35 C 70/2019-214

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Annou Vandákovou ve věci žalobců: a/ [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobce a původního účastníka] b/ [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně, žalobce a původního účastníka] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], [IČO] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 469 687,50 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni a/ částku 95 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 95 000 Kč od 29. 12. 2018 do zaplacení a žalobci b/ částku 66 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 66 000 Kč od 29. 12. 2018 do zaplacení.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a/ částku 188 050 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 188 050 Kč od 29. 12. 2018 do zaplacení a žalobci b/ částku 120 637,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 120 637,50 Kč od 29. 12. 2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni a/ a žalobci b/ na nákladech řízení 130 221,40 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále„ zákon č. 82/1998 Sb.“), kterou měli žalobci - zprvu a/ Ing. [celé jméno žalobce] (dále„ původní žalobce a/“), b/ [celé jméno žalobkyně] (dále„ původní žalobkyně b/“), c/ [celé jméno žalobce] (dále„ původní žalobce c/“) a posléze a/ [celé jméno žalobkyně], b/ [celé jméno žalobce] - utrpět v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřeně dlouhém správním řízení ve věci odstranění stavby, resp. dodatečného povolení stavby-stavební úpravy komunikace na pozemcích p. [číslo] [parcelní číslo], p. [číslo] [parcelní číslo], p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] (dále„ předmětná stavba“).

2. Žaloba je založena na tvrzení, že správní řízení ve věci odstranění předmětné stavby, resp. dodatečného povolení předmětné stavby (dále„ posuzované řízení“) bylo zahájeno dne 26. 11. 2004 u Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm (dále též„ Městský úřad“) na základě návrhu původních žalobců a/ a b/ na odstranění předmětné stavby, dne 7. 11. 2018 v něm vydáno poslední rozhodnutí Krajským úřadem Zlínského kraje (dále jen„ Krajský úřad“) a dosud nebylo skončeno, neboť za jeho konec je třeba podle žalobců považovat samotné odstranění předmětné stavby, přičemž poslední rozhodnutí Krajského úřadu bylo rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 9. 2019, č. j. 64 A 43/2018-38, zrušeno a věc byla vrácena Krajskému úřadu k dalšímu řízení. Hlavním motivem žalobců jako účastníků posuzovaného řízení bylo to, aby zůstal zachován průchod, přístup a příjezd na jejich pozemky p. [číslo] v k. ú. [část obce] (dále„ předmětné pozemky“), neboť dříve k tomu užívali pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] (ve vlastnictví [územní celek]), což bylo předmětnou stavbou narušeno. V posuzovaném řízení došlo k průtahům výlučně zaviněným Městským úřadem a Krajským úřadem (dále„ správní orgány“), avšak žalobci k průtahům nijak nepřispěli. Předmět posuzovaného řízení je z hlediska složitosti banální, avšak pro žalobce velice významný, jelikož ovlivňuje výrazně jejich možnost předmětné pozemky nerušeně užívat a nakládat s nimi. Délka trvání posuzovaného řízení byla pro žalobce velice psychicky i finančně náročná a stresující, neboť se v něm správními orgány vydávaná rozhodnutí často diametrálně lišila či vykazovala řadu vad a žalobci tak byli drženi v nejistotě ohledně výsledku.

3. Původní žalobce a/ požadoval částku 180 700 Kč za nemajetkovou újmu utrpěnou v době od 26. 11. 2004 (od data, který považoval za okamžik zahájení posuzovaného řízení) do 25. 6. 2018. Původní žalobkyně b/ požadovala částku 180 700 Kč za nemajetkovou újmu utrpěnou v době od 26. 11. 2004 (od data, který považoval za okamžik zahájení posuzovaného řízení) do 25. 6. 2018. Původní žalobce c/ požadoval částku 92 287,50 Kč za nemajetkovou újmu utrpěnou v době od 1. 5. 2012 (tj. od data, který považoval za okamžik vstupu do posuzovaného řízení, kdy na základě darovací smlouvy ze dne 18. 4. 2012 nabyl od původních žalobců a/ a b/ jednu třetinu ideálního spoluvlastnického podílu na předmětných pozemcích) do 25. 6. 2018.

4. Žaloba o zaplacení částky 469 687,50 Kč s příslušenstvím byla u soudu podána dne 5. 2. 2019.

5. V průběhu řízení původní žalobce a/ zemřel a na základě usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2022, č. j. 28 Co 310/2022-160, se stali jeho procesními nástupci [celé jméno žalobkyně] (dále„ žalobkyně a/“) s nárokem na zaplacení částky 283 050 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 29. 12. 2018 do zaplacení a [celé jméno žalobce] (dále„ žalobce b/“) s nárokem na zaplacení částky 186 637,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 29. 12. 2018 do zaplacení.

6. Žalovaná - jejímž jménem zprvu jednalo Ministerstvo dopravy a posléze Ministerstvo financí - nárok žalobců neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. S ohledem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 9. 2015 sp. zn. 30 Cdo 344/2014, vyjádřila pochybnost, zda na posuzované řízení dopadá ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních a svobod (dále„ Úmluva“) a Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011 sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále„ Stanovisko“). S poukazem na to, že se jedná o nárok na náhradu nemajetkové újmy, která měla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného jak před správními orgány, tak před správními soudy, k jehož uplatnění došlo před 1. 4. 2020, kdy se stal účinným zákon č. 118/2020 Sb., jímž byla provedena novela zákona č. 82/1998 Sb., nastolila otázku, která organizační složka je v této věci příslušná jednat za stát. Prezentovala názor, že z hlediska délky třeba považovat posuzované řízení za jeden celek a požadované zadostiučinění z důvodu porušení práva na přiměřenou délku za jediný nárok. Nesouhlasila s datací počátku nárokovaného období. Považovala za rozumné, aby i v případě žalobce b/ při výpočtu základní částky zadostiučinění byly první dva roky předmětného řízení ohodnoceny poloviční částkou. Vyjádřila názor, že základní částku zadostiučinění je třeba modifikovat, a to z důvodu skutkově složité věci o 40 %, s ohledem na snížený význam o 20 % a z důvodu sdílené újmy o 25 %. S ohledem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2016 sp. zn. 30 Cdo 2780/2015 argumentovala též tím, že řízení, v němž je rozhodováno o tom, zda řízení bude obnoveno či nikoli, nelze zahrnout pod čl. 6 Úmluvy, neboť v době rozhodování o obnově řízení již účastník původního řízení nemůže být v nejistotě ohledně jeho výsledku. Poukázala rovněž za to, že původní žalobci byli účastníky posuzovaného řízení jako spoluvlastníci pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], který sousedí pouze okrajově s pozemky, na nichž se nachází předmětná stavba, a jelikož jde o lesní pozemek, na straně žalobců nemohla být pociťována újma srovnatelná například s újmou pociťovanou vlastníky pozemků užívaných k trvalému bydlení. Zmínila se též o obdobném řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 40 C 2/2019, v němž bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 12. 12. 2019, č. j. 40 C 2/2019-133, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 7. 2020, č. j. 72 Co 173/2020-171.

7. Mezi účastníky má soud za nesporné následující skutečnosti.

8. Nárok na náhradu nemajetkové újmy byl žalobci uplatněn u žalované dopisem ze dne 27. 6. 2018, na který žalovaná reagovala dopisem ze dne 9. 7. 2018, v němž potvrdila doručení jejich dopisu dnem 28. 6. 2018 a uvedla, že nebude-li jim vyhověno do 6 měsíců, mají právo vznesený nárok uplatnit ve smyslu ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. v občanském soudním řízení.

9. Posuzované řízení probíhá jak před správními orgány (Městský úřad, Krajský úřad), tak před správními soudy (Krajský soud v Ostravě, Nejvyšší správní soud), přičemž dosud skončeno nebylo.

10. Soud je toho názoru, že pro posouzení otázky organizační složky státu příslušné jednat za stát v tomto případě je rozhodující právní úprava zákona č. 82/1998 Sb. platná do 31. 3. 2020 (přechodné ustanovení čl. III. zákona č. 118/2020 Sb. kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb. a zákon č. 82/1998 Sb.), přičemž jsou významná následující ustanovení.

11. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále„ úřad“).

12. Podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. je úřadem podle odst. 1 a/ Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem, b/ příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu.

13. Podle ustanovení § 6 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. není-li možno příslušný úřad určit podle odstavce 2, jedná za stát Ministerstvo financí.

14. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1382/2014„ za stát může před soudem jednat v téže věci (tj. ve věci týkající se jednoho nároku) jen jedna jeho organizační složka“ a„ v případě nároku na náhradu nemajetkové újmy, která měla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného před správními orgány i soudy (§ 13 odst. 1 věta třetí zák. č. 82/1998 Sb.), je úřadem příslušným jednat jménem státu ve smyslu § 6 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. Ministerstvo financí“. Ke stejnému názoru se přihlásil Nejvyšší soud rovněž v usnesení ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. 30 2594/2016.

15. Soud má za to, že uvedená judikatura (viz bod 14 tohoto rozsudku) dopadá na tento případ a jelikož předmětem žaloby podané dne 5. 2. 2019 (viz bod 4 tohoto rozsudku) je nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nepřiměřeně dlouhé řízení, které probíhá jak před správními orgány (Městský úřad, Krajský úřad), tak před správními soudy (Krajský soud v Ostravě, Nejvyšší správní soud), organizační složkou státu příslušnou jednat za stát je Ministerstvo financí (§ 6 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb.).

16. Podle ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

17. Podle ustanovení § 14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

18. Soud shledal, že v tomto případě byla splněna podmínka předběžného uplatnění nároku u příslušného úřadu a žaloba byla podána včas (viz body 4 a 8 tohoto rozsudku).

19. Soud provedl dokazování všemi navrženými listinami (viz přílohová obálka žalobců, č. l. 11-14, 15, 16-17, 18, 19, 20-22, 23, 26-28, 100-101, 102-103, přílohová obálka žalované), jakož i spisem Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 22 A 49/2015 a spisovým materiálem Krajského úřadu Zlínského kraje sp. zn. KUSP [číslo] DOP (viz přílohové spisy) a též spisem sp. zn. KUSP [číslo] DOP a spisovým materiálem Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm (zapůjčeným Nejvyšším správním soudem a již mu vráceným).

20. Ze spisového materiálu Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm soud zjistil následující skutečnosti.

21. V podání ze dne 26. 11. 2004 označeném„ Věc: Realizace terénních úprav-stížnost“, předaném poště k dodání 30. 11. 2004 a došlém Městskému úřadu 1. 12. 2004, původní žalobci a/ a b/uvedli, že v rámci stavby rekonstrukce prostoru u Kamenného mostu v k. ú. [obec] byly provedeny rozsáhlé terénní úpravy na parcelách [číslo] které zasahují i do jejich pozemku na parcele [číslo] jelikož jako vlastníci parcely [číslo] nebyli přizváni ke stavebnímu řízení, žádají o prošetření, zda nedošlo k porušení stavebního zákona, o sdělení, zda bylo vedeno stavební řízení a o zaslání kopie stavebního povolení (viz též č. l. 15).

22. Sdělením ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. MěÚ/Výst [číslo] [rok] [číslo] Městský úřad v reakci na podání ze dne 26. 11. 2004 informoval původní žalobce a/ a b/ o tom, že byla provedena prohlídka na místě, při níž bylo zjištěno provedení stavební úpravy a prodloužení propustku pod stávající cestou a terénní úpravy vyrovnávající terén mezi stávajícími cestami. V současné době je terén upraven tak, že je možný přístup (příjezd) na všechny okolní pozemky. Bez geometrického zaměření není možno zjistit, kterých všech pozemků se terénní úpravy dotýkají. Jedná se asi o pozemky par. [číslo]. Zcela jistě však terénní úpravy nejsou na jejich pozemku parc. [číslo]. Nelze určit, zda je dotčen jejich pozemek parc. [číslo]. Podle katastrální mapy je soutok obou toků na parcele [parcelní číslo] a propustek je proveden až za soutokem. Stavbu provedla bez stavebního povolení [územní celek]. Bude zahájeno řízení o odstranění stavby podle § 88 odst. 1 písm. b/ stavebního zákona. Sdělení bylo doručeno žalobci a/ 27. 12. 2004 a žalované b/ 20. 12. 2004.

23. V podání ze dne 5. 1. 2005 označeném„ Věc: Sdělení č. j. MěÚ/Výst [číslo] [rok] [číslo]“, předaném poště k dodání 7. 1. 2005 a došlém Městskému úřadu dne 10. 1. 2005, původní žalobci a/ a b/ uvedli ke sdělení ze dne 15. 12. 2004, že vybudování propustku a další stavební úpravy zcela znemožnily jakákoliv přístup (příjezd) na přímo sousedící pozemek p. [číslo] že podle katastrální mapy se tyto stavební úpravy částečně nachází i na pozemku p. [číslo] částečně bylo změno i koryto potoka k soutoku, který se nachází na hranici pozemků p. [číslo] že připomínají, že jsou neopomenutelnými účastníky stavebního řízení vlastníci pozemků dotčených i vlastníci sousedních pozemků, jejichž práva mohou být stavebním povolením přímo dotčena, což se v jejich případě stalo.

24. Sdělením ze dne 19. 1. 2005 sp. zn. MěÚ/Výst [anonymizováno] [rok] [číslo] Městský úřad v reakci na podání ze dne 5. 1. 2004 informoval původní žalobce a/ a b/ o tom, že byla provedena prohlídka na místě za účasti starosty [územní celek] a zástupce podniku Lesy České republiky, s.p., Správa toků-oblast Povodí Moravy, Vsetín, podle jejichž vyjádření zde propustek byl a došlo k jeho stavební úpravě a prodloužení, čemuž odpovídá i snímek z katastrální mapy a výpis k katastru nemovitostí, kde pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce], přes který je mapován potok, je veden jako ostatní plocha-ostatní komunikace. Po hranici pozemků parc. [číslo] v k. ú. v k. ú. [část obce] vede cesta, která navazuje na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Stavbu provedla bez stavebního povolení [územní celek]. Bude zahájeno řízení o odstranění stavby podle ustanovení § 88 odst. 1 písm. b/ stavebního zákona. Toto řízení zahájí stavební úřad z úřední povinnosti a jeho výsledkem bude buď nařízení odstranění stavby, nebo její dodatečné povolení. Účastníky jsou podle § 97 stavebního zákona„ osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich včetně sousedních pozemků a staveb na nich, a jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny“. S ohledem na roční období (velkou pravděpodobnost sněhové pokrývky v místě stavby) nebylo řízení dosud zahájeno. Sdělení bylo doručeno žalobci a/ 27. 1. 2005 a žalobkyni b/ 21. 1. 2005.

25. Oznámením ze dne 20. 6. 2005 sp. zn. MěÚ/Výst [číslo] [rok] [číslo] Městský úřad vyzval původní žalobce a/ a b/ k účasti při výkonu stavebního dohledu při místním šetření konaném dne 1. 7. 2005 v 8:45 hodin na stavbě terénní úpravy-propustek na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce], prováděné Obcí [obec]. Oznámení bylo doručeno původnímu žalobci a/ 22. 6. 2005 a původní žalobkyni b/ 21. 6. 2005.

26. Dne 1. 7. 2005 za účasti Městského úřadu a původních žalobců a/ a b/ byl sepsán protokol o provedení výkonu státního stavebního dohledu podle § 99 a násl. stavebního zákona na stavbě terénní úpravy-propustek na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce] za účasti Městského úřadu a původních žalobců a/ a b/ a zároveň byla pořízena fotodokumentace z místa.

27. Oznámením ze dne 20. 7. 2005 sp. zn. MěÚ/Výst [číslo] [rok] [číslo] Městský úřad dal na vědomí zahájení správní řízení podle § 88 odst. 1 písm. b/ stavebního zákona o odstranění stavby-stavební úpravy komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], rozestavěné bez stavebního povolení, jejímž stavebníkem je [územní celek] (dále„ řízení o odstranění stavby-stavební úpravy komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]“), a nařízení ústního jednání spojeného s místním šetřením na den 12. 8. 2005 v 10:00 hodin. Oznámení bylo doručeno původním žalobcům a/ a b/ 21. 7. 2005.

28. Dne 12. 8. 2005 byl sepsán protokol o ústním jednání a místním šetření ve věci řízení podle § 88 odst. 1 písm. b/ stavebního zákona o odstranění stavby-stavební úpravy komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] za účasti Městského úřadu, původních žalobců a/ a b/ a třetích osob.

29. Výzvou a rozhodnutím ze dne 19. 8. 2005 sp. zn. MěÚ/Výst [číslo] [rok] [číslo] Městský úřad ve věci řízení o odstranění nepovolené stavby stavby-komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] vyzval [územní celek], aby, pokud má zájem o dodatečné povolení stavby, nejpozději v termínu do 180 dnů od doručení, podala žádost o dodatečné povolení stavby podle § 58 stavebního zákona a § 16 vyhlášky č. 132/1998 Sb., ve které podle § 88 odst. 1 písm. b/ stavebního zákona prokáže, že stavba je v souladu s veřejným zájmem, a zároveň rozhodl o přerušení řízení podle § 29 odst. 1 správního řádu. Výzva a rozhodnutí byly doručeny původnímu žalobci a/ 25. 8. 2005, původní žalobkyni b/ 23. 8. 2005 a Obci [obec] 23. 8. 2005.

30. Podáním ze dne 27. 2. 2006, došlým Městskému úřadu 7. 3. 2006, požádala [územní celek] o prodloužení termínu dodatečného povolení stavby z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek do 30. 6. 2006. Sdělením ze dne 10. 3. 2006 sp. zn. [spisová značka] [číslo] [rok] [číslo] Městský úřad oznámil, že posoudil důvody uvedené v žádosti ze dne 27. 2. 2006 a Obci [obec] prodloužil lhůtu do 30. 6. 2006. Podáním ze dne 11. 10. 2006, došlým Městskému úřadu téhož dne, požádala [územní celek] o prodloužení termínu dodatečného povolení stavby z důvodu nezanesení změn ve vlastnictví pozemku [číslo] do katastru nemovitostí do 31. 7. 2007. Sdělením ze dne 18. 10. 2006 sp. zn. [spisová značka] [číslo] Městský úřad oznámil, že posoudil důvody uvedené v žádosti ze dne 11. 10. 2006 a Obci [obec] prodloužil lhůtu do 31. 3. 2007. Sdělení bylo doručeno původnímu žalobci a/ 23. 10. 2006, původní žalobkyni b/ 20. 10. 2006 a Obci [obec] 20. 10. 2006. Podáním ze dne 25. 4. 2007 požádala [územní celek] o posunutí termínu dořešení obnovy účelové komunikace v „ Zárubní“ z důvodu, že problematikou komunikací se bude zabývat v druhé polovině roku Zastupitelstvo [územní celek].

31. Dne 25. 4. 2007 byl sepsán úřední záznam, že na Městský úřad se dostavil starosta [územní celek] s žádostí o posunutí termínu dořešení obnovy účelové komunikace v „ [anonymizováno]“ - komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] s tím, že obec řeší požadavky majitelů pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a po provedení zaměření skutečného provedení stavby bude rozhodnuto na zastupitelstvu, jak bude pokračováno ve výkupu pozemků. Starosta dále uvedl, že po vyřízení těchto majetkoprávních záležitostí bude dále pokračováno ve zpracování projektové dokumentace a ve vyřizování dokladů nutných k dodatečnému povolení stavebních úprav této komunikace. Jde o účelovou komunikaci sloužící ke svážení dřeva z lesů ve vlastnictví [územní celek] i soukromých majitelů, která zde byla před povodněmi 1997 od nepaměti. [územní celek] pouze uvedla cestu do původního stavu. Městský úřad vzal na vědomí žádost s tím, že v řízení bude pokračovat po dořešení majetkových vztahů.

32. Dne 15. 10. 2007 byl sepsán úřední záznam, že na Městský úřad telefonoval starosta [územní celek] a požádal o posunutí termínu žádosti o dodatečné povolení stavby komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] z důvodu, že stále nejsou dořešeny majetkoprávní záležitosti. Městský úřad vzal na vědomí žádost obce o prodloužení termínu k podání žádosti a dokladů s tím, že v řízení bude pokračováno po dořešení majetkoprávních vztahů.

33. Dopisem ze dne 14. 2. 2008 starosta [územní celek] v reakci na žádost o poskytnutí informace, došlé dne 31. 1. [číslo], sdělil původnímu žalobci a/mimo jiné, že na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] nebyla prováděna žádná činnost, o obnovení účelové komunikace bylo rozhodnuto starostou obce podle § 40 odst. 4 písm. c/ zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, opravu provádělo několik firem a výše finančních nákladů na ni z rozpočtu obce činila 0 Kč.

34. Podáním ze dne 20. 2. 2008, došlým Městskému úřadu téhož dne, požádala [územní celek] o posečkání s dořešením obnovy účelové komunikace na pozemku [číslo] v k. ú. [část obce] s tím, že v současné době probíhá majetkový převod pozemků pod komunikací na [územní celek] a ve chvíli, kdy se [územní celek] stane majitelem, toto Městskému úřadu oznámí k následnému podání žádosti o dokončení přerušeného řízení.

35. Dne 11. 3. 2008 byl učiněn záznam do spisu o provedení prohlídky na stavbě komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] za účasti Městského úřadu, starosty [územní celek] a zástupců Krajského úřadu s tím, že bylo dohodnuto, že Městský úřad znovu vyzve [územní celek] k podání žádosti o dodatečné povolení stavebních úprav na účelové komunikaci s uvedením konkrétních dokladů a podkladů, které má doložit. Odpoledne po jednání [územní celek] doložila geometrický plán zaměření stavby.

36. Výzvou ze dne 14. 3. 2008 sp. zn. [spisová značka] [rok] [číslo] [číslo] Městský úřad ve věci řízení o odstranění nepovolené stavby-stavební úpravy komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], vyzval [územní celek], aby, pokud má zájem o dodatečné povolení stavby, nejpozději v termínu do 30. 9. 2008 podal úplnou žádost o dodatečné povolení stavby podle § 58 stavebního zákona a § 16 vyhlášky č. 132/1998 Sb., ve které podle § 88 odst. 1 písm. b/ stavebního zákona prokáže, že stavba je v souladu s veřejným zájem. Výzva byla doručena původním žalobcům a/ a b/ 19. 3. 2008 a Obci [obec] 18. 3. 2008.

37. Rozhodnutím ze dne 14. 3. 2008 sp. zn. [spisová značka] [rok] [číslo] [číslo] Městský úřad ve věci řízení o odstranění nepovolené stavby-stavební úpravy komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] rozhodl tak, že žádosti [územní celek] ze dne 20. 2. 2008 vyhovuje, zmeškanou lhůtu pro podání žádosti o dodatečné povolení promíjí a lhůtu pro podání úplné žádosti o částečné povolené stavby prodlužuje do 30. 9. 2008. Rozhodnutí bylo doručeno původním žalobcům a/ a b/ 19. 3. 2008 a Obci [obec] 18. 3. 2008.

38. Krajský úřad na základě žádosti původních žalobců a/ a b/ o ochranu před nečinností ve věci řízení o odstranění nepovolené stavby-stavební úpravy komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], došlé mu dne 29. 2. 2008, přezkoumal úřední postup Městského úřadu a opatřením ze dne 1. 4. 2008 [číslo jednací] sp. zn. KUSP [číslo] [spisová značka] přikázal ve smyslu § 80 odst. 4 písm. a/ správního řádu, aby Městský úřad do 60 dnů od doručení příkazu vyzval [územní celek] k předložení žádosti o dodatečné povolení stavby (se všemi předepsanými podklady), případně aby v dané lhůtě rozhodl o odstranění stavby.

39. Výzvou ze dne 24. 4. 2008 sp. zn. [spisová značka] [rok] [číslo] Městský úřad ve věci řízení o odstranění nepovolené stavby-stavební úpravy komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] vyzval [územní celek], aby, pokud má zájem o dodatečné povolení stavby, nejpozději v termínu 30 dnů od doručení oznámení, podala úplnou žádost o dodatečné povolení stavby podle § 58 stavebního zákona a § 16 vyhlášky č. 132/1998 Sb., ve které podle § 88 odst. 1 písm. b/ stavebního zákona prokáže, že stavba je v souladu s veřejným zájem. Výzva byla doručena původním žalobcům a/ a b/ 5. 5. 2008 a Obci [obec] 2. 5. 2008.

40. Podáním ze dne 16. 4. 2008, došlým Městskému úřadu 18. 4. 2008, oznámili původní žalobci a/ a b/ nesouhlas s realizací nepovolené stavby s tím, že zasahuje do jejich [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], vytvořila neprůchodnou a neprůjezdnou bariéru a tímto je omezuje ve výkonu vlastnických práv a znemožňuje údržbu jejich dalších pozemků a dalších pozemků jiných vlastníků. Zároveň uvedli, že jim nebyly zaslány kopie zápisů pořízených z místního šetření.

41. Sdělením ze dne 30. 4. 2008 sp. zn. [spisová značka] [číslo] Městský úřad sdělil, že původním žalobcům a/ a b/ zasílá kopie protokolů ze státního stavebního dohledu na stavbě„ terénní úpravy-propustek“ ze dne 1. 7. 2005 a z jednání a místního šetření ve věci řízení o odstranění stavby-stavební úpravy komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Sdělení bylo doručeno původnímu žalobci a/ 13. 5. 2008 a původní žalobkyni b/ 7. 5. 2008.

42. Oznámením ze dne 5. 6. 2008 sp. zn. [spisová značka] 2005 [číslo] [číslo] Městský úřad dal na vědomí účastníkům řízení, že se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí v řízení o odstranění stavby-stavební úpravy komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Oznámení bylo doručeno původnímu žalobci a/ 14. 6. 2008 a původní žalobkyni b/ a Obci [obec] 11. 6. 2008.

43. Dne 16. 6. 2008 byl sepsán úřední záznam, že na Městský úřad se dostavili původní žalobci a/ a b/, kteří po seznámení se spisem sp. zn. [spisová značka] 2005 [číslo] [číslo] uvedli, že vzhledem k tomu, že nebyla podána žádost o dodatečné povolení, souhlasí s nařízením odstranění stavby.

44. Rozhodnutím ze dne 24. 6. 2008 sp. zn. [spisová značka] 2005 [číslo] [číslo] Městský úřad nařídil Obci [obec] odstranění stavby-stavební úpravy komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], provedené bez stavebního povolení, tak, aby byl obnoven stav stavby před povodněmi v roce 1997 (dále„ rozhodnutí ze dne 24. 6. 2008“). Rozhodnutí ze dne 24. 6. 2008 bylo doručeno původnímu žalobci a/ 3. 7. 2008, původní žalobkyni b/ 1. 7. 2008 a rovněž Obci [obec], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] Rozhodnutí ze dne 24. 6. 2008 nabylo právní moci 25. 7. 2008 (viz též č. l. 16).

45. V dopise ze dne 9. 7. 2008, došlém Městskému úřadu dne 11. 7. 2008, sdělila [jméno] [příjmení] ve věci rozhodnutí ze dne 24. 6. 2008, že souhlas s obnovením předmětné komunikace zničené povodněmi dala se spoluvlastníky pozemků [číslo] a [číslo] již dne 4. 1. 2002 a že současný stav komunikace po její obnově odpovídá přibližně stavu před jejím zničením povodněmi.

46. Návrhem na nařízení exekuce ze dne 12. 5. 2009, došlým Okresnímu soudu ve [obec] dne 15. 5. 2009, navrhli původní žalobci a/ a b/ proti Obci [obec] nařízení exekuce na základě rozhodnutí ze dne 24. 6. 2008 k odstranění stavby-stavební úpravy komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], provedené bez stavebního povolení, tak, aby byl obnoven stav stavby před povodněmi v roce 1997.

47. Usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne 10. 6. 2009, č. j. [anonymizováno] [číslo], byl návrh původních žalobců a/ a b/ ze dne 12. 5. 2009, aby Obci [obec] byla nařízena exekuce k odstranění stavby-stavební úpravy komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], provedené bez stavebního povolení, tak, aby byl obnoven stav stavby před povodněmi v roce 1997, na základě rozhodnutí ze dne 24. 6. 2008 zamítnut s odůvodněním, že exekuční titul byl shledán vykonatelným po formální stránce (stal se pravomocný a uplynula lhůta k plnění), nicméně v jeho výroku není přesně a jasně specifikována povinnost, která má být splněna, což znamená absolutní materiálně nevykonatelnost exekučního titulu (viz též č. l. 19).

48. Dne 21. 8. 2009 byl sepsán úřední záznam, že na Městský úřad se dostavili původní žalobci a/ a b/ a nahlíželi do spisu sp. zn. [spisová značka] [rok] [číslo] [číslo] v době od 10:25 do 10:35 hodin.

49. Usnesením-exekuční výzvou ze dne 31. 8. 2009 sp. zn. [spisová značka] [rok] [číslo] [rok] (dále„ usnesení-exekuční výzva ze dne 31. 8. 2009“) Městský úřad vyzval [územní celek], by splnila povinnost uloženou jí rozhodnutím ze dne 24. 6. 2008, které nabylo právní moci 25. 7. 2008, to je, aby odstranila stavbu-stavební komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], provedenou bez stavebního povolení, tak, aby byl obnoven stav stavby před povodněmi v roce 1997, a to v prodloužené lhůtě do 31. 10. 2009. Usnesení-exekuční výzva ze dne 31. 8. 2009 nabyla právní moci dne 19. 9. 2009.

50. Podáním ze dne 28. 8. 2009, došlým Městskému úřadu dne 31. 8. 2009, ve věci odstranění stavby na základě rozhodnutí ze dne 24. 6. 2008, požádali původní žalobci a/ a b/ o informaci, z jakého důvodu nebyla stavba odstraněna a jaká byla učiněna opatření pro naplnění rozhodnutí.

51. Sdělením ze dne 18. 9. 2009 sp. zn. [spisová značka] [rok] Městský úřad v reakci na podání ze dne 28. 8. 2009 informoval původní žalobce a/ a b/ jak o tom, že dne 11. 7. 2008, obdržel od spoluvlastnice sousedního pozemku [jméno] [příjmení] sdělení, že současný stav komunikace po její obnově odpovídá přibližně stavu před jejím zničením povodněmi, tak o tom, že jelikož [územní celek] dosud nenahlásila odstranění stavby, bylo jí zasláno usnesení-exekuční výzva ze dne 31. 8. 2009 ke splnění povinnosti, jak je uvedeno v rozhodnutí ze dne 24. 6. 2008, to je, aby odstranila stavbu-stavební komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], provedenou bez stavebního povolení, tak, aby byl obnoven stav stavby před povodněmi v roce 1997, a to v prodloužené náhradní lhůtě do 31. 10. 2009. Sdělení bylo doručeno původním žalobcům a/ a b/ 24. 9. 2009.

52. Dopisem ze dne 7. 10. 2009, došlým Městskému úřadu dne 12. 10. 2009, sdělila [územní celek] ve věci odstranění stavby na základě rozhodnutí ze dne 24. 6. 2008, že nepovolený stav upravila tak, že byl obnoven stav před povodněmi v roce 1997.

53. Správa CHKO Beskydy jako orgán ochrany přírody příslušný podle § 78 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, v znění pozdějších předpisů, sdělila Obci [obec] ve stanovisku ze dne 11. 6. 2008, že nemá připomínky ke stavbě„ Manipulační plocha v [anonymizováno]“ dle výkresu, neboť se jedná o již provedenou stavbu za účelem zpevnění manipulační plochy včetně výstavby propustku a její realizací nejsou dotčeny zájmy ochrany přírody v této části CHKO Beskydy. Výkres, který je přílohou stanoviska, zobrazuje manipulační plochu s propustkem, která částečně zasahuje na pozemky p. [číslo] [parcelní číslo], p. [číslo] [parcelní číslo], p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [část obce]. Do pozemku p. [číslo] který sousedí se pozemky [parcelní číslo], [parcelní číslo] a p. [číslo] na výkrese zobrazená manipulační plocha s propustkem nijak nezasahuje. Pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] nejsou na výkrese zobrazeny (viz též obálka přílohy soudu).

54. Žádostí ze dne 7. 12. 2009, došlé Městskému úřadu dne 9. 12. 2009, navrhli původní žalobci a/ a b/ obnovu řízení ve věci odstranění stavby na základě rozhodnutí ze dne 24. 6. 2008 s odůvodněním, že rozhodnutí je absolutně materiálně nevykonatelné a domnívají se, že na jeho základě nelze vést jakékoliv exekuční řízení.

55. Rozhodnutím ze dne 18. 12. 2009 sp. zn. [spisová značka] [rok] Městský úřad rozhodl tak, že žádost ze dne 7. 12. 2009 na obnovu řízení ukončeného pravomocným rozhodnutím ze dne 24. 6. 2008 se zamítá, neboť neobsahuje ani jeden z důvodů pro obnovu řízení uvedených v ustanovení § 100 odst. 1 správního řádu (dále„ rozhodnutí ze dne 18. 12. 2009“). Rozhodnutí ze dne 18. 12. 2009 bylo doručeno žalobci a/ 23. 12. 2009 a žalobkyni b/ 4. 1. 2010. K odvolání původních žalobců a/ a b/ ze dne 2. 1. 2010, došlému Městskému úřadu dne 6. 1. 2010 a postoupenému se stanoviskem Krajskému úřadu dne 17. 2. 2010, bylo rozhodnuto rozhodnutím Krajského úřadu ze dne 16. 4. 2010 [číslo jednací] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] tak, že podle § 90 odst. 1 písm. b/ správního řádu se rozhodnutí ze dne 18. 12. 2009 zrušuje a věc se vrací Městskému úřadu k novému projednání z důvodu nepřezkoumatelnosti. Rozhodnutí Krajského úřadu nabylo právní moci dne 3. 5. 2010.

56. Rozhodnutím ze dne 14. 6. 2010 sp. zn. [spisová značka] [rok] Městský úřad rozhodl tak, že žádost ze dne 7. 12. 2009 na obnovu řízení ukončeného pravomocným rozhodnutím ze dne 24. 6. 2008 se zamítá, neboť neobsahuje ani jeden z důvodů pro obnovu řízení uvedených v ustanovení § 100 odst. 1 správního řádu a dále proto, že nepovolené stavební úpravy byly odstraněny tak, že byl obnoven stav před povodněmi v roce 1997, a tudíž není důvod ke změně pravomocného rozhodnutí (dále„ rozhodnutí ze dne 14. 6. 2010“). Rozhodnutí ze dne 14. 6. 2010 bylo doručeno původnímu žalobci a/ 25. 6. 2010 a původní žalobkyni b/ 17. 6. 2010. K odvolání původních žalobců a/ a b/ ze dne 28. 6. 2010, došlému Městskému úřadu dne 1. 7. 2010 a postoupenému se stanoviskem Krajskému úřadu dne 30. 7. 2010, bylo rozhodnuto rozhodnutím Krajského úřadu ze dne 30. 9. 2010 [číslo jednací] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] tak, že podle § 90 odst. 1 písm. b/ správního řádu se rozhodnutí ze dne 14. 6. 2010 zrušuje a věc se vrací Městskému úřadu k novému projednání z důvodu, že se Městský úřad nevypořádal s námitkami žalobců a/ a b/. Rozhodnutí Krajského úřadu nabylo právní moci dne 20. 10. 2010.

57. Rozhodnutím ze dne 23. 12. 2010 sp. zn. [spisová značka] [rok] Městský úřad rozhodl tak, že žádost ze dne 7. 12. 2009 na obnovu řízení ukončeného pravomocným rozhodnutím ze dne ze dne 24. 6. 2008 se zamítá, neboť neobsahuje ani jeden důvod pro obnovu řízení podle § 100 odst. 1 správního řádu (dále„ rozhodnutí ze dne 23. 12. 2010“). Rozhodnutí ze dne 23. 12. 2010 bylo doručeno původnímu žalobci a/ 31. 12. 2020 a původní žalobkyni b/ 10. 1. 2011. K odvolání původních žalobců a/ a b/ ze dne 12. 1. 2011 a 18. 1. 2011, došlému Městskému úřadu dne 13. 1. 2011 a 19. 1. 2011 a postoupenému se stanoviskem Krajskému úřadu dne 11. 2. 2011, bylo rozhodnuto rozhodnutím Krajského úřadu ze dne 11. 4. 2011 [číslo jednací] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka] tak, že podle § 90 odst. 1 písm. b/ správního řádu se rozhodnutí ze dne 23. 12. 2010 zrušuje a věc se vrací Městskému úřadu k novému projednání se závazným názorem, že je dán důvod pro obnovu řízení podle § 100 odst. 1 písm. a/ správního řádu a je na Městském úřadu, aby neprodleně rozhodl o obnově řízení a následně zahájil řízení ve věci odstranění stavby-stavební úpravy komunikace na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Rozhodnutí Krajského úřadu nabylo právní moci dne 14. 4. 2011.

58. Spis byl Krajským úřadem vrácen Městskému úřadu dne 29. 4. 2011. V době od 12. 5. 2011 do 24. 6. 2011 se spis nacházel u Ministerstva dopravy, kterému byl předložen na základě podnětu Městského úřadu ze dne 9. 5. 2011 k provedení přezkumného řízení ve věci rozhodnutí Krajského úřadu ze dne 11. 4. 2011 [číslo jednací] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka] Ministerstvo dopravy ve stanovisku ze dne 21. 6. 2011 zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] vyjádřilo názor, že na rozdíl od dřívější právní úpravy dává nyní § 94 odst. 1 správního řádu právo podat podnět k přezkumnému řízení pouze účastníku řízení, jímž jsou v tomto případě původní žalobci a/ a b/ (kteří však tohoto práva nevyužili) a že nebyly shledány ani důvody pro zahájení přezkumného řízení z moci úřední (§ 94 odst. 1 věta první správního řádu), a proto se podnět k přezkumnému řízení odmítá.

59. Rozhodnutím ze dne 19. 7. 2011 sp. zn. [spisová značka] [rok] Městský úřad po posouzení žádosti původních žalobců a/ a b/ ze dne 7. 12. 2009 podle § 100 odst. 1 písm. a/ správního řádu povolil obnovu řízení ukončeného pravomocným rozhodnutím ze dne 24. 6. 2008 s tím, že účastníky řízení, na něž se rozhodnutí vztahuje, jsou původní žalobci a/ a b/ (dále„ rozhodnutí ze dne 19. 7. 2011“). Rozhodnutí ze dne 19. 7. 2011 bylo doručeno původnímu žalobci a/ 3. 8. 2011 a původní žalobkyni b/ 5. 8. 2011 a rovněž Obci [obec], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] Odvoláním ze dne 5. 8. 2011, došlým Městskému úřadu 10. 8. 2011, napadla [územní celek] rozhodnutí ze dne 19. 7. 2011. Rozhodnutím Krajského úřadu ze dne 15. 11. 2011, [číslo jednací], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka], bylo podle § 90 odst. 5 správního řádu odvolání zamítnuto a rozhodnutí ze dne 19. 7. 2011 potvrzeno. Rozhodnutí ze dne 19. 7. 2011 nabylo právní moci 2. 12. 2011 (viz též obálka přílohy soudu).

60. Oznámením ze dne 11. 1. 2012 sp. zn. [spisová značka] [rok] Městský úřad dal na vědomí zahájení obnoveného řízení o odstranění stavby-stavební úpravy komunikace na pozemku parc. [číslo] lesní pozemek, parc. [číslo] (PK [anonymizována dvě slova]) a [číslo] - ostatní plocha, parc. [číslo] lesní pozemek, parc. [číslo] lesní pozemek a parc. [číslo] ostatní plocha v k. ú. [část obce], rozestavěné bez stavebního povolení Obcí [obec] (dále„ obnovené řízení o odstranění stavby“) s tím, že se současně nařizuje ústní jednání na den 10. 2. 2012 v 8:45 hodin. Oznámení bylo doručeno původnímu žalobci a/ 16. 1. 2012 a původní žalobkyni b/ 20. 1. 2012 a rovněž Obci [obec], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [právnická osoba]

61. Emailem ze dne 9. 2. 2012 [jméno] [příjmení] omluvila neúčast na ústním jednání nařízeném na den 10. 2. 2012 v 8:45 hodin a zároveň uvedla, že trvá na svém stanovisku, obsaženém v dopise ze dne 9. 7. 2008, že současný stav komunikace po její obnově odpovídá přibližně stavu před jejím zničením povodněmi.

62. Dne 10. 2. 2012 za účasti Městského úřadu a původních žalobců a/ a b/ byl sepsán protokol o ústním jednání ve věci obnoveného řízení o odstranění stavby.

63. Žádostí ze dne 17. 2. 2012, došlé Městskému úřadu 21. 2. 2012, požádala [územní celek] o dodatečné stavební povolení ke stavbě-stavební úpravy komunikace na pozemku parc. [číslo] lesní pozemek, parc. [číslo] (PK [anonymizována dvě slova]) a [číslo] - ostatní plocha, parc. [číslo] lesní pozemek, parc. [číslo] lesní pozemek a parc. [číslo] ostatní plocha v k. ú. [část obce] s tím, že za známé účastníky řízení označila [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

64. Výzvou ze dne 24. 2. 2012 sp. zn. [spisová značka] [rok] Městský úřad ve věci obnoveného řízení o odstranění stavby vyzval [územní celek], aby nejpozději do 120 dnů ode dne doručení doplnila žádost ze dne 17. 2. 2012 o podklady tam uvedené. Výzva byla doručena Obci [obec] 29. 2. 2012.

65. Usnesením ze dne 24. 2. 2012 sp. zn. [spisová značka] [rok] Městský úřad ve věci obnoveného řízení o odstranění stavby přerušil řízení na 120 dnů od dne doručení (dále„ usnesení ze dne 24. 2. 2012“). Usnesení ze dne 24. 2. 2012 bylo doručeno původnímu žalobci a/ 1. 3. 2012 a původní žalobkyni b/ 13. 3. 2012 a rovněž Obci [obec], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] Odvoláními ze dne 12. 3. 2012 a 18. 3. 2012, došlými Městskému úřadu 14. 3. 2012 a 22. 3. 2012, napadli původní žalobci a/ a b/ usnesení ze dne 24. 2. 2012. Spis byl se stanoviskem předložen Krajskému úřadu dne 20. 4. 2012. Rozhodnutím Krajského úřadu ze dne 16. 7. 2012 [číslo jednací] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka] bylo podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. b/ správního řádu usnesení ze dne 24. 2. 2012 zrušeno a věc byla vrácena Městskému úřadu k novému projednání. Rozhodnutí Krajského úřadu nabylo právní moci 20. 8. 2012.

66. Dne 10. 9. 2012 byl sepsán úřední záznam, že na Městský úřad se dostavili původní žalobci a/ a c/ s žádostí o nahlédnutí do spisu sp. zn. [spisová značka] [rok], který však byl zaslán s odvoláními Krajskému úřadu. Žadatelům byly předloženy pouze doklady, které po zaslání spisu zůstaly na Městském úřadu. Původní žalobce c/ si pořídil fotodokumentaci předložených dokladů a sdělil, že obdržel rozhodnutí od Krajského úřadu.

67. Oznámením ze dne 2. 11. 2012 sp. zn. [spisová značka] [rok] Městský úřad ve věci obnoveného řízení o odstranění stavby dal na vědomí účastníkům pokračování řízení a nařízení ústního jednání na den 4. 12. 2012 v 8:45 hodin. Oznámení bylo doručeno původnímu žalobci a/ 4. 11. 2012, původní žalobkyni b/ 6. 11. 2012, a původnímu žalobci c/ 14. 11. 2012 a rovněž Obci [obec], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [právnická osoba]

68. Dne 4. 12. 2012 za účasti Městského úřadu a původních žalobců b/ a c/ byl sepsán protokol o ústním jednání ve věci obnoveného řízení o odstranění stavby.

69. Oznámením ze dne 19. 12. 2012 sp. zn. [spisová značka] [rok] Městský úřad ve věci obnoveného řízení o odstranění stavby dal na vědomí účastníkům doplnění spisu o nové podklady rozhodnutí a stanovil jim lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí do 15. 1. 2013. Oznámení bylo doručeno původnímu žalobci a/ 29. 12. 2012, původní žalobkyni b/ 21. 12. 2012 a původnímu žalobci c/ 29. 12. 2012 a rovněž Obci [obec], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [právnická osoba]

70. Rozhodnutím ze dne 1. 2. 2013 sp. zn. [spisová značka] [rok] Městský úřad ve věci obnoveného řízení o odstranění stavby vydal podle § 88 odst. 1 písm. d/ stavebního zákona pro [územní celek] dodatečné povolení na stavbu, kterým stavbu dodatečně povoluje (dále„ rozhodnutí ze dne 1. 2. 2013“). Rozhodnutí ze dne 1. 2. 2013 bylo doručeno původnímu žalobci a/ 1. 2. 2013, původní žalobkyni b/ 21. 2. 2013 a původní žalobci c/ 20. 2. 2013 a rovněž Obci [obec], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] Odvoláním ze dne 23. 2. 2013, došlým Městskému úřadu 28. 2. 2013, napadli původní žalobci a/ až c/rozhodnutí ze dne 1. 2. 2013. Spis byl se stanoviskem předložen Krajskému úřadu dne 20. 3. 2013. Rozhodnutím Krajského úřadu ze dne 12. 5. 2014 [číslo jednací] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] bylo podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. b/ správního řádu usnesení ze dne 1. 2. 2013 zrušeno a věc byla vrácena Městskému úřadu k novému projednání. Rozhodnutí Krajského úřadu nabylo právní moci 30. 5. 2014.

71. Oznámením ze dne 8. 8. 2014 sp. zn. [spisová značka] [rok] Městský úřad ve věci obnoveného řízení o odstranění stavby dal na vědomí účastníkům nové pokračování obnoveného řízení. Oznámení bylo doručeno původnímu žalobci a/ 22. 8. 2014, původní žalobkyni b/ 12. 8. 2014 a původnímu žalobci c/ 22. 8. 2014 a rovněž Obci [obec], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [právnická osoba]

72. Výzvou ze dne 4. 9. 2014 sp. zn. [spisová značka] [rok] Městský úřad ve věci obnoveného řízení o odstranění stavby vyzval [územní celek], aby nejpozději do 3. 10. 2014 doplnila žádost ze dne 17. 2. 2012 o podklady tam uvedené. Výzva byla doručena Obci [obec] 5. 9. 2014.

73. Usnesením ze dne 4. 9. 2014 sp. zn. [spisová značka] [rok] Městský úřad ve věci obnoveného řízení o odstranění stavby přerušil řízení o odstranění stavby do 3. 10. 2014. Usnesení bylo doručeno Obci [obec] 5. 9. 2014.

74. Oznámením ze dne 7. 10. 2014 č. j. [spisová značka] [rok] Městský úřad ve věci obnoveného řízení podle § 88 odst. 1 písm. b/ stavebního zákona o odstranění stavby-stavební úpravy komunikace na pozemku parc. [číslo] lesní pozemek, parc. [číslo] (PK [anonymizována dvě slova]) a [číslo] - ostatní plocha, parc. [číslo] lesní pozemek, parc. [číslo] lesní pozemek a parc. [číslo] ostatní plocha v k. ú. [část obce], rozestavěné bez stavebního povolení Obcí [obec], dal na vědomí účastníkům, že se mohou vyjádřit k podkladům a rozhodnutím. Oznámení bylo doručeno původnímu žalobci a/ 20. 10. 2014, původní žalobkyni b/ 13. 10. 2014 a původnímu žalobci c/ 20. 10. 2014 a rovněž Obci [obec], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [právnická osoba]

75. Rozhodnutím ze dne 31. 10. 2014 č. j. [spisová značka] 2005 Městský úřad ve věci obnoveného řízení podle § 88 odst. 1 písm. b/ stavebního zákona o odstranění stavby-stavební úpravy komunikace na pozemku parc. [číslo] lesní pozemek, parc. [číslo] (PK [anonymizována dvě slova]) a [číslo] - ostatní plocha, parc. [číslo] lesní pozemek, parc. [číslo] lesní pozemek a parc. [číslo] ostatní plocha v k. ú. [část obce], rozestavěné bez stavebního povolení Obcí [obec], vydal podle § 88 odst. 1 písm. b/ stavebního zákona pro [územní celek] dodatečné povolení na stavbu-stavební komunikace na pozemku parc. [číslo] lesní pozemek, parc. [číslo] (PK 219, 220) a [číslo] - ostatní plocha, parc. [číslo] lesní pozemek, parc. [číslo] lesní pozemek a parc. [číslo] ostatní plocha v k. ú. [část obce], kterým stavbu dodatečně povoluje. Rozhodnutí bylo doručeno původnímu žalobci a/ 18. 11. 2014, původní žalobkyni b/ 7. 11. 2014 a původnímu žalobci c/ 18. 11. 2014 a rovněž Obci [obec], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] Rozhodnutí nabylo právní moci 10. 4. 2015 (viz též obálka přílohy soudu).

76. Odvoláním ze dne 28. 11. 2014, došlým Městskému úřadu 2. 12. 2014, napadli původní žalobci a/ až c/rozhodnutí ze dne 31. 10. 2014 č. j. [spisová značka] [rok]. Spis byl se stanoviskem předložen Krajskému úřadu 9. 1. 2015. Rozhodnutím Krajského úřadu ze dne 27. 3. 2015 [číslo jednací] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] bylo podle ustanovení § 90 odst. 5 správního řádu odvolání ze dne 28. 11. 2014 zamítnuto a usnesení ze dne 31. 10. 2014, č. j. [spisová značka] [rok], potvrzeno. Rozhodnutí Krajského úřadu nabylo právní moci 10. 4. 2014.

77. Ze spisového materiálu Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 9. 2019, č. j. 64 A 43/2018-38 (viz přílohová obálka žalobců), soud zjistil následující skutečnosti.

78. Rozhodnutím ze dne 10. 7. 2018 č. j. [spisová značka] [rok] Městský úřad zamítl žádost [územní celek] ze dne 17. 2. 2012 o dodatečné povolení o dodatečné stavební povolení ke stavbě-stavební úpravy komunikace na pozemku parc. [číslo] lesní pozemek, parc. [číslo] (PK [anonymizována dvě slova]) a [číslo] - ostatní plocha, parc. [číslo] lesní pozemek, parc. [číslo] lesní pozemek a parc. [číslo] ostatní plocha v k. ú. [část obce] (dále„ rozhodnutí ze dne 10. 7. 2018“). Odvoláním ze dne 24. 7. 2018, došlým Městskému úřadu 25. 7. 2018, napadla [územní celek] rozhodnutí ze dne 10. 7. 2018. Spis byl se stanoviskem předložen Krajskému úřadu 7. 9. 2018. Rozhodnutím Krajského úřadu ze dne 7. 11. 2018 [číslo jednací] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [spisová značka], bylo odvolání podle § 90 odst. 5 správního řádu zamítnuto a rozhodnutí ze dne 10. 7. 2018 potvrzeno (dále„ rozhodnutí ze 7. 11. 2018“).

79. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 9. 2019, č. j. 64 A 43/2018-38, ve věci [územní celek] v postavení žalobce, proti Krajskému úřadu v postavení žalovaného, za účasti původních žalobců a/ až c/ v postavení osob zúčastněných, o žalobě proti rozhodnutí ze 7. 11. 2018, byla zrušena rozhodnutí ze dne 10. 7. 2018 a rozhodnutí ze dne 7. 11. 2018 a věc byla vrácena k dalšímu rozhodnutí. Krajský soud v Ostravě zdůraznil, že je nutné ctít zásadu presumpce správnosti správních aktů, která je základním atributem demokratického právního státu stejně jako princip dobré víry jednotlivce ve správnost aktů veřejné moci. Znamená to, že správní akt je zákonný a správný, a to až do okamžiku, kdy příslušný orgán zákonem předvídanou formou prohlásí správní akt za nezákonný a zruší jej, nebo, je-li nicotný. Po celou dobu své existence až do svého eventuálního zrušení vyvolává správní akt právní následky, zakládá práva a povinnosti. Princip dobé víry působí bezprostředně v rovině subjektivního základního práva jako ochrana, v rovině objektivní se pak projevuje jako princip presumpce správnosti aktu veřejné moci (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2008, č. j. 6 As 66/2007-94, nebo ze dne 7. 9. 2017, č. j. 3 Azs 91/2016-46). Krajský soud v Ostravě v této souvislosti poukázal na existenci pravomocného rozhodnutí o povolení obnovy řízení o odstranění stavby v posuzované věci s tím, že jde o rozhodnutí, které nutně vyvolává právní účinky, jak trefně označila [územní celek],„ se vším všudy“. Z tohoto pohledu pak podle Krajského soudu v Ostravě nelze pokládat za správné závěry, že důvodem obnovy řízení bylo pochybení správního orgánu ve formulaci výroku původního rozhodnutí o odstranění stavby, a (v zásadě pouze) to měl být nedostatek, který měl být v obnoveném řízení napraven a že obnovením řízení o odstranění stavby nebyla automaticky otevřena možnost provést„ řízení v řízení“, tj. poskytnout Obci [obec] znovu možnost podat žádost o dodatečné povolení stavby. Naopak, podle Krajského soudu v Ostravě při zachování principu právní jistoty a presumpce správnosti správních aktů je jediný možný výklad ten, že nebylo-li rozhodnutí o obnově řízení o odstranění stavby odklizeno pro svou nezákonnost, vyvolává právní účinky, a tudíž v obnoveném řízení o odstranění stavby je třeba všem účastníkům plně zachovat jejich práva, tedy Obci [obec] také právo na žádost o dodatečné povolení stavby. Jakkoli se tedy může v rovině obecné jevit rozhodnutí o odstranění stavby jako materiálně nevykonatelné, respektive následné rozhodnutí o povolení obnovy řízení o odstranění stavby jako nezákonné pro absenci zákonných důvodů, podle Krajského soudu v Ostravě nelze v posuzované věci v obnoveném řízení o odstranění stavby otázku zákonnosti těchto aktů vůbec přezkoumávat. Podle Krajského soudu v Ostravě se nelze ztotožnit ani s poukazem na § 102 odst. 7 správního řádu, podle něhož v obnoveném řízení je nutné šetřit práva nabytá v dobré víře. V této souvislosti Krajský soud v Ostravě zmínil, že původní žalobci jako účastníci řízení o odstranění stavby nemohli nabýt žádná veřejná subjektivní práva z rozhodnutí o odstranění stavby, neboť řízení o odstranění stavby není řízením zahajovaným na žádost, ale z úřední povinnosti. Původním žalobcům tedy podle Krajského soudu v Ostravě z rozhodnutí o odstranění stavby nevzešlo žádné„ právo na odstranění stavby“, nebyli tudíž ve smyslu řízení o výkon rozhodnutí„ oprávněnými“ z uvedeného rozhodnutí a pro věcné projednání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí z uvedeného rozhodnutí, který podali u Okresního soudu ve Vsetíně, nebyly splněny podmínky.

80. Posledním rozhodnutím vydaným v posuzovaném řízení byl rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 9. 2019, č. j. 64 A 43/2018-38.

81. Ze spisového materiálu Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm soud dále zjistil, že sestává ze 4 složek v pevných deskách a 2 samostatných složek tvořících v souhrnu 470 listů (bez projektové dokumentace a dalších příloh).

82. Z účastnického výslechu žalobce b/ ze dne 24. 11. 2022 soud zjistil, že se do posuzovaného řízení zapojil ve stadiu po povolení obnovy. V souvislosti s posuzovaným řízením panovala v rodině značná nejistota ohledně výsledku. Rodiče byli vystresovaní. V rodině byla občas tíživější atmosféra a občas docházelo i k hádkám. Otec z toho byl velmi nervózní. Rodiče nechtěli dopustit, aby předmětné pozemky, které jsou lesními pozemky, měli znepřístupněné, a proto se nenechali odradit a neustále věc řešili. Rodina nad tím strávila několik stovek hodin času, projela několik stovek i tisíc kilometrů na různá jednání a za právní služby zaplatila 80 až 100 tisíc korun (za odvolání, žalobu, kasační stížnost atd.). S vývojem věci už veškerá podání konzultovali s advokátem. Byli neustále v nejistotě, jak věc dopadne. Při každém úředním úkonu řešili, jaká alternativa může do budoucna nastat. Někdy byly diskuse velmi vzrušené. Pořád museli přemýšlet nad tím, co se může přihodit. Nepřispělo to rodinné pohodě a klidu. Nastaly i krizové momenty, kdy rodiče zvažovali prodej, aby se zbavili problémů. Pociťovali šikanu, diskriminaci a též pochybnosti o právním státě a dodržování zákonnosti ze strany úřadů. On sám získal trauma z jednání s úřadem v Rožnově pod Radhoštěm a pocit soustavné diskriminace (viz č. l. 174-175).

83. Zjištěný skutkový stav (viz body 20 až 82 tohoto rozsudku) shledal soud dostatečným pro rozhodnutí o věci.

84. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí o věci.

85. Z důvod nadbytečnosti soud neprováděl další dokazování (viz č. l. 202), neboť místní šetření by nepřineslo po skutkové stránce ničeho významného a dokazování spisovým materiálem Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm (z něhož žalobci navrhovali číst čestné prohlášení Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 26. 9. 2014) bylo provedeno ještě před jeho vrácením Nejvyššímu správnímu soudu (viz č. l. 125).

86. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

87. Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

88. Podle ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

89. Podle ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a/ celkové délce řízení, b/ složitosti řízení, c/ jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d/ postupu orgánů veřejné moci během řízení a e/ významu předmětu řízení pro poškozeného.

90. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když si to vyžádají zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům společnosti.

91. Podle Stanoviska platí, že odůvodnění výše přiznaného zadostiučinění musí obsahovat hodnocení, v němž se vychází ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení v letech či měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení s následným připočtením či odečtením vlivu skutečnosti vyplývající z kritérií obsažených v ustanovení § 31a odst. 3 písm. b/ až e/ zákona č. 82/1998 Sb. Pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení. Přitom je nezbytné zohlednit, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Je rozumné, jestliže první dva roky řízení budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky 15 000 Kč až 20 000 Kč, tedy za jeden rok pak 7 500 Kč až 10 000 Kč Částku, k níž se dospěje součinem základní částky za jeden rok řízení (modifikované za prvé dva roky řízení) a celkové doby řízení spočítané v letech či měsících, lze následně upravovat v důsledku působení jednotlivých faktorů uvedených pod písmeny b/ až e/ ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Základní částku je možno přiměřené zvýšit či snížit, přičemž by mělo být v obecné rovině dostačující zvýšení či snížení nepřesahující 50 %, aby byl zachován vztah přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ni poskytovaným odškodněním.

92. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 5103/2015,„ na případ účasti vlastníka sousední nemovité věci ve stavebním řízení o vydání stavebního povolení dopadá čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a tudíž je nezbytné posuzovat přiměřenost jeho délky jako celek ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

93. V nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. II. ÚS 570/2020, byl prezentován názor:„ Při rozhodování o zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem nelze odhlížet od toho, že bylo ve správním řízení rozhodováno o základním právu nebo svobodě, a proto je povinností obecných soudů zohlednit celkovou délku řízení, jež teprve ve svém souhrnu vedlo k realizaci základních práva; jinak se obecné soudy dopustí nepřípustného snížení procesní ochrany dotčeného jednotlivce. Na správní řízení o základních právech a svobodách, jakož i na případná navazující soudní řízení, je tedy třeba z ústavněprávního hlediska nahlížet jako na řízení jediné. Není-li jeho délka přiměřená, uplatní se vzhledem k zásadnímu významu základních práv a svobod v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny domněnka vzniku nemajetkové újmy. Přitom není třeba zkoumat, zda předmětem řízení bylo„ občanské právo nebo závazek“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy a judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Samotné posouzení existence podmínek pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem v konkrétním případě je pak v pravomoci obecných soudů.“ 94. Za situace, kdy se původní žalobci účastnili posuzovaného řízení jako spoluvlastníci byť jediného z předmětných pozemků sousedícího s předmětnou stavbou (parc. [číslo] v k. ú. [část obce]), je soud s vědomím uvedené judikatury (viz body 92 a 93 tohoto rozsudku) toho názoru, že na tento případ dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy a Stanovisko (viz body 90 a 91 tohoto rozsudku).

95. Nejvyšší soud dovodil, že„ průtahy v řízení jsou jevem, kdy státní orgán nekoná v zákonem stanovené či přiměřené době, a jde tedy zpravidla (nikoliv však vždy) o příčinu nepřiměřené délky řízení. K porušení práva na přiměřenou délku řízení však dochází i tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez na to, zda v něm byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. Jinými slovy řečeno, k porušení práva na přiměřenou délku řízení může dojít i tehdy, nedošlo-li v řízení k průtahům, a naopak, i když k průtahům v řízení došlo, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat“ (srov. rozsudek ze dne 31. 7. 2018, sp. zn. 30 Cdo 3151/2016, nebo rozsudek ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4584/2010, anebo rozsudek ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3728/2016) a dále, že„ při posuzování přiměřenosti délky řízení je třeba vždy vycházet z celkové délky řízení a nikoliv jen z délky jednotlivých průtahů ve smyslu nečinnosti“ (srov. rozsudek ze dne 31. 7. 2018, sp. zn. 30 Cdo 3151/2016).

96. V rozsudku ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2780/2015, Nejvyšší soud vyložil, že„ právě z důvodu, že okolnosti, jež mohou být důvodem obnovy řízení, nemohou být přičítány k tíži rozhodujícímu orgánu, resp. státu, činí tento mimořádný opravný prostředek natolik odlišným od jiných opravných prostředků, že jej nelze zahrnout do celkové délky řízení. Umožňuje-li právní řád nad rámec povinností uložených čl. 6 odst. 1 Úmluvy prolomit právní moc rozhodnutí i z důvodů objektivní povahy, tedy nikoli z důvodů pochybení rozhodujících orgánů, pak řízení, v němž je rozhodováno o tom, zda řízení bude obnoveno, či nikoliv, nelze zahrnout pod čl. 6 odst. 1 Úmluvy, neboť v době rozhodování o obnově řízení již účastník původního řízení není v nejistotě ohledně jeho výsledku.“. K názoru, že„ při posouzení přiměřenosti délky řízení se nepřihlíží k délce řízení o povolení obnovy“ se Nejvyšší soud přihlásil rovněž v usnesení ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4011/2016, nebo ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1300/2018, anebo ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1117/2019.

97. V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1143/2010, bylo vysloveno, že„ nelze předpokládat, že v řízení bude činěn jeden procesní úkon za druhým, je třeba zohlednit i skutečnost, že i příprava a zvažování dalších procesních kroků, stejně jako rozbor věci po hmotněprávní stránce mohou být časové náročné a vyžádají si určité časové prodlevy. Nepřesáhnou-li tyto prostoje určitou rozumně očekávatelnou míru, pak není důvodu považovat postup příslušných orgánů za nesprávný“.

98. Soud se následně zabýval okolnostmi tohoto případu (§ 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.). Pokud jde o hledisko celkové délky řízení (§ 31a odst. 3 písm. a/zákona č. 82/1998 Sb.), soud má za to, že žalobkyně a/ se stala účastnicí posuzovaného řízení dne 21. 7. 2005, kdy jí bylo doručeno oznámení Městského úřadu ze dne 20. 7. 2005 o zahájení správní řízení o odstranění předmětné stavby a žalobce b/ se stal účastníkem posuzovaného řízení dne 10. 9. 2012, kdy se dostavil na Městský úřad s žádostí o nahlédnutí do spisu. Po dobu od prosince 2009 do prosince 2011, kdy probíhalo řízení o povolení obnovy, se k délce posuzovaného řízení nepřihlíží (viz bod 96 tohoto rozsudku). Z hlediska celkové délky řízení je tedy rozhodným obdobím v případě žalobkyně a/ červenec 2005 až listopad 2009 a leden 2012 až červen 2018, tzn. 8 let a 11 měsíců (nikoli listopad 2004 až červen 2018) a v případě žalovaného b/ září 2012 až červen 2018, tzn. 5 let a 10 měsíců (nikoli květen 2012 až červen 2018). Soud je toho názoru, že posuzované řízení vykazuje vyšší skutkovou složitost (§ 31a odst. 3 písm. b/ zákona č. 82/1998 Sb.), což se přirozeně projevilo na jeho délce. Posuzované řízení, které si vyžádalo potřebu provést zaměření, zpracovat projektovou dokumentaci, zhotovit geometrický plán, vyřešit majetkoprávní vztahy, uskutečnit majetkový převod dotčených pozemků atd., probíhá na více stupních jak před správními orgány (Městský úřad, Krajský úřad), tak před správními soudy (Krajský soud v Ostravě, Nevyšší správní soud). Ačkoli nelze předpokládat činění jednoho procesního úkonu za druhým a je třeba zohlednit i to, že příprava a zvažování procesních kroků mohou být časové náročné a vyžádají si určité časové prodlevy (viz bod 97 tohoto rozsudku), soud má za to, že v posuzovaném řízení došlo v postupu správních orgánů (Městský úřad, Krajský úřad) k prostojům přesahujícím rozumně očekávatelnou míru (viz bod 97 tohoto rozsudku), což nepochybně přispělo k jeho délce (§ 31a odst. 3 písm. d/ zákona č. 82/1998 Sb.). Soud neshledal, že by žalobci se na délce posuzovaného řízení nějak významně nepodíleli (§ 31a odst. 3 písm. c/ zákona č. 82/1998 Sb.). Pokud jde o hledisko významu, soud vychází z toho, že v případě posuzovaného řízení se nejednalo o řízení s typově zvýšeným významem (trestní, vazební, o ochranu osobnosti, péče o nezletilé, o výživné, o osobním stavu, nebo o pracovněprávních nárocích) a vzhledem k charakteru předmětných pozemků, které jsou lesními pozemky (což potvrdil sám žalobce b/ ve své výpovědi), žalobci ani nemohli pociťovat újmu (nejistotu a stres) z délky posuzovaného řízení v takové intenzitě, jak by tomu bylo například u pozemků užívaných k trvalému bydlení. Navíc výkres, který je přílohou sdělení ze dne 11. 6. 2008, zobrazuje předmětnou stavbu, která částečně zasahuje na jiné pozemky, přičemž do pozemku [parcelní číslo] (jednoho z předmětných) nijak nezasahuje a pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] (zbývající z předmětných) nejsou na výkrese zobrazeny vůbec. Vzhledem k tomu, co za dané situace bylo pro žalobce„ v sázce“, lze význam posuzovaného řízení pro ně považovat za snížený (§ 31a odst. 3 písm. e/ zákona č. 82/1998 Sb.). Délku posuzovaného řízení soud nepovažuje za přiměřenou. Nemajetková újma, kterou žalobci v důsledku toho utrpěli, se presumuje a není třeba ji prokazovat. Přiměřenou kompenzací je pak zadostiučinění v penězích, kdy východiskem je podle Stanoviska částka 15 000 Kč za rok a částka 1 250 Kč za měsíc. V případě žalobkyně a/ je třeba v prvních 2 letech vycházet z poloviční roční sazby, tj. 7 500 Kč, neboť každé řízení nějakou dobu trvá. V případě žalobce b/ se toto krácení neuplatní, neboť není vázáno na osobu poškozeného či účastníka řízení, ale na řízení samotné, jak dovodil Nejvyšší soud v rozsudcích ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1078/2013 a ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2952/2014. Základní částka u žalobkyně a/ činí 118 750 Kč a u žalobce b/ činí 82 500 Kč, kterou je třeba snížit z hlediska vyšší složitosti o 10 % a z hlediska sníženého významu o 10 %, tedy celkem o 20 %, což u žalobkyně a/ představuje 23 750 Kč a u žalobce b/ 16 500 Kč. Důvody pro snížení či zvýšení základní částky z ostatních hledisek soud neshledal. Ani z hlediska doplňkového kritéria sdílené újmy, jak bylo označeno v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. 30 Cdo 2889/2020, soud nepřistoupil ke snížení základní částky. Takový postup je totiž namístě toliko tam, kde by se odčinění každého z poškozených mělo projevit ve sféře ostatních poškozených, což však není případ žalobců, kteří se domáhají zadostiučinění za individuálně utrpěnou újmu každý sám za sebe. Skutečnost, že žalobci vedli obdobné soudní řízení (sp. zn. 40 C 2/2019 Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 72 Co 173/2020 Městského soudu v Praze), nepovažuje soud za významnou. Konečná částka 95 000 Kč v případě žalobkyně a/ a 66 000 Kč v případě žalobce b/ podle názoru soudu plně respektuje zachování vztahu přiměřenosti mezi utrpěnou morální újmou a za ni poskytnutým zadostiučiněním, zcela odpovídá konkrétním okolnostem tohoto případu a je zároveň souladná jak se závěry zaujatými ve Stanovisku, tak s obecně sdílenou představou spravedlnosti. V prodlení s platbou těchto částek se žalovaná ocitla dne 29. 12. 2018. V té době činil úrok z prodlení 8,5 % ročně. Žalobkyně a/ má tedy vůči žalované právo na zaplacení částky 95 000 Kč (§ 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 95 000 Kč od 29. 12. 2018 do zaplacení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky). Žalobce b/ tedy má vůči žalované právo na zaplacení částky 66 000 Kč (§ 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 66 000 Kč od 29. 12. 2018 do zaplacení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky). Soud proto ohledně částek 95 000 Kč a 66 000 Kč s příslušenstvím žalobě jako důvodné vyhověl, přičemž o lhůtě k plnění rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. z organizačně-technických důvodů na straně žalované, neboť jde o plnění ze státního rozpočtu podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (výrok I.) a ohledně částek 188 050 Kč a 120 637,50 Kč s příslušenstvím žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

99. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobcům náleží náhrada nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč (§ 137 odst. 1 o. s. ř.), nákladů spojených s poskytováním právních služeb ve výši 106 856 Kč (vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb - dále„ vyhláška č. 177/1996 Sb.“) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 365,40 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.), tj. v souhrnu 130 221,40 Kč Náklady spojené s poskytováním právních služeb představuje: a) odměna za 8 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, žaloba, porada s klientem, trojí vyjádření ve věci samé, účast na jednání před soudem) po 7 440 Kč (při zastupování tří osob) a za 7 úkonů (odvolání, dvojí vyjádření ve věci samé, dvojí porada s klientem, dvojí účast na jednání před soudem) po 4 960 Kč (při zastupování dvou osob), tj. 94 240 Kč (§ 7, § 9 odst. 4 písm. a/, § 11 odst. 1, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), b) náhrada hotových výdajů za 15 úkonů po 300 Kč, tj. 4 500 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), c) náhrada za promeškaný čas strávený cestou k jednání dne 22. 2. 2022 (automobilem z Olomouce do Prahy a zpět) za 14 půlhodin po 100 Kč a k jednání dne 2. 3. 2023 (vlakem z Olomouce do Prahy a zpět) za 16 půlhodin po 100 Kč, tj. 3 000 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), d) náhrada cestovních výdajů v souvislosti s účastí na jednání dne 22. 2. 2022 ve výši 3 696 Kč za použití vozidla tov. zn. CHEVROLET při jízdě z Olomouce do Prahy a zpět, kdy bylo ujeto 562 km (281 x 2), průměrná spotřeba paliva činila 5,2 litru na 100 km (tj. 0,052 litru na 1 km), průměrná cena paliva činila 36,10 Kč za 1 litr a sazba základní náhrady za 1 km jízdy činila 4, 70 Kč (562 x 0,052 x 36,10 + 562 x 4,70) a v souvislosti s účastí na jednání dne 2. 3. 2023 ve výši 1 420 Kč za použití vlaku při jízdě z Olomouce do Prahy a zpět (581 + 839), tj. 5 116 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Daň z přidané hodnoty odpovídá 21 % z odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas, tj. z částky 101 740 Kč. Výrok o místu plnění vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Výrok o lhůtě k plnění má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. (výrok III.).

Poučení