34 C 98/2024 - 153

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobce: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] pro zaplacení 22 596,13 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci peněžitou částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka].

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem se žalobce domáhal proti žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanými jako nájemcem byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva č. [hodnota], kterou se žalobce zavázal přenechat žalovanému k užívání byt č. [hodnota] nacházející se v [Anonymizováno] budovy č. p. [Anonymizováno] na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] Dodatkem byla doba nájmu prodloužena do [datum]. Dle smlouvy byl žalovaný povinen hradit nájemné ze užívání bytu ve výši [částka] měsíčně, nájemné za pronájem movitých věcí ve výši [částka] měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši [částka] měsíčně, a to vše se splatností k poslednímu dni v měsíci. Dle vyměřovacích předpisů za rok 2022 byla výše nájemného včetně záloh stanovena částkou [částka]. Od [datum] žalovaný uvedený byt užíval bez právního důvodu. K vyklizení bytu po skončení nájemního vztahu byl žalovaný vyzván dopisem ze dne [datum]. Žalovaný neuhradil nájemné bytu za březen 2022 ve výši [částka], nájemné bytu a pronájem movitých věcí za duben 2022 ve výši [částka]. Žalovaný neuhradil bezdůvodné obohacení za užívání bytu a movitých věcí za květen 2022 až červen 2023 v celkové výši [částka] (14 x [částka]). Žalobce vyúčtoval žalovanému služby spojené s užíváním bytu za rok 2022, když náklad za skutečně spotřebované služby činil [částka], přičemž žalovaný uhradil zálohu [částka], zbývá [částka].

2. V doplněném podání žalobce uvedl, že od května do prosince 2022 činila cena spotřebovaných služeb (vodného a stočného) žalovaným při spotřebě [Anonymizováno] částku [částka].

3. Žalovaný se k věci vyjádřil pouze tak, že u Krajského soudu v Ústí nad Labem byla podána správní žaloba o částku [částka] Kč.

4. Ze smlouvy o nájmu bytu č. [hodnota] soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem. Pronajímatel se zavázal přenechat nájemci k užívání byt č. [hodnota] ve [Anonymizováno] na adrese [adresa] a nájemce se zavázal platit pronajímateli nájemné ve výši [částka] měsíčně a nájemné za zařizovací předměty a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši stanoveném ve výpočtovém listu, který je nedílnou součástí smlouvy. Smluvní strany si sjednaly, že nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu jsou splatné do konce daného kalendářního měsíce, za který se platí nájemné. Pronajímatel se smlouvou zavázal vyúčtovat nájemci skutečné náklady za ceny služeb spojené s užíváním bytu nejpozději do 30. 4. a ve lhůtě do 31. 7. bude provedeno vyrovnání případných nedoplatků. Nájem bytu byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum].

5. Z výpočtového listu k bytu č. [hodnota] na adrese [adresa], bylo zjištěno, že výše předepsané celkové měsíční částky od [datum] činí [částka]. Uvedená částka se sestává z měsíčního nájemného ve výši [částka], pronájmu inventáře ve výši [částka], vodného a stočného ve výši [částka], osvětlení ve výši [částka]. Výpočtový list byl podepsán dne [datum].

6. Z dodatku č. [hodnota] k nájemní smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že byl uzavřena dne [datum] mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem. Touto listinou byla prodloužena doba nájmu bytu č. [hodnota] ve [Anonymizováno] na adrese [adresa], do [datum].

7. Z přehledu vyměřených předpisů za rok 2022 soud zjistil výši předepsaných plnění za jednotlivé měsíce daného roku 2022 vztahující se k bytu užívaného žalovaným. Výše předepsaného nájemného činí [částka], pronájmu inventáře [částka], vodného a stočného [částka], osvětlení [částka]. Celkem měsíční částka činí [částka].

8. Z přehledu vyměřených předpisů za rok 2023 soud zjistil výši předepsaných plnění za jednotlivé měsíce daného roku 2022 vztahující se k bytu užívaného žalovaným. Výše předepsaného nájemného činí [částka], pronájmu inventáře [částka], vodného a stočného [částka], osvětlení [částka]. Celkem měsíční částka činí [částka].

9. Z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že celková výše předepsané zálohy na jednotlivé služby činila [částka] (vodné a stočné v částce [částka], osvětlení [částka]) a náklady na jednotlivé služby pak činily [částka] (vodné a stočné v částce [částka], osvětlení [částka]). Rozdíl těchto částek je pak přeplatek [částka]. Dále z listiny vyplývá, že celkový dluh žalovaného k březnu 2023 byl [částka] a po započtení částky [částka] činil dluh žalovaného [částka]. K úhradě této částky byl žalovaný v rámci vyúčtování vyzván. Nedoplatek byl splatný do [datum]. Vyúčtování bylo žalovanému odesláno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

10. Z dopisu adresovaného žalovanému ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k vyklizení a vrácení bytu č. [hodnota] na adrese [adresa], v souvislosti se skončením nájemního vztahu k uvedenému bytu. Zároveň byl žalovaný vyzván k uhrazení dluhu, který ke dni [datum] činil částku [částka]. Písemnost byla žalovanému doručena dne [datum] (doručenka datové zprávy).

11. Z dopisu adresovaného žalovanému ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení nájemného a služeb spojených s užívání bytu ve výši, která ke dni [datum] činila [částka], a to do 15 dnů ode dne doručení této výzvy. Písemnost byla žalovanému doručena dne [datum] (doručenka datové zprávy).

12. Z vývoje nečleněných plateb soud zjistil, že výše předepsaného plnění za jednotlivé měsíce od února 20221 do března 2021 činila [částka], od dubna 2021 do [datum] částku [částka] a od ledna 2023 do [datum] částku [částka]. Za období únor 2021 až únor 2022 činila celková výše předepsaných plateb částku [částka] a žalovaný uhradil [částka]. Poslední platbu ve výši [částka] žalovaný uskutečnil v měsíci únoru 2022. Této platbě předcházela platba v lednu 2022 ve výši [částka].

13. Z listiny označené „Náklady na zúčtovací jednotku-objekt“ soud zjistil, že v období od [datum] do [datum] činily náklady žalovaného jako uživatele bytu č. [hodnota] na adrese [adresa] částku [částka] při spotřebě [Anonymizováno] , přičemž cena za jednotku činila [částka].

14. Z historie spotřeby soud nezjistil žádné významné skutečnosti.

15. Z provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, na základě níž žalobce přenechal žalovanému k užívání byt č. [hodnota] ve [Anonymizováno] na adrese [adresa] na dobu od [datum] do [datum] a žalovaný se zavázal platit žalobci nájemné ve výši [částka] měsíčně a nájemné za zařizovací předměty ve výši [částka] ( od dubna 2021 ve výši [částka]) a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši [částka] ([částka] vodné a [částka] osvětlení). Smluvní strany si sjednaly, že nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu jsou splatné do konce daného kalendářního měsíce, za který se platí nájemné. Žalobce se smlouvou zavázal vyúčtovat žalovanému skutečné náklady za ceny služeb spojené s užíváním bytu nejpozději do 30. 4. a ve lhůtě do 31. 7. bude provedeno vyrovnání případných nedoplatků. V lednu a únoru 2022 žalovaný uhradil částku [částka] z toho částka [částka] činila zálohy na služby spojené s užíváním bytu (celkem [částka]). Žalobce vyúčtoval žalovanému služby spojené s užíváním bytu od [datum] do [datum], když náklady celkem činily částku [částka] (vodné a stočné, osvětlení) a náklady na jednotlivé služby pak činily [částka]. Rozdíl těchto částek je přeplatkem ve výši [částka]. Ve vyúčtování nebyla uvedena výše uhrazených záloh. Vyúčtováním byl žalovaný vyzván k úhradě celkového nedoplatku ve výši [částka] do [datum]. Žalovaný po uplynutí doby nájmu uvedený byt nevyklidil a žalobci jej nepředal. Žalovaný byl po skončení nájmu bytu vyzván k jeho vyklizení a vrácení dopisem ze dne [datum] a dále byl vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum].

16. Soud neprovedl výslech [Anonymizováno], neboť žalovaný neuvedl, k jakým skutečnostem má být tento svědek vyslechnut a s ohledem na zjištěný skutkový stav věci považoval soud výslech navrženého svědka za nadbytečný.

17. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

18. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

19. Podle § 2247 odst. 1 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Dle odstavce 3 téhož ustanovení způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.

20. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

21. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Dle § 2295 odst. 1 o. z., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

24. Dle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

25. Soud s ohledem na zjištěný skutkový stav věci ve spojení se shora citovanými zákonnými ustanoveními dospěl k tomuto právnímu závěru. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu bytu ve smyslu § 2201 a násl. o. z. a dále smlouva o nájmu movitých věcí (umístěných v bytě), kterou se pronajímatel zavázal přenechat nájemci do užívání byt a movité věci a nájemce se zavázal platit nájemné za dočasné užívání bytu ve výši [částka] měsíčně a nájemné za užívání movitých věcí ve výši [částka], a dále služby spojené s užíváním bytu ve výši [částka] (§ 2246 o. z.). Nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu byly splatné nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který je nájemné požadováno. Žalovaný neuhradil část nájemného za užívání bytu za měsíc březen 2022 ve výši [částka] a dále nájemné za byt a za pronájem movitých věcí za duben 2022 v celkové výši [částka] ([částka] nájem bytu + [částka] nájem movitých věcí), celkem [částka]. Žalobce požadoval nižší částku za pronájem movitých věcí ([částka]) než byla částka mezi účastníky sjednána ([částka]). Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, dostal se tak do prodlení a je povinen uhradit žalobci z částky [částka] i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. Dále se soud zabýval nárokem žalobce za období od května 2022 do června 2023.

27. V rozsudku sp. zn. 33 Odo 49/2006 Nejvyšší soud ČR vyslovil závěr, že odpovědnost za bezdůvodné obohacení je objektivního charakteru, přičemž předpokladem jejího vzniku není protiprávní úkon ani jeho zavinění. Jestliže po skončení nájmu nájemkyně neodevzdala nebytové prostory, užívala je bez právního důvodu, získala tím tedy na úkor pronajímatele bezdůvodné obohacení, a to bez ohledu na skutečnost, zda takový stav zavinila či nikoliv.

28. S ohledem na shora uvedené k ukončení nájemního vztahu mezi účastníky došlo dne [datum], avšak žalovaný uvedený byt žalobci neodevzdal, přestože byl žalobcem v souladu s § 2285 o. z. vyzván k vyklizení a odevzdání uvedeného bytu. Od [datum] žalovaný užíval byt a movité věci bez právního důvodu a tímto užíváním se bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatil na úkor žalobce. Vzhledem k tomu, že žalovaný užíval uvedený byt i po skončení nájmu bez právního důvodu, je povinen dle § 2295 odst. 1 o. z. uhradit žalobci náhradu ve výši ujednaného nájemného, které byl žalovaný povinen platit žalobci podle dosavadní nájemní smlouvy, tedy částku [částka] měsíčně. Za období od [datum] do [datum] je tak žalovaný povinen uhradit částku [částka] ([částka] x14). Žalovaný je dále povinen zaplatit částku za užívání movitých věcí v celkové výši [částka] ([částka] x 14). Žalovaný požadoval nižší částku ([částka]) než tu, která byla účastníky sjednána ([částka]). Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, dostal se tak do prodlení a je povinen uhradit žalobci z částky [částka] i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

29. Dále se soud zabýval nárokem žalobce na úhradu nedoplatku na vyúčtovaných službách za rok 2022.

30. Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 16. července 1981, sp. zn. Cpj 164/80, uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek /dále jen „Stanovisko“/, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové z 9. února 1968, sp. zn. 7 Co 598/67, uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 26. listopadu 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, uveřejněné pod C 2170 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, z 9. března 2005, sp. zn. 26 Cdo 1742/2005, z 24. června 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007, a z 24. května 2016, sp. zn. 26 Cdo 1261/2015 /ústavní stížnosti podané proti naposledy citovaným rozhodnutím Ústavní soud odmítl usneseními z 12. května 2010, sp. zn. IV. ÚS 2495/2009, a z 6. září 2016, sp. zn. I. ÚS 2803/2016/).

31. Dle nájemní smlouvy byl žalovaný povinen hradit vedle nájmu bytu zálohy na služby spojené s užíváním bytu (§ 2247 o. z.). Žalobce vyúčtoval žalovanému služby spojené s užíváním bytu za období od [datum] do [datum], tedy za období existence nájemního vztahu od [datum] do [datum] a za období od [datum] do [datum] kdy žalovaný užíval byt bez právního důvodu. Dle shora uvedených ustanovení je třeba ve vyúčtování mimo jiné uvést výši zaplacených záloh a vyčíslit rozdíl mezi uhrazenými zálohami a skutečnými náklady. Vyúčtování služeb za rok 2022 tak nemá zákonem předepsané náležitosti, když v něm nejsou zohledněny přijaté zálohy, resp. nelze z něj zjistit výši uhrazených záloh a rozdíl mezi uhrazenými zálohami a skutečnými náklady. Soud uvádí, že k náležitostem vyúčtování se vyjádřil i Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 4760/2016 ze dne 14. 2. 2017, ve kterém uvedl, že „Nejsou-li vyúčtování za služby u nájmu bytu řádná, nejsou způsobilá vyvolat splatnost nedoplatků z nich plynoucích.“ Vyúčtování působí nesrozumitelně, když z něho na jedné straně vyplývá, že žalovanému vznikl nárok na přeplatek, avšak z dokazování vyplynulo, že žalovaný neuhradil veškeré předepsané zálohy za rok 2022, tudíž vznik přeplatku je nemožný. Vyúčtování je zmatečné i z toho důvodu, že výše přeplatku v textu vyúčtování je umístěna tak, že vzbuzuje dojem nepodstatného údaje oproti v textu uprostřed umístěného, tučně a velikostně odlišujícího se celkového nedoplatku za předcházející roky.

32. Soud tak dospěl k závěru, že vyúčtování služeb za rok 2022 není řádným vyúčtováním, neboť nemá obligatorní náležitosti stanovené zákonem a dále nerozlišuje období od [datum] do [datum] a období od [datum] do [datum], přitom uvedený zákon č. 67/2013 Sb. upravuje poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby, příjemcům, kterými zákon myslí nájemce či vlastníka bytové jednotky nikoli osoby užívající byt bez právního důvodu.

33. Vzhledem k tomu, že vyúčtování služeb za období nájmu od [datum] do [datum] není řádné, není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatků z nich plynoucích a žalobce tak svou povinnost provést vyúčtování nesplnil a jeho povinnost trvá i nadále (Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn.26 Cdo 2734/2020).

34. Pro placení záloh po skončení nájmu nemá občanský zákoník na rozdíl od „nájemného“, žádné speciální ustanovení, a proto by žalobce mohl požadovat za období od [datum] do [datum] pouze cenu služeb skutečně v tomto období spotřebovaných podle ustanovení o bezdůvodném obohacení.

35. Žalobce plnil žalovanému bez právního důvodu, který tak získal majetkový prospěch, čímž se na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohatil (§ 2991 o. z.). Bezdůvodné obohacení žalovaného představuje částku ceny spotřebovaných služeb za období od [datum] do [datum] v částce [částka]. Žalovaný je povinen tuto částku žalobci zaplatit (§ 2291 odst. 2 o. z.), a proto soud žalobě v této části vyhověl.

36. V částce [částka] žalobu zamítl, neboť žalobce nesplnil povinnost provést řádné vyúčtování a přes poučení dle § 118a o.s.ř. řádně nedotvrdila cenu spotřebovaných služeb žalovaným (elektřina).

37. Soud přiznal částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ([částka] /nájemné březen až duben 2022/ +[částka] /náhradu ve výši ujednaného nájemného květen 2022 až červen 2023/ +[částka] / cena spotřebovaných služeb za období od [datum] do [datum]/ ).

38. Soud nepřiznal žalobci zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ([částka] + [částka]). V částce [částka] byla žaloba zamítnuta, v částce [částka] bylo sice žalobě vyhověno, avšak vzhledem k tomu, že nebyla ujednána doba splatnosti uhrazení uvedené částky, byl žalovaný povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byl o to žalobkyní požádán (ust. § 1958 odst. 2 o.z.). Doba splatnosti dluhu by nastala první den poté, kdy byl o splnění žalovaný žalobkyní požádán, a to žalobou, která je považována za kvalifikovanou výzvu k plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004), a která byla žalovanému doručena dne [datum]. Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Splatnost dluhu nastala dne [datum], tedy první den po doručení žaloby žalované. V daném případě žalobce požadoval úrok z prodlení do [datum] nikoliv do zaplacení, a proto mu soud nemohl přiznat úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] (srov. § 153 odst. 2 o. s. ř.).

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 88,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 94,33 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 5,67 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou ([adresa]) realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za [Anonymizováno] ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou ([adresa]) realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za [Anonymizováno] ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

40. Soud nepřiznal odměnu za úkon právní služby doplnění žaloby, neboť žalobce měl veškeré rozhodné skutečnosti uvést již v žalobě samotné.

41. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení