nelze zařadit dále práva ze smlouvy o životním pojištění [číslo] neboť se jedná o smlouvu, ve které je pojištěným osoba odlišná od pojistníka (žalobce), a tou je syn účastníků, kterému náležejí práva z této smlouvy.

106. Při určení výše vypořádacího podílu vycházel soud ze stejných podílů účastníků na majetku patřícím do jejich společného jmění. V poměrech zákona č. 89/2012 Sb., může soud při vypořádání společného jmění rozhodnout s využitím tzv. disparity (nerovnosti) podílů. sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, avšak v dané věci neshledal důvody pro disparitu vypořádacích podílů podle § 742 odst. 1 písm.) o. z. ohledně veškerého majetku ani ohledně jeho části. Odklon od (základního) pravidla o rovnosti vypořádacích podílů (tzv. disparita podílů) musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi případu Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5384/2015 (dostupného na www.nsoud.cz), mohou být důvodem vedoucím k disparitě vypořádacích podílů negativní okolnosti v manželství, jestliže se významným způsobem promítají v hospodaření se společným majetkem nebo v péči o rodinu. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3637/2010 (uveřejněný v časopise Soudní rozhledy č. 6/ 2012, str. 214)). Toliko výjimečně je možné přistoupit k disparitě vypořádacích podílů i v případě, kdy se negativní okolnost bezprostředně nepromítla do majetkových poměrů. Půjde zpravidla o momenty morálně tak silné, že by bylo v rozporu s dobrými mravy, kdyby k nim soud při vypořádání přiměřeně nepřihlédl (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1683/2013 (uveřejněný pod č. C 13 611 v Souboru), či ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5384/2015 (uveřejněný pod č. C 15 742 v Souboru)). Důvodem pro disparitu podílu může být a) rozšíření společného jmění o dosud výlučný majetek jednoho z manželů, b) potřeby nezletilých (dnes nezaopatřených) dětí c) nevěra, d) domácí násilí, e) zásluhovost za situace, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty. Soud nepřisvědčil námitce žalobce, že přesunutím peněžních prostředků (půjčka 185 000 Kč) došlo k nerovnováze při vypořádání společného jmění zapříčiněného žalovanou, což je důvodem pro disparitu podílu v poměru 70% pro žalobce a 30% pro žalovanou. Pokud by jeden z manželů nakládal s prostředky tvořícími masu společného jmění bez souhlasu druhého z manželů a v rozporu s § 145 odst. 2 obč. zák. (nyní § 714 o. z.), pak bylo možné řešit situaci tím způsobem, že takto vynaložené prostředky budou zahrnuty do vypořádání společného jmění k tíži toho manžela, který jednal v rozporu se zákonem, a nikoliv prostřednictvím disparity vypořádacích podílů. V posuzovaném případě se však žalobce ohledně částky 185 000 Kč nedovolal relativní neplatnosti právního jednání žalované vůči všem stranám právního jednání, soud jej tedy posoudil jako platné. Nehledě na to, že pohledávku za rodiči žalované učinil následně za nespornou.

107. K disparitě podílu může soud přistoupit i z úřední povinnosti, avšak v průběhu řízení nevyšly najevo důvody pro disparitu podílu ve smyslu shora uvedeného.

108. K námitce, že by vnosy měly být valorizovány, soud uvádí, že jestliže součástí společného jmění je nemovitost zčásti získaná z prostředků patřících je jednomu z manželů, pak při vypořádání má tento manžel právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek ( (§ 742 odst. 1 písm. c) o. z., bez valorizace). Do společného jmění účastníků patří a je předmětem vypořádání i nemovitost, do které byly vnosy vloženy. Je zřejmé, že v době vypořádání bude hodnota nemovitosti s vloženými vnosy vyšší než hodnota původní, pak ke zvýšení při stanovení náhrady nákladů se nepřihlíží, neboť společného jmění náleží oběma účastníkům nemovitosti a k takto zvýšené hodnotě a z ní se vychází při stanovení podílu.

109. Z věcí, které tvořily společné jmění účastníků ke dni jeho zániku, přikázal soud vycházeje ze shodných návrhů účastníků, do výlučného vlastnictví žalobce pozemek [parcelní číslo], trvalý travní porost, pozemek [parcelní číslo] - zahrada, pozemek [parcelní číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], pozemek [parcelní číslo] - orná půda, pozemek [parcelní číslo] - zahrada, pozemek [parcelní číslo] - trvalý travní porost, pozemek [parcelní číslo] - trvalý travní porost, pozemek [parcelní číslo] - trvalý travní porost, pozemek [parcelní číslo] - vodní plocha, pozemek [parcelní číslo] - vodní plocha, vše v katastrálním území a obci [obec] zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] a do výlučného vlastnictví žalované práva plynoucí ze smlouvy o stavebním spoření [číslo] uzavřené s [právnická osoba] s naspořenou částkou ve výši 108 785,09 Kč, práva plynoucí ze smlouvy [číslo] uzavřené s [právnická osoba] se zůstatkem na účtu č. [bankovní účet] ve výši 70 591,06 Kč, zůstatky na účtech [právnická osoba], pohledávku za [anonymizováno] ve výši 185 000 Kč, částku 65 000 Kč za prodej osobního vozidla [anonymizováno], [registrační značka], práva a povinnosti z pojistné smlouvy o životním pojištění [anonymizováno] [číslo] uzavřené s [anonymizována tři slova].

110. Způsob určení výše podílu každého z účastníků. Celková výše majetku tvořícího součást společného jmění činí 2 573 166, 56 Kč (2 140 000 Kč cena nemovitostí, 108 785,09 Kč stavební spoření, 70 591,06 Kč penzijní spoření, 635,95 Kč zůstatek na účtu, 3 154,46 Kč zůstatek na účtu, 65 000 Kč kupní cena za vozidlo, 185 000 Kč pohledávka) a výše vnosů 913 308,3 Kč (vnosy žalobce 800 000 Kč, 23 600 Kč, 30 571,3 Kč a vnos žalované ve výši 59 137 Kč). Od celkové hodnoty společného jmění manželů je nutné odečíst jednotlivé vnosy. V daném případě tak částka 2 573 166,56 Kč musí být snížena o vnosy ve výši 913 308, 3 Kč. Zjištěná hodnota ve výši 1 659 858,26 Kč je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků; při rovnosti podílů je to polovina uvedené částky, tj. 829 929,13 Kč. K podílu žalobce je nutno přičíst výši jím provedeného vnosu 800 000 Kč + 30 571,30 Kč 23 600 Kč a k podílu žalované je nutné taktéž přičíst výši jí realizovaného vnosu 59 137 Kč Konečná výše podílu žalobce tak činí částku 1 684 100,43 Kč a konečná výše podílu žalované činí částku 889 066,13 Kč. Součet obou uvedených částek musí dát ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv společného jmění manželů, tj. v daném případě 2 573 166,56 Kč.

111. Vyčíslení konkrétního vypořádacího podílu. Žalobce při vypořádání získal věci v hodnotě 2 140 000 Kč a žalovaná věci a hodnoty v částce 433 166,56 Kč. Činí-li vypořádací podíl žalované 889 066,13 Kč a získává věci v hodnotě 433 166,56 Kč, musí v rámci vypořádání obdržet částku 455 900 Kč. Činí-li vypořádací podíl žalobce 1 684 100,43 Kč a získává věci v hodnotě 2 140 000 Kč, musí v rámci vypořádání společného jmění žalované zaplatit částku 455 900 Kč.

112. Pokud jde o lhůtu uloženou žalobci k úhradě vypořádacího podílu, byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří měsíců a zohledňuje tak výši uložené finanční povinnosti.

113. Náklady řízení 114. Řízení ve věci vypořádání SJM je tzv. judicium duplex, ve kterém může každý z účastníků vystupovat v pozici žalobce i žalovaného. Úspěch ve věci se v takovém řízení posuzuje zejména podle toho, jak velkého podílu se účastníkům ze společného majetku dostane, popř. s přihlédnutím k tomu, jak budou úspěšní v prokazování svých tvrzení ohledně rozsahu a hodnoty společného jmění (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 22. 9. 2011, sp. zn. I. ÚS 1441/11).

115. Mezi účastníky nebyl zásadní spor ohledně rozsahu majetku náležejícího do SJM ani ohledně způsobu vypořádání. Soud vypořádal společné jmění účastníků, tak jak navrhoval žalobce. V neprospěch žalobce pak svědčí, že předmětem vypořádání nejsou práva z pojistné smlouvy o životním pojištění [číslo] dále, že jeho postoj v průběhu řízení nebyl konzistentní, když oproti tvrzení v žalobě následně zpochybnil pohledávku 185 000 Kč a spotřebovanou částku 185 000 Kč, dále pak tvrdil, že vnos z výlučných prostředků žalované ve výši 59 137 Kč není součástí SJM, následně učinil tuto částku nespornou, tak jako posléze učinil nespornou pohledávku 185 000 Kč a spotřebovanou částku 185 000 Kč. Žalovaná tvrdila, že do SJM nepatří žalobcův vnos 30 571,30 Kč, v tom nebyla úspěšná. Spor o výši vypořádacího podílu v dané věci byl převážně odvislý od důkazu znaleckého posudku, kterým byly oceněny nemovitosti. Výsledek znaleckého posudku vyznívá spíše ve prospěch žalované, která odhadovala cenu nemovitosti na částku 2 500 000 Kč na rozdíl od žalovaného, který vycházel z ceny 1 500 000 Kč. Soudem byl žalované přiznán vyšší vypořádací podíl, než jaký byl žalobce ochoten zaplatit v průběhu řízení a nižší než požadovala žalovaná. Žalobce navrhoval 200 000 Kč posléze 100 000 Kč. Žalovaná navrhovala 600 000 Kč. Žalobce se domáhal disparity podílů v poměru 70% pro žalobce a 30% pro žalovanou. Soud rozhodl o tom, že podíly účastníků jsou stejné, tedy lze hovořit o procesním úspěchu žalované. S ohledem na uvedené, nelze učinit závěr, že by jeden z nich byl ve věci úspěšnější, a proto soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná se náhrady nákladů řízení vzdala.

116. Usnesením nadepsaného soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla ustanovena znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně] za účelem vyhotovení znaleckého posudku a žalobci a žalované bylo uloženo zaplatit náklady důkazů znaleckým posudkem ve výši 3 500 Kč každému z nich. Účastníci zálohu ve stanovené výši složili. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla znalkyni přiznána odměna za vypracování znaleckého posudku ve výši 13 200 Kč a usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] odměna ve výši 1 575 Kč. Odměna v celkové výši 14 775 Kč byla znalkyni proplacena. Náklady na provedení důkazů ve výši 14 775 Kč byly krytou zálohou ve výši 7 000 Kč, tudíž zbývá částka 7 775 Kč, kterou soud dle výsledku řízení uložil zaplatit každému z účastníků polovinou.

Poučení