35 Co 192/2025-178
Právní věta
o zaplacení částky 160 000 Kč s příslušenstvím oproti vrácení vozidla, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě č. j. 15 C 108/2024-149 ze dne 10. 4. 2025
Citované zákony (7)
Plný text
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Marka a soudců Mgr. Ondřeje Plška a JUDr. Andrey Milichovské ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 160 000 Kč s příslušenstvím oproti vrácení vozidla, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě č. j. 15 C 108/2024-149 ze dne 10. 4. 2025
I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I ve věci samé, ve výroku III o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky a ve výroku IV o nákladech státu potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 160 000 Kč oproti vrácení osobního automobilu tovární značky , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, , registrační značky , SPZ, , který žalobkyně zakoupila od žalovaného na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Soud vzal za prokázanou skutečnost nespornou mezi účastníky, že uvedeného dne uzavřeli kupní smlouvu, na základě níž žalovaný žalobkyni prodal předmětné vozidlo za kupní cenu 160 000 Kč s tím, že ve smlouvě jako prodávající prohlásil, že žádnou závadu, která mu je známa, žalobkyni jako kupující nezatajil. Žádné závady vozidla v kupní smlouvě nebyly uvedeny. Žalobkyně od kupní smlouvy odstoupila dopisem ze dne 20. 11. 2023 mimo jiné z důvodu, že při ohledání vozidla v autoservisu , Anonymizováno, byla zjištěna vada na nosné části karoserie spočívající v neodborné opravě pravého prahu vozidla, kdy deformovaná část byla nahrazena náhradní částí, která byla pouze přiložena, přetmelena a překryta ochranným nátěrem. Žalobkyně tuto vadu považovala za podstatnou, neboť činila vozidlo nezpůsobilým k provozu na pozemních komunikacích. Z důvodu odstoupení od kupní smlouvy se žalobkyně domáhala vrácení kupní ceny oproti vrácení vozidla žalovanému. Žalovaný s odstoupením od smlouvy nesouhlasil, maje za to, že žalobkyní uváděné vady vozidla v odstoupení uvedené jsou jen kosmetického rázu a nebrání funkčnosti vozidla. Vadu spočívající v neodborné opravě prahu na rozdíl od žalobkyně považoval za zjevnou a netýkající se nosné části vozidla. Dle žalovaného tak žalobkyně mohla uplatnit maximálně nárok na slevu z kupní ceny, nikoli odstoupení od kupní smlouvy. Žalovaný má dále za to, že nelze vyhovět žalobnímu požadavku na vrácení kupní ceny oproti vrácení mu vozidla pro neodborně provedený zásah mechanikem autoservisu, v němž si žalobkyně nechala vozidlo ohledat po uzavření kupní smlouvy, v jehož důsledku došlo k evidentnímu rozpárání prahu vozidla a k jeho následné úplné devastaci ze strany prohlížejícího autoservisu, a nejsou tak splněny podmínky pro možnost vrácení vozidla žalovanému ve smyslu § 2110 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
2. Soud po provedeném dokazování, vycházeje v odborných otázkách ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, včetně jeho doplňků a z výslechu znalce, shledal nárok žalobkyně důvodným, neboť dospěl k závěru, že pokud jde o defekt pravého prahu vozidla, šlo o skrytou vadu, na jejíž existenci žalovaný žalobkyni při předávání vozidla neupozornil. Nebyla poznatelná běžnou prohlídkou vozidla a oprava prahu byla provedena natolik neprofesionálně a v rozporu s technologickým postupem výrobce, že odůvodňovala pochybnosti o porušení nosnosti karoserie a způsobilosti vozidla k provozu na pozemních komunikacích. Argument žalovaného, že se jednalo pouze o estetickou vadu, o níž on sám nevěděl, včetně toho, kdo a jakým způsobem ji opravil, neobstojí, neboť znalec zcela přesvědčivě popsal, že oprava byla provedena tak, že místo poškozené části, která byla odstraněna, byl přichycen plech pouze bodově a následně bylo místo překryto tmelem a lakem. Dle znalce měl být správně vyměněn celý práh, a pokud byla oprava provedena pouze výměnou poškozené části, musel by být nový díl zcela přivařen. I znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , na něhož se odkazoval žalovaný ve svém e-mailu ze dne , datum, , uvedl, že oprava byla provedena neodborně v rozporu s technologií danou výrobcem vozidla. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, též podrobně odůvodnil v dodatku č. , hodnota, svého posudku na straně 7 odkazem na tabulku z odborné literatury, konkrétně „Pomůcky pro technika STK, část III“, proč tento druh vady vzbuzoval pochybnosti o způsobilosti předmětného vozidla k provozu na pozemních komunikacích. Za takové situace soud dospěl k názoru, že žalovaný porušil závažným způsobem smluvní povinnosti tím, že žalobkyni neupozornil na poškození vozidla, a to přinejmenším na vadu spočívající v neodborně provedené opravě pravého prahu vozidla odůvodňující pochybnosti o porušení nosnosti karoserie a způsobilosti vozidla k provozu na pozemních komunikacích. To opravňovalo žalobkyni odstoupit od kupní smlouvy podle § 2106 písm. d) o. z. Soud neshledal důvodnou námitku žalovaného, že vozidlo bylo zničeno technikem autoservisu při prohlídce po koupi vozidla, což bránilo odstoupení od kupní smlouvy ze strany žalobkyně. V té souvislosti soud odkázal na znalecký posudek a výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž byl přítomen tomu, kdy technik zjistil, že pouhým šroubovákem lze přichycený plech odstranit, neboť byl přichycen pouze tmelem. Ztotožňuje se se závěry , tituly před jménem, , jméno FO, , že k odstranění plechu a odkrytí v místě poškození došlo v souvislosti se zjištěním vady tak, jak předpokládá ustanovení § 2110 písm. a) o. z.
3. Okresní soud zamítl žalobu co do požadavku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 160 000 Kč od 26. 11. 2023 do zaplacení (výrok II) s odůvodněním, že je žalován vzájemný závazek, který musí obě strany plnit současně.
4. S ohledem jen na nepatrný neúspěch žalobkyně ve věci spočívající v zamítnutí požadavku na příslušenství z kupní ceny přiznal okresní soud žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu ve výši 91 252 Kč (výrok III). A to částku 8 000 Kč za soudní poplatek z žaloby, odměnu advokáta žalobkyně za 6 úkonů právní služby po 7 500 Kč za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, sepis žaloby, účast advokáta žalobkyně na 3 ústních jednáních dne , datum, , , datum, a , datum, . Za úkon spočívající v sepisu jednoduchého vyjádření ze dne 23. 10. 2024 byla přiznána odměna advokátu žalobkyně v poloviční výši 3 750 Kč. Paušální náhrada hotových výdajů byla advokátu žalobkyně přiznána za 5 z těchto úkonů učiněných do 31. 12. 2024 ve výši 300 Kč za 1 úkon a za 2 úkony učiněné po 1. 1. 2025 ve výši 450 Kč za 1 úkon. Advokátu žalobkyně byla dále přiznána náhrada cestovních výdajů za cestu k jednáním soudu, a to v částce 1 836 Kč za cestu dne , datum, a za další dvě cesty k jednáním dne , Anonymizováno, . a , datum, ve výši 2 x 1 833 Kč. Rovněž byla žalobkyni přiznána náhrada ve výši 18 200 Kč za znalecký posudek vypracovaný soudem ustanoveným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , jakož i náhrada za zálohu ve výši 6 000 Kč uhrazenou žalobkyní soudu v souvislosti s návrhem na ustanovení znalce.
5. S ohledem na neúspěch žalovaného ve věci byla žalovanému dále uložena povinnost k náhradě nákladů vynaložených státem na náhradu nákladů za znalecký posudek, které nebyly kryty zálohou žalobkyně, ve výši 10 536 Kč (výrok IV).
6. Proti výroku I žalobě částečně vyhovujícímu o zaplacení částky 160 000 Kč oproti vrácení osobního automobilu žalobkyní žalovanému a proti výrokům III a IV o nákladech řízení, na něm závislých, se odvolal žalovaný, maje za to, že byl vyvrácen nebo přinejmenším zpochybněn závěr znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , že objevená vada pravého prahu vozidla byla tak závažnou vadou, pro kterou nebylo možno vozidlo provozovat a která dokonce měla znamenat zhoršení poškozené nosné části karoserie. Tento závěr, stejně jako řada dalších podstatných závěrů, byl zpochybněn například technologickým postupem výrobce daného typu vozidla, v němž se uvádí, že poškozená část prahu je z měkké oceli a nemá nosný ani pevnostní význam. Technologický postup jednoznačně stanoví způsob, že se poškozená část prahu vyřízne a nahradí se novým plechem, který se připevní bodováním. Znalec výslovně uváděl, že se správně musí vyměnit celý díl, neboť snižuje pevnost a tuhost vozidla, a pouze jako alternativní (ale nikoliv správný) postup připustil vyříznutí poškozené části a nahrazení novým plechem, ale s tím rozdílem, že se musí po celém obvodu zavařit. Tj. alternativu, kterou uvádí technologický postup, znalec zcela vyloučil. Žalovaný trvá na tom, že oprava poškozené části prahu vozidla byla provedena souladně s technologickým návodem – postupem, byť neodborně, nicméně neodbornost opravy znamenala pouze estetické následky v tom, že ve spodní části připevněný plech nelícoval, byly zde mezery, které opravující zřejmě zatmelil. Protože šlo o estetickou vadu nemající vliv na funkčnost vozidla a jeho užívání včetně způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, nešlo o vadné plnění jsoucí podstatným porušením smlouvy, pro něž by mohla žalobkyně od kupní smlouvy platně odstoupit. Žalovaný dále namítal, že aby bylo možno odstoupit od smlouvy, muselo by dle judikatury Nejvyššího soudu jít o vadu neopravitelnou či opravitelnou s nepřiměřenými náklady, či o vadu, pro kterou by nebylo možno vozidlo užívat. To ale nebyl daný případ, když, byť do určité míry neodborně provedená oprava, měla jen estetický ráz, nebránila užívání vozidla. Navíc se jednalo o vozidlo fakticky nejnižší cenové kategorie s dalšími zjevnými estetickými vadami, a ve stáří přesahujícím výrazně polovinu průměrné životnosti vozidel (15 let). Žalobkyní tvrzený důvod pro odstoupení, že vozidlo nebylo způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, bylo vyvráceno vyjádřením znalce , tituly před jménem, , jméno FO, v e-mailu adresovaném advokátu žalovaného. Žalovaný dále vytýká okresnímu soudu, že odmítl vypracování revizního znaleckého posudku i přes rozpory zjištěné v posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který jej dle žalovaného účelově vypracoval pro žalobkyni. Dalším důvodem, proč žalovaná nemohla platně odstoupit od kupní smlouvy bylo to, že nemohla vozidlo vrátit v tom stavu, v jakém ho obdržela od žalovaného, a to s ohledem na destruktivní zásahy do vozidla ze strany mechanika servisu provádějícího prohlídku vozidla po jeho koupi. Žalovaný je názoru, že nebylo potřeba provádět destruktivní prohlídku vylamováním plechu šroubovákem a již vůbec ne vyřezáním sporné části prahu flexou, k čemuž došlo navíc až po prohlídce ze strany znalce. To, že plech zcela nelícoval a byl doplněn tmelem, bylo totiž zřejmé při pouhém zvednutí vozidla na první pohled. Žalovaný dále sporuje závěry znalce ohledně výpočtu ceny opravy, kterou po korekcích stanovil odhadem na 50 000 Kč. Dle vyjádření autoservisu by náklady na novou výměnu poškozené části byly do 20 000 Kč. Žalovaný navrhl změnu napadeného rozsudku v žalobě částečně vyhovujícímu takovou, že nechť i v této části je žaloba zamítnuta, případně nechť je rozsudek v této části zrušen a věc vrácena soudu prvého stupně k doplnění dokazování formou znaleckého posudku.
7. Krajský soud přezkoumal napadený rozsudek se souhlasem účastníků bez nařízení odvolacího jednání podle § 214 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a odvolání žalovaného neshledal důvodným.
8. Žalobkyně podanou žalobou uplatňuje nárok z odstoupení od kupní smlouvy, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k osobnímu vozidlu, přičemž mezi účastníky je nesporné, že v kupní smlouvě ani ústně žalobkyně nebyla ze strany žalovaného upozorněna na existenci vad vozidla při jeho koupi, které byly za týden po uzavření smlouvy, tedy bezprostředně po převodu vlastnického práva k vozidlu na žalobkyni objeveny v rámci prohlídky prováděné na pokyn žalobkyně v autoservisu. Vady vozidla v odstoupení popsané označila žalobkyně za „zjevně vážné a skryté“, když na první pohled při běžné prohlídce v rámci koupě nebyly tyto vady viditelné. Ve výčtu těchto vad, jsoucích důvodem odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy, žalobkyně mimo jiné uváděla rozsáhlou a neodbornou opravu pravého prahu, majíc za to, že vady, pro něž odstupuje od kupní smlouvy, nelze považovat za obvyklé opotřebení vozidla, a vozidlo je díky nim technicky nezpůsobilé provozu.
9. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
10. Podle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.
11. Podle § 2099 odst. 1 o. z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a § 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.
12. Podle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Podle odstavce 2 věta první citovaného ustanovení kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady.
13. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
14. Podle § 2110 písm. a) o. z. kupující nemůže odstoupit od smlouvy, ani požadovat dodání nové věci, nemůže-li věc vrátit v tom stavu, v jakém ji obdržel. To neplatí, došlo-li ke změně stavu v důsledku prohlídky za účelem zjištění vady věci.
15. Za situace, kdy skutkově byla prokázána existence neodborně provedené vady prahu pravé strany vozidla při jeho koupi žalobkyní (kterou konstatoval nejen soudem ustanovený znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , ale i znalec , tituly před jménem, , jméno FO, v emailu ze dne 11.6.2024, doručeném advokátu žalovaného, na nějž se odkazoval žalovaný), na kterou nebyla žalobkyně žalovaným upozorněna, bylo rozhodující pro posouzení důvodnosti žalobního nároku posoudit v prvé řadě, zda šlo o vadu při běžné prohlídce zjistitelnou již při koupi vozidla, neboť podle § 2103 věta první o. z. kupující nemá právo z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy.
16. Žalobkyně uplatňující právo z odpovědnosti za vady nejen s argumentem, že šlo o vadu skrytou, ale současně uplatňující právo na odstoupení od smlouvy pro tuto vadu, byla podle § 2111 o. z. povinna oznámit žalovanému jako prodávajícímu vadu věci včas, jinak by právo odstoupit od smlouvy pozbyla. Z citovaného ustanovení sice přímo nevyplývá, co se rozumí včasným oznámením vady věci, lze to však dovodit z následujícího ustanovení v § 2112 odst. 1 o. z.
17. Podle § 2112 odst.1 o. z. neoznámí-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.
18. Z provedeného dokazování, zejména ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, (jenž vypracoval původně znalecký posudek ze dne 16. 2. 2024 na objednávku žalobkyně, a v průběhu řízení jej doplňoval jako soudem ustanovený znalec z oboru ekonomika, oceňování motorových vozidel z oboru dopravy – doprava silniční a městská, technický stav vozidel), v němž je zachycen i způsob opravy prahu vozidla, která byla překryta tmelem a přelakována tak, aby nebyla na první pohled zjištěna, učinil okresní soud správný závěr, že předmětná vada je vadou skrytou. To ostatně nečinil sporným v odvolacím řízení ani žalovaný, neboť připustil, že tato vada je zjistitelná, viditelná pouze při zvednutí vozidla, tedy nikoli v rámci běžné prohlídky vozidla kupujícím při koupi.
19. Okresním soudem bylo dále správně zjištěno, že žalobkyně včas uplatnila právo na odstoupení pro uvedenou skrytou vadu ve smyslu výše citovaných ustanovení, neboť krátce po koupi vozidla, která proběhla dne 13. 11. 2023, jej přistavila k prohlídce do autoservisu Vecko, kde byla skrytá vada spočívající v poškození pravého prahu vozidla zjištěna. Žalobkyně pak do týdne po uzavření kupní smlouvy od ní dne 20. 11. 2023 odstoupila, tedy učinila tak bez zbytečného odkladu ve smyslu § 2112 odst. 1 o. z.
20. Protože žalobkyně nárok z odpovědnosti za předmětnou skrytou vadu uplatnila včas, okresní soud správně přistoupil k posouzení, zda svým charakterem šlo o vadu znamenající podstatné porušení smlouvy ze strany žalovaného coby prodávajícího.
21. Pokud jde o posouzení charakteru vady z hlediska intenzity porušení smluvní povinnosti prodávajícího odevzdat kupujícímu předmět koupě ve smluvené či pro daný účel obvyklé kvalitě (§ 2095 o. z.), obecné vodítko pro rozlišení podstatného a nepodstatného porušení této smluvní povinnosti zakotvuje občanský zákoník v § 2002 odst. 1 o. z. Z citovaného ustanovení vyplývá, že pro posouzení podstatnosti porušení smlouvy je třeba zvažovat povahu (předmět) plnění, účel, k němuž má předmět plnění sloužit a význam zjištěné vady pro možnost věc užívat. Tyto okolnosti je třeba zvažovat k okamžiku uzavření smlouvy.
22. V daném případě žalobkyně v okamžiku uzavření smlouvy jako kupující vycházela z toho, že kupuje použité vozidlo, vyrobené v roce 2015, kdy toto netrpí závadami vymykajícími se jeho běžnému opotřebení v souvislosti s jeho stářím a množstvím najetých kilometrů ve výši 58376. Z tvrzení účastníků i obsahu smlouvy, zejména z výše sjednané ceny vozidla 160 000 Kč a absence ujednání ve smlouvě o tom, že jde o vozidlo určené k demontáži (na náhradní díly), vyplývá, že účelem koupě vozidla ze strany žalobkyně od žalovaného bylo jeho užívání v provozu na pozemních komunikacích.
23. Z provedeného znaleckého dokazování písemným znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, stvrzeným výslechem tohoto znalce vyplynulo, že oprava prahu na pravé straně vozidla, realizovaná ještě před uzavřením předmětné kupní smlouvy, byla provedena technicky neodborně a v důsledku toho nebylo předmětné vozidlo způsobilé k provozu na veřejných komunikacích.
24. Žalovaný v odvolání namítá, že uvedený závěr soudem ustanoveného znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , že předmětná závada mohla být klasifikována tak, že předmětné vozidlo není způsobilé provozu na pozemních komunikacích, je vyvrácena sdělením znalce , tituly před jménem, , jméno FO, (na něhož se obrátil žalovaný). Ten v e-mailovém vyjádření ze dne 11. 6. 2024 byl sice ve shodě se soudním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , že předmětná oprava prahu vozidla byla provedena neodborně a v rozporu s technologií danou výrobcem vozidla, nesouhlasil však se závěrem soudního znalce, že by předmětné vozidlo nebylo provozuschopné na pozemních komunikacích.
25. Odvolací soud je ve shodě s okresním soudem, že rozhodující z hlediska ustanovení § 2002 odst. 1 o. z. pro posouzení podstatnosti porušení smlouvy je reálně předpokládaná nejistota kupujícího o naplnění obvyklého účelu kupovaného předmětu plnění, kdy tuto nejistotu by běžně opatrně jednající kupující v okamžiku uzavření smlouvy považoval za natolik závažnou, rizikovou, že by smlouvu neuzavřel. V případě koupě osobního vozidla je třeba jeho nezpůsobilost k provozu na pozemních komunikacích považovat za podstatnou vadou. Tj. i kdyby nebyl správný závěr znalce o nezpůsobilosti vozidla na pozemních komunikacích v důsledku předmětné vady, jde o natolik svým rozsahem významnou změnu – poškození vozidla, že lze předpokládat, že by při její znalosti ze strany kupujícího k uzavření kupní smlouvy nedošlo.
26. S ohledem na výše uvedený závěr, kdy jak soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , tak znalec , tituly před jménem, , jméno FO, byli ve shodě, že oprava prahu vozidla existovala ještě před uzavřením smlouvy a byla provedena neodborně (a byla tedy způsobilá vyvolat výše popsané obavy v kupující z hlediska účelu naplnění smlouvy, tedy možnosti bezpečného užívání kupovaného vozidla na pozemních komunikacích), odvolací soud stejně jako soud prvého stupně považuje doplnění znaleckého dokazovaní požadované žalovaným v odvolání za nadbytečné, neboť znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, je po odborné i logické stránce úplný, přesvědčivý, vnitřně konzistentní. Znalec ve svém výslechu podrobně a srozumitelně vysvětlil metodiku i úvahy, které jej k závěrům vedly. Nešlo tedy o posudek nejasný, neúplný či rozporný, u něhož by judikatura Nejvyššího soudu vyžadovala provedení revizního posudku (k tomu srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1629/2024, bod 38 odůvodnění, ze dne 31. 7. 2024 či sp. zn. 22 Cdo 165/2024 ze dne 26. 2. 2025).
27. Důvodnou neshledal krajský soud ani odvolací námitku žalovaného, že odstoupení od smlouvy bránila skutečnost, že v důsledku prohlídky vozidla provedené autoservisem na základě objednávky žalobkyně po koupi vozidla došlo k takové destrukci vozidla (vyřezání prahu) v souvislosti s rozkrytím vady spočívající v neodborné opravě prahu, která brání odstoupení od smlouvy podle § 2110 o. z.28. § 2110 o. z. stanoví pravidlo, že v případě, že nelze koupenou věc vrátit do původního stavu, pak nelze od smlouvy odstoupit. Z tohoto pravidla však stanoví několik výjimek, kdy jednou z nich je i to, že ke změně stavu věci došlo v důsledku prohlídky za účelem zjištění vady. Tato výjimka míří na případy vad skrytých, kdy z povahy věci musí k určité změně stavu věci dojít provedením prohlídky. To je i daný případ. Způsob rozkrytí vady mechanikem v autoservisu Vecko, osloveným žalobkyní bezprostředně po koupi vozidla, je zachycen znalcem v písemném vyhotovení jeho posudku ve znění jeho doplnění. V rámci výslechu znalec popsal, že šlo o vadu skrytou, „zamaskovanou“, k jejímuž zkoumání po částečném rozkrytí mechanikem byl on jako znalec přizván. Znalec konstatoval, že bylo nezbytné odkrytí záplaty vadu zakrývající, kdy tato v té formě, jak byla připevněna, tam nepatřila. Postup mechanika autoservisu odkrývajícího záplatu za účelem detekování vady neshledal znalec neodborně provedeným. Bez tohoto rozkrytí v době po koupi vozidla nešlo náležitě vadu posoudit. Okresní soud proto učinil správný závěr, že v daném případě jde o výjimku možnosti odstoupení od kupní smlouvy i po změně koupené věci, neboť nastala v důsledku prohlídky za účelem zjištění její skryté vady ve smyslu § 2110 písm. a) o. z.
29. S ohledem na vše výše řečené odvolací soud dospěl ke shodnému závěru jako soud prvního stupně, že vada vozidla spočívající v neodborně provedené opravě prahu zakládá podstatné porušení kupní smlouvy žalovaným jako prodávajícím, neboť šlo o vadu skrytou, se kterou se nemohla žalobkyně jako kupující seznámit v rámci běžné prohlídky, a svým charakterem šlo o vadu natolik závažnou, že v případě vědomosti o ní by kupní smlouvu žalobkyně neuzavřela; kdy nelze přehlédnout též skutečnost, že oprava by si vyžádala nemalé investice znalcem odhadované i pro případ levnější varianty (kdyby nebyl vyměňován celý díl, ale i jen vyříznutí poškozené části prahu a nahrazení novou) na částku 50 000 Kč, což představuje téměř 1/3 kupní ceny vozidla.
30. Pro podstatné porušení kupní smlouvy žalovaným žalobkyně platně odstoupila od smlouvy podle § 2106 odst. 1 písm. d) o. z. a její žalobní požadavek na vrácení kupní ceny oproti vrácení předmětu koupě žalovanému je důvodný, souladný s § 2004 odst. 1 o. z., neboť odstoupením od smlouvy došlo ke zrušení kupní smlouvy od počátku a nastoupila povinnost stran ve smyslu § 2991 o. z. vrátit si vzájemně poskytnutá plnění z právního důvodu, který odpadl. Odvolací soud proto napadený rozsudek ve výroku I jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř.
31. Výrok III napadeného rozsudku o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů za řízení před okresním soudem v plném rozsahu je souladný s § 142 odst. 3 o. s. ř., dle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Žalobkyně byla neúspěšná pouze co do žalovaného příslušenství ve formě úroků z prodlení z kupní ceny, tedy v poměrně nepatrné části, má tak nárok na náhradu nákladů za řízení před soudem prvého stupně v plném rozsahu. Ty byly okresním soudem správně vypočteny, jak je specifikováno výše v bodě 4. tohoto odůvodnění. Proto jej odvolací soud též jako věcně správný potvrdil podle § 219 o.s.ř.
32. Výrokem IV napadeného rozsudku přiznaná náhrada nákladů státu vůči žalovanému za náhradu nákladů za znalecký posudek byla učiněna v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř., podle nějž má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. S ohledem na neúspěch žalovaného ve věci povinnost k náhradě nákladů řízení státu svědčí jemu, a tudíž i tento výrok odvolací soud jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř.
33. V odvolacím řízení byla zcela úspěšná žalobkyně, měla by tudíž právo na náhradu nákladů odvolacího řízení podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Žádné jí však nevznikly, čemuž odpovídá výrok II shora.
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.