35 C 345/2021-138

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. Ing. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že žalobce je vlastníkem jednotky [číslo] způsob využití byt, vymezené podle z. č. 72/194 Sb. v domě [adresa], část obce Návojná, způsob využití bytový dům, na pozemku parc. č. st. 1/3, spoluvlastnického podílu [číslo] na společných částech domu [adresa], část [územní celek], způsob využití bytovým dům na pozemku parc. č. st. 1/3, spoluvlastnického podílu [číslo] na pozemku parc. č. st. 1/3 v k. ú. [obec].

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 19 924 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1) Žalobce se žalobou podanou u podepsaného soudu dne 12. 10. 2021 domáhal určení, že je vlastníkem nemovitostí konkretizovaných v odst. I. výroku (dále jen„ jednotka“). Žalobu odůvodni v podstatných skutečnostech tím, že v roce 2014 se dostal do finančních potíží, které řešil uzavíráním půjček, kterými řešil své závazky. V roce 2014 na základě inzerátu kontaktoval [jméno] [příjmení], který byl jednatelem společnosti [právnická osoba] a který mu slíbil zajistit finanční prostředky. Žalobce jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli kupní smlouvu, která je datována dne [datum], avšak z ověřovacích doložek vyplývá, že žalovaný ji podepsal dne 21. 2. 2015 a žalobce dne 23. 2. 2015. Žalobce nikdy neměl v úmyslu prodat jednotku, [jméno] [příjmení] mu smlouvu předložil s tím, že jde o leasingovou smlouvu, kterou se mělo ručit za půjčku, kterou měla poskytnout [jméno] money office. [jméno] [příjmení] žalobci smlouvu ani nepředal, žalobce si musel smlouvu zajistit dodatečně na katastrálním úřadu. Žalobce neobdržel žádnou část kupní ceny, před podpisem kupní smlouvy neměl možnost si smlouvu přečíst, nikdy nejednal s kupujícím jednotky. Žalobce podepisoval pouze zadní stranu smlouvy, nepodepisoval žádnou listinu, ve které by bylo uvedeno, že přijímá návrh kupujícího na uzavření kupní smlouvy na jednotku. S odkazem na rozsudek NS ze dne 27. 3. 2020, sp. zn. 24 Cdo 3278/2019 žalobce dovozuje, že jestliže účastníci kupní smlouvu nepodepsali společně, tj. smlouva byla uzavřena distančním způsobem, účastníci před podpisem smlouvy spolu nikdy nejednali, neznali se, je potřeba, aby adresát návrhu písemně oznámil navrhovateli přijetí návrhu. Pokud tak neučiní, nemohlo dojít k uzavření převodní smlouvy. Vůči nepřítomnému navrhovateli je přijetí návrhu účinné až od okamžiku, kdy mu došle návrh na uzavření smlouvy podepsaný adresátem návrhu. V daném případě žalobce kupní smlouvu podepsal dne 23. 2. 2015 v [obec] a návrh na vklad vlastnického práva podle této kupní smlouvy byl podán osobně dne 23. 2. 2015 v 10.53 na katastrálním úřadě ve [obec]. K tomu, aby mezi účastníky došlo k uzavření písemné kupní smlouvy, je zapotřebí nejen písemného prohlášení prodávajícího, jemuž byl návrh určen, nebo jiného jeho včasného písemného jednání, z něhož by bylo možno dovodit jeho přijetí návrhu, ale ještě je třeba, aby toto přijetí návrhu jako vyjádření souhlasu s jeho obsahem došlo kupujícímu a aby akceptace návrhu, nebyla-li v něm lhůta pro jeho přijetí, byla učiněna včas. Z časové posloupnosti úkonů účastník je zřejmé, že nedošlo k uzavření kupní smlouvy. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřoval v tom, že jako vlastník jednotky je v katastru nemovitostí zapsán žalovaný, který se vlastníkem jednotky nestal. 2) Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Bránil se v podstatných skutečnostech tím, že žalobce v minulosti opakovaně brojil proti platnosti smlouvy. Žalobce poprvé předkládal soudu argumentaci, že je vlastník bytové jednotky v žalobě ze dne 3. 9. 2018 a v jejím doplnění ze dne 12. 9. 2019 v řízení vedeném u Okresního soudu ve Zlíně, sp. zn. [spisová značka] (první žaloba o neplatnost výpovědi) a následně i v řízení o vyklizení nemovité věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně, sp. zn. [spisová značka], a odvolacího řízení vedeného u Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, sp. zn. [spisová značka]. Stejně tak byla otázka vlastnického práva, coby dílčí otázka, řešena v řízení o zaplacení nájmu u Okresního soudu ve Zlíně, sp. zn. [spisová značka]. Dále byla argumentace neplatnosti smlouvy vznášena v insolvenčním řízení proti žalobci vedeném u Krajského soudu v Brně, sp. zn. [insolvenční spisová značka], jak vyplývá z protokolu o jednání (návrh na zrušení oddlužení) ze dne 18. 2. 2019. V současné době došlo k přeměně oddlužení v konkurs z důvodu porušení povinností žalobce v insolvenčním řízení. Dále v exekučním řízení o vyklizení nemovitosti bylo dne 2. 11. 2021 rozhodnuto (usnesení OS Zlín, č.j. [číslo jednací]), že návrh povinného (zde žalovaného) se zamítá a toto rozhodnutí bylo potvrzeno i odvolacím soudem. Argumentace žalobce byla podrobena opakovaně soudnímu přezkumu, a proto žalovaný odkazuje na ustanovení § 13 občanského zákoníku, které stanoví, že každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Za situace, kdy bylo opakovaně soudy dovozeno, že žalovaný je vlastníkem této konkrétní nemovitosti, je třeba tuto otázku považovat za vyřešenou. 3) Namítal, že na požadovaném určení nemá žalobce naléhavý právní zájem a že lze žalovat jedině splněním synallagmatického právního vztahu z kupní smlouvy, tj. vrácení nemovité věci oproti vrácení kupní ceny. 4) Kupní smlouva byla řádně uzavřena, podpis žalovaného i žalobce na kupní smlouvě byl úředně ověřen, žalovaný zaplatil kupní cenu řádně a včas dle kupní smlouvy a byl to žalovaný, který podával návrh na vklad, tedy musel od žalobce jedno odepsané vyhotovení obdržet, jinak by nemohl kupní cenu zaplatit a návrh na vklad podat. 5) Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 7. 7. 2022, č.j. [číslo jednací] byla žaloba zamítnuta a žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 12 532 Kč. 6) K odvolání žalobce Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 24. 10. 2022, č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, protože žalobce podal žalobu dne 12. 10. 2021, kdy sice byl v úpadku, ale usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 15. 2. 2017 č. j. [insolvenční spisová značka] bylo schváleno jeho oddlužení plněním splátkového kalendáře. Z usnesení téhož soudu ze dne 4. 2. 2022 č. j. [insolvenční spisová značka] bylo potom zjištěno, že schválení oddlužení bylo zrušeno, byl prohlášen konkurs na majetek žalobce a oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší žalobci, pokud souvisí s majetkovou podstatou, přechází na insolvenčního správce Mgr. [jméno] [příjmení]. Předmětem řízení je určení vlastnického práva žalobce k bytové jednotce. Bytová jednotka je majetkem, z kterého by mohly být uspokojeny pohledávky věřitelů a ve smyslu § 206 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb. je tato bytová jednotka součástí majetkové podstaty. Řízení o určení vlastnického práva se potom týká majetkové podstaty. Prohlášení konkursu na majetek žalobce, se řízení o určení vlastnického práva podle § 263 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. přerušilo a dle § 246 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. přešlo právo nakládat s majetkovou podstatou na insolvenčního správce. V případě přerušeného řízení, kdy v průběhu řízení je na majetek žalobce prohlášen konkurs (jako je tomu v tomto případě), lze podle § 264 odst. 1, 2 zákona č. 182/2006 Sb. pokračovat na návrh insolvenčního správce. Pokud insolvenční správce podá návrh na pokračování, stává se účastníkem řízení na místo dlužníka. Pokud by insolvenční správce ve lhůtě určené mu soudem, u kterého je řízení vedeno, nepodal návrh na pokračování v řízení, mohou návrh na pokračování v řízení podat dlužník, popřípadě ostatní účastníci řízení s tím, že dlužník zůstává účastníkem řízení. 7) Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 1. 2023 č. j. [insolvenční spisová značka] vyplynulo, že konkurs na majetek žalovaného byl zrušen, v řízení tak je možno pokračovat. Dokazování 8) Výpisem z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] bylo prokázáno, že jako vlastník předmětné jednotky je v katastru nemovitostí veden žalovaný. 9) Kupní smlouvou datovanou dne 21. 2. 2015, uzavřenou mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu, kterou žalobce převedl vlastnické právo k předmětné jednotce žalovanému. Podle ověřovacích doložek pro legalizaci připojených k této smlouvě smlouvu podepsal žalovaný dne 21. 2. 2015 v [obec] u pošty [obec a číslo], žalobce smlouvu podepsal dne 23. 2. 2015 v [obec] u pošty [obec a číslo]. 10) Návrhem na vklad práva do katastru nemovitostí bylo pod sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že se navrhuje provedení vkladu práva pro žalovaného k předmětné jednotce, jako navrhovatelé vkladu práva jsou označení a podepsáni žalobce a žalovaný. Podle otisku denního razítka podacího deníku příslušného úřadu byl návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podán dne 23. 2. 2015 v 10.53 hodin. 11) Výzvou ze dne 16. 10. 2015 bylo prokázáno, že Finanční úřad pro Zlínský kraj, územní pracoviště ve [obec] vyzvalo žalobce k podání daňového přiznání ve věci čj. katastrálního úřadu V [číslo] 2015 [číslo]. Žalobce tvrdil, že teprve obdržením této výzvy se dozvěděl o skutečnosti, že prodal jednotku. 12) Bylo nesporné, že žalovaný, který měl investiční záměr koupit byt s nájemníkem, se na doporučení obrátil na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která zastupovala žalobce. Byla připravena kupní smlouva – žalobce tvrdil, že on kupní smlouvu nepřipravil a žalovaný tvrdil, že neví, kdo smlouvu připravil, nicméně posléze uvedl, že kupní smlouvu připravila [právnická osoba] money office. Z těchto vyjádření soud činí závěr, že kupní smlouvu nepřipravil ani jeden z účastníků. K jejímu podpisu došlo v únoru 2015. Jako první podepsal smlouvu žalovaný, bez účasti žalobce, který se k podpisu ve stejný den jako žalovaný nedostavil. Pak se žalovaný dostavil do kanceláře této společnosti na výzvu jejího jednatele ještě dne [datum], kdy mu byla jednatelem společnosti předložena smlouva podepsaná žalobcem. Žalobcem podepsanou smlouvu žalovaný dostal do ruky brzy ráno, kolem osmé hodiny. Byl podepsán také návrh na vklad do katastru nemovitostí oběma účastníky smlouvy. Smlouvu a návrh na vklad hned ten den na katastrální úřad do Valašských Klobou vezl žalovaný, žalobce s ním na katastrální úřad z místa podpisu v [obec] nejel. Žalovaný odhadoval, že cesta může trvat z [obec a číslo] až 2 hodiny, na katastrálním pracovišti byl mezi půl jedenáctou a jedenáctou hodinou. 13) Žaloba i vyjádření k žalobě obsahovalo řadu dalších argumentů, kterými se žalobce a žalovaný snažili podpořit svoje stanovisko. 14) Žalobce argumentoval mj. uzavřením zástavní smlouvy mezi žalobcem jako dlužníkem a zástavcem a společností [právnická osoba] dne 22. 9. 2014, kterou zastavil své nemovitosti a podrobně popisoval okolnosti, za kterých se tak stalo se zdůrazněním, že zástavní smlouvu žalobci předložil [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení]. Poté, co popsal okolnosti uzavření předmětné kupní smlouvy, pak žalobce argumentovat také argumentoval tím, že se stal objektem manipulace ze strany [jméno] [příjmení], o čemž mají svědčit dopisy [právnická osoba] ze dne 11. a 13. května 2017, ve kterých jednatel [jméno] [příjmení] uvedl, že je nutné převést si vlastnické právo zpět na vaši osobu, případně osobu Vámi určenou, že kupní cena je sjednána dle smlouvy o vedlejším ujednání v kupní smlouvě a rozvedl ještě další skutečnosti, z čehož žalobce dovozuje, že je zřejmé, že kupní smlouva ze dne [datum] nebyla uzavírána za účelem převodu vlastnictví jednotky, ale jako zajišťovací smlouva. 15) Žalovaný pak svými argumenty brojil proti argumentům žalobce, a namítal promlčení možnosti vznést námitku relativní neplatnosti právního jednání, pokud měl být žalobce objektem manipulace ze strany [jméno] [příjmení] a tím uveden v omyl. 16) Soud má za to, a to i s ohledem na vyjádření zástupce žalobce u jednání konaného dne 28. 6. 2022, že skutečnosti týkající se manipulace osoby žalovaného ze strany [jméno] [příjmení] byly uvedeny na dokreslení komplexního obrazu vztahu mezi účastníky, že podstatou uplatnění žalobního nároku není námitka neplatnosti právního jednání spočívajícího v jeho neplatnosti pro omyl, ale podstatou je, zda byla kupní smlouva řádně uzavřena mezi nepřítomnými účastníky, s čímž však posuzování otázek uzavření zástavní smlouvy mezi žalobcem a společností [právnická osoba], v čemž se angažoval [jméno] [příjmení], či jiné údajné manipulace osobou žalobce ze strany [jméno] [příjmení] nesouvisí a nemá na posouzení řádnosti uzavření smlouvy distančním způsobem žádný vliv. Proto se soud nezabýval podrobněji posouzením těchto otázek, a pokud provedl dokazování listinami, které s nimi souvisí (zástavní smlouva ze dne 22. 9. 2014 s bankovní výpisem, dopisy společnosti [právnická osoba] ze dne 11. 5. 2017 a 13. 5. 2015) nečiní z těchto listin žádná pro věc relevantní skutková zjištění. Návrhy na výslech svědků [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] v této souvislosti činěné soud zamítl. 17) Pro věc irelevantní je také argumentace žalovaného, že žalobce poté, co převedl na žalovaného své vlastnické právo k nemovitosti, sám dne 27. 3. 2015 uzavřel nájemní smlouvu a po určitou dobu řádně hradil nájem. Podpis žalovaného na nájemní smlouvě je úředně ověřen. Lze pak jen těžko akceptovat argumentaci žalobce, že situace, kdy po uzavření kupní smlouvy, sám uzavírá nájemní smlouvu jako nájemce. Žalobce až do dnešního dne (tj. více než sedm let) nikdy nerozporoval uzavření kupní smlouvy, nikdy nepodal žalobu na určení vlastnického práva, v insolvenčním řízení vedeném proti jeho osobě nepopíral pohledávku žalobce na zaplacení nájemného. Žalovaný proto pokládá tvrzení, že nechtěl převést vlastnictví k nemovitosti za zcela účelové. Žalovaný k tomu podotýká, že žalobce prodlužováním řízením poškozuje žalovaného také tím, že žádné nájemní neplatí a exekuční řízení pro dlužné nájemné a vyklizení je prozatím vedeno bezúspěšně již několik let (nedobytnost). Tyto skutečnosti nemohou mít vliv na posouzení, zda byla řádně uzavřena kupní smlouva na jednotku. Soud proto nečiní pro věc žádná relevantní skutková zjištění z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 25. 3. 2015. 18) Argumentace žalovaného jinými řízeními vedenými u různých soudů, v nichž měla být posuzována platnost kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky, je s ohledem na závěry, k nimž soud dospěl, bezpředmětná, proto soud nečiní žádná relevantní skutková zjištění z protokolu o jednání konaném dne 18. 2. 2019 u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], rozsudku Okresního soudu ve Zlíně č.j. [číslo jednací], rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně č.j. [číslo jednací], vyrozumění o zahájení exekuce č.j. [číslo jednací], exekučního příkazu č.j. [číslo jednací], usnesení Okresního soudu ve Zlíně č.j. [číslo jednací] Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně [číslo jednací], rozsudku Okresního soudu ve Zlíně č.j. [číslo jednací] a usnesení Krajského soudu v Brně č.j. [insolvenční spisová značka] Závěr o skutkovém stavu 19) Žalobce a žalovaný uzavřeli kupní smlouvu datovanou dne 21. 2. 2015, jejímž předmětem je prodej předmětné jednotky žalovanému. Žalobce a žalovaný se spolu v průběhu procesu uzavírání kupní smlouvy nepotkali, nejednali spolu. Koncept kupní smlouvy nepřipravil ani žalobce, ani žalovaný. Žalovaný proces uzavření kupní smlouvy realizoval se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], na kterou se žalobce obrátil se žádostí o pomoc při řešení svých finančních potíží. Žalovaný podepsal smlouvu jako první dne 21. 2. 2015 na poště [obec a číslo]. Žalobce podepsal smlouvu dne [datum] na poště [obec a číslo]. Dne [datum] v ranních hodinách se žalovaný na výzvu jednatele společnosti [jméno] money office dostavil do kanceláře této společnosti v [obec], kde mu bylo jednatelem [právnická osoba] [příjmení] předáno vyhotovení smlouvy podepsané žalobcem. Oba účastníci podepsali také návrh na vklad práva podle této smlouvy do katastru nemovitostí. Žalovaný smlouvu a návrh na vklad práva podle této smlouvy ihned zavezl na příslušné pracoviště katastrálního úřadu ve Valašských Kloboukách. Právní posouzení věci 20) Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 21) Podle § 560 občanského zákoníku písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým e takové právo mění nebo ruší. 22) Podle § 561 odst. 2 občanského zákoníku jedná-li více osob, vyžadují se jejich podpisy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší. 23) Podle § 570 odst. 1 občanského zákoníku právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. 24) Podle § 1731 občanského zákoníku z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. 25) Podle [číslo] odst. 1 občanského zákoníku právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. 26) Podle § 1740 občanského zákoníku osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. 27) Podle § 1745 občanského zákoníku smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. 28) Předmětem řízení bylo posouzení, zda strany řádně uzavřely písemnou kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k předmětné jednotce z žalobce na žalovaného ve smyslu § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, tedy posouzení procesu sjednávání a podepisování listiny označené jako kupní smlouva datovaná dne [datum] uzavíraná mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, jejímž předmětem měl být převod vlastnického práva k předmětné jednotce. 29) Vzhledem k tomu, že strany spolu při sjednání smlouvy nejednaly, neznaly se, smlouva byla uzavírána nikoliv při jejich současné přítomnosti, ale tzv. distančním způsobem, bylo nutno posoudit proces jejího uzavírání. 30) Uzavření smlouvy přijetím návrhu na uzavření smlouvy je upraveno v ust. § 1731 až 1745 občanského zákoníku. Návrh na uzavření smlouvy je nabídkou, kterou činí navrhovatel, který má úmysl uzavřít určitou smlouvu. Osoba, která nabídku přijímá, je příjemce (§ 1740). Smlouva vzniká účinností přijetí (§ 1745). 31) V řízení bylo prokázáno, že žalobce ani žalovaný nepřipravili koncept uzavírané kupní smlouvy. Soud se proto musel vypořádat s tím, který s účastníků je navrhovatelem smlouvy. Jestliže návrh smlouvy byl vypracován třetí osobou, pak pokud návrh smlouvy, která obsahovala všechny podstatné náležitosti navrhované smlouvy, jako první v pořadí dne 21. 2. 2015 podepsal žalovaný, považuje soud právě žalovaného za navrhovatele uzavírané smlouvy ve smyslu § 1731 občanského zákoníku, když jím podepsaný návrh smlouvy vyjadřuje úmysl v pozici kupujícího uzavřít se žalobcem v pozici prodávajícího kupní smlouvu o převodu předmětné jednotky. Tato nabídka přitom obsahuje ve smyslu § 1732 odst. 1 občanského zákoníku podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jednoduchým a nepodmíněným přijetím, přičemž z plyne vůle žalovaného být smlouvou vázán, pokud bude nabídka přijata. Takováto nabídka byla určena žalobci jako prodávajícímu, do jehož dispozice se dostala nejpozději dne 23. 2. 2015, kdy tuto smlouvu podepsal a nechal úředně ověřit svůj podpis. Žalobce tak soud vyhodnotil jako příjemce nabídky ve smyslu § 1740, osobu, které je nabídka určena. Tím, že žalobce smlouvu podepsal, nabídku přijal. 32) Ve smyslu § 1745 občanského zákoníku smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Přijetí nabídky je jednostranným právním jednáním a vůči adresátovi působí od okamžiku, kdy mu dojde. Nezávisí přitom na tom, zda dochází k jednání mezi přítomnými či nepřítomnými. Dojití vyžaduje, aby se jednostranné právní jednání dostalo do sféry dispozice navrhovatele, kdy adresát má možnost se s jeho obsahem seznámit. Spojení účinnosti přijetí nabídky s jeho doručením adresátovi vyplývá z ust. § 570 odst. 1 občanského zákoníku. 33) Ve vztahu ke smlouvám o převodech nemovitostí se s ohledem na požadavek písemné formy a formy jedné listiny již za účinnosti § 46 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. objevily závěry Nejvyšší soudu, že k přijetí návrhu takové smlouvy může dojít pouze doručením návrhu podepsaného příjemcem zpět navrhovateli (srov. NS 22 Cdo 114/99, Rc 17/2001, NS 30 Cdo 3520/2008). Zejména tedy nestačil podpis návrhu a zahájení řízení o povolení vkladu, aniž by písemné přijetí došlo navrhovateli, včasným přijetím není ani zaslání smlouvy katastrálním úřadem po povolení vkladu (srov. NS 30 Cdo 4817/2008). 34) Vzhledem k tomu, že obdobné formální požadavky jsou formulovány i v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb., podle kterého soud posuzuje právní jednání mezi účastníky, konkrétně v § 560 a 561, platí omezeně i tato judikatura. Soud má za to, že na jejím základě lze dovodit požadavek, že k přijetí návrhu smlouvy o převodu nemovitosti může dojít pouze doručením návrhu podepsaného příjemcem zpět navrhovateli. 35) Je-li v podmínkách dané věci navrhovatelem právního jednání žalovaný, který podpisem smlouvy dne 21. 2. 2015 učinil návrh na uzavření kupní smlouvy vůči žalobci, do jehož dispozice se tento návrh dostal nejpozději dne 23. 2. 2015, kdy žalobce smlouvu podepsal, a následně téhož dne se žalobcem podepsaný návrh dostal opět do dispozice žalovaného, kterému byl předán jednatelem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] (aby žalovaný podepsanou smlouvu - včetně návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí podle této smlouvy - ještě téhož dne doručil na příslušné pracoviště katastrálního úřadu), má soud za to, že byla splněna tato podmínka, totiž že k přijetí návrhu smlouvy o převodu nemovitostí došlo doručením podepsaného návrhu příjemcem zpět navrhovateli. 36) Tímto okamžikem, tedy v momentě, kdy se kupní smlouva podepsaná žalobcem dostala dne 23. 2. 2015 do dispozice žalovaného, byla ve smyslu § 1745 občanského zákoníku uzavřena kupní smlouva o převodu předmětné jednotky ve smyslu § 2079 občanského zákoníku. Byl-li poté proveden vklad vlastnického práva k předmětné bytové jednotce pro žalovaného, který je jako vlastník předmětné jednotky evidován v katastru nemovitostí, jednalo se o postup důvodný. 37) Žalobce tak nemá právní zájem na určení, že vlastníkem předmětné bytové jednotky je žalobce, a nezbylo, než žalobu o určení vlastnického práva žalobce k předmětné bytové jednotce jako nedůvodnou zamítnout. Náklady řízení 38) Zamítnutí žaloby znamená, že ve věci měl plný úspěch žalovaný, kterému podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přísluší právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k obraně jeho práva. Tyto náklady řízení tvoří v souladu s vyúčtování zástupce žalovaného: odměna za zastoupení žalovaného advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní pomoci: - převzetí a přípravu zastoupení, - písemné vyjádření ze dne 15. 3. 2022; - účast zástupce žalovaného u jednání konaného dne 28. 6. 2022 - písemné vyjádření ze dne 5. 10. 2022 - účast u jednání konaného dne 24. 4. 2023 sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 35 000 Kč určené podle § 9 odst. 4 písm. b) cit. vyhl. Kč činí podle § 7 bod 5 citované vyhlášky částku 2 500 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobce advokátem činí částku 12 500 Kč; pět režijních paušálů po 300 Kč (§ 13 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění) související s každým jednotlivým úkonem právní pomoci, celkem tedy 1 500 Kč; cestovné zástupce žalovaného k jednáním konaným dne 28. 6. 2022 a 24. 3. 2023, když každá cesta byla konána z Brna do Zlína a zpět při celkem ujetém počtu 197 km [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] s průměrnou spotřebou 7,2 l /100 km; za cestu k jednání konanému dne 28. 6. 2022 dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění vyhlášky č. 116/2022 činí: paušální náhrada při sazbě základní náhrady 4,70 Kč km částku 925,90 Kč; náhrada za spotřebované pohonné hmoty při ceně benzinu automobilového 95 oktanů ve výši 44,50 Kč l částku 631,18 Kč; cestovné za cestu k tomuto jednání celkem činí částku 1 557 Kč; za cestu k jednání konanému dne 24. 4. 2023 dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. činí paušální náhrada při sazbě základní náhrady 5,20 Kč km částku 1 024,40 Kč; náhrada za spotřebované pohonné hmoty při ceně benzinu automobilového 95 oktanů ve výši 41,20 Kč l částku 574,40 Kč; cestovné za cestu k tomuto jednání celkem činí částku 1 608,80 Kč; cestovné tak celkem činí částku 3 165,80 náhrada za ztrátu času po 100 Kč/1půlho (§ 14 vyhl. č. 177/96 Sb.) v souvislosti s cestou zástupce žalovaného k jednáním konaným dne 28. 6. 2022 a 24. 4. 2023 v rozsahu celkem 8 půlhodin, což činí částku 800 Kč; DPH 21% ze základu 16 465,80Kč, tedy DPH ve výši 3 457,80 Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 19 923,60 Kč, tedy po zaokrouhlení částku 19 924 Kč.

Poučení