35 C 36/2024 - 295

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 52.179,56Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 52 179,56 Kč spolu s úrokem z prodlení 15 % ročně z této částky od 28. 4. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 55 096 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-východ náhradu nákladů řízení v částce 1 264 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne 12. 9. 2023 domáhal po žalované úhrady zažalované částky s příslušenstvím, neboť v době od 10. 12. 2022 do 2. 1. 2023 v důsledku neoprávněné manipulace s plynoměrem v. č. [hodnota], odebírala na odběrném místě č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] na adrese nemovitosti [adresa], [adresa], jejímž spoluvlastníkem je žalovaná, plyn, čímž způsobila žalobci škodu. Určení výše škody bylo stanoveno podle vyhlášky č. 108/2011 Sb. (dále jen „vyhláška“) na základě zjištěných údajů výpočtem podle plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru a následně fakturováno na faktuře č. [hodnota] ze dne 13. 4. 2023 se splatností 27. 4. 2023. Součástí náhrady škody jsou také náklady vynaložené na znalecký posudek k prokázání neoprávněného odběru plynu. Žalovaná, ačkoliv byla k úhradě dlužné částky vyzvána, tak to dnešního dne žalobci neuhradila ničeho.

2. Žalovaná nárok žalobce zcela neuznala a uvedla, že žalobce coby provozovatel distribuční soustavy je povinen na své náklady udržovat měřící zařízení v řádném stavu a pravidelně ověřovat správnost měření, což se v projednávané věci nestalo. Žalobce zjistil, že plynoměr neměřil správně již v červnu 2016, ale náhradu neuplatňoval. Dne 9. 12. 2022 v rámci pravidelného odečtu byl žalobcem zjištěn abnormálně nízký stav měření, přičemž plynoměr vykazoval značné znečištění a byl zarezlý na šroubení. Dne 20. 12. 2022 žalobce provedl kontrolu funkčnosti měřidla a zjistil, že měřidlo vykazuje stále stejný stav, tedy že číselník nenačítal spotřebu, přestože plyn zjevně proudil. S ohledem na tyto zjištěné skutečnosti se následně manžel žalované dožadoval opravy či výměny plynoměru. Dne 3. 1. 2023 se opět dostavil žalobce a provedl výměnu plynoměru za nový, avšak žalobce při výměně postupoval nestandardně, neboť neprovedl kamerový záznam stavu a výměny plynoměru, jak je v takových případech běžné, a také si nevyžádal jakoukoliv přítomnost žalované při aktivitách jeho pracovníků. Při výměně plynoměru bylo přitom zjištěno, že úřední značka na číselníku, resp. plomba neodpovídá originálu. Dle žalované je za případný únik plynu a v důsledku toho vzniku škody plně odpovědný žalobce, neboť koncepce objektivní odpovědnosti žalované za škodu způsobenou poruchou měřidla, které není pod její kontrolou, je v rozporu s odpovědnostním režimem a také v rozporu s jejím postavením spotřebitele jako slabší smluvní strany.

3. Soud provedl předložené listinné důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti:

4. Z faktury č. [hodnota] ze dne 13. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalobce fakturoval žalované za neoprávněný odběr plynu za období od 10. 12. 2022 do 2. 1. 2023 částku 52 179,56 Kč se splatností dne 27. 4. 2023.

5. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] zpracovaného soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 27. 2. 2023 a přiložených fotografií se podává, že originální úřední značka byla násilně předělena, vyjmuta a pak nahrazena značkou neoriginální. Dále znalec v posudku uvedl, že tělo plynoměru se skládá ze dvou slisovaných částí a toto spojení je nepoškozeno. Znalec také poznamenal, že mikroskopickým zkoumáním nebyly na číselníkových kotoučích zjištěny žádné stopy po jejich násilném přetáčení. Závěrem znalce je, že došlo k násilnému porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci na měřícím zařízení, v důsledku čehož pak měřící zařízení mohlo být zcela sejmuto z tělesa plynoměru, tedy údaje o skutečné spotřebě mohou být změněné.

6. Z faktury č. [hodnota] ze dne 20. 3. 2023 bylo zjištěno, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] na základě objednávky fakturoval za zpracování znaleckých posudků uvedených v předávacím protokolu ze dne 9. 2. 2023 celkem částku ve výši 8 350 Kč, která byla znalci žalobcem uhrazena (vizte potvrzení o provedení transakce).

7. Skutečnost, že úřední značka byla násilně předělena se podává i z příslušných protokolů (protokol o zjištění podezření poškození měřícího zařízení, protokol o zjištění neoprávněného odběru datované), přičemž bylo zjištěno, že plynové zařízení má poškozenou úřední značku, která byla nahrazena kopií, ve vyjádření odběratele je v protokolu dále uvedeno, že protokol ze dne 20. 12. 2022 neobsahuje informaci o poškozené plombě, přičemž podezření bylo již při odečtu, avšak z důvodu koroze byla výměna provedena až dvěma montéry dne 3. 1. 2023 (vizte záznam o výměně plynoměru). Z protokolu se dále podává, že za majitelku jednal přítomný pán, dle sdělení PČR její manžel. Přítomní odmítli nechat žalobce provést dokumentaci spotřebičů, tu provedla až PČR.

8. Ze zprávy PČR ze dne 12. 4 2023 bylo zjištěno, že v nemovitosti byl v době ohledání připojený jeden plynový spotřebič, a to kondenzační plynový kotel Protherm Gepard 18/25 MKV pro výtop nemovitosti a průtokový ohřev vody.

9. Z osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla ze dne 17. 1. 2023 bylo zjištěno, že nesplňuje požadavky stanovené opatřením obecné povahy č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]. Z k tomu přiloženého zkušebního protokolu se podává, že chybí úřední značka počítadla, jinak je zcela bez závad a funkční. Přístroj také vykazoval odchylku v měření plynu v neprospěch žalobce.

10. Z protokolu o prodloužení platnosti ověření souboru membránových plynoměrů č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 18. 7. 2023 plyne, že plynoměr vyhověl podmínkám zkoušky a má platné ověření.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 8. 2023 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě pohledávky.

12. Žalovaná uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky plynu s obchodníkem ČEZ prodej, s.r.o. (vizte smlouva o sdružených službách dodávky plynu). Dle smlouvy o připojení k distribuční soustavě je provozovatelem distribuční soustavy žalobce a zákazníkem je žalovaná (vizte smlouva o připojení k distribuční soustavě ze dne 25. 7. 2012). Z obchodních podmínek ke smlouvě plyne z čl. VI. povinnost provozovatele udržovat odběrné plynové zařízení na svůj náklad ve stavu, který odpovídá požadavkům bezpečnosti a spolehlivosti stanoveným právními předpisy, technickými normami a technickými pravidly.

13. Soud dále provedl výslech svědků provádějících zjištění neoprávněného odběru, přičemž většina z nich uvedla, že si případ žalované již nevybavují. Jedinou výjimku tvořil [jméno FO], který uvedl, že tenkrát tam byli přítomni montéři, kteří měli vyměnit plynoměr a našli porušenou plombu. Zcela vyloučil, že by některý zaměstnanců žalobce úmyslně plombu poškodil, aby dostal odměnu. Naopak z výslechu vyplývá, že pracovníci žalobce postupovali profesionálním a standardním postupem.

14. Ostatní montéři pak v obecné rovině popsali způsob, kterým se provádí kontrola a výměna plynoměru. Výměna plynoměru se standardně provádí po předchozím upozornění zákazníka (SMS nebo e-mailem), aby mohlo dojít k vypnutí spotřebičů. Ten je následně na místě informován a dojde k demontáži. V případě nemožnosti demontáže v jednom člověku se aplikuje přípravek, který uvolní měřící zařízení a následně se stanoví nový termín výměny za účasti 2 techniků. V případě zjištění neoprávněného odběru pak dojde k zavolání technika, který tento neoprávněný odběr řeší spolu s klientem a policií. Za takovéto zjištění technici dostávají odměnu asi 500 Kč, která je vyplacena za půl roku. Z důvodu zjištění neoprávněného odběru jim však stojí práce.

15. Z výslechu manžela žalované soud zjistil, že ten nemá žádné informace o tom, že by zaměstnanci žalobce umístili neoriginální plombu či jakkoliv jinak neoprávněně manipulovali s plynoměrem.

16. Z výslechu žalované soud zjistil, že nemovitost dříve užívala osoba, která měla nejspíše finanční problémy, neboť na adresu chodily písemnosti s razítkem exekutora.

17. Žalovaná, její manžel a svědek [jméno FO] pak vypověděli, že předmětný den 2 technici prováděli výměnu zařízení, přičemž objevili neoprávněnou manipulaci se zařízením a následně zavolali 3. technika (svědka [jméno FO]), který to řešil s policií. Žalovaná s manželem vpustili do domu policii, která si zmapovala plynové spotřebiče, avšak svědka [jméno FO] do domu nepustili a odkázali jej na zjištění policie.

18. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro posouzení věci a další návrhy na doplnění dokazování byly zamítnuty pro nadbytečnost.

19. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

20. V blíže nezjištěné době blíže nezjištěnou osobou došlo k neoprávněné manipulaci s plynoměrem č. [hodnota] na adrese nemovitosti [adresa], [adresa], jejímž spoluvlastníkem je žalovaná, a to takovým způsobem, že došlo k porušení řádné plomby na zařízení a jejímu nahrazení plombou neoriginální. Tím došlo k tomu, že plynoměr správně nezaznamenával řádně spotřebu plynu za období od 10. 12. 2022 do 2. 1. 2023, v důsledku čehož vznikla na straně žalobce škoda vyčíslená na základě zjištěných údajů podle plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru postupem podle vyhlášky č. 108/2011 Sb.

21. Pokud žalovaná tvrdila, že předmětný plynoměr (respektive spornou plombu) vyměnil žalobce a jeho technici, tak toto tvrzení zůstalo přes poučení podle § 118a o. s. ř. neprokázáno. Nic na tom nemění ani případná nevěrohodnost techniků, protože k danému tvrzení povinnost důkazní tíží právě žalovanou.

22. Pokud žalovaná tvrdila, že k porušení plomby došlo ještě před zahájením jejího odběru v důsledku zásahu, ke kterému došlo za užívání předcházející odběratelkou, která měla dluhy a exekuce, jde o tvrzení ze strany žalované zcela nové a v rozporu s § 118b o. s. ř., přičemž z její výpovědi a výpovědi jejího manžela je nepochybné, že o těchto skutečnostech měli povědomí ještě před podáním žaloby. Z obsahu spisu se ani nepodává, že by šlo o jiný důvod pro prolomení koncentrace řízení dle § 118b o. s. ř. Soud tak tento skutkový děj nikterak nezjišťoval.

23. Žalovaná sice tvrdila, že žalobce o potenciálním poškození plomby věděl již v roce 2016 (což se dozvěděla v roce 2023), avšak z provedeného dokazování je nepochybné, že již v tu dobu plyn dávno odebírala (vizte např. její smlouva z roku 2012) a nelze jej ztotožňovat s tvrzením, že již před zahájením odběru žalovanou bylo do měřícího zařízení zasaženo. Toto tvrzení pak samo o sobě je bez právního významu.

24. Po právní stránce soud věc posuzoval podle ust. § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona v platném znění (dále jen „energetický zákon“), kdy smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací, zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem, smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.

25. Podle § 71 odst. 5 energetického zákona, jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu toho, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízení, se zakazuje.

26. Podle § 74 odst. 1 písm. e) bod [právnická osoba] zákona, neoprávněným odběrem plynu je odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily.

27. Podle § 74 odst. 6 energetického zákona platí, že neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.

28. Podle § 74 odst. 7 energetického zákona platí, že při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.

29. Podle § 9 odst. 3 vyhlášky platí, že množství neoprávněně odebraného plynu se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze č. [hodnota] k této vyhlášce. V případě, že štítkový příkon plynového spotřebiče není znám, použije se výrobcem udávaný příkon takového plynového spotřebiče.

30. Podle § 9 odst. 10 vyhlášky se výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynu zjištěného podle odstavce 1 nebo vypočteného podle odstavců 3 až 6 a přepočteného na energetické jednotky podle odstavce 9 složkami ceny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru plynu, přičemž cena neoprávněně odebraného plynu je složena z: a) dvojnásobku nejvyšší denní hodnoty operátorem trhu zveřejněné hodnoty Indexu OTE POTE za měsíc předcházející měsíci, ve kterém došlo ke zjištění neoprávněného odběru; cena v EUR/MWh se převádí na Kč/MWh denním kurzem EUR/CZK vyhlašovaným Českou národní bankou v aktuálním plynárenském dni D; pokud není denní kurz k dispozici, použije se hodnota denního kurzu v nejbližším bezprostředně předcházejícím dni D-n, kdy byla hodnota denního kurzu publikována, b) ceny za distribuci plynu podle kategorie zákazníků a ročního odběru plynu, c) ceny za přepravu plynu do domácí zóny1), pokud je samostatně stanovena, nebo odběrného místa zákazníka přímo připojeného k přepravní soustavě, d) ceny za činnost zúčtování operátora trhu, e) daně z přidané hodnoty a daně z plynu.

31. Podle § 9 odst. 13 vyhlášky, součástí náhrady škody je úhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru plynu, neoprávněné dodávky plynu, neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případný znalecký posudek, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přepravu plynu nebo distribuci plynu.

32. Po provedeném dokazování, z něj zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce je důvodný. Žalovaná se dopustila neoprávněného odběru podle § 74 odst. 1 písm. e) bod [právnická osoba] zákona. Žalobce má tak v souladu s § 9 vyhlášky nárok i na náhradu nákladů na zjištění neoprávněného odběru. Z tohoto důvodu bylo žalobě co do jistiny v plném rozsahu vyhověno. Vyčíslená škody je přiměřená a v souladu s příslušnou vyhláškou, přičemž ze strany žalované nebylo proti způsobu výpočtu ničeho namítáno.

33. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr plynu podle citovaného ustanovení je objektivní. Je proto nerozhodné, kdo neoprávněný odběr zavinil. Výjimku z této objektivní odpovědnosti by pak představovala situace, kterou žalovaná tvrdila, avšak neprokázala, že předmětné porušení sporné plomby a její nahrazení neautorizovanou by provedl sám žalobce. Takové žalobcovo jednání by nepožívalo právní ochrany. Toto tvrzení se však žalované nepodařilo prokázat. Pokud žalovaná dovozovala, že žalobce způsobil nedostatek důkazních prostředků tím, že celou výměnu nenahrával, soud konstatuje, že tuto povinnost žalobce nemá a z ničeho mu nevyplývá. Nelze po něm ani spravedlivě požadovat, aby natáčel výměnu všech měřících zařízení (zvlášť za situace, kdy tento postup není standardní).

34. Pokud žalovaná namítala, že tato právní úprava zasahuje do jejích základních lidských práv a je neakceptovatelná v rovině ústavního práva, tak soud se s tímto názorem neztotožňuje. Jde v obecné rovině o princip objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou, přičemž takto konstruovaná odpovědnost z hlediska civilního práva je běžnou součástí nejen občanského práva hmotného (vizte např. § 2913 o. z., § 2924, § 2926), ale i práva veřejného včetně práva přestupkového. Pokud by obecně objektivní odpovědnost zasahovala do základních lidských práv, nebylo by možné ji takto hojně užívat. Ústavní soud při tom již v minulosti řešil případy objektivní odpovědnosti v právu a uzavřel, že ty sami o sobě nezasahují do základních lidských práv, ale je třeba individualizovat takový zásah v poměrech konkrétní věci (vizte např. nález Ústavního soudu ze dne 16. 5. 2018, sp. zn. Pl. ÚS 15/16, nález ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. I. ÚS 202/06, nebo usnesení ze dne 13. 12. 2016, sp. zn. III. ÚS 1468/16). Druhý zmiňovaný nález se pak výslovně týká nároků z neoprávněného odběru.

35. Vzhledem k tomu, že v domě žalované byl funkční kotel a k neoprávněnému odběru došlo, je za takový neoprávněný odběr objektivně odpovědná žalovaná. Soud nezjistil žádný nestandardní postup v případě zjištění neoprávněného odběru, u plynoměru nebyla zjištěna žádná závada, zařízení bylo po celou dobu měření v rozhodném období funkční. Pokud žalovaná argumentovala tím, že k poškození plomby došlo již před zahájením jejího odběru plynu, šlo o z její strany tvrzení nové, které podléhalo zákazu daného § 118b o. s. ř. Soud proto k tomuto tvrzení nepřihlédl.

36. Soud se zaobíral i tvrzením, že žalobce měl podezření o existenci neoprávněného odběru již v roce 2016, kdy docházelo k odpojení 2. plynoměru. Z daného tvrzení se nepodává, že by žalobce v té době věděl o neoprávněném odběru (podezření není vědomost). Z ničeho se pak nepodává, že by žalobce o tomto odběru mohl vědět dřív než v roce 2016, zejména již v roce 2012, kdy žalovaná uzavírala smlouvu o dodávce plynu.

37. Soud se v dikci těchto tvrzení zaobíral též poměřením ústavně garantovaných práv na ochranu majetku, a to majetku žalované a majetku žalobce a uzavřel, že aktuálně vznesený žalobcův požadavek není zásahem do práv žalované. Žalovaná již v té době byla odběratelem plynu a za případný neoprávněný odběr by odpovídala stejně jako v roce 2022. Žalobce současnou žalobou požaduje toliko plyn odebraný za období ode dne, kdy skutečně bylo zjištěno, že měřící zařízení neodečítá odběr správně, až do dne předcházejícího dni, kdy došlo k výměně plynoměru. K tomu dle protokolů o výměně nemohlo dojít za účasti jednoho technika v prosinci 2022, muselo se tak stát za účasti 2 techniků 3. 1. 2023. Tomu ostatně odpovídají i výpovědi techniků, když je zřejmé, že výměna měřícího zařízení se standardně dělá v jednom a nyní byli přítomni technici 2. Soud nemá důvod pochybovat o tom, že příslušný technik byl v prosinci 2022 na místě a objevil stav měřícího zařízení, který zapříčinil nutnost výměny ve dvou (ostatně strana žalovaná sama na tento stav poukazovala).

38. Nic na odpovědnosti žalované nemění ani její tvrzení, že to byla ona (její manžel), kdo urgoval rychlou výměnu. Tato rychlá výměna totiž byla v jejím zájmu a snížila výši vzniklé škody.

39. Soud tak žalobci přiznal dlužnou jistinu jako škodu vzniklou žalobci neoprávněným odběrem.

40. V rámci právního posouzení prodlení žalované soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Úroky byly přiznané v zákonné výši ode dne následujícího po dni splatnosti v předmětné faktuře.

41. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě.

42. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 55 096 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 609 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 179,56 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý z dvanácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne 7. 3. 2024, účast na jednání soudu dne 11. 3. 2024, účast na jednání soudu dne 13. 5. 2024, vyjádření ve věci samé dne 29. 7. 2024, účast na jednání soudu dne 29. 7. 2024 přesahující dvě hodiny, účast na jednání soudu dne 16. 10. 2024, účast na jednání soudu dne 11. 11. 2024 přesahující dvě hodiny) včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. včetně náhrady cestovních výdajů za cestu vlakem na úseku [adresa], celkem ve výši 338 Kč (doloženo jízdenkami), náhrady za promeškaný v souvislosti s touto cestou (2 x 100 minut, tedy 8 x 100 Kč), celkem 800 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 43 378 Kč ve výši 9 109 Kč.

44. O nákladech státu rozhodl soud dle § 148 o. s. ř. tak, že zcela neúspěšná žalovaná má povinnost je zaplatit. Státu vznikly náklady na vyplacení znalečného znalci [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 1 172 Kč, a to s ohledem na pravomocné usnesení ze dne 28. 5. 2024, č. j. 35 C 36/2024-162. Dále vznikly státu náklady na vyplacení svědečného svědkovi [jméno FO] ve výši 92 Kč, a to s ohledem na pravomocné usnesení ze dne 14. 8. 2024, č. j. 35 C 36/2024-194. Celkem náklady státu činí 1 264 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit.

Poučení