35 C 91/2018-81

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Annou Vandákovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného: [osobní údaje žalovaného] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 76 510 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 76 510 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení 8 960 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalovaného do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení 16 262 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá vůči žalovanému nároku na zaplacení částky 76 510 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody s tím, že částka představuje ušlý zisk za dobu od [datum] do [datum], kdy nemohla pronajímat bytovou jednotku [číslo] (byt) vymezené v budově [adresa] (bytový dům) postavené na pozemcích p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), to vše zaspáno na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Praha, [katastrální uzemí], [územní celek], část [územní celek] (dále jen„ předmětná bytová jednotka“) z důvodu prodlení žalovaného při vypracování kupní smlouvy a návrhu na vklad vlastnického práva ohledně předmětné bytové jednotky v souvislosti s poskytování právních služeb. Příslušenství je tvořeno zákonným úrokem z prodlení.

2. Žaloba ze dne [datum] je založena na tvrzení, že žalobkyně se jako zájemce o nabytí vlastnického práva k předmětné bytové jednotce zúčastnila výběrového řízení vyhlášeného Městskou částí [obec a číslo]. Dne [datum] oznámila [ulice] část [obec a číslo] žalobkyni, že ve výběrovém řízení zvítězila a vypracování kupní smlouvy o prodeji předmětné bytové jednotky a další úkony právní služby s tím související zajistí žalovaný. Dne [datum] žalobkyně podepsala v kanceláři žalovaného kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k předmětné bytové jednotce, přičemž žalovaný v doložce této smlouvy„ Prohlášení o pravosti podpisu na listině sepsané advokátem“ explicitně potvrdil, že kupní smlouvu vypracoval v rámci své odborné činnosti poskytování právních služeb. V kupní smlouvě bylo ujednáno, že žalobkyně zaplatí prodávajícímu kupní cenu ve výši [částka] po podpisu kupní smlouvy do 30 dnů ode dne doručení výzvy k úhradě na bankovní účet prodávajícího a dále, že prodávající předá žalobkyni předmětnou bytovou jednotku do 15 dnů ode dne, kdy bude alespoň jedné smluvní straně doručeno vyrozumění Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen„ katastrální úřad“) o provedení vklad vlastnického práva podle kupní smlouvy (dále jen„ vklad“). V souladu se zaslanou výzvou žalovaného ze dne [datum] žalobkyně zaplatila Městské části [obec a číslo] kupní cenu. Dne [datum] byl katastrálnímu úřadu doručen návrh na vklad, kdy řízení bylo zastaveno dne [datum] z důvodu, že předmětná bytová jednotka není náležitě označena. Následně dne [datum] byl katastrálnímu úřadu doručen druhý návrh na vklad, kdy řízení bylo zastaveno dne [datum] z důvodu, že není specifikován podíl na všech pozemcích souvisejících s předmětnou bytovou jednotkou. Posléze dne [datum] byl katastrálnímu úřadu doručen třetí návrh na vklad, kdy dne [datum] byl ve prospěch žalobkyně vklad zapsán. S přihlédnutím k zákonné úpravě (§ 71 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve spojení s § 33 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální řád) žalobkyně předpokládá, že v případě bezchybně vypracované kupní smlouvy a návrhu na vklad by k zápisu vlastnického práva k předmětné bytové jednotce v její prospěch došlo nejpozději [datum], přičemž pochybením žalovaného se tak stalo až [datum]. V důsledku toho ušel žalobkyni zisk spočívající ve výši obvyklého nájemného z předmětné bytové jednotky za dobu prodlení žalovaného od [datum] do [datum]. Na základě veřejně dostupných informací a znaleckých posudků ohledně obdobných bytových jednotek považuje žalobkyně za dosažitelné nájemné z předmětné bytové jednotky 3 181 Kč ročně za 1 m podlahové plochy, což za dobu od [datum] do [datum] (5 měsíců a 7 dnů) představuje při 61,7 m podlahové plochy částku 85 876 Kč, od níž je nezbytné odečíst náklady spojené s nájmem hrazené výlučně pronajímatelem (platby do fondu oprav a náklady společných částí budovy a pozemku), které podle předpisu správce budovy činí 1 784 Kč měsíčně, což za dobu od [datum] do [datum] představuje částku 9 366 Kč. Ve výsledné částce 76 510 Kč pak žalobkyně spatřuje újmu na ušlém zisku z neuskutečněného pronájmu předmětné bytové jednotky v době od [datum] do [datum]. Ani po výzvách k plnění ze dne [datum] a [datum] žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil.

3. Žalobkyně navrhla k důkazu znalecký posudek [číslo] vypracovaný dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení] (viz příloha žalobkyně„ P“), dopis Městské části [obec a číslo] ze dne [datum] (viz příloha žalobkyně„ D“), kupní smlouvu č. [rok] [spisová značka] s prohlášením ze dne [datum] o pravosti podpisu (viz příloha žalobkyně„ A“), dopis žalovaného ze dne [datum] (viz příloha žalobkyně„ H“), dopis katastrálního úřadu ze dne 13. 6. 2017, [číslo jednací] (viz příloha žalobkyně„ J“), dopis katastrálního úřadu ze dne 19. 7. 2017, [číslo jednací] (viz příloha žalobkyně„ L“), návrh na vklad práva do katastru nemovitostí včetně podacího razítka ze dne [datum] a uvedení spisové značky V [číslo] 2017 (viz příloha žalobkyně„ B“), dopis katastrálního úřadu ze dne 20. 9. 2017, [číslo jednací] (viz příloha žalobkyně„ I“), dopis katastrálního úřadu ze dne 20. 10. 2017, [číslo jednací] (viz příloha žalobkyně„ K“), vyrozumění katastrálního úřadu ve věci sp. zn. V [číslo] 2017 [číslo] (viz příloha žalobkyně„ M“), výňatek znaleckého posudku [číslo] 2017 vypracovaného dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení] (viz příloha žalobkyně„ N“), výňatek znaleckého posudku [číslo] 2017 vypracovaného dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení] (viz příloha žalobkyně„ O“), emailovou korespondenci ze dne [datum] včetně evidenčního listu ze dne [datum] (viz příloha žalobkyně„ F“), likvidační list žalobkyně ze dne [datum] (viz příloha žalobkyně„ E“), informaci z internetových stránek ze dne [datum] (viz příloha žalobkyně„ Q“), dopis ze dne [datum] s výzvou k plnění (viz příloha žalobkyně„ G“), předžalobní výzvu k plnění ze dne [datum] (viz příloha žalobkyně„ C“), jakož i znalecký posudek o výši nájemného v předmětném bytě (který neměla k dispozici a navrhla jeho provedení).

4. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Argumentoval tím, že [právnická osoba], u něhož je jako advokát pojištěn, po nahlášení věc prošetřil a dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky odpovědnosti advokáta za škodu, neboť výše škody nebyla spolehlivě prokázána. Žalobkyně neměla v úmyslu předmětnou jednotku pronajmout (neměla konkrétního zájemce ani sjednanou výši nájmu apod.), jejím úmyslem bylo předmětnou bytovou jednotku prodat, což se také stalo na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu dne [datum].

5. Žalovaný navrhl k důkazu výpis z katastru nemovitostí ze dne [datum] ohledně vlastnického práva manželů [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k předmětné bytové jednotce na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (viz příloha žalovaného„ 1“), informace z internetových stránek žalobkyně ohledně předmětu její podnikatelské činnosti a postavení na trhu s realitami ze dne [datum] (viz přílohy žalovaného„ 2“ a„ 3“), odhad obvyklé ceny nájemného v předmětné bytové jednotce v roce 2017 vypracovaný dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení] (viz příloha žalovaného„ 4“), jakož i výpis z internetových stránek žalobkyně o tom, že předmětný byt nabízela k prodeji (který neměl k dispozici a byl ochoten jej opatřit). 6. [právnická osoba] jako vedlejší účastník na straně žalované (dále jen„ vedlejší účastník“) navrhl zamítnutí žaloby. Potvrdil, že je u něj žalovaný v souladu se zákonem o advokacii pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu. Nevyloučil ani, že se žalovaný při sepisu kupní smlouvy a návrhu na vklad dopustil pochybení. Argumentoval však tím, že případné porušení povinnosti je pouze jedinou z několika podmínek odpovědnosti za škodu, které musí být současně splněny. Kromě porušení povinnosti se jedná o samotný vznik škody a příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody. Prezentoval názor, že ušlý zisk musí být vždy specifikován konkrétně, jeho budoucí eventuální dosažení musí být v podstatě nepochybné a nemůže jít jen o hypotetickou zamýšlenou možnost dosažení nějakého zisku. Namítl pak, že žalobkyně netvrdí a ani neprokazuje, že by v předmětném období měla jakoukoli konkrétní možnost pronájmu předmětné bytové jednotky. Požadavek žalobkyně vychází pouze z čistě hypotetické možnosti předmětnou bytovou jednotku pronajmout. Předmětná bytová jednotka byla určena k prodeji, což žalobkyně prezentovala na svých internetových stránkách. Nelze tak dojít k závěru, že by žalobkyni mohla vzniknout újma v důsledku pouhé hypotetické nemožnosti pronájmu. 7. [ulice] účastník předložil k důkazu náhledy internetových stránek žalobkyně ohledně nabídky bytové jednotky na adrese [adresa], k prodeji, který připojil k vyjádření ze dne [datum] a [datum] (viz příloha vedlejšího účastníka„ 1“ a„ 2“).

8. Soud provedl dokazování všemi předloženými listinami (viz přílohy žalobkyně, přílohy žalovaného a přílohy vedlejšího účastníka), jakož i výpisem z obchodního rejstříku, který si sám opatřil (viz č. l. 70), přičemž vzal za prokázaný následující skutkový stav.

9. Dne [datum] žalobkyně vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze jako akciová společnost s předmětem podnikání pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Statuárním orgánem žalobkyně je představenstvo, které sestává z předsedy a 2 členů. Za žalobkyni jedná samostatně předseda nebo pověřený člen představenstva. Od [datum] je členem představenstva žalobkyně [jméno] [příjmení].

10. Žalobkyně se na svých internetových stránkách prezentuje jako obchodní korporace fungující na realitním trhu již od roku 2008 s tím, že za dobu svého působení realizovala obchodní transakce ve výši více než dvě miliardy korun, její primární funkcí je výkup, rekonstrukce, prodej a pronájem nemovitostí, zajišťuje kompletní právní servis, jednání s katastrem nemovitostí a další služby spojené s prodejem nemovitostí a má odborníky po celé České republice.

11. Ke dni [datum] a též ke dni [datum] nabízela žalobkyně na svých internetových stránkách k prodeji do osobního vlastnictví bytovou jednotku na adrese [adresa], o podlahové ploše 60 m a velikosti 3+1 za kupní cenu [částka].

12. Ke dni [datum] nabízela žalobkyně na svých internetových stránkách k pronájmu bytovou jednotku na adrese [adresa], okres [okres], o podlahové ploše 120 m a velikosti 4+1 za [částka] měsíčně a na adrese [adresa], o podlahové ploše 253 m a velikosti 5+kk za [částka] měsíčně.

13. Předmětná bytová jednotka se nachází na adrese [adresa].

14. Podle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byla předmětná bytová jednotka při prohlídce dne [datum] shledána v dobrém stavu po rekonstrukci. Předmětná bytová jednotka sestávala z kuchyně, dvou pokojů, ložnice, předsíně, koupelny, WC a chodbičky. [příjmení] plocha předmětné bytové jednotky činila 61,7 m. Obvyklá cena předmětné bytové jednotky byla stanovena v částce [částka].

15. Dopisem ze dne [datum] [ulice] část [obec a číslo] oznámila žalobkyni, že zvítězila ve výběrovém řízení na prodej předmětné bytové jednotky formou elektronické aukce a advokátní kancelář žalovaného zajistí vypracování kupní smlouvy o prodeji předmětné bytové jednotky a vyzve ji k podpisu smlouvy s tím, že s případnými dotazy se má obracet přímo na advokátní kancelář žalovaného.

16. Dne [datum] člen představenstva žalobkyně [jméno] [příjmení] podepsal kupní smlouvu č. [rok] [spisová značka] o převodu vlastnického práva k předmětné bytové jednotce a žalovaný učinil písemné prohlášení o pravosti tohoto podpisu.

17. Podle kupní smlouvy č. [rok] [spisová značka], podepsané dne 25. 4. 2017 členem představenstva žalobkyně [jméno] [příjmení], včetně přílohy [číslo] předmětná bytová jednotka sestávala z kuchyně, dvou pokojů, předsíně, koupelny, WC a spíže, byla bez vybavení a její podlahová plocha činila 61,70 m. Kupní cena předmětné bytové jednotky byla sjednána v částce [částka].

18. Dopisem ze dne [datum] žalovaný oznámil žalobkyni, že dne [datum] došlo k podpisu kupní smlouvy č. [rok] [spisová značka] ze strany Městské části [obec a číslo] a vyzval žalobkyni k úhradě kupní ceny.

19. Dopisem ze dne 13. 6. 2017, [číslo jednací], katastrální úřad oznámil žalobkyni, že mu byl dne [datum] doručen návrh na vklad na základě kupní smlouvy ze dne [datum].

20. Dopisem ze dne 19. 7. 2017, [číslo jednací], katastrální úřad oznámil žalobkyni, že návrh na vklad na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nelze povolit, neboť vkladová listina nesplňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru a obsah vkladové listiny neodůvodňuje navrhovaný vklad.

21. Dne [datum] byl pod spisovou značkou V [číslo] [rok] podán návrh na vklad na základě kupní smlouvy ze dne [datum].

22. Dopisem ze dne 20. 9. 2017, [číslo jednací], katastrální úřad oznámil žalobkyni, že mu byl dne [datum] doručen návrh na vklad na základě kupní smlouvy ze dne [datum].

23. Dopisem ze dne 20. 10. 2017, [číslo jednací], katastrální úřad oznámil žalobkyni, že návrh na vklad na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nelze povolit z důvodu, že není specifikován podíl na všech souvisejících pozemcích, což nelze zhojit v zahájeném řízení o povolení vkladu, neboť by se jednalo o nepřípustné rozšíření návrhu na vklad, a též z důvodu, že na specifikovaném pozemku, který je ostatní plochou, je chybně uvedeno, že na něm stojí budova.

24. Podle vyrozumění katastrálního úřadu došlo k provedení vkladu na základě kupní smlouvy, č. [rok] [spisová značka], ze dne 21. 8. 2017, ohledně předmětné bytové jednotky ve prospěch žalobkyně dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum].

25. Podle odhadu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] činila v roce [rok] obvyklá cena nájemného v předmětné bytové jednotce od [částka] do [částka] měsíčně za 1 m podlahové plochy za předpokladu, že byla vybavena pouze standardními zařizovacími předměty a její technický stav byl standardní.

26. Podle výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] je předmětná bytová jednotka ve společném jmění manželů [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu dne [datum].

27. Podle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] činilo u bytové jednotky na adrese [adresa], o podlahové ploše 62,40 m a velikosti 2+1 ke dni [datum] dosažitelné nájemné [částka] ročně za 1 m podlahové plochy.

28. Podle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] činilo u bytové jednotky na adrese [adresa], o podlahové ploše 19,70 m a velikosti 1+kk ke dni [datum] dosažitelné nájemné [částka] ročně za 1 m podlahové plochy.

29. Dne [datum] byla vedena emailová korespondence mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], správa nemovitostí, jejíž součástí byl evidenční list s předpisem úhrad za předmětnou bytovou jednotku od února 2018 v celkové částce [částka] měsíčně, která sestávala z [částka] za ÚT, 250 Kč za TUV, 150 Kč za vodné a 1 784 Kč, tj. 90 Kč za úklid, 400 Kč a 1 234 Kč za příspěvky SVJ, 50 Kč za odvoz a 10 Kč za elektro. Za dobu od [datum] do [datum] a za měsíc prosinec 2017 společnost [právnická osoba], správa nemovitostí, požadovala doplatit úhradu v celkové částce [částka].

30. V likvidačním listu k faktuře č. [anonymizováno] splatné dne [datum] uvedla žalobkyně k úhradě částku 4 197 Kč.

31. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení částky [částka], která sestává z ušlého zisku ve výši [částka] a skutečné škody ve výši [částka].

32. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení částky [částka] nejpozději do 10 dnů s upozorněním, že nestane-li se tak, bude záležitost řešena soudní cestou.

33. Tento skutkový stav shledal soud dostatečným pro rozhodnutí o věci.

34. Z důvodu nadbytečnosti soud neprováděl dokazování výpisem z internetových stránek žalobkyně o tom, že předmětnou bytovou jednotku nabízela k prodeji (který navrhoval žalovaný) ani znaleckým posudkem o výši nájemného v předmětné bytové jednotce (který navrhovala žalobkyně), neboť by nemohlo přinést po skutkové stránce ničeho významného (viz č. l. 77). Nabídku předmětné bytové jednotky k prodeji nelze považovat za významnou pro rozhodnutí o věci, neboť rozhodující byla skutečnost, že předmětnou bytovou jednotku žalobkyně prodala na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] manželům [příjmení], což v řízení sporováno nebylo. Otázka výše nájemného se v průběhu řízení taktéž ukázala nevýznamnou pro rozhodnutí o věci.

35. Soud nejprve vyšel z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3504/2012, v němž byl prezentován názor, že advokát odpovídá za škodu způsobenou osobám, které nejsou jeho klienty, podle obecných právních předpisů upravující náhradu škody. Nejvyšší soud přitom uvedl, že„ očekávání žalobkyň, že se jim na základě zprostředkovatelské smlouvy uzavřené s realitní kanceláří a za sjednanou úplatu (provizi) dostane komplexních a bezvadných služeb souvisejících s koupí nemovitosti, nelze - zejména za situace, kdy realitní kancelář zajistila i sepsání smlouvy advokátem a jeho účast při jejím uzavírání - považovat za nelegitimní. Za dané situace nebylo možné spravedlivě po žalobkyních požadovat, aby si ochranu svých práv„ pojistily“ ještě jiným způsobem, např. si na své náklady zajistily další právní zastoupení nebo vlastními silami ověřovaly stav exekučního řízení. Žalobkyním nelze přičítat k tíži důvěru v řádné splnění závazku zprostředkovatele ze zprostředkovatelské smlouvy (zahrnujícího poskytnutí právní služby žalovanou 1)) ani důvěru v bedlivé počínání advokáta, o němž se (oprávněně) domnívaly, že poskytuje právní služby na náležité odborné úrovni a bere zřetel na jejich oprávněné zájmy“, což lze aplikovat i v tomto případě.

36. Soud proto věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 89/2012 Sb.“).

37. Soud přitom vzal v úvahu, že hlava III zákona č. 89/2012 Sb. (§ 2894 až § 2990) je věnována závazkům z deliktů. Podle ustanovení § 2894 odst. 1 platí, že povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle ustanovení § 2952 věta prvá se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Škodou se přitom rozumí újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především poskytnutím peněz k uvedení věci do předešlého stavu. Skutečnou škodou je zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí, které vyžaduje vynaložení majetkových hodnot k uvedení věci do předešlého stavu. Oproti tomu ušlý zisk je újmou spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se tak dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Neprojevuje se tedy zmenšením majetku poškozeného, nýbrž ztrátou očekávaného přínosu a tím, že se majetkový stav nezvýší, ač by se tak při pravidelném běhu okolností stalo. Jednou z podmínek odpovědnosti za škodu je vztah příčinné souvislosti mezi škodnou událostí a újmou na straně poškozeného, tedy jejich vzájemný poměr příčiny a následku.

38. V rozsudku ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 23 Cdo 2416/2012, Nejvyšší soud dovodil, že„ ušlý zisk musí být vždy specifikován konkrétně, jeho budoucí eventuální dosažení musí být v podstatě nepochybné a nemůže jít jen o hypotetickou zamýšlenou možnost dosažení nějakého zisku.“. V rozsudcích ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 25 Cdo 4419/2010, a ze dne 27. 7. 2017, sp. zn. 25 Cdo 3296/2017, Nejvyšší soud vyslovil, že„ ušlý zisk znamená ztrátu očekávaného majetkového přínosu za situace, že poškozený měl zajištěny veškeré předpoklady pro tzv. pravidelný běh věcí a do tohoto děje vedoucího k získání majetkového prospěchu zasáhlo jednání škůdce“. V souladu s rozsudkem ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. 25 Cdo 83/2010, Nejvyššího soudu platí, že„ ušlý zisk nemůže představovat jen zmaření zamýšleného výdělečného záměru či příslibu možného příjmu, není-li takový majetkový přínos podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že při jejich pravidelném běhu - nebýt škodné události - k zamýšlenému zisku by skutečně došlo; pouze škodná událost, která vstoupila do děje, jenž by za pravidelného běhu okolností dospěl k určitému předpokládanému výsledku, spojenému s dosažením zisku, může být překážkou, jež dosažení předpokládaného přínosu (zisku) zmařila.“. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2018, sp. zn. 28 Cdo 987/2017, pak může být ušlým ziskem“ též nájemné, které by poškozený vlastník nemovitosti při normálním běhu událostí obdržel za její pronájem, nebýt protiprávního jednání škůdce. V podobných případech se však na straně poškozeného musí jednat o reálnou (nikoliv hypotetickou) možnost nabytí ekonomického prospěchu, jež byla počínáním škůdce zmařena; musí tedy být tvrzeno a prokazováno, že žalobce v předmětném období hodlal a měl zároveň příležitost tvrzeného majetkového přínosu dosáhnout. O ušlém zisku tak nelze hovořit tam, kde údajný poškozený nedoloží, že mohl věc za určitou částku pronajmout, přičemž realizace této potenciality byla znemožněna jednáním škůdce.“. Soud se s touto judikaturou ztotožňuje a má za to, že ji lze aplikovat i v tomto případě.

39. Žalobkyni třeba dát za pravdu v tom, že došlo k prodlení při vypracování kupní smlouvy a návrhu na vklad ohledně předmětné bytové jednotky v souvislosti s poskytování právních služeb žalovaným, nicméně je soud toho názoru, že pro odpovědnost žalovaného k náhradě tvrzené újmy bylo zapotřebí, aby žalobkyně v řízení tvrdila a též prokázala existující či reálně dosažitelné okolnosti, z nichž lze usuzovat, že při jejich pravidelném běhu - nebýt škodné události - uskutečnil by se pronájem předmětné bytové jednotky v době od [datum] do [datum] (dále jen„ předmětné období“). Teprve tehdy by totiž bylo možno učinit závěr, že tvrzená újma vznikla v příčinné souvislosti s počínáním žalovaného. Skutečnost, že z právního postavení a osobnosti žalobkyně jako obchodní korporace vyplývá, že předmětnou bytovou jednotku nabývala za účelem generování budoucího zisku (viz č. l. 46), ještě nepostačuje pro závěr, že v předmětném období měla reálnou možnost dosažení zisku z pronájmu předmětné bytové jednotky, jež byla počínáním žalovaného zmařena. Ačkoli po žalobkyni nelze požadovat předložení smlouvy o smlouvě budoucí ohledně pronájmu předmětné bytové jednotky, neboť„ je pochopitelné a logické“, že v důsledku neučinění zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí se„ nepouštěla ohledně nejistého budoucího vlastnictví do uzavírání žádných závazků včetně smlouvy o smlouvě budoucí“ (viz nález Ústavního soudu ze dne 17. 1. 2020, sp. zn. II. ÚS 141/19), je soud - i přes to - přesvědčen, že ve světle judikatury Nejvyššího soudu (viz bod 38. tohoto rozsudku) pro odpovědnost žalovaného k náhradě tvrzené újmy nemůže postačovat toliko hypotetická možnost žalobkyně dosáhnout tvrzeného zisku, nýbrž je z její strany nezbytné tvrzení a prokázání reálně dosažitelných okolností, z nichž lze usuzovat, že v předmětném období hodlala a měla zároveň příležitost tvrzeného zisku dosáhnout.

40. Soud je toho názoru, že v tomto případě bylo reálné od žalobkyně očekávat, že po podpisu kupní smlouvy z její strany (duben 2017), případně po oznámení žalovaného o podpisu kupní smlouvy ze strany Městské části [obec a číslo] (květen 2017), přikročí na svých internetových stránkách k nabídce pronájmu předmětné bytové jednotky, byť s údajem o předpokládaném předání nejpozději dne [datum], který sama označila za nejpozdější, kdy mělo dojít k zápisu vlastnického práva v její prospěch (viz žaloba), a to bez zřetele k následnému počínání žalovaného. Soud neshledává žádný rozumný důvod, proč tak žalobkyně neučinila, když předmětnou bytovou jednotku nabývala za účelem generování budoucího zisku z pronájmu (viz č. l. 46), ke dni podpisu kupní smlouvy z její strany byla předmětná bytová jednotka ve stavu způsobilém k pronájmu (viz č. l. 45) a navíc velmi úspěšně působí na realitním trhu již od roku 2008 a nabízet na svých internetových stránkách nemovitosti k pronájmu je u ní běžnou praxí (viz body 10. a 12. tohoto rozsudku). Vzhledem k tomu, jak se prezentuje žalobkyně sama na svých internetových stránkách (viz bod 10. tohoto rozsudku), je namístě připomenout ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., podle něhož kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena; jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Pokud jde o reálnou příležitost k tvrzenému pronájmu předmětné bytové jednotky v předmětném období, soud má za to, že žalobkyně, která je zkušenou podnikatelkou v oblasti pronájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor, jednala v tomto případě bez odborné péče předpokládané v ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., což jde k její tíži. Počínání žalobkyně samé ještě před zahájením řízení, kdy předmětnou bytovou jednotku prodala (duben 2018), pak soud utvrzuje v závěru, že žalobkyně ve skutečnosti pronajmout předmětnou bytovou jednotku nehodlala a o reálnou příležitost dosáhnout zisku z pronájmu předmětné bytové jednotky se tak připravila sama.

41. Za dané situace, kdy žalobkyní v řízení nebyly tvrzeny (a ani prokázány) žádné rozhodné skutečnosti, z nichž bylo možno usuzovat na reálné dosažení zisku z pronájmu předmětné bytové jednotky v předmětném období, soud uzavírá, že pro nedostatek příčinné souvislosti mezi škodnou událostí a tvrzenou újmou nemůže nastat odpovědnost žalovaného k náhradě tvrzené újmy.

42. Soud proto žalobu o zaplacení částky 76 510 Kč s příslušenstvím zamítl, přičemž považoval za nadbytečné zabývat se výší tvrzené újmy (výrok I.).

43. O nákladech řízení mezi žalobkyní a žalovaným rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný měl úspěch ve věci a náleží mu náhrada nákladů řízení za zastoupení advokátem, které sestávají z odměny za poskytování právních služeb ve výši 8 360 Kč (4 180 x 2) a náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč (300 x 2) při učinění 2 úkonů, které spočívaly v převzetí a přípravě zastoupení a účasti na jednání před soudem (§ 7 bod 3/, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb), tj. v souhrnu 8 960 Kč. Výrok o lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. Výrok o místu plnění (k rukám advokáta) vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.).

44. O nákladech řízení mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť vedlejší účastník měl úspěch ve věci a náleží mu náhrada nákladů řízení, které sestávají z nákladů zastoupení advokátem ve výši 13 440 Kč a náhrady ve výši 2 822 Kč za daň z přidané hodnoty, jíž je advokát plátcem podle zvláštního právního předpisu (21 %), tj. v souhrnu 16 262 Kč Náklady zastoupení přitom představuje odměna za poskytování právních služeb ve výši 12 540 Kč (4 180 x 3) a náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč (300 x 3) při učinění 3 úkonů, které spočívaly v převzetí a přípravě zastoupení, vyjádření ze dne [datum] a vyjádření ze dne [datum] (§ 7 bod 3/, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb). Výrok o lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. Výrok o místu plnění (k rukám advokáta) vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.).

Poučení