34 C 98/2019 - 391

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] pro zaplacení 253 359 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 253 359 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 253 359 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 116 644 a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem náklady řízení ve výši 1 271 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou nadepsanému soudu dne [datum] ve spojení s jejím doplněním ze dne [datum] a ze dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 253 359 Kč. Uvedl, že je výlučným vlastníkem budovy [adresa] na adrese [adresa]. Žalovaná byla členkou bytového družstva žalobce. Nájemní smlouvou uzavřenou s žalovanou dne [datum] přenechal žalované do užívání družstevní byt [číslo] v [anonymizována dvě slova] na shora uvedené adrese. Žalovaná předmětný byt přenechávala do podnájmu [celé jméno svědkyně]. Členství v družstvu žalovaná ukončila ke dni [datum]. Předmětný byt žalobci neodevzdala. V současné době má klíče od předmětného bytu v držení žalobce. Měsíční platby za užívání bytu činily od [datum] do [datum] částku 3 552 Kč (nájemné 1 633 Kč, služby 1 919 Kč), od [datum] do [datum] částku 4 692 Kč (nájemné 1 633 Kč, služby 3 329 Kč), v roce 2013 částku 4 982 Kč (nájemné 1 633 Kč, služby 3 349 Kč), od [datum] do [datum] částku 5 112 Kč (nájemné 1 763 Kč, služby 3 349 Kč), od [datum] do [datum] částku 5 635 Kč (nájemné 2 286 Kč, služby 3 349 Kč), od [datum] částku 5 453 Kč (nájemné 2 212 Kč, služby 1 124 Kč), v roce 2018 částku 3 410 Kč (nájemné 2 286 Kč, služby 1 124 Kč). Žalovaná hradila platby řádně až do [datum], následně platby byly nepravidelné a od dubna 2014 do prosince 2018 žalovaná ničeho neuhradila. Následně žalobce upřesnil, že žalovaná dluží za květen 2012 částku 4 962 Kč (nájemné 1 633 Kč, služby 3 329 Kč), za leden 2013 částku 4 982 Kč (nájemné 1 633 Kč, služby 3 349 Kč), za květen 2013 částku 500 Kč, za červen 2013 částku 500 Kč, za leden 2014 částku 130 Kč, za únor 2014 částku 130 Kč, za březen 2014 částku 130 Kč a za období od dubna 2014 do prosince 2018 dluží předepsané měsíční platby ve výši 5 112 Kč (nájemné 1 763 Kč, služby 3 349 Kč), celkem 335 129 Kč. Do této částky žalobce započítává výsledek ročních vyúčtování služeb s přeplatky za období od 2014 2018 v celkové výši 79 184 Kč (rok 2014 částka 8 252 Kč, rok 2015 částka 20 164 Kč, rok 2016 částka 24 031 Kč, rok 2017 částka 25 413 Kč, rok 2018 částka 1 324 Kč). Žalovaná tak dluží 255 945 Kč, avšak žalobce požaduje pouze 253 359 Kč. Úhrada za užívání bytu včetně záloh byla splatná měsíčně vždy do 20 dne příslušného měsíce, za který je placeno. Dále žalovaná dluží nedoplatek ročního vyúčtování služeb za rok 2011 ve výši 12 292 Kč splatného dne [datum], za rok 2012 ve výši 11 280 Kč splatného [datum], za rok 2013 ve výši 8 839 Kč splatného dne [datum]. Výpočtové listy a vyúčtování byly žalované zasílány na poslední známou adresu. Žalovaná od [datum] do [datum] užívá předmětný byt bez právního důvodu a žalobce má proto za toto období nárok na náhradu ve výši ujednaného nájemného.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a vznesla následující námitky: -) za žalobce jednaly osoby, které k tomu dle výpisu z obchodního rejstříku a stanov nebyly oprávněny, -) žalovaná neobdržela výpočtové listy bytu, vyúčtování služeb za jednotlivé roky, -) vyúčtování služeb nejsou věcně a právně správná, řádná, když nemají všechny náležitosti a nejsou v souladu s obecně závaznými předpisy. Neobsahují správné ceny a nebyly schváleny příslušným orgánem. Samotné zálohové platby nejsou vymahatelné, vymahatelné je pouze řádné vyúčtování, -) nárok žalobce je promlčen, -) žalovaná není pasivně věcně legitimována, -) žalobce znemožňoval žalované užívání bytu s odůvodněním, že není členkou družstva a užívání bytu ji nenáleží, -) dne [datum] žalovaná z družstva vystoupila a její členství v družstvu skončilo nejpozději posledního dne měsíce říjen 2014, -) byt je v užívání žalobce, který má klíče, -) žalobce nevrátil žalované jí zaplacenou hodnotu členského podílu, -) žalobce odmítal dát žalované souhlas s pronájmem bytu, -) účetní evidence družstva není vedena řádně, -) podle evidenčního listu nebyla žalovaná povinna hradit nájemné, není zřejmé, z jakého důvodu žalobce požaduje nájemné, -) žalovaná neobdržela předžalobní upomínku, 3. V replice ze dne [datum] a doplnění ze dne [datum] žalovaná uvedla, že žalobce zamezoval žalované užívání bytu, když tvrdil, že není členkou družstva. Žalovaná tedy bytovou jednotku opustila, vystoupila z družstva a vrátila klíče od bytové jednotky. Vystoupení z družstva a vrácení klíčů ji poradil [anonymizováno] [celé jméno svědka]. Žalobce je má ve svém držení od roku 2014. Pakliže žalobce prováděl odečty tepla a vody, musel mít přístup do bytu, ale žalobce žalovanou nekontaktoval, aby mu přístup za tímto účelem do bytu umožnila. Vzhledem k tomu, že byt byl neobývaný, pak nemohly být spotřebovány služby. Ve výpovědní době pro vystoupení z družstva se byla žalovaná s panem [jméno svědka] podívat na plynoměr v bytě a do bytu se nedostala, protože byl vyměněný zámek u dveří k bytu. Tehdejší sousedka ji sdělila, že zámek vyměnil p. [jméno svědka]. Po vystoupení z družstva se žalovaná opakovaně snažila u společnosti [anonymizováno] zrušit smlouvu na plyn, to ji bylo zamítnuto s tím, že musí mít přístup do bytu. Ten žalovaná neměla. Žalované nebylo zasláno vyúčtování, tedy nemohla nastat splatnost nedoplatku. Žalobce zasílal vyúčtování na chybnou adresu. Žalovaná do roku 2017 bydlela ve [adresa] [anonymizováno]. Na doručenkách žalobce byla chybně uvedena adresa, jelikož [ulice] je v [část obce], ale [ulice] [anonymizováno], kde od roku 2017 bydlí, je v [obec]. Pokud bylo zasláno vyúčtování do jiné čtvrti [obec], pak nebylo zasláno správně a žalovaná se nemohla s vyúčtováním seznámit. Jednání žalobce považuje za zneužití práva, které spatřuje v tom, že ji žalobce nechtěl umožnit vystoupení z družstva, neuhradil hodnotu členského podílu, sděloval žalované, že ji nepovažuje za členku družstva a nebude s ní jednat, sděloval ji, že není oprávněna k soudu podat žalobu a pokud by chtěla převést členská práva, je takové jednání trestné a nechtěl od ní převzetí byt.

4. Při jednání konaném dne [datum] žalobce uvedl, že ke konci roku 2018 se zjistilo, že byt je otevřený. Žalobce tedy zajistil zámečníka a byt uzavřel. Žalovaná upřesnila, že klíče od bytu odevzdala v srpnu 2014, jejich zasláním žalobci poštou.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku zachycující stav ke dni [datum] soud zjistil, že žalobce je družstvem zapsaným ve veřejném seznamu od [datum]. Předsedu představenstva od [datum] vykonává [celé jméno], místopředsedy [celé jméno svědka], [celé jméno svědka].

6. Z informace o stavbě soud zjistil, že vlastníkem stavby [adresa] v katastrálním území a obci [obec] je žalobce.

7. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] (mezi účastníky bylo nesporné, že nájemní smlouva byla uzavřena dne [datum]) soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem. Smlouvou žalobce přenechal žalované do užívání byt [číslo] v [anonymizováno] na adrese [adresa] na dobu neurčitou. V identifikaci žalované je uvedena adresa [adresa žalované]. Dle článku III. se nájemce zavazuje platit platby včetně záloh za služby vždy nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce za právě probíhající kalendářní měsíc tak, aby nejpozději v tento den byla částka připsána na účet pronajímatele. Platby do provozního a rezervního fondu včetně záloh za služby jsou uvedeny evidenčním listě, který je přílohou smlouvy. V článku V. bylo mezi smluvními stranami sjednáno, že vyúčtování zálohově hrazených záloh provede pronajímatel 1x ročně, nejpozději do tří měsíců od doručení všech dodavatelských vyúčtování za uplynulý rok. Případný přeplatek či nedoplatek je splatný nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci definitivního uzavření reklamací.

8. Z evidenčního listu ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o přílohu nájemní smlouvy shora uvedené. Celková měsíční platba za předmětný byt činila 3 518 Kč, z toho částka 1 633 Kč do rezervního fondu a částka 1 885 Kč do provozního fondu.

9. Z protokolu o vyúčtování služeb za rok 2012 soud zjistil, že vyúčtování obsahuje položky předepsané zálohy, skutečný náklad, rozdíl mezi předepsanou zálohou a skutečným nákladem, v záporné výši - 11 279,90 Kč, zálohy a náklady souhrnně, orientační rozpis rozpočítání nákladů. Předepsaná záloha na teplo činí 8 520 Kč TUV 15 000 Kč, vodné 9 000 Kč, přičemž skutečný náklad u tepla je ve výši 11 411,97 Kč, TUV ve výši 20 388,56 Kč, vodné v částce 12 065,61 Kč. Další náležitostí vyúčtování je nedoplatek ve výši 23 06,90 Kč, který je celkovým výsledkem po započtení pohledávek splatných do [datum] včetně. Tato částka určená k úhradě je v textu umístěna uprostřed, ve výrazně větší velikosti než okolní text a tučně zvýrazněna. Splatnost nedoplatku je stanovena nejpozději do [datum].

10. Z protokolu o vyúčtování služeb za rok 2013 soud zjistil, že vyúčtování obsahuje položky předepsané zálohy, skutečný náklad, rozdíl mezi předepsanou zálohou a skutečným nákladem, v záporné výši - 8 838,97 Kč, zálohy a náklady souhrnně, orientační rozpis rozpočítání nákladů. Předepsaná záloha na teplo činí 8 520 Kč TUV 15 000 Kč, vodné 9 000 Kč, přičemž skutečný náklad u tepla je 13 076,81 Kč, TUV 18 012,62 Kč, vodné 10 046 Kč. Další náležitostí vyúčtování je nedoplatek ve výši 33 585,97 Kč, který je celkovým výsledkem po započtení pohledávek splatných do [datum] včetně. Tato částka určená k úhradě je v textu umístěna uprostřed, ve výrazně větší velikosti než okolní text a tučně zvýrazněna. Splatnost nedoplatku je stanovena nejpozději do [datum].

11. Z protokolu o vyúčtování za rok 2014 soud zjistil, že vyúčtování obsahuje položky předepsané zálohy, skutečný náklad, rozdíl mezi předepsanou zálohou a skutečným nákladem, ve výši 8 252,78 Kč, zálohy a náklady souhrnně, orientační rozpis rozpočítání nákladů. Předepsaná záloha na teplo činí 8 520 Kč, TUV 15 000 Kč, vodné 9 000 Kč, přičemž skutečný náklad u tepla je 10 990,33 Kč, TUV 9 310,55 Kč, vodné 4 751,99 Kč. Další náležitostí vyúčtování je nedoplatek ve výši 79 368,22 Kč, který je celkovým výsledkem po započtení pohledávek splatných do [datum] včetně. Tato částka určená k úhradě je v textu umístěna uprostřed, ve výrazně větší velikosti než okolní text a tučně zvýrazněna. Splatnost nedoplatku je stanovena nejpozději do [datum].

12. Z protokolu o vyúčtování za rok 2015 soud zjistil, že vyúčtování obsahuje položky předepsané zálohy, skutečný náklad, rozdíl mezi předepsanou zálohou a skutečným nákladem, ve výši 20 164,24 Kč, zálohy a náklady souhrnně, orientační rozpis rozpočítání nákladů. Předepsaná záloha na teplo činila 8 520 Kč, TUV 15 000 Kč, vodné 9 000 Kč, přičemž skutečný náklad u tepla je 11 047,75 Kč, TUV 1 452,74Kč, vodné 7,13 Kč. Další náležitostí vyúčtování je nedoplatek ve výši 126 824,76 Kč, který je celkovým výsledkem po započtení pohledávek splatných do [datum] včetně. Tato částka určená k úhradě je v textu umístěna uprostřed, ve výrazně větší velikosti než okolní text a tučně zvýrazněna. Splatnost nedoplatku je stanovena nejpozději do [datum].

13. Z protokolu o vyúčtování za rok 2016 soud zjistil, že vyúčtování obsahuje položky předepsané zálohy, skutečný náklad, rozdíl mezi předepsanou zálohou a skutečným nákladem, ve výši 24 031,16 Kč, zálohy a náklady souhrnně, orientační rozpis rozpočítání nákladů. Předepsaná záloha na teplo činí 8 520 Kč, TUV 15 000 Kč, vodné 9 000 Kč, přičemž skutečný náklad u tepla je 6 694,71 Kč, TUV 1 385,37 Kč, vodné 0 Kč. Další náležitostí vyúčtování je nedoplatek ve výši 170 413,84 Kč, který je celkovým výsledkem po započtení pohledávek splatných do [datum] včetně. Tato částka určená k úhradě je v textu umístěna uprostřed, ve výrazně větší velikosti než okolní text a tučně zvýrazněna. Splatnost nedoplatku je stanovena nejpozději do [datum].

14. Z protokolu o vyúčtování za rok 2017 soud zjistil, že vyúčtování obsahuje položky předepsané zálohy, skutečný náklad, rozdíl mezi předepsanou zálohou a skutečným nákladem, ve výši 25 413,38 Kč, zálohy a náklady souhrnně, orientační rozpis rozpočítání nákladů. Předepsaná záloha na teplo činí 8 460 Kč, TUV 15 000 Kč, vodné 9 000 Kč, přičemž skutečný náklad u tepla je 6 655,44 Kč, TUV 1 322,46 Kč, vodné 0 Kč. Další náležitostí vyúčtování je nedoplatek ve výši 212 620,62 Kč, který je celkovým výsledkem po započtení pohledávek splatných do [datum] včetně. Tato částka určená k úhradě je v textu umístěna uprostřed, ve výrazně větší velikosti než okolní text a tučně zvýrazněna. Splatnost nedoplatku je stanovena nejpozději do [datum].

15. Z výpočtové listu platného od [datum] k bytu [číslo] [adresa] soud zjistil, že měsíční úhrada za užívání bytu činial 3 552 Kč. Jednou z položek je i nájemné člena družstva ve výši 1 633 Kč. Výpočtový list je podepsán žalovanou a zástupcem žalobce.

16. Z evidenčního listu platného od [datum] k bytu [číslo] [adresa] soud zjistil, že měsíční úhrada za užívání bytu činila částku 4 962 Kč. Jednou z položek je i nájemné člena družstva ve výši 1 633 Kč. Výpočtový list je podepsán žalovanou a zástupcem žalobce.

17. Z výpočtové listu platného od [datum] k bytu [číslo] [adresa] soud zjistil, že měsíční úhrada za užívání bytu činí 5 112 Kč. Jednou z položek je i nájemné člena družstva ve výši 1 763 Kč. Výpočtový list je podepsán zástupcem žalobce.

18. Z výpočtové listu platného od [datum] k bytu [číslo] [adresa] soud zjistil, že měsíční úhrada za užívání bytu činila částku 5 635 Kč. Jednou z položek je i nájemné člena družstva ve výši 2 286 Kč, na výpočtovém listu nejsou připojeny podpisy.

19. Z výpočtové listu platného od [datum] k bytu [číslo] [adresa] soud zjistil, že měsíční úhrada za užívání bytu činila částku 3 410 Kč. Jednou z položek je i nájemné člena družstva ve výši 2 286 Kč. Na výpočtovém listu nejsou připojeny podpisy.

20. Z členěného vývoje plateb žalobce soud zjistil, že měsíční předpis plateb za období od 5/ 2012 do 12/ 2012 činil 4 962 Kč, od 1/ 2013 do 12/ 2013 částku 4 982 Kč, od 1/ 2014 do 7/ 2014 částku 5 112 Kč, od 8/ 2014 do 11/ 2017 částku 5 635 Kč, v 12/ 2017 částku 5 432 Kč, od 1/ 2018 do 12/ 2018 částku 3 410 Kč. Dle této listiny žalovaná za rok 2012 uhradila veškeré platby i za měsíc 5/ 2012. Žalovaná neuhradila platby za 1/ 2013, 3/ 2013, 5/ 2013, 7/ 2013 a v 2/ 2013 uhradila částku 2x 4 962 Kč, v 4/ 2013 částku 4 962 Kč, v 6/ 2013 částku 8 924 Kč, 8/ 2013 částku 4 962 Kč, za 9/ 2013 částku 4 962 Kč, v 10/ 2013 částku 4 962 Kč, v 11/ 2013 částku 9 924 Kč, v 12/ 2013 částku 9 924 Kč. V roce 2014 uhradila žalovaná pouze v 2/ 2014 částku 4 962 Kč a v 3/ 2014 částku 4 962 Kč Od 4/2014 do 12/ 2018 žalovaná ničeho nehradila. Listina neobsahuje vyúčtování za rok 2011 2013, ale až za rok 2015 2017.

21. Z vývoje plateb nečleněného soud zjistil, že měsíční předpis plateb za období od 5/ 2012 do 12/ 2012 činil 4 962 Kč, od 1/ 2013 do 12/ 2013 částku 4 982 Kč, od 1/ 2014 do 7/ 2014 částku 5 112 Kč, od 8/ 2014 do 11/ 2017 částku 5 635 Kč, v 12/ 2017 částku 5 432 Kč, od 1/ 2018 do 12/ 2018 částku 3 410 Kč. Dle této listiny žalovaná za rok 2012 uhradila veškeré platby i za měsíc 5/ 2012, a to dne [datum]. Žalovaná uhradila dne [datum] částku 4 962 Kč, dne [datum] částku 4 962 Kč, dne [datum] částku 4 962 Kč, dne [datum] částku 8 924 Kč, dne [datum] částku 4 962 Kč, dne [datum] částku 4 962 Kč, dne [datum] částku 4 962 Kč, dne [datum] částku 9 924 Kč, dne [datum] částku 9 924 Kč. V roce 2014 uhradila žalovaná dne [datum] částku 4 962 Kč a dne 31. 3. 2014 částku 4 962 Kč Od 4/2014 do 12/ 2018 žalovaná ničeho nehradila.

22. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne [datum] adresované žalované soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení částky 276 687,80 Kč nejpozději do [datum]. Písemnost byla odeslána dne [datum] (podací lístek).

23. Z podacích lístků soud zjistil, že žalovaná dne [datum] odeslala žalobci písemnost s uvedením odesílající adresy [adresa žalované]. Dne [datum] odeslala žalobci písemnost a v kolonce adresa odesílatele uvedla [adresa žalované].

24. Dopisem ze dne [datum] žalovaná oznámila žalobci, že vystupuje z [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo] a současně žalobci sdělila, že předmětný byt [číslo] na adrese [adresa] uvolněný předá v den skončení nájmu, pokud se s ní žalobce nedohodne na jiném termínu.

25. Dopisem bez uvedení data žalobce reagoval na ukončení členství žalované z družstva. Žalované sdělil, že není členkou družstva, neboť smlouvu o převodu práv a povinnosti spojených s členstvím družstvu považuje žalobce za absolutně neplatnou a tudíž žalovaná nemůže ukončit členství. Z uvedeného důvodu nemůže žalobce od žalované převzít byt [číslo]. Dále ji vyzývá k uhrazení dluhu za užívání bytu, který k [datum] činí 45 495 Kč. V dopise se odkazuje na právní rozbor ze dne [datum], ve kterém žalobce zpochybňuje platnost smlouvy o převodu práv a povinnosti spojených s členstvím družstvu uzavřenou mezi žalovanou a [celé jméno svědka].

26. Dopisem ze dne [datum] žalovaná žalobci sdělila, že nesouhlasí s tím, že se nestala členkou družstva. Uvedla, že byt neužívá, užívat ani nemůže, protože bydlí a pracuje v [obec] a přenechání bytu do podnájmu ji družstvo neumožnilo. Jako příloha v dopise uvedla„ klíč od bytu [číslo] [adresa žalobkyně], dle výpovědi zaslané dne [datum]“.

27. Dne [datum] žalobce žalované na emailovou adresu žalované [email], sděloval, že dne [datum] budou prováděny odečty TUV a SV a žádal o zpřístupnění bytu. V reakci žalovaná uvedla, že již dva měsíce je byt ve správě žalobce a uvedla své telefonní [číslo].

28. Dne [datum] žalovaná ze své emailové adresy zasílá společnosti [právnická osoba], stavy vodoměrů s odůvodněním, že byt je již několik měsíců prázdný, bez nájemníka. Ona ukončila členství v družstvu již 7/ 2014, avšak žalobce si byt nepřevzal ani doporučenou zásilku s klíči od bytu. Uveden telefonní kontakt na žalovanou [číslo].

29. Z emailové komunikace mezi žalobcem a žalovanou [email]) soud zjistil, že dne [datum] žalovaná žádala žalobce o umožnění přístupu do bytu [číslo] z důvodu odpojení přípojky plynu. V reakci ze dne [datum] žalobce žalované sdělil, že byt zpřístupní, ať žalovaná navrhne termín. Zároveň žalovanou informoval, že původní zámkovou vložku žalobce vyměnil, neboť byt byl nezajištěný a otevřený.

30. Z notářského zápisu ze dne [datum] a stanov soud zjistil, že člen družstva má právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (čl. 9 odst. 1 písm. d)). Dále je člen družstva povinen platit úhrady za užívání bytu a za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu (čl. 9 odst. 2 písm. b). Dle č. 9 odst. 2 písm. e) je člen družstva povinen oznamovat družstvu bez zbytečného odkladu změny týkající se člena družstva a příslušníků jeho domácnosti, které jsou podstatné pro vedení členské a bytové evidence a vyúčtování ročních záloh úhrad za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu. Členství v družstvu zaniká vystoupením (čl. 12 písm. b). Podle článku 13 člen družstva může z družstva vystoupit. Členství zaniká uplynutím 3 měsíců, doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení člena družstva o jeho vystoupení. Dle čl. 9 odst. 1 písm. e) má člen družstva právo na roční vyúčtování zaplacených záloh úhrad za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu. Podle článku 38 a 42 družstvo zřizuje mimo jiné i provozní fond, který je tvořen pravidelnými měsíčními úhradami placených členy družstva, popř nájemci, uživateli. Peněžní prostředky se používají na běžné provozní a správní náklady, které proplácí družstvo a vypočítávají se ročně podle skutečného či rozpočítaného odběru služeb jednotlivými členy družstva. Na úhradu nákladů na údržbu a opravy společné části bytového fondu se používá rezerva, kterou vytváří rezervní fond z pravidelných příspěvků. Podle čl. 47 stanov se nájemní vztahy se řídí občanským zákoníkem a stanovami. Vztahy mezi členy družstva a družstvem se řídi obchodním zákoníkem a stanovami. Nájemci družstevních bytů platí úhrady za užívání (nájemné) a zálohy na služby vždy nejpozději do 20 dne tohoto měsíce, za který je placeno. Nedoplatky z vyúčtování úhrad za užívání (nájemné) a záloh na služby musí nájemce zaplatiti do 15 dnů po zveřejnění vyúčtování 31. Z notářského zápisu ze dne [datum] a stanov soud zjistil, že člen družstva má právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (čl. 9 odst. 1 písm. d)). Dále je člen družstva povinen platit úhrady za užívání bytu a za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu (čl.9 odst. 2 písm. b). Dle čl. 9 odst. 1 písm. e) má člen družstva právo na roční vyúčtování zaplacených záloh úhrad za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu. Podle článku 38 a 42 družstvo zřizuje mimo jiné i provozní fond, který je tvořen pravidelnými měsíčními úhradami placených členy družstva, popř nájemci, uživateli. Peněžní prostředky se používají na běžné provozní a správní náklady, které proplácí družstvo a vypočítávají se ročně podle skutečného či rozpočítaného odběru služeb jednotlivými členy družstva. Na úhradu nákladů na údržbu a opravy společné části bytového fondu se používá rezerva, kterou vytváří rezervní fond z pravidelných příspěvků. Podle čl. 47 stanov se nájemní vztahy se řídí občanským zákoníkem a stanovami. Vztahy mezi členy družstva a družstvem se řídi obchodním zákoníkem a stanovami.

32. Dne [datum] se žalovaná emailem obrátila na společnost [anonymizováno] s dotazem jak má postupovat s odhlášením plynu, když ji není umožněn vstup do bytu, a byt žalobce odmítá převzít. V reakci společnost žalované sdělila, že ukončení smlouvy je možné provést demontáží plynoměru nebo přepisem na nového odběratele. Lze tak učinit osobně, korespondenčně.

33. Z žaloby o neplatnost usnesení členské schůze družstva doručené [název soudu] dne [datum], odvolání žalobce ze dne [datum], odvolání žalobce ze dne [datum] a vyjádření žalobce ze dne [datum] adresované [název soudu] pod sp.z. [spisová značka] ve věci vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze soud zjistil, že u [název soudu] pod sp.z. [spisová značka] bylo vedeno řízení o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze na základě žaloby, ve které byl žalobce v postavení žalovaného a žalovaná v postavení žalobce.

34. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku zachycující stav ke dni [datum] soud zjistil, že žalobce je družstvem zapsaným ve veřejném seznamu od [datum]. Předsedu představenstva od [datum] vykonává [celé jméno] (ten jím byl i v letech 2010 až [datum]), místopředsedy [celé jméno svědka] (ten jím byl i v letech 2009 až [datum]), [celé jméno svědka] (ten jím byl i v letech 2009 až [datum]).

35. Dopisem ze dne [datum] žalobce reagoval na námitky žalované podané proti usnesení členské schůze bytového družstva konané dne [datum], které považoval za nedůvodné, neboť smlouva o převodu práv a povinnosti spojených s členstvím družstvu uzavřená mezi žalovanou a [celé jméno svědka] je neplatná.

36. Dopisem ze dne [datum] adresovaný revizní komisu žalobce si žalovaná stěžuje na přístup předsedy představenstva žalobce.

37. Z dodejek z roku 2014 a 2018 soud zjistil, že žalobce zasílal žalované písemnosti na adresu [adresa žalované] a roku 2019, 2021 na adresu [adresa žalované].

38. Ze smlouvy o podnájmu ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou jako nájemcem a [celé jméno svědkyně] jako podnájemcem. Smlouvou žalovaná přenechala podnájemci do užívání na dobu určitou od [datum] do [datum] byt [číslo] v [anonymizováno] na adrese [adresa žalobkyně]. Dodatkem ze dne [datum] byl podnájem prodloužen do [datum]. Dodatkem ze dne [datum] byl podnájem prodloužen do [datum]. Dodatkem ke smlouvě byl dále podnájem prodloužen do [datum].

39. Z potvrzení o úhradě plateb ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná potvrdila podnájemkyni uhrazení plateb podnájmu a tohoto dne došlo mimo jiné i k vyúčtování elektřiny a plynu mezi účastníky podnájemní smlouvy.

40. Z protokolu o vyúčtování za rok 2018 soud zjistil, že vyúčtování obsahuje položky předepsané zálohy, skutečný náklad, rozdíl mezi předepsanou zálohou a skutečným nákladem, ve výši 1 323,90 Kč, zálohy a náklady souhrnně, orientační rozpis rozpočítání nákladů. Předepsaná záloha na teplo činí 8 460 Kč, TUV 1 200 Kč, vodné 0 Kč, přičemž skutečný náklad u tepla je 7 037, 60 Kč, TUV 1 372,50 Kč, vodné 0 Kč. Další náležitostí vyúčtování je nedoplatek 252 217,10 Kč, který je celkovým výsledkem po započtení pohledávek splatných do [datum] včetně. Tato částka určená k úhradě je v textu umístěna uprostřed, ve výrazně větší velikosti než okolní text a tučně zvýrazněna. Splatnost nedoplatku je stanovena nejpozději do [datum].

41. Z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná odeslala žalobci písemnost o hmotnosti 0,22 kg. V kolonce adresa odesílatele je uvedena adresa [adresa žalované].

42. Z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná odeslala žalobci písemnost o hmotnosti 052 kg. V kolonce adresa odesílatele je uvedena adresa [adresa žalované].

43. Z emailové komunikace mezi žalobcem a žalovanou [email]) ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná žádala žalobce o souhlas s podnájmem bytu [číslo] avšak žalobce žádosti nevyhoví s argumentem, že žalovaná není členkou bytového družstva. Žalovaná v rámci žádosti uvedla telefonní kontakt [číslo].

44. Z emailové komunikace ze dne [datum] se podává, že žalobce v reakci na reklamaci vyúčtování [celé jméno svědka] mimo jiné sděloval, i v kopii žalované, na její emailovou adresu [email]), že na žalovanou nelze pohlížet jako na členku družstva.

45. Dne [datum] probíhala emailová komunikace mezi žalobcem a žalovanou [email]) týkající se otázky členství žalované v družstvu.

46. Z celkového vyúčtování objektu vypracovaného dne [datum] společností [právnická osoba] pro žalobce se podává, že celkové náklady žalované na vytápění, dodávku SV, TUV, a na ohřev TUV bytu [číslo] činily pro rok 2016 částku 8 080,08 Kč.

47. Z celkového vyúčtování objektu vypracovaného dne [datum] společností [právnická osoba] pro žalobce se podává, že celkové náklady žalované na vytápěni, dodávku SV, TUV, a na ohřev TUV bytu [číslo] činily pro rok 2017 částku 7 977,90 Kč.

48. Z celkového vyúčtování objektu vypracovaného dne [datum] společností [právnická osoba] pro žalobce se podává, že celkové náklady žalované na vytápěni, dodávku SV, TUV, a na ohřev TUV bytu [číslo] činily pro rok 2018 částku 8 410,10 Kč.

49. Z celkového vyúčtování objektu vypracovaného dne [datum] společností [právnická osoba] pro žalobce se podává, že celkové náklady žalované na vytápěni, dodávku SV, TUV, a na ohřev TUV bytu [číslo] činily pro rok 2015 částku 12 507,62 Kč.

50. Z celkového vyúčtování objektu vypracovaného dne [datum] společností [právnická osoba] pro žalobce se podává, že celkové náklady žalované na vytápěni, dodávku SV, TUV, a na ohřev TUV bytu [číslo] činily pro rok 2014 částku 24 59,92 Kč.

51. Z celkového vyúčtování objektu vypracovaného dne [datum] společností [právnická osoba] pro žalobce se podává, že celkové náklady žalované na vytápěni, dodávku SV, TUV, a na ohřev TUV bytu [číslo] činily pro rok 2013 částku 40 945,02 Kč.

52. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem jako objednatelem a společností [právnická osoba] jako zhotovitelem. Touto smlouvou si žalobce objednal u zhotovitele servis indikátorů topných těles včetně rozúčtování nákladů za dodávky tepla.

53. Ze smlouvy o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jako převodcem a [jméno] [příjmení] jako nabyvatelem. Převodce smlouvou převádí členská práva a povinnosti spojená s členstvím v družstvu, zejména právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu [číslo] na adrese [adresa žalobkyně].

54. Ze sestavené tabulky k bytu [číslo] se podává, že k [datum] byla provedena výměna SV a TV a od roku 2015 jsou počáteční a koncové stavy KU, P1, P2 nulové od roku 2017 i SV a TV.

55. Ze zprávy kontrolní komise ze dne [datum] soud zjistil, že na schůzi žalobce byla vznesena připomínka ve znění, že v neobydleném bytě [číslo] ve vchodě [číslo] se na balkoně uhnízdili holubi, kteří způsobují značný nepořádek.

56. Ze smlouvy o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [celé jméno svědka] jako převodcem a žalovanou jako nabyvatelem. Převodce smlouvou převádí členská práva a povinnosti spojená s členstvím v družstvu, včetně práva na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu [číslo] na adrese [adresa žalobkyně]. V rámci identifikace žalované je uvedena adresa [adresa žalované].

57. Dopisem ze dne [datum] adresovaným žalované na adresu [adresa žalované] žalobce sděloval, že obdržel Smlouvu o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu uzavřenou dne [datum]. V příloze žalované zasílá členský průkaz, nájemní smlouvu, evidenční list, stanovy družstva.

58. V odpovědi na žádost o součinnost společnost [právnická osoba] dne [datum] sděluje, že v roce 2014 při ročních odečtech nebyl v bytě [číslo] [ulice a číslo], [obec] nikdo přítomen. V roce 2017 proběhla v bytě výměna původních vodoměrů za nové.

59. Ze záznamu odečtu v bytě [číslo] soud zjistil, že datum odečtu byl učiněn [datum], v kolonce podpis uživatele je v.z. a podpis. Počáteční stav vodoměru SV 463,80 a koncový 463,86 a počáteční stav vodoměru TUV 361,50 a koncový 361,56.

60. Ze záznamu odečtu v bytě [číslo] soud zjistil, že datum odečtu byl učiněn [datum], v kolonce podpis uživatele je podpis. Počáteční stav vodoměru SV 463,86 a koncový 463,868 a počáteční stav vodoměru TUV361,56 a koncový 361,561.

61. Ze záznamu odečtu v bytě [číslo] soud zjistil, že datum odečtu byl učiněn [datum], v kolonce podpis uživatele je podpis. Počáteční stav vodoměru SV 0 a koncový 0 a počáteční stav vodoměru TUV 0 a koncový 0.

62. Ze záznamu odečtu v bytě [číslo] soud zjistil, že datum odečtu byl učiněn [datum], v kolonce podpis uživatele je v.z. a podpis. Počáteční stav vodoměru SV 0 a koncový 0 a počáteční stav vodoměru TUV 0 a koncový 0.

63. Dne [datum] byla provedena společností [právnická osoba] v bytě [číslo] výměna šroubení na VD. V kolonce za uživatele bytu je uvedeno v. z. a podpis.

64. Z protokolu o vyúčtování za rok 2020 soud zjistil, že vyúčtování obsahuje položky předepsané zálohy, zaplacené zálohy, skutečný náklad, rozdíl mezi předepsanou zálohou a skutečným nákladem, ve výši – 12 767,62 Kč, zálohy a náklady souhrnně, orientační rozpis rozpočítání nákladů. Další náležitostí vyúčtování je nedoplatek 333 418 Kč, který je celkovým výsledkem po započtení pohledávek splatných do [datum] včetně.

65. Mezi účastníky v tomto řízení nebyl spor o tom, že žalovaná byla členkou družstva.

66. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že členství v družstvu žalovaná ukončila ke dni [datum].

67. Žalobce nepodal žalobu na vyklizení bytu a nové klíče po výměně zámku od předmětného bytu žalobkyni ke dni vyhlášení rozhodnutí nepředal.

68. Žalobce při jednání konaném dne [datum] sdělil, že byt lze od výměny zámku od bytu považovat za vyklizený. 69. [celé jméno svědka] při výslechu uvedl.„ Paní [celé jméno žalované] znám. V roce 2010 až 2017 jsem nebyl členem představenstva žalobkyně. Členem představenstva jsem nyní. S p. [celé jméno žalované] jsem neřešil záležitosti týkající se skončení nájmu bytu. Paní [celé jméno žalované] v bytě nikdy nebydlela. V bytě bydlela tuším paní [celé jméno svědkyně] jako podnájemnice. Zřejmě v roce 2014 se paní [celé jméno svědkyně] odstěhovala. Zámek u dveří bytu p. [celé jméno žalované] jsem vyměňoval a to z toho důvodu, že dveře od bytu byly otevřené, nedovřené. Původně jsem si myslel, že to bylo v roce 2018, ale následně poté, co jsem si zjišťoval bližší informace, jsem dospěl k tomu, že to bylo v květnu 2017. Přítomen k výměně zámku byl p. [celé jméno svědka]. Klíče od nového zámku od dveří nebylo komu předat. Tyto klíče mám u sebe (družstvo). V letech 2014 2018 se odečty vody v předmětném bytě nemohly dělat, neboť do bytu jsme se nedostali. Když p. [celé jméno svědkyně] opouštěla byt, tak mne požádala, zda bych ji potvrdil stavy vodoměrů, což jsem učinil a na základě těchto stavů pak došlo k vyúčtování služeb. Při odpočtech se postupuje tak, že se na nástěnce v domě vyvěsí informace o tom, že se budou konkrétního dne provádět odpočty. Pracovník obejde jednotlivé byty a stavy zapíše. V předmětném bytě jsme odpočty provést nemohly, když jsme se do bytu nedostali, neměli klíče. V současné době není důvod do bytu chodit, nikdo tam není, odpočty stavu vody neprovádíme. Klíče sice jak jsem uvedl, máme, ale jsou nám k ničemu, nic z toho pro nás nepramení, když v bytě nikdo nebydlí. Stavy vodoměru jsme drželi stejné, brali jsme to, že spotřeba je nulová. Nepamatuji, že bych p. [celé jméno žalované] psal v roce 2014 o tom, že se budou provádět odečty. V té době jsem byl v kontrolní komisi, odečty jsem na starosti neměl. Vím, že mezi družstvem a paní [celé jméno žalované] došlo k nějakému právnímu střetu, ale v tom jsem neangažoval, nechávala jsem to na představenstvu družstva. Nemohu vysvětlit, proč se p. [celé jméno žalované] nedostala do bytu za účelem odečtu. I když je nulová spotřeba tak se vyúčtovává teplo a teplá voda, ale jak přesně se výpočet dělá, by vám řekla účetní. Že je otevřený byt p. [celé jméno žalované], si všiml soused, který mne na to upozornil. U teplé vody, tak jako u studené se opíše stav měřice, v případě vytápění pak toto je odečteno dálkovým přístupem, toto se děje od roku 2010. Nevím o tom, že by se klíče od předmětného bytu doručovaly družstvu“.

70. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl.„ Nejsem statutárním orgánem žalobkyně a nebyl jsem jím ani v roce 2014. Paní [celé jméno žalované] znám, jsme bývalí kolegové, spolupracujeme spolu. Celou kauzu znám, protož s p. [celé jméno svědka] jsme družstvo zakládali. P. [celé jméno žalované] v předmětném bytě nikdy nebydlela, byt pronajímala a pokud si pamatuji, tak po soudu, který vedla společně se mnou a p. [příjmení] chtěla z družstva vystoupit. Věc jsme konzultovali s [anonymizováno] [celé jméno svědka]. Na základě doporučení p. [celé jméno svědka], paní [celé jméno žalované], které jsem s tím pomáhal, paní [celé jméno žalované] vystoupila z družstva. Vystoupení z družstva ji sepsal [anonymizováno] [celé jméno svědka]. Co já vím, posílal se dopis, na který reagoval p. [jméno], s tím, že to nepřijímá. Protože nám bylo řečeno, že pro vystoupení z družstva běží dvouměsíční lhůta a nikdo se námi nechtěl bavit, tak jsme družstvu poslali klíče. Obálka s klíči se vrátila, že ji nikdo nepřevzal. Na podzim toho roku byla P. [celé jméno žalované] plynárnami vyzvána ke zpřístupnění plynoměru z důvodu zjištění stavu. Já jsem s p. [celé jméno žalované] jel z tohoto důvodu do [obec], avšak do předmětného bytu jsme se nedostali. V ten moment jsme stáli u dveří a přišla sousedka, která nám řekla, že p. [celé jméno svědka] vyměnil zámek od bytu. Družstvo jsme urgovali o zpřístupnění bytu za účelem odhlášení plynoměru. Co vím, tak dva až tři roky nepřicházelo žádné vyúčtování. Vím to proto, že jsem v kontaktu s [anonymizováno] [celé jméno žalované] jsem pouze pomáhala, nevím o tom, že bych od ní měl nějaké zmocnění k právním jednáním, snad jen v minulosti na zastupování na členské schůzi. K zaslání dopisů, o kterých jsem tady hovořil, došlo v roce 2014. V tomto roce byla i snaha o odhlášení plynoměru. O výměně zámku k předmětnému bytu jsem se dozvěděl v roce 2014. Nevím, jak se ta sousedka, co nás informovala o výměně zámku, jmenuje, ale říkala nám to vnučka paní, která bydlela ve vchodě [číslo], byt [číslo]. Nevzpomínám si, zda jsem za p. [celé jméno žalované] reklamoval vyúčtování. Takže byly tendence ze strany družstva, že jsem za předmětný byt zodpovědný. Já jsem těch bytů měl více a postupně jsem je převedl a družstvo tvrdilo, že převody bytů jsou neplatné. Myslím, že mi jednou přišlo vyúčtování za byt [číslo] ale já jsem ho poslal zpátky s tím, že je to omyl. Jednalo se o byt p. [celé jméno žalované], takže to byl byt [číslo] ne [číslo]. Byl jsem přítomen tomu, jak paní [celé jméno žalované] vložila klíče do obálky a poté jsme šli společně na poštu zásilku odeslat. Já jsem na poště měl jiné vyřizování, proto jsem s žalovanou šel. Vrácená zásilka s klíči se vrátila zpět žalované, to jsem se dozvěděl od ní. Vrácenou obálku jsem viděl, byla přeškrtnutá a zaškrtnuto, myslím, že nevyzvednutá zásilka. Nevzpomínám si, kdy jsem se dozvěděl, že zásilka s klíči byla vrácena, ale bylo to v tom samém roce, kdy byla zásilka s klíči odesílána. Mé členství v družstvu bylo družstvem zpochybňováno. Na prezenčních listinách jsem uváděn jako host, nikoliv jako člen. S družstvem jsem v dlouholetém sporu“. 71. [celé jméno svědka] vypověděl.„ Jsem členem statutárního orgánu družstva a myslím, že jsem byl jím i v roce 2014. P. [příjmení] znám, protože má u nás v domě byt. V předmětném bytě žalovaná nebydlí. Myslím, že tam ani nebydlela. Vím o tom, že se u předmětného bytu vyměňoval zámek. Pán, který provádí úklid v domě při své pochůzce zjistil, že dveře do bytu žalované, jsou pootevřené. Tento pán šel za p. [celé jméno svědka], p. [celé jméno svědka] přišel za mnou a šli jsme se tam společně podívat. Nejdříve jsme zjišťovali, zda v bytě není nějaký bezdomovec, zjistili, že není, a tak jsme se snažili dveře zabouchnout, což se nepodařilo. Abychom byt zabezpečili, vyměnili jsme zámek. Klíče od nového zámku jsme si nechali. P. [celé jméno žalované] jsme je nedali, protože s ní byla špatná korespondence. Když jsme posílali žalované roční vyúčtování, tak se nám vrátilo. Myslím, že ta výměna zámku proběhla v roce 2017. Když jsme byli vyměňovat zámek, tak byt byl určitě prázdný. Provádění odpočtu vodoměrů se dává na vědomí uživatelům bytů tak, že se na dveře nalepí sdělení. Pokud uživatel není doma, tak se stanoví náhradní termín, nebo stav vodoměrů může nahlásit telefonicky. V případě bytu žalované se stavy vodoměrů neměnily, protože byt byl prázdný a radiátory se odečítaly na dálku. To že se radiátory odečítaly na dálku, se provádělo odjakživa. Nevím nic o tom, že by žalovaná družstvu, nebo mně předala klíče od bytu. Nemohu s jistotou říci, zda se předmětném bytě v letech 2014 2018 prováděly odečty. Nevím, zda se v roce 2014 prováděly odečty v předmětném bytě. Odečty prováděla [právnická osoba] [příjmení] [obec]. Co je mi známo, tak jeden čas byl byt pronajímán. Od žalované dostalo družstvo oznámení, že nechce být členkou družstva. Pokud tak učinila, je to daný, není co řešit. Klíče od bytu nám žalovaná nepředala, my jsme ji nevyzývali, předpokládám, že když ukončí nájem, tak že klíče odevzdá. Návrh na vyklizení bytu družstvo nepodalo, byla tam nájemkyně. Nepamatuji si, zda se družstvo vyslovovalo v roce 2014 k žádosti žalované o podnájem bytu. Nevím, zda firma provádějící odečty žádala družstvo o zpřístupnění bytu. Neměli jsme klíče, tak co jsme mohli dělat. Není možné, aby výměna klíčů proběhla v roce 2014. Od roku 2014 je to dlouhá doba, ty 3 roky kdy došlo k předání klíčů, jsou odpovídající. Protože byt byl prázdný, tak jsme neúčtovali spotřebu vody. To že byt je prázdný jsme věděli, protože se podnájemkyně z bytu stěhovala, nevím, v jakém roce to bylo. Byt paní [celé jméno žalované] nepředala, tak je její. V situaci s prázdným bytem a s vystoupením z družstva jsme na družstvu neřešili. Proč žalujeme žalovanou až v roce 2019, tak z toho důvodu, že dluh narůstal, já paragrafy neznám“.

72. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla.„ P. [celé jméno žalované] znám, ona mi pronajímala byt v [anonymizována dvě slova] v [obec]. Pronajímala mi ho od roku cca 2010 do roku 2013. Přišla jsem do styku s panem [celé jméno účastníka] a p. [celé jméno svědka], kteří po mně chtěli, abych jim ukázala zaplacené nájmy, což jsem učinila a oni si to vyfotografovali. Když jsem byt opouštěla, tak si myslím, že jsem stav vodoměrů nezapisovala. Já vám nechci lhát, ale nepamatuji si, zda jsem v průběhu užívání bytu zapisovala stavy vodoměru, nebo zda někdo přišel na odečty vodoměrů. Důvod, proč jsem se z bytu odstěhovala byl ten, že když za mnou přišel p. [celé jméno účastníka] s p. [celé jméno svědka], jak jsem již uvedla, tak jsem měla obavy z toho, že pokud žalovaná neplatí nájem, takže mě vystěhují, protože jsem měla malé děti, tak jsem si našla jiné bydlení. Paní [celé jméno žalované] jsem nájemné neplatila nepravidelně, něco jsem i dlužila“.

73. Svědek [celé jméno svědka] ve své výpovědi uvedl.„ Žalovanou znám dle jména. Viděl jsem ji pouze jednou, na schůzi družstva. Žiji na adrese [adresa] v bytě č. 15 asi 40 let. Byt se nachází ve [anonymizována dvě slova]. Paní [celé jméno žalované] v bytě [číslo] který se nachází naproti dveřím mého bytu, nikdy nebydlela. V bytě žalované co si pamatuji, bydleli [anonymizována dvě slova] rodina, paní, jejíž jméno si nepamatuji. Myslím, že jménem se jmenovala [jméno]. V bytě nikdo nebydlí asi 7 let, ale nejsem si jist. V předmětném bytě jsem byl z důvodu, kdy v bytě bydlela [anonymizována dvě slova], která byla bez proudu, neboť v bytě nebyl elektroměr a chtěli se připojit na nás. Ještě jsem v uvedeném bytě byl, když tam bydlela rodina [příjmení]. Když už v bytě nikdo nebydlel, byl prázdný, myslím tím, že tam nikdo nebydlel, vím, že byt najednou otevřený. Asi jsme na to upozornili my s manželkou, že jsou dveře otevřené. My jsme to nahlásili a p. [celé jméno svědka] a p. [celé jméno svědka] zámek vyměnili. Já jsem to viděl, když jsem šel ven s košem, přímo výměny zámku jsem se neúčastnil. Po výměně zámku je byt prázdný a to dodnes. Na dveřích jsou ještě nalepeny výzvy k odečtům plynu a vodoměrů. Myslím si, že dveře od bytu otevřeny plus, mínus 4 roky nazpět. Vím, že to bylo před koncem května, někdy duben, květen, vím to proto, že protože my s manželku jsme v důchodu a každý rok pravidelně odjíždíme tou dobu na chatu a to je na konci května. Když k nám přijdou provádět odečty tak se se nás většinou ptají, zda v bytě žalované [číslo] někdo je. Já odpovídám, že byt je prázdný. Zda se pak odečty skutečně provádějí v bytě žalované, nevím. Dveře nebyly otevřeny dokořán, byla tam škvíra asi 5 cm“.

74. Svědek [celé jméno svědka] uvedl.„ Advokátní praxi jsem skončil v roce 2017. Paní [příjmení] znám, sepsal jsem ji návrh listiny a právní porady. Jsem autorem námitek proti družstvu. Tyto informace o žalované jsem si našel ve svém PC. O celé kauze vím pouze toto: když žalovaná vystoupila z družstva, tak jí bylo družstvem odpovězeno, že nemá z čeho vystoupit, neboť nebyla nikdy členem družstva. Za této situace se na mne žalovaná obrátila s tím, že byt je prázdný, neužívá ho a družstvo jej o dní odmítá převzít. Tehdy jsem jí poradil, že má družstvu písemně zaslat klíče od bytu s tím, že byt vrací k dispozici družstvu. Toto jsem ji poradil bezprostředně poté, co obdržela reakci družstva na její vystoupení. Což dle mých informací učinila. Co vím, tak žalovaná potřebovala poté byt zpřístupnit, pro případ odečtů, což ji však nebylo umožněno, neboť neměla klíče. Žalovaná si neuvědomila, že při vracení klíčů, bude potřeba byt zpřístupnit ohledně odečtů. Co vím, tak ji soused dveře otevřel, ale měl obavy, aby se to nedozvěděl pan předseda. Důvod proč si tento spor vybavuji, je to, že po celou dobu družstvo měnilo svá stanoviska, dle toho co pro něj bylo výhodnější v otázce členství k družstvu. V bytě žalované, ani v domě jsem nikdy nebyl. Písemnost ze dne [datum] jsem sepsal. Reakce družstva byla taková, že nemá žalovaná z čeho vystoupit, neboť členem družstva nikdy nebyla. Ano jedná se o tuto listinu na č.l. 155, kterou jsem sepsal. Na listině na č.l.152 je můj dopis psaný panu předsedovi družstva, avšak dovětek na č.l. 153 jsem já nepsal. V bytě žalované jsem nikdy nebyl. Žalovaná mi telefonicky sdělila, že klíče od bytu již družstvu vrátila, odeslala. Doklad o odeslání, nebo převzetí klíčů jsem neviděl“. 75. [anonymizováno] vypověděl.„ Jsem členem představenstva cca od roku 2011. Je mi známo, že předmětný byt užívala p. [celé jméno svědkyně], jednalo se zřejmě o pronájem, pak ho opustila, nezajímal se o důvodu opuštění bytu. Byl jsem informován, že dveře od bytu bez poškození zámků. O tom mne informoval místopředseda. Šli jsme se do bytu podat, zda tam nikdo není. Byt jsme shledali v pořádku. Byt byl prázdný, tak jsme se domluvili na výměně zámků od dveří. Myslím, že výměnu zámků vyměnil místopředseda p. [celé jméno svědka] s panem [celé jméno svědka]. To je vše, co je mi známo. Když jsme byt kontrolovali, v bytě žalované byla kuchyňská linka, myslím, že tam nábytek nebyl. Prostě opuštěný byt. Toto se stalo v 05/ 2017. Pamatuji si to proto, že jsem se z domu stěhoval a mám to s tím spojené. Nové klíče od bytu po výměně zámku zůstaly u pana [celé jméno svědka], a co vím, jsou tam klíče dodnes. Snaho o kontakt s žalovanou byla, ale neúspěšně. Žalované jsme klíče neposílaly. Kdysi jsme měli telefonní kontakt na žalovanou, ale toto nefungovalo, adresu jsme měli starou, tam se posílalo i vyúčtování. Nepamatuji, že bychom klíče od bytu od žalované dostali. V současné době jsou nové klíče od bytu p. [celé jméno svědka]. My jako představenstvo jsme schopni se do bytu dostat. Předpokládám, že v bytě voda neteče, a tak si myslí, že se od roku 2017 odečty nedělají. Odečty v letech 2014-2017 si myslím, probíhaly standardně. Nepamatuji si, v jakém roce byt opustil poslední uživatel. Co vím, tak posledním uživatelem byla p. [celé jméno svědkyně]. Nejsem schopen říci, zda bytová jednotka byla otevřena bezprostředně po opuštění bytu p. [celé jméno svědkyně], či to bylo měsíc, či půl roku. Vzali jsme na vědomí ukončení členství žalované v družstvu. O předání bytu a klíčů nic nevím, kdybychom je měli, tak otevřené dveře od bytu zamkneme a nebudeme vyměňovat zámek. Nevzpomínám si, že by bylo oficiálně požádáno o předání bytu družstvu žalovanou. Nejsem schopen říci, kdy jsem s žalovanou mluvil naposledy. Nepožádali jsme žalovanou, aby nám byt vrátila zpět. My ho nemáme k dispozici, pouze jsme ho zajistili, aby do něj nikdo nevnikl. Byt je žalované a měla by se o něj starat. V letech 2014-2017 jsem já žalovanou nekontaktoval. Jako družstvo jsme sporovali členství žalované v družstvu. Klíče od bytu žalované u sebe v tuto chvíli nemám, abych jí je eventuálně předal“.

76. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla.„ Měla jsem členský podíl v družstvu a na adrese [adresa] jsem bydlela do roku 2008 a to v bytě č.

14. Poté byt užívala babička a to do své smrti. Babička zemřela asi před 5 lety. Žalovanou neznám. Nikdy jsem ji neviděla. Naposledy jsem v bytě, který užívala babička, byla v 03/ 2014, když jsem přepisovala byt. Nevím nic o tom, že by se na patře domu, kde se nacházel byt babičky, vyměňovaly zámky od bytu. Nic neobvyklého jsem v tu dobu, když jsem tam byla naposledy, nezaznamenala. Byt jsem převedla švagrovi, [jméno] [příjmení]. Co vím, tak v bytě je někdo v pronájmu, a to od počátku. Znám p. [celé jméno svědka], viděla jsem ho nyní na chodbě u [anonymizována dvě slova] [obec]“.

77. Žalovaná v rámci své účastnické výpovědi uvedla.„ V roce 2014 jsem požádala o souhlas s pronájmem bytu, avšak p. [celé jméno] mi toto neumožnila toto z toho důvodu, protože probíhalo soudní řízení týkající se toho, zda jsem členem družstva. Tak jsem se rozhodla, že byt předám družstvu a budu požadovat částku, kterou jsem do družstva vložila. Věc jsem konzultovala s panem [celé jméno svědka], který mi poradil, abych klíče od bytu poslala žalobci poštou. Odeslání klíčů předcházelo ukončení členství k družstvu z mé strany. V bytě platím stále plyn, nemám od bytu klíče. Žalobci jsem posílala v roce 2015 další dopis, od kterého nemám podací lístek, ve kterém jsem je žádala vyplacení členského podílu. Následoval dopis z roku 2017, avšak žalobce nereaguje. K dispozici jsem měla dva klíče, jeden od vchodu do domu a druhý od bytu. Žalobci jsem poštou posílala pouze klíč od bytu. Klíč od domu jsem neposílala z toho důvodu, že zámek od vchodových dveří se neustále vyměňoval. Klíč od bytu jsem posílala doporučeně, spolu s dalšími papíry. Nepamatuji si konkrétně, o jaké papíry se jednalo. Ten den, co jsem žalobci posílala klíč od bytu, tak jsem žádnou další písemnost v jiné obálce žalobci neposílala. Co jsem dohledala doma, takto byly další podací lístky od listin, které jsem žalobci zasílala v období od jara do srpna 2014. Nevím, jestli se mi zásilka s klíčem vrátila zpět, nebo ne. Určitě se nějaký dopis vrátil, ale nevím, jestli tento. V bytě jsem byla naposledy, myslím v lednu 2014 a to v souvislosti návštěvy p. [celé jméno svědkyně]. Pak jsem už v bytě nebyla. Když jsem byt převzala od družstva tak byl vybydlený. Nebyla v něm ani kuchyňská linka. Tu si p. [celé jméno svědkyně] koupila. Žádné vybavení v bytě nebylo. O tom, že vracím klíče žalobci, věděl p. [celé jméno svědka], protože jsme spolu sdíleli kancelář. V roce 2014 jsem chtěla ukončit smlouvu o odběru plynu, avšak nebyl mi žalobcem umožněn přístup. V roce 2019 mi p. [celé jméno svědka] odepsal na email, že se můžeme dohodnout, že to není problém, že přístup do bytu mi družstvo umožní. Od žalobce jsem výzvu k vyklizení neobdržela a ani jsem od žalobce neobdržela klíče od bytu. O výměně zámku nic nevím, kdyby nepřišla tato žaloba, tak se o družstvo vůbec nezajímám. Komunikace s družstvem nebyla dobrá, neměli jsme přístup na členské schůze s možností hlasovat. Členství v družstvu bylo popíráno, proto došlo k soudnímu sporu. Členský podíl mi nebyl dosud vyplacen. Za vrácení bytu mi nebyla poskytnut náhrada. V období 2014-2019 jsem neobdržela vyúčtování týkající se bytu, neboť mi byla zasílána na nesprávnou adresu. Do roku 2017 jsem bydlela na adrese [ulice a číslo], avšak na adresách zasílaných žalobcem je pozměněno směrovací číslo a čísla popisné. Korespondenční adresu v té době jsem měla [ulice a číslo], [obec]. Mám za to, že první vyúčtování přišlo v roce 2010 na adresu [adresa]. Od roku 2018 je mojí adresou pouze [adresa], [anonymizováno]. Žalované se dává k nahlídnutí listina na č.l. 260 toto není můj podpis, nepoznávám co je to za podpis. Nikoho jsem nezmocňovala k tomu, aby za mne podepisoval odečty. Odečty probíhaly tak, že dopředu jsem byla vyrozuměna p. [celé jméno účastníka], [celé jméno svědka], že budou prováděny odečty. V roce 2014 jsem nebyla vyrozuměna o odečtech v bytě. V roce 2013 předpokládám, že odečty byly dělány fyzicky. V té době v bytě bydlela p. [celé jméno svědkyně]. V bytě byla plynová kamna, která si p. [celé jméno svědkyně] koupila. Nevím, kolikrát byla prováděna kontrola plynu. V roce 2015 a v letech následujících jsem nebyla vyrozuměna žalobcem o provádění odečtů. Předžalobní výzvu od žalobce jsem neobdržela. V roce 2019 jsem neobdržela vyúčtování k bytu. V roce 2020, 2021 jsem jej obdržela. Nikdy jsem v bytě [číslo] nebydlela. Při předání bytu od družstva, tím myslím, fyzické převzetí při podpisu nájemní smlouvy, ze dne [datum], jsem byla přítomna odečtům. V následujících jsem odečty konzultoval s p. [celé jméno svědkyně], která v bytě bydlela. Pokud bych se měla vyjádřit k plynovým kamnům, tak mám za to, že v bytě byla přípojka na plyn a p. [celé jméno svědkyně] si zakoupila sporák a ten ji musel jistě někdo zapojit a provádět běžné kontroly plynu. Sporák nebyl součástí bytu v době, kdy mi byl žalobcem předán. Žalované se dává k nahlédnutí nájemní smlouva ze dne [datum] a k tomu žalovaná uvádí: podpis na smlouvě je můj, první část ručně psanou, psal p. [celé jméno svědka], druhou část ručně psanou, jsem psala já. Chtěla jsem, aby to bylo zaznamenáno. Byt jsem pronajala p. [celé jméno svědkyně], byla jsem tam asi 10x a to v období od roku 2010 do počátku roku 2014. V roce 2014 jsem družstvu zasílala klíče od bytu, bylo to v době, poté co jsem ukončila členství bytovém družstvu. Vše jsem zasílala písemnou formou. Listiny jsou součástí soudního spisu. Žalované se předkládá k nahlédnutí listina na č.l. 53 (dopis ze dne [datum]„ vystoupení z družstva“ a č.l. 152-153 (dopis ze dne [datum]„ vystoupení z družstva“ s přílohou o odeslání klíčů), listina č.l. 161 (podací lístek ze dne [datum] adresát - žalobce) č.l. 188 (podací lístek ze dne [datum] adresát - žalobce). K tomu žalovaná uvádí: myslím, že se jedná o dopis, který jsem zasílala (č.l. 53). Dopis na č.l. 152-153 jsem posílala. Podací lístek na č.l. 161, myslím, že se vztahuje k zásilce, kdy jsem posílala klíč. Podací lístek na č.l. 188, který je ze stejného dne [datum]. Nevybavuji si, jak to s odesláním probíhalo“.

78. Soud neprovedl důkaz účetní závěrkou, výkazem zisku a ztrát, účetní dokumentací, žádostí do seznamu družstevníků, urgencí o odstranění závad, členským průkazem, dopisem ze dne [datum], zápisu z členské schůze ze dne [datum rozhodnutí], spisu [spisová značka], znaleckého posudku, dotazu na energetické závody ke zjištění odběratele, dokumentu o výměně měřičů, výslechu manžela žalované, výslechu [jméno] [příjmení], doplňujícího výslechu [celé jméno svědka], dopisu žalované ze dne [datum], dopisu žalobce ze dne [datum], žádosti o souhlas k pronájmu ze dne [datum], žádosti o převod bytu, dopisu ze dne [datum], zmocnění [celé jméno svědka], reklamace vyúčtování za rok 2013, prohlášení [jméno] [příjmení], dopisu ze dne [datum], úhrady za plyn, dokladu o době evidence plynoměru na žalovanou, výslechu pracovníka [právnická osoba] [příjmení], dokladu o ukončení odběru elektřiny v bytě, neboť je s ohledem na zjištěný skutkový stav považoval za nadbytečné.

79. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalovaná jakožto členka družstva uzavřela s žalobcem dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které jí žalobce přenechal do užívání na dobu neurčitou byt [číslo] na adrese [adresa žalobkyně]. Žalovaná se smlouvou zavázala platit platby představující náklady na údržbu a opravy společné části bytového fondu a zálohy spojené s užíváním bytu vždy nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce za právě probíhající kalendářní měsíc tak, aby nejpozději v tento den byla částka připsána na účet pronajímatele a žalobce se zavázal 1x ročně, nejpozději do tří měsíců od doručení všech dodavatelských vyúčtování za uplynulý rok. V roce 2012 činila celková měsíční platba za předmětný byt částku 4 962 Kč z toho 1 633 Kč nájemné a 3 329 Kč zálohy na služby za užívání bytu. Žalovaná uhradila veškeré platby a zálohy na služby za rok 2012. Neuhradila nedoplatek za služby za rok 2012 ve výši 11 279 Kč. V roce 2013 měsíční předpis plateb činil částku 4 982 Kč (nájemné 1 633 Kč, zálohy 3 349 Kč). Žalovaná za rok 2013 uhradila celkem 58 544 Kč, zbývá ji uhradit 1 240 Kč. Žalovaná neuhradila nedoplatek za služby za rok 2013 ve výši 8 838,97 Kč. V roce 2014 měsíční předpis plateb činil od 1/ 2014 do 7/ 2014 částku 5 112 Kč (nájemné 1 763 Kč, služby 3 349 Kč) a od 8/ 2014 do 12/ 2014 částku 5 635 Kč (nájemné 2 286 Kč, služby 3 349 Kč). V tomto roce žalovaná uhradila celkem 9 924 Kč (únor a březen). Za rok 2014 činil přeplatek za služby 8 252,78 Kč. Měsíční předpis plateb od 1/ 2015 do 12/ 2017 činil 5 635 Kč a od 1/ 2018 do 12/ 2018 částku 3 410 Kč. Za rok 2015 žalobce žalované vyúčtoval přeplatek za služby ve výši 20 164, 24 Kč, za rok 2016 ve výši 24 031,16 Kč, za rok 2017 ve výši 25 413,38 Kč, za rok 2018 ve výši 1 323,90 Kč. Od dubna 2014 do prosince 2018 žalovaná měsíční platby požadované žalobcem nehradila. Žalovaná v předmětném bytě nebydlela, jak vyplývá i z výpovědí [celé jméno svědka], který uvedl„ Paní [celé jméno žalované] v bytě nikdy nebydlela“, a [celé jméno svědka]„ V předmětném bytě žalovaná nebydlí. Myslím, že tam ani nebydlela.“), byt podnajímala, naposledy [celé jméno svědkyně] od [datum], která se z bytu odstěhovala nejpozději v květnu 2014, jak vyplývá z potvrzení o úhradě plateb. Ke dni [datum] ukončila žalovaná členství v družstvu. V době ukončení členství žalované v družstvu byl předsedou představenstva žalobce [celé jméno účastníka] a jejím místopředsedou [celé jméno svědka]. Žalovaná po skončení nájmu žalobci klíče od bytu nepředala, což vyplývá ze sdělení žalované ze dne [datum], ve kterém společnosti [právnická osoba], sdělila, že se jí vrátila zásilka s klíči od bytu a výpovědí zástupce žalobce a svědka ([celé jméno účastníka] uvedl„ Nepamatuji, že bychom klíče od bytu od žalované dostali.“, [celé jméno svědka]“ Klíče od bytu nám žalovaná nepředala,“ [celé jméno svědka]„ Vrácená zásilka s klíči se vrátila zpět žalované, to jsem se dozvěděl od ní. Vrácenou obálku jsem viděl, byla přeškrtnutá a zaškrtnuto, myslím, že nevyzvednutá zásilka.“). V květnu 2017 žalobce vyměnil zámek u předmětného bytu. ([celé jméno svědka]„ Zámek u dveří bytu p. [celé jméno žalované] jsem vyměňoval a to z toho důvodu, že dveře od bytu byly otevřené, nedovřené. Původně jsem si myslel, že to bylo v roce 2018, ale následně poté, co jsem si zjišťoval bližší informace, jsem dospěl k tomu, že to bylo v květnu 2017. [celé jméno účastníka]„ Myslím, že výměnu zámků vyměnil místopředseda p. [celé jméno svědka] s panem [celé jméno svědka]. To je vše, co je mi známo. Když jsme byt kontrolovali, v bytě žalované byla kuchyňská linka, myslím, že tam nábytek nebyl. Prostě opuštěný byt. Toto se stalo v 05/ 2017. Pamatuji si to proto, že jsem se z domu stěhoval a mám to s tím spojené.“ [celé jméno svědka]„ Vím o tom, že se u předmětného bytu vyměňoval zámek. Abychom byt zabezpečili, vyměnili jsme zámek. Klíče od nového zámku jsme si nechali. P. [celé jméno žalované] jsme je nedali, protože s ní byla špatná korespondence. Myslím, že ta výměna zámku proběhla v roce 2017. Když jsme byli vyměňovat zámek, tak byt byl určitě prázdný.“ [celé jméno svědka]„ Když už v bytě nikdo nebydlel, byl prázdný, myslím tím, že tam nikdo nebydlel, vím, že byt najednou otevřený. Asi jsme na to upozornili my s manželkou, že jsou dveře otevřené. My jsme to nahlásili a p. [celé jméno svědka] a p. [celé jméno svědka] zámek vyměnili. Já jsem to viděl, když jsem šel ven s košem, přímo výměny zámku jsem se neúčastnil. Po výměně zámku je byt prázdný a to dodnes. Vím, že to bylo před koncem května, někdy duben, květen, vím to proto, že protože my s manželku jsme v důchodu a každý rok pravidelně odjíždíme tou dobu na chatu a to je na konci května.“). Žalobce po výměně zámku od předmětného bytu nové klíče žalované ke dni vyhlášení rozhodnutí nepředal ani se o to nepokusil ([celé jméno svědka]„ Klíče od nového zámku od dveří nebylo komu předat. tyto klíče mám u sebe.“, [celé jméno účastníka]„ Nové klíče od bytu po výměně zámku zůstaly u pana [celé jméno svědka], a co vím, jsou tam klíče dodnes. Žalované jsme klíče neposílaly“, [celé jméno svědka]„ Klíče od nového zámku jme si nechali. Paní [celé jméno žalované] jsme je nedali, protože s ní byla špatná komunikace“. Žalobce nepodal žalobu na vyklizení bytu. Žalobce považuje byt od května 2017 za vyklizený.

80. Podle § 3028 odst. 3 věty první zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“ není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

81. Podle § 3074 odst. 1 o. z. nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

82. Podle § 3036 o. z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

83. Podle § 685 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., dále jen „obč. zák.“ nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu určité práce nájemce.

84. Podle § 685 odst. 2 obč. zák. u družstevního bytu lze nájemní smlouvu mezi bytovým družstvem a členem bytového družstva uzavřít pouze za podmínek upravených ve stanovách bytového družstva.

85. Podle § 696 odst. 1 obč. zák. nájemné při uzavírání nájemní smlouvy nebo změna nájemného v průběhu trvání nájemního vztahu se sjednává dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

86. Podle § 610 písm. b) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, dále jen„ z. o. k.“ členství v družstvu zaniká vystoupením člena. Podle § 612 odst. 1 z. o. k. stanovy mohou určit výpovědní dobu pro vystoupení z družstva, která nesmí být delší než 6 měsíců; k rozhodnutí členské schůze, které je s tím v rozporu, se nepřihlíží.

87. Podle § 734 odst. 3 z. o. k. zánikem členství v bytovém družstvu zaniká také právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, nebo nájem družstevního bytu. Zánikem členství zaniká právo bytového družstva na splnění vkladové povinnosti; právo na úroky z prodlení tím není dotčeno. To neplatí při převodu nebo přechodu družstevního podílu.

88. Podle § 741 odst. 1 z. o. k., není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem družstevního bytu ustanovení občanského zákoníku upravující nájem bytu a nebytového prostoru.

89. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

90. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

91. Podle § 103 věta první obč. zák. bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti.

92. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

93. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

94. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

95. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. (2) Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

96. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

97. Podle § 7 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 372/2001 Sb. ve vyúčtování vlastník uvede výši a součet zaplacených záloh konečným spotřebitelem a vyčíslení rozdílu mezi zaplacenými zálohami a a náklady připadajícími na konečného spotřebitele.

98. Podle § 14 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen zákon č. 67/2013 Sb.), pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se jeho ustanoveními i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti (tj. před 1. 1. 2014). Vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (odstavec 1). Rozúčtování a vyúčtování nákladů na služby za zúčtovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle dosavadních právních předpisů (odstavec 2).

99. Podle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb., o poskytování služeb spojených s užíváním bytů a nebytových prostor (dále jen„ zákon (číslo) 2013“) (1) Službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. (2) Rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství.

100. Podle § 7 odst. 1 až 3 zákona č. 67/ 2013 (1) Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. (2) Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. (3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

101. Na základě zjištěného skutkového stavu ve spojení se shora citovanými ustanoveními soud dospěl k tomuto právnímu závěru. Žalobce jakožto vlastník bytu [číslo] na adrese [adresa žalobkyně] uzavřel s žalovanou coby svým členem dne [datum] smlouvu o nájmu družstevního bytu ve smyslu § 685 obč.zák. ve spojení s § 3074 odst. 1 o. z., na jejímž základě přenechal žalované k dočasnému užívání uvedený byt na dobu neurčitou, a žalovaná se zavázala platit žalobci nájemné představující náklady na údržbu a opravy společné části bytového fondu a zálohy spojené s užíváním bytu představující běžné provozní a správní náklady. Ke dni [datum] žalovaná ve smyslu § 610 písm. b), § 612 odst. 1 z. o. k. ukončila členství v družstvu. Zánikem členství v družstvu zanikl dle § 734 odst. 3 z. o. k. i nájem družstevního bytu. Žalovaná za rok 2012 uhradila předepsané měsíční úhrady, jak vyplývá z vývoje plateb učiněného žalobcem, tedy i požadovanou částkou za květen 2012 ve výši 4 962 Kč (nájemné 1 633 Kč, zálohy 3 329 Kč). Žalovaná tedy uvedenou částku nedlužila a nebyla s její úhradou v prodlení (srov. § 1968, § 170 o. z.). Za rok 2013 měla žalovaná uhradit předepsané měsíční platby ve výši 59 784 Kč (nájemné 1 633 Kč, zálohy 3 349 Kč), přičemž uhradila částku 58 544 Kč, avšak žalobce požadoval nájemné za leden ve výši 1 633 Kč, za květen a červen ve výši 500 Kč a na zálohách za leden 2013 částku 3 349 Kč. Dále žalovaná uhradila za únor a březen 2014 celkovou částku 9 924 Kč, avšak za měsíc leden a období od dubna ke dni [datum] (skončení nájmu) neuhradila 42 765 Kč. Žalobce požadoval zaplatit za uvedené období pouze částku 40 896 Kč. Od listopadu 2014 do prosince 2018 žalovaná měsíční platby požadované žalobcem nehradila. Dále žalovaná neuhradila vyúčtování služeb za rok 2012 a 2013.

102. Žalovaná vznesla námitku promlčení. Pohledávky se promlčují ve lhůtách uvedených v § 101 obč. zák. (pro pohledávky, u nichž promlčecí doba začala běžet před 1. 1. 2014, viz § 3036 o. z.), resp. podle § 629 odst. 1 o. z. (pro pohledávky, u nichž běží promlčecí doba od 1. 1. 2014). Za den, kdy mohlo být právo vykonáno poprvé, se tradičně považuje den, kdy mohlo být právo důvodně vykonáno podáním žaloby u soudu. To je - stejně jako v tomto případě - zpravidla den, kdy nastala splatnost peněžitého dluhu. V tomto případě mělo nájemné být hrazeno nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce za právě probíhající kalendářní měsíc tak, aby nejpozději v tento den byla částka připsána na účet pronajímatele a tříletá promlčecí doba práva (§ 101 zákona č. 40/1964 Sb., § 629 o. z.) tak začala běžet dnem 21. každého měsíce (§ 101 obč.zák. § 619 odst. 1 o. z.), přičemž svůj běh skončila uplynutím tří let od splatnosti jednotlivých měsíčních plateb, aniž by žalobce uplatnil své právo u soudu či u jiného orgánu. Žaloba v této věci byla podána až dne [datum]. Právo žalobce na neuhrazené platby za rok 2013 a 2014 jsou proto promlčené. Stejně tak je promlčeno právo žalobce na zaplacení úroku z prodlení z uvedené částky, neboť právo na zaplacení úroku z prodlení vzniká v den, kdy se dlužník ocitl v prodlení se splněním závazku. Tímto dnem počíná u tohoto práva běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo na úroky z prodlení promlčí jako celek (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 681/2006 ze dne 8. 2. 2007). Žalovaná se ve smyslu § 100 odst. 1 věta třetí obč. zák., § 610 o. z. dovolala promlčení, a v takovém případě nelze právo žalobci přiznat.

103. Žalovaná za leden 2013 požadovala nezaplacenou zálohu ve výši 3 349 Kč a zároveň i uhrazení vyúčtování služeb za rok 2013 (činila tak i za květen 2012, avšak z provedeného dokazování vyplynulo, že za tento měsíc bylo uhrazeno). Z podstaty vzájemného vztahu záloh na služby poskytované s užíváním bytu na straně jedné a vyrovnávání úplaty za služby po jejich konečném vyúčtování na straně druhé vyplývá, že nemohou obstát vedle sebe. Je proto vyloučeno domáhat se placení záloh za rok 2013, byla-li již stanovena konkrétní výše úplaty (vyúčtování za tyto roky). (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], Soudní rozhledy č. 2/2004, kdy tento právní názor sdílí i dovolací soud – viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 1. 2009, sp. zn. 22 Cdo 2038/2008). Uvedené platí i pro vyúčtování za následují roky 2014 2018.

104. Vyúčtování za roky 2012 až 2013 je třeba posuzovat podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. a vyúčtování za rok 2014 - 2018 podle zákona č. 67/2013 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2015, a vyhlášky č. 372/2001 Sb. (§ 6 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.). Předložené vyúčtování služeb nemá náležitosti stanovené vyhláškou č. 372/2001 Sb., potažmo zák. č. 67/2013 Sb., když neobsahuje zejména výši žalovanou zaplacených záloh. Vyúčtování obsahuje pouze výši předepsaných záloh. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování.

105. Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru (od něhož není důvod se odchýlit ani v projednávané věci), že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z [datum], sp. zn. Cpj 164, uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek [název soudu] z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování (srov. Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 26. listopadu 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, uveřejněné pod C 2170 Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, z 9. března 2005, sp. zn. 26 Cdo 1742/2005, z 24. června 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007, a nejnověji z 24. května 2016, sp. zn. 26 Cdo 1261/2015 /ústavní stížnosti podané proti naposledy citovaným rozhodnutím Ústavní soud odmítl usneseními z 12. května 2010, sp. zn. IV. ÚS 2495/2009, a z 6. září 2016, sp. zn. I. ÚS 2803/2016). Nájemce bytu nemůže být v prodlení s placením nedoplatku za služby, dokud mu není ze strany pronajímatele bytu předloženo řádné vyúčtování poskytnutých služeb (srov. rozsudek [název soudu] ve věci sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v časopise Soudní rozhledy č. 5/2003 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2017 sp. zn. 26 Cdo 4760/2016, (NS 927/ 2017).

106. Vzhledem k tomu, že žalobou bylo uplatněno vyúčtování za služby, které nemá náležitosti stanovené zákonem, takové vyúčtování není řádné a nemůže nastat ani jeho splatnost a proto doposud nesplatný nárok nelze rozsudkem přiznat. Takové vyúčtování působí zmatečně, zejména za situace, kdy z něj vyplývá, jak tomu je ve vyúčtování za rok 2014 2018, že žalované vznikl nárok na zaplacení přeplatku. Za situace, kdy z dokazování vyplynulo, že žalovaná neuhradila veškeré předepsané zálohy za rok 2014 2018, je však vznik přeplatku nemožný. Vyúčtování je zmatečné i z toho důvodu, že částka nedoplatku či přeplatku za daný rok je v textu vyúčtování umístěna tak, že vzbuzuje dojem nepodstatného charakteru oproti v textu uprostřed umístěného, tučně a velikostně odlišujícího se celkového nedoplatku za předcházející roky.

107. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019, zkoumá soud v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) z vyúčtování služeb, zda vyúčtování bylo provedeno řádně a stalo se splatným bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky. Pokud vyúčtování zálohových plateb postrádá jednu ze základních náležitostí, kterou je vyčíslení skutečné výše záloh, nejde o vyúčtování řádné, neboť fakticky uvádí pouze výši nákladů za služby pro jednotlivé byty, aniž by byly zohledněny přijaté zálohy a vyčíslen přeplatek (nedoplatek). Takové vyúčtování služeb není řádné a ani splatné.

108. Pakliže by vyúčtování za rok 2012 a 2013 bylo řádné, pak by bylo právo na nedoplatek jednotlivých ročních vyúčtování v celkové výši 20 119 Kč promlčeno. V daném případě se právo na vyúčtování záloh na služby promlčuje taktéž v tříleté promlčecí době podle § 101 obč. zák. (§ 629 odst. 1 o. z.). Vyúčtování nedoplatku za rok 2012 bylo splatné dne [datum] a za rok 2013 bylo splatné dne [datum] a tříletá promlčecí doba práva (§ 101 zákona obč. zák., § 629 odst. 1 o. z.) tak začala běžet dnem [anonymizováno] daného roku, přičemž svůj běh skončila dnem [datum] (v případě posledního vyúčtování), aniž by žalobce uplatnil své právo u soudu či u jiného orgánu. Předložení vyúčtování nedoplatku za rok 2011 ve výši 12 292 Kč, soud po žalobci nepožadoval, neboť právo žalobce na požadovanou částku je i tak promlčeno.

109. Soud musí dát za pravdu žalobci v tom směru, že vyúčtování zasílal na adresu jemu známou. Z dokazování vyplývá, že v nájemní smlouvě žalovaná uvedla adresu [adresa žalované]. Na podacích lístcích z roku 2014 určených pro odeslání zásilky uvedla žalovaná v kolonce pro adresu odesílatele [adresa žalované]. Tuto adresu logicky žalobce mohl považovat za tu správnou, avšak nelze po něm vyžadovat, aby si ještě zjišťoval, zda uvedená adresa je či není aktuální, či zda nemá žalovaná ještě jinou doručovací adresu ([adresa žalované]). Bylo povinností žalované tuto korespondenční adresu žalobci sdělit, neboť v nájemní smlouvě žalovaná uvedla [adresa] [anonymizováno]. Doručování je třeba považovat situaci, kdy je zásilka doručována na adresu, uvedenou žalovanou v nájemní smlouvě. Z tohoto pohledu není rozhodné, kde se žalovaná v danou chvíli zdržuje fakticky, neboť je na ní, aby v případě, že se nezdržuje ve svém bydlišti z tohoto vyvodila případné důsledky resp. aby učinila vše potřebné k tomu, aby si zajistila dosílání pošty na adresu, kde se právě zdržuje (je-li to možné). Pakliže tak neučinila, nelze to přičítat k tíži žalobce. Naopak, bylo povinností žalované oznámit bezodkladně (případnou) změnu v doručovací adresy, tak jak ji mimo jiné jako člence družstva velely stanovy družstva (čl. 9 odst. 2 písm. f). Neučinila-li tak, je nevýznamné zda žalobci bylo známo, kde se skutečně zdržuje. Povinností žalobce nebylo doručovat písemnosti na jinou adresu, než na tu, která je uvedena ve smlouvě, protože jen s doručením na tuto adresu jsou v případě, že si adresát zásilku nepřevezme, spojeny důsledky řádného doručení. Argument žalované týkající se nesprávného poštovního směrovacího čísla soud považuje za neopodstatněný. Z dodejek sice je zřejmé, že na obálce zásilky je uvedeno nesprávné poštovní směrovací číslo, avšak v kolonce týkající se vrácení zásilky je zašktrnuto„ nevyzvednuto“. Lze tedy usuzovat, že zásilka byla doručována z příslušné pošty, neboť v opačném případě by byla zašktrnuta kolonka„ adresa nedostatečná“ nebo„ jiný důvod“. V případě zásilky z roku 2017, kdy žalovaná bydlela již na adrese [ulice a číslo], je v kolonce týkající se vrácení zásilky zašktrnuto„ na uvedené adrese neznámý“. Uvedené však nic nemění na tom, že vyúčtování služeb nebylo provedeno řádně a nemohlo být splatné. V opačném případě by bylo promlčeno.

110. Nájem bytu skončil ke dni [datum] a žalovaná jej měla v souladu s § 2292 o. z. ve spojení s § 741 z. o. k. povinnost odevzdat předáním klíčů. V den kdy nájem bytu skončil, žalobce klíče od bytu neobdržel.

111. Žádný ze svědků či zástupců žalobce nepotvrdil tvrzení žalované, že klíče od předmětného bytu žalobci odevzdala. V posuzovaném případě soud dospěl k závěru, že žalovaná klíče od bytu nepředala. Toto zjištění vyplývá nejen z výpovědi zástupců žalobce, ale i ze sdělení žalované ze dne [datum], ve kterém společnosti [právnická osoba], sdělila, že se jí vrátila zásilka s klíči od bytu. Uvedené je potvrzeno i svědkem [celé jméno svědka], který vypověděl, že se od žalované dozvěděl, že se jí obálka s klíči vrátila zpět. Žalovaná ve své výpovědi uvedla, že žalobci klíče od bytu vrátila, avšak klíče od vchodových dveří do domu nikoliv („ k dispozici jsem měla dva klíče, jeden od vchodu do domu a druhý od bytu. Žalobci jsem poštou posílala pouze klíč od bytu. Klíč od domu jsem neposílala z toho důvodu, že zámek od vchodových dveří se neustále vyměňoval.“). Kromě toho, že z provedeného dokazování vyplývá, že k předání klíčů od bytu nedošlo, tak soud je i toho názoru, že předání jednoho klíče (od bytu) bez předání klíče od vchodových dveří do domu, nelze považovat za odevzdání bytu se všemi účinky, které stanoví § 2292 o. z.

112. Podle ustanovení § 2292 věty třetí o. z. upravuje vyvratitelnou domněnku odevzdání bytu pronajímateli po skončení nájmu ke dni, kdy ho nájemce opustil způsobem, jímž dal jednoznačně najevo, že zanechává užívání bytu s úmyslem se tam již nevrátit (užívání bytu neobnovit). Toto ustanovení ve skutečnosti míří na případy, kdy nájemce byt opustí, aniž by pronajímateli předal klíče, a splnil tedy svou povinnost odevzdat byt po skončení nájmu způsobem uvedeným v § 2292 větě druhé o. z.

113. Soud má za to, že žalobce mohl beze vší pochybnosti dovodit, že žalovaná byt opustila, že užívání bytu nechce obnovit, a že se do bytu nevrátí. Uvedené vyplývá z dopisu ze dne [datum], kterým žalovaná dala žalobci jednoznačně najevo, že uvolněný byt předá žalobci v den skončení nájmu. Následně v reakci na žádost žalobce ze dne [datum] o zpřístupnění bytu mu žalovaná sdělila, že byt je již dva měsíce v jeho správě. To, že žalobce žalované dopisem sdělil, že byt od ní nepřevezme, nemůže jít k tíži žalované. Žalobci bylo známo, že od roku 2015 byla spotřeba vody v předmětném bytě takřka nulová, jak vyplývá z vyúčtování a ze záznamu z odečtů (v roce 2015 byla spotřeba vody 7,13 cm3 od roku 2016 nula). I chování žalobce souvislosti s výměnou zámku v květnu 2017 nasvědčuje tomu, že si musel být vědom, že žalovaná zanechala užívání bytu s úmyslem se do bytu nevrátit, jak jinak si vysvětlit jednání žalobce, který po výměně zámku od předmětného bytu nový klíč žalované nepředal ani ji o výměně zámku neinformoval (učinil tak emailem teprve v roce 2019), přitom žalovanou mohl kontaktovat na adresu jemu známou, ale i na emailovou adresu, která mu byla jistě známa, jak vyplývá z emailové korespondence mezi účastníky ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], kdy emailová adresa žalované je ve všech případech totožná, a tato adresa je uvedena v emailové komunikaci mezi účastníky z roku 2019. Žalobci bylo známo i telefonní číslo žalované, když to bylo uvedeno v emailu ze dne [datum] a ze dne [datum], a které je shodné s telefonním číslem uvedeným v komunikaci s žalobcem z roku 2019. Tvrzení žalobce o tom, že nebylo možné žalovanou zkontaktovat, tak nejsou pravdivá. Žalobce se ani nedomáhal soudního vyklizení bytu ani žalovanou nevyzýval k odevzdání bytu, naopak dne [datum] evidentně zpřístupnil byt pro odečet plynoměru, když na záznamu z odečtu v kolonce podpis je u podpisu uvedeno v.z., tedy v zastoupení a podpis. Dne [datum] žalobce zpřístupnil byt za účelem výměny stávajících vodoměrů za nové, tudíž z jeho chování je zjevné, že věděl, že žalovaná byt opustila s tím, že se do něj nevrátí. Ostatně to dokládá i zápis ze dne [datum], kde je jednoznačně uvedeno, že byt je neobydlený a je třeba řešit situaci z holuby.

114. Tím, že žalovaná opustila byt takovým způsobem, kterým žalobci dala najevo, že zanechává užívání bytu s úmyslem se tam již nevrátit, uplatní se vyvratitelná domněnka, že byt byl odevzdán ihned, tzn. v den skončení nájmu ([datum]).

115. K námitce zneužití práva a rozporu s dobrými mravy soud uvádí. Soudní praxe se již v minulosti (v poměrech právní úpravy účinné do 31. prosince 2013) ustálila v názoru, že ve vztahu k žalobnímu požadavku na uložení povinnosti nájemci zaplatit pronajímateli dlužné nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu je zásadně vyloučena úvaha, že by ze strany pronajímatele mohlo jít o výkon práva v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zák. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 16. listopadu 2005, sp. zn. 26 Cdo 922/2005, z 13. května 2009, sp. zn. 26 Cdo 899/2008, či z 27. května 2014, sp. zn. 26 Cdo 1531/2014). Uvedený právní názor dovolací soud sdílí i v projednávané věci a dodává, že v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 jej lze přiměřeně aplikovat i na rozhodování podle § 8 o. z.; pod pojem„ zneužití práva“, užitý v posledně uvedeném ustanovení, lze totiž zahrnout i jeho výkon v rozporu s dobrými mravy (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 25. března 2015, sp. zn. 22 Cdo 4065/2014, a dále např. rozsudek Nejvyššího soudu z 30. května 2017, sp. zn. 22 Cdo 4694/2016, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze 7. listopadu 2017, sp. zn. II. ÚS 2378/17).

116. Na druhé straně jestliže žalobce s vědomím, že v květnu 2017 vyměnil zámek od předmětného bytu a nepředal nové klíče žalované, čímž ji bylo znemožněno, bráněno do bytu vstoupit, byt užívat, přičemž žalobce mohl žalovanou kontaktovat přinejmenším emailem či telefonicky či při jednání, kterého se zástupci žalobce účastnili, pak by takové jednání za situace, kdyby soud dospěl k závěru, že k odevzdání bytu nedošlo, představovalo zjevné zneužití práva na náhradu ve výši ujednaného nájemného za období od května 2017 do prosince 2018 (§ 2295 o.z). K tomu soud doplňuje, že pakliže se žalobce domáhá náhrady ve výši ujednaného nájemného (také od [datum]), pak vedle této náhrady žalobce může požadovat pouze částky za služby ve výši skutečně čerpaných služeb za předmětné období, a to až po vyúčtování jejich skutečné výše nikoliv zálohy, jak žalobce činí (srov. § 2295 o. z.).

117. Otázkou zjevného zneužití práva, které žalovaná spatřovala v tom, že ji žalobce nechtěl umožnit vystoupení z družstva, nepovažoval ji za členku družstva, neuhradil ji hodnotu členského podílu, se soud za situace kdy účastníci řízení členství v družstvu žalované a její ukončení v družstvu nesporovali, nezabýval. Za zneužití práva se nedá považovat ani nepřevzetí bytu žalobcem, neboť právní úprava počítá s povinností nájemce odevzdat byt, aniž by bylo povinností pronajímatele byt převzít, resp. neřeší situaci, že by pronajímatel odmítl převzetí bytu. Pakliže pronajímatel dá najevo, že byt nepřevezme, pak nájemce má možnost klíče odeslat poštou, vhodit do schránky, osobně předat za přítomnosti svědků apod.

118. K námitce žalované, že není pasivně věcně legitimována soud uvádí, že v případě nároku z nájemní smlouvy je aktivně věcně legitimován pouze pronajímatel a pasivní věcná legitimace je dána toliko u nájemce. Žalobce se může domáhat plnění a odevzdání bytu, popříp, náhrady ve výši ujednaného nájemného pouze proti účastníkovi platné nájemní smlouvy. Tím je žalovaná. Otázkou členství, které žalovaná vznesla v souvislosti s pasivní věcnou legitimací se soud nezabýval, neboť mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná byla členkou družstva a členství v družstvu zaniklo ke dni [datum]. Žalovaný v průběhu řízení členství žalované nesporoval.

119. K námitce, že žalované nebyl vrácen členský vklad lze uvést toliko, že otázka vrácení členského vkladu byla pro toto řízení irelevantní.

120. Námitka, že žalované nebyla zaslána předžalobní výzva je bezpředmětná. Předžalobní výzva je institutem práva procesního. Její zaslání se vyžaduje po žalobci, v případě, že bude žalovat o splnění povinnosti a je spojena s přiznáním náhrady nákladů řízení. Absence výzvy podle § 142a o. s. ř. není zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, v nichž žalovaná ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik. V daném případě byla úspěšná žalovaná.

121. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 116 644 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 253 359Kč sestávající z částky 9 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 9 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 9 340 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 18 680 Kč (2 x 9 340 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] probíhající od 9:00 do 12:38 hodin, z částky 18 680 Kč (2 x 9 340 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] probíhající od 9:30 do 12:00 hodin, z částky 9 340 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 9 340 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 96 400 Kč ve výši 20 244 Kč.

122. Soud nepřiznal odměnu za úkon právní služby spočívající v doplnění podání ze dne [datum], neboť žalovaná veškeré skutečnosti měla uvést již v samotném vyjádření k žalobě.

123. Soud nepřiznal odměnu za úkon právní služby spočívající v podání ze dne [datum], neboť se jedná zejména o opakující se skutečnosti uváděné žalovanou již v předešlých podáních.

124. Soud nepřiznal odměnu za úkon právní služby spočívající v í podání ze dne [datum], neboť se jedná o podání, kterým žalovaná označuje důkazní návrhy.

125. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo svědkyni, [celé jméno svědkyně], přiznáno svědečné v souvislosti s podáním svědecké výpovědi dne [datum] ve výši 1 271 Kč. Svědečné bylo proplaceno. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Výsledek řízení znamená, že nákladová povinnost vůči státu se uloží tomu z účastníků, komu vznikne povinnost k náhradě nákladů řízení druhému účastníkovi. V posuzovaném případě tuto povinnost má žalobce, tudíž soud uložil žalobkyni uhrazení částky 1 271 Kč (výrok III.).

126. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované.

127. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.

Poučení