34 C 53/2022

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], bytem [adresa], zastoupený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], advokátem v [obec], [ulice a číslo], proti žalované: ; osobní údaje žalované] se sídlem [adresa], zastoupená [anonymizováno] [jméno] [jméno] [příjmení], advokátem v [obec], [ulice a číslo], o nahrazení projevu vůle, takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít se žalobcem tuto smlouvu o převodu pozemků dle zákona o půdě: [země] [anonymizována čtyři slova] [IČO] se sídlem [adresa žalované] (dále jen„ Převodce“) a [celé jméno žalobce] nar. [anonymizováno] [datum] bytem [adresa žalobce] (dále jen„ Nabyvatel“) uzavírají tuto smlouvu o převodu pozemků podle zákona o půdě:

1. Česká republika – Státní pozemkový úřad má jako převodce v příslušnosti hospodaření parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsaný u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno-venkov.

2. K uspokojení restitučního nároku Nabyvatele touto smlouvou Převodce převádí bezúplatně na Nabyvatele pozemky v čl. 1 této smlouvy a Nabyvatel uvedené pozemky přijímá do svého výlučného vlastnictví. [celé jméno žalobce] je držitelem platného restitučního nároku pocházejícího z rozhodnutí Pozemkového úřadu čj. [anonymizováno] [číslo].

3. Vlastnické právo k převáděnému pozemku, včetně všech součástí a příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do příslušného katastru nemovitostí.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 12.826 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta v Praze.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhá, aby soud nahradil souhlasný projev vůle žalované s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (dále„ pozemek [parcelní číslo]“), který je ve vlastnictví žalované, k uspokojení jeho restitučního nároku. Uvádí, že je dědicem po svém otci [jméno] [příjmení], [datum narození], naposledy bytem [adresa], který byl držitelem restitučních nároků, které nabyl dědictvím po [jméno] [příjmení], [datum narození], naposledy bytem [adresa], která byla oprávněnou osobou podle § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále„ zákon o půdě“).

2. Restituční nárok odvozuje žalobce zejména z rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha ze dne 25. 3. 2005, [číslo jednací]. S žalovanou vede ohledně svých restitučních nároků celou řadu soudních sporů. Pravomocné rozsudky vydané ve těchto věcech, včetně rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2019, č. j. [číslo jednací], svědčí o tom, že postup žalované byl vůči žalobci liknavý a svévolný. Celková hodnota restitučních nároků činí dle pravomocného rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], částku [částka], do podání žaloby soudy pravomocně rozhodly o restitučních nárocích žalobce v hodnotě [částka].

3. Žalobce i jeho právní předchůdci opakovaně žádali žalovanou o převod náhradních pozemků, v žádostech ale nebyli úspěšní i když se opakovaně zúčastňovali veřejných nabídek náhradních pozemků. Předmětem tohoto soudního řízení jsou pak nemovitosti, které jsou způsobilé uspokojit zbývající část restitučního nároku žalobce.

4. Žalovaná popřela oprávněnost žaloby. Uvedla, že pozemek p. [číslo] o jehož převod žalobce žádá, je v požadovaném rozsahu nepřevoditelný, neboť je funkčně spojený se stavbou (domem) na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (dále„ pozemek [parcelní číslo]“). Přes požadovaný pozemek prochází jediná přístupová cesta k domu, stejně jako k obslužnému prostranství kolem něj. Tato skutečnost je zachycena rovněž v mapových podkladech. Žalovaná poukazuje i na to, že žalobce vede souběžně celou řadu soudních řízení, v řízeních s pozemky libovolně disponuje, žaloby bere zpět a podává nové. V projednávané věci netvrdí ani neprokazuje žádný zvláštní zájem. V této souvislosti je dle žalované potřeba posoudit, zda není nárok žalobce převýšen zájmem třetí osoby, která pozemek dlouhodobě a nerušeně užívá.

5. Žalobce v reakci na vyjádření žalované uvedl, že požadovaný pozemek je v katastru nemovitostí vedený jako orná půda a je zemědělsky využitelný. Tvrzení o funkčním spojení se sousedním pozemkem a užívání jeho vlastníky neodpovídají skutečnosti, neboť ti jsou vlastníky i jiného pozemku přímo sousedícího s komunikací, proto nelze bez dalšího tvrdit, že by přístup k jejich domu na pozemku [parcelní číslo] nebyl zajištěn. Upozorňuje rovněž na to, že žalovaná nabízí restituentům pozemky nepřístupné či zcela nevhodné. Dne 9. 6. 2022 doložil žalobce znalecký posudek k ocenění předmětu řízení. K závěrům, které z něj vyplývají, žalovaná uvedla, že je až do vyjádření svého odborného útvaru činí spornými.

6. Ve vyjádření ze dne 29. 6. 2023 žalovaná upozornila, že žalobci bylo zatím nepravomocně v dalších řízeních vyhověno ohledně pozemků, jejichž cena převyšuje jeho restituční nárok o cca 200.000 Kč. Ocenění pozemku považuje v zásadě za správné, nicméně definitivní stanovisko bude moci učinit až po zhodnocení odpovědí znalkyně na doplňující dotazy.

7. Žalobce soudu podáním ze dne 18. 7. 2022 sdělil, že na žalobě trvá, neboť dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o celém jeho restitučním nároku. Má za to, že pozemek je převoditelný, neboť je na něm v současné době zemědělsky hospodařeno.

8. Při jednání soudu setrvali žalobce i žalovaná na názorech vyjádřených v předchozích podáních. Žalobce, uvedl, že požadovaný pozemek je dle územního plánu nezastavitelný, jedná se o zemědělskou ornou půdu, je s ním zemědělsky nakládáno. Žalovaná poukázala na to, že mezi ní a žalobcem není sporu, že žalobce je oprávněnou osobou, že má dosud nevypořádaný restituční nárok, že vůči němu postupovala liknavě a svévolně, a tedy že má právo domáhat se náhradního pozemku. Zopakovala tvrzení, že na části pozemku se nachází pozemní komunikace a jeho vydání žalobci by tak přicházelo v úvahu pouze pokud by část pozemku zahrnující pozemní komunikaci byla oddělena.

9. Za účelem zjištění skutkového stavu provedl soud dokazování listinami, ze kterých učinil následující skutková zjištění.

10. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] není vlastníkem pozemků PK [parcelní číslo] (KN p. [číslo]), PK [parcelní číslo], PK [parcelní číslo] (KN p. [číslo]), PK [parcelní číslo] (KN p. [číslo]), PK [parcelní číslo] (KN p. [číslo]), PK [parcelní číslo] (KN p. [číslo]), PK [parcelní číslo] (KN p. [číslo]), PK část [parcelní číslo] (KN p. [číslo]) a PK část [parcelní číslo] (KN p. [číslo]) vše v k. ú. [část obce], neboť nedošlo k uzavření dohody o vydání pozemků a jejich vydání brání překážka podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona o půdě. Podle tohoto rozhodnutí přísluší paní [jméno] [příjmení] náhrada za tyto pozemky podle § 11 odst. 2 a § 17 zákona o půdě, případně náhrada podle § 16 zákona o půdě. Nemovitosti přešly do vlastnictví státu výkupem podle zák. [číslo] Sb. na základě výměru zemědělského odboru [anonymizováno] [okres], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], tedy způsobem, který naplňuje restituční titul podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o půdě.

11. Z potvrzení [název soudu] č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že restituční nárok na nemovitý majetek v k. ú. [část obce] nabyl v dědickém řízení po [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé [datum], [jméno] [příjmení], [rodné číslo].

12. Z potvrzení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalobce nabyl v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelém [datum], do svého výhradního vlastnictví nevyplacené restituční nároky evidované u Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [část Prahy], mimo jiných, i z rozhodnutí [číslo jednací].

13. Z výroku I. rozsudku Okresního soudu [obec] ze dne 24. 8. 2018, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 6. 10. 2018, soud zjistil, že hodnota nevydaných pozemků podle shora uvedeného rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha činí pro stanovení výše restituční náhrady [částka].

14. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], se podává, že Nejvyšší soud potvrdil závěry soudů nižších stupňů, které hodnotily přístup žalované při uspokojování restitučních nároků žalobce jako liknavý a že po žalobci nelze spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách.

15. Z dopisu [jméno] [příjmení] [jméno] fondu ČR ze dne 23. 9. 1998 bylo zjištěno, že tímto dopisem vyzval [jméno] [příjmení] k vydání náhradního pozemku v k. ú. [část obce] s tím, že je oprávněnou osobou dle rozhodnutí Pozemkového úřadu [anonymizováno] [číslo] ze dne 20. 3. 1998.

16. Z žádosti ze dne 2. 10. 2017 vyplývá, že žalobce požádal prostřednictvím svého právního zástupce o převod zemědělského pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] podle § 11a zákona o půdě. [anonymizováno 6 slov] [datum], [anonymizována dvě slova] [číslo], byla žádost o převod pozemku zamítnuta. Obdobné žádosti podal žalobce i ohledně pozemků v k. ú. [obec] z [datum] (č. l. 39-41), k. ú. [obec] z 5. 2. [číslo] (č. l. 41-43) a k. ú. [obec] z 11. 2. 2018 (č. l. 43-45). Z žádosti založené na č. l. 45-46 soudního spisu se podává, že žalobce požádal rovněž o převod pozemků v k. ú. [část obce], [část obce] a [část obce].

17. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně pozemku [parcelní číslo] soud zjistil, že se jedná o pozemek o rozloze 2581 m2, druh pozemku orná půda, jehož vlastníkem je žalovaná.

18. Ze stručné tabulky výpisu z registru zemědělských dotací soud zjistil, že u pozemku [parcelní číslo] je uvedena společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa].

19. Znaleckým posudkem [číslo] zpracovaného znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], byla cena pozemku [parcelní číslo] v k. ú [obec] u [obec] a porostu na něm oceněna podle vyhlášky č. 182/188 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., podle stavu ke dni 24. 6. 1991 na celkovou částku [částka]. K dotazu soudu znalkyně následně korigovala zjištěnou cenu na 17.112,50 Kč (č. l. 316 soudního spisu). K dotazu soudu ohledně znaleckého posudku žalovaná uvedla, že nezpracovávala vlastní posudek a má za to, že by v návaznosti na doplňující odpovědi znalkyně k posudku mohla učinit posudek nesporným, což následně učinila.

20. Z mapového výřezu z katastrální mapy (č. l. 60), výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 61), ortofotomapy (č. l. 62) a leteckého snímku (č. l. 63) soud zjistil umístění pozemku [parcelní číslo] ve vztahu k pozemkům p. [číslo] [parcelní číslo], včetně průběhu cesty k těmto pozemkům a stavbám, které se na nich nacházejí, v mapových podkladech a terénu.

21. Z nájemní smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], její přílohy [číslo] dodatku [číslo] ze dne [datum] a jeho příloh, uzavřených mezi žalovanou jako pronajímatelem a [právnická osoba] a. s. [IČO], se sídlem [adresa], jako nájemcem, soud zjistil, že uvedený pozemek je žalovanou pronajímán za účelem provozování zemědělské výroby.

22. Ze sdělení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k dotazu soudu ohledně nezbytnosti přístupu k nemovitosti [parcelní číslo] a budově na něm stojící přes pozemek [parcelní číslo] vyplývá, že přístup k uvedeným nemovitostem je zajištěn i jiným způsobem.

23. Z informace o pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] z 21. 9. 2023 zjistil, že jeho vlastníkem je nadále žalovaná. Z ortofotomapy zachycující pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] a seznamu pozemků nabízených žalovanou k převodu soud zjistil, že je žalovanou k převodu nabízen i pozemek zahrady za rodinným domem.

24. Okresní soud Brno-venkov usnesením ze dne 15. 11. 2022, č. j. 34 C 53/2022-172, řízení přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. Usnesením ze dne 24. 1. 2023 č. j. 34 C 53/2022-185, potvrzeným usnesením [název soudu] ze dne 27. 3. 2023, č. j. [číslo jednací], pak Okresní soud Brno-venkov rozhodl o pokračování v řízení, neboť usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2022, č. j. [číslo jednací], uvedený soud rozhodl o zrušení rozsudku [název soudu] a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

25. Žalovaná následně opět navrhla přerušení řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], případně do pravomocného skončení řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] Okresní soud Brno-venkov tomuto návrhu usnesením ze dne 14. 7. 2023, č. j. 34 C 53/2022-301, nevyhověl.

26. Při jednání dne 25. 9. 2023 žalobce uvedl, že řízení u [název soudu] bylo skončeno a nárok žalobce v něm projednávaný nebyl uspokojen. Žalovaná rekapitulovala průběh řízení u [název soudu] s tím, že k uspokojení restitučního nároku žalobce pravděpodobně nedojde ani v tomto řízení.

27. Soud zamítl návrh žalované na provedení důkazu místním šetřením a znaleckým posudkem jako nadbytečný, ze stejného důvodu zamítl i provedení důkazu veřejnými nabídkami dle návrhu žalobce. Místní šetření shledal soud nadbytečným, když charakter pozemku i případný přístup k sousední nemovitosti byl dostatečně prokázán již provedenými důkazy. Další znalecký posudek k ocenění předmětného pozemku k důkazu nebyl proveden, když cena pozemku byla učiněna účastníky řízení nespornou a dříve avizovaný znalecký posudek nebyl nakonec žalovanou zpracován. Jako nadbytečný soud hodnotil návrh na provedení důkazu veřejnými nabídkami, když tvrzení žalobce o jeho předchozí účasti ve veřejných nabídkách byla nesporná.

28. Podle § 4 odst. 1 zákona o půdě je oprávněnou osobou státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

29. Podle § 9 odst. 1 zákona o půdě nárok uplatní oprávněná osoba u pozemkového úřadu a zároveň vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou do 60 dnů od podání výzvy dohodu o vydání nemovitosti. Podle odst. 4 tohoto ustanovení nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne o vlastnictví oprávněné osoby k nemovitosti pozemkový úřad.

30. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

31. Podle § 11b zákona o půdě nárok oprávněných osob uvedených v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 nebo 2, jejich dědiců a právních nástupců lze vypořádat, nestanoví-li zákon jinak, převedením pozemku, který je výhradně v příslušnosti hospodaření pozemkového úřadu.

32. Podle judikatury Nejvyššího soudu se oprávněná osoba může domáhat vydání či převodu náhradních pozemků, které si sama vybere, i když neprošly veřejnou nabídkou žalované, tehdy, pokud bude prokázáno, že se žalovaná chovala vůči nároku oprávněné osoby liknavě a svévolně (viz rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, č. j. 31 Cdo 3767/2009).

33. Z provedených důkazů vyplývá a mezi účastníky není sporné, že žalobce je oprávněnou osobou podle § 11 zákona o půdě a že má na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] nárok na vydání náhradních pozemků za pozemky v k. ú. [část obce], které nebylo možné podle zákona o půdě vydat. Mezi účastníky rovněž není sporu o hodnotě restitučního nároku a o tom, že žalovaná při vypořádání nároku žalobce postupovala liknavě a svévolně, z čehož plyne právo žalobce domáhat se náhradního pozemku. Sporu není rovněž o tom, že pozemek [parcelní číslo] je ornou půdou ve vlastnictví žalované, stejně jako o ocenění uvedeného pozemku pro účely vypořádání restitučního nároku na částku [částka].

34. Mezi účastníky řízení tak zůstala sporná pouze otázka, zda pozemek [parcelní číslo] splňuje kritéria převoditelnosti. Na podkladě provedeného dokazování neshledal žádný důvod, pro který by byl nárokovaný pozemek na žalobce nepřevoditelný.

35. Podle setrvalé judikatury Nejvyššího soudu je při posuzování otázky, zde je požadovaný pozemek vhodný k převodu jako náhradní pozemek podle § 11a zákona o půdě, nutno hodnotit, zda převodu nebrání některá ze zákonných překážek uvedená v § 11 odst. 1 zákona o půdě, anebo v § 6 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. Se zřetelem na konkrétní skutkové okolnosti projednávaného případu, byť i s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci, je třeba rovněž zkoumat a zohlednit otázku zatížení pozemku právy třetích osob, možnosti hospodaření na takovém pozemku, zákonného zákazu převodu pozemku atd. Podle judikatury Nejvyššího soudu tedy platí, že ani oprávněná osoba, vůči níž stát postupoval liknavě či svévolně, se nemůže neomezeně domáhat převodu jakéhokoliv zemědělského pozemku z vlastnictví státu (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2022, sp. zn. 28 Cdo 3080/2021).

36. Soud na podkladě provedeného dokazování neshledal žádný důvod, pro který by nárokovaný pozemek nebylo možno na žalobce převést. Z dokazování výpisem z katastru nemovitostí neplyne, že by byl pozemek [parcelní číslo] zatížen věcnými právy či právy třetích osob, které by znemožňovaly jeho převod.

37. Jak již uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 9. 11. 2021, č. j. 28 Cdo 2871/2021, překážkou vydání pozemku podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě může být i funkční souvislost pozemků se stavbou. Podstatná je existence vzájemné provázanosti funkcí mezi jednotlivými objekty či pozemky. Za takové situace je nezbytné zvážit konkrétní skutkové podmínky a ověřit, zda lze pozemek převést bez toho, aby byla dotčena jeho funkční provázanost s ostatními pozemky anebo stavbami.

38. Ohledně stěžejní argumentace žalované, že se na převáděném pozemku nachází přístupová cesta k pozemku [parcelní číslo] a stavbě na něm, soud konstatuje, že byť z náhledu ortofotomapy a leteckého snímku je patrné, že se na části pozemku [parcelní číslo] cesta skutečně nachází, neznamená to bez dalšího, že pozemek [parcelní číslo] nelze převést. Námitka žalované, že se jedná o jedinou přístupovou cestu ke shora specifikovaným sousedním nemovitostem, tedy takovou, na základě které je třeba dospět k závěru o funkčním propojení uvedených nemovitostí, byla vyvrácena sdělením vlastníků uvedených nemovitostí, [jméno] a [obec] [anonymizováno]. Ti jednoznačně uvedli, že přístup k domu na pozemku [parcelní číslo] je zajištěn jinak. Argumentace žalované, že část pozemku [parcelní číslo] tvoří s vedlejším pozemkem a stavbou na něm funkční celek je tak lichá.

39. Provedeným dokazováním, zejména nájemní smlouvou č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], bylo rovněž prokázáno, že na pozemku lze zemědělsky hospodařit. Zájem žalobce na převodu pozemku současně dle soudu jednoznačně převyšuje zájem třetí osoby, která si pozemek spolu s množstvím dalších za účelem zemědělského hospodaření pronajímá. V této souvislosti považuje soud za významnou rovněž skutečnost, že žalovaná vůči žalobci dříve postupovala liknavě a svévolně (totožně viz rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), a je tedy výrazně dán zájem na tom, aby co nejdříve došlo k nápravám všech křivd způsobených totalitním režimem vůči žalobci, resp. jeho předchůdcům.

40. Soud rovněž nezjistil, že by pozemek [parcelní číslo] byl předmětem jiného řízení stejného druhu, soud proto nemusel zkoumat případnou kolizi řízení.

41. Hodnota pozemku [parcelní číslo] byla oceněna posudkem znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] na částku [částka], přičemž celková hodnota nároku žalobce činí částku [částka]. Obě uvedené částky jsou mezi účastníky nesporné. V řízení o nahrazení projevu vůle žalované ze stejného restitučního nároku žalobce, vedeném u [anonymizována tři slova] [část Prahy] sp. zn. [spisová značka], nebylo žalobci pravomocně vyhověno, řízení vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] není dle databáze infoSoud dosud pravomocně skončeno. Z uvedeného rozsudku [anonymizována tři slova] [část Prahy] zjistil, že dosud byl žalobce ze svého restitučního nároku pravomocně uspokojen co do částky 5.698.467,73 Kč, zůstatek nároku tak činí 2.287.532,50 Kč. Vzhledem k tomu, že soudu nejsou známa jiná řízení, která by ohledně restitučního nároku žalobce byla v mezidobí pravomocně ukončena, dospěl k závěru, že hodnota převáděného pozemku v tomto řízení nepřesahuje hodnotu zbývající výše restitučního nároku žalobce.

42. Protože soud ve vztahu k pozemku [parcelní číslo] neshledal žádnou překážku převoditelnosti, žalobě v plném rozsahu vyhověl a nahradil souhlas žalované s převodem tohoto pozemku.

43. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce, který byl v řízení plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované. Při stanovení výše odměny soud vycházel z tarifní hodnoty vydávaného pozemku, tj. z částky 17.112,50 Kč, odměna za jeden úkon právní služby tak podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, činí 1.820 Kč. Zástupce žalobce soudu vyúčtoval náklady zastoupení spočívající ve vykonání 5 úkonů právní služby podle § 11 advokátního tarifu spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby a vyjádření k výzvě soudu a účasti při soudních jednáních ve dnech 13. 6. 2022 a 25. 9. 2023 ke každému úkonu náleží paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba odměnu a náhrady navýšit o 21 % této daně. Celkem činí náklady řízení žalobce částku 12.826 Kč.

44. Náhradu cestovného dle vyúčtování zástupce žalobce soud nepřiznal, neboť soudu nebyl předložen kompletní velký technický průkaz vozidla, z něhož by soud mohl ověřit spotřebu vozidla.

45. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř. když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Poučení